číslo jednací: 08054/2022/500
spisová značka: S0662/2021/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 12. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, 615 00 Brno, ve správní řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 12. 2021 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, IČO 71464298, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-039617, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 211-553559, ve znění pozdější opravy,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-039617, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 211-553559, ve znění pozdější opravy, zásadu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v čl. 9.5.2 odst. 3 bodu (iv) zadávací dokumentace stanovil požadavek na předložení „certifikace prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním“, a to u alespoň dvou osob, které má dodavatel k dispozici pro plnění veřejné zakázky, přičemž ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uveřejněném na profilu zadavatele dne 18. 11. 2021 a vysvětlení zadávací dokumentace č.  3 uveřejněném na profilu zadavatele dne 22. 11. 2021 uvedl, že se jedná o „platný certifikát vydávaný Českým metrologickým institutem (ČMI) s názvem ‚metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním’“, přestože citovaný certifikát vydává Česká metrologická společnost, z.s., IČO 00538850, se sídlem Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha, a rovněž s ohledem na skutečnost, že jmenovaný zadavatel v rámci citovaných vysvětlení zadávací dále uvedl, že „[t]ento certifikát je nižším stupněm kvalifikace než ‚Rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou’, která je vydávaná Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Podmínky pro žadatele o Autorizaci vydávanou Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou specifikovány metodickým pokynem. Přímo ve vzoru žádosti o autorizaci je uvedeno, že žadatel o autorizaci přikládá k žádosti Certifikát – osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření vydané ČMI. Požadavek na prokázání kvalifikace Certifikátem ČMI garantuje technickou správnost provádění měření průtoků, které je dostatečnou kvalifikací pro odborné plnění veřejné zakázky. Zároveň z výše uvedeného je zřejmé, že požadavek na prokázání certifikátu ČMI zahrnuje širší skupinu odborníků než pouze nositele autorizace ÚNMZ a zároveň že nositelé autorizace ÚNMZ musí být rovněž nositeli certifikátu ČMI.“, přičemž v citovaném vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 k tomu ještě dodal, že „[c]ertifikát metrologa pro hydrometrování vydává česká metrologická společnost, která je na stejné úrovni jako Český metrologický institut. Standardem je však certifikát od Českého metrologického institutu.“, čímž vnesl do zadávacího řízení prvek netransparentnosti, jelikož dodavatelé neměli postaveno najisto, který certifikát bude zadavatel akceptovat k prokázání uvedeného kritéria technické kvalifikace, přičemž tímto postupem zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení  na veřejnou zakázku „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ zadávanou v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-039617, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 211-553559, ve znění pozdější opravy.

 

 

III.

Zadavateli – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0662/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, 615 00 Brno – ze dne 20. 12. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“ zadávanou v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 10. 2021 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-039617, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 211-553559, ve znění pozdější opravy.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil podle zákona dne 25. 10. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění řízení se soutěžním dialogem za účelem zadání veřejné zakázky „Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-039617, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 211-553559, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodě II.1.3) „oznámení o zahájení zadávacího řízení“ je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby a v bodě II.1.4) tohoto oznámení zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil takto: „[p]ředmětem této veřejné zakázky je vybudování hydrogeologické, hydrologické a hydrochemické monitorovací sítě na lokalitách Březový potok, Janoch, Horka a Hrádek a její dlouhodobé kontinuální provozování, správa a sběr dat, včetně průběžného a závěrečného zpracování všech dat a jejich interpretace. Tyto monitorovací práce budou zaměřeny na získání kvalitativních a kvantitativních hydrologických, hydrogeologických a hydrochemických dat na lokalitách Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch a v jejich přilehlém okolí. Zadavatel stanoví, že podrobné vymezení předmětu plnění veřejné zakázky je uvedeno v příloze č. 3 ZD -Podrobná specifikace předmětu plnění.“.

3.             Dle bodu II.1.5) „oznámení o zahájení zadávacího řízení“ činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky částku 107 380 800,- Kč bez DPH.

4.             Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena v bodu IV.2.2) „oznámení o zahájení zadávacího řízení“ do 25. 11. 2021. Dne 4. 11. 2021 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek formulář „oznámení změn nebo dodatečných informací“, kterým v bodě VII.1.2) prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 29. 11. 2021.

5.             Z protokolu z otevírání žádostí o účast ze dne 29. 11. 2021 vyplývá, že zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě 6 žádostí o účast.

6.             Dne 27. 11. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, 615 00 Brno, ve správní řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 12. 2021 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, IČO 71464298, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „navrhovatel“ nebo také „stěžovatel“) – proti zadávacím podmínkám, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 12. 2021 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 20. 12. 2021 návrh z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti kritériím technické kvalifikace, přičemž navrhovatel uvádí, že zadávací podmínky byly nastaveny nepřiměřeně a diskriminačně, čímž dochází k bezdůvodnému omezení okruhu možných dodavatelů a tím tedy k omezení hospodářské soutěže.

9.             Navrhovatel nejprve brojí proti kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 9.5.2 odst. 3) bodu (iv) zadávací dokumentace vztahující se k osobě „specialista v oboru hydrologie – metrolog“, kdy zadavatel požaduje, aby dodavatel prokázal, že má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň dvě osoby splňující následující požadavek: „platná certifikace prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I., v oboru měření průtoku hydrometrováním“ (dále jen také „požadavek na certifikaci metrologa“). V této souvislosti navrhovatel uvádí, že požadovaná certifikace je vydávána spolkem Česká metrologická společnost, z.s., IČO 00538850, se sídlem Novotného lávka 200/5, 110 00 Praha (dále jen „ČMS“), přičemž na internetových stránkách spolku ČMS stejně jako na sekretariátu ČMS je seznam certifikovaných pracovníků, který se průběžně aktualizuje. Z právě cit. seznamu navrhovatel zjistil, že zadavatelem požadovanou certifikací disponují pouze dvě osoby a vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval, aby dodavatelé prokázali dispozici alespoň dvěma osobami splňujícími požadavek zadavatele, upozornil zadavatele na tuto skutečnost v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 16. 11. 2021.

10.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 22. 11. 2021 (dále jen „vysvětlení ZD č. 3“) sdělil své stanovisko, že „v diskutovaném případě se jedná o platný certifikát vydávaný ČMI s názvem ‚metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním’“.

11.         Ze zadávacích podmínek dle navrhovatele jednoznačně neplyne a zadavatel nikde ani nestanovil, zda dodavatelé pro splnění požadavku na certifikaci metrologa mohli předložit pouze výše uvedený certifikát vydávaný spolkem ČMS, což by bylo dle navrhovatele diskriminační, neboť certifikaci zajišťuje více nezávislých autorit, a požadovaným certifikátem disponuje aktuálně pouze omezený počet jednotlivců v České republice, nebo mohli předložit blíže nespecifikovaný certifikát vydávaný Českým metrologickým institutem, IČO 00177016, se sídlem Okružní 772/31, 638 00 Brno (dále jen „ČMI“), případně zda mohli dodavatelé předložit některý z právě uvedených certifikátů (spolku ČMS či organizace ČMI).

12.         Zadavatel dle názoru navrhovatele jednoznačně nestanovil, jaký konkrétní certifikát či certifikáty vyžadoval, přičemž tvrzení zadavatele, že předmětný certifikát vydává organizace ČMI je nepravdivé. Navrhovatel má tedy za to, že požadavek na certifikaci metrologa byl stanoven nejasně, netransparentně a v rozporu se zákonem, kdy zadavatel porušil § 36 odst. 3 zákona, případně § 36 odst. 1 zákona.

13.         Navrhovatel dále brojí kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 9.5.1 bodu (i) zadávací dokumentace týkající se významných služeb realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, kdy upozorňuje na neopodstatněnost a nepřiměřenost kumulace dílčích požadavků, konkrétně slučování požadavku na realizaci hydrogeologického monitoringu na ploše min. 150 km² s minimální hodnotou plnění ve výši 2 mil. Kč bez DPH s požadavkem, aby v rámci téže referenční zakázky byl realizován rovněž hydrogeologický monitoring v min. 10 vrtech do hloubky větší než 30 metrů. Navrhovatel má za to, že „rozloha území, na níž jsou vrty v příslušné hloubce prováděny, nemá vliv na materiální podstatu a způsob provádění vrtných činností a jistota Zadavatele o tom, že získá dostatečně zkušeného a kvalifikovaného dodavatele pro plnění předmětu Veřejné zakázky by tak byla zcela jistě naplněna i v případě, pokud by Zadavatel požadavek na realizaci vrtů v příslušné hloubce vyčlenil do samostatného kvalifikačního požadavku.“.

14.         Navrhovatel rovněž rozporuje požadavek zadavatele v rámci kritérií technické kvalifikace uvedený v čl. 9.5.1 bodu (i) a bodu (ii), který stanovuje dodavatelům povinnost prokázat zkušenost s prováděním hydrogeologického, resp. hydrologického monitoringu povrchových vod s využitím měrných profilů shodně na ploše o rozloze min. 150 km².

15.         Navrhovatel k tomu uvádí, že „v zásadě není a nemůže být žádný materiální rozdíl mezi hydrogeologickým monitoringem prováděným na Zadavatelem požadované ploše území a např. na ploše o rozloze 50 km² či 70 km². […] [H]ydrogeologický monitoring prováděný na území o Zadavatelem předepsané rozloze nutně nemusí vykazovat dostatečná specifika vykonávaných činností, které by odpovídaly charakteru a složitosti Veřejné zakázky, kdy naopak tato specifika mohou být splněna i na ploše menší (a z technického hlediska náročnější). Navrhovatel tedy shrnuje, že plocha monitorovaného území tedy není pro podstatu a způsob provádění předmětných činností rozhodující a stejně kvalitativně zkušení budou také dodavatelé, kteří realizovali činnosti, které jsou předmětem plnění Veřejné zakázky, na ploše o menší rozloze.“.

16.         Rovněž u kritéria technické kvalifikace stanoveného v čl. 9.5.2 odst. 1) bodu (iv) zadávací dokumentace rozporuje navrhovatel nepřiměřenost a nedůvodnost požadavku zadavatele na rozlohu území, na kterém měla být získána zkušenost osoby „vedoucí realizačního týmu“ s vedoucí pozicí při realizaci projektu zaměřeného na hydrogeologický monitoring. Navrhovatel má za to, že „velikost plochy monitorovaného území je pro nabytí zkušenosti vedoucího týmu se způsobem provádění daných činností zcela bezpředmětná a dostatečně zkušená a kvalifikovaná bude zajisté také osoba (vedoucí realizačního týmu) se zkušeností s realizací hydrogeologického monitoringu na charakterově a složitostí odpovídajícím území o menší rozloze. Navrhovatel je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že zadávací podmínky Veřejné zakázky byly také ve vztahu k tomuto požadavku Zadavatele stanoveny diskriminačním způsobem a v rozporu se zásadou přiměřenosti.“

17.         Na závěr navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 20. 12. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 20. 12. 2021.

19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-43792/2021/536/GHo ze dne 21. 12. 2021.

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-43827/2021/536/GHo ze dne 21. 12. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

22.         Vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení Úřad obdržel dne 30. 12. 2021.

Vyjádření zadavatele ze dne 30. 12. 2021 k návrhu navrhovatele

23.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve stanovisku ze dne 30. 12. 2021, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž zadavatel ve vyjádření uvádí, že odkazuje rovněž na odůvodnění uvedené v rozhodnutí o námitkách.

K požadavku na certifikaci metrologa

24.         Zadavatel uvádí, že na internetových stránkách spolku ČMS je uveden vzor certifikátu a seznam držitelů tohoto certifikátu platných po 15. 12. 2020 a doplňuje k tomu, že uvedený seznam však není aktuální. Zadavatel dále uvádí, že v seznamu „je ke dni odeslání tohoto Vyjádření celkem 18 držitelů certifikátu, který splňuje podmínky dle ZD. K těmto osobám pak zadavatel shodně s Vysvětlením ZD č. 2 a 3 sděluje, že se jedná jak o osoby, které mají certifikát ČSM, tak o osoby, které mají autorizaci k výkonu úředního měření vydávanou Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Uvedená autorizace je vyšším stupněm certifikace v uvedeném odvětví, kdy podmínkou pro udělení autorizace je doložení právě výše uvedeného certifikátu vydaného ČMS, který je akreditovaným certifikačním orgánem. Pro úplnost zadavatel uvádí, že je mu z praxe známo, že většina držitelů předmětného certifikátu po vypršení platnosti certifikátu následně požádá o recertifikaci z důvodu udržení dosažené kvalifikace. Je tak velmi pravděpodobné, že i v současné době bude obdobné množství držitelů tohoto certifikátu“.

25.         V této souvislosti zadavatel dodává, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 18. 11. 2021 (dále jen „vysvětlení ZD č. 2“) sdělil, že „v diskutovaném případě se jedná o platný certifikát vydávaný Českým metrologickým institutem (dále jen ‚ČMI’) s názvem ‚metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním’.“. K právě řečenému zadavatel upřesňuje, že se jednalo o prostou písařskou chybu, kdy došlo k záměně „základního certifikátu (vydávaného ČMS) a vyššího certifikátu, tj. Osvědčení o technické a metrologické způsobilosti, které vydává ČMI. Omylem tedy bylo v obou Vysvětlení ZD č. 2 a 3 uvedeno, že předmětný certifikát vydává ČMI, namísto ČMS.“. Dle zadavatele však účastníci zadávacího řízení jakožto zkušení odborníci v oblasti hydrologického monitoringu se nad touto zjevnou drobnou písařskou chybou nijak nepozastavili, neboť jsou ze své činnosti dobře seznámeni s tím, jaká instituce certifikát vydává, jelikož si sami certifikačním procesem prošli a odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 385/2006 ze dne 16. 11. 2006.

26.         K požadavku na certifikaci metrologa zadavatel dále uvádí, že Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, IČO 48135267, se sídlem Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „Úřad pro technickou normalizaci“) vydává „autorizaci k výkonu úředního měření“, přičemž v seznamu aktivních držitelů „autorizace k výkonu úředního měření“ pro obor měření objem a průtok je celkem 14 subjektů. Zadavatel dále dodává, že žadatel o cit. autorizaci musí v žádosti předložit „a) výše uvedený certifikát vydaný ČMS, který je akreditovaným certifikačním orgánem a b) osvědčení o technické a metrologické způsobilosti k výkonu úředního měření, který vydává ČMI. I tato certifikace pak dle Vysvětlení ZD č. 2 a 3 vyhovuje požadavkům zadavatele dle ZD […]“. Zadavatel má tedy za to, že uplatňuje odborně dostačující, nicméně liberální a nediskriminující přístup k prokazování kvalifikace v tomto oboru.

27.         Zadavatel rovněž uvádí, že ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel 6 žádostí o účast a dodává, že pokud bylo i přes vysvětlení zadávací dokumentace navrhovateli stále nejasné, jakou certifikaci zadavatel pro osobu „specialista v oboru hydrologie – metrologie“ vyžaduje, mohl a měl se na zadavatele obrátit s opakovanou žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace v předmětné věci.

Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 9.5.1 bodu (i) zadávací dokumentace

28.         Zadavatel nejprve uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky jsou strategicky významné služby pro hodnocení bezpečnosti úložiště radioaktivního odpadu a následný výběr finální a záložní lokality hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Předmětný monitoring ve své úvodní fázi musí být realizován vybraným dodavatelem s dostatečně rozsáhlými znalostmi a rozsáhlým poznáním v oblasti hydrologie, hydrogeologie a hydrochemie, které bude muset takový vybraný dodavatel aplikovat při návrhu a zdůvodnění umístění monitorovacích vrtů. Součástí návrhu vrtů pak bude i zdůvodnění návrhu hloubkového dosahu vrtu a současně také příslušné technické a monitorovací vybavení vrtu. Zadavatel má za to, že z tohoto důvodu nelze zkušenost s monitorovacími vrty oddělit, a právě z tohoto důvodu požadoval v zadávací dokumentaci takovou referenci, která obsahuje uvedenou kumulaci obou požadavků. Zadavatel dále uvádí, že v právě šetřeném případě je důležitá nejen zkušenost s monitoringem vlastních vrtů, ale také s jejich návrhem a zdůvodněním umístění těchto technických děl v rámci zkoumané lokality, a to v jejich vzájemné provázanosti a nutné komplexnosti pro řádné naplnění účelu a smyslu veřejné zakázky.

Ke kritériím technické kvalifikace stanoveným v čl. 9.5.1 bodu (i) a (ii) zadávací dokumentace

29.         K námitce navrhovatele týkající se plochy monitorovaného území (150 km²) stanovené v kritériích technické kvalifikace v čl. 9.5.1 bodu (i) a (ii) zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že od vybraného dodavatele bude vyžadována nezbytná odborná i logistická schopnost monitorovat větší plošný celek s pestrou potoční sítí a odlišnou geologickou stavbou, schopnost lokalizovat vodoměrné přepady a další monitorovací body v závislosti na vývoji říční sítě a geologické stavbě, schopnost zdokumentovat odběrná místa a místa monitoringu (prameny, studny, další přírodní i umělé vývěry) na dostatečně velké ploše a v závislosti na odlišnostech geologické stavby čtyř monitorovaných lokalit, schopnost zdokumentovat meliorační systémy aj. Navrhovaný monitoring musí poskytnout komplexní informace o kvalitativním a kvantitativním stavu povrchových a podzemních vod jednotlivých lokalit, jež umožní zadavateli v procesu výběru lokalit vzájemně tato data porovnat a vyhodnotit. Zadavatel k tomu doplňuje, že odborná kvalifikace vybraného dodavatele pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky by tak při požadavku na uváděnou plochu 50 km² či 70 km² nebyla dostatečně průkazná, neboť navrhované území je jednoduše příliš malé. Požadovaná plocha 150 km² je odvozena od velikosti předpokládaného monitorovaného území a znalosti pestrosti geologické stavby jednotlivých lokalit.

30.         Zadavatel dále uvádí, že „celková plocha čtyř (4) požadovaných monitorovaných území činí 944 km². Požadavek zadavatele na prokázání schopnosti monitoringu na ploše min. 150 km² tedy skutečně představuje necelou jednu polovinu jednoho (1) monitorovaného území (z celkových čtyř (4) monitorovaných území), v konečném součtu pak dokonce necelou jednu šestinu celkového území monitoringu, které je předmětem Veřejné zakázky.“.

Ke kritériu technické kvalifikace stanovenému v čl. 9.5.2 odst. 1 bodu (iv) zadávací dokumentace

31.         Zadavatel uvádí, že požadovaná rozloha 150 km² byla zvolena jako minimálně dostačující, přičemž zadavatel při jejím stanovení přihlédl k délce realizace předmětné veřejné zakázky, rozloze monitorované plochy, která je předmětem veřejné zakázky, a ke skutečnosti, že monitoring, bude probíhat v různých typech geologického prostředí, a to se zajištěním monitorovacích prací povrchových a podzemních objektů. Zadavatel dále svůj požadavek odůvodňuje, že vedoucí realizačního týmu bude pověřen řízením nejednoduché logistiky s ohledem na počet členů realizačního týmu, rozlohu monitorovaného území, rozsah a složitost veřejné zakázky a její strategický a bezpečnostní význam. Požadovaná zkušenost a rozloha území v tomto případě vypovídá o schopnosti vedoucího realizačního týmu řídit realizační tým, koordinovat práce na rozsáhlém území s různorodou geologickou stavbou a zajišťovat kvalitní data včetně kontroly jejich správnosti a databázového zpracování jakožto podkladu pro hydraulické modely. Zadavatel dále sděluje, že se jedná o osobu na klíčové pozici pro řádné splnění předmětu veřejné zakázky, která je přiměřená rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

Další průběh správního řízení

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-03390/2022/536 ze dne 28. 1. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání stanoviska, jakým způsobem zadavatel posuzoval splnění podmínek účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve vztahu k prokázání kritéria technické kvalifikace stanoveného v čl. 9.5.2. odst. 3 bodu (iv) zadávací dokumentace vztahující se k osobě „specialista v oboru hydrologie – metrolog“.

33.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-04550/2022/500 ze dne 7. 2. 2022 Úřad nařídil k zajištění účelu vedeného správního řízení zadavateli předběžné opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

34.         Dne 4. 2. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 4. 2. 2022

35.         Zadavatel nejprve uvádí, že specifikace požadavků na kvalifikaci členů realizačního týmu, kteří budou provádět a garantovat správnost a přesnost měření, vycházela ze standardních a zcela běžných požadavků na kvalifikace pro hydrologický monitoring. Dále zadavatel uvádí, že přílohu č. 1 tohoto vyjádření tvoří „tabulka metrolog – přehled“, kde jsou u každého účastníka zadávacího řízení uvedeny jmenné seznamy osob předložených těmito účastníky řízení v rámci jejich žádostí o účast s uvedením konkrétního dokladu, kterým osoba „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ prokázala odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog dle zadávací dokumentace (blíže viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

36.         Ve vztahu k dokladům, které zadavatel akceptoval při posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku zadavatel uvádí, že spolek ČMS je akreditován Českým institutem pro akreditaci pro certifikaci způsobilosti pracovníků pro metrologickou a zkušební činnost, přičemž v zadávací dokumentaci je pro člena realizačního týmu „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ uveden certifikát ČMS. Zadavatel rovněž opětovně vysvětluje, že ve vysvětleních ZD č. 2 a 3 bylo v důsledku písařské chyby uvedeno, že předmětný certifikát vydává organizace ČMI, namísto spolku ČMS.

37.         Zadavatel dále uvádí, že „také osvědčení o technické a metrologické způsobilosti k výkonu úředního měření, který vydává Český metrologický institut (dále jen ‚Osvědčení ČMI’) bylo zadavatele[m] k prokázání splnění kvalifikace pro člena realizačního týmu Specialista v oboru hydrologie – metrolog akceptováno, neboť se jedná o vyšší stupeň požadované certifikace, než dokládá Certifikát ČMS“.

38.         Zadavatel rovněž sděluje, že posledním zadavatelem akceptovaným typem požadované certifikace je „Autorizace k výkonu úředního měření, kterou vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen ‚Autorizace ÚNMZ’). Žadatel o uvedenou autorizaci musí pro udělení autorizace v žádosti doložit a) výše uvedený Certifikát ČMS a současně b) Osvědčení ČMI. I tato certifikace pak dle Vysvětlení ZD č. 2 a č. 3 vyhovuje požadavkům zadavatele dle ZD, neboť je nejvyšším stupněm požadované certifikace.“.

39.         Přílohu č. 1 „tabulka metrolog – přehled“ vyjádření zadavatele ze dne 4. 2. 2022 tvoří následující tabulka (dále jen „tabulka metrolog - přehled“):

Veřejná zakázka "Hydrologický, hydrogeologický a hydrochemický monitoring lokalit Březový potok, Hrádek, Horka a Janoch", splnění kvalifikace, Specialista v oboru hydrologie - metrolog č. 1 a 2 - přehled
Nabídka	Název společnosti	Metrolog	Certifikát	Splněno
1	"Sdružení VGO", vedoucí společník Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i	[…]	Certifikát způsobilosti evid. č. 1724/2021 pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. Platnost certifikace od 29. 6. 2021 do 30. 6. 2026	ANO
		[…]	Certifikát způsobilosti evid. Č. 1726/2021 pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. Platnost certifikace od 29. 6. 2021 do 30. 6. 2026	ANO
2	"S-G-G-P_monitoring lokalit", vedoucí společník SG Geotechnika a.s.	[…]	Certifikát způsobilosti pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním, vydaný Českou metrologickou společností	ANO
		[…]	Držitel Certifikátu k výkonu funkce úředního měřiče v oboru měření průtoku vod v otevřených korytech (reg. číslo:0116-CR-0894-19) platnost do 12.12.2024, Subjekt autorizovaný Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k výkonu úředního měření průtoku kapalin s volnou hladinou (č.j. SPR 017/3000/11-2 ze dne 8.3.2011)	ANO
3	Sdružení hydromonitoring úložiště, vedoucí společník CHEMCOMEX, a.s.	[…]	Držitel Certifikátu o odborné způsobilosti k výkonu úředního měřiče v oboru měření průtok: měření průtoku vod v profilech s volnou hladinou, vydaným Českým metrologickým institutem, registrační číslo: 0116-CR-0903-19, platnost 12.12.2014 - 12.12.2024	ANO
		[…]	Certifikát způsobilosti pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním a pomocí žlabů a přelivů, vydaný Českou metrologickou společností, evid. č. 1206/2012 - 2. prodloužení, konec platnosti 30. června 2023	ANO
4	"Monitoring INSI", vedoucí společník INSET s.r.o.	[…]	Certifikát způsobilosti pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. v oborech měření průtoku vody v otevřených korytech metodou hydrometrování a pomocí žlabů a měrných přelivů, měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou metodou vážící, měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou metodou přesnou měřící soustavou s indukčním průtokoměrem, vydaný Českou metrologickou společností, evid. č. 1190/2012 - 2. prodloužení, platnost do 31. března 2023	ANO
		[…]	Certifikát způsobilosti pro výkon funkce: metrolog, kvalifikačního stupně I., v oborech: měření průtoku vody v otevřených korytech metodou hydrometrování a pomocí měrných žlabů a měrných přelivů, s platnosti od 12. 12. 2019 - měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou metodou vážící, měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou pomoci přenosné měřící soupravy s průtokoměrem, vydaný Českou metrologickou společností, evid. č. 117/2011 - 2. prodloužení, platnost do 31. 12. 2022	ANO
5	"AGSG-monitoring lokalit SÚPR", vedoucí společník AZ GEO, s.r.o.	[…]	Certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče v odboru měření průtoku vod v otevřených korytech, vydal Certifikační orgán pro certifikaci pracovníků, zřízený při Českém metrologickém institutu, registrační číslo 0116-CR-0901-14, platnost do 4. 12. 2024	[…][1]
		[…]	Certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče v odboru měření průtoku vod v otevřených korytech, vydal Certifikační orgán pro certifikaci pracovníků, zřízený při Českém metrologickém institutu, registrační číslo 0116-CR-0902-14, platnost do 4. 12. 2024	[…][2]
6	"Monitoring SÚRAO", vedoucí společník VODNÍ ZDROJE, a.s.	[…]	Certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče v odboru měření průtoku vod v otevřených korytech, vydal Certifikační orgán pro certifikaci pracovníků, zřízený při Českém metrologickém institutu, registrační číslo 0116-CR-0836-15, platnost do 10 2. 2024	ANO
		[…]	Certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče v odboru měření průtok: měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou metodami: hydrometrování (metoda rychlostního pole), objemovou metodou (jímání kapaliny do odměrné nádoby), vážící metodou, metodou využívající měrné přelivy a žlaby, metodou využívající přenosnou sestavu s indukčním průtokoměrem, vydal Certifikační orgán pro certifikaci pracovníků, zřízený při Českém metrologickém institutu, registrační číslo 0320-CR-1228-21, platnost do 19 .7. 2026	ANO

Další průběh správního řízení

40.         Usnesením č. j. ÚOHS-05811/2022/536 ze dne 15. 2. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

41.         Dne 24. 2. 2022 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne a dne 3. 3. 2022 obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 2. 2022

42.         Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 2. 2022, v němž zadavatel ve vztahu k námitkám navrhovatele odkazuje na svou dřívější argumentaci uvedenou ve vyjádření k návrhu a rovněž ve vyjádření ze dne 4. 2. 2022, přičemž námitky navrhovatele považuje za nedůvodné.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 3. 3. 2022

43.         Navrhovatel nejprve opakuje, že zadavatel požadoval předložení certifikace „výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoků hydrometrováním“, kterou vydává spolek ČMS. Dále navrhovatel namítá, že zadavatel měl v průběhu zadávacího řízení několik příležitostí, jak na opakované a relevantní dotazy dodavatelů reagovat tím způsobem, že „znění požadavku doplní/změní tak, že vedle certifikátu pro metrologa kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoků hydrometrováním umožní i předložení i obdobných (ČMI) či vyšších certifikátů, když i z Vyjádření Zadavatele ze dne 4. 2. 2022 plyne, že Zadavatel ví, jaké certifikáty a osvědčení měl v úmyslu požadovat.“.

44.         Navrhovatel rovněž připomíná, že zadavatel opakovaně a zmatečně uváděl, že certifikát pro metrologa kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoku hydrometrováním vydává ČMI. Uvedená záměna institucí vydávajících certifikáty je dle názoru navrhovatele neobhájitelná argumentací o pouhé písařské chybě, když o tu se s ohledem na obsah vysvětlení zadávací dokumentace ZD č. 2 a 3 a na četnost výskytu údajných chyb nejedná. K argumentaci zadavatele, že „pokud bylo něco Navrhovateli nejasné, měl požádat Zadavatele o vysvětlení“, navrhovatel uvádí, že v době uveřejnění vysvětlení ZD č. 2 a 3 již neměl k dispozici jiný efektivní nástroj než podání námitek proti zadávacím podmínkám, když lhůta pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace již uplynula, a navíc z odpovědí zadavatele uvedených ve vysvětlení ZD č. 2 a 3 bylo zřejmé, že podrobnější informace dodavatelé neobdrží. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že zadavatel nepřipravil zadávací řízení na veřejnou zakázku tak, aby umožnil „férovou“ hospodářskou soutěž a tuto nedůvodně omezil.       

IV.          Závěry úřadu

45.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

46.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

47.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

48.         V čl. 9.5.2 odst. 3 „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ zadávací dokumentace zadavatel požaduje, aby dodavatel prokázal, že má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň dvě osoby splňující následující minimální požadavky:

„ […]

(iv) platná certifikace prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním;

[…]“.

49.         Z vysvětlení ZD č. 2 vyplývá, že zadavatel reagoval mj. na dotaz č. 1: „Zadavatel v části 9.5.2 zadávací dokumentace stanovil pro pozici Specialista v oboru hydrologie – metrolog požadavek na platnou certifikaci prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním.

Průzkumem trhu jsme zjistili, že tato certifikace je vydávána Českou metrologickou společností, z.s. Jedná se o spolek ve smyslu ustanovení § 214 a následujících zák. č. 89/2012 Sb. Nejedná se tedy o úřad či jinou součást veřejné správy, která by byla vybavena právem k vydávání obecně závazných norem a certifikací. […] Tento spolek tedy nemá žádnou obecně závaznou normotvornou či certifikační působnost.

Naproti tomu obdobnou problematiku řeší certifikace ‚Úřední měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou’, kterou vydává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Tedy jedná se o certifikaci úřadu, který je touto certifikační působností standardně vybaven v rámci státní správy.

Dovolujeme si požádat zadavatele, aby svůj požadavek změnil na některou z běžných certifikací vydávaných Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Pokud by zadavatel i nadále trval na zcela neobvyklé a nestandardní spolkové certifikaci, pak si dovolujeme požádat o vysvětlení v čem spočívá přidaná hodnota této certifikace oproti standardní certifikaci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Upozorňujeme zadavatele, že jeho požadavek zcela zásadně omezuje hospodářskou soutěž, a proto je nezbytné, aby k uplatnění takto výjimečného požadavku měl skutečně jednoznačné, objektivní a pádné důvody.“

Ve své odpovědi zadavatel sdělil, že „v diskutovaném případě se jedná o platný certifikát vydávány Českým metrologickým institutem (ČMI) s názvem ‚metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním’.

Tento certifikát je nižším stupněm kvalifikace než ‚Rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou’, která je vydávaná Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ)[3].

Podmínky pro žadatele o Autorizaci vydávanou Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou specifikovány metodickým pokynem. Přímo ve vzoru žádosti o autorizaci je uvedeno, že žadatel o autorizaci přikládá k žádosti Certifikát – osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření vydané ČMI.

Požadavek na prokázání kvalifikace Certifikátem ČMI garantuje technickou správnost provádění měření průtoků, které je dostatečnou kvalifikací pro odborné plnění veřejné zakázky. Zároveň z výše uvedeného je zřejmé, že požadavek na prokázání certifikátu ČMI zahrnuje širší skupinu odborníků než pouze nositele autorizace ÚNMZ a zároveň že nositelé autorizace ÚNMZ musí být rovněž nositeli certifikátu ČMI.

Z výše uvedeného plyne, že zadavatel uplatňuje odborně dostačující, nicméně maximálně liberální a nediskriminující přístup k prokazování kvalifikace v tomto oboru.“.

50.         Z vysvětlení ZD č. 3 vyplývá, že zadavatel reagoval mj. na dotaz č. 2 bod C): „Zadavatel požaduje, aby Dodavatel prokázal, že má pro plnění této veřejné zakázky k dispozici alespoň dvě (2) osoby splňující mimo jiné požadavek uvedený v bodě (iv), kterým je platná certifikace prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním.

Dodavatel si dovoluje uctivě požádat o objasnění smyslu požadavku na dispozici metrologů touto certifikací nejvyššího možného stupně, když ze znění § 16 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. (zákon o metrologii) v platném znění, vyplývá, že uvedený certifikát je odpovědným osobám (jako zaměstnancům autorizovaných metrologických středisek) udělován za účelem udělení autorizace metrologickým střediskům, která tyto subjekty opravňuje k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů. Z toho vyplývá, že pro plnění předmětné veřejné zakázky tedy požadovaná certifikace není nikterak relevantní. Zároveň si Dodavatel dovoluje Zadavatele upozornit, že ze Seznamu certifikovaných pracovníků České metrologické společnosti z.s. dostupném zde certifikaty_0.pdf (spolky-csvts.cz) je zřejmé, že požadovaným stupněm certifikace v daném oboru na území ČR v současné době disponují právě dvě osoby a požadavek Zadavatele se tedy může jevit nejen jako nedůvodný, ale rovněž jako účelově diskriminační a nepřípustně omezující (fakticky vylučující) soutěž o veřejnou zakázku.“

Ve své odpovědi zadavatel sdělil, že „[v] diskutovaném případě se jedná o platný certifikát vydávány Českým metrologickým institutem (ČMI) s názvem ‚metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním’.

Tento certifikát je nižším stupněm kvalifikace než ‚Rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou’, která je vydávaná Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Podmínky pro žadatele o Autorizaci vydávanou Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou specifikovány metodickým pokynem. Přímo ve vzoru žádosti o autorizaci je uvedeno, že žadatel o autorizaci přikládá k žádosti Certifikát – osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření vydané ČMI. Certifikát metrologa pro hydrometrování vydává česká metrologická společnost, která je na stejné úrovni jako Český metrologický institut. Standardem je však certifikát od Českého metrologického institutu.

Požadavek na prokázání kvalifikace Certifikátem ČMI garantuje technickou správnost provádění měření průtoků, které je dostatečnou kvalifikací pro odborné plnění veřejné zakázky. Zároveň z výše uvedeného je zřejmé, že požadavek na prokázání certifikátu ČMI zahrnuje širší skupinu odborníků než pouze nositele autorizace ÚNMZ a zároveň že nositelé autorizace ÚNMZ musí být rovněž nositeli certifikátu ČMI.

Z výše uvedeného plyne, že zadavatel uplatňuje odborně dostačující, nicméně maximálně liberální a nediskriminující přístup k prokazování kvalifikace v tomto oboru.

Při měření autorizovaným subjektem má potom Zadavatel jistotu, že měření a jeho vyhodnocení je prováděno dle ‚předepsaného scénáře’, jehož legislativní a technickou znalost musel při své certifikaci odpovědný pracovník autorizovaného subjektu prokázat. Tato okolnost u ‚ostatních’ měřičů zaručena být nemusí.“.

Právní posouzení

51.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh. Zadávací dokumentace, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, představuje soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, přičemž za zadávací dokumentaci je nutné považovat rovněž i jakoukoli její změnu nebo doplnění po zahájení zadávacího řízení.  Podá-li tedy zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace, stává se vysvětlení součástí zadávacích podmínek. Zadávací dokumentace tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Podstatným kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby byly určité a jednoznačné. Zadavatel by proto při jejich přípravě neměl připustit, aby vznikaly o výkladu některého požadavku pochybnosti. Odpovědným za správnost a úplnost zadávacích podmínek je při vzniku jakékoli nejasnosti či neurčitosti právě zadavatel. V tomto smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010, když uvedl, že „(…) zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“. Úřad předesílá, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (viz § 44 předchozí právní úpravy a § 36 zákona). Uvedené přitom platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.

52.         Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je totiž vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona se ve své judikaturní činnosti opakovaně zabývaly soudy a též Úřad. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného“. Úřad doplňuje, že velmi rozsáhle se zásadou transparentnosti zabýval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně podanou v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010.

53.         Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především dostatečně podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky. Zadávací podmínky, vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení, musí být tedy, s ohledem na dodržení zásady transparentnosti, nastaveny dostatečně podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad a aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány. Pokud právě uvedené vztáhneme na požadavky na kvalifikaci, platí, že aby bylo možno zadávací podmínky považovat za souladné se zákonem, musí být kvalifikační požadavky vymezeny tak, aby dodavatelé jednoznačně věděli, jaké údaje a doklady musí v nabídce předložit, aby kvalifikaci prokázali, a současně, aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda dodavatel kvalifikaci splnil, či nikoli, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán.

54.         V šetřeném případě zadavatel stanovil v rámci technické kvalifikace v čl. 9.5.2 odst. 3 bodu (iv) zadávací dokumentace pro osobu „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ požadavek, aby dodavatel prokázal, že má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň dvě osoby disponující platnou certifikací „prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním“.

55.         V rámci vysvětlení ZD č. 2 a 3 zadavatel k předmětnému požadavku uvedl, že se jedná o platný certifikát vydávaný spolkem ČMI s názvem „metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním“ a dále, že citovaný certifikát je nižším stupněm kvalifikace než „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“, které je vydáváno Úřadem pro technickou normalizaci. Zadavatel rovněž doplnil, že „[p]odmínky pro žadatele o Autorizaci vydávanou Úřadem pro odbornou způsobilost, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) jsou specifikovány metodickým pokynem. Přímo ve vzoru žádosti o autorizaci je uvedeno, že žadatel o autorizaci přikládá k žádosti Certifikát – osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření vydané ČMI. […] Požadavek na prokázání kvalifikace Certifikátem ČMI garantuje technickou správnost provádění měření průtoků, které je dostatečnou kvalifikací pro odborné plnění veřejné zakázky. Zároveň z výše uvedeného je zřejmé, že požadavek na prokázání certifikátu ČMI zahrnuje širší skupinu odborníků než pouze nositele autorizace ÚNMZ a zároveň že nositelé autorizace ÚNMZ musí být rovněž nositeli certifikátu ČMI. Z výše uvedeného plyne, že zadavatel uplatňuje odborně dostačující, nicméně maximálně liberální a nediskriminující přístup k prokazování kvalifikace v tomto oboru“. Ve vysvětlení ZD č. 3 k tomu zadavatel dodal, že „[c]ertifikát metrologa pro hydrometrování vydává česká metrologická společnost, která je na stejné úrovni jako Český metrologický institut. Standardem je však certifikát od Českého metrologického institutu.“.

56.         Úřad na tomto místě shrnuje, že zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci v rámci technické kvalifikace u osoby „specialista v oboru hydrologie - metrolog“ předložení platné certifikace metrologa bez uvedení společnosti, která požadovaný certifikát vydává, přičemž v rámci vysvětlení zadávací dokumentace upřesnil, že se jedná o certifikát vydávaný ČMI. Dále zadavatel doplnil, že se jedná o certifikát nižšího stupně kvalifikace než „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“, které je vydáváno Úřadem pro technickou normalizaci a rovněž, že žadatel o uvedenou autorizaci přikládá k žádosti „certifikát – osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření vydané ČMI“. Dle Úřadu z obsahu vysvětlení ZD č. 2 a 3 vyplývá, že zadavatel akceptuje k prokázání předmětného požadavku:

-          certifikát „metrolog kvalifikačního stupně I. v oboru měření průtoků hydrometrováním“ vydávaný dle tvrzení zadavatele organizací ČMI,

-          „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“ vydávané dle tvrzení zadavatele Úřadem pro technickou normalizaci a

-          „certifikát – osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření“ vydávaný dle tvrzení zadavatele organizací ČMI.

57.         Navrhovatel ve vztahu k požadavku na certifikaci metrologa namítá, že zadavatel jednoznačně nestanovil, jaký konkrétní certifikát či certifikáty vyžadoval, přičemž tvrzení zadavatele, že požadovaný certifikát vydává organizace ČMI, je nepravdivé. Navrhovatel dále dodává, že zadavatel jednoznačně nestanovil, zda dodavatelé pro splnění předmětného požadavku mohli předložit pouze „certifikát pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním vydávaný ČMS“ nebo mohli předložit pouze „blíže nespecifikovaný certifikát vydávaný ČMI“ či zda mohli předložit některý z právě uvedených certifikátů.

58.         S ohledem na uvedené se Úřad v právě šetřeném případe zabýval otázkou, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v čl. 9.5.2 odst. 3 bodu (iv) zadávací dokumentace stanovil pro osobu „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ požadavek, aby dodavatel prokázal, že má pro plnění veřejné zakázky k dispozici alespoň dvě osoby splňující požadavek na certifikaci metrologa, když ve vysvětlení ZD č. 2 a 3 upřesnil, že požadovaný certifikát vydává spolek ČMI, a uvedl doklady, kterými dodavatelé mohou prokázat požadovanou technickou kvalifikaci, a to  „certifikát - osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu úředního měření“ vydávaný organizací ČMI a o „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“ vydávané Úřadem pro technickou normalizaci.

59.         Úřad uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů na internetových stránkách spolku ČMS, institutu ČMI a Úřadu pro technickou normalizaci[4] zjistil následující. Spolek ČMS byl akreditován Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. jako státem uznaný certifikační orgán č. 3008 a na základě osvědčení o akreditaci je oprávněn vydávat certifikáty způsobilosti pro tři kvalifikační úrovně pracovníků, které plně pokrývají rozsah odborných funkcí jak v oblasti metrologie, tak i zkušebnictví. Certifikát se uděluje ve třech stupních, podle náročnosti práce, pro kterou je vystaven. Získání certifikátu se pro různé stupně liší nároky na předchozí kvalifikaci a náročností přípravy a zkoušky. Kvalifikační stupně certifikátu v oblasti metrologie zahrnují metrolog I. stupně, metrolog II. stupně a metrolog III. stupně, přičemž obory metrologie, ve kterých lze od spolku ČMS získat certifikát jsou např. metrologie délky; hmotnosti; síly, momentu síly, tlaku; průtoku a rychlosti proudění plynů a kapalin atd. Úřad rovněž zjistil, že jedním z certifikátů vydávaných spolkem ČMS je certifikát způsobilosti pro výkon funkce: metrolog, kvalifikačního stupně I v oboru: měření průtoku hydrometrováním.

60.         Organizace ČMI provádí prověřování způsobilosti žadatelů o autorizaci k provádění úředního měření, jehož výsledkem je vydání „osvědčení o technické a metrologické způsobilosti k výkonu úředního měření“ (dále jen „osvědčení o způsobilosti“). Citované osvědčení slouží jako doklad o prokázané způsobilosti k výkonu úředního měření a přikládá se rovněž k žádosti o udělení autorizace Úřadu pro technickou normalizaci. Úřad dále zjistil, že organizace ČMI byla rovněž akreditována Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. jako státem uznaný certifikační orgán č. 3034 a na základě osvědčení o akreditaci je oprávněna certifikovat pracovníky pro výkon funkce úředního měřiče. Organizace ČMI vykonává tedy certifikaci odborné způsobilosti pro výkon funkce úředního měřiče v následujících oborech měření (mechanický pohyb, objem a průtok, hmotnost, akustický tlak a veličiny atomové fyziky) v odpovídajících druzích úředního měření. Úřad dále zjistil, že jedním z certifikátů vydávaných organizací ČMI je certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče v oboru měření průtoku vody v profilech s volnou hladinou metodou hydrometrování.  

61.         Úřad pro technickou normalizaci podle § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, může autorizovat subjekt na jeho žádost k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření pro prověření úrovně technického a metrologického vybavení. Výsledkem kladného posouzení žádosti je vydání rozhodnutí o udělení autorizace. Dle metodického pokynu pro metrologii MPM 13-20 schváleného v červnu 2020 (který je dle čl. 1.1 citovaného metodického pokynu určen mj. pro Úřad pro technickou normalizaci) se k žádosti přikládá:

-          „certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče“ (vydaný akreditovaným certifikačním orgánem) a

-          „osvědčení o technické a metrologické způsobilosti k výkonu úředního měření“ vydané organizací ČMI.

Ve vztahu k „certifikátu o odborné způsobilosti úředního měřiče“ Úřad uvádí, že certifikátem musí disponovat fyzické osoby, které budou úřední měření provádět a certifikaci provádějí akreditované certifikační orgány, v tomto případě spolek ČMS nebo institut ČMI.

62.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že certifikát „prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním“, který požadoval zadavatel v čl. 9.5.2 odst. 3 bodu (iv) zadávací dokumentace,je certifikátem vydávaným spolkem ČMS, což uznal i sám zadavatel ve vyjádření k návrhu, když uvádí, že „[o]mylem tedy bylo v obou Vysvětlení ZD č. 2 a 3 uvedeno, že předmětný certifikát vydává ČMI, namísto ČMS“. Z informací získaných na internetových stránkách Úřadu pro technickou normalizaci Úřad rovněž zjistil, že rozhodnutí o udělení autorizace představuje vyšší stupeň než certifikace osob o odborné způsobilosti úředního měřiče, přičemž žadatel o autorizaci k výkonu úředního měření musí pro udělení autorizace předložit osvědčení o způsobilosti organizace ČMI a „certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče“, který může vydat organizace ČMI (a zároveň obdobný certifikát vydává spolek ČMS). Z kontextu právě uvedeného vyplývá, že držitelé autorizace k výkonu úředního měření disponují osvědčením o způsobilosti organizace ČMI a dále disponují „certifikátem o odborné způsobilosti úředního měřiče“ organizace ČMI, případně obdobným certifikátem vydaným spolkem ČMS.  

63.         Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nemohlo být dodavatelům ze zadávací dokumentace zřejmé, jaký doklad bude zadavatel v rámci technické kvalifikace u osoby „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ k prokázání požadavku na certifikaci metrologa akceptovat, k čemuž uvádí následující. Zadavatel ve vysvětlení ZD č. 2 a 3 uvedl, že zadavatelem požadovaný certifikát vydává organizace ČMI, přestože odpovídající certifikát s názvem „certifikát způsobilosti pro výkon funkce: metrolog, kvalifikačního stupně I v oboru: měření průtoku hydrometrováním“ vydává spolek ČMS a dále v rámci citovaných vysvětlení připustil předložení osvědčení o způsobilosti organizace ČMI a „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“, k jehož vydání je nutné předložit „certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče“, vydávaný mj. organizací ČMI. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je Úřad toho názoru, že zadavatel připustil k prokázání požadavku na certifikaci metrologa „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“, avšak ze zadávacích podmínek (resp. jejich objasnění) dále nebylo zřejmé, zda dalšími doklady, které připustil, byly toliko doklady vydané organizací ČMI (tj. „certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče“ a osvědčení o způsobilosti), jelikož spolek ČMS rovněž vydává obdobný certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče, který lze přiložit k žádosti o vydání autorizace Úřadu pro technickou normalizaci a který svým názvem odpovídá požadavku zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci (tj. certifikát prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním). Přestože tedy zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že v daném případě bylo zřejmé, o jaký certifikát se jedná, a že došlo při upřesnění charakteru předmětného požadavku pouze k mylnému odkazu na organizaci, která jej vydává, zadavatel takový výklad zadávacích podmínek dle informací plynoucích z vysvětlení ZD č. 2 a 3 významně zpochybnil, když případnou vazbu na certifikáty vydávané spolkem ČMS ze souboru jím akceptovatelných dokladů odkazem na organizaci ČMI de facto vyloučil, resp. z informací plynoucích z vysvětlení ZD č. 2 a 3 by bylo možné dovodit i závěr, že předložení tohoto certifikátu od spolku ČMS nebylo ze strany zadavatele k prokázání předmětného požadavku umožněno. Zadávací dokumentace (a její objasnění ze strany zadavatele) tudíž dle Úřadu neposkytovala ve vztahu k požadavku na certifikaci metrologa jasné a srozumitelné informace a postup zadavatele při stanovení tohoto požadavku je tak nutné považovat za netransparentní

64.         Na podporu uvedeného závěru Úřad uvádí, že z tabulky „metrolog – přehled“ (blíže viz bod   39. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že dodavatelé v rámci žádostí o účast předkládali u osoby „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ certifikáty způsobilosti pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. spolku ČMS, dále certifikáty o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče organizace ČMI a rovněž také rozhodnutí o autorizaci k výkonu úředního měření Úřadu pro technickou normalizaci. Dodavatelé tedy předkládaly i certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče organizace ČMI, přestože zadavatel v této věci uvedl ve vyjádření k návrhu, že uvedení organizace ČMI ve vysvětlení ZD č. 2 a 3 bylo omylem a jednalo se o prostou písařskou chybu, přičemž „účastníci řízení jako zkušení odborníci v oblasti hydrologického monitoringu se nad touto zjevnou drobnou písařskou chybou nijak nepozastavili, neboť jsou ze své činnosti dobře seznámeni s tím, jaká instituce certifikát vydává, jelikož si sami certifikačním procesem prošli.“.

65.         Nad rámec uvedeného Úřad upozorňuje na rozpornost argumentace zadavatele, neboť z tabulky „metrolog – přehled“ je seznatelné, že zadavatel uznával pro prokázání technické kvalifikace všechny citované doklady (certifikát způsobilosti pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I. spolku ČMS, „certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče“ organizace ČMI a rozhodnutí o autorizaci k výkonu úředního měření Úřadu pro technickou normalizaci) neboť u všech těchto dokladů je ve sloupci „splněno“ uvedeno „ANO“ (kromě dvou případů, kdy účastník zadávacího řízení vzal svou nabídku zpět). Zadavatel přitom ve vyjádření k návrhu stejně jako ve vyjádření ze dne 4. 2. 2022 uvádí, že akceptoval při posouzení splnění podmínek k účasti v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku toliko:

-          certifikát způsobilosti pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I spolku ČMS a dále

-          osvědčení o způsobilosti vydávané organizací ČMI a

-          autorizaci k výkonu úředního měření vydávané Úřadem pro technickou normalizaci.

Z citované tabulky však plyne, jak uvedl Úřad výše, že zadavatel akceptoval k prokázání technické kvalifikace nejenom doklady uvedené výše, ale i „certifikát o odborné způsobilosti k výkonu funkce úředního měřiče“ vydávaný organizací ČMI, který nebyl ve vyjádřeních zadavatele uveden jako doklad, který by byl ze strany zadavatele v rámci posouzení splnění podmínek v zadávacím řízení uznán. 

66.         Úřad dospěl k závěru, že zadávací dokumentace v šetřeném případě nemůže dostát nárokům vyplývajícím ze zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona, jelikož neposkytuje jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak má konkrétní dodavatel zvažující účast v zadávacím řízení zpracovat svou nabídku, aby prokázal splnění požadované kvalifikace, neboť jak bylo prokázáno v průběhu správního řízení, ze zadávací dokumentace nebylo jednoznačně zřejmé, jaký certifikát může dodavatel u osoby „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ předložit  v rámci požadavku na dispozici platnou certifikací prokazující odbornou způsobilost pro výkon funkce metrolog kvalifikačního stupně I, v oboru měření průtoku hydrometrováním.

67.         K tvrzení zadavatele, že sdělení ve vysvětlení ZD č. 2 a 3, že požadovanou certifikaci u osoby „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ vydává organizace ČMI, považuje za prostou písařskou chybu na straně zadavatele, kdy došlo k záměně základního certifikátu (vydávaného spolkem ČMS) a vyššího osvědčení o způsobilosti, uvádí Úřad následující. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn.: 21 Cdo 385/2006 ze dne 16. 11. 2006, na který zadavatel ve svém vyjádření k návrhu rovněž odkazuje, vyplývá, že chybou v psaní je taková chyba, ke které došlo jen zjevným a okamžitým selháním v duševní nebo mechanické činnosti osoby a která je každému zřejmá, přičemž zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání jednotlivých, spolu souvisejících informací. V šetřeném případě zadavatel uvedl chybně organizaci vydávající požadovaný certifikát ve vysvětlení ZD č. 2, které uveřejnil na profilu dne 18. 11. 2021 a ve vysvětlení ZD č. 3, které uveřejnil na profilu dne 22. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že zadavatel uveřejnil na svém profilu informace týkající se téže problematiky v rámci dvou odlišných dokumentů (tj. v rámci odpovědí na dotazy dvou různých dodavatelů) v různých dnech, nemohlo být dodavatelům zřejmé, že se jedná toliko o písařskou chybu, jak tvrdí zadavatel. Za této situace se dle Úřadu mohli dodavatelé naopak domnívat, že se jedná o zcela relevantní informace. Nadto Úřad doplňuje, jak již bylo uvedeno výše, že dodavatelé předkládali v žádostech o účast zejména právě certifikáty vydávané organizací ČMI.

68.         Rovněž argument zadavatele, že obdržel od účastníků zadávacího řízení 6 žádostí o účast nemůže obstát, neboť tato skutečnost sama o sobě nedokládá, že zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem. Nelze vyloučit, že pokud by zadavatel ve vztahu k požadavku na certifikaci metrologa uvedl jasné a srozumitelné požadavky, mohl obdržet nabídky od více účastníků. Úřad tedy znovu uvádí, že z počtu obdržených žádostí o účast nelze automaticky dovozovat, že zadávací dokumentace byla vymezena v souladu se zákonem. Úřad dále uvádí, že i tvrzení zadavatele, že navrhovatel mohl a měl se na zadavatele obrátit s opakovanou žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, pokud mu bylo i přes vysvětlení zadávací dokumentace stále nejasné, jakou certifikaci zadavatel pro osobu „specialista v oboru hydrologie – metrologie“ vyžaduje, je v předmětné věci liché. Jednak je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace pouze právem dodavatele a nikoli jeho povinností a dále zadavatel v šetřeném případě poskytl ve vztahu k požadavku na certifikaci metrologa na dva dotazy od různých dodavatelů vysvětlení ZD č. 2 a 3, jež uveřejnil na profilu s odstupem 4 dnů, identické informace, z čehož dle Úřadu mohl navrhovatel usuzovat, že zadavatel byl o svých názorech přesvědčen.

69.         Úřad na tomto místě považuje za nezbytné zdůraznit, že zadávací podmínky musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelné tak, aby na jejich základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka. Akcentování důrazu na jasnost zadávacích podmínek s ohledem na zásadu transparentnosti je přítomno např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 87/2008-234 ze dne 26. 3. 2009: „Jsou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně zadavatelových požadavků na zpracování nabídek či následně konkrétního způsobu hodnocení nabídek, je postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky fakticky nekontrolovatelným; to vylučuje, aby byla dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení (…), a tedy aby postup zadavatele byl považován za souladný se ZVZ.“.

70.         Obdobně jako ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu je nutno nahlížet na postup zadavatele v posuzovaném případě. Zadavatel formuloval zadávací podmínky, způsobem, který odporuje zásadě transparentnosti. Nejasnost zadávacích podmínek má dopad na zpracování žádostí o účast v tom smyslu, že na základě informací poskytnutých zadavatelem k prokázání požadavku na certifikaci metrologa nemají dodavatelé postaveno najisto, jakým způsobem přistoupí zadavatel k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, čili není zřejmé, jaký certifikát bude zadavatel akceptovat, v důsledku čehož dodavatelé nemají jistotu jak přistoupit k tvorbě žádosti o účast.

71.         Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když v čl. 9.5.2 odst. 3 bodu (iv) zadávací dokumentace stanovil požadavek na certifikaci metrologa bez uvedení organizace, jenž požadovaný certifikát vydává, přičemž ve vysvětlení ZD č. 2 a 3 uvedl, že se jedná o certifikát vydaný organizací ČMI, přestože citovaný certifikát vydává spolek ČMS, a rovněž s ohledem na skutečnost, že zadavatel v rámci vysvětlení ZD č. 2 a 3 připustil předložení osvědčení o způsobilosti organizace ČMI a „rozhodnutí o udělení autorizace k výkonu úředního měření průtoků vody v profilech s volnou hladinou“, k jehož vydání je nutné předložit mj. „certifikát o odborné způsobilosti úředního měřiče“ vydávaný rovněž organizací ČMI, v důsledku čehož nemohlo být dodavatelům zřejmé, jaký doklad bude zadavatel v rámci technické kvalifikace u osoby „specialista v oboru hydrologie – metrolog“ k prokázání předmětného požadavku akceptovat, čímž se zadávací podmínky staly netransparentními. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

72.         Pro úplnost Úřad dodává, že se v šetřeném případě již nezabýval dalšími námitkami, jež navrhovatel ve svém návrhu zmiňuje ve vztahu k zadávacím podmínkám, jelikož Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek správního řízení za situace, kdy bylo dovozeno, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

73.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

74.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

75.         Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

76.          S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

77.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

78.         Výše citované ustanovení formuluje jak obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

79.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

80.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

81.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

82.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000662.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, 110 00 Praha

2.             Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy