číslo jednací: 04254/2023/500
spisová značka: S0550/2022/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení zahájeném dne 29. 11. 2022 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti v souvislosti s dodávkami léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky od dodavatele – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno, které byly realizovány na základě rámcové dohody uzavřené jako součást Smlouvy o nájmu nemovitosti, o nájmu prostor sloužících podnikání a poskytování dalších služeb ze dne 28. 2. 2020,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel pravidlo pro uzavírání rámcových dohod stanovené v § 131 odst. 2 citovaného zákona, když rámcovou dohodu sjednanou v čl. VIII. odst. 12 „Smlouvy o nájmu nemovitosti, o nájmu prostor sloužících podnikání a poskytování dalších služeb“ ze dne 28. 2. 2020, jejímž předmětem je zajištění dodávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky pro výše jmenovaného obviněného od dodavatele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno, neuzavřel na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, jelikož pro jím zvolený postup uzavření rámcové dohody bez provedení zadávacího řízení prostřednictvím horizontální spolupráce nebyly splněny podmínky vymezené v § 12 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný dne 28. 2. 2020 uzavřel předmětnou rámcovou dohodu.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53,
602 00 Brno – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 500 000,- Kč (jeden milion pět set tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUVISLOSTI S UZAVŘENÍM RÁMCOVÉ DOHODY

1.             Obviněný – Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, IČO 00209775, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno (dále jen „obviněný“ nebo rovněž i „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 2. 2020 s dodavatelem – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53, 602 00 Brno (dále jen „FN u sv. Anny v Brně“) – Smlouvu o nájmu nemovitosti, o nájmu prostor sloužících podnikání a poskytování dalších služeb (dále jen „smlouva o nájmu“), která v čl. VIII. odst. 12 obsahuje ujednání o tom, že FN u sv. Anny v Brně bude obviněnému za stanovených podmínek dodávat léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky; jelikož (jak Úřad objasní dále) má toto ujednání má povahu rámcové dohody, bude čl. VIII. odst. 12 dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí označován jako „rámcová dohoda“.

2.             Z dokumentace související s postupem obviněného vyplývá, že obviněný na základě rámcové dohody od ledna 2020 průběžně objednával léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky u FN u sv. Anny v Brně, přičemž celkový finanční objem léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky, které byly na základě rámcové dohody dodány a fakturovány obviněnému, činil v období od ledna 2020 do prosince 2021 dle podkladů doručených Úřadu obviněným 172 013 496,32Kč bez DPH (187 298 392,77 Kč včetně DPH).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 12. 11. 2021 podnět, v němž se konstatovalo, že v průběhu veřejnosprávní kontroly provedené stěžovatelem byly zjištěny nedostatky v oblasti zadávání veřejných zakázek týkající se rámcové dohody. V rámci podaného podnětu stěžovatel mj. namítal, že obviněný nezákonně poptal plnění mimo zadávací řízení, když nedošlo k naplnění podmínek horizontální spolupráce ve smyslu § 12 zákona. V podnětu uvedl stěžovatel vzorek 5 vybraných léků náležejících dle anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace léků (dále jen „ATC“) do celkem 4 skupin (B02BB01, B02BD01, B02BD08 a B05AA01), které v roce 2020 pořizoval obviněný od FN u s. Anny v Brně a u nichž dle stěžovatele celková hodnota dodávek v roce přesáhla hodnotu 2 mil Kč. Podnět byl Úřadem šetřen pod sp. zn. ÚOHS-P0778/2021/VZ.

4.             Na základě obdrženého podnětu a s ním souvisejícího zjištění Úřadu, že došlo k uzavření rámcové dohody v důsledku tvrzené horizontální spolupráce mimo zadávací řízení, si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci související s jeho postupem při uzavírání rámcové dohody a vyjádření k daným skutečnostem. Dne 26. 11. 2021 Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci a vyjádření obviněného ze dne 25. 11. 2021 k podnětu.

5.             Obviněný ve vyjádření k podnětu ze dne 25. 11. 2021 (dále jen „vyjádření k podnětu“) shrnul stěžejní závěry stěžovatele k zákonnému využití institutu horizontální spolupráce dle § 12 zákona, vyslovil s nimi nesouhlas a uvedl důvody, proč jsou dle jeho názoru podmínky horizontální spolupráce naplněny.

6.             Přílohou vyjádření k podnětu obviněný mj. učinil přehled objednávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky od dodavatele FN u sv. Anny v Brně v roce 2020.

7.             Výzvou ze dne 19. 5. 2022 si Úřad vyžádal od obviněného zaslání přehledu všech plateb, které obviněný uhradil za léky náležející do ATC skupin B02BB01, B02BD01, B02BD08 a B05AA01, (tj. ATC skupin, do kterých náleží léky, jež byly v podnětu uvedeny jako součást plnění pořízeného na základě rámcové dohody) v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2020.

8.             Obviněný doručil Úřadu informace požadované ve výzvě Úřadu ze dne 19. 5. 2022 v příloze svého sdělení ze dne 27. 5. 2022.

9.             Výzvou ze dne 29. 7. 2022 Úřad vyzval obviněného ke sdělení, v jakých konkrétních činnostech spočívá tvrzená horizontální spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, ke sdělení, zda kromě rámcové dohody existuje další dokument, v němž jsou pro období účinnosti rámcové dohody upraveny podmínky tvrzené horizontální spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, a pokud ano, k jeho zaslání, a dále ke sdělení, z jakých konkrétních důvodů byly ceny léčiv a zdravotnického materiálu pořizovaných od Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navýšeny o 5 % oproti nákupním cenám, za které předmětná léčiva a zdravotnický materiál pořizovala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (jak plyne z rámcové dohody).

10.         Obviněný doručil dne 3. 8. 2022 Úřadu sdělení obsahující požadované informace a dokumenty.

11.         Výzvou ze dne 31. 8. 2022 Úřad vyzval obviněného k zaslání všech uhrazených faktur za všechna léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky, které byly obviněnému dodány ze strany FN u sv. Anny v Brně na základě rámcové dohody.

12.         Obviněný doručil dne 7. 9. 2022 Úřadu požadované faktury.

13.         Výzvou ze dne 16. 9. 2022 vyzval Úřad obviněného k vysvětlení, proč jsou ve fakturách, jež obviněný Úřadu předložil jakožto faktury za všechna léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky dodané obviněnému ze strany FN u sv. Anny v Brně na základě rámcové dohody, zahrnuty i faktury vystavené před nabytím účinnosti rámcové dohody, resp. k potvrzení, že tyto faktury byly skutečně vystaveny za plnění realizované na základě rámcové dohody.

14.         Přípisem ze dne 19. 9. 2022 obviněný Úřadu sdělil, že podle čl. XIV odst. 6 Smlouvy o nájmu se veškeré platby za služby sjednané dle Smlouvy o nájmu vztahují i na období od 1. 1. 2020 do účinnosti Smlouvy o nájmu, a proto obviněný faktury za dané období Úřadu také zaslal.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

15.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil postupem podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), z moci úřední řízení o přestupku vydáním příkazu č. j. ÚOHS-42562/2022/510 ze dne 29. 11. 2022 (dále jen „příkaz“).

16.         Příkaz, kterým Úřad rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 1 500 000 Kč (výrok II. příkazu), byl obviněnému doručen dne 29. 11. 2022. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

17.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

18.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 5. 12. 2022 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

Vyjádření obviněného v odporu ze dne 5. 12. 2022

19.         Obviněný v podaném odporu úvodem shrnuje závěry Úřadu uvedené v příkazu ze dne 29. 11. 2022. Obviněný dále uvádí, že se se závěry Úřadu neztotožňuje, a to z následujících důvodů.

20.         Dle obviněného jím předložené smlouvy deklarují existenci vzájemné spolupráce obviněného a FN u sv. Anny v Brně v různých oblastech, jež směřují k jednomu společnému cíli, kterým je zajistit poskytování efektivnějších zdravotních služeb pacientům, a to na základě užší koordinace při poskytování kardiovaskulární zdravotnické péče, stejně jako při úsilí na poli vědy, výzkumu, vývoje a výuky. Oblast zdravotnictví dle obviněného patří mezi veřejné potřeby, k tomu obviněný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu „23 Cdo 4260/2011“. Dle obviněného se jedná o službu, na které je obecný zájem. Dále obviněný uvádí, že jsou spolu FN u sv. Anny v Brně příspěvkovými organizacemi zřízenými ministerstvem zdravotnictví za účelem poskytování zdravotních služeb veřejnosti.

21.         Dle obviněného doložené smlouvy byly uzavřeny sice pro konkrétní případy, nicméně za účelem zkvalitnění dostupných zdravotních služeb pro veřejnost v oboru kardiochirurgie a transplantací, jako vysoce specializované péče, což jednoznačně vyplývá z obsahu Smlouvy o vzájemné spolupráci při poskytování vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče pro dospělé provádějící transplantace srdce a související výkony ze dne 28. 12. 2020, která dle obviněného jasně deklaruje společné cíle spolupráce smluvních stran, kterými jsou „vzájemná koordinace při poskytování zdravotních služeb, lepší alokace veřejných prostředků při poskytování zdravotních služeb, koordinace vysokých standardů kvality a bezpečnosti služeb, větší provázanost na poli vědy a výzkumu, výuky, efektivnější úroveň zdravotních služeb (v podrobnostech čl. III Smlouvy), a to pro dosažení stavu užší koordinace při poskytování kardiovaskulární péče.“

22.         Dále se obviněný domnívá, že „fakt, že je tato spolupráce zároveň kritériem MZČR pro zařazení zdravotnických zařízení do sítě vysoce specializovaných kardiovaskulárních pracovišť, nemůže zpochybnit skutečnost, že se tato řídí výhradně ohledy souvisejícími s veřejným zájmem, kterým je právě efektivnější poskytovaní zdravotních služeb veřejnosti v daném oboru, které tímto představuje společné úsilí smluvní stran.“ Dle obviněného se tak nejedná o jednostranný závazek, ale o vzájemnou propojenou činnost. K danému pak obviněný dodává, že smlouvu je nutné posuzovat podle jejího obsahu ve smyslu § 555 občanského zákoníku.

23.         Dle obviněného Smlouva ze dne 22. 3. 2019 upravující spolupráci při specializovaném vzdělávání lékařů či Smlouva o spolupráci při cévních odběrech ze dne 17. 4. 2013 doplňují tuto vzájemnou spolupráci, když směřují ke stejnému cíli, stejně tak jako nastavené podmínky pro řešení mimořádných situací, včetně dodávek léčiv, jež jsou popsány ve Smlouvě o nájmu nemovitosti. Dle názoru obviněného je-li vzájemná spolupráce nastavena s tímto společným cílem, pak nelze vnímat ani spolupráci při zajištění dodávek léčiv mezi uvedenými subjekty tak, že jediný přínos pro jednu smluvní stranu je omezen na pouhou náhradu nákladů, kdy jedna strana plní a druhá strana jí za plnění poskytuje úplatu. Dle obviněného se jedná o spolupráci přispívající k naplnění deklarovaných cílů.

24.         Obviněný dále uvádí, že „zdravotní služby jsou upraveny v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Ke zdravotním službám patří též zdravotní péče, jejíž součástí je i lékárenská péče (§ 5 odst. 2 písm. i). Jinými slovy řečeno, součástí poskytovaných zdravotních služeb je i lékárenská péče kterou nelze od uvedených služeb oddělit.“ Obviněný je toho názoru, že si nelze představit, že by hospitalizovaným pacientům nebyly podávány v rámci poskytovaných zdravotních služeb léčiva. K názoru Úřadu, že společné úsilí obou smluvních stran má vycházet ze společné strategie partnerů, která má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou veřejných zadavatelů směřujících k zajišťovaní veřejných potřeb, a tyto cíle mají být naplněny prostřednictvím aktivního přispění každé ze smluvních stran, obviněný uvádí, že tento požadavek je taktéž zcela naplněn. Dle obviněného si s FN u sv. Anny v Brně v rámci této vzájemné spolupráce aktivně vzájemně poskytují určitá plnění, která společně vedou k naplnění deklarovaného cíle, k tomu obviněný uvádí, že umožňuje bezplatně na svém pracovišti vzdělávání lékařům FN u sv. Anny v Brně, naopak FN u sv. Anny v Brně zajišťuje při poskytování zdravotních služeb dodávku léčiv apod. Zúžit tuto společnou strategii pouze na oblast lékárenské péče není dle obviněného správný názor. Obviněný dále uvádí, že FN u sv. Anny v Brně provozuje ústavní lékárnu, která je její součástí, přičemž lékárna není samostatným subjektem. Dle obviněného v případě, že „si oba subjekty vymezily určité společné cíle, pak k jejich naplnění přispívá i vzájemná spolupráce při dodávkách léčiv. Vznikají-li v souvislosti s dodávkami léčiv náklady, pak uvádíme, že toto je zcela logické. Náklady souvisí se samotnou dodávkou, balením, administrativní činností apod., kdy pokládáme za zcela oprávněné, tyto náklady uhradit. Konečně ani zákon v případě horizontální spolupráce úhradu nutně vynaložených nákladů nevylučuje a jak bylo prokázáno, žádný zisk v uvedeném případě ze strany FNUSA generován není. Pokud je ze strany úřadu zmiňováno, že CKTCH delegovalo na FNUSA lékárenskou péči, pak se domníváme, že delegování povinností je jednostranným úkonem bez možnosti projevení vůle druhé strany, což na tento případ, kdy se na uvedené spolupráci za účelem dosahování společných cílů oba subjekty vzájemně dohodly, nedopadá.“

25.         Dle obviněného nelze dovodit, že by v rámci takto nastavené spolupráce obviněný hradil FN u sv. Anny v Brně hradil pouze náklady spojené s dodávkami léčiv a nevyvíjel žádnou jinou činnost, žádné další úsilí k dosažení nastavených cílů a naplnění veřejných potřeb, uvedenou spolupráci tak nelze zúžit na pouhý dodavatelsko-odběratelský vztah. Každá strana dle obviněného přispívá svou činností k naplnění společných cílů. Dále obviněný uvádí, že „[j]e-li jedním ze společně deklarovaných cílů lepší alokace veřejných prostředků, pak je tato spolupráce, která prokazatelně přináší značné úspory při zajištění dodávek léčiv, důležitou součástí k dosažení užší koordinace při poskytování kardiovaskulární péče, a tedy efektivnějšího poskytování zdravotních služeb veřejnosti v tomto oboru. Nadto je třeba zdůraznit, že veškerá léčiva dodávaná z FNUSA jsou získávána na základě veřejných zakázek, čímž fakticky ani nemohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, která tak zůstává zachována.“

26.         Obviněný nesouhlasí s názorem Úřadu, že se dopustil porušení zákona, a rovněž nesouhlasí s výší uložené pokuty, kterou pokládá za nepřiměřeně vysokou, neboť v postcovidovém období a za situace současné energetické krize a prudkého nárůstu cen je pokuta ve výši 1 500 000 Kč podstatným zásahem do jeho rozpočtu.

Další průběh řízení o přestupku

27.         Usnesením ze dne 5. 12. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

28.         Úřad ve stanovené lhůtě stanovisko obviněného neobdržel.

29.         Usnesením ze dne 21. 12. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu, a to doložení tvrzení obviněného uvedeného v odporu ze dne 5. 12. 2022, podle něhož jsou „veškerá léčiva“ dodávaná obviněnému Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně získávána na základě veřejných zakázek.

30.         Dne 5. 1. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 4. 1. 2023 k usnesení ze dne 21. 12. 2022.

Vyjádření obviněného ze dne 4. 1. 2023

31.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 4. 1. 2023 uvedl, že jeho tvrzení lze ověřit na profilu zadavatele FN u sv. Anny v Brně. Obviněný dále předložil seznam konkrétních veřejných zakázek s identifikátorem, podle kterého je možné danou veřejnou zakázku na profilu zadavatele vyhledat. Dále obviněný uvedl, že od února 2022 FN u sv. Anny v Brně zavedla pro nákup léčiv dynamický nákupní systém.

32.         Usnesením ze dne 11. 1. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

33.         Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.      ZÁVĚRY ÚŘADU

34.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Současně Úřad výrokem III. tohoto rozhodnutí rozhodl o povinnosti obviněného uhradit náklady řízení.

35.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

36.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

37.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

38.         Podle § 12 zákona se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud

a)   tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

b)   se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

c)    každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

39.         Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

40.         Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

41.         Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

a)      skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b)      součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

42.         Podle § 23 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

43.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

44.         Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

45.         Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

46.         Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a)      na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b)      na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

47.         Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

48.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

49.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

50.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

51.         Z přehledu objednávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky od dodavatele FN u sv. Anny v Brně v roce 2020, který byl přílohou vyjádření obviněného k podnětu, vyplývá, že léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky byly obviněným poptávány dle jeho potřeby téměř každý den. Fakturace dodaných léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky probíhala měsíčně.

52.         Přílohou sdělení obviněného ze dne 27. 5. 2022 byla tabulka ve formátu excel, ze které vyplývá, že obviněný v období od 28. 2. 2019 do 27. 2. 2020, tj. v období 12 měsíců předcházejících uzavření rámcové dohody, uhradil za léky náležející do ATC skupiny B02BB01 částku 14 470 542,49 Kč bez DPH, za léky náležící do ATC skupiny B02B01 částku 5 173 150,07 Kč bez DPH, za léky náležící do ATC skupiny B02BD08 částku 4 515 730,55 Kč bez DPH a za léky náležící do ATC skupiny B05AA01 částku 5 269 987,80 Kč bez DPH.

53.         V čl. II. „Účel smlouvy“ smlouvy o nájmu je uvedeno: „Účelem této smlouvy je zajištění prostor pro provozování hlavní činnosti CKTCH a poskytování vybraných služeb nezbytných pro zajištění provozu CKTCH“.

54.         V čl. VIII. odst. 12 „Poskytování dalších služeb“ smlouvy o nájmu je uvedeno:

„Zásobování léčivy, centrovými léky, krevními deriváty a zdravotnickým materiálem:

Smluvní strany shodně konstatují, že splňují požadavky §12 - horizontální spolupráce mezi veřejnými zadavateli - zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.

FN bude do CKTCH dodávat léčiva a zdravotnický materiál z Nemocniční lékárny FN za ceny odpovídající nákupním cenám FN navýšeným o 5%. Cena centrových léků bude vždy určena individuální dohodou. Léčiva a zdravotnický materiál budou dodávány na jednotlivá oddělení CKTCH podle časových harmonogramů platných pro FN. CKTCH bude léčiva a zdravotnický materiál objednávat v Nemocniční lékárně FN prostřednictvím objednávkového programu Pharma žádanky nebo prostřednictvím listinných žádanek. Cenu léčiv a speciálního zdravotnického materiálu bude FN fakturovat vždy měsíčně zpětně se splatností 14 dnů. Přílohou faktury bude elektronická verze vydaných léčiv, centrových léků, zdravotnického materiálu a transfúzních přípravků v konečných cenách a v dohodnutém datovém rozhraní.

CKTCH se zavazuje hradit FN náklady na dopravu léčiv a zdravotnického materiálu ve výši 97.361,00 Kč ročně. Fakturace bude prováděna měsíčně ve výši 1/12 roční částky, a to do 15. dne následujícího měsíce.

Produkty krevní banky bude FN dodávat dle aktuální potřeby CKTCH na základě elektronické žádanky vytvořené v NIS. Výdej produktů z krevní banky proběhne proti výdejce z NIS. Cena jednotlivých produktů se řídí aktuálním ceníkem FN, který je před každou změnou doručen CKTCH.“

55.         V čl. XIII. odst. 1 smlouvy o nájmu je uvedeno: „Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31. 12. 2021.“.

56.         V čl. XIV. odst. 6 smlouvy o nájmu je uvedeno: „Smluvní strany se výslovně dohodly, že veškeré ceny a platby nájemce sjednané touto smlouvou za pronájem a služby spojené s pronájmem se vztahují i na období od 01. 01. 2020 do dne účinnosti této smlouvy, přitom ujednání v čl. VI odst. 3 věta 3 není tímto dotčeno. Smluvní strany se zavazují své závazky za období dle věty předchozí vyrovnat do 1 měsíce od účinnosti této smlouvy.“

57.         V čl. XIV. odst. 8 smlouvy o nájmu je uvedeno: „Tato smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oprávněnými zástupci obou smluvních stran a účinnosti 1. dnem měsíce následujícího po dni zveřejnění smlouvy v registru smluv. Tuto smlouvu v registru smluv zveřejní FNUSA a o zveřejnění informuje písemně obratem CKTCH vč. doložení ID smlouvy z registru smluv.“

58.         Smlouva o nájmu byla smluvními stranami podepsána dne 28. 2. 2020 a téhož dne byla uveřejněna v registru smluv.

59.         Ve vztahu k plnění prováděcích smluv na základě rámcové dohody byly FN u sv. Anny v Brně vystaveny níže uvedené faktury (vložené pro přehlednost Úřadem do následující tabulky):

Tabulka faktur za plnění dodané na základě rámcové dohody v roce 2020:

Dodavatelská faktura	Základ daně	Celkem s daní	Datum úhrady
636020	1 685 688,13	1 854 256,94	13.02.2020
626020	6 437 404,36	7 091 503,61	13.02.2020
3112000256	1 147 062,86	1 147 062,86	24.02.2020
1546020	1 629 737,09	1 792 710,80	13.03.2020
1576020	5 543 497,24	6 106 124,39	13.03.2020
3112000553	1 203 938,48	1 203 938,48	16.03.2020
3112000576	11 045,14	12 896,45	16.03.2020
3112000577	12 238,34	14 268,63	16.03.2020
2706020	1 391 587,09	1 530 745,80	14.04.2020
2696020	3 754 401,87	4 138 069,62	14.04.2020
3112000848	6 370,24	7 520,31	24.04.2020
3112000843	514 307,20	514 307,20	17.04.2020
3566020	901 110,45	991 221,49	15.05.2020
3576020	2 593 085,77	2 859 792,65	15.05.2020
3112000971	583 205,85	583 205,85	18.05.2020
3112001027	5 671,04	6 716,23	22.05.2020
4216020	540 666,27	594 732,90	12.06.2020
4416020	4 361 357,43	4 807 784,62	12.06.2020
3112001196	8 192,44	9 615,84	15.06.2020
3112001233	866 070,78	866 070,78	18.06.2020
3112001514	1 098 688,80	1 098 688,80	21.07.2020
5356020	5 192 695,19	5 720 500,58	15.07.2020
5226020	1 149 314,09	1 264 245,50	15.07.2020
3112001464	12 129,64	14 143,62	17.07.2020
6126020	720 888,36	792 977,20	07.08.2020
6166020	5 605 853,29	6 175 377,40	13.08.2020
3112001773	6 738,32	7 943,60	13.08.2020
3112001815	1 083 624,30	1 083 624,30	21.08.2020
7226020	5 675 561,68	6 249 313,07	14.09.2020
7326020	180 222,09	198 244,30	11.09.2020
3112002026	6 637,31	7 827,44	18.09.2020
3112002035	1 159 416,50	1 159 416,50	18.09.2020
8276020	5 865 068,99	6 456 407,11	13.10.2020
3112002309	924 522,50	924 522,50	16.10.2020
8886020	1 166 712,79	1 283 384,07	19.10.2020
3112002314	6 589,47	7 772,42	19.10.2020
9416020	1 284 546,69	1 413 001,36	13.11.2020
9486020	3 655 162,54	4 026 555,07	13.11.2020
3112002577	3 995,40	4 789,24	19.11.2020
3112002609	857 283,90	857 283,90	23.11.2020
10366020	1 167 192,64	1 283 911,90	09.12.2020
10476020	4 213 910,88	4 641 812,49	09.12.2020
3112002936	9 470,46	11 085,56	18.12.2020
3112002930	990 082,50	990 082,50	18.12.2020
11726020	2 616 058,55	2 877 664,41	08.01.2021
11986020	5 005 663,60	5 517 291,74	15.01.2021
3112003215	729 320,90	729 320,90	18.01.2021
3112003239	7 787,14	9 149,75	18.01.2021
16020	-242 273,00	-266 500,30	07.04.2020
26020	-242 273,00	-266 500,30	07.04.2020

 

Tabulka faktur za plnění dodané na základě rámcové dohody v roce 2021:

Dodavatelská faktura	Základ daně	Celkem s daní	Datum úhrady
646021	4 160 374,16	4 605 278,83	09.02.2021
446021	1 181 456,04	1 299 601,64	09.02.2021
3112100186	758 988,07	758 988,07	23.02.2021
3112100187	12 994,44	15 138,14	23.02.2021
1386021	5 455 127,45	6 009 973,88	12.03.2021
3112100500	1 017 744,20	1 017 744,20	16.03.2021
3112100546	5 920,94	6 963,14	18.03.2021
3856021	664 768,09	731 244,90	15.04.2021
3886021	6 428 938,79	7 087 029,35	15.04.2021
4286021	222 521,18	244 773,30	19.04.2021
3112100886	879 553,40	879 553,40	23.04.2021
3112100910	8 788,33	10 260,64	23.04.2021
5126021	1 689 960,36	1 858 978,40	14.05.2021
5106021	6 013 589,21	6 620 140,04	14.05.2021
3112101270	899 035,50	899 035,50	24.05.2021
3112101277	7 819,12	9 146,05	24.05.2021
5826021	969 092,00	1 066 001,20	03.06.2021
6016021	1 324 980,18	1 457 478,20	09.06.2021
6246021	4 935 430,32	5 436 302,15	09.06.2021
3112101531	5 917,36	6 959,02	18.06.2021
3112101532	915 941,40	915 941,40	18.06.2021
7226021	540 666,27	594 732,90	09.07.2021
7296021	6 647 740,68	7 320 429,56	13.07.2021
3112101789	975 636,20	975 636,20	23.07.2021
3112101827	6 921,93	8 114,28	26.07.2021
8456021	482 399,65	530 639,84	05.08.2021
8446021	5 509 843,07	6 070 192,34	12.08.2021
3112102124	1 109 320,12	1 109 320,12	18.08.2021
3112102151	7 266,91	8 511,00	23.08.2021
8876021	540 666,25	594 732,87	27.08.2021
8816021	4 306,74	4 783,72	24.08.2021
9156021	720 888,33	792 977,16	09.09.2021
9326021	3 485 750,36	3 838 344,93	09.09.2021
3112102515	2 933,13	3 527,16	17.09.2021
3112102547	414 477,80	414 477,80	17.09.2021
10446021	1 324 764,05	1 457 240,46	11.10.2021
10216021	7 309 916,50	8 054 957,21	11.10.2021
3112103037	6 507,98	7 638,24	21.10.2021
3112103058	1 175 163,79	1 175 163,79	22.10.2021
11466021	7 118 424,56	7 835 636,53	12.11.2021
11476021	662 838,08	729 121,89	12.11.2021
3112103407	7 124,58	8 347,33	19.11.2021
3112103408	1 134 474,00	1 134 474,00	19.11.2021
12466021	5 552 711,29	6 119 594,53	16.12.2021
12476021	540 666,27	594 732,90	15.12.2021
13076021	529,53	582,48	17.12.2021
3112103865	6 161,58	7 239,88	20.12.2021
3112103869	825 858,00	825 858,00	21.12.2021
3112103923	817 685,00	817 685,00	22.12.2021
13886021	5 066 565,83	5 581 366,28	11.01.2022
13966021	160 222,11	198 244,32	10.01.2022
3112104186	7 216,38	8 452,90	21.01.2022
3112104198	496 943,70	496 943,70	21.01.2022
76021	-484 546,00	-533 000,60	28.05.2021
116021	-4 306,74	-4 306,74	24.08.2021
166021	-554,74	-554,74	15.12.2021
3212100299	-825 858,00	-825 858,00	21.12.2021

60.         Ve vyjádření k podnětu obviněný ve vztahu k naplnění podmínek tvrzené horizontální spolupráce uvádí následující:

„Dle právního názoru CKTCH lze za spolupráci dvou zadavatelů – poskytovatelů zdravotních služeb – pokládat i vlastní součinnost při poskytování zdravotních služeb, k nimž mimo jiné patří také zajišťování léčiv, a to ke společnému naplňování veřejného účelu, pro něž byly oba zadavatelé zřízení.

Oba subjekty, tedy FNUSA i CKTCH, jsou poskytovateli zdravotních služeb, což je ukotveno v jejich zřizovacích listinách a mají stejného zřizovatele, kterým je Ministerstvo zdravotnictví. Propojenost obou subjektů není dána pouze naplňováním společného účelu, pro který byly zřízeny (poskytování zdravotních služeb veřejnosti), ale i místně, když sídlem CKTCH je část prostor FNUSA, které užívá na základě nájemní smlouvy. Úzká spolupráce obou nemocnic je pak dána vzájemnou výpomocí při poskytování zdravotní péče pacientům v užším slova smyslu a na léčbě pacientů se mnohdy podílí oba subjekty, ať již např. poskytováním vzájemných konziliárních služeb, prováděním specializovaných vyšetření, zajišťování další navazující péče apod. Oba subjekty, tedy jak FNUSA tak CKTCH spolupracují na společném cíli, kterým je poskytovat zdravotních služeb veřejnosti, když v uvedeném případě jde o vzájemnou výpomoc – spolupráci při zajišťování části zdravotních služeb – dodávek léků.

Poskytování zdravotních služeb je definováno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Mezi zdravotní služby dle výše uvedeného zákona rovněž patří i lékárenská péče, která je definována v § 5 odst. 2 písm. i) jako péče, jejímž účelem je zajišťování, příprava, úprava, uchovávání, kontrola a výdej léčiv. CKTCH nemá, na rozdíl od FNUSA, ústavní lékárnu, z níž by čerpala léčiva potřebná pro zajištění zdravotní péče pro své pacienty.

Je-li jednou ze zákonných podmínek pro uplatnění horizontální spolupráce zadavatelů dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito zadavatelé zajišťovat, pak se domníváme, že jsou-li oba veřejní zadavatelé poskytovateli zdravotních služeb, pak je jednoznačně jejich společným cílem zajištění poskytování zdravotních služeb veřejnosti. Oba zadavatelé se tak vzájemně doplňují při uspokojování této veřejné služby, která je jejich společným a propojeným úkolem.

Vzájemná výpomoc mezi oběma subjekty pak spočívá ve spolupráci při zajišťování části zdravotních služeb, a to lékárenské péče (viz zákonná definice), tedy zajištění léčiv pro hospitalizované pacienty CKTCH, bez níž si lze poskytování zdravotních služeb, resp. zdravotní péče v užším slova smyslu asi stěží představit, a tvoří tak její neodmyslitelnou součást.

Danou spolupráci pak nelze vnímat jako službu, při níž by jedna ze stran generovala zisk. Veškeré platby, které s obstaráním léčiv a jejich dodáním pro CKTCH souvisí, představují nutné náklady, které FNUSA při této činnosti vznikají, což není pouze zajištění vlastních dodávek na oddělení CKTCH, ale i veškerá administrativa související s obstaráváním léčiv, které FNUSA musí navíc provádět. Naopak, pokud by CKTCH obstarávalo léčiva od soukromých dodavatelů, byla by částka za dodávky léčiv (dle vlastního průzkumu trhu) mnohem vyšší právě s ohledem na skutečnost, že primárním cílem dodavatelů je generování zisku. Navíc s ohledem na množství léčiv, které by CKTCH odebíralo, by s vysokou mírou pravděpodobnosti nedosáhlo na případné množstevní bonusy a tedy lepší ceny, než když jsou tyto získávány přes veřejné zakázky FNUSA, která je mnohem větším subjektem než CKTCH.

Je-li nezbytným předpokladem horizontální spolupráce, aby zúčastněné subjekty přispívaly svou činností k zajištění svěřených veřejných potřeb, pak se domníváme, že jsou-li oba zadavatelé poskytovateli zdravotních služeb pro veřejnost dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, pak je tento zákonný požadavek bezezbytku naplněn. Vzájemná spolupráce tak spočívá v naplňování služeb veřejnosti – poskytování zdravotní péče, a to výpomocí FNUSA pro CKTCH při zajišťování dodávání léčiv pro hospitalizované pacienty CKTCH, tedy tak, aby byl tento společný cíl bezpečně naplněn.“

61.         Ve sdělení ze dne 3. 8. 2022 obviněný na výzvu Úřadu, aby sdělil, v jakých konkrétních činnostech spočívá tvrzená horizontální spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně mj. uvedl: „(…) Spolupráce obou subjektů tak spočívá zejména v zajištění poskytování zdravotních služeb pro pacienty, za jejímž účelem došlo mimo jiné i k uzavření smlouvy O zpracování osobních údajů, když tato skutečnost je taktéž vymezena v uzavřené nájemní smlouvě (čl. VIII odst. 5.1). Oba subjekty používají totožný NIS (nemocniční informační systém), v němž jsou soustřeďována pacientská data. Spolupráce dle výše uvedeného pak spočívá i ve vzájemném poskytování operačních sálů v případě neodkladné či akutní péče v mimořádných či neodkladných situacích (č. VIII odst. 14. písm. e) Nájemní smlouvy), jakož i poskytování vzájemných konziliárních služeb (čl. XI odst. 7. Nájemní smlouvy) nebo vzájemného přijímání pacientů v případě evakuace (čl. XI odst. 8. Nájemní smlouvy).

Do uvedené spolupráce poskytovaných zdravotních služeb pak patří taktéž vzájemná spolupráce při poskytování vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče pro dospělé provádějící transplantace srdce a související výkony, za jejím účelem byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi oběma subjekty v roce 2020, a která si klade za výslovný cíl lepší koordinaci při poskytování zdravotních služeb a vzájemné spolupráci na poli vědy, výzkumu, vývoje a výuky ve vyjmenovaných oborech. Vzájemná spolupráce mezi subjekty je pak navázána i v případě specializovaného vzdělávání lékařů či spoluprací při řešení projektů v rámci výzkumné činnosti.“

62.         Přílohami sdělení ze dne 3. 8. 2022 učinil obviněný dokumenty, v nichž jsou dle obviněného pro období účinnosti rámcové dohody též upraveny podmínky tvrzené horizontální spolupráce. Jedná se o následující dokumenty:

• Smlouva o vzájemné spolupráci při poskytování vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče pro dospělé provádějící transplantace srdce a související výkony ze dne 28. 12. 2020
• Smlouva o spolupráci z 22. 3. 2019
• Smlouva o spolupráci na řešení části projektu výzkumu a vývoje reg. č. NV 18-5-00330 a poskytnutí části účelové podpory na jeho řešení ze dne 21. 5. 2018
• Smlouva o spolupráci při cévních odběrech ze dne 17. 4. 2013
• Smlouva o zpracování osobních údajů ze dne 29. 5. 2020.

63.         V čl. II „Preambule“ Smlouvy o vzájemné spolupráci při poskytování vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče pro dospělé provádějící transplantace srdce a související výkony, která byla uzavřena dne 28. 12. 2020 mezi obviněným, FN u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnicí Brno, se sídlem Jihlavská 20, 625 00 Brno (dále jen „smlouva o spolupráci 1“), je uvedeno následující: „(…) Ministerstvo zdravotnictví stanovilo ve Věstníku MZ ČR, ročník 2020, částka 13 seznam kritérií pro zařazení zdravotnických zařízení do sítě vysoce specializovaných kardiovaskulárních pracovišť. K úplnému splnění kritérií Centra vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče pro dospělé je nezbytná spolupráce Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a Fakultní nemocnice Brno. Vzhledem k výše uvedenému se smluvní strany rozhodly smluvně deklarovat dlouhodobou spolupráci.“ V čl. III. smlouvy o spolupráci 1 jsou uvedeny cíle spolupráce, a to mj. lepší koordinace mezi jednotlivými pracovišti smluvních stran při poskytování zdravotních služeb pro dospělé, lepší alokace veřejných prostředků při poskytování zdravotních služeb pro dospělé, koordinace vysokých standardů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb pro dospělé, větší provázanost úsilí na poli vědy, výzkumu, vývoje a výuky. Dále je v čl. III. uvedeno, že k naplnění deklarovaného cíle se smluvní strany dohody na těchto formách spolupráce: koordinace úsilí při získávání grantů a jiných forem podpory, projektů financovaných z veřejných či soukromých prostředků, koordinace výzkumného potenciálu při řešení projektů výzkumu a vývoje, vytváření společných pracovních skupin za účelem efektivnějšího využívání lidských zdrojů, prostorů a přístrojového vybavení, společné sledování významných parametrů v činnosti jednotlivých pracovišť a provádění benchmarkingu za účelem dosažení vyššího standardu poskytované péče, spolupráce při řešení administrativních a technických problémů spojených s realizací výzkumných projektů v klinické praxi, spolupráce v pregraduálním a postgraduálním vzdělávání, spolupráce v rámci projektu „FN u sv. Anny v Brně – Mezinárodní centrum klinického výzkumu, nejméně jednou ročně vyhodnocení výsledků spolupráce na společné schůzce zástupců smluvních stran.

64.         V čl. II Smlouvy o spolupráci z 22. 3. 2019 (dále jen „smlouva o spolupráci 2“) je uvedeno: „Účelem této smlouvy je zejména naplnění požadavků v souladu s žádostí FNUSA o udělení akreditace u Ministerstva zdravotnictví České republiky. Tato smlouva upravuje vzájemnou spolupráci mezi smluvními stranami v oblasti vzdělávání s cílem zajistit doplnění výuky příslušných školenců tak, aby byl pokryt celý rozsah vzdělávacího programu v oboru Kardiologie – vlastní specializovaný výcvik.“ Čl. III smlouvy o spolupráci 2stanoví následující: „1. Předmětem této smlouvy je vzájemná spolupráce při specializačním vzdělávání lékařů dle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializovaného způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta ve znění pozdějších předpisů. 2. CKCHT se zavazuje, že umožní za podmínek stanovených v této smlouvě a smlouvě o zabezpečení odborné stáže uzavřené dle čl. IV. odst. 2 této smlouvy lékařům FNUSA (dále jen „školenci“) vykonávání povinné praxe v délce trvání 1 měsíce na pracovišti s akreditací pro obor Kardiochirugie.“

65.         Předmětem Smlouvy o spolupráci na řešení části projektu výzkumu a vývoje reg. č. NV 18-5-00330 a poskytnutí části účelové podpory na jeho řešení uzavřené dne 21. 5. 2018 mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně (dále jen „smlouva o spolupráci 3“) je dle čl. II. následující: „1. Předmětem této smlouvy je stanovení podmínek pro společnou realizaci části níže specifikovaného výzkumného projektu: Název projektu: Genetická determinace závažnosti otoků podmíněných bradykinimem u pacientů s hereditárním angioedémem…“. V čl. I. smlouvy o spolupráci 3 je uvedeno, že smluvní strany smlouvu uzavírají na základě výsledků 4. veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, experimentálním vývoji a inovacích vyhlášené dne 29. 5. 2017 Ministerstvem zdravotnictví České republiky v rámci Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje na roky 2015 – 2022.

66.         V čl. II. „Předmět smlouvy“ Smlouvy o spolupráci při cévních odběrech uzavřené dne 17. 4. 2013 mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně (dále jen „smlouva o spolupráci 4“) je uvedeno následující: „Smluvní strany se dohodly, že CKTCH umožní zdravotnickému týmu II. chirurgické kliniky FNUSA (dále též (II. CHK“) provádění odběrů žil a tepen na operačním sále CKTCH po skončení multiorgánového odběru za podmínek stanovených touto smlouvou.“

67.         Ze Smlouvy o zpracování osobních údajů uzavřené dne 29. 5. 2020 mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně (dále jen „smlouva o zpracování osobních údajů“) plyne, že jejím předmětem je úprava práv a povinností týkajících se zpracování osobních údajů souvisejících s výkonem činnosti smluvních stran.

68.         Z údajů uvedených na profilu zadavatele a ve VVZ plyne, že FN u sv. Anny v Brně realizovala mj. následující zadávací řízení, jejichž předmětem byly dodávky plnění, jež tvoří předmět rámcové dohody (tj. léčiv, zdravotnického materiálu či produktů krevní banky):

• „Srážlivost, náhrady plasmy“ zahájené dne 6. 2. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky přípravků (Antritrombin, Alteplasa, Koagulační faktor, Albumin lidský) po dobu 4 let;
• „Eptacogum alfa, Harvoni, Mycafunginum, Viekirax, Exviera“ zahájené dne 22. 11. 2017, jehož předmětem jsou průběžné dodávky léčiv po dobu 2 let;
• „Léky III“ zahájené dne 10. 12. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky léčiv (Clexane, Pradaxa, Promthromplex, Beriplex) po dobu 3 let;
• „HLP – Albumin“ (společně se zadavatelem IKEM) zahájené 16. 7. 2018, jehož předmětem jsou dodávky krevních derivátů pro léčbu pacientů ve schválených indikacích po dobu 4 let;
• „Léky I“ zahájené dne 10. 12. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky léčivých přípravků (Kyselina obeticholová, Heparin, Lidský fibrinogen, Dupilumab) po dobu 3 let;
• „Antivirotika“ zahájené dne 11. 11. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky přípravků antivirotik (Sofosbuvir a Velpatasvir, Glekaprevir a Pibrentasvir) po dobu 3 let;
• „Antikoagulancia“ zahájené dne 3. 12. 2018, jehož předmětem jsou průběžné dodávky po dobu 3 let přípravků s obsahem účinné látky Enoxyparin, Nadroparin, Dabigatran-etexilát, Rivaroxaban, Apixaban, Edobaxan;
• „Enterální výživa“ zahájené dne 24. 10. 2017, jehož předmětem jsou průběžné dodávky tekuté enterální výživy včetně setů pro její podání po dobu 4 let;
• „Kontrastní látky“ zahájené dne 28. 11. 2018, jehož předmětem jsou průběžné dodávky kontrastních látek po dobu 4 let;
• „Léky II“ zahájené dne 10. 12. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky léčiv (Pegvisomant, Etelkalcetid, Linezolid INF, Linezolid TBL, Sarilumab, Apomorfin) po dobu 3 let;
• „Imunoglobuliny i. v.“ zahájené dne 2. 3. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky infuzí s obsahem účinné látky Imunoglobulin normální lidský po dobu 4 let;
• „Vyšetřovací a operační rukavice“ zahájené dne 10. 1. 2019, jehož předmětem jsou opakované dodávky vyšetřovacích a operačních rukavic po dobu 2 let;
• „Jednorázové operační sety“ zahájené dne 14. 1. 2019, jehož předmětem jsou průběžné dodávky jednorázových operačních setů po dobu 4 let;
• „Jednorázové pláště a oděvy“ zahájené dne 11. 2. 2020, jehož předmětem jsou opakované dodávky jednorázových plášťů a oděvů po dobu 4 let;
• „Operační rukavice sterilní nepudrované“ zahájené dne 17. 4. 2020, jehož předmětem jsou opakované dodávky operačních rukavic po dobu 4 let;
• „Vyšetřovací rukavice“ zahájené dne 22. 11. 2021, jehož předmětem jsou opakované dodávky vyšetřovacích rukavic po dobu 2 let;
• „Ochranné pláště III“ zahájené dne 6. 10. 2021, jehož předmětem jsou opakované dodávky ochranných plášťů po dobu 2 let;
• „Jednorázové operační sety“ zahájené dne 20. 7. 2020, jehož předmětem jsou průběžné dodávky jednorázových sterilních operačních setů po dobu 2 let;
• „Chirurgický šicí materiál“ zahájené dne 14. 6. 2016, jehož předmětem jsou dodávky chirurgického vstřebatelného a nevstřebatelného materiálu po dobu 48 měsíců;
• „Spotřební materiál ke sterilizaci 2“ zahájené dne 24. 2. 2017, jehož předmětem jsou dodávky spotřebního materiálu ke sterilizaci na dobu neurčitou;

• „Spotřební materiál ke sterilizaci 3“ zahájené dne 23. 6. 2017, jehož předmětem jsou dodávky spotřebního materiálu ke sterilizaci na dobu neurčitou.

Právní posouzení

K horizontální spolupráci v obecné rovině

69.         Úřad nejprve uvádí, že má s ohledem na charakter ujednání obsaženého v posuzované rámcové dohodě za prokázané, že se jednalo o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 zákona, neboť jí nebyly založeny závazkové vztahy, tj. nevznikly z ní konkrétní pohledávky a závazky, ale jejím prostřednictvím byla stanovena pravidla, jimž měly podléhat v budoucnu uzavřené smlouvy na plnění (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 23 Cdo 936/2012 ze dne 28. 11. 2012), tj. rámcová dohoda předpokládala uzavření navazujících prováděcích smluv (kdy tyto dle zjištění Úřadu byly uzavírány na základě objednávek zadávaných přímo do systému FN u sv. Anny v Brně, většinou na denní bázi, které představovaly akceptaci nabídky od FN u sv. Anny v Brně).

70.         V obecné rovině Úřad uvádí, že při výběru dodavatele na poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací a i při postupech, které jsou podřaditelné pod zvláštní postupy podle části šesté zákona, je osoba v postavení zadavatele vázána pravidly a předepsanými postupy dle zákona, pokud zákonodárce explicitně neumožnil jiný postup. Zákon jednak zakotvuje existenci konkrétních výjimek, které zadavatele „osvobozují“ z povinnosti provést zadávací řízení, kdy se však nejedná o úplné vynětí postupu zadavatele z působnosti zákona, neboť definičně zůstává realizace plnění zařazena pod pojem veřejné zakázky, a proto některá pravidla vyplývající ze zákona je zadavatel povinen dodržet. Dále pak existují i situace, kdy se podle zákona vůbec nejedná o veřejnou zakázku, příp. zvláštní postup podle části šesté zákona, a zákon se tak vůbec na daný postup nevztahuje. K právě uvedenému je třeba dodat, že z hlediska aplikace výjimek a realizace postupů stojících mimo režim zákona je nutné volit vždy obezřetný, zužující výklad a postup, aby nedocházelo k účelové interpretaci a k obcházení zákona. V souladu s evropskou i českou judikaturou a rozhodovací praxí je v takových situacích třeba vždy používat restriktivního výkladu, přičemž důkazní břemeno ohledně existence (naplnění) zvláštních podmínek odůvodňujících užití předmětného výjimečného postupu nese ten, kdo se jich dovolává, tj. zadavatel.

71.         Jednou z takových situací, kdy se realizace plnění nepovažuje za veřejnou zakázku, je využití tzv. horizontální spolupráce, tedy uzavření smlouvy, kterou se upraví spolupráce veřejných zadavatelů za účelem dosahování jejich společných cílů, které spočívají v uspokojení veřejných potřeb. Zadavatel je však vždy v případě takového postupu povinen splnit zákonem stanovené podmínky. V opačném případě je postup mimo režim zákona nezákonný a zadavatel jedná v rozporu s obecně platným pravidlem zadávat veřejnou zakázku, resp. uzavírat rámcovou dohodu dle zákona.

72.         Právě uplatněním horizontální spolupráce ve smyslu § 12 zákona obviněný v šetřeném případě zdůvodňuje uzavření rámcové dohody přímo s FN u sv. Anny v Brně bez zadávacího řízení.  Úřad proto přistoupil k ověření, zda byly v případě rámcové dohody naplněny všechny podmínky pro horizontální spolupráci tak, jak jsou stanoveny v ustanovení § 12 zákona, podle nichž se za zadání veřejné zakázky nepovažuje (a tedy není vyžadováno uzavření smlouvy v zadávacím řízení, a tedy ani uzavření rámcové dohody na základě zadávacího řízení) případ, kdy jsou splněny následující podmínky: (i) veřejní zadavatelé smlouvou založí nebo provádí spolupráci za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat (dále též jako „podmínka 1“), (ii) spolupráce mezi veřejnými zadavateli se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem (dále též jako „podmínka 2“) a (iii) každý ze zúčastněných veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se navázaná spolupráce týká (dále též jako „podmínka 3“).

73.         Úřad akcentuje, že podmínky pro uplatnění horizontální spolupráce stanovené zákonem nejsou samoúčelné, nýbrž sledují naplnění konkrétního smyslu, kterým je, aby postupem mimo režim zákona nebyla narušena rovná a spravedlivá hospodářská soutěž, resp. deformováno tržní prostředí, tedy obecněji vyjádřeno sledují ochranu hospodářské soutěže. Účelem přísně stanovených podmínek pro horizontální spolupráci je zajistit, aby tento postup nebylo možné aplikovat, pokud by nebylo primárním společným cílem navázané spolupráce zajištění veřejných potřeb, pokud by se spolupráce řídila i jinými ohledy než těmi, které souvisí s veřejným zájmem, popř. pokud by některý z veřejných zadavatelů vykonával na trhu více než 20 % svých činností.

74.         Úřad dále konstatuje, že původ zákonné výjimky lze nalézt v rozhodovací praxi Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), resp. (od 1. 12. 2009) Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). Původně byla možnost postupovat v rámci navázané horizontální spolupráce, tj. bez provedení zadávacího řízení, založena na relevantních rozhodnutích ESD a SDEU, přičemž za prvotní v tomto směru lze považovat rozsudek ESD C-480/06 ze dne 9. 6. 2009, kdy byly shledány znaky (smlouva zakládající mezioborovou spolupráci za účelem plnit úkoly veřejného zájmu) určující horizontální spolupráci, které jsou důvodem pro vynětí postupu z působnosti relevantní právní úpravy pro zadávání veřejných zakázek. Obsah relevantní judikatury pak byl zohledněn při tvorbě Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004//18/ES (dále jen „směrnice“). Obsah směrnice pak byl implementován do zákona, konkrétně jej zákonodárce vtělil do zmiňovaného ustanovení § 12 zákona. Vzhledem k minimální rozhodovací praxi Úřadu a tuzemské soudní judikatuře je nutné při výkladu použitých pojmů vycházet zejména z judikatury evropské (ESD a SDEU), která se konkrétními aspekty horizontální spolupráce již zabývala.

K naplnění podmínek horizontální spolupráce

75.         K naplnění podmínky stanovené v § 12 písm. a) zákona, tj. že má dojít k uzavření smlouvy, která zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, uvádí Úřad následující. V posuzovaném případě došlo k uzavření rámcové dohody mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, přičemž obě smluvní strany jsou státními příspěvkovými organizacemi, a jsou tedy veřejnými zadavateli dle ust. § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Požadavek, aby k uzavření smlouvy došlo mezi veřejnými zadavateli, je tedy splněn.

76.         Dalším požadavkem, který musí být v rámci podmínky 1 naplněn, je, že uzavřená smlouva má zakládat nebo provádět spolupráci veřejných zadavatelů za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb.

77.         Předmětem posouzení je tedy tvrzená spolupráce na dodávkách léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky založená rámcovou dohodou, tj. závazek jedné smluvní strany dodat zboží a tomu odpovídající závazek zaplatit za dodávky zboží kupní cenu. K ověření, jaké charakteristiky má spolupráce pro účely naplnění podmínky 1 mít, lze vyjít mj. ze směrnice. Úřad nejprve ověřil, co v tomto směru vyplývá z rámcové dohody uzavřené mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně. V úvodu rámcové dohody je obsažena stručná deklarace smluvních stran o tom, že splňují podmínky horizontální spolupráce dle § 12 zákona, nic bližšího k samotnému splnění podmínek však již v rámcové dohodě uvedeno není. Z následujícího textu rámcové dohody je zřejmé, že coby předmět závazku je označeno stanovení podmínek pro dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně. Konkrétně je mezi smluvními stranami sjednáno následující. FN u sv. Anny v Brně se zavazuje, že bude obviněnému dodávat léčiva a zdravotnický materiál z nemocniční lékárny FN za ceny odpovídající nákupním cenám FN u sv. Anny v Brně s navýšením o 5 %, a to na základě jednotlivých objednávek vystavených obviněným prostřednictvím objednávkového programu Pharma žádanky nebo prostřednictvím listinných žádanek. K tomu pak přistupuje závazek obviněného hradit FN u sv. Anny v Brně kromě samotné ceny léčiv a zdravotnického materiálu náklady na jejich dopravu v paušálně stanovené výši. Dále se se FN u sv. Anny v Brně zavazuje, že bude dodávat produkty krevní banky dle aktuální potřeby CKTCH na základě elektronické žádanky vytvořené v NIS (nemocničním informačním systému) s tím, že cena jednotlivých produktů se řídí aktuálním ceníkem FN u sv. Anny v Brně, jenž je před každou změnou doručen obviněnému.

78.         Z pohledu Úřadu se tedy jedná o běžnou rámcovou dohodu, která má umožnit realizaci dodávek zboží, které budou probíhat zadáváním dílčích objednávek a následným dodáním zboží obviněnému. Spolupráce, jak je popsána v rámcové dohodě, se zavádí mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně za účelem zajištění dodávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky, a to proto, aby byl obviněný schopen plnit mu uložené činnosti – provádět léčbu pacientů. Spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, jak je vymezena rámcovou dohodou, se tedy evidentně omezuje na dodávky léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky, které je povinna dodat FN u sv. Anny v Brně obviněnému, který následně za provedené dodávky uhradí kupní cenu. Žádná jiná spolupráce z obsahu rámcové dohody nevyplývá.

79.         Úřad se nyní v kontextu rámcové dohody zaměří na posouzení splnění podmínek horizontální spolupráce. K ověření, jaké charakteristiky má spolupráce pro účely naplnění podmínky 1 mít, lze vyjít mj. ze směrnice. V bodu 33 preambule směrnice je deklarováno, že veřejní zadavatelé by měli mít možnost rozhodnout se pro společné poskytování svých veřejných služeb prostřednictvím spolupráce, aniž by byli nuceni využívat určitou konkrétní právní formu. Taková spolupráce může zahrnovat všechny druhy činností spojených s prováděním služeb a povinností uložených zúčastněným orgánům nebo jimi nabytých, jako jsou povinné či dobrovolné úkoly místních nebo regionálních orgánů nebo služby svěřené konkrétním subjektům veřejným právem. Služby poskytované jednotlivými zúčastněnými orgány nemusí být nutně totožné; mohou se rovněž doplňovat. Na smlouvy na společné poskytování veřejných služeb by se neměla vztahovat pravidla stanovená ve směrnici, jsou-li smlouvy uzavírány výlučně mezi veřejnými zadavateli, řídí-li se provádění uvedené spolupráce pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem a nedostává-li se žádný soukromý poskytovatel služeb do výhodnějšího postavení vůči svým konkurentům. Za účelem splnění těchto podmínek by měla daná spolupráce vycházet z konceptu spolupráce. Tato spolupráce nevyžaduje, aby všechny zúčastněné orgány plnily hlavní smluvní závazky, pokud existují závazky přispívat ke společnému plnění dané veřejné služby. Provádění této spolupráce včetně jakýchkoli finančních převodů mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli se navíc musí řídit pouze ohledy spojenými s veřejným zájmem.

80.         V dalším lze konstatovat, že samotný čl. 12 směrnice, který upravuje horizontální spolupráci, definici spolupráce neobsahuje. Proto v dané věci Úřad považuje za vhodné vyjít z judikatury SDEU. Poměrně jednoznačný návod, jak vykládat předmětný pojem spolupráce, pak dává rozsudek SDEU ve věci C-429/19 ze dne 4. 6. 2020 Remondis GmbH proti Abfallzweckverband Rhein-Mosel-Eifel, podle něhož není relevantní, že konečné znění čl. 12 odst. 4 směrnice neuvádí požadavek „skutečné spolupráce mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli“, neboť je třeba výklad opřít o znění třetího pododstavce bodu 33 směrnice, že „spolupráce musí vycházet z konceptu spolupráce“. V cit. rozsudku se dále uvádí, že »[z] toho vyplývá, že společná účast všech stran dohody o spolupráci je nezbytná k zajištění toho, aby veřejné služby, jejichž poskytování musí zajistit, byly uskutečněny, a tuto podmínku nelze považovat za splněnou tehdy, jestliže jediný přínos některých smluvních stran je omezen na pouhou náhradu takových nákladů, jako jsou náklady uvedené v § 5 smlouvy, o kterou se jedná ve věci
v původním řízení. Pokud by ostatně taková náhrada nákladů sama o sobě stačila k tomu, aby se jednalo o „spolupráci“ ve smyslu čl. 12 odst. 4 směrnice 2014/24, nemohl by být stanoven žádný rozdíl mezi takovou „spoluprací“ a „veřejnou zakázkou“, na kterou se nevztahuje výjimka uvedená v tomto ustanovení. (…) Kromě toho dohoda o spolupráci mezi subjekty „ve veřejném sektoru“ musí být výsledkem snahy o spolupráci mezi stranami této dohody (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. června 2009, Komise vs. Německo, C480/06, EU:C:2009:357, bod 38). Zavedení spolupráce mezi subjekty ve veřejném sektoru má totiž dimenzi, jež je neoddělitelně spojena se spoluprací a chybí u zadávacího řízení, na které se vztahují pravidla upravená směrnicí 2014/24. (…) Z toho vyplývá, že existence spolupráce mezi subjekty veřejného sektoru spočívá na společné strategii partnerů této spolupráce a vyžaduje, aby veřejní zadavatelé společně vynaložili úsilí k poskytnutí veřejných služeb.«

81.         Úřad také odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0095/2022/VZ ze dne 15. 9. 2022 (dále jen „rozhodnutí R0095/2022/VZ“), který se týkal skutkově podobného případu; předseda Úřadu v něm konstatoval, že „horizontální spolupráce by měla být spoluprací v tom smyslu, že veřejným zadavatelům umožní, aby plnili úkoly ve veřejném zájmu ve spolupráci s jinými veřejnými zadavateli, kteří svým podílem na plnění úkolu v podstatě zastoupí externí dodavatele (…) Spolupráce tedy vyžaduje vyšší zapojení jednotlivých zadavatelů, nemělo by se jednat o vztah, kde jedna strana plní a druhá jí za plnění poskytuje úplatu. Veřejní zadavatelé, kteří horizontálně spolupracují, by měli každý svým aktivním dílem přispívat k naplnění společného cíle, z něhož budou všichni profitovat.“

82.         Na základě právě citovaných závěrů SDEU či předsedy Úřadu lze konstatovat, že rámcová dohoda uzavřená mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně nepředstavuje smlouvu o skutečné spolupráci. O skutečnou spolupráci mezi předmětnými subjekty se nejedná, jelikož chybí vynaložení společného úsilí, tj. úsilí obou zúčastněných stran k poskytnutí veřejných služeb lékárenské péče. Společné úsilí obou smluvních stran má totiž vycházet ze společné strategie partnerů. Ona strategie má být formulována tak, že vytyčuje společné cíle obou veřejných zadavatelů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, a tyto cíle mají být naplněny prostřednictvím aktivního přispění každé ze smluvních stran. V posuzovaném případě Úřad
takovou strategii nenalezl. Úřad konstatuje, že tedy reálně k vytvoření oné strategie nedošlo, a proto ani nedochází ke spolupráci takové úrovně, že by mohlo jít o horizontální spolupráci; za spolupráci, jež by horizontální spoluprací mohla být, přitom Úřad považuje spolupráci,
v rámci níž každý z veřejných zadavatelů aktivně poskytuje určité plnění, a tato plnění
v souhrnu vedou k naplnění společného cíle (tzn. spolupráci nad rámec spolupráce v rovině kupující – prodávající). Současně lze v šetřené věci poukázat, obdobně jako tomu bylo
v citovaném rozsudku SDEU, na skutečnost, že jediný přínos obviněného, který je v dané věci přítomen, je hrazení nákladů. Úřad ověřil, že obviněný kromě nákladů na pořízení léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky má dle pravidel obsažených v rámcové dohodě FN u sv. Anny v Brně hradit ve vztahu k léčivům a zdravotnickému materiálu rovněž náklady spojené s realizací dodávek zboží, v důsledku čehož dochází jednak k navýšení kupní ceny o 5 % z kupní ceny a jednak má obviněný hradit paušální částku ve výši 97 361 Kč ročně. Úřad si je vědom toho, že dle vyjádření obviněného nemá navýšení kupní ceny představovat marži, ale úhradu nutně vynaložených nákladů, které FN u sv. Anny v Brně s dodávkou léčiv a zdravotnického materiálu vznikají. Ve světle výše citovaného rozsudku je však i hrazení nákladů tím, co do jisté míry indikuje přítomnost veřejné zakázky, a nikoliv horizontální spolupráce. Pokud obviněný pouze hradí náklady spojené s dodávkami a nevyvíjí žádnou jinou činnost, žádné další úsilí k naplnění veřejných potřeb, nelze o spolupráci ve smyslu podmínky 1 hovořit. Z pohledu Úřadu by musely smluvní strany založit svou spolupráci takovým způsobem, aby byl zřejmý i určitý přínos ze strany obviněného pro FN u sv. Anny v Brně, resp. pro veřejné potřeby, které je tato povinna zajišťovat. Takovým přínosem pak není hrazení nákladů, které FN u sv. Anny v Brně v souvislosti s dodávkami vznikají. Z podmínky 1 vyplývá, že mají být vytyčeny společné cíle směřující k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat.

83.         Úřad konstatuje, že ani cíle spolupráce, ke kterým mají smluvní strany směřovat, nejsou
v posuzovaném případě dostatečné z pohledu naplnění podmínky 1 horizontální spolupráce. FN u sv. Anny v Brně nesměřuje uzavřením rámcové dohody s obviněným z pohledu Úřadu
k žádnému cíli, kterým by mělo být zajištění veřejných potřeb, jež má tento subjekt zajišťovat. Prodej léčiv a zdravotnického materiálu je součástí lékárenské péče, která je součástí zdravotní péče, kterou je FN u sv. Anny v Brně pověřena dle zřizovací listiny vykonávat, a kterou u FN u sv. Anny v Brně zajišťuje nemocniční lékárna, avšak, jak vyplývá např. z výroční zprávy FN u sv. Anny v Brně, hlavní náplní je zásobování nemocnice a veřejnosti léčivy, zdravotnickým materiálem, laboratorními chemikáliemi a dalším doplňkovým sortimentem. Vytyčeným posláním FN u sv. Anny v Brně pak není zajišťování léčiv pro ostatní subjekty poskytující zdravotní péči v její územní působnosti nebo mimo ni. Nelze tedy považovat za relevantní cíl FN u sv. Anny v Brně výpomoc obviněnému se zajištěním léčiv z důvodu chybějící nemocniční lékárny u obviněného. Pokud se jedná o cíle obviněného, předně nutno uvést, že obviněný podle všeho poskytovatelem lékárenské péče není, neboť v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb nemá vedenu lékárenskou ambulanci, viz https://nrpzs.uzis.cz/detail-1906-centrum-kardiovaskularni-a-transplantacni-chirurgie-brno.html. Podávání léků pacientům hospitalizovaným u obviněného je sice nedílnou součástí poskytování zdravotních služeb, obviněný však není oprávněn poskytovat lékárenskou péči (na rozdíl od FN u sv. Anny, která k poskytování lékárenské péče oprávněna je). Obviněný tak stěží může naplňovat společný cíl v oblasti lékárenské péče.

84.         Popsaný smluvní vztah mezi dotčenými veřejnými zadavateli je tak fakticky v kontextu řešeného případu rámcovou dohodou, na základě níž jsou následně uzavírány prováděcí smlouvy, na základě kterých je dodáváno zboží obviněnému. Navázaný smluvní vztah není spoluprací ve smyslu podmínky 1 horizontální spolupráce. Smluvní vztah založený rámcovou dohodou mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně se více podobá a blíží institutu centrálního zadávání upraveného v zákoně, nelze jej však z důvodu nenaplnění konkrétních podmínek stanovených v § 9 zákona za tento považovat a tím aprobovat. Centrální zadavatel, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postup podle části šesté zákona, v němž pořizuje dodávky nebo služby, které následně přenechá dalšímu zadavateli, tak totiž musí činit za cenu nikoliv vyšší, než za kterou předmětné dodávky či služby byly pořízeny [srov. § 9 odst. 1 písm. a) zákona]. V posuzovaném případě nicméně docházelo k fakturaci mezi FN u sv. Anny v Brně a obviněným, která zahrnovala kromě ceny léků a zdravotnického materiálů též přirážku, tzn. že léčiva a zdravotnický materiál byly přenechány za cenu vyšší, než za kterou byly FN u sv. Anny v Brně pořízeny. Úřad má v této souvislosti rovněž pochybnosti, zda byl naplněn požadavek zákona, aby okruh zadavatelů, pro které je centralizované zadávání prováděno, byl vymezen v zadávací dokumentaci [srov. § 9 odst. 3 zákona], což v praxi znamená, že pokud si FN u sv. Anny v Brně zajistila dodávky konkrétních léků od dodavatele např. provedením zadávacího řízení za účelem uzavření rámcové dohody, musel by být v předmětné zadávací dokumentaci obviněný uveden jako další zadavatel vedle FN u sv. Anny v Brně   (s výjimkou situace, kdy by byl využit dynamický nákupní systém). Úřad na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že v posuzovaném případě se o centralizované zadávání nejednalo. Nicméně užití daného institutu by mohlo být vhodným způsobem, kterak správně v praxi dosáhnout cíle obviněného, tj. úspor při pořizování léčiv a zdravotnického materiálu. Obviněný společně s FN u sv. Anny v Brně by však museli dodržet všechny požadavky zákona, které se k takovému postupu vážou.

85.         Obviněný v podaném odporu uvedl, že nepovažuje za správné zúžit společnou strategii obviněného a FN u sv. Anny v Brně pouze na oblast lékárenské péče, ale že tato strategie má být pojímána šířeji. Obviněný je toho názoru, že si s FN u sv. Anny aktivně vzájemně poskytují určitá plnění, která společně vedou k naplnění jejich společného cíle, kterým je, jak uvádí obviněný v odporu, „zajistit poskytování efektivnějších zdravotních služeb pacientům, a to na základě užší koordinace při poskytování kardiovaskulární péče, stejně jako na při úsilí na poli vědy, výzkumu, vývoje a výuky“. Právě za účelem zkvalitnění dostupných zdravotních služeb pro veřejnost v oboru kardiochirurgie a transplantací byly dle obviněného uzavřeny další smlouvy, které obviněný doložil Úřadu k prokázání naplnění podmínek horizontální spolupráce.

86.         Úřad se tedy následně zabýval tím, zda tvrzená horizontální spolupráce, která by opravňovala obviněného odebírat léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky od FN u sv. Anny v Brně bez provedení zadávacího řízení, nevyplývá z těchto dalších smluv, poskytnutých obviněným Úřadu jako přílohy sdělení ze dne 3. 8. 2022. K tomu Úřad uvádí následující.

87.         Ze smlouvy o spolupráci 1 plyne, že jejím účelem je, aby obviněný splnil kritéria stanovená Ministerstvem zdravotnictví pro to, aby mohl být zařazen do sítě vysoce specializovaných kardiovaskulárních pracovišť. Obviněný je přesvědčen, že tato skutečnost nemůže zpochybnit to, že smlouva se řídí výhradně ohledy souvisejícími s veřejným zájmem, kterým je efektivnější poskytování zdravotních služeb veřejnosti, které dle obviněného představuje právě ono společné úsilí smluvních stran. K tomu Úřad uvádí, že nezpochybňuje, že smlouva o spolupráci 1 se týká poskytování zdravotních služeb, tedy služeb ve veřejném zájmu, tato skutečnost však přirozeně plyne z toho, že právě poskytování zdravotních služeb je základní činností obou smluvních stran. Z pouhého faktu, že se smlouva týká spolupráce v oblasti zdravotních služeb, však nelze bez dalšího dovozovat, že se jedná o spolupráci naplňující požadavky ve smyslu
§ 12 zákona. Úřad k tomu odkazuje na rozhodnutí R0095/2022/VZ, které se týkalo skutkově podobného případu a v němž předseda Úřadu konstatoval, že »společným cílem není ani zadavatelem uváděné „poskytování zdravotních služeb“, neboť jde o cíl, který je obecný, vyplývá ze zákona a neplyne z něj nic specifického, co by samo o sobě zakládalo či nějak definovalo spolupráci obou zadavatelů«. Jinými slovy řečeno, to, že obviněný i FN u sv. Anny v Brně jsou poskytovateli zdravotních služeb a že v důsledku toho řeší podobné problémy a že za tím účelem uzavírají různé dílčí smlouvy o spolupráci, ještě automaticky neznamená, že se jedná o spolupráci ve smyslu § 12 zákona. Z citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu též plyne, že „horizontální spolupráce by měla být spoluprací v tom smyslu, že veřejným zadavatelům umožní, aby plnili úkoly ve veřejném zájmu ve spolupráci s jinými veřejnými zadavateli, kteří svým podílem na plnění úkolu v podstatě zastoupí externí dodavatele“. Úřad přitom v žádné z činností, k nimž se obviněný zavázal ve smlouvě o spolupráci 1, takový typ plnění (tj. plnění, jež by obviněný mohl poptat u externího dodavatele), neshledává. Úřad dále podotýká, že smlouva o spolupráci 1 byla uzavřena dne 28. 12. 2020, tedy deset měsíců po uzavření rámcové dohody. Pokud se tedy obviněný snaží tvrdit, že ona horizontální spolupráce, na základě níž obviněný pořizuje plnění dle rámcové smlouvy bez provedení zadávacího řízení, byla založena smlouvou o spolupráci 1, pak toto jeho tvrzení nedává smysl, neboť smlouva o spolupráci byla uzavřena až v době, kdy plnění dle rámcové smlouvy téměř rok probíhalo.

88.         Ze smlouvy o spolupráci 2 plyne, že jejím předmětem je vzájemná spolupráce obviněného a FN u sv. Anny v Brně při specializačním vzdělávání lékařů, v rámci níž obviněný umožní lékařům FN u sv. Anny v Brně vykonání povinné praxe; účelem smlouvy přitom je, aby FN u sv. Anny v Brně naplnila požadavky související s její žádostí o udělení akreditace u Ministerstva zdravotnictví ČR.

89.         Předmětem smlouvy o spolupráci 3 je úprava podmínek pro společnou realizaci konkrétního výzkumného projektu.

90.         Předmětem smlouvy o spolupráci 4 je závazek obviněného umožnit zdravotnickému týmu FN u sv. Anny v Brně provádění odběrů žil a tepen na operačním sále obviněného a úprava podmínek pro realizaci těchto odběrů.

91.         Předmětem smlouvy o zpracování osobních údajů jsou podmínky zpracování osobních údajů obviněným jako zpracovatelem pro FN u sv. Anny v Brně jako správce.

92.         Úřad k tomu shrnuje, že všechny uvedené smlouvy řeší spolupráci, resp. vzájemná práva a povinnosti obviněného a FN u sv. Anny v Brně v konkrétních specifických oblastech souvisejících s výkonem jejich činnosti, jejich účelem však není primárně zajištění veřejných potřeb, ale spíše konkrétních potřeb obviněného či FN u sv. Anny v Brně (naplnění požadavků souvisejících se žádostí FN u sv. Anny v Brně o udělení akreditace Ministerstva zdravotnictví ČR, realizace výzkumného projektu, možnost provádění odběrů žil FN u sv. Anny v Brně na pracovišti obviněného, zpracování osobních údajů), přičemž tato spolupráce dle Úřadu přirozeně plyne též ze skutečnosti, že oba subjekty sídlí v tomtéž nemocničním areálu. Jak již Úřad uvedl výše, to, že všechny smlouvy souvisí s poskytováním zdravotní péče, neznamená bez dalšího, že (ať již každá samostatně či ve vzájemném souhrnu) zakládají horizontální spolupráci; je to pouze logický projev toho, že jak obviněný, tak FN u sv. Anny v Brně jsou poskytovateli zdravotní péče. Smlouva o zpracování osobních údajů byla navíc, podobně jako smlouva o spolupráci 1, uzavřena až několik měsíců po uzavření rámcové dohody, stěží z ní tedy může být ve vztahu k plnění dle rámcové dohody dovozována existence horizontální spolupráce.

93.         Obviněný v souvislosti s tvrzenou horizontální spoluprací odkázal též na některá ustanovení Smlouvy o nájmu; konkrétně šlo o její čl. VIII odst. 5.1, čl. VIII odst. 14 písm. e), čl. XI odst. 7 a čl. XI odst. 8 (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

94.         Úřad konstatuje, že čl. VIII odst. 5.1 Smlouvy o nájmu upravuje ochranu osobních údajů pacientů obviněného, kdy obviněný je správcem těchto osobních údajů a FN u sv. Anny v Brně jejich zpracovatelem, z tohoto článku též plyne, že oba subjekty používají totožný nemocniční informační systém; v čl. VIII odst. 14 písm. e) je uvedeno, že v případě mimořádných či neodkladných situací a stavů si smluvní strany bezplatně poskytnou operační sál pro poskytnutí neodkladné či akutní péče; v čl. XI odst. 7 upravuje vzájemnou spolupráci při konání specializovaných konzilií a v čl. XI. odst. 8 je řešen postup přijímání pacientů v případě, kdy u obviněného či u FN u sv. Anny v Brně dojde k vyhlášení evakuace. Úřad k tomu uvádí, že předmětná ustanovení Smlouvy o nájmu představují pouze dílčí práva a povinnosti související s tím, že oba zúčastněné subjekty jsou zdravotnickým zařízením; z toho, že obě smluvní strany používají stejný nemocniční informační systém, nelze v žádném případě dovodit horizontální spolupráci, pokud jde o další zmíněná ustanovení smlouvy, je zřejmé, že jejich cílem je pouze upravit postup pro určité nestandardní či mimořádné situace, které mohou při provozu zdravotnických zařízení nastat.

95.         Lze tedy shrnout, že žádná z výše popsaných smluv ani všechny ve svém souhrnu nepředstavují zastřešující strategický dokument, z něhož by vyplývalo, že se obviněný a FN u sv. Anny v Brně zavázali spolupracovat v širším měřítku a že součástí této širší spolupráce je mj. zajišťování dodávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky pro obviněného. Prostřednictvím výše uvedených smluv proto nedošlo k založení spolupráce ve smyslu § 12 zákona, tj. spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajištění veřejných potřeb.

96.         Úřad tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že podmínka 1 pro uplatnění horizontální spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně není splněna. Jak již bylo zmíněno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle dikce zákona musí být kumulativně splněny všechny tři podmínky horizontální spolupráce obsažené v ustanovení § 12 zákona. Jelikož Úřad dovodil, že není naplněna podmínka 1, považoval za nadbytečné zabývat se naplněním podmínky 2 a podmínky 3, neboť již na základě nesplnění podmínky 1 lze dovodit nezákonnost postupu zadavatele při realizaci předmětu rámcové dohody bez provedení zadávacího řízení, když nebyly splněny podmínky pro postup obviněného formou horizontální spolupráce.

K povinnosti uzavřít rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení

97.         Úřad dále ověřil, zda byl zadavatel povinen uzavřít rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení. Podle ustanovení § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Tak tomu bylo i v šetřeném případě, kdy bylo mezi smluvními stranami, tj. mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, v rámcové dohodě (tj. v čl. VIII. odst. 12 Smlouvy o nájmu) sjednáno, že na základě ní bude průběžně obviněnému od FN u sv. Anny v Brně dodáváno zboží. Současně si smluvní strany sjednaly rámcové podmínky toho, jak budou probíhat objednávky zboží, jeho dodávky, podmínky týkající se cen, fakturace aj.

98.         Úřad předně uvádí, že obviněný coby veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona má povinnost postupovat podle zákona. Zadavatel je tak povinen před uzavřením rámcové dohody stanovit její předpokládanou hodnotu, která je určující pro jeho další postup, neboť odvisle od její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) vzniká zadavateli při překročení konkrétního finančního limitu povinnost postupovat při jejím uzavření na základě zadávacího řízení, neboť dle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má tuto povinnost u rámcové dohody obdobně jako tomu je při zadávání veřejné zakázky [srov. § 2 odst. 3 zákona]. Úřad se tedy zabýval stanovením předpokládané hodnoty šetřené rámcové dohody.

99.         Pokud jde o předpokládanou hodnotu rámcové dohody, uplatní se ustanovení § 23 zákona, podle něhož je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. S ohledem na to, že ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že na základě uzavřené rámcové dohody obviněný kontinuálně objednával dodávky léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky, které byly též FN u sv. Anny v Brně obviněnému průběžně dodávány, je zřejmé, že předmětem plnění rámcové dohody byly dodávky zboží pravidelně pořizované. U dodávek zboží pravidelné povahy se dle zákona uplatní speciální pravidlo, pokud jde o stanovení předpokládané hodnoty. Jsou-li předmětem plnění pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s  § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

100.     Dále podle § 27 písm. a) zákona platí, že veřejná zakázka na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 2 000 000 Kč bez DPH, je veřejnou zakázkou malého rozsahu, a tu zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky dosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky stanoveného nařízením vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), konkrétně se v šetřeném případě jedná o limit podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády, jenž je v době vydání tohoto rozhodnutí stanoven na částku 5 610 000,- Kč (ve znění nařízení vlády účinném od 1. 1. 2022) a v době uzavření rámcové dohody) byl stanoven ve výši 5 494 000,- Kč (ve znění nařízení vlády účinném od 1. 1. 2020), jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v rámci zadávacího řízení podle zákona v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

101.     V šetřeném případě uzavřel obviněný dne 28. 2. 2020 rámcovou dohodu, na základě níž v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 kontinuálně odebíral od FN u sv. Anny v Brně plnění – léčiva, zdravotnický materiál a produkty krevní banky. Úřad k tomu dodává, že byť byla rámcová dohoda, resp. Smlouva o nájmu, jejíž je rámcová dohoda součástí, uzavřena až dne 28. 2. 2020, z vyjádření obviněného plyne, že s ohledem na znění čl. XIV. odst. 6 Smlouvy o nájmu [které stanoví, že se veškeré ceny a platby nájemce (tj. obviněného) sjednané za pronájem a služby spojené s pronájmem vztahují i na období od 1. 1. 2020 do dne nabytí účinnosti Smlouvy o nájmu], považuje za plnění realizované na základě rámcové dohody i dodávky léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky uskutečněné v mezidobí od 1. 1. 2020 do dne uzavření Smlouvy o nájmu, resp. rámcové dohody. Rámcovou dohodu obviněný uzavřel bez určení odhadu či předpokladu plnění, které by mělo být odebráno na základě následných prováděcích smluv (učiněných formou objednávek s následnou akceptací), resp. tento odhad nelze z dostupných dokumentů vyčíst.

102.     Ze zjištěných skutečností dále vyplývá, že obviněný dodávky plnění, jež je předmětem rámcové dohody, pořizoval i v období předcházejícím uzavření rámcové dohody. Úřad si v rámci šetření podnětu od obviněného vyžádal doklady týkající se dodávek konkrétních druhů léčiv uskutečněných v období předcházejícím uzavření rámcové dohody, z nichž zjistil, že obviněný provedl za 12 měsíců, které předcházely uzavření rámcové dohody, tj. v období od 28. 2. 2019 do 27. 2. 2020, finanční úhrady za tato léčiva ve výši celkem 29 429 410,91 Kč bez DPH (za léky náležící do ATC skupiny B02BB01 částku 14 470 542,49 Kč bez DPH, za léky náležící do ATC skupiny B02B01 částku 5 173 150,07 Kč bez DPH, za léky náležící do ATC skupiny B02BD08 částku 4 515 730,55 Kč bez DPH a za léky náležící do ATC skupiny B05AA01 částku 5 269 987,80 Kč bez DPH – viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že v souladu se zásadou procesní ekonomie již dále nezjišťoval finanční objem úhrad za zbývající druhy léčiv, zdravotnický materiál a produkty krevní banky, které obviněný pořídil během 12 měsíců předcházejících uzavření rámcové dohody, neboť již z finančního objemu úhrad za výše uvedené léky je evidentní, že předpokládaná hodnota plnění pořízeného obviněným v období 12 měsíců předcházejících uzavření rámcové dohody přesahuje hranici 2 mil. Kč stanovenou pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 písm. a) zákona. Současně tato hodnota přesahuje i limit pro podlimitní veřejnou zakázku.

103.     Vzhledem k tomu, že dle § 131 odst. 2 zákona je zadavatel povinen uzavřít rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, Úřad konstatuje, že obviněný byl v šetřeném případě povinen uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě některého ze zadávacích řízení určených pro nadlimitní režim. Úřad konstatuje, že prahová hodnota pro určení nadlimitní veřejné zakázky byla v době spáchaní přestupku, tj. dne 28. 2. 2020, ve výši 5 494 000,- Kč. Současně Úřad uvádí, že s ohledem na ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod v této souvislosti posoudil, zda pozdější právní úprava, tj. nařízení vlády ve znění účinném od 1. 1. 2022, v rámci něhož byla předmětná hranice zvýšena na 5 610 000,- Kč, není právní úpravou pro obviněného příznivější, přičemž dospěl k závěru, že nikoli, neboť i za použití pozdější právní úpravy by byla hranice pro určení nadlimitní veřejné zakázky u spáchaného přestupku významně překročena. Z uvedeného je zřejmé, že rámcová dohoda měla být zadána v zadávacím řízení určeném pro nadlimitní režim, jelikož veřejnou zakázkou obdobného předmětu a předpokládané hodnoty by byla nadlimitní veřejná zakázka na dodávky.

104.     Úřad tedy shrnuje, že obviněný rámcovou dohodu neuzavřel na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, čímž nedodržel pravidlo pro uzavírání rámcových dohod stanovené v § 131 odst. 2 zákona. Tímto postupem obviněný naplnil první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

105.     K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, dostačující je i potenciální možnost ovlivnění výběru dodavatele (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, jehož závěry jsou aplikovatelné i za současné právní úpravy). Současně platí, že Úřad není povinen prokazovat, že existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby Úřad v odůvodnění rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.

106.     Shora popsaný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť uzavřením rámcové dohody bez provedení zadávacího řízení obviněný reálně zamezil účasti jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, čímž zcela vyloučil hospodářskou soutěž o plnění spočívající v dodávkách léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky. Nelze přitom vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a uzavřel rámcovou dohodu v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o uzavření rámcové dohody, mohl obviněný obdržet nabídky i jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu poptávaného plnění než FN u sv. Anny v Brně. Je tedy zřejmé, že potencialita vlivu na výběr dodavatele je v tomto případě jasně dána. Je tedy naplněn i druhý znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

107.     K argumentaci obviněného v odporu, podle níž byla všechna léčiva dodávaná obviněnému ze strany FN u sv. Anny v Brně získávána na základě veřejných zakázek, a tedy nemohlo dojít k omezení hospodářské soutěže, Úřad uvádí, že k omezení hospodářské soutěže reálně došlo, neboť u obviněného soutěž o dodávky plnění dle rámcové dohody reálně neproběhla, když obviněný předmětné plnění nepoptal v zadávacím řízení (ani nepoužil jiný v úvahu připadající zákonem předvídaný postup), ačkoliv tak vzhledem ke svému postavení zadavatele a předpokládané hodnotě pořízeného plnění měl učinit. Nicméně ze zjištěných skutečností vyplývá, že minimálně část plnění, jež byla obviněnému dodána na základě rámcové dohody, byla soutěžena ze strany FN u sv. Anny v Brně, a soutěžní prostředí tedy zcela vyloučeno nebylo. Tuto skutečnost vzal Úřad v potaz při stanovení výše pokuty za přestupek.

108.     K argumentaci uvedené ve vyjádření obviněného k podnětu, podle níž by obviněný s ohledem na množství léčiv, které odebírá, pravděpodobně nedosáhl na případné množstevní bonusy a tedy lepší ceny, než když jsou tyto získávány přes veřejné zakázky realizované FN u sv. Anny
v Brně, která je mnohem větším subjektem než obviněný, Úřad uvádí, že tento aspekt mohl obviněný řešit postupem, který je v souladu se zákonem, konkrétně např. prostřednictvím využití centralizovaného zadávání, tj. zákonem předvídaného postupu, o němž se Úřad zmínil již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

109.     Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro uzavírání rámcových dohod stanovené v § 131 odst. 2 zákona, když rámcovou dohodu, která byla uzavřena za účelem zajištění dodávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky pro obviněného, neuzavřel na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, jelikož pro jím zvolený postup uzavření rámcové dohody bez provedení zadávacího řízení prostřednictvím horizontální spolupráce nebyly kumulativně splněny podmínky vymezené v § 12 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný uzavřel předmětnou rámcovou dohodu.

110.     Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

111.     Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

112.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

113.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

114.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 28. 2. 2020, tj. v den uzavření rámcové dohody. Řízení o přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu, tj. 29. 11. 2022. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

115.     Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

116.     Z faktur doručených Úřadu obviněným vyplývá celková cena, kterou obviněný uhradil na základě rámcové dohody za dodávky léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky FN u sv. Anny v Brně, a to 187 298 392,77 Kč včetně DPH, obviněnému tedy lze za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí uložit pokutu v maximální výši 18 729 839 Kč.

117.     Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Pokud jde o druh správního trestu za spáchání předmětného přestupku, zákon v tomto ohledu předkládá Úřadu jediný druh správního trestu, který je možno uložit za přestupek podle § 268 zákona, a to je pokuta.

118.     Podle § 38 písm. a) zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

119.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

120.     Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 131 odst. 2 zákona přistoupil k uzavření rámcové dohody za účelem zajištění dodávek léčiv, zdravotnického materiálu a produktů krevní banky pro svou potřebu bez provedení zadávacího řízení s tvrzením o postupu v rámci horizontální spolupráce, přičemž však nedošlo k naplnění jejích podmínek.

121.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v naprosté ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Tím, že obviněný uzavřel rámcovou dohodu s tvrzeným naplněním podmínek horizontální spolupráce, které však fakticky naplněny nebyly, se dopustil jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon a neprovedl výběr dodavatele pro uzavření rámcové dohody v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení stanovených v § 55 zákona a následně od FN u sv. Anny v Brně odebíral plnění. Obviněný tak neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů, čímž naprosto vyloučil soutěžní prostředí. Jednání obviněného tak lze v šetřeném případě označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

122.     Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání přestupku. V daném případě spáchaný přestupek způsobil, že FN u sv. Anny v Brně nebyla vystavena žádné konkurenci, neboť uzavření rámcové dohody proběhlo bez provedení zadávacího řízení. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže a v důsledku toho nebyly vytvořeny předpoklady pro naplnění všech zásad 3E při výdaji z rozpočtu obviněného. Současně však Úřad ve prospěch obviněného bere v potaz, že negativní následky spáchání přestupku jsou sníženy tím, že zadavatel uzavřel rámcovou dohodu s jiným veřejným zadavatelem, který minimálně část plnění dle rámcové dohody soutěžil v zadávacím řízení, a nedošlo tedy k takovému vyloučení hospodářské soutěže, k němuž by došlo uzavřením rámcové dohody nebo smlouvy s dodavatelem pohybujícím se na relevantním trhu.

123.     Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k době, která uplynula od spáchání přestupku, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“. Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí uplynulo od spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí více než 2,5 roku, zohlednil Úřad tuto skutečnost při zvažování výše pokuty ve prospěch obviněného.

124.     Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty.

125.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

126.     Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, že šetřený přestupek je v souběhu s přestupkem, resp. pokračováním v přestupku, o němž v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0206/2022/VZ Úřad rozhodl příkazem č. j. ÚOHS-15902/2022/500 ze dne 12. 5. 2022. V odkazovaném případě byl přestupek spáchán dne 22. 12. 2020 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 100 000 Kč.

127.     Měl-li by Úřad uložit zadavateli pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchaný dne 28. 2. 2020 a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok uvedený v předešlém bodě tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je se sankcionovaným přestupkem v souběhu, tj. pokutu uloženou příkazem uvedeným v předešlém bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad proto v šetřeném případě při stanovení výše sankce zohlednil výše uvedenou uloženou pokutu za přestupek, který je s právě šetřeným přestupkem zadavatele v souběhu.

128.     S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 1 500 000 Kč, a to při respektování veškerých okolností daného případu a po zohlednění sbíhajícího přestupku.

129.     Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

130.     Při určení výše pokuty obviněnému Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, a to s ohledem na pravidlo, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 (jenž je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci obviněného), vyplývá, že obviněný pro rok 2022 kalkuloval s výnosy ve výši 1 030 mil. Kč, přičemž výsledek hospodaření byl plánován jako vyrovnaný, kdy výši výnosů má odpovídat výše nákladů. Ze schváleného výhledu na rok 2023 pak vyplývá, že obviněný počítá s obdobnými výnosy i v roce 2023, a to ve výši 1 050,8 mil. Kč. S ohledem na právě uvedené nelze vyměřenou výši pokuty považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tom smyslu za nespravedlivou).

131.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty s ohledem na výše uvedená zjištěná specifika šetřené věci podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

132.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

133.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

134.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

135.     Podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

136.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

137.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

138.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

139.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol – 2022000550.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, Pekařská 664/53, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy