číslo jednací: 10514/2023/162
spisová značka: R0166/2020/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0166/2020/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-10514/2023/162

Brno 18. 4. 2023

 

V řízení o rozkladu ze dne 21. 8. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• DATALAN, a.s., reg. číslo 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava, Slovenská republika, jednajícím prostřednictvím DATALAN, a.s., odštěpný závod, IČO 07397411, se sídlem Na hlinách 1786/16, 182 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-24342/2020/511/MMi ze dne 7. 8. 2020 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Jednotný klinický informační systém KIS NPK“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 3. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 8. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-007575 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 8. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 048-110277, ve znění pozdějších oprav,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podle § 90 odst. 4 téhož zákona ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona rozhodl takto:

 

Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu soutěže ze dne 7. 8. 2020 sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-24342/2020/511/MMi

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DATALAN, a.s. – ze dne 28. 11. 2019 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Pardubického kraje, a.s. – při zadávání veřejné zakázky „Jednotný klinický informační systém KIS NPK“ v otevřeném řízení v rozsahu té části předmětu řízení, která je dotčena výše uvedeným výrokem I rozhodnutí Úřadu pro ochranu soutěže ze dne 7. 8. 2020 sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-24342/2020/511/MMi,

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 6. 3. 2019 zahájil zadavatel – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 532 03 Pardubice (dále jen „zadavatel“), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Jednotný klinický informační systém KIS NPK“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 8. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-007575 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 8. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 048-110277, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem veřejné zakázky dle bodu 2.1 dokumentu nazvaného „Zadávací podmínky“ (dále jen „zadávací dokumentace“) bylo „zhotovení resp. dodání licencí, zprovoznění, implementace a provozování (tj. servis, podpora a rozvoj systému) Jednotného klinického informačního systému KIS NPK (dále jen „systém“) v prostředí zadavatele …“ (dále jen „systém“). V čl. 10.1 zadávací dokumentace zadavatel požadoval, aby vybraný dodavatel před uzavřením smlouvy předložil vzorek nabízeného předmětu veřejné zakázky a prezentoval jej zadavateli za účelem ověření všech funkcionalit a požadavků uvedených v příloze E zadávacích podmínek.

2.             Dne 28. 8. 2019 rozhodl zadavatel o výběru nabídky společnosti DATALAN, a.s., reg. číslo 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“). Následně zadavatel de 17. 10. 2019 rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 8 zákona, přičemž dle „Oznámení o rozhodnutí zadavatele o vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení“ ze dne 26. 10. 2019 se tak stalo z důvodu, že navrhovatelem předložený vzorek plnění nesplňoval všechny požadavky zadavatele uvedené v příloze E zadávací dokumentace nazvané „Požadavky na přehledovou prezentaci nabízeného systému KIS“ (dále jen „příloha E“), a to konkrétně požadavky P5.28, P5.47, P5.52, P5.54, P5.55, P5.56, P5.58, P5.76, P5.82, P5.83, P5.84, P5.85, P5.86, P5.90, P5.95, P5.100 a P5.101.

3.             Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 7. 11. 2019 (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 18. 11. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 29. 11. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“)u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který v souladu s § 248 odst. 1 zákona vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona (dále jen „Úřad“). Dnem, kdy Úřad shora uvedený návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ.

5.             Dne 27. 1. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS- 03049/2020/511/MMi (dále jen „původní rozhodnutí“), jímž podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

6.             Proti původnímu rozhodnutí podal navrhovatel dne 11. 2. 2020 rozklad, který Úřad obdržel téhož dne. Rozhodnutím o rozkladu ze dne 7. 5. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0027/2020/VZ, č. j. ÚOHS-13600/2020/323/PBl (dále jen „první rozhodnutí o rozkladu“) předseda Úřadu zrušil původní rozhodnutí a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 7. 8. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0431/2019/VZ, č. j. ÚOHS-24342/2020/511/MMi (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I rozhodl o tom, že se návrh navrhovatele v části, v níž napadal rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

8.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o zastavení správního řízení v části návrhu, ve které navrhovatel napadal porušení základních zásad zadávacího řízení, které mělo spočívat v tom, že člen komise zadavatele spolupracoval s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí, a byl tedy dle navrhovatele podjatý, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

9.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku I uvedl, že požadavek P5.55 obsahoval více dílčích požadavků (funkcionalit), a dle přílohy E zadávací dokumentace nesplnění dílčí funkcionality požadované v rámci určitého požadavku znamená nesplnění celého požadavku. Úřad se tedy zabýval ostatními dílčími požadavky zahrnutými v požadavku P5.55 a shledal, že vzorek předložený navrhovatelem nesplnil požadavek P5.55 jako celek, jelikož nesplnil dílčí požadavek - „k dispozici jsou nástroje a symboly ke grafickému znázornění poranění a poškození těla (rány, popáleniny, jizvy, zlomeniny) a používaných prostředků (invazivní vstupy – katetry, drény, …)“ - a vyloučení navrhovatele pro nesplnění požadavku P5.55 bylo tedy oprávněné. Na podporu tohoto tvrzení zhodnotil Úřad další samostatný důvod pro vyloučení, a to nesplnění požadavku P5.56, přičemž shledal, že vzorek navrhovatele nesplnil jeden z dílčích požadavků tvořících součást požadavku P5.56, a to požadavek na kalkulačku k výpočtu plochy rány. Dle Úřadu tedy byly naplněny důvody vyloučení, a jelikož byl navrhovatel v postavení vybraného dodavatele, byl zadavatel podle § 48 odst. 8 zákona povinen jej pro tento důvod ze zadávacího řízení vyloučit.

10.         K odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že té části návrhu, která napadala porušení zásady transparentnosti, zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace, které mělo spočívat v tom, že člen komise zadavatele spolupracoval s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí, nepředcházely řádně a včas podané námitky, což je podmínka vyplývající z jazykového výkladu ustanovení § 257 písm. h) zákona.

III.           Rozklad navrhovatele

11.         Dne 21. 8. 2020 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 7. 8. 2020. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

12.         Z rozkladu vyplývá, že navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, nezákonné, a tedy v rozporu s právními předpisy. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel neměl oprávnění jej vyloučit ze zadávacího řízení, neboť žádný z důvodů vyloučení nebyl zadavatelem ani Úřadem prokázán.

13.         K výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel v rozkladu poznamenává, že k námitce podjatosti nepostačuje pouhý pocit o takové podjatosti, a proto byl nucen zjistit objektivní důvod. Tento získal až z rozhodnutí o námitkách, a je proto na místě zrušit rovněž výrok o zastavení části správního řízení ve věci podjatosti člena komise.

Závěr rozkladu

14.         Navrhovatel navrhoval, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Druhé rozhodnutí o rozkladu

15.         Dne 30. 10. 2020 vydal předseda Úřadu rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0166/2020/VZ, č. j. ÚOHS-34340/2020/322/JSr (dále jen „druhé rozhodnutí o rozkladu“), kterým rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

16.         Předseda Úřadu uvedl, že gros celého případu a posouzení splnění bodu P5.55, resp. bodu P5.56, navrhovatelem spočívalo v otázce, zda bylo na místě připustit a následně přijmout znázornění funkcionalit na schématu srdce, jakožto orgánu lidského těla. Předmětná část zadávacích podmínek přitom zněla následujícím způsobem: „K dispozici jsou nástroje a symboly ke grafickému znázornění poranění a poškození těla (rány, popáleniny, jizvy, zlomeniny) a používaných prostředků (invazivní vstupy – katetry, drény, …).“ Dle předsedy Úřadu rozhodl Úřad správně a v souladu se zákonem, pokud zamítl návrh navrhovatele a shledal jeho vyloučení ze zadávacího řízení pro nesplnění podmínek dle přílohy E zadávací dokumentace oprávněným. Navrhovatel dle předsedy Úřadu v rámci prezentace nesplnil minimálně body P5.55 a P5.56 přílohy E, jelikož v představovaném vzorku systému nebyla na lidském těle k dispozici znázornění používaných prostředků dle bodu P5.55 a přizpůsobitelné šablony a schémata lidského těla s možností na ně kreslit a pomocí kalkulačky spočítat plochu rány dle bodu P5.56. Tyto jmenované požadavky přitom dle předsedy Úřadu nebylo možno prokázat znázorněním na schématu lidského srdce, neboť to jako orgán těla neodpovídá požadavkům dle znění zadávacích podmínek.

17.         Ani s rozkladovými námitkami směřujícími proti výroku II napadeného rozhodnutí se předseda Úřadu neztotožnil. Navrhovatel spatřoval podjatost v jednání člena komise, které nastalo již při prezentaci vzorku plnění. Jelikož průběh, a především závěry prezentace vedly k rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, čímž skončila úloha komise v tomto zadávacím řízení, mohl mít navrhovatel prokazatelně pochybnosti o nestrannosti členů komise již při podání námitek, a pokud se tedy domáhal zrušení rozhodnutí o svém vyloučení, měl tyto své pochybnosti v námitkách uvést.

V.            Řízení o žalobě před Krajským soudem v Brně

18.         Druhé rozhodnutí o rozkladu napadl navrhovatel ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů žalobou ze dne 6. 11. 2020.

19.         Krajský soud v Brně (dále jen „soud“) o této žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 31. 10. 2022 č. j. 30 Af 66/2020-163 (dále jen „rozsudek 30 Af 66/2020“) tak, že napadené rozhodnutí v části, kterou byl potvrzen výrok I napadeného rozhodnutí zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil Úřadu k dalšímu řízení (výrok I rozsudku 30 Af 66/2020) a žalobu v té části, kterou byl potvrzen výrok II napadeného rozhodnutí, zamítl.

20.         Závěr předsedy Úřadu, že z dotčené přílohy zadávací dokumentace mělo jednoznačně vyplývat, že zadavatel požadoval předvedení funkcí na schématu celého lidského těla, tj. postavy člověka, označil soud za nesprávný. Zadávací dokumentace dle soudu umožňovala dvojí výklad, tedy i výklad navrhovatele. Tudíž dle soudu byla možná i interpretace, podle níž zadávací podmínky zakotvily požadavek prezentace poranění a poškození těla jejich grafickým znázorněním, aniž by stanovily, resp. omezovaly, schéma grafického znázornění – zda na celém těle nebo jen na určité části těla má být prezentována ta která funkcionalita. Obdobného pochybení se dle soudu předseda Úřadu dopustil i stran otázky splnění a výkladu parametru P5.56.

21.         Příslušná část zadávacích podmínek měla dle soudu formulační nedostatky, umožňovala dvojí výklad, a proto nebyla formulována jasně, přičemž tyto nedostatky způsobil zadavatel. V rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty a principem spravedlnosti by dle soudu bylo klást takové nedostatky k tíži navrhovatele, a to tím spíše, pokud bylo následkem pochybení zadavatele jeho vyloučení ze soutěže. Z těchto důvodů shledal soud druhé rozhodnutí o rozkladu v příslušné části jako nezákonné a rozhodl o jeho zrušení.

22.         Soud se naopak ztotožnil s tou částí druhého rozhodnutí o rozkladu, která se týkala zastavení správního řízení v části návrhu z důvodu opožděnosti námitky podjatosti podané navrhovatelem. Soud dodal, že jestliže by měl být umožněn věcný přezkum postupu zadavatele na základě podaného návrhu bez ohledu na podání příslušné námitky, pak by úprava námitkového řízení postrádala významu. Nutnost bezvýsledného vyčerpání námitek před podáním návrhu k Úřadu vyplývá navíc rozumně z celého kontextu jednotlivých pravidel dle zákona. Koncepce zákona je dle soudu založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve.

VI.          Řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem

23.         Rozsudek 30 Af 66/2020 napadl Úřad kasační stížností ze dne 14. 11. 2022 u Nejvyššího správního soudu. Soudní řízení o této kasační stížnosti je u Nejvyššího správního soudu vedeno pod sp. zn. 5 As 310/2022 a dosud nebylo ukončeno.

VII.        Pokračování v řízení o rozkladu

24.         V pokračujícím správním řízení bylo zjištěno, že zadavatel uzavřel dne 13. 11. 2020 na plnění posuzované veřejné zakázky smlouvu, a to SMLOUVU O DÍLO A SMLOUVU O POSKYTNUTÍ LICENCE A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB (dále též „smlouva na plnění veřejné zakázky“) se zhotovitelem STAPRO s.r.o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice. Smlouvu na plnění veřejné zakázky zadavatel publikoval v registru smluv dne 16. 11. 2020, kterýmžto dnem nabyla smlouva účinnosti.

25.         Dne 21. 2. 2023 byli účastníci správního řízení zpraveni o pokračování ve správním řízení prostřednictvím přípisu ze dne 17. 2. 2023 č. j. ÚOHS-44230/2022/162. Dále jim byla v rámci usnesení ze dne 23. 2. 2023 sp. zn. ÚOHS-R0166/2020/VZ, č. j. ÚOHS-07528/2023/162 stanovena lhůta k podání jejich vyjádření k podkladům rozhodnutí.

VIII.      Stanovisko předsedy Úřadu

26.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl předseda Úřadu k následujícímu závěru.

27.         Jelikož v průběhu tohoto řízení o rozkladu bylo zjištěno, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, předseda Úřadu bez dalšího výrok I napadeného rozhodnutí zrušil a správní řízení v dotčeném rozsahu zastavil.

28.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které předseda Úřadu přistoupil ke zrušení výroku I napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

IX.           K důvodům zrušení výroku I napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

29.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

30.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

31.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu platí, že řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

32.         V posuzované věci bylo vedeno správní řízení o návrhu navrhovatele, které bylo pravomocně ukončeno vydáním druhého rozhodnutí o rozkladu dne 30. 10. 2020. Zadavatel návazně na to uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky, viz bod 24 tohoto rozhodnutí. Smlouvu zadavatel publikoval dne 16. 11. 2020 v registru smluv a v tento den nabyla účinnosti.

33.         Uzavřením smlouvy bylo zadávací řízení ukončeno ve smyslu § 51 odst. 1 zákona a již dále nepřichází v úvahu meritorní přezkum úkonu zadavatele, který v průběhu zadávacího řízení učinil.  Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 9. 2018, č. j. 3 As 184/2019-203: „uzavření smlouvy je proto nutno považovat za objektivní překážku řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť nápravné opatření již objektivně nelze uložit; takové opatření by postrádalo svůj smysl, a z těchto důvodů by proto bylo nadbytečné se oprávněností výhrad k postupu v zadávacím řízení zabývat. Uvedený závěr lze dovodit i z ustanovení § 263 odst. 2 ZZVZ, které uložení nápravného opatření (k čemuž může dojít výlučně v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) výslovně váže na kumulativní splnění tří podmínek: ‚Nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo zvláštní postup podle části šesté (podmínka první), přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu (podmínka druhá) a dosud nedošlo k uzavření smlouvy (podmínka třetí), Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.‘ Závěr, že vedení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je možné pouze do doby uzavření smlouvy, podporuje i dikce ustanovení § 263 odst. 8 věty před středníkem ZZVZ, dle kterého ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu. Podpůrně lze též odkázat na ustanovení § 250 odst. 2 ZVVZ, dle kterého po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek. Je tedy evidentní, že uzavřením smlouvy se přezkum úkonů zadavatele stává bezpředmětným a řízení je nutno dle § 257 písm. j) ZZVZ zastavit. Jinými slovy – uzavření smlouvy je určitým ‚hraničním bodem‘, po jehož dosažení určitý typ řízení (přezkum postupu zadavatele v zadávacím řízení) a rozhodnutí v něm vydaná (uložená nápravná opatření) ztrácejí právní i praktický smysl; na jejich místo pak nastupuje možnost využití institutu jiného, a to zákazu plnění smlouvy, kterým bude zajištěno, že předmět veřejné zakázky nebude v důsledku nedodržení regulativů zadávacího řízení plněn.“

34.         Ačkoliv se i v citovaném rozsudku hovoří o zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona, v posuzované věci nedošlo k uzavření smlouvy v průběhu správního řízení (což je situace předpokládaná § 257 písm. j) zákona). Došlo k němu až poté, kdy správní přezkum úkonu zadavatele pravomocně proběhl. Z tohoto důvodu je nutno zastavit správní řízení na základě obecného ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

35.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí,
že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu. K věci samé tedy předseda Úřadu nutně uzavírá, že se již nelze zabývat námitkami rozkladu navrhovatele ani závazným právním názorem soudu vyjádřeným v rozsudku 30 Af 66/2020, který směřuje do merita věci.

36.         Správní řízení o té části návrhu navrhovatele, která se vztahovala k tvrzenému porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (spočívajícímu v tom, že člen komise zadavatele spolupracoval s dalším účastníkem zadávacího řízení v pořadí) bylo pravomocně zastaveno dne 30. 10. 2020, kdy nabylo právní moci druhé rozhodnutí o rozkladu. Soud svým rozsudkem 30 Af 66/2020 zrušil pouze tu část druhého rozhodnutí o rozkladu, kterou byl potvrzen výrok I napadeného rozhodnutí (blíže srov. výrok I rozsudku 30 Af 66/2020). Tímto rozhodnutím o rozkladu tedy předseda Úřadu ruší pouze výrok I napadeného rozhodnutí a správní řízení v této části ze shora uvedených důvodů zastavuje.

37.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) téhož zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

X.             Závěr

38.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. Proto předseda Úřadu rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, 182 00 Praha

2.      Nemocnice Pardubického kraje, a.s., Kyjevská 44, 532 03 Pardubice

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy