číslo jednací: 33513/2022/161
spisová značka: R0114/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0114/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-33513/2022/161

Brno 4. 10. 2022

 

V řízení o rozkladu ze dne 11. 8. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 8. 2022

• navrhovatelem –

o      Garnets Consulting a.s., IČO 27349675, se sídlem Československých legií 445/4, 415 01 Teplice – Trnovany, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 6. 2022 JUDr. Kamilem Jelínkem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 19891, se sídlem Kobližná 71/2, 602 00 Brno,

o      Building management solutions s.r.o., IČO 28812999, se sídlem Dlouhá 101/13, 500 03 Hradec Králové,

o      REALSTAV MB spol. s r.o., IČO 25685210, se sídlem Klaudiánova 124/7, 293 01 Mladá Boleslav,

o      Contract management, a.s., IČO 05306035, se sídlem Pujmanové 1753/10a, 140 00 Praha 4,

o      SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5,

které uzavřely smlouvu o společnosti „Garnets – SGS – CM – RST – BMS“ dne 15. 4. 2022, 

 

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0286/2022/VZ, č. j. ÚOHS-25569/2022/500 ze dne 28. 7. 2022 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 1. 7. 2022 na návrh z téhož dne ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 12800 Praha - Nové Město,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Justiční areál v Ústí nad Labem - Tým Správce stavby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 3. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 3. 2022 pod ev. č. Z2022-004011 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 065-170310, jehož dalším účastníkem je

• vybraný dodavatel –

o      AFRY CZ s.r.o., IČO 45306605, se sídlem Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4,

o      Åf-Infrastructure, IČO 556185-2103, se sídlem Frosundaleden 2 SE-169 99 Stockholm, Švédsko,

které uzavřely smlouvu o společnosti „společnost AFRY Justiční areál“ dne 13. 4. 2022, ve správním řízení zastoupené na základě citované smlouvy o společnosti vedoucím společníkem AFRY CZ s.r.o., IČO 45306605, se sídlem Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0286/2022/VZ, č. j. ÚOHS-25569/2022/500 ze dne 28. 7. 2022

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.      Dne 1. 7. 2022 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon[1]“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, návrh navrhovatele –

• Garnets Consulting a.s., IČO 27349675, se sídlem Československých legií 445/4, 415 01 Teplice – Trnovany, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 6. 2022 JUDr. Kamilem Jelínkem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 19891, se sídlem Kobližná 71/2, 602 00 Brno,
• Building management solutions s.r.o., IČO 28812999, se sídlem Dlouhá 101/13, 500 03 Hradec Králové,
• REALSTAV MB spol. s r.o, IČO 25685210, se sídlem Klaudiánova 124/7, 293 01 Mladá Boleslav,
• Contract management, a.s., IČO 05306035, se sídlem Pujmanové 1753/10a, 140 00 Praha 4,
• SGS Czech Republic, s.r.o., IČO 48589241, se sídlem K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5,

které uzavřely smlouvu o společnosti „Garnets – SGS – CM – RST – BMS“ dne 15. 4. 2022 (dále jen „navrhovatel“) –

z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 427/16, 12800 Praha - Nové Město (dále jen „zadavatel") – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Justiční areál v Ústí nad Labem - Tým Správce stavby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 3. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 3. 2022 pod ev. č. Z2022-004011 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 4. 2022 pod ev. č. 2022/S 065-170310, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 1. 7. 2022, kdy Úřad obdržel návrh.

3.             Navrhovatel ve svém návrhu brojil proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 20. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“). Současně navrhovatel v odůvodnění svého návrhu namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, když má za to, že se zadavatel nezabýval navrhovatelem vznesenou argumentací a při rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele vycházel zadavatel z nesprávných právních závěrů. Navrhovatel zároveň v odůvodnění návrhu namítá nesprávné (nezákonné) posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele v předmětném zadávacím řízení.

4.             V závěru citovaného návrhu žádá navrhovatel zrušení oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o výběru dodavatele, posouzení podmínek účasti dodavatele v zadávacím řízení a vyhodnocení nabídek, a všech souvisejících a následných úkonů zadavatele.

II.             Napadené usnesení

5.             Dne 28. 7. 2022 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0286/2022/VZ, č. j. ÚOHS-25569/2022/500 (dále jen „napadené usnesení“), jímž Úřad zastavil správní řízení dle § 257 písm. e) zákona, neboť navrhovatel nedoručil Úřadu návrhze dne 1. 7. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tj. nejpozději do 30. 6. 2022, nýbrž až dne 1. 7. 2022.

6.             V odůvodnění napadeného usnesení Úřad konstatoval, že v posuzovaném případě měl navrhovatel doručit návrh Úřadu a zadavateli nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Posledním dnem lhůty pro doručení návrhu podle § 251 odst. 2 zákona tak byl čtvrtek 30. 6. 2022, avšak Úřad obdržel návrh navrhovatele prostřednictvím datové schránky až dne 1. 7. 2022, tedy o 1 den později. Téhož dne, tj. 1. 7. 2022, pak obdržel stejnopis návrhu i zadavatel, jak sám potvrdil ve svém vyjádření k podanému návrhu.

III.           Rozklad navrhovatele

7.             Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 29. 7. 2022. Navrhovatel podal proti napadenému usnesení rozklad ze dne 11. 8. 2022, který byl Úřadu doručen dne 12. 8. 2022. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

8.             Navrhovatel se domnívá, že z dikce § 211 zákona lze dovodit, že se jedná o právní úpravu dopadající na komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli během zadávacího řízení. Proto nelze dle mínění navrhovatele aplikovat ustanovení § 211 odst. 6 zákona na fázi uplatňování námitek proti výběru dodavatele a spojovat okamžik doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách s jeho dodáním do datové schránky adresáta, neboť se nejedná o zadávací řízení, nýbrž obdobu opravného řízení směřujícího toliko k nápravě pochybení zadavatele.

9.             Navrhovatel zde argumentuje systematikou zákona s tím, že problematiku nesprávného postupu zadavatele upravují ustanovení § 241 až § 272 zákona, kdežto zadávací řízení upravují ustanovení § 33 až § 223 zákona.

10.         Navrhovatel má za to, že se v tomto případě uplatní obecná právní úprava zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „ZEU“), dle jehož § 18a odst. 2 platí, že dokument je doručen dnem, kdy se do datové schránky adresát přihlásí.

11.         Navrhovatel odmítá přisvědčit tvrzení Úřadu, který jako datum doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovateli na základě ustanovení § 211 odst. 6 zákona určil den 20. 6. 2022. Navrhovatel se do datové schránky přihlásil dne 21. 6. 2022 a je přesvědčen, že k tomuto dni také nastal okamžik doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách. Návrh byl Úřadu, jakož i zadavateli doručen dne 1. 7. 2022. Zákonná lhůta tak dle navrhovatele byla zachována a Úřad jednal nesprávně, když správní řízení zastavil z důvodu, že návrh byl doručen po marném uplynutí lhůty.

12.         Navrhovatel v závěru rozkladu vyslovuje svůj názor, že v rámci svého návrhu předložil závažné námitky, že i kdyby se předseda Úřadu ztotožnil s výkladem Úřadu, který byl prezentovaný v napadeném usnesení, a potvrdil by jej, měl by Úřad využít informace uvedené v návrhu jako podklad k zahájení řízení ex offo dle § 249 zákona.

Závěr rozkladu

13.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. 

Vyjádření zadavatele k rozkladu

14.         Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 15. 8. 2022 trvá na tom, že se v předmětném zadávacím řízení nedopustil žádných úkonů, které by nebyly v souladu se zákonem a v jejichž důsledku by vznikla nebo hrozila újma na právech navrhovatele. Zadavatel rovněž trvá na tom, že navrhovatel nedostál svých zákonných povinností, když doručil Úřadu návrh a zadavateli stejnopis návrhu po zákonné lhůtě. Zadavatel se tak ztotožňuje se závěry Úřadu v napadeném usnesení.

15.         Jelikož dle přesvědčení zadavatele jsou veškeré argumenty navrhovatele obsažené v jeho rozkladu liché, zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení potvrdil a podaný rozklad navrhovatele zamítl.

IV.          Řízení o rozkladu

16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

18.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně nebo zrušení napadeného usnesení.

V.            K důvodům potvrzení napadeného usnesení a zamítnutí rozkladu

19.         Na úvod považuji za vhodné zrekapitulovat skutkový stav, resp. rozhodné skutečnosti, z nichž Úřad v napadeném usnesení vyšel, a stěžejní závěry Úřadu na těchto faktech postavené.

20.         Zadavatel odmítl námitky navrhovatele rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 6. 2022. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky vyplývá, že předmětné rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli odesláno prostřednictvím datové schránky dne 20. 6. 2022. Z citovaného potvrzení o dodání a doručení do datové schránky současně vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli dodáno do datové schránky rovněž dne 20. 6. 2022. Tímto dnem, tedy dnem 20. 6. 2022, bylo rozhodnutí o námitkách navrhovateli prostřednictvím datové schránky doručeno, když ve smyslu § 211 odst. 6 zákona je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

21.         V posuzovaném případě měl navrhovatel doručit návrh Úřadu a zadavateli nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Posledním dnem lhůty pro doručení návrhu podle § 251 odst. 2 zákona tak byl čtvrtek 30. 6. 2022, avšak Úřad obdržel návrh navrhovatele prostřednictvím datové schránky až dne 1. 7. 2022, tedy o 1 den později. Téhož dne, tj. 1. 7. 2022, pak obdržel stejnopis návrhu i zadavatel, jak sám potvrdil ve svém vyjádření k podanému návrhu.

22.         Rozhodující skutečností pro šetřený případ tedy je, že navrhovatel nedostál své zákonné povinnosti a nedoručil návrh Úřadu a zadavateli do 10 dnů ode dne 20. 6. 2022, kdy obdržel rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel námitky odmítl.

23.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatoval, že navrhovatel nedoručil Úřadu a zadavateli návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, tedy do 30. 6. 2022, nýbrž až dne 1. 7. 2022, a Úřad proto rozhodl o zastavení správního řízení dle § 257 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku napadeného usnesení.

24.         S výše citovanými skutečnostmi a závěry Úřadu se plně ztotožňuji. I s přihlédnutím k námitkám navrhovatele (viz následující část odůvodnění tohoto rozhodnutí) jsem tak přesvědčen, že Úřad postupoval správně, když správní řízení zastavil.

K námitce, že se ustanovení § 211 odst. 6 zákona nepoužije na doručování rozhodnutí o námitkách

25.         K argumentaci navrhovatele, že se ustanovení § 211 odst. 6 zákona nepoužije na doručování rozhodnutí o námitkách a místo toho se aplikuje obecná úprava v ZEU, uvádím následující.

26.         Vzhledem k tomu, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) neobsahoval žádnou speciální úpravu doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky, bylo třeba za jeho účinnosti aplikovat obecnou právní úpravu obsaženou v ZEU. Pokud za účinnosti ZVZ zadavatel odeslal dodavateli (stěžovateli) rozhodnutí o námitkách prostřednictvím datové schránky, takové rozhodnutí bylo doručeno v souladu s § 18a odst. 2 ZEU (případně § 17 odst. 3 ZEU) přihlášením oprávněné osoby dodavatele (stěžovatele) do datové schránky.

27.         Zákon však na rozdíl od ZVZ obsahuje v § 211 odst. 6 speciální právní úpravu komunikace uskutečňované prostřednictvím datové schránky, podle níž je dokument doručen již dodáním do datové schránky adresáta. V komentáři k tomuto ustanovení zákona, s nímž se ztotožňuji, se uvádí, že „[v]zhledem k roztříštěnosti pravidel doručování dokumentů do datové schránky v návaznosti na osobu příjemce (orgán veřejné moci, ostatní fyzické a právnické osoby) bylo zákonem stanoveno jednotné a speciální pravidlo při zadávání veřejných zakázek, dle kterého je při komunikaci prostřednictvím datové schránky dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Není přitom rozhodné, zda je adresátem zadavatel nebo dodavatel. Není rozhodný ani obsah konkrétního dokumentu nebo fáze zadávacího řízení, ke které se konkrétní dokument vztahuje. Zákon tak vymezil zvláštní úpravu doručování oproti § 17 a 18a ElÚkon, která musí být při zadávání veřejných zakázek aplikována. Zadavatelé i dodavatelé tak již nemusí vyčkávat, až se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba popřípadě, až nastane fikce doručení. Na druhou stranu tato nová právní úprava bude zejména na dodavatele klást vyšší nároky spočívající v potřebě zajišťovat skutečně pravidelnou kontrolu datové schránky, neboť jednotlivé lhůty stanovené zadavatelem či zákonem k provedení určitého úkonu začnou běžet již okamžikem dodání dokumentu do datové schránky.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck-online).

28.         Obdobné je obsaženo i v dalším komentáři k § 211 odst. 6 zákona (JUDr. Vilém PODEŠVA, LLM, Mgr. Lukáš SOMMER, JUDr. Jiří VOTRUBEC, JUDr. Martin FLAŠKÁR, Mgr. Jiří HARNACH, Mgr. Jan MĚKOTA, JUDr. Martin JANOUŠEK aj. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer), kde je navíc výslovně upozorněno na odlišný režim v posuzování okamžiku doručení mezi zadavatelem a dodavatelem dle § 216 odst. 6 zákona a mezi zadavatelem či dodavatelem a Úřadem, kdy se teprve uplatní obecná úprava dle ZEU: „Komentované ustanovení představuje speciální úpravu stanovení okamžiku doručení dokumentu při komunikaci prostřednictvím datové schránky. Datová zpráva je doručena v okamžiku dodání do datové schránky adresáta. Toto ustanovení nerozlišuje, zda je adresátem datové zprávy zadavatel či dodavatel (účastník zadávacího řízení), a vztahuje se tedy na oba případy. Dochází tak k zásadnímu vyjasnění problematiky, která se objevila za účinnosti zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., který tuto úpravu neobsahoval a která byla předmětem poměrně výrazných výkladových problémů, přičemž bylo nutné vycházet z úpravy uvedené v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jednoznačným definováním okamžiku doručení datové zprávy do datové schránky adresáta by mělo dojít k usnadnění posouzení dodržení lhůt ve vztahu k podání námitek či stejnopisu návrhu, resp. jakýchkoliv lhůt, jejichž počátek je vázán na okamžik doručení.

Pro úplnost je třeba doplnit, že komentované ustanovení představuje speciální úpravu okamžiku doručení datové zprávy do datové schránky pouze pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, nevztahuje se na komunikaci mezi zadavatelem či dodavatelem a ÚOHS. V tomto případě platí úprava okamžiku doručení dle zákona č. 300/2008 Sb.“

29.         V posuzovaném případě, na který dopadá zákon, bylo tedy rozhodnutí o námitkách doručeno navrhovateli v souladu s § 211 odst. 6 zákona již jeho dodáním do datové schránky navrhovatele, a od tohoto okamžiku je nutné počítat lhůtu pro doručení návrhu k Úřadu a ve stejnopisu zadavateli stanovenou v § 251 odst. 2 zákona. Tato speciální právní úprava má aplikační přednost před obecnou právní úpravou vymezenou v ZEU.

30.         Výše uvedené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu č. j. 31 Af 20/2020-107 ze dne 19. 10. 2021: „Již sama důvodová zpráva k ZZVZ (dostupná na www.psp.cz) uvádí, že „[z]ákon obsahuje speciální ustanovení ohledně doručování do datových schránek, kdy se za okamžik doručení považuje okamžik dodání do datové schránky adresáta“. Zakotvením citovaného pravidla došlo k jednoznačnému vyjasnění problematiky, která se objevila za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinném do 30. 9. 2016 (dále jen „ZVZ“). ZVZ totiž danou úpravu neobsahoval, a otázka okamžiku doručování do datových schránek tak byla předmětem výkladových problémů a na ně navazující výkladové činnosti správních soudů, které byly nuceny vycházet z úpravy obsažené v zákoně o elektronických úkonech. Cílem jednoznačného definování okamžiku doručení datové zprávy zasílané do datové schránky adresáta je mimo jiné právě usnadnění posuzování dodržení lhůt, jejichž počátek je vázán na okamžik doručení (např. lhůty k podání námitek či stejnopisu návrhu).

Již z jazykového výkladu § 211 odst. 6 ZZVZ jednoznačně plyne, že tímto ustanovením došlo k explicitnímu zakotvení pravidla, že při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli prostřednictvím datových zpráv je datová zpráva doručena v okamžiku dodání do datové schránky adresáta. Toto ustanovení nerozlišuje, zda je adresátem datové zprávy zadavatel či dodavatel (účastník zadávacího řízení), a vztahuje se tedy na oba případy.

(…)

Jak vyplývá z výše uvedeného, zdejší soud se plně ztotožňuje s výkladem a aplikací § 211 odst. 6 tak, jak je provedl žalovaný, a tedy i závěrem, že rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek bylo žalobci doručeno dne 30. 12. 2019, kdy mu bylo dodáno do datové schránky. Desetidenní lhůta pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 251 odst. 2 ZZVZ tak uplynula dne 9. 1. 2020. Doručil-li žalobce žalovanému návrh až dne 15. 1. 2020, učinil tak opožděně. Žalovaný proto postupoval v souladu se zákonem, pokud správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastavil [§ 257 písm. e) ZZVZ].“

31.         S argumentací navrhovatele, že proces podání námitek a jejich vyřízení není součástí zadávacího řízení, a proto se § 211 odst. 6 zákona na doručování dokumentů v námitkovém řízení nepoužije, se rovněž neztotožňuji. Účelem využití institutu námitek upravených v hlavě I části třinácté zákona je mimo jiné rychlé vyjasnění nejasností mezi zadavatelem a dodavatelem, které vyvstanou v průběhu zadávacího řízení, a napravení případných chyb, kterých se zadavatel v zadávacím řízení dopustil. Srov. komentář k § 241 zákona, podle něhož „[p]rimárním cílem námitek je především včas napravit porušení ZZVZ, tj. především rychlé a účinné předcházení, resp. náprava porušení předpisů o veřejných zakázkách, tak aby bylo umožněno zadání veřejné zakázky v souladu se ZZVZ“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck-online).

32.         Využití institutu námitek vede v ideálním případě k tomu, že si zadavatel a dodavatel sporné otázky vyjasní, nebo že zadavatel svůj postup v zadávacím řízení napraví, aniž by muselo být zahajováno správního řízení. V optimálním případě tedy námitkové řízení není předstupněm správního řízení vedeného Úřadem. Fakt, že námitkové řízení někdy k žádoucím výsledkům nevede, a proto dodavatel předloží spornou věc Úřadu prostřednictvím návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neznamená, že by námitkové řízení nebylo součástí zadávacího řízení, jak se snaží dovodit navrhovatel. Skutečnost, že institut námitek někdy bývá předstupněm přezkumného řízení vedeného Úřadem, nijak nevyděluje námitkové řízení z řízení zadávacího. Institut námitek je tedy jednoznačně nedílnou součástí zadávacího řízení, což ostatně explicitně potvrzuje i v předchozím bodě citovaný rozsudek Krajského soudu č. j. 31 Af 20/2020-107 ze dne 19. 10. 2021, který se zcela ztotožnil s výkladem § 211 odst. 6 zákona Úřadem ohledně doručení rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek navrhovatele právě dodáním do datové schránky navrhovatele.

33.         Otevřené řízení, v němž je šetřená veřejná zakázka zadávána, bylo zahájeno podle § 56 odst. 1 zákona odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, a ukončeno bude v souladu s § 51 odst. 1 zákona uzavřením smlouvy nebo jeho zrušením. V době, kdy navrhovatel obdržel rozhodnutí o námitkách, nebylo zadávací řízení na veřejnou zakázku ukončeno, takže i z tohoto pohledu lze říci, že námitky byly podány i vyřízeny v průběhu a v rámci zadávacího řízení.

34.         Již samotný odkaz na výše opakovaně citovaný rozsudek Krajského soudu č. j. 31 Af 20/2020-107 ze dne 19. 10. 2021 by postačoval k vyvrácení argumentace navrhovatele, že se § 211 odst. 6 zákona nepoužije s ohledem na systematiku zákona, kdy je toto ustanovení zákona obsaženo v části desáté zákona, zatímco námitky až v části třinácté zákona. Nicméně pro úplnost zdůrazňuji, že takový výklad neumožňuje výslovné znění zákona. Ustanovení § 211 odst. 6 zákona dopadá na veškerou komunikaci uskutečňovanou mezi zadavatelem a dodavatelem prostřednictvím datové schránky, a to bez výjimky, tedy i na podávání námitek a jejich vyřízení. Systematický výklad § 211 odst. 6 zákona provedený navrhovatelem není ani v souladu s účelem tohoto ustanovení zákona, když zjevnou snahou zákonodárce bylo sjednotit okamžik doručení při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky tak, aby zadavatelé ani dodavatelé nemuseli za použití judikatury v konkrétním případě určovat, zda byl dokument s ohledem na jeho povahu a adresáta doručen přihlášením či dodáním do datové schránky, jak tomu bylo za předchozí úpravy.

35.         Doplňkově lze odkázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 179/2018-44 ze dne 25. 11. 2019, v němž NSS uvedl, že „je přiměřené požadovat po zadavateli, aby se při zadávání veřejné zakázky choval dostatečně bděle a profesionálně při přístupu do datové schránky“. Stejné je dle mého přesvědčení přiměřené požadovat i po dodavateli, který se účastní zadávacího řízení.

36.         Napadené usnesení je rovněž v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a jeho předsedy – viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0201/2019/VZ-35214/2019/323/MPe ze dne 19. 12. 2019, rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0024/2020/VZ, č. j. ÚOHS-07764/2020/323/MPe ze dne 9. 3. 2020, rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0030/2020/VZ, č. j. ÚOHS-10962/2020/321/VJu ze dne 9. 4. 2020 a rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0111/2020/VZ, č. j. ÚOHS-24641/2020/323/PBl ze dne 10. 8. 2020.

37.         V návaznosti na uvedené shrnuji, že Úřad postupoval správně, když na doručení rozhodnutí o námitkách prostřednictvím datové schránky aplikoval § 211 odst. 6 zákona. Rozhodnutí o námitkách tedy bylo navrhovateli doručeno již jeho dodáním do datové schránky navrhovatele (nikoliv až přihlášením oprávněné osoby navrhovatele) a od tohoto data začala běžet lhůta pro podání návrhu stanovená v § 251 odst. 2 zákona. Námitku navrhovatele, že se § 211 odst. 6 zákona na daný případ neaplikuje a že došlo k doručení rozhodnutí o námitkách až jeho přihlášením do datové schránky, a tudíž navrhovatel splnil lhůtu pro podání návrhu stanovenou v § 251 odst. 2 zákona, proto shledávám nedůvodnou.

K dalším rozkladovým námitkám

38.         Pokud jde o navrhovatelovu zmínku v závěru rozkladu, že v rámci svého návrhu předložil dle jeho mínění závažné námitky a že by měl Úřad využít informace uvedené v návrhu jako podklad k zahájení řízení z moci úřední, tak podotýkám následující.

39.         V nyní řešené věci je vedeno správní řízení zahájené na návrh navrhovatele, přičemž případné zahájení správního řízení z moci úřední nemůže být v žádném ohledu vedeno k ochraně subjektivních práv podatele a podanému podnětu neodpovídá nárok podatele, aby bylo takové správní řízení zahájeno (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 2002 a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/19 ze dne 30. 10. 2019). V řízení z moci úřední jedná Úřad v rozsahu svěřené pravomoci vždy samostatně, na základě vlastních zjištění a existence důvodného podezření, že postup zadavatele odporuje zákonu, a to bez ohledu na způsob, jakým zjistí příslušné skutečnosti svědčící pro nezákonný postup zadavatele.

40.         Předmětné správní řízení zahájené na návrh směřující proti postupu zadavatele při výběru dodavatele, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0286/2022/VZ, bylo Úřadem zastaveno z procesních důvodů. Tato skutečnost je nezávislá na faktu, že navrhovatel později v rozkladu zmínil též dle jeho názoru důvodnost zahájení řízení ex offo.

41.         K výše uvedenému je třeba shrnout, že navrhovatel nedoručil návrh Úřadu ani jeho stejnopis zadavateli ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, a proto zaniklo jeho právo na přezkoumání úkonů zadavatele v dané věci. Tím není vyloučen přezkum postupu zadavatele, jehož nezákonnost navrhovatel namítal v návrhu, z moci úřední. To, zda Úřad správní řízení z moci úřední zahájí či nikoliv, však nemůže být reflektováno v napadeném usnesení ani v rozhodování předsedy Úřadu o rozkladu proti napadenému usnesení, jelikož toto správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0286/2022/VZ a právě návrhem navrhovatele byl vymezen předmět tohoto správního řízení.

VI.          Závěr

42.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení. Vzhledem k tomu jsem napadené usnesení potvrdil a rozklad zamítl.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží

1.      Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 427/16, 12800 Praha - Nové Město

2.      JUDr. Kamil Jelínek, Ph.D., advokát, Kobližná 71/2, 602 00 Brno

3.      AFRY CZ s.r.o., Magistrů 1275/13, 140 00 Praha 4

4.      Building management solutions s.r.o., Dlouhá 101/13, 500 03 Hradec Králové

5.      REALSTAV MB spol. s r.o, Klaudiánova 124/7, 293 01 Mladá Boleslav

6.      Contract management, a.s., Pujmanové 1753/10a, 140 00 Praha 4

7.      SGS Czech Republic, s.r.o., K Hájům 1233/2, 155 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy