číslo jednací: 08450/2023/500
spisová značka: S0141/2023/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Korno, IČO 00509671, se sídlem Korno 21, 267 27 Korno,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo ze dne 14. 9. 2021 a jejího Dodatku č. 1 ze dne 25. 7. 2022 uzavřenými s vybraným dodavatelem – Jílek Stavby s.r.o., IČO 04046331, se sídlem V Břízkách 290, 282 01 Doubravčice – na realizaci veřejné zakázky „Oprava stávajícího objektu obecního úřadu obce Korno“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Korno, IČO 00509671, se sídlem Korno 21, 267 27 Korno – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Oprava stávajícího objektu obecního úřadu obce Korno“, kterou uzavřel dne 14. 9. 2021 s vybraným dodavatelem – Jílek Stavby s.r.o., IČO 04046331, se sídlem V Břízkách 290, 282 01 Doubravčice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 9. 2021, ale učinil tak až dne 5. 10. 2022.

II.

Obviněný – obec Korno, IČO 00509671, se sídlem Korno 21, 267 27 Korno – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „Oprava stávajícího objektu obecního úřadu obce Korno“, který uzavřel dne 25. 7. 2022 s vybraným dodavatelem – Jílek Stavby s.r.o., IČO 04046331, se sídlem V Břízkách 290, 282 01 Doubravčice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 9. 8. 2022, ale učinil tak až dne 5. 10. 2022.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Korno, IČO 00509671, se sídlem Korno 21, 267 27 Korno – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 6 000,- Kč (šest tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Korno, IČO 00509671, se sídlem Korno 21, 267 27 Korno (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 14. 9. 2021 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Jílek Stavby s.r.o., IČO 04046331, se sídlem V Břízkách 290, 282 01 Doubravčice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Oprava stávajícího objektu obecního úřadu obce Korno“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 25. 7. 2022 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“).

3.             V bodu 2.1 článku 2. „Specifikace díla“ smlouvy se stanoví:

„Dle dohody smluvních stran je předmětem a účelem díla provedení všech činností, prací a dodávek obsažených buď v projektové dokumentaci, stavebním povolení, v nabídce vč. výkazu výměr a v zadávacích podmínkách veřejné zakázky (dále též ,výchozí dokumenty'), které tvoří nedílnou součást této smlouvy, a to bez ohledu na to, v kterém z těchto výchozích dokumentů jsou uvedeny, resp. z kterého z nich vyplývají.“.

4.             V bodu 5.1 článku 5. „Cena za dílo, platební podmínky“ smlouvy se stanoví:

„Smluvní strany se dohodly na této výši ceny za dílo:

Celková cena bez DPH 3 788 895,49 Kč (…)

DPH 795 668,05 Kč (…)

Celková cena včetně DPH 4 584 563,54 Kč (…).“.

5.             V článku I. „Preambule“ dodatku č. 1 se stanoví:

»Smluvní strany uzavřely dne 14.09.2021 Smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavby „Oprava stávajícího objektu obecního úřadu obce Korno“[.] V průběhu realizace Stavby byla zjištěna nutnost rozšířit předmět realizovaného díla či provést nepředvídané změny díla podle § 222 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Za účelem úpravy rozsahu předmětu díla o níže uvedené skutečnosti se smluvní Strany dohodly na uzavření tohoto dodatku č. 1 smlouvy o dílo.«.

6.             V článku II. „Předmět dodatku“ dodatku č. 1 se stanoví:

„1. Navýšení ceny díla o

ZL01 - SDK podhledy 137 503,17 Kč bez DPH

ZL02 - Krov + VZT      238 712,43 Kč bez DPH

ZL03 - Elektro            312 510,77 Kč bez DPH

ZL04 - Drobné změny  -81 920,43 Kč bez DPH

na částku 4 276 170,40 Kč bez DPH

                     897 995.78 Kč 21% DPH

                  5 174 166.18 Kč s DPH“.

7.             Smlouvu ze dne 14. 9. 2021 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele[1] dne 5. 10. 2022.

8.             Dodatek č. 1 ze dne 25. 7. 2022 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele rovněž dne 5. 10. 2022.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

9.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

10.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

11.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)             smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)             smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)             pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)             smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

12.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

13.         Dne 14. 9. 2021 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

14.         Dodatek č. 1 ke smlouvě obviněný uzavřel dne 25. 7. 2022.

15.         Z článku II. „Předmět dodatku“ dodatku č. 1 vyplývá, že celková cena za plnění předmětu veřejné zakázky činí 5 174 166,18 Kč vč. DPH (tj. 4 276 170,40 Kč bez DPH).

16.         Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 5. 10. 2022.

17.         Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 na něm byl uveřejněn rovněž dne 5. 10. 2022.

Právní posouzení

18.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

19.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

20.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 14. 9. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 9. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 5. 10. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

21.         Dodatek č. 1 byl uzavřen dne 25. 7. 2022, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 9. 8. 2022. Obviněný však ani tuto svou zákonnou povinnost nesplnil, když předmětný dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele uveřejnil až dne
5. 10. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

22.         Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

23.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

24.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

25.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle 
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 30. 9. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 10. 8. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchané přestupky tedy nezanikla.

26.         Podle ustanovení § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

27.         V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

28.         Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou typově shodných přestupků podle § 269 odst. 2 zákona.

29.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

30.         Úřad uvádí, že za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu lze uložit stejnou výši pokuty jako za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu. Úřad přistoupil k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na předmět a rozsah smlouvy považuje za závažnější a současně samotné uzavření smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku ke smlouvě. K přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

31.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

35.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

36.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž celková cena činí 4 276 170,40 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

37.         Ve prospěch obviněného Úřad dále zohlednil, že negativní dopady jeho jednání byly částečně eliminovány skutečností, že obviněný smlouvu na plnění veřejné zakázky na profilu zadavatele, byť opožděně, uveřejnil, a tudíž možná kontrola ze strany veřejnosti bylo toliko omezena, nikoliv však zcela zmařena.

38.         Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil skutečnost, že se obviněný dopustil dalšího přestupku uvedeného ve výroku II. příkazu, v jehož důsledku rovněž došlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti. K tomu je však nutno dodat, že i v tomto případě byly negativní dopady jednání obviněného do jisté míry eliminovány, neboť obviněný dodatek č. 1 dodatečně uveřejnil na profilu zadavatele.

39.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

40.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil dalších přestupků, za které by mu byla uložena sankce, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu. V této souvislosti Úřad doplňuje, že při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný nebyl doposud trestán za spáchání přestupku dle zákona, tj. jedná se o jeho první pochybení.

41.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti.

42.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

43.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 2 872 000,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

44.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

45.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

46.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Korno, Korno 21, 267 27 Korno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy