číslo jednací: 12880/2022/510
spisová značka: S0173/2022

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Janov nad Nisou, IČO 00262358, se sídlem Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Nisou

v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 1/2021 uzavřeného dne 26. 8. 2021 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 26. 5. 2021 s vybraným dodavatelem – STYLSTAV Liberec s.r.o., IČO 25426541, se sídlem Dlouhá 55, Liberec XXV-Vesec, 463 12 Liberec – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce lávky přes Bílou Nisu u č. p. 189, Janov nad Nisou“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Janov nad Nisou, IČO 00262358, se sídlem Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Nisou – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1/2021 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 26. 5. 2021, který uzavřel dne 26. 8. 2021 s vybraným dodavatelem – STYLSTAV Liberec s.r.o., IČO 25426541, se sídlem Dlouhá 55, Liberec XXV-Vesec, 463 12 Liberec – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce lávky přes Bílou Nisu u č. p. 189, Janov nad Nisou“, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 10. 9. 2021, ale učinil tak až dne 13. 10. 2021.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Janov nad Nisou, IČO 00262358, se sídlem Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Nisou – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 2 000 Kč (dva tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Janov nad Nisou, IČO 00262358, se sídlem Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Nisou (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 26. 5. 2021 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – STYLSTAV Liberec s.r.o., IČO 25426541, se sídlem Dlouhá 55, Liberec XXV-Vesec, 463 12 Liberec – na realizaci veřejné zakázky „„Rekonstrukce lávky přes Bílou Nisu u č. p. 189, Janov nad Nisou“ (dále jen „veřejná zakázka“). Podle bodu 1 čl. II. smlouvy je předmětem plnění „provedení rekonstrukce lávky přes Bílou Nisu u č. p. 189 v Janově nad Nisou“. Jak vyplývá z údajů na profilu zadavatele, zadával obviněný předmětnou veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení.

2.             Dne 26. 8. 2021 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1/2021 ke smlouvě (dále jen „dodatek ke smlouvě“). Předmětem dodatku ke smlouvě je „změna termínu kompletního dokončení a předání díla (…)“, technická změna projektu stavby a změna celkové ceny díla.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 11. 3. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

4.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na výše uvedenou veřejnou zakázku včetně všech případných změn a dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

5.             Dne 6. 4. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného, ve kterém obviněný připustil, že řádně nesplnil svou uveřejňovací povinnost, jelikož nedošlo k včasnému zveřejnění dodatku ke smlouvě na profilu zadavatele, přičemž ke zveřejnění došlo 33 dní po zákonné lhůtě. Obviněný má však za to, že jeho postupem nedošlo k porušení principu transparentnosti a tím naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Současně obviněný vyjádřil přesvědčení, že opožděné zveřejnění dodatku na profilu zadavatele nemohlo ovlivnit průběh ani výsledek zadávacího řízení a nebyla znemožněna ani následná kontrola procesu zadání veřejné zakázky a postupu obviněného veřejností. Rovněž obviněný poukázal na to, že daný nedostatek zcela zhojil tím, že dodatek zveřejnil ihned poté, co své pochybení zjistil, a to ve velmi krátké lhůtě. Obviněný dále podotkl, že dodatek ke smlouvě uveřejnil dne 5. 9. 2021 na svých webových stránkách. Obviněný je tak přesvědčen o tom, že vyvinul veškeré možné úsilí k tomu, aby případnému protiprávnímu jednání zabránil. V dané souvislosti obviněný rovněž poukázal na omezený rozpočet, se kterým pracuje a také na úzký aparát k vyřizování předmětné agendy, přičemž poukázal na to, že k možnému porušení zákona došlo v době, kdy obviněný, coby obec, řešil důsledky mimořádné situace způsobené pandemií nemoci COVID-19, kdy byli jeho pracovníci značně vytížení. Z uvedených důvodů proto obviněný žádá, aby při případném zjištění porušení zákona obviněným Úřad podmíněně upustil od uložení trestu, případně stanovil trest napomenutí.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 26. 5. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.

10.         Podle čl. IV, bodu 1 smlouvy celková cena za realizaci předmětu plnění veřejné zakázky činí 1 038 000 Kč bez DPH.

11.         Dne 26. 8. 2021 uzavřel obviněný dodatek ke smlouvě, jímž došlo k navýšení ceny veřejné zakázky na částku 1 305 380,56 Kč bez DPH.

12.         Z profilu zadavatele (viz https://sluzby.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/20c0d502-00e2-4b0f-a861-4c46f0a84274/zakazka/P21V00000003) vyplývá, že dne 27. 5. 2021 na něm byla uveřejněna smlouva a dne 13. 10. 2021 dodatek ke smlouvě.

13.         Platný profil zadavatele na adrese https://sluzby.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/20c0d502-00e2-4b0f-a861-4c46f0a84274 byl pod ev. č. 211244 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 3. 2012.

Právní posouzení

14.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

15.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

16.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě uzavřen dne 26. 8. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 10. 9. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětný dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele uveřejnil až dne 13. 10. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

17.         V souvislosti s tvrzením obviněného, podle něhož jeho postupem nedošlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, Úřad uvádí, že jedinou podmínkou pro závěr o spáchání přestupku podle tohoto ustanovení zákona je neuveřejnění uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona. Vzhledem k tomu, že § 219 odst. 1 zákona ukládá povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků a vzhledem k tomu, že obviněný dodatek ke smlouvě neuveřejnil ve lhůtě dle § 219 odst. 1 zákona, bylo tak jednoznačně prokázáno, že se obviněný přestupku dle § 269 odst. 2 zákona dopustil, jak ostatně vyplývá z předchozího bodu odůvodnění tohoto příkazu.

18.         Na uvedeném závěru nic nemění ani tvrzení obviněného, že opožděné zveřejnění dodatku na profilu zadavatele nemohlo ovlivnit průběh ani výsledek zadávacího řízení a nebyla znemožněna ani následná kontrola procesu zadání veřejné zakázky a postupu obviněného veřejností. Z logiky věci je zřejmé, že průběh a výsledek zadávacího řízení nesouvisí se samotným uveřejněním smluv či jejich dodatků, přičemž ani přestupek, jak je definován v § 269 odst. 2 zákona není spojován s vlivem na průběh či výsledek zadávacího řízení. Ohledně absence znemožnění kontroly postupu obviněného ze strany veřejnosti Úřad konstatuje, že účelem § 269 odst. 2 zákona je zajištění možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, přičemž pokud je přestupek dle § 269 odst. 2 zákona prokázán, je zřejmé, že k narušení možnosti zpětné kontroly došlo. V podrobnostech ohledně následků přestupku spáchaného obviněným Úřad odkazuje na své závěry obsažené v odůvodnění výroku II. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

19.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

20.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

21.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

22.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 11. 9. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku ke smlouvě na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

23.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

24.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

25.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

26.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

27.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

28.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

29.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 1 305 380,56 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

30.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný své pochybení sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně, a to ještě před doručením podnětu Úřadu. V reakci na obsah vyjádření obviněného k podnětu nicméně Úřad upozorňuje, že ani relativně nízký počet dnů prodlevy se uveřejněním předmětného dodatku ke smlouvě nemůže vést ke konstatování, že se přestupek nestal.

31.         Ačkoliv uveřejnění dodatku na webových stránkách obviněného nelze považovat za řádné splnění uveřejňovací povinnosti, neboť dle zákona je zadavatel povinen k uveřejnění na svém profilu, Úřad ve prospěch obviněného při úvaze o výši pokuty přihlédl ke skutečnosti, že obviněný dne 5. 9. 2021 předmětný dodatek ke smlouvě uveřejnil alespoň na svých webových stránkách, čímž byl částečně zmírněn škodlivý následek spáchaného přestupku, když veřejnost byla alespoň částečně informována o existenci a smluvních podmínkách předmětného dodatku.

32.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující nebo přitěžující okolnosti.

33.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

34.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 47 547 917,14 Kč dle schváleného rozpočtu. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného. Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.

35.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

36.         K návrhu obviněného, aby v případě zjištění porušení zákona obviněným Úřad podmíněně upustil od uložení trestu, případně uložil trest napomenutí, Úřad konstatuje, že v rámci správního uvážení Úřad nemůže upustit od uložení trestu ani uložit trest napomenutí. Úřad doplňuje, že ustanovení přestupkového zákona, která zakotvují institut podmíněného upuštění od uložení správního trestu (§ 42 přestupkového zákona) či možnost uložení trestu napomenutí [§ 35 písm. a) přestupkového zákona] se podle § 270 odst. 11 zákona na postup Úřadu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nepoužijí.

37.         Ve vztahu k tvrzení obviněného, podle něhož vyvinul veškeré možné úsilí k tomu, aby případnému protiprávnímu jednání zabránil, Úřad konstatuje, že podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona platí, že právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Úřad upozorňuje, že se však musí jednat o úsilí maximálně možné, které je právnická osoba objektivně schopna vynaložit, přičemž důkazní břemeno ohledně prokázání toho, zda právnická osoba, které je vytýkáno spáchání přestupku, vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila, nese sama právnická osoba. Úřad akcentuje, že obviněný tvrzený liberační důvod ničím neprokazuje. Nad rámec uvedeného Úřad sděluje, že obviněným tvrzené úsilí nelze považovat za maximálně možné, a to minimálně z důvodu, že (dle tvrzení obviněného) v rozhodné době pracovníci obviněného provedli uveřejnění dodatku na webových stránkách obviněného. Lze tedy uzavřít, že k řádnému uveřejnění dodatku dle zákona nedošlo nikoli z důvodu objektivní nemožnosti, nýbrž toliko z důvodu opomenutí.

38.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

39.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Janov nad Nisou, Janov nad Nisou 520, 468 11 Janov nad Nisou

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy