číslo jednací: 41583/2022/500
spisová značka: S0534/2022/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1,

v souvislosti s uveřejněním oznámení o zadání veřejné zakázky „Zahajovací akce CZ PRES Rudolfinum“, na jejíž realizaci byla dne 28. 6. 2022 vystavena objednávka č. 4500041024/01 na základě rámcové dohody uzavřené dne 20. 4. 2022 se společností Zátiší Catering Group a.s., IČO 15269574, se sídlem Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1, na základě otevřeného řízení „Zajištění cateringových služeb pro akce konané v souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU v roce 2022 Část 1: Summit – Pražský hrad“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-005034 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 2. 2022 pod ev. č. 2022/S 025-062132,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s veřejnou zakázkou „Zahajovací akce CZ PRES Rudolfinum“, na jejíž realizaci byla dne 28. 6. 2022 vystavena objednávka č. 4500041024/01 na základě rámcové dohody uzavřené dne 20. 4. 2022 se společností Zátiší Catering Group a.s., IČO 15269574, se sídlem Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1, na základě otevřeného řízení „Zajištění cateringových služeb pro akce konané v souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU v roce 2022 Část 1: Summit – Pražský hrad“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 1. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-005034 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 2. 2022 pod ev. č. 2022/S 025-062132, v rozporu s § 137 cit. zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) cit. zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky do 30 dnů od vystavení objednávky č. 4500041024/01 ze dne 28. 6. 2022 a její akceptace dne 2. 7. 2022, tj. nejpozději do 1. 8. 2022, resp. do 30 dnů od konce čtvrtletí, tj. nejpozději do 31. 10. 2022, přičemž tak neučinil ani později.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 500,- Kč (jeden tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“) – dne 31. 1. 2022 zahájil otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Zajištění cateringových služeb pro akce konané v souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU v roce 2022 Část 1: Summit – Pražský hrad“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2022 pod ev. č. zakázky Z2022-005034 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 2. 2022 pod ev. č. 2022/S 025-062132.

2.             Dne 20. 4. 2022 uzavřel obviněný se společností Zátiší Catering Group a.s., IČO 15269574, se sídlem Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „společnost ZCG“), na základě výše uvedeného zadávacího řízení rámcovou dohodu (dále jen „rámcová dohoda“).

3.             Na základě rámcové dohody došlo dne 2. 7. 2022[1] akceptací objednávky č. 4500041024/01 ze dne 28. 6. 2022 společností ZCG k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku „Zahajovací akce CZ PRES Rudolfinum“ (dále jen „veřejná zakázka“), jejímž předmětem plnění je zajištění cateringových služeb v hodnotě 602 600,- Kč bez DPH (704 880,- Kč včetně DPH).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 23. 8. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného v souvislosti s uveřejněním oznámení o zadání veřejné zakázky „Zahajovací akce CZ PRES Rudolfinum“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

5.             Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s uveřejněním oznámení o zadání veřejné zakázky „Zahajovací akce CZ PRES Rudolfinum“ v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

7.             Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

8.             Podle § 137 zákona zadavatel odešle oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od

a) uzavření smlouvy, nebo

b) konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

9.             Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

10.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

K postupu obviněného

11.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby i veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení, což je podmíněno i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly hospodárného vynakládání veřejných prostředků (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku.

12.         V kontextu šetřeného případu k tomu pak Úřad doplňuje, že zadavatel musí plnit uveřejňovací povinnosti nejenom ve vztahu k zadávacímu řízení, na jehož základě došlo k uzavření rámcové dohody, nýbrž i ve vztahu k jednotlivým veřejným zakázkám realizovaným na základě dané rámcové dohody. V takovém případě zadavatel postupuje způsobem dle § 212 zákona, přičemž k odeslání oznámení o uzavření smlouvy na takovou veřejnou zakázku musí dojít buď do 30 dnů od uzavření smlouvy, nebo do 30 dnů od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně. V této souvislosti je Úřad názoru, že způsob uveřejnění oznámení o uzavření smlouvy (ve Věstníku veřejných zakázek v případě podlimitní veřejné zakázky a taktéž v Úředním věstníku Evropské unie v případě nadlimitní veřejné zakázky) se řídí režimem příslušné rámcové dohody. V opačném případě by totiž mohlo docházet k situacím, kdy  by rámcová dohoda byla uzavřena např. v nadlimitním režimu a následně by oznámení o zadání dílčích veřejných zakázek na jejím základě, které svou hodnotou odpovídají veřejným zakázkám malého rozsahu, nemuselo být uveřejněno vůbec, čímž by došlo ke ztížení či úplnému znemožnění kontroly skutečně vynaložených prostředků zadavatelem na plnění poskytnuté na základě rámcové dohody, kdy takové – z výše uvedeného hlediska nežádoucí – situace zcela jistě ani nebyly úmyslem zákonodárce.

13.         V šetřeném případě si smluvní strany rámcové dohody v čl. 2 „Uzavírání dílčích Objednávek“ sjednaly, že „[p]ovinnost k poskytnutí každé jednotlivé dílčí Služby vznikne Poskytovateli na základě uzavřené Rámcové dohody s Objednatelem a v návaznosti na doručení a akceptaci (potvrzení) dílčí Objednávky ze strany Poskytovatele. Jednotlivé Služby dle této Rámcové dohody budou tak mezi Objednatelem a Poskytovatelem poskytovány jen na základě dílčí Objednávky konkrétní Služby. Objednávka Služby bude vždy vyhotovená Objednatelem na základě Závazného vzoru Objednávky uvedené v příloze č. 2 této Rámcové dohody, přičemž Objednávka služby je návrhem na uzavření Objednávky. Potvrzení (akceptace) každé dílčí Objednávky Služby ze strany Poskytovatele, je přijetím návrhu Objednávky od Objednatele tzv. cateringové služby. Za účelem poskytování Služeb dle této Rámcové dohody nebudou tedy mezi Objednatelem a Poskytovatele uzavírány žádné další dílčí smlouvy, mimo vystavené a potvrzené dílčí Objednávky (…).“.

14.         K akceptaci objednávky č. 4500041024/01 ze dne 28. 6. 2022 (na základě rámcové dohody uzavřené v nadlimitním režimu) došlo dne 2. 7. 2022, pročež byl obviněný dle § 137 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o uzavření smlouvy (objednávky) do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie buď do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 1. 8. 2022, nebo do 30 dnů od konce čtvrtletí (pokud by výsledek uveřejňoval souhrnně), tj. do 31. 10. 2022 (s ohledem na obecná pravidla pro počítání času).

15.         Z Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie se však podává, že obviněný oznámení o uzavření předmětné smlouvy (objednávky) do těchto věstníků v zákonných lhůtách neodeslal a neučinil tak ani později do okamžiku vydání tohoto příkazu.

16.         S ohledem na shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

17.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona.

18.         Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

19.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

20.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 1. 11. 2022, kdy marně uplynula lhůta (resp. delší z obou v úvahu připadajících lhůt) pro odeslání oznámení o uzavření smlouvy do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie.

21.         Z výše uvedených údajů tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

22.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

23.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

24.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

25.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

26.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu dle § 137 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona, neboť obviněný neodeslal k uveřejnění oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody v zákonem stanovené lhůtě. V daném případě došlo postupem obviněného k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Na druhé straně nelze konstatovat, že by obviněný zcela ignoroval existenci zákona, resp. že by zcela ignoroval existenci zákonné úpravy uveřejňovacích povinností (k tomu níže). Jednalo se tedy v tomto případě o přestupek svojí povahou méně závažný.

27.         Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Tím, že obviněný v daném případě neodeslal oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie ve lhůtě stanové zákonem, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu obviněného, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. V této souvislosti však Úřad konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný dne 30. 6. 2022 uveřejnil v registru smluv předmětnou objednávku, a tedy alespoň na národní úrovni došlo k informování o uzavření smlouvy (co do informací v ní obsažených). Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola byla alespoň na národní úrovni určitým způsobem umožněna (byť nikoli prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek), přičemž tuto skutečnost hodnotí Úřad jako polehčující okolnost.

28.         Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující okolnosti.

29.         Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

30.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.

31.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

32.         Úřad konstatuje, že mu taková skutečnost není z úřední činnosti známa, pročež tedy není dán důvod k (analogickému) uplatnění institutu souhrnného trestu.

33.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V případě obviněného, který hospodaří s prostředky v hodnotách řádově milionů korun pokládá Úřad za zcela vyloučené, aby vyměřená výše pokuta mohla být považována za likvidační, resp. jakkoli nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

34.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

35.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

36.         Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy