číslo jednací: 08585/2023/500
spisová značka: S0146/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Mírov, IČO 00635995, se sídlem Mírov 47, 789 01 Mírov,

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1 uzavřeného dne 16. 9. 2021 a Dodatku č. 2 uzavřeného dne 28. 7. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 22. 4. 2021 s vybraným dodavatele – EKOZIS spol. s r.o., IČO 41031024, se sídlem Na Křtaltě 980/21, 789 01 Zábřeh – na realizaci veřejné zakázky „Mírov – bezpečnostní opatření v obci“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Mírov, IČO 00635995, se sídlem Mírov 47, 789 01 Mírov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 22. 4. 2021 na realizaci veřejné zakázky „Mírov – bezpečnostní opatření v obci“, který uzavřel dne 16. 9. 2021 s vybraným dodavatelem – EKOZIS spol. s r.o., IČO 41031024, se sídlem Na Křtaltě 980/21, 789 01 Zábřeh – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 1. 10. 2021, ale učinil tak až dne 15. 11. 2021, avšak bez „přílohy 1: změnový list č. 1“.

II.

Obviněný – obec Mírov, IČO 00635995, se sídlem Mírov 47, 789 01 Mírov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo ze dne 22. 4. 2021 na realizaci veřejné zakázky „Mírov – bezpečnostní opatření v obci“, který uzavřel dne 28. 7. 2021 s vybraným dodavatelem – EKOZIS spol. s r.o., IČO 41031024, se sídlem Na Křtaltě 980/21, 789 01 Zábřeh – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 12. 8. 2021, ale učinil tak až dne 9. 9. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Mírov, IČO 00635995, se sídlem Mírov 47, 789 01 Mírov – podle 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 6 000 Kč (šest tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.              Obviněný – obec Mírov, IČO 00635995, se sídlem Mírov 47, 789 01 Mírov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 22. 4. 2021 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – EKOZIS spol. s r.o., IČO 41031024, se sídlem Na Křtaltě 980/21, 789 01 Zábřeh (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Mírov – bezpečnostní opatření v obci“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy na plnění veřejné zakázky je dle čl. III. „Předmět smlouvy“ smlouvy zhotovení stavebních prací spojených s realizací projektu dle projektové dokumentace.

2.              Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“) zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 16. 9. 2021.[1] Dodatkem č. 1 došlo k doplnění rozsahu díla o provedení prací nad rámec původní smlouvy a odpočtu neprovedených prací, dále došlo k navýšení ceny díla.

3.              Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“) zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dne 28. 7. 2021. Dodatkem č. 2 došlo ke změně termínu plnění smlouvy, přičemž nedošlo k navýšení ceny díla.

4.              Obviněný smlouvu uveřejnil dne 4. 5. 2021 na profilu zadavatele dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000213 (dále jen „profil zadavatele“), tedy v zákonné lhůtě. Dodatek č. 1 v neúplném znění bez „příloha 1: změnový list“ (dále jen „příloha č. 1 dodatku č. 1“) obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 15. 11. 2021 a dodatek č. 2 dne 9. 9. 2021.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.              Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 29. 11. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.              Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.              Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.              Obviněný uzavřel dne 22. 4. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 16. 9. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1 a dne 28. 7. 2021 dodatek č. 2.

10.          Podle čl. V. „Cena díla“ smlouvy činí cena za dílo částku 1 445 900,- Kč bez DPH (1 749 539,- Kč vč. DPH).

11.          Dodatkem č. 1 došlo k doplnění rozsahu díla o provedení prací nad rámec původní smlouvy, odpočtu neprovedených prací a ke změně ceny díla, která byla navýšena na částku 1 614 672,02 Kč bez DPH (1 953 753,14 Kč vč. DPH).

12.          Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 4. 5. 2021, dodatek č. 1 na něm byl uveřejněn dne 15. 11. 2021, avšak pouze v částečném znění (konkrétně samotný text bez přílohy) a dodatek č. 2 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 9. 9. 2021.

Právní posouzení

13.          Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků (a to celé znění dodatků, tedy samotný text dodatků a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran dodatku), a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

14.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

15.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 16. 9. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 1. 10. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích dodatků do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek bez přílohy č. 1 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 15. 11. 2021 a přílohu č. 1 smlouvy na profilu zadavatele dosud neuveřejnil. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

16.         Z výše uvedeného dále vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 28. 7. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 12. 8. 2021. Obviněný nesplnil povinnost uveřejnit dodatek č. 2 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek uveřejnil až dne 9. 9. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

17.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

18.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

19.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

20.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo dne 13. 8. 2021 a dne 2. 10. 2021, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatků na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

21.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

22.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

23.         Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 16. 9. 2021 a dodatku č. 2 ze dne 28. 7. 2021 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 a dodatek č. 2 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 1. 10. 2021 a dne 12. 8. 2021, přičemž předmětný dodatek č. 1 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 15. 11. 2021, avšak bez přílohy č. 1, kterou neuveřejnil doposud, a dodatek č. 2 dne 9. 9. 2021. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

24.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil dodatek č. 1 a dodatek č. 2 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření (viz výroky I. a II. tohoto příkazu), přičemž dodatkem č. 1 byla upravena, konkrétně zvýšena cena díla, dodatkem č. došlo ke změně termínu plnění díla. Úřad přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť dodatkem č. 1 došlo ke zvýšení hodnoty veřejné zakázky, současně Úřad zohlednil taktéž délku prodlevy mezi uzavřením předmětných dodatků a dnem jejich uveřejnění, resp. skutečnost, že dodatek č. 1 nebyl uveřejněn v souladu se zákonem (tj. včetně přílohy) doposud. Na základě těchto skutečností považuje Úřad přestupek uvedený ve výroku I. za závažnější.

25.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

26.         Úřad tedy posoudil, zda přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

27.         Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovanými přestupky v souběhu.

28.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

29.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

30.         Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

31.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

32.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

33.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

34.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena (ve znění dodatku č. 1) činí 1 953 753,14 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

35.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný dodatek č. 2 na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 9. 9. 2021, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že dodatky na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena. K obdobným závěrům lze dojít i v případě dodatku č. 1, kdy obviněný dodatečně uveřejnil alespoň text dodatku, tudíž veřejnost se mohla seznámit alespoň s informací, že předmět plnění veřejné zakázky dostál změn.

36.         Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

37.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

38.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu na rok 2022[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodařil s plánovanými příjmy ve výši 8 251 400 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

39.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

40.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

41.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

obec Mírov, Mírov 47, 789 01 Mírov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy