číslo jednací: 33702/2022/500
spisová značka: S0332/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 7. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 28. 7. 2022 JUDr. Michalem Šilhánkem, advokátem, ev. č. ČAK 17953, společníkem advokátní kanceláře LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem Tučapy 240, 683 01 Tučapy,
• navrhovatel – DigiTry Art Technologies s.r.o., IČO 01930249, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 6. 2022 Mgr. Zuzanou Dohnalovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11320, se sídlem K dolům 1924/42, 143 00 Praha 4,
• vybraný dodavatel – ATELIER 38 s.r.o., IČO 25858343, se sídlem Porážková 1424/20, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce Domu kultury Šumperk - zpracování projektové dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-002945 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 015-034412,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce Domu kultury Šumperk - zpracování projektové dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-002945 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 015-034412, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když skutečnosti uvedené v „Oznámení o vyloučení účastníka“ ze dne 20. 6. 2022, kterými cit. zadavatel odůvodňuje vyloučení navrhovatele  – DigiTry Art Technologies s.r.o., IČO 01930249, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8 – z předmětného zadávacího řízení pro neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nelze ověřit, neboť z uvedeného oznámení o vyloučení není zřejmé, zda cit. zadavatel vychází z objektivních údajů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, což celý postup citovaného zadavatele v této souvislosti činí zpětně nepřezkoumatelným, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí citovaného zadavatele ze dne 9. 6. 2022 o vyloučení navrhovatele – DigiTry Art Technologies s.r.o., IČO 01930249, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8 – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce Domu kultury Šumperk - zpracování projektové dokumentace“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-002945 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 015-034412, a současně ruší všechny navazující úkony citovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení, včetně oznámení o vyloučení citovaného navrhovatele ze dne 20. 6. 2022, rozhodnutí o výběru dodavatele – ATELIER 38 s.r.o., IČO 25858343, se sídlem Porážková 1424/20, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava – ze dne 9. 6. 2022 a oznámení o výběru jmenovaného dodavatele ze dne 20. 6. 2022.

III.

Zadavateli – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0332/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DigiTry Art Technologies s.r.o., IČO 01930249, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8 – ze dne 25. 7. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rekonstrukce Domu kultury Šumperk - zpracování projektové dokumentace“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 1. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-002945 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 015-034412.

 

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk – ukládá povinnost

 uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.           Zadavatel – město Šumperk, IČO 00303461, se sídlem nám. Míru 364/1, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 28. 7. 2022 JUDr. Michalem Šilhánkem, advokátem, ev. č. ČAK 17953, společníkem advokátní kanceláře LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., IČO 07013531, se sídlem Tučapy 240, 683 01 Tučapy (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 18. 1. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce Domu kultury Šumperk - zpracování projektové dokumentace“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek 21. 1. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-002945 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 1. 2022 pod ev. č. 2022/S 015-034412 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.           Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v čl. 5.1.1. zadávací dokumentace ze dne 18. 1. 2021[1] (dále jen „zadávací dokumentace“) následovně: „Předmětem veřejné zakázky jsou služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, (,vyhláška o dokumentaci stavebʻ), včetně zajištění veškerých potřebných podkladů v rámci předprojektové přípravy (zajištění stavebně technických průzkumů, měření, sond, zkoušek, diagnostiky apod.), statických posouzení apod., a provedení související komplexní inženýrské činnosti, jejímž výstupem bude vydané pravomocné stavební povolení, případně společné povolení (vyjma podání samotné žádosti o vydání stavebného povolení nebo společného povolení), zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb, zpracování projektové dokumentace pro výběr zhotovitele, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, podle ZZVZ a vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů, (,vyhláška o dokumentaci veřejné zakázky na stavební práce a soupisu pracíʻ), poskytnutí součinnosti při výběru zhotovitele (zejména součinnosti v rámci přípravy vysvětlení, změn nebo doplnění zadávací dokumentace, součinnost při hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení apod.), a v provádění autorského dozoru v průběhu provádění díla (realizace stavby). Předmětem díla je taktéž projektová dokumentace interiéru a řešení parkovacích ploch.“  

3.           V čl. 5.1.2. zadávací dokumentace je pak uvedeno, že „[p]ředmět veřejné zakázky je specifikován touto textovou částí zadávací dokumentace včetně všech příloh, zejména zadávací specifikací, která tvoří přílohu této textové části zadávací dokumentace (…).“

4.           V čl. 6.2.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[p]ředpokládaná hodnota se neuveřejňuje.“

5.           Z Protokolu o otevírání nabídek ze dne 21. 2. 2022 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky, a to nabídku dodavatele DigiTry Art Technologies s.r.o., IČO 01930249, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 6. 2022 Mgr. Zuzanou Dohnalovou, advokátkou, ev. č. ČAK 11320, se sídlem K dolům 1924/42, 143 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“), a dodavatele ATELIER 38 s.r.o., IČO 25858343, se sídlem Porážková 1424/20, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.           Dne 20. 6. 2022 zadavatel doručil navrhovateli oznámení o jeho vyloučení ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 4 zákona (dále jen „oznámení o vyloučení“), jelikož nabídka navrhovatele obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako „MNNC“), kterou navrhovatel nedostatečně zdůvodnil (k odůvodnění oznámení o vyloučení viz dále), a následně téhož dne oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru“).

7.           Dne 1. 7. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, které směřovaly proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž proti výběru dodavatele (dále jen „námitky“).

8.           Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 15. 7. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

9.           Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 25. 7. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.          OBSAH NÁVRHU

10.       Navrhovatel návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 13. 6. 2022 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) a rovněž proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 9. 6. 2022 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), resp. proti oznámení těchto úkonů účastníkům zadávacího řízení, neboť má za to, že nebyly provedeny v souladu se zákonem.[2]

11.       Navrhovatel v souvislosti s rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení zejména namítá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení nesprávně posoudil jeho nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, přičemž rovněž rozporuje věrohodnost a výpovědní hodnotu pokladů, které zadavatel, resp. hodnotící komise pro své rozhodnutí shromáždili a použili.

12.       Navrhovatel je přesvědčen, že odůvodnění rozhodnutí o vyloučení není dostatečně určité a přezkoumatelné. Zadavatel sice tvrdil, že své rozhodnutí opřel o stanovisko odborných institucí – České komory architektů (dále jen „ČKA“) a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“), nicméně v odůvodnění rozhodnutí absentuje věcná argumentace těchto institucí. Z odůvodnění rozhodnutí jsou sice zřejmé odhadované počty hodin nezbytných pro realizaci díla a hodnoty „přiměřené nabídkové ceny“, které zřejmě vycházely z internetové kalkulačky, avšak není zjevné, jaké konkrétní hodnoty byly do internetové kalkulačky za účelem výpočtu vloženy, jakým konkrétním způsobem byl výpočet proveden a zda vložené hodnoty odpovídají předmětu veřejné zakázky. V tomto směru je pak rozhodnutí o vyloučení zcela nepřezkoumatelné a netransparentní. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o vyloučení pak zvyšuje fakt, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek neuvedl hodnotu předpokládaných investičních nákladů projektované stavby, když od této hodnoty se odvíjí výpočet náročnosti i ceny projektových prací.

13.       V souvislosti se stanovisky ČKA a ČKAIT, ze kterých zadavatel dle svého vyjádření při rozhodování o vyloučení navrhovatele rovněž vycházel, navrhovatel podotýká, že zaslal ČKA a ČKAIT žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zda na žádost zadavatele, či jeho zástupce zpracovávali nějaké vyjádření, stanovisko apod. v souvislosti s veřejnou zakázkou, přičemž obě instituce reagovaly v tom smyslu, že žádné takové stanovisko nezpracovávaly. Tuto skutečnost pak navrhovateli opakovaně potvrdila ČKA poté, co navrhovatel ČKA konfrontoval s emailovou komunikací mezi zadavatelem a ČKA, kterou zadavatel navrhovateli zpřístupnil v rámci rozhodnutí o námitkách.

14.       Navrhovatel v souvislosti s výpočtem podle kalkulačky ČKA[3], který byl přílohou rozhodnutí o námitkách, upozorňuje, že po zadání stejných vstupních parametrů do předmětné kalkulačky vycházejí zcela jiné hodnoty, a to jak ve vztahu k odhadovanému počtu hodin, tak ve vztahu k ceně. Navrhovatel v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že vstupní hodnoty pro výpočet podle kalkulačky ČKAIT[4] uvedené v příloze rozhodnutí o námitkách neodpovídají předmětu veřejné zakázky, jelikož zahrnují fáze projektování [např. fáze FS 1 – příprava zakázky (PZ), FS2 – dokumentace návrhu/studie stavby (DNS), FS2 OČ – obstaravatelská činnost pro návrh/studii stavby (OČ ST)], které nejsou předmětem veřejné zakázky.

15.       Tabulka (výpočet) uvedená zadavatelem v příloze rozhodnutí o vyloučení dle názoru navrhovatele nemůže obstát rovněž z toho důvodu, že údaje uvedené v prvním sloupci (tj. účastník) neodpovídají údajům uvedeným v nabídce, resp. v jejím objasnění. Navrhovatel byl totiž vyzván k objasnění pouze části plnění veřejné zakázky, proto i odhadovaný počet člověkohodin, který navrhovatel uvedl v objasnění nabídky, se týkal pouze této části a nikoli celého předmětu veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele tak tento údaj nemůže být porovnáván s odhady časové náročnosti celého předmětu plnění. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že ve skutečnosti není vůbec jisté, s čím vlastně je navrhovatelem uvedený údaj porovnáván, neboť ve vztahu ke kalkulačce ČKA není jasné, jaké hodnoty zadavatel pro účely výpočtu použil, přičemž u kalkulačky ČKAIT jsou pro účely výpočtu mimo jiné zahrnuty i výkonové fáze, které nejsou předmětem plnění veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele je stejně chybné i porovnávání položek uvedených jako „hodinová sazba“, neboť navrhovatelem uvedená částka 442 Kč není kalkulovanou odměnou za 1 hodinu poskytování služeb, nýbrž kalkulovanou hodinovou mzdou jednoho pracovníka včetně odvodů, přičemž v této částce nejsou zahrnuty režijní a další náklady, zisk apod. V rámci kalkulačky ČKA je pak uvedena částka 860 Kč, která představuje průměrnou hodinovou sazbu projektové kanceláře.

16.       Navrhovatel dále poukazuje na nepřesnost výpočtu, resp. rozpor mezi výpočtem kalkulačky a situací na trhu, kterou dokládá řádně dokončenými obdobnými zakázkami či referenčními zakázkami jiných dodavatelů, na základě čehož dovozuje, že projektové práce jsou běžně prováděny řádně a včas za cenu výrazně nižší, než uvádí výpočet dle kalkulačky ČKA.

17.       Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že jeho mzdové náklady nejsou podhodnocené, čemuž dle jeho názoru nasvědčuje cenový rozpad „průměrné hodinové sazby projektové kanceláře“ uvedený v rámci internetové kalkulačky ČKA a rovněž statistické údaje o průměrných mzdách projektantů pozemních staveb.

18.       Ve vztahu k rozhodnutí o vyloučení pak navrhovatel uzavírá, že argumentace zadavatele je pouze obecná, nepodložená konkrétními údaji a skutečnostmi, resp. podložená nepravdivými skutečnostmi, a tudíž nepřezkoumatelná, přičemž potřebnou míru zdůvodnění postupu zadavatele dle názoru navrhovatele nepřineslo ani rozhodnutí zadavatele o námitkách, které v tomto ohledu spíše vyvolalo další pochybnosti ohledně zákonnosti postupu zadavatele.

19.       V souvislosti s rozhodnutím o výběru navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl nepravdivou informaci, konkrétně že v zadávacím řízení je jediný účastník, ačkoliv ve skutečnosti se zadávacího řízení v tu dobu, kdy byla zpráva o hodnocení vyhotovena, účastnili dva účastníci, neboť v tu dobu nebylo ve vztahu k žádnému z nich rozhodnuto o jeho vyloučení, a zadavatel tak byl povinen hodnotit obě podané nabídky. Navrhovatel podotýká, že pokud bylo (ne)hodnocení založeno na předpokladu, že jedna z nabídek byla hodnotící komisí doporučena k vyloučení a komise předpokládá, že k takovému vyloučení skutečně dojde, byl zadavatel povinen tuto skutečnost popsat v hodnotící zprávě a svůj postup řádně odůvodnit. Vzhledem k tomu, že zadavatel tak prokazatelně neučinil, je postup zadavatele netransparentní.

20.       Navrhovatel dále namítá, že zadavatel při vyřizování námitek porušil § 245 odst. 1 zákona tím, že se nevyjádřil ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem.

21.       Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a rovněž rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

III.        PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22.       Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 25. 7. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

23.       Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

24.       Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-25340/2022/523 ze dne 27. 7. 2022.

25.       Dne 28. 7. 2022 Úřad obdržel od navrhovatele přípis z téhož dne, ve kterém mj. označil údaje obsažené v dokumentaci o zadávacím řízení, které považuje za obchodní tajemství.

26.       Dne 4. 8. 2022 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové zprávy a na technickém datovém nosiči část dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dne 8. 8. 2022 prostřednictvím datové zprávy zbylou část dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

27.       Zadavatel veškerá tvrzení navrhovatele odmítá a trvá na tom, že jeho postup v zadávacím řízení je zcela v souladu se zákonem, včetně dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek.

28.       Zadavatel v souvislosti s pochybnostmi navrhovatele ohledně stanovisek ČKA a ČKAIT uvádí, že podle zákona nemá povinnost obstarávat si jakákoliv oficiální stanoviska pro zdůvodnění svého závěru, že nabídkovou cenu některého z účastníků zadávacího řízení považuje za mimořádně nízkou, proto se zadavatel nemohl dopustit porušení zákona, pokud si je neobstaral. Zadavatel si je vědom svých zákonných povinností, zejména co do dodržení zásad přiměřenosti a transparentnosti, proto také zadavatel při pojetí podezření, že nabídková cena navrhovatele by mohla být cenou mimořádně nízkou, postupoval obezřetně a dotázal se ČKA a ČKAIT, zda má toto jeho podezření dle jejich názoru opodstatnění. Ačkoliv tedy zadavatel nebyl povinen takto postupovat, učinil tak z důvodu vyšší jistoty a informovanosti pro účely svého rozhodnutí o akceptaci mimořádně nízké nabídkové ceny nebo vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení.

29.       Zadavatel dále uvádí, že jeho pochybnosti ohledně nabídkové ceny navrhovatele byly podloženy nejen odbornou úvahou hodnotící komise, v níž působili také odborníci v oblasti projektování staveb, ale také vyjádřeními ČKA a ČKAIT, které, ačkoliv nebyly výslovně odbornými stanovisky, směřovaly zadavatele k potvrzení jeho pochybností. Jelikož zadavatel dospěl na základě přesvědčivých podkladů k tomu, že nabídka navrhovatele skutečně obsahuje nabídkovou cenu, která se zadavateli jeví jako mimořádně nízká, a její zdůvodnění navrhovatelem neodstranilo zadavatelovy důvodné pochybnosti o realizovatelnosti předmětu plnění veřejné zakázky za tuto nabídkovou cenu, měl zadavatel podle § 48 odst. 4 zákona právo rozhodnout o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele by mělo být založeno na konkrétních a věrohodných skutečnostech, které by odstranily pochybnosti zadavatele o realizovatelnosti předmětu veřejné zakázky za navrhovatelem nabízenou cenu. Navrhovatel však dle názoru zadavatele takové argumenty ve svém zdůvodnění neuvedl, naopak zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z větší části zůstává pouze v obecné rovině, když navrhovatel poukazuje zejména na své zkušenosti, nadstandardní efektivitu svých zaměstnanců, flexibilitu a skvělou komunikaci v rámci týmu a nevyužívání poddodavatelů. Tyto aspekty však zadavatel nepovažuje za natolik přesvědčivé, aby díky nim přistoupil na výběr účastníka zadávacího řízení, u nějž identifikoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

30.       Zadavatel je přesvědčen, že v oznámení o vyloučení popsal veškeré podklady svého rozhodnutí, zejména informace, které získal prostřednictvím ČKA a ČKAIT, a také úvahy hodnotící komise co do rizik, která by mohl výběr navrhovatele s mimořádně nízkou nabídkovou cenou přinést. Pro účely vyloučení účastníka zadávacího řízení s mimořádně nízkou nabídkovou cenou považuje zadavatel toto zdůvodnění za zcela transparentní. Dle zadavatele tak oznámení o vyloučení navrhovateli jasně odpovídá nejen na otázku, z čeho je dovozováno, že existují skutečně oprávněné pochybnosti zadavatele o tom, že daný účastník zadávacího řízení je schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit, ale také z jakého důvodu se zadavatel rozhodl postupovat tak, že navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučí, nikoliv že jeho nabídkovou cenu respektuje a přistoupí k jeho výběru.

31.       Zadavatel poukazuje na závěry Úřadu i soudů, dle kterých institut mimořádně nízké nabídkové ceny, včetně možnosti účastníka zadávacího řízení za její nezdůvodnění vyloučit, slouží k ochraně zadavatele. V nyní posuzovaném případě tak zadavatel odůvodněně vyhodnotil, že přijetí mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele, která jím nebyla řádně zdůvodněna, by mohla vést až k porušení povinnosti zadavatele nakládat s veřejnými prostředky v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivity a účelnosti.

32.       Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele o porušení § 245 odst. 1 zákona ze strany zadavatele, když zadavatel má za to, že řádně vypořádal veškeré námitky navrhovatele a své argumenty podložil konkrétními důkazy.

33.       K navrhovatelem namítané nezákonnosti výběru dodavatele zadavatel uvádí, že o výběru dodavatele v rámci šetřené veřejné zakázky rozhodl až poté, co rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel připomíná, že právě rozhodnutí zadavatele je zde podstatným úkonem, který má v zadávacím řízení příslušnou právní sílu, kdežto zpráva o hodnocení nabídek je pouze podkladovým dokumentem, kterým v zadávacím řízení nedochází k žádnému autoritativnímu rozhodnutí zadavatele. Zadavatel na vysvětlenou uvádí, že jelikož se rozhodl postupovat tak, jak mu hodnotící komise doporučila na svém zasedání dne 26. 5. 2022, přejal do oznámení o výběru rovněž zprávu o hodnocení nabídek, kterou vyhotovila hodnotící komise na svém zasedání dne 26. 5. 2022. Pokud by se zadavatel rozhodl nepřijmout doporučení hodnotící komise a nevyloučit navrhovatele, byla by hodnotící komisí vyhotovena nová zpráva o hodnocení nabídek, a to po provedeném hodnocení. Zadavatel je přesvědčen, že postupoval zcela v souladu s § 47 odst. 3 zákona a se zásadou transparentnosti. Zadavatel uvádí, že v době jeho rozhodnutí o neprovedení hodnocení z důvodu, že v zadávacím řízení je jediný účastník zadávacího řízení, byl navrhovatel již vyloučeným účastníkem zadávacího řízení, přičemž dle názoru zadavatele není rozhodující, kdy byly připraveny podkladové dokumenty pro takové rozhodnutí zadavatele.

34.       Zadavatel tedy uzavírá, že se v nyní šetřeném případě nedopustil žádného z navrhovatelem namítaných porušení zákona a žádá Úřad, aby návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

Další průběh správního řízení

35.       Usnesením č. j. ÚOHS-26896/2022/523 ze dne 8. 8. 2022 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

36.       Dne 8. 8. 2022 Úřad obdržel od vybraného dodavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

37.       Vybraný dodavatel ve svém vyjádření uvádí skutečnosti týkající se stanovení ceny, určení náročnosti projekčních prací a odhadovaných investičních nákladů akce. Vybraný dodavatel v této souvislosti předně uvádí, že navrhovatel zaměňuje mzdový náklad projektanta za hodinovou sazbu projekční kanceláře. Projekční kancelář musí vynaložit i značné režijní náklady, proto hodinová sazba projekčního ateliéru navrhovatele by tedy logicky měla být dvojnásobná, aby odrazila reálnou situaci na trhu.

38.       Vybraný dodavatel uvádí, že u zpracování zadavatelem požadované projektové dokumentace pro rekonstrukci domu kultury v Šumperku je třeba počítat s mnohem větší pracností, než je tomu u jednoduchých kulturních zařízení. Zároveň bude třeba navíc provést řadu specifických a nákladných průzkumů a dalších výkonů, které zjevně nemohly být zahrnuty do nabídkové ceny navrhovatele, přičemž tyto výkony ani nejsou obsaženy v kalkulačkách ČKA a ČKAIT, popř. v hodinových sazbách. Vybraný dodavatel v této souvislosti zmiňuje různé druhy průzkumů v hodnotě cca 1,5 mil. Kč bez DPH, podrobný projekt interiéru v hodnotě cca 2 mil. Kč bez DPH, projekt divadelní techniky, scénického osvětlení, divadelní a stavební akustiky a zvuku a atypickou elevaci v hodnotě cca 3,5 mil. Kč bez DPH, přičemž celková hodnota těchto dle vybraného dodavatele nezbytných výkonů činí cca 7 mil. Kč bez DPH. Z uvedeného je dle vybraného dodavatele zřejmé, že cena navrhovatele je mimořádně nízká a zadavatel se oprávněně domnívá, že za takovou cenu nedostane projektovou dokumentaci v rozsahu dle smlouvy o dílo a dle ověřovací studie.

Další průběh správního řízení

39.       Usnesením č. j. ÚOHS-29396/2022/523 ze dne 26. 8. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

40.       Dne 7. 9. 2022 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

41.       Navrhovatel uvádí, že nikdy netvrdil, že by byl zadavatel povinen si obstarávat jakákoliv oficiální stanoviska pro zdůvodnění svého závěru ohledně existence mimořádně nízké nabídkové ceny. Nicméně pokud své rozhodnutí existencí určitého stanoviska odůvodňuje, musí takové stanovisko skutečně existovat a musí obsahovat zadavatelem citované skutečnosti, jinak dochází k porušení zásady transparentnosti. Navrhovatel připomíná, že zásada transparentnosti rovněž vyžaduje, aby rozhodnutí zadavatele bylo věcně odůvodněné a přezkoumatelné, k čemuž však v šetřeném případě nedošlo. Navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí zadavatele věcná argumentace absentuje, resp. uvedené údaje jsou minimálně nepřesné, z části nepravdivé a vnitřně rozporné, přičemž poukazuje i na skutečnost, že zadavatel ve svém vyjádření uvádí chybné a zavádějící údaje.

42.       Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí zadavatele o akceptaci či neakceptaci zdůvodnění nabídkové ceny účastníka nemůže být projevem libovůle zadavatele a věcně nepodložených pocitů a dojmů, ale musí být věcně podloženo konkrétní, logickou věcnou úvahou, řádně a podrobně popsanou v rozhodnutí zadavatele.

43.       Navrhovatel uvádí, že zadavatel je povinen posuzovat zdůvodnění nabídkové ceny v kontextu obsahu žádosti o její objasnění. Pokud tedy kalkulace předložená navrhovatelem obsahovala nižší odhad pracnosti, než zadavatel očekával, měl zadavatel navrhovatele opětovně vyzvat k jeho objasnění a až na základě toho činit závěry o dostatečnosti či nedostatečnosti zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel v souvislosti s výpočtem ČKAIT uvádí, že pokud objektivně existují důvodné pochybnosti o autenticitě a správnosti podkladů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, je nutno otázku jak autenticity, tak věcné správnosti postavit na jisto.

44.       Navrhovatel dodává, že má zkušenosti s prostory a atypickými požadavky z hlediska akustiky, je si tedy vědom reálné náročnosti předmětu veřejné zakázky a této odpovídá i navrhovatelem nabízená cena. Navrhovatel si pak je vědom rovněž rozsahu předmětu veřejné zakázky a do nabídkové ceny zahrnul rovněž činnosti, na které ve svém vyjádření poukazuje vybraný dodavatel, a to v ceně odpovídající kvalifikovanému odhadu navrhovatele.

Další průběh správního řízení

45.       Ostatní účastníci se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

46.       Rozhodnutím č. j. ÚOHS-31980/2022/500 ze dne 14. 9. 2022 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

47.       Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení, konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

48.       Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

49.       Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

50.       Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

51.       Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

52.       Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

53.       Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

54.       Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

55.       Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

56.       Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

57.       Podle § 122 odst. 2 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

58.       Z čl. 3.4. přílohy č. 2 „Návrh smlouvy“ zadávací dokumentace (dále jen „smlouva“) vyplývá, že „[d]ílo spočívá zejména:

a)      ve zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, podle vyhlášky o dokumentaci staveb, včetně zajištění veškerých potřebných podkladů v rámci předprojektové přípravy (zajištění stavebně technických průzkumů, měření, sond, zkoušek, diagnostiky apod.), statických posouzení apod., a v provedení související inženýrské činnosti (zejména v projednání projektové dokumentace s příslušným stavebním úřadem, se správci inženýrských sítí a se všemi dotčenými orgány, včetně zapracování jejich požadavků a připomínek do projektové dokumentace) a veškerá vyjádření pro zajištění pravomocného stavebního povolení, případně společného povolení (vyjma podání samotné žádosti o vydání stavebn[í]ho povolení nebo společného povolení);

b)      ve zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb a projektové dokumentace pro výběr zhotovitele, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, podle ZZVZ a vyhlášky o dokumentaci veřejné zakázky na stavební práce a soupisu prací, a včetně projektové dokumentace interiéru;

c)      ve spolupráci s administrátorem veřejných zakázek, případně s technickým dozorem investora („TDI“) a koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („KBOZP“), při přípravě zadávacích podmínek (zejména technických podmínek) a provádění zadávacích řízení na dodavatele stavebních prací a dodavatele interiéru, přičemž spoluprací se rozumí zejména součinnost při zpracování odpovědí na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, účast na jednáních příslušných komisí, součinnost při kontrole, posouzení a hodnocení nabídek (zejména po odborné a technické stránce), a to i v případě, že se některé zadávací řízení bude konat opakovaně;

d)      v autorském dozoru projektanta v průběhu realizace stavebních prací; to vše v souladu s příslušnými platnými a účinnými právními předpisy, technickými normami a pokyny objednatele.“

59.       V čl. 3.6. smlouvy je pak uvedeno, že „[p]odrobnější obsahová náplň díla je obsažena v příloze č. 1 této smlouvy. Vyšší stupně projektové dokumentace budou v souladu s výstupy ověřovací studie. Řešení definované v ověřovací studii musí být respektováno a musí k němu být přistupováno jako k autorskému dílu.“

60.       Z čl. 5.1. přílohy č. 3 „Formulář nabídky“ zadávací dokumentace (dále jen „formulář nabídky“) vyplývá, že nabídková cena se skládá z následujících položek:

• Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. a) smlouvy
• Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. b) smlouvy
• Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. c) smlouvy
• Cena za činnosti uvedené v odst. 3.4. písm. d) smlouvy

61.       Z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. II“ ze dne 10. 2. 2022 vyplývá, že zadavatel obdržel mj. následující dotaz:

„Součástí zadávací dokumentace je příloha č. 1 Zadávací specifikace, která obsahuje ověřovací studii společnosti Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., jejíž přílohu tvoří I. Odhad investičních nákladů a II. Odhad provozních nákladů. Tyto přílohy však nejsou ve složkách zadávací dokumentace přítomny. Žádáme o doplnění přílohy č. 1 Zadávací specifikace o uvedené přílohy, neboť jejich znění, je dost podstatné pro stanovení ceny projekčních prací.“,

na který odpověděl následovně:

„Zadavatel neuveřejnil tyto dokumenty záměrně, neboť s ohledem nárůstu cen ve stavebnictví tyto již nejsou zcela aktuální. Současně investiční náklady a provozní náklady budou fakticky stanoveny na základě výsledků práce autora projektové dokumentace. Je tedy na odborných znalostech účastníka zadávacího řízení, aby si případně stanovil odhad předpokládaných investičních nákladů z informací, které má k dispozici.“

62.       Dne 2. 6. 2022 Rada města Šumperka na své 91. schůzi schválila na základě doporučení hodnotící komise usnesením č. 4428/22 vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení[5].

63.       Zadavatel vydal formalizované rozhodnutí o vyloučení navrhovatele datované ke dni 9. 6. 2022, které bylo podepsáno dne 13. 6. 2022.

64.       V odůvodnění oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli doručeno dne 20. 6. 2022, je uvedeno mj. následující:

»Hodnotící komise posoudila nabídku účastníka z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a konstatovala, že nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Hodnotící komise pověřila smluvního zástupce zadavatele, LAWYA tender, s.r.o., k odeslání žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 46 ZZVZ ve spojení s § 113 ZZVZ účastníku.

Smluvní zástupce zadavatele odeslal žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 46 ZZVZ ve spojení s § 113 ZZVZ účastníkovi dne 22. 4. 2022.

Účastník ve stanovené lhůtě doručil zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a předložil:

• kalkulaci zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, a zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby,
• prohlášení v souladu s § 113 odst. 4 zákona.

Hodnotící komise prostřednictvím smluvního zástupce zadavatele požádala o stanovisko ke stanovení nabídkové ceny (anonymizovaně) Českou komoru architektů („ČKA“) a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě („ČKAIT“).

Z vyjádření účastníka, ČKA a ČKAIT plyne následující:

	Účastník	Kalkulačka ČKA bez započtení přirážky za rekonstrukci	Kalkulačka ČKA se započtením přirážky za rekonstrukci	ČKAIT
Hodinová sazba	442 Kč	860 Kč	860 Kč	600 Kč
Odhadovaný počet hodin nezbytných pro realizaci díla	15 360 hodin	29 319 hodin	35 068 hodin	43 785 hodin
Nabídková cena / přiměřená nabídková cena	9 531 500 Kč bez DPH	25 214 340 Kč bez DPH	30 158 480 Kč bez DPH	26 271 000 Kč bez DPH

Obě instituce současně v obecné rovině potvrdily, že nabídková cena ve výši nabízené účastníkem je podezřele nízká a vykazuje znaky mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro porovnání je pak výše uvedeno, že předpokládaná časová náročnost ze strany účastníka je na 50 % a méně oproti předpokladům uvedeným dle ČKA a ČKAIT. To stejné pak platí i o výši hodinové sazby, která je na cca 70 % hodinové sazby uvažované ČKAIT. To vše pak ve vzájemném srovnání (nízká časová dotace a nízká hodinová sazba) vedlo hodnoticí komisi k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny.

Hodnoticí komise při svém posuzování písemného zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny předloženého účastníkem zejména diskutovala o skutečnosti, že na základě předložených údajů hrozí následující rizika. Za prvé, účastník v případě, že bude vybrán, reálně nestihne projektovou dokumentaci kvalitně zpracovat v předpokládaném časovém úseku, protože časovou náročnost výrazně podhodnotil, což může vést k tomu, že nebude práci věnovat takovou pozornost, jaká je u rekonstrukce potřeba, a projektová dokumentace pak bude v praxi obsahovat obrovské množství nedostatků, které v průběhu realizace stavby mohou vést k nutnosti víceprací a mohou celý projekt výrazně prodražit oproti tomu, s čím se bude počítat dle položkového rozpočtu zpracovaného na základě projektové dokumentace s nedostatky. Za druhé, u projektování rekonstrukce je potřeba, aby se projektování účastnili zkušení projektanti. Hodnoticí komise se reálně obává, že s hodinovou sazbou 442 Kč, nelze pokrýt mzdové náklady zkušeného projektanta, ale budou zapojovány osoby bez dostatečných zkušeností, na které navíc bude s ohledem na předpokládaný časový rozsah kladen obrovský tlak, aby pracovaly rychle.

Hodnoticí komise se s ohledem na výše uvedené neztotožnila s odůvodněním mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka a konstatovala, že na základě dostupných podkladů, které jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce účastník nedostatečně zdůvodnil stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Proto hodnoticí komise doporučila zadavateli účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.«

65.       Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 9. 6. 2022 zadavatel rozhodl podle § 122 odst. 2 zákona o výběru dodavatele a to „bez provedení hodnocení, neboť v zadávacím řízení je jediný účastník zadávacího řízení.“

66.       Přílohou oznámení o výběru, které navrhovatel obdržel dne 20. 6. 2022, byla zpráva o hodnocení nabídek ze dne 26. 5. 2022, ve které bylo uvedeno, že „vzhledem ke skutečnosti, že v zadávacím řízení je jediný účastník, hodnotící komise podle § 39 a § 122 odst. 2 ZZVZ neprovede hodnocení nabídky, ale pouze posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.“

K výroku I. tohoto rozhodnutí

67.       Vzhledem k tomu, že mezi účastníky správního řízení je především sporu o to, zda vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo provedeno v souladu se zásadou transparentnosti, Úřad na tomto místě považuje za vhodné nejprve v obecné rovině vyložit problematiku této zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je jednou ze základních zásad, jež musí zadavatel bezvýhradně dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se kromě rozhodovací praxe Úřadu opakovaně zabývaly rovněž soudy ve své judikatorní činnosti, přičemž v této souvislosti lze odkázat např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 a č. j. 9 Afs 78/2012 – 28 ze dne 25. 7. 2013 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 78/2012 – 28 mj. vyplývá, že „[s]myslem zásady transparentnosti je dosažení toho, aby průběh veřejné zakázky byl zcela zřetelný a do jisté míry předvídatelný“. Úřad poznamenává, že ačkoliv se závěry uvedené v citovaném rozsudku vztahovaly k dnes již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je bezpochyby vztáhnout i k nyní účinné právní úpravě.

68.       Ve vztahu k zásadě transparentnosti lze konstatovat, že zadavatel jí je vázán po celou dobu zadávacího řízení, z čehož vyplývá, že veškeré úkony provedené zadavatelem v průběhu zadávacího řízení musí být v souladu se zásadou transparentnosti, aby na předmětnou veřejnou zakázku, resp. na zadávací řízení bylo možné nahlížet jako na čitelné, předvídatelné a právně korektní. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tedy obstojí pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které obsahuje ze strany zadavatele sdělení objektivních důvodů, které zadavatele vedly k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Sdělení takových důvodů ze strany zadavatele způsobí, že bude možno podrobit kontrole zákonnost postupu zadavatele v zadávacím řízení, tj. posoudit čitelnost jeho kroků při vyloučení dodavatele. V oznámení o vyloučení, které je předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení, tak musí být účastníkovi zadávacího řízení srozumitelně popsáno, jaké důvody vedly k jeho vyloučení, aby případně na tyto důvody mohl adekvátně reagovat, pakliže bude mít za to, že zadavatel nesprávně vyhodnotil okolnosti vedoucí k jeho vyloučení. Stejně tak postup zadavatele, který zachytí v předmětném dokumentu dostatečnou míru informací objektivního charakteru, které jej vedly k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, se tímto stane dostatečně transparentním, a tedy mj. pro Úřad, který posuzuje zákonný rámec postupu zadavatele, přezkoumatelným.

69.       Úřad se se zřetelem na právě uvedené proto primárně zaměřil na odůvodnění napadeného oznámení o vyloučení, resp. na posouzení toho, zda oznámení zadavatele o vyloučení navrhovatele splňuje výše uvedená kritéria zásady transparentnosti.

70.       V šetřeném případě zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož dle jeho názoru navrhovatel dostatečně neodůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsaženou v jeho nabídce (blíže k odůvodnění oznámení o vyloučení viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

71.       Úřad po prostudování dokumentace o zadávacím řízení zjistil následující skutečnosti předcházející samotnému oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

72.       Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně společného povolení, včetně souvisejících činností, zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a pro výběr zhotovitele, včetně projektové dokumentace interiéru, spolupráce s administrátorem veřejných zakázek, příp. technickým dozorem investora a koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a autorský dozor projektanta (blíže viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž celková nabídková cena je rozdělena do 4 dílčích cen za jednotlivé části plnění dle smlouvy (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73.       Dne 22. 4. 2022 zadavatel navrhovateli zaslal žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 ZZVZ z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“), ve které zadavatel uvedl následující:

„Hodnotící komise shledala, že nabídková cena účastníka se jeví jako mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. (…) Některé položky, které mohou mít podstatný vliv na celkovou nabídkovou cenu (zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení a zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby), jsou oceněny tak mimořádně nízkou cenou, že zadavateli vznikly důvodné pochybnosti, zda bude dodavatel schopen veřejnou zakázku za takových podmínek realizovat řádně, včas a s přiměřeným ziskem.

Hodnotící komise proto žádá účastníka v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Účastník v písemném zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny uvede všechny okolnosti, které mají vliv na kalkulaci celkové nabídkové ceny tak, aby bylo zřejmé, že nabídnutá ceny pokryje veškeré jeho náklady spojené s realizací veřejné zakázky a účastník zároveň dosáhne přiměřeného zisku.

Dále je účastník povinen předložit podrobnou kalkulaci ceny níže uvedených položek, které zadavatel považuje za podstatné pro tvorbu celkové nabídkové ceny:

a)      zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení;

b)      zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby.

V podrobné kalkulaci cen položek účastník uvede počet pracovníků, kteří se budou na práci v rámci položky podílet, časovou dotaci práce v rámci položky, hodinové náklady na práci jednoho pracovníka, náklady na materiál, režijní a další náklady, ceny poddodavatelů, předpokládaný zisk apod. (…)

Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím:

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Hodnotící komise žádá účastníka, aby zdůvodnil způsob stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ve shora uvedeném rozsahu.“

74.       Dne 27. 4. 2022 zadavatel obdržel reakci navrhovatele z téhož dne na žádost o zdůvodnění MNNC (dále jen „zdůvodnění MNNC“), ve které navrhovatel uvedl následující:

„[P]ředně bychom rádi zdůraznili, že máme s obdobnými projekty bohaté zkušenosti, jak jsme nakonec doložili v naší nabídce, a jsme připraveni v případě úspěchu naší nabídky v zadávacím řízení zabezpečit veškeré plnění s náležitou odbornou péčí k plné spokojenosti objednatele.

Při kalkulaci nabídkové ceny jsme vycházeli především z požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách i z našich bohatých zkušeností s obdobnými projekty. Zohlednili jsme veškeré zadávací podmínky včetně obchodních podmínek. K přípravě nabídky jsme přistoupili odpovědně s náležitou péčí a jsme přesvědčeni, že za námi stanovenou cenu je možné předmět veřejné zakázky splnit a současně realizovat přiměřený zisk.

Plnění veřejné zakázky jsme připraveni zajistit prostřednictvím svých zaměstnanců. Všichni zaměstnanci jsou na vysoké odborné úrovni a mají rozsáhlé znalosti i zkušenosti s činnostmi, které budou zastávat při plnění smlouvy. Proto očekáváme z jejich strany nadstandardní efektivitu při plnění jejich povinností, flexibilitu i skvělou komunikaci v rámci teamu, kterou může zajistit toliko fungující pracovní kolektiv. Oproti společnostem, které budou využívat služeb řady poddodavatelů, kteří se navzájem ani pořádně neznají a nejsou zvyklí pracovat společně, lze v našem případě očekávat mnohem efektivnější fungování teamu a vyšší stupeň kooperace hned od zahájení plnění. I proto očekáváme, že řadu činností naši zaměstnanci zvládnou díky citlivě nastaveným vnitřním mechanismům rychleji a přitom minimálně ve stejné kvalitě jako jiní dodavatelé.

Přímým zaměstnáním příslušných odborníků dále snižujeme související náklady tím, že se nepodílíme na zisku dalších článků dodavatelského řetězce, které nejsou v oboru zanedbatelné.

Při kalkulaci nabídkové ceny ve vztahu k předmětným položkám – zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně pro vydání společného povolení a zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby - jsme vycházeli ze skutečných nákladů na poskytnutí předmětného plnění, které zahrnují především mzdové náklady zapojených zaměstnanců včetně souvisejících odvodů, poměrný díl fixních nákladů na provoz společnosti, který připadá na předmětný projekt, hotových výdajů souvisejících s prováděním předmětných činností, nákladů na materiál, rezervy na ostatní náklady a přiměřeného zisku.

Standardně bude do realizace projektu zapojeno souběžně cca 5-10 osob s výjimkou fáze zapracování připomínek objednatele k DUSP, kdy předpokládáme nutnost zapojení pouze minimálního počtu osob.

Celkově předpokládáme provedení projekčních a pomocných prací v rámci zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení a zhotovení projektové dokumentace pro provedení stavby v rozsahu 15 360 člověkohodin. V rámci nabídkové ceny jsme kalkulovali hodinovou mzdu jednoho pracovníka včetně odvodů v částce 442 Kč, režijními a dalšími náklady ve výši 890 880 Kč, náklady na materiál ve výši 81 250 Kč, rezervu na ostatní náklady ve výši 317 120 Kč a zisk ve výši 606 630 Kč. Celkem tedy 442*15 360 + 890 880 + 81 250 + 317 120 + 606 630 = 8 685 000 Kč.

Z výše uvedených důvodů jsme přesvědčeni, že naše nabídková cena je přiměřená předmětu veřejné zakázky a umožňuje realizovat předmět veřejné zakázky k plné spokojenosti zadavatele a v náležité kvalitě. Jakékoli pochybnosti ohledně kvality provedení plnění nebo splnění termínů stanovených smlouvou, proto postrádají racionální základ. Zisk ve výši 606 630 Kč, tj. 7 % nabídkové ceny též považujeme za přiměřený. (…).“

75.       Zadavatel blíže neurčeného dne provedl kontrolní výpočet časové i finanční náročnosti projekčních prací ve vztahu k předmětu veřejné zakázky podle kalkulačky ČKA. Po zadání vstupních údajů (investiční náklady 200 mil. Kč bez DPH, IV. kategorie náročnosti[6] a doporučovaná hodinová sazba projekční kanceláře 860 Kč bez DPH) kalkulačka ČKA vyhodnotila časovou náročnost na 28 744 hodin a cenu na 24 719 840 Kč bez DPH bez započtení 20 % přirážky za rekonstrukci a navýšení o obstaravatelskou činnost, resp. 30 158 480 Kč bez DPH po započtení těchto bodů.

76.       Zadavatel dne 29. 4. 2022 zaslal ČKA emailovou zprávu s žádostí o vyjádření se k mimořádně nízké nabídkové ceně navrhovatele v zadávacím řízení. Zadavatel v emailové zprávě současně popsal předmět veřejné zakázky, kontrolní výpočet projekčních prací podle kalkulačky ČKA (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) a informace, které obdržel od navrhovatele v reakci na žádost o objasnění MNNC.

77.       V reakci na dotaz na mimořádně nízkou nabídkovou cenu navrhovatele[7] adresovaný ČKAIT zadavatel dne 3. 5. 2022 obdržel emailovou zprávu obsahující odpověď ČKAIT (dále jen „sdělení ČKAIT“), ve kterém bylo mj. uvedeno, že „[p]řílohou přikládám výpočet ceny dle honorářového řádu (stránky www.cenyzaprojekty.cz), který ČKAIT dlouhodobě doporučuje jako orientační propočet ceny prací. Samozřejmě tyto ceny má právo každý člen upravit ad hoc dle jeho interní kalkulace. Orientačně vychází cena prací na částku 26.200.000,- Kč bez DPH 21%.

V této ceně není nadstandardní činnost, do které se počítá zejména:

-          Polohopisy, výškopisy, zaměření stávajícího stavu,…

-          Jakékoliv průzkumy, analýzy,…

-          Projekt interiéru

-          Další nadstandardní činnosti, které nejsou uvedeny v popisu činnost https://www.cenyzaprojekty.cz/standardy

(...)

Z výše uvedeného se můžeme domnívat, že by nejnižší nabídka uchazeče mohla být mimořádně nízká nabídková cena resp. cena, která by nemusela být bezpečná (…).“

Přílohou emailové zprávy pak byl výpočet[8] časové i finanční náročnosti projekčních prací dle standardů služeb ČKAIT a ČKA, metodika 2020, ze kterého vyplývá časová náročnost 43 785 hodin a finanční náročnost 26 271 000 Kč bez DPH, a to při investičních nákladech 200 mil. Kč bez DPH, IV. kategorii náročnosti, 20 % navýšením při změně stavby a hodinové sazbě 600 Kč bez DPH.

78.       Dne 4. 5. 2022 zadavatel obdržel emailovou zprávu obsahující sdělení ČKA (dále jen „sdělení ČKA“), ve kterém bylo mj. uvedeno, že „[n]abídková cena se na první pohled je[v]í jako nepřiměřeně nízká. Zvolená hodinová sazba je sice obtížně zpochybnitelná, zvlášť jedná-li se o mimopražský ateliér, snížení počtu hodin zadavatel podle mého názoru jako dostatečné vysvětlení akceptovat nemusí/nemá. (…).“   

79.       V „Protokolu o jednání hodnotící komise č. 2“ ze dne 26. 5. 2022 je pak shrnutý výše uvedený postup zadavatele související s objasňováním mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele následovně:

„(…) Hodnoticí komise dále posoudila nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny a konstatovala, že nabídka účastníka DigiTry Art Technologies s.r.o. (…) obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Hodnoticí komise pověřila smluvního zástupce zadavatele, LAWYA tender, s.r.o., k odeslání žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 46 ZZVZ ve spojení s § 113 ZZVZ účastníku DigiTry Art Technologies s.r.o. (…).

Smluvní zástupce zadavatele odeslal žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 46 ZZVZ ve spojení s § 113 ZZVZ účastníkovi dne 22. 4. 2022.

Účastník DigiTry Art Technologies s.r.o. ve stanovené lhůtě doručil zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a předložil:

-          kalkulaci zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, a zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby,

-          prohlášení v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ.

Hodnoticí komise prostřednictvím zástupce zadavatele požádala o stanovisko ke stanovení nabídkové ceny (anonymizovaně) Českou komoru architektů a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Žádost i obě stanoviska jsou součástí dokumentace k veřejné zakázce.

Hodnoticí komise konstatuje, že na základě dostupných podkladů, které jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce účastník nedostatečně zdůvodnil stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Bylo provedeno hlasování o výše uvedeném závěru, tedy že nabídka účastníka DigiTry Art Technologies s.r.o. obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, kterou nedostatečně zdůvodnil, a proto hodnoticí komise doporučuje zadavateli vyloučení účastníka DigiTry Art Technologies s.r.o. (…), a to ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ. (…)

Hodnoticí komise doporučuje zadavateli výběr dodavatele, a to účastníka ATELIER 38 s.r.o. (…).“

80.       Oznámení o svém vyloučení ze zadávacího řízení navrhovatel obdržel dne 20. 6. 2022.

81.       Na základě výše uvedených zjištění mohl Úřad přistoupit k posouzení, zda vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení lze považovat za souladné se zásadou transparentnosti.

82.       Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel požádal navrhovatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, v rámci kterého mj. po navrhovateli požadoval uvedení všech okolností, které mají vliv na tvorbu celkové nabídkové ceny, tj. aby bylo zřejmé, že nabídnutá cena pokryje veškeré náklady spojené s realizací veřejné zakázky a bude dosaženo zisku a dále požadoval předložit podrobnou kalkulaci ceny konkrétních položek, a to položky zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, a položky zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby. V rámci těchto položek pak zadavatel po navrhovateli požadoval uvedení počtu participujících pracovníků, časovou náročnost, hodinové náklady na práci jednoho pracovníka, náklady na materiál, režijní a další náklady, ceny poddodavatelů, předpokládaný zisk apod. (blíže viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V reakci na tuto žádost pak navrhovatel zadavateli zaslal zdůvodnění MNNC, ve kterém uvedl mj. cenovou kalkulaci v požadovaném rozsahu pro zadavatelem požadované položky plnění (souhrnně pro obě položky), přičemž uvedl rovněž počet pracovníků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, hodinovou mzdu pro jednoho pracovníka a rovněž časovou náročnost provedení prací, jejichž nabídkovou cenu zadavatel požadoval zdůvodnit (blíže viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě uvedeného je tedy zřejmé, že zadavateli se v zásadě (vyjma rozčlenění na konkrétní položky) dostalo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v takovém rozsahu, jaký požadoval v žádosti o zdůvodnění MNNC.

83.       Úřad v této souvislosti nerozporuje tvrzení zadavatele, že je jeho výlučným právem rozhodnout o tom, zda takové zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přijme či nikoli a následně tak vyloučí navrhovatele ze zadávacího řízení. Úřad k tomu však dodává, že za situace, kdy se zadavatel rozhodne pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, musí toto své rozhodnutí odůvodnit tak, aby dostatečně, konkrétně a jednoznačně popsal skutečnosti, na kterých vyloučení dodavatele za zadávacího řízení zakládá. Je tomu tak jednak proto, aby vyloučený účastník mohl v případě podezření na nesprávný postup zadavatele podat zadavateli zdůvodněné námitky proti svému vyloučení, jednak proto, aby zadavatel dostál zásadě transparentnosti, jejíž dodržení musí Úřad posoudit, neboť má v souvislosti s vyloučením účastníka ze zadávacího řízení založeném na nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny přezkoumat, zda je v pořádku zákonný rámec postupu zadavatele. Přezkoumání postupu zadavatele Úřadem je sice limitováno, když Úřadu nepřísluší vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotící komise, resp. zadavatele, nicméně nelze říci, že by přezkum postupu zadavatele v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou dodavatelů byl Úřadu zcela zapovězen. Úřad musí mj. posoudit postup zadavatele z toho pohledu, zda je postup zadavatele dostatečně zdůvodněný, a tedy čitelný navenek.

84.       V šetřeném případě z odůvodnění oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel svou stěžejní argumentaci zakládá především na porovnání hodinových sazeb, časové náročnosti prací a (přiměřených) nabídkových cen. Zadavatel za tímto účelem součástí oznámení o vyloučení učinil tabulku, ve které uvedl jednak hodnoty navrhovatele, jednak hodnoty vzešlé z výpočtu podle kalkulačky ČKA a hodnoty podle ČKAIT. Svou argumentaci pak zadavatel doplnil o konstatování, že obě instituce zadavateli potvrdily, že nabídková cena navrhovatele vykazuje znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, a že časová náročnost ze strany navrhovatele je na 50 % a méně oproti předpokladům uvedeným podle ČKA a ČKAIT, přičemž výše hodinové sazby navrhovatele je na cca 70 % hodinové sazby uváděné ČKAIT. Závěrem odůvodnění pak zadavatel v obecné rovině shrnul hrozící rizika, pokud by se navrhovatel stal vybraným dodavatelem (viz bod 62. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

85.       Úřad uvedené odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení považuje za netransparentní, a tedy v rozporu se zákonem, k čemuž uvádí následující.

86.       Předně Úřad uvádí, že zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl pouze prosté hodnoty hodinových sazeb, časové náročnosti a přiměřené nabídkové ceny dle kalkulačky ČKA a ČKAIT, aniž by bylo zřejmé, jak zadavatel k uvedeným hodnotám dospěl. Zadavatel sice v odůvodnění uvedl, že požádal o stanovisko ČKA a ČKAIT a že z kalkulačky ČKA a sdělení ČKAIT tyto hodnoty vyplývají, nicméně oznámení o vyloučení žádné další podklady, které by informovaly o tom, jak zadavatel k prezentovaným hodnotám (na základě jakých údajů) dospěl a které by prokazovaly „správnost“ uvedených hodnot, neobsahuje.

87.       Úřad zjistil, že aby bylo možné získat odhad časové a finanční náročnosti projektových prací na základě kalkulačky ČKA i ČKAIT, je nezbytné provést výpočet založený na konkrétních vstupních údajích, kterými jsou např. odhad investičních nákladů na realizaci stavby, kategorie náročnosti dle typu stavby či objektu, průměrná hodinová sazba projektové kanceláře atd. Je tedy zřejmé, že výpočet finanční náročnosti projektových prací je založen na několika aspektech, jejichž vstupní hodnoty jsou klíčové pro získanou výslednou hodnotu finanční náročnosti projekčních prací.

88.       Úřad v této souvislosti konstatuje, že odůvodnění oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nepovažuje za souladné se zákonem, jelikož z prostých hodnot uvedených v tabulce oznámení o vyloučení týkajících se hodinové sazby, časové náročnosti předmětu plnění a přiměřené nabídkové ceny nelze ověřit, zda vstupní údaje zadávané do kalkulačky ČKA a vstupní údaje pro výpočet ČKAIT odpovídaly předmětu a složitosti veřejné zakázky, a tedy zda hodnoty hodinových sazeb, časové náročnosti a přiměřené nabídkové ceny by bylo lze označit za správné. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě nebyla zveřejněna informace o předpokládaných investičních nákladech stavby (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), mělo být vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení o to precizněji odůvodněno, resp. mělo být podloženo konkrétními a ověřitelnými skutečnostmi. Úřad podotýká, že řádné a transparentní odůvodnění vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, kterým zadavatel dodavatele seznámí s důvody, pro které považuje nabídkovou cenu dodavatele za mimořádně nízkou a proč neakceptuje předložené zdůvodnění nabídkové ceny, považuje za stěžejní, neboť vyloučení účastníka zadávacího řízení obecně představuje jeden z nejzávažnějších zásahů do průběhu zadávacího řízení, spojený navíc se zcela zásadními důsledky ve sféře vyloučeného dodavatele.

89.       Úřad k tomu dále uvádí, že vzhledem k tomu, že je to výlučně zadavatel, kdo nejlépe zná předmět a složitost veřejné zakázky, a je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (viz § 16 zákona), s touto hodnotou pak měl údaje z nabídky účastníka a zdůvodnění jeho nabídkové ceny porovnávat. V právě posuzovaném případě však zadavatel informaci o předpokládané hodnotě nezpřístupnil. Úřad na tomto místě podotýká, že zákon považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, pokud se tak nabídková cena nebo náklady jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky [viz § 28 odst. 1 písm. o) zákona]. Předpokládaná hodnota, kterou má zadavatel v každém zadávacím řízení stanovit, pak vyjadřuje jeho předpoklad, jaká je cena předmětu plnění, a to na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění [viz § 16 odst. 6 zákona]. Zadavatel, který identifikoval v nabídce navrhovatele mimořádně nízkou nabídkovou cenu, tak učinil, jak vyplývá z obecného tvrzení obsaženého v žádosti o objasnění, na základě toho, že „v poslední době se nabídkové ceny ve veřejných zakázkách na služby obdobného charakteru pohybují řádově výše, a [nabídková cena navrhovatele se] nachází (…) pod úrovní ostatních nabídek, u kterých nebyla identifikována mimořádně nízká nabídková cena“, tedy mj. z porovnání nabídkové ceny navrhovatele a nabídkových cen ostatních účastníků zadávacího řízení[9]. Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení je však zřejmé, že v posuzovaném případě zadavatel obdržel pouze 2 nabídky na plnění veřejné zakázky. Postup, kdy by zadavatel posuzoval cenu uvedenou v nabídce nikoliv s přihlédnutím k předmětu veřejné zakázky, ale porovnáním s nabídkou vybraného dodavatele, nelze aprobovat jako správný. Z pohledu Úřadu se tak může jevit jako vzbuzující pochybnost úvaha zadavatele, že nabídková cena obsažená v nabídce navrhovatele je mimořádně nízkou nabídkovou cenou, jelikož je pod úrovní nabídkové ceny vybraného dodavatele. Pakliže zadavatel zmiňuje v žádosti o objasnění i další služby obdobného charakteru, avšak bez jejich bližšího určení, nelze takový postup zadavatele řádně přezkoumat. Žádnou bližší informaci, která by byla zachycena v dokumentaci o zadávacím řízení a která by podávala přehled o veřejných zakázkách na služby obdobného charakteru, totiž Úřad v průběhu správního řízení od zadavatele neobdržel. Z pohledu Úřadu lze hodnotit jako nedostatečný postup zadavatele, který získal pochybnosti o nabídkové ceně navrhovatele a který tuto zhodnotil jako mimořádně nízkou, aniž by provedl jasné a srozumitelné porovnání její výše ve vztahu k předmětu zadávané veřejné zakázky. Úřad nicméně vzal v potaz, že, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel ověřoval nízkost nabídkové ceny navrhovatele i jiným způsobem, a to za pomoci kalkulačky ČKA a s pomocí výpočtu ČKAIT. Jestliže však zadavatel přistoupí k tomu, jako tomu bylo v šetřeném případě, že porovnává údaje předložené účastníkem s údaji z kalkulačky ČKA, resp. s výpočtem ČKAIT, který je založen rovněž na výpočtu podle on-line kalkulačky, což jsou však pouze obecné nástroje sloužící pro orientační propočet ceny projektových prací, jelikož nezohledňují specifika konkrétních projektů, a následně toto porovnání vtělí do odůvodnění rozhodnutí o vyloučení a založí na něm svou stěžejní argumentaci, měl by tyto podklady, ze kterých budou zřejmé vstupní údaje pro výpočty dle kalkulaček ČKA i ČKAIT, učinit součástí oznámení o vyloučení, aby bylo lze porovnávané údaje ověřit.

90.       Pokud by snad měl zadavatel argumentovat, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na údajích z kalkulačky ČKA a výpočtu ČKAIT založené není, Úřad k tomu uvádí, že zbylá část odůvodnění vyloučení se nese pouze v rovině obecných úvah a domněnek a sama o sobě by tak nemohla být považována za dostačující a transparentně zachycující důvody vyloučení navrhovatele. Úřad opětovně připomíná, že v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení vždy musí být logicky, věcně a srozumitelně popsány důvody, které zadavatele vedly k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, a tedy aby postup zadavatele v této souvislosti byl natolik transparentní, aby jej bylo možno podrobit kontrole zákonnosti.

91.       Úřad dále v souvislosti s porovnáním hodnot týkajících se hodinové sazby a časové náročnosti předmětu plnění uvádí, že zadavatel evidentně porovnává hodnoty, které dle názoru Úřadu porovnatelné nejsou. Předně Úřad uvádí, že hodinová sazba navrhovatele je hodinovou sazbou za jednoho pracovníka včetně odvodů, jak ostatně vyplývá ze zdůvodnění MNNC navrhovatele (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a sám zadavatel po navrhovateli požadoval tuto hodnotu uvést (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nikoliv hodinovou sazbou projektové kanceláře, která je uvedena jak u hodnoty dle kalkulačky ČKA, tak rovněž u hodnoty dle výpočtu ČKAIT. Pokud jde o odhadovaný počet hodin nezbytných pro realizaci díla, pak u hodnoty sdělené navrhovatelem se jedná o počet člověkohodin pouze za část díla, jak ostatně zadavatel požadoval v rámci žádosti o zdůvodnění MNNC (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nikoliv o předpokládaný počet hodin nezbytných pro realizaci celého předmětu veřejné zakázky, který je uveden jak u hodnoty dle kalkulačky ČKA, tak rovněž u hodnoty dle výpočtu ČKAIT. V této souvislosti nelze nezmínit, že do hodnoty dle výpočtu ČKAIT jsou zahrnuty rovněž fáze projektové činnosti, které nejsou součástí předmětu veřejné zakázky[10], tj. dokumentace návrhu/studie stavby (DNS) a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Pokud tedy zadavatel v oznámení o vyloučení uvádí, že „předpokládaná časová náročnost ze strany účastníka je na 50 % a méně oproti předpokladům uvedeným dle ČKA a ČKAIT. To stejné pak platí i o výši hodinové sazby, která je na cca 70 % hodinové sazby uvažované ČKAIT“ (viz bod62. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak se jedná s ohledem na shora uvedené skutečnosti o tvrzení do jisté míry zavádějící. V této souvislosti rovněž nelze nezmínit, že nabídková cena navrhovatele uvedená v tabulce oznámení o vyloučení je cenou vyplývající z jeho nabídky, ačkoliv v textu, kterým zadavatel uvozuje tabulku, je výslovně uvedeno, že „[z] vyjádření účastníka (…) plyne následující (…)“. Pokud by tedy měl být v tabulce skutečně uveden údaj z kalkulace, resp. ze zdůvodnění MNNC, měla by být správně uvedena hodnota 8 685 000 Kč, tj. hodnota o 846 500 Kč nižší, než je celková nabídková cena. Z této skutečnosti rovněž vyplývá, že zdůvodnění MNNC, resp. kalkulace nabídkové ceny se týká pouze části plnění, nikoli celého předmětu plnění, ačkoliv je porovnávána s hodnotami z kalkulačky ČKA a výpočtem ČKAIT, které zahrnovaly v zásadě veškeré zadavatelem požadované fáze projektové činnosti, resp. v případě ČKAIT ještě některé fáze navíc. Úřad k tomu dodává, že rovněž v této části je odůvodnění vyloučení navrhovatele do jisté míry zavádějící.

92.       Úřad rovněž nepřehlédl, že zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí řadu nepravdivých tvrzení, např. že „[d]le kalkulačky, na kterou byl zadavatel zaměstnankyní ČKA odkázán, činí odhadovaný počet hodin (…)“, a že „[k] této kalkulaci[11] uvádí navrhovatel také předpokládaný rozsah člověkohodin pro realizaci předmětu veřejné zakázky, konkrétně 15 360 člověkohodin“. Obě tato tvrzení se nicméně nezakládají na pravdě, neboť z dokumentace o zadávacím řízení, kterou Úřad disponuje, jednoznačně vyplývá, že zadavatel pracovnicí ČKA na kalkulačku odkázán nebyl, nýbrž sám konfrontoval pracovnici ČKA s hodnotami vzešlými z kalkulačky ČKA, a rovněž že ze zdůvodnění MNNC navrhovatelem vyplývá, že navrhovatel sice uvedl předpokládaný rozsah 15 360 člověkohodin, nicméně tento rozsah se týkal pouze částí předmětu plnění veřejné zakázky, konkrétně části týkající se zhotovení projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, případně dokumentace pro vydání společného povolení, a zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby, a nikoliv celého předmětu veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti uvádí, že právě uvedené skutečnosti mohou vyvolat pochybnosti o skutečných záměrech zadavatele a podstatně snižují míru transparentnosti postupu zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení.

93.       Úřad opětovně opakuje, že v souladu se zásadou transparentnosti bude pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení,  které vylučovanému dodavateli poskytne dostatečně podrobnou a jednoznačnou informaci o důvodech jeho vyloučení, přičemž skutečnosti v rozhodnutí uvedené musí být konkrétní, úplné, určité, jednoznačné, správně interpretované a ověřitelné. S ohledem na výše uvedené je však dle názoru Úřadu postup zadavatele v posuzovaném případě nečitelným, nesrozumitelným, může vzbuzovat pochybnosti o skutečných záměrech zadavatele, a tedy je v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

94.       Výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl alespoň v potenciální rovině ovlivnit výběr dodavatele, neboť za situace, kdy by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není zcela vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí a navrhovatel se mohl stát vybraným dodavatelem.

95.       Úřad s ohledem na výše uvedené proto uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když skutečnosti uvedené v oznámení o vyloučení, kterými zadavatel odůvodňuje vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nelze ověřit, neboť z oznámení o vyloučení není zřejmé, zda zadavatel vychází z objektivních údajů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky,což celý postup zadavatele v této souvislosti činí zpětně nepřezkoumatelným, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

96.       Nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že uvedený závěr nikterak nevypovídá o tom, zda v tomto případě nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká či nikoliv, k čemuž sděluje následující. Úřad předně uvádí, že ačkoli platí, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je, či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany Úřadu (blíže srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013), nesmí se Úřad dostat do pozice, že by v rámci svého přezkumu přebíral odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele v tom smyslu, že určitá nabídková cena je, či není podle jeho názoru mimořádně nízká (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004), nicméně je povinen podrobit kontrole postup zadavatele, resp. hodnotící komise v tom smyslu, zda byl činěn v souladu se zákonem, především pak v souladu se zásadou transparentnosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2011-313 ze dne 3. 10. 2013). Ve vztahu k šetřenému případu pak Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zákonný rámec postupu zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení dodržen nebyl. Úřad k tomu dodává, že závěry tohoto rozhodnutí nikterak nepředjímají, že zadavatel nemůže pokládat nabídkovou cenu navrhovatele za mimořádně nízkou, ba dokonce za neodůvodněně mimořádně nízkou, nicméně zadavatel tento svůj závěr, pakliže má vést k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, musí být schopen odůvodnit takovým způsobem, který nebude vzbuzovat pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele, aby byl splněn požadavek transparentnosti.

K dalším namítaným skutečnostem

97.       Pro úplnost Úřad v souvislosti s argumentací navrhovatele ve vztahu k nezákonnosti rozhodnutí o výběru dodavatele uvádí následující. Z časové souslednosti kroků zadavatele v zadávacím řízení logicky vyplývá, že rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení fakticky musí předcházet rozhodnutí o výběru dodavatele (s výjimkou situace, kdy zadavatel vylučuje ze zadávacího řízení již vybraného dodavatele)[12]. V souvislosti s postupem zadavatele při výběru dodavatele v šetřeném zadávacím řízení lze konstatovat, že z hlediska vnitřních procesů zadavatel sice nepostupoval ideálně, když součástí oznámení o výběru dodavatele učinil zprávu o hodnocení vyhotovenou již dne 26. 5. 2022, a tedy vyhotovenou v době předcházející samotnému oznámení o vyloučení, nicméně, jelikož úkony zadavatele v zadávacím řízení se stávají úplnými (a námitkovatelnými ze strany dodavatelů) až k okamžiku, kdy jsou projeveny navenek, tj. oznámeny účastníkům zadávacího řízení, zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, jelikož oznámení o výběru odeslal až poté, co navrhovateli oznámil jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Úřad uvádí, že i kdyby Úřad v této souvislosti konstatoval nezákonný postup zadavatele, v tomto konkrétním případě by nebylo lze dovodit vliv na výběr dodavatele. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel obdržel pouze dvě nabídky, mohou v souvislosti s výběrem dodavatele nastat pouze dvě situace, přičemž ani u jedné nelze dovodit vliv na výběr. Jednou z nich je ta, která je popsána výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, tedy ta, kdy Úřad konstatuje nezákonnost vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a zruší kromě rozhodnutí o vyloučení rovněž všechny navazující úkony, včetně oznámení o vyloučení, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele. Druhou variantou je, že Úřad v rámci přezkumu shledá, že vyloučení navrhovatele je v souladu se zákonem, a tím pádem je rovněž výběr dodavatele v tom smyslu, že v zadávacím řízení je pouze jediný účastník (pročež neprobíhá hodnocení nabídek), rovněž v souladu se zákonem. Úřad podotýká, že u žádného z uvedených scénářů by v souvislosti s výběrem dodavatele nebylo možné dovodit vliv na výběr dodavatele, který je podmínkou pro případné uložení nápravného opatření.

98.       Úřad v dalším uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že navrhovatel v návrhu brojí rovněž proti rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že zadavatel se nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem námitkám navrhovatele, jak požaduje ust. § 245 odst. 1 zákona. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě by rozhodnutí o námitkách zcela nepochybně neprezentoval jako vzorový příklad řádného vypořádání námitek, neboť jistě by si bylo lze představit preciznější vypořádání námitek ze strany zadavatele, nicméně za situace, kdy má za prokázané, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele v rozporu se zákonem, a uložil tak zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech navazujících úkonů včetně oznámení o vyloučení, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele, nepovažoval za účelné v tomto správním řízení přistoupit k přezkumu rozhodnutí o námitkách.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

99.       Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

100.   Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť za situace, kdy by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí a navrhovatel se mohl stát vybraným dodavatelem. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

101.   Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

102.   Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání. Úřad po prošetření skutečností uvedených v návrhu zjistil, že nezákonného postupu se zadavatel dopustil v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad posuzoval, jaké nápravné opatření bude dostačující pro odstranění nezákonného postupu zadavatele, a dospěl k závěru, že je třeba zrušit rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a všechny navazující úkony, včetně oznámení o vyloučení, rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Tím bude zadavateli dána možnost napravit svůj netransparentní postup a pokračovat v zadávacím řízení v souladu se zásadou transparentnosti a obecně se zákonem.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

103.   Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

104.   Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uložení nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

105.   Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0332/2022/VZ.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

106.   Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

107.   Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

108.   Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

109.   Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000332.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.    JUDr. Michal Šilhánek, advokát, LAWYA, advokátní kancelář s.r.o., Tučapy 240, 683 01 Tučapy

2.    Mgr. Zuzana Dohnalová, advokátka, K dolům 1924/42, 143 00 Praha 4

3.    ATELIER 38 s.r.o., Porážková 1424/20, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy