číslo jednací: 07049/2023/500
spisová značka: S0119/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Doloplazy, IČO 00288195, se sídlem Doloplazy 15, 798 26 Doloplazy,

v souvislosti s uveřejněním smlouvy o úvěru č. 0495619189 uzavřené dne 20. 2. 2020 a dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru uzavřeného dne 2. 7. 2021 s vybraným dodavatelem – Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 – na realizaci veřejné zakázky „Úvěrová smlouva č. 0495619189“ zadávané na základě výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Doloplazy, IČO 00288195, se sídlem Doloplazy 15, 798 26 Doloplazy – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že smlouvu o úvěru č. 0495619189 na realizaci veřejné zakázky „Úvěrová smlouva č. 0495619189“, kterou uzavřel dne 20. 2. 2020 s vybraným dodavatelem – Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 6. 3. 2020, ale učinil tak až dne 1. 10. 2020.

II.

Obviněný – obec Doloplazy, IČO 00288195, se sídlem Doloplazy 15, 798 26 Doloplazy – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru č. 0495619189 na realizaci veřejné zakázky „Úvěrová smlouva č. 0495619189“, který uzavřel dne 2. 7. 2021 s vybraným dodavatelem – Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 19. 7. 2021, ale učinil tak až dne 22. 10. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Doloplazy, IČO 00288195, se sídlem Doloplazy 15, 798 26 Doloplazy – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.              Obviněný – obec Doloplazy, IČO 00288195, se sídlem Doloplazy 15, 798 26 Doloplazy (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 20. 2. 2020 smlouvu o úvěru č. 0495619189 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Česká spořitelna, a.s., IČO 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Úvěrová smlouva č. 0495619189“ zadávané na základě výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veřejná zakázka“). Dle preambule smlouvy jsou smlouvou upravovány podmínky, za nichž je vybraný dodavatel zavázán poskytnout obviněnému úvěr, přičemž dle čl. I. odst. 2 smlouvy se úvěrová částka sjednává ve výši 9 500 000 Kč. Dle čl. I. odst. 3 smlouvy se zadavatel zavázal použít úvěr výlučně pro účel financování projektů specifikovaných v čl. I. odst. 1 smlouvy.

2.              Dne 2. 7. 2021 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek“), kterým došlo ke změně období čerpání úvěru, maximální výše ceny díla projektů financovaných z úvěru a dále ke změně výše pevné úrokové sazby.

3.              Obviněný uveřejnil smlouvu dne 1. 10. 2020 na profilu zadavatele dostupném z https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001856. Dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 22. 10. 2021.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.              Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 29. 11. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

5.              Na základě uvedeného podnětu Úřad požádal vybraného dodavatele o sdělení, jaké celkové výše by dosahovala úplata za úvěr poskytnutý na základě smlouvy za situace, kdy by zadavatel vyčerpal úvěr v celé výši.

6.              Dne 10. 2. 2023 vybraný dodavatel ve své odpovědi Úřadu sdělil, že „(…) součet veškerých nákladů spojených s poskytnutím předmětného úvěru v případě vyčerpání celé úvěrové částky ve výši 9,5 mil. Kč sjednané v úvěrové smlouvě by činil částku [bankovní tajemství: částka], která by zahrnovala úrokové náklady ve výši [bankovní tajemství: částka] a poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši [bankovní tajemství: částka].“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

9.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

10.          Obviněný uzavřel dne 20. 2. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 2. 7. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek.

11.          Ve smlouvě byla sjednána úvěrová částka ve výši 9 500 000 Kč (dále jen „úvěrová částka“).

12.          Součet veškerých nákladů spojených s poskytnutím předmětného úvěru v případě vyčerpání úvěrové částky činí částku [bankovní tajemství: částka], která zahrnuje úrokové náklady ve výši [bankovní tajemství: částka] a poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši [bankovní tajemství: částka].

13.          Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 1. 10. 2020 a dodatek na něm byl uveřejněn dne 22.10.2021.

14.          Dále Úřad ověřil, že obviněný smlouvu na veřejnou zakázku ani dodatek neuveřejnil v registru smluv.

Právní posouzení

15.          Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

16.          Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje.

17.          Úřad v této souvislosti konstatuje, že výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a), podle které veřejný zadavatel není povinen uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, v šetřeném případě není naplněna k čemuž uvádí následující. Ze sdělení vybraného dodavatele vyplynulo, že celková cena za poskytnutí úvěru, tj. celková cena veřejné zakázky činí v případě vyčerpání úvěrové částky v plné výši částku ve výši [bankovní tajemství: částka][1]. Úřad má za to, že obviněnému by nepochybně měla být známa cena veřejné zakázky, kterou lze vypočítat jako součet veškerých poplatků, provize, úroků a jiných plateb související s poskytnutím úvěrové částky dle smlouvy, tj. cena, za kterou mu budou úvěrové prostředky poskytnuty, a tedy rovněž ta skutečnost, že cena veřejné zakázky překročí částku 500 000,- Kč, tedy zákonem stanovenou hranici pro uveřejnění smlouvy. Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že již při uzavírání smlouvy zadavateli mělo být zřejmé, že výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona v šetřeném případě není naplněna.

18.          Úřad dále uzavírá, že ani žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. b) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

19.          Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 20. 2. 2020, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 6. 3. 2020. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 1. 10. 2020 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

20.          Z výše uvedeného dále také jednoznačně vyplývá, že dodatek byl uzavřen dne 2. 7. 2021. Obviněný byl tedy povinen uveřejnit dodatek nejpozději dne 19. 7. 2021 (jelikož konec zákonné 15denní lhůty připadl na sobotu 17. 7. 2020, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 19. 7. 2021). Obviněný nesplnil povinnost uveřejnit dodatek na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, když předmětný dodatek uveřejnil až dne 22. 10. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

21.          Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.

22.          Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

23.          Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.          V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 7. 3. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 20. 7. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

25.          Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

26.          V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

27.          V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

28.          Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných přestupků, jelikož oba dva přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, které obviněný spáchal, jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona a k dalšímu spáchanému přestupku přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

29.          V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že smlouva je zásadním dokumentem upravujícím vztah obviněného, resp. zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek, který sám o sobě pouze upravuje původní znění smlouvy. Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

30.          Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

31.          Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

32.          Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

33.          Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť veřejná zakázka byla zadávána na základě výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) zákona, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola byla de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

34.          Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

35.          V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí částku ve výši [bankovní tajemství: částka], a tedy jen mírně přesahuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

36.          Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 1. 10. 2020, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

37.          V neprospěch obviněného Úřad zohlednil, že se obviněný dopustil dalšího přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek, který uzavřel dne 2. 7. 2021 s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 19. 7. 2021, ale učinil tak až dne 22. 10. 2021.

38.          Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

39.          Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

40.          Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

41.          Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

42.          Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, k jehož spáchání došlo dne 7. 3. 2020, je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 31. 8. 2021, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0575/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44350/2022/500 ze dne 12. 12. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Uvedenou skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku III. tohoto příkazu.

43.          Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodařil s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 10 885 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

44.          V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

45.          Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

46.          Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné.

Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Doloplazy, Doloplazy 15, 798 26 Doloplazy

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy