číslo jednací: 00436/2023/500
spisová značka: S0017/2023/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Čistá, IČO 00237621, se sídlem Čistá 195, 294 23 Čistá,

v souvislosti s uveřejněním dodatku č. 1 ze dne 25. 6. 2021 a dodatku č. 2 ze dne 12. 11. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 17. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Ing. Michal Štýs, IČO 45107360, se sídlem Dr. Nováka 499/13, 294 71 Benátky nad Jizerou – na realizaci veřejné zakázky „Sběrný dvůr Čistá - stavba“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Čistá, IČO 00237621, se sídlem Čistá 195, 294 23 Čistá – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 25. 6. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 17. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Ing. Michal Štýs, IČO 45107360, se sídlem Dr. Nováka 499/13, 294 71 Benátky nad Jizerou – na realizaci veřejné zakázky „Sběrný dvůr Čistá - stavba“ nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek řádně neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 12. 7. 2021, ale učinil tak až dne 27. 10. 2021.

II.

Obviněný – obec Čistá, IČO 00237621, se sídlem Čistá 195, 294 23 Čistá – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 12. 11. 2021 ke Smlouvě o dílo uzavřené dne 17. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – Ing. Michal Štýs, IČO 45107360, se sídlem Dr. Nováka 499/13, 294 71 Benátky nad Jizerou – na realizaci veřejné zakázky „Sběrný dvůr Čistá - stavba“ nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek řádně neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 11. 2021, ale učinil tak až dne 27. 12. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Čistá, IČO 00237621, se sídlem Čistá 195, 294 23 Čistá – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Čistá, IČO 00237621, se sídlem Čistá 195, 294 23 Čistá – (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 5. 2021 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – Ing. Michal Štýs, IČO 45107360, se sídlem Dr. Nováka 499/13, 294 71 Benátky nad Jizerou (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Sběrný dvůr Čistá - stavba“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění bylo dle čl. III „Specifikace díla“ odst. 1. smlouvy o dílo zhotovení stavebních prací, jejichž předmětem je stavba přístřešku v rámci budování sběrného dvora v obci Čistá.

2.             Obviněný uzavřel dne 25. 6. 2021 s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“), kterým došlo k úpravě čl. IV. „Doba a způsob plnění“ odst. 1 smlouvy o dílo, konkrétně části týkající se předání a převzetí stanoviště a zahájení realizace díla.

3.             Obviněný uzavřel dne 12. 11. 2021 s vybraným dodavatelem Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“), kterým došlo v souvislosti s dohodnutými vícepracemi a méněpracemi ke zvýšení celkové ceny díla.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 27. 10. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

5.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo do konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)             smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)             smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)             pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)             smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 17. 5. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku.

10.         Podle čl. IV. „Doba a způsob plnění“ odst. 1. smlouvy o dílo „Zhotovitel zahájí realizaci díla bez zbytečného odkladu po předání a převzetí staveniště. Předpokládaný termín předání a převzetí staveniště je červen 2021. Zhotovitel se zavazuje dílo provést, tj. dokončit a předat objednateli, nejpozději do 3 měsíců od předání a převzetí staveniště.“

11.         Podle čl. V „Cena díla a platební podmínky“ odst. 1. smlouvy o dílo činí celková cena plnění 1 355 853 Kč bez DPH, resp. 1 640 582 Kč vč. DPH.

12.         Dne 25. 6. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku. Podle čl. II „Předmět dodatku“ odst. 1 dodatku č. 1 se původní znění čl. IV. „Doba a způsob plnění“ odst. 1 smlouvy o dílo změnilo tak, že „Zhotovitel zahájí realizaci díla bez zbytečného odkladu po předání a převzetí staveniště. Předpokládaný termín předání a převzetí staveniště je do 10 pracovních dnů po realizaci přeložek sítí CETIN (metalický kabel sdělovacího podzemního vedení SEK), které zasahují do staveniště a stavby samotné. Zhotovitel se zavazuje dílo provést, tj. dokončit a předat objednateli, nejpozději do 3 měsíců od předání a převzetí staveniště.“

13.         Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že obviněný uveřejnil dodatek č. 1 na profilu zadavatele dne 27. 10. 2021.

14.         Dne 12. 11. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo na veřejnou zakázku. Podle čl. II „Předmět dodatku“ odst. 2 dodatku č. 2 se v souvislosti s dohodnutými vícepracemi a méněpracemi celková cena díla zvyšuje o 14 909 Kč bez DPH, tudíž činí 1 370 762 Kč bez DPH, resp. 1 658 622 Kč vč. DPH.

15.         Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný uveřejnil dodatek č. 2 na profilu zadavatele dne 27. 12. 2021.

Právní posouzení

16.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

17.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

18.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 1 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 12. 7. 2021[2], ale učinil tak až dne 27. 10. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

19.         Na základě výše uvedeného dále považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek č. 2 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 29. 11. 2021[3], ale učinil tak až dne 27. 12. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

20.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

21.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

22.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím pod ni, kdy takový účinek nastal.

23.         V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a přestupkového zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 13. 7. 2021 (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu) a dne 30. 11. 2021 (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu), tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 a dodatku č. 2 na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

24.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

25.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

26.         V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

27.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit shodně správní trest pokuty do 1 mil. Kč. Úřad přistoupí k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť prodlení s uveřejněním tohoto dodatku ke smlouvě na profilu zadavatele je delší než v případě přestupku dle výroku II. tohoto příkazu a současně samotné uzavření dodatku č. 1 časově předchází uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě. K přestupku dle výroku II. tohoto příkazu pak Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

28.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

29.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

30.         Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

31.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

32.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku dle výroku I. tohoto příkazu v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy (resp. její změny či dodatku).

33.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

34.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena dle dodatku č. 2 činí 1 370 762 Kč bez DPH, resp. 1 658 622 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

35.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil to, že negativní dopady jeho jednání byly do značné míry eliminovány skutečností, že obviněný dodatek č. 1 ke smlouvě (která byla uveřejněna včas dne 21. 5. 2021) na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil a možnost kontroly ze strany veřejnosti tedy nebyla zcela zmařena.

36.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo, konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.

37.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

38.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupků v šetřeném případě jako nízkou.

39.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

40.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad k tomuto uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s následujícími přestupky obviněného:

• s přestupky obviněného, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0648/2021/VZ příkazem č. j. ÚOHS-43497/2021/500/AIv ze dne 20. 12. 2021, přičemž v odkazovaném případě byly přestupky spáchány dne 18. 7. 2018 a 15. 11. 2018 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč;
• s přestupkem obviněného, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS- S0595/2022/VZ příkazem č. j. ÚOHS-45086/2022/500 ze dne 15. 12. 2022, přičemž v odkazovaném případě byl přestupek spáchán dne 6. 10. 2021 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.

Úřad tedy v šetřeném případě při stanovení výše sankce zohlednil výše uvedenou skutečnost.

41.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 18 500 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

42.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

43.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

obec Čistá, Čistá 195, 294 23 Čistá

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy