číslo jednací: 08023/2022/163
spisová značka: R0007/2022/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-R0007/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-08023/2022/163

Brno 10. 3. 2022

 

V řízení o rozkladu ze dne 19. 1. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• ZDAR autobusy s.r.o., IČO 26253470, se sídlem Jihlavská 759/4, 591 01 Žďár nad Sázavou,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-00204/2022/500 ze dne 4. 1. 2022 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0342/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 5. 2021 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022“ rozdělené na části

• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 1“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007591, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112075, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147515, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172159, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179234, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230891, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258676, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290031,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 2“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007592, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112073, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147514, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172154, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179236, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230894, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258687, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290025,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 3“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007593, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 3. 5. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112076, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147519, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172170, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179244, dne 5. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 087-226212, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230892, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258667, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290028,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 4“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007594, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112078, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147521, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172169, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179233, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230887, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258674, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290026,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 5“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007595, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112072, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147518, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172160, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179232, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230895, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258680, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290016,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 6“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007596, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112071, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147522, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172161, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179230, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230890, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258672, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290034,

• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 7“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007597, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112070, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147520, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172157, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179235, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230896, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258679, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290030,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 8“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007598, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112069, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147517, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172158, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179238, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230893, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258677, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290023,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-00204/2022/500 ze dne 4. 1. 2022 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0342/2021/VZ

 

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 1. 3. 2021 zahájil zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 5. 2021 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno, (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení ve smyslu § 56 odst. 1 zákona na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022“ rozdělenou na části

• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 1“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007591, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112075, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147515, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172159, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179234, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230891, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258676, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290031,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 2“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007592, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112073, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147514, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172154, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179236, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230894, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258687, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290025,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 3“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007593, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 3. 5. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112076, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147519, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172170, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179244, dne 5. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 087-226212, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230892, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258667, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290028,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 4“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007594, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112078, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147521, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172169, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179233, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230887, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258674, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290026,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 5“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007595, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112072, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147518, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172160, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179232, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230895, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258680, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290016,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 6“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007596, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112071, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147522, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172161, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179230, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230890, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258672, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290034,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 7“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007597, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112070, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147520, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172157, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179235, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230896, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258679, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290030,
• „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 - část č. 8“ zadávaná v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 3. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-007598, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 22. 3. 2021, 6. 4. 2021, 12. 4. 2021, 7. 5. 2021, 24. 5. 2021 a 7. 6. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 045-112069, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 24. 3. 2021 pod ev. č. 2021/S 058-147517, dne 6. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 066-172158, dne 12. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 070-179238, dne 7. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 089-230893, dne 21. 5. 2021 pod ev. č. 2021/S 098-258677, dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-290023,

(dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle bodu 3.1 zadávací dokumentace k jednotlivým částem veřejné zakázky je předmět plnění definován jako „výkon veřejných služeb v přepravě cestujících za účelem zajištění dopravní obslužnosti v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,zákon o veřejných službáchʼ) na území Kraje Vysočina.“

3.             Dne 16. 7. 2021 obdržel zadavatel od navrhovatele – ZDAR autobusy s.r.o., IČO 26253470, se sídlem Jihlavská 759/4, 591 01 Žďár nad Sázavou, (dále jako „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jako „námitky“). O těchto námitkách rozhodl zadavatel dne 2. 8. 2021 rozhodnutím o námitkách tak, že je odmítá.

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 12. 8. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jako „návrh“), a to do všech osmi částí veřejné zakázky.

5.             Dnem 12. 8. 2021, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

6.             Návrhem navrhovatel brojil proti zadávacím podmínkám, o nichž má za to, že byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, a to netransparentně a diskriminačně. Navrhovatel namítal, že zadavatel nedodržel zákonnou lhůtu pro zahájení zadávacího řízení, jakož i další podmínky „ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení č. 1370/2007“. Zadavatel podle navrhovatele navíc nevymezil předmět veřejné zakázky dostatečně přesným a určitým způsobem a rovněž stanovil zadávací podmínky nejednoznačně, nepřesně a nepřehledně, což podle navrhovatele neumožňovalo podání vzájemně porovnatelných nabídek.

II.             Napadené rozhodnutí

7.             Dne 4. 1. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-00204/2022/500 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0342/2021/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

8.             Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že se správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti – nejasnosti indexace nabídkové ceny pro druhé období plnění veřejné zakázky, změně průměrného ročního proběhu na vozidlo oproti základnímu ročnímu proběhu na vozidlo, změně metodiky proplácení vjezdů na autobusová nádraží, nesrozumitelnosti a zmatečnosti stanovení výchozího finančního modelu, nejasnému stanovení postupu pro využití nově pořízených autobusů vybraným dodavatelem v „případě, kdy vybraný uchazeč nakoupí vozidla ve druhé polovině trvání Zakázky, avšak po ukončení smlouvy bude při následné soutěži vybrán jiný dodavatel“, resp. proti stanovení odlišného počtu vozidel v rámci jednotlivých období, které dodavatelé „nebudou moci po uplynutí čtyř let nikterak využít“ a stanovení způsobu hodnocení nabídek vztahujícího se k hodnocení podílu klimatizovaných a nízkopodlažních vozidel – podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

9.             Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že se správní řízení v části týkající se tvrzeného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změny zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele dne 1. 7. 2021, 8. 7. 2021, 9. 7. 2021 a 14. 7. 2021 podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

10.         Úřad výrokem III napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že se návrh navrhovatele s výjimkou těch částí, ve vztahu ke kterým bylo správní řízení zastaveno dle výroků I a II napadeného rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona.

11.         Úřad výrok I napadeného rozhodnutí odůvodnil tím, že námitky specifikované v tomto výroku nebyly uplatněny v námitkách navrhovatele, nýbrž až v návrhu. Úřad rovněž apeloval na to, aby navrhovatelé uplatňovali konkrétní námitky již v námitkovém řízení, nepostačí totiž podat obecné námitky v neúplné podobě a tyto následně dále konkretizovat až v návrhu k Úřadu.

12.         K výroku II Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že na lhůtu pro uplatnění námitek týkajících se délky lhůty pro podání nabídek, resp. jejího prodloužení je nutno nahlížet optikou § 242 odst. 1 zákona. Námitky tak musí být uplatněny do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem, tj. do 15 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o jednotlivých změnách zadávací dokumentace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele.

13.         K výroku III napadeného rozhodnutí Úřad předně sdělil, že se zadavatel nemohl dopustit porušení zákona tím, že by nesplnil prenotifikační povinnost dle čl. 7 odst. 2 nařízení evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (dále jako „nařízení (ES) č. 1370/2007“), jelikož na něj vzhledem k postupu dle zákona a nikoliv dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů (dále jako „ZVS“) tato povinnost nedopadá. Úřad dále uvedl, že zadavatelem stanovený způsob výpočtu nabídkové ceny je předvídatelný a transparentní. Úřad považuje za logické, že zadavatel rozdělil plnění na dvě období, jelikož pro každé období má jiné nároky. Právě z tohoto důvodu požaduje stanovení jednotkové ceny dodavateli pro každé období zvlášť tak, aby nabídková cena lépe vystihovala rozsah a charakter poskytnuté služby v konkrétním období, tj. aby dodavatel mohl přizpůsobit svou nabídkovou cenu požadovaným nárokům. Úřad dále konstatoval, že všichni dodavatelé jsou odborně způsobilí odhadnout, jaké situace mohou v průběhu plnění veřejné zakázky nastat, identifikovat je a následně je zohlednit v nabídkové ceně. Je zřejmé, že ekonomicky silnějším subjektům se může dařit při stanovení výše nabídkové ceny lépe, toto však nelze připisovat k tíži zadavatele, jelikož je to závislé na ekonomické úspěšnosti jednotlivých dodavatelů, a neznamená to, že jsou zadávací podmínky rozporné se zákonem. Úřad rovněž shledal rozporované ustanovení o možnosti vypovězení smlouvy za zcela běžné.

14.         K další části námitek spadajících pod výrok III napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že lze očekávat, že se nezávazné jízdní řády mohou v průběhu plnění změnit, stejně tak se mohou změnit oběhy vozidel oproti zadavatelem předloženému „modelovému“ vzoru (a to v důsledku příčin uvnitř či vně zadavatele). Jako příklad Úřad uvádí potřebu změny v souvislosti s každoroční změnou vlakových jízdních řádů. Dodavatelé rovněž věděli, jaký je maximální a minimální dopravní výkon za rok, který nelze překročit, a jaké jsou při zvýšení či snížení předpokládaného výkonu finanční kompenzace. Je tedy podnikatelským rozhodnutím každého dodavatele, zda se takového zadávacího řízení zúčastní. Námitce neurčitého vymezení způsobu vytápění vozů Úřad nepřisvědčil. Tím, že zadavatel uvedl, že bude akceptovat oba způsoby vytápění, otevřel okruh potenciálních dodavatelů, což mu nemůže být kladeno k jeho tíži. Úřad v napadeném rozhodnutí připustil, že četné změny zadávacích podmínek nejsou žádoucí, avšak v tomto případě se jednalo o změny, které byly lehce dohledatelné (výrazně odlišené), čímž nedošlo k porušení zásady transparentnosti. Shodně pak nedošlo dle závěru Úřadu k porušení této zásady tím, že zadavatel uveřejnil zadávací dokumentaci s přílohami v rozličném formátu.

III.           Rozklad navrhovatele

15.         Dne 19. 1. 2022 podal navrhovatel k předsedovi Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 4. 1. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

16.         Navrhovatel v rozkladu předně uvádí, že Úřad při svém rozhodování postupoval nesprávně a v rozporu s právními předpisy, když zcela ignoroval nařízení (ES) č. 1370/2007 a věcně se nezabýval konkrétními námitkami navrhovatele učiněnými v souvislosti se splněním prenotifikační povinnosti dle příslušného nařízení. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel nesplnil prenotifikační povinnost ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007, jelikož zadavatelem zaslané oznámení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 10. 2014 sp. zn. 2014/S 200-352409 (dále jako „předběžné oznámení“ nebo „prenotifikace“) neobsahovalo povinné údaje a lišilo se od zadávacích podmínek vymezených v zadávací dokumentaci této veřejné zakázky. Navrhovatel proto nesouhlasí se závěrem Úřadu, že na postup zadavatele daná uveřejňovací povinnost nedopadá. Navrhovatel dále odkazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské Unie a metodiku Ministerstva dopravy ČR.

17.         Další rozkladová námitka se týká výroku I a II napadeného rozhodnutí – otázky opožděnosti námitek navrhovatele. Navrhovatel je přesvědčen, že v případě námitek uvedených ve výroku I a II napadeného rozhodnutí se jedná pouze o upřesnění či rozvedení již dříve uplatněné argumentace. Úřad se těmito námitkami proto měl zabývat, a nikoliv v této části zastavovat správní řízení.

18.         Navrhovatel rovněž nesouhlasí s věcným vypořádáním námitek uplatněných v návrhu. Dle navrhovatele umožňují zadávací podmínky spekulativní jednání účastníků zadávacího řízení při stanovení nabídkové ceny, kdy tito účastníci mohou podhodnotit druhé období tak, aby se jejich nabídka stala vítěznou. Úřad dle navrhovatele zcela opomíjí skutečnost, že je v tomto případě hodnocena celková nabídková cena a odhalení mimořádně nízké nabídkové ceny pouze za jedno období by proto nebylo možné. Závěr Úřadu o transparentnosti modelu pro stanovení nabídkové ceny je dle navrhovatele nesprávný. Navrhovatel dále uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky byl rozdělen na dvě období zcela neopodstatněně (po odpadnutí důvodu zavedení tarifů VDV[2]) a považuje argumentaci odlišných kvalitativních požadavků ze strany Úřadu za spekulaci. Pro rozlišení různých nároků na vozový park totiž zadavatel užívá jiný nástroj – požadavek na starší a nová vozidla. Rozdělení plnění veřejné zakázky na dvě období, přičemž za každé období má být stanovena jiná nabídková cena, je dle navrhovatele netransparentní, účelové a zvýhodňující některé uchazeče (větší dopravce před menšími a středními dopravci). Argumentace Úřadu v této otázce je proto dle navrhovatele nesprávná a vnitřně rozporná. Navrhovatel se rovněž domnívá, že by neměl nést podnikatelské riziko v důsledku nezákonně nastavených zadávacích podmínek, jelikož nelze po dodavateli požadovat, aby množství nepředvídatelných změn identifikoval a zohlednil v nabídkové ceně.

19.         Úřad dále v napadeném rozhodnutí opomíjí to, že ke změně jízdních řádů došlo ještě před zahájením plnění veřejné zakázky, tedy nikoliv až v průběhu jejího plnění. Dle navrhovatele měl zadavatel tyto změny zahrnout již do rámcových jízdních řádů. V tomto případě tak dle navrhovatele nepochybně došlo ke zvýhodnění stávajících dopravců, jelikož tito měli informaci o tom, že se bude v některých oblastech navyšovat rozsah dopravního výkonu a tato skutečnost mohla být zohledněna ve výši jejich nabídkové ceny. Navrhovatel taktéž rozporuje tvrzení Úřadu, že by jednotlivé změny zadávací dokumentace byly označeny v příslušných podkladech.

Závěr rozkladu

20.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu

21.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2022 předně sdělil, že v podaném rozkladu nespatřuje ničeho nového, k čemuž by bylo nyní potřeba se podrobněji vyjadřovat a své názory, přesvědčení a svůj postup v zadávacím řízení více zdůvodnit, než jak učinil v předcházejících vyjádřeních. Navrhovatel nepředložil dle zadavatele žádnou přesvědčivou argumentaci, která by byla způsobilá vyvrátit závěry napadeného rozhodnutí. Zadavatel je proto nadále přesvědčen o tom, že při stanovení zadávacích podmínek nepochybil, a naopak postupoval v souladu se zákonem, zásadami zadávání veřejných zakázek a rozhodovací praxí Úřadu a soudů správního soudnictví. Shodně pak napadené rozhodnutí považuje za správné a zákonné.

22.         Zadavatel ve svém vyjádření konkrétně reaguje na námitku konce funkčního období bývalého předsedy Úřadu, přičemž dodává, že toto nemá vliv na správnost a závaznost vydaných rozhodnutí. Zadavatel dále odmítá navrhovatelovu tezi o ex post legitimizaci námitkových bodů, které navrhovatel neuvedl v námitkách. To, že se k nim zadavatel ve vyjádření k návrhu vyjádřil, není přiznáním toho, že by tyto námitky nebyly nové. Uvedené námitky nebyly uplatněny dle zadavatele v námitkách a nelze přisvědčit tomu, že by se jednalo o rozvíjení argumentace uplatněné v námitkách. Ohledně námitek navrhovatele mířících na eventuální spekulativní jednání uchazečů o veřejnou zakázku zadavatel poukazuje na personální propojení navrhovatele a jednoho z účastníků zadávacího řízení. Zadavatel zdůrazňuje, že ze zákona nemá žádné možnosti, jak zabránit tomu, aby některý z dodavatelů spekuloval se svojí nabídkovou cenou. Může však sledovat výši nabídkové ceny z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny.

23.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

V.            Řízení o rozkladu

24.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

25.         Úřad při předání spisového materiálu předsedovi Úřadu k projednání předmětného rozkladu upozornil, že navrhovatel dne 19. 1. 2022 podal rovněž návrh na vydání předběžného opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení na veřejnou zakázku až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude předmětné správní řízení ukončeno, eventuálně navrhovatel navrhoval vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude předmětné správní řízení ukončeno.

26.         O návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 19. 1. 2022 rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 3. 2. 2022, č. j. ÚOHS-04084/2022/163 vydaným v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0007/2022/VZ tak, že jej zamítá. Předseda Úřadu neshledal důvod pro nařízení předběžného opatření, jelikož na nyní řešenou veřejnou zakázku již bylo předběžné opatření nařízeno, a to v rámci jiného dosud probíhajícího správního řízení.

27.         Dne 22. 2. 2022 nařídil předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-06641/2022/163 předběžné opatření, jímž uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, a to až do pravomocného skončení správního řízení. Předseda Úřadu sdělil, že: „vzhledem ke složitosti případu a vysoké důležitosti předmětu veřejné zakázky, jímž je dopravní obslužnost, která je navíc zadávána na dlouhé časové období, je nutné zajistit účel tohoto správního řízení pro případ, že meritorní rozhodnutí vydané v souvisejícím řízení nabude právní moci. Pro rozhodnutí ve věci samé je v tomto případě nutno posoudit námitky navrhovatele, zejména otázku výkladu nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 ze dne 23. října 2007 a zadávacích podmínek.“

Stanovisko předsedy Úřadu

28.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

29.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu navrhovatele.

VI.          K námitkám rozkladu

K výroku I a II napadeného rozhodnutí

30.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že námitky uplatněné v návrhu, jež byly specifikovány v bodě 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí, nebyly Úřadem vypořádány, přičemž se dle navrhovatele jednalo pouze o upřesnění či rozvedení argumentace uplatněné již dříve v námitkovém řízení. Zadavatel ostatně na tyto skutečnosti ve vyjádření k návrhu ze dne 23. 8. 2021 reagoval, což dle navrhovatele svědčí o tom, že se nejednalo o nově uplatněnou argumentaci. Úřad tak dle navrhovatele postupoval nesprávně a v rozporu s právními předpisy, když se věcně nezabýval všemi uplatněnými námitkami.

31.         Ve smyslu § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

32.         Námitky jsou institutem, jenž poskytuje ochranu dodavatelům před domnělým porušením zákona. Zároveň jsou také prostředkem, který umožňuje odstranění nejasností mezi zadavatelem a dodavatelem, a nabízí tak možnost zjednat nápravu přímo u zadavatele. Obecně lze říci, že námitky představují primární ochranu dodavatele před nezákonným postupem zadavatele, přičemž jejich řádné a včasné podání je rovněž jednou z procesních podmínek pro podání návrhu na zahájení správního řízení vedeného před Úřadem. Účelem institutu námitek tedy je, aby se dodavatel, resp. stěžovatel dozvěděl postoj a názor zadavatele na veškeré jím vznesené námitky, přičemž uvedené může mít zásadní vliv na rozhodnutí stěžovatele o tom, zda bude dále brojit proti postupu zadavatele podáním návrhu na zahájení správního řízení či nikoli. Z pohledu zadavatele je pak vedení námitkového řízení, resp. sdělení všech námitek již v námitkovém řízení důležité zejména z toho důvodu, že může být upozorněn na přehlédnutí pochybení a může následně přijmout již v tomto řízení vhodné opatření k nápravě, příp. vysvětlit stěžovateli (navrhovateli) svůj postoj k věci, aniž by do zadávacího řízení musel ingerovat orgán dozoru, tedy Úřad.

33.         V případě, že stěžovatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní řádně a včas nebo neuplatní některé své námitky již v námitkovém řízení, vystavuje se riziku zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. h) zákona, a to i jen v části návrhu, kterému nepředcházely řádně a včas podané námitky.

34.         Předseda Úřadu předně uvádí, že námitky uplatněné v rozkladu týkající se opožděnosti námitek se vztahují dle svého obsahu spíše k výroku I napadeného rozhodnutí. Tímto výrokem bylo správní řízení zastaveno dle § 257 písm. h) zákona, jelikož v něm specifikované námitky nebyly uplatněny již v námitkovém řízení a byly uplatněny až v rámci podaného návrhu. Dle navrhovatele se Úřad nezabýval námitkami vymezenými v bodě 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí, konkrétně se jednalo o následující námitky:

• nejasnost indexace nabídkové ceny pro druhé období plnění veřejné zakázky,
• změna průměrného ročního proběhu na vozidlo oproti základnímu ročnímu proběhu na vozidlo,
• změna metodiky proplácení vjezdů na autobusová nádraží,
• nesrozumitelnost a zmatečnost stanovení výchozího finančního modelu,
• nejasné stanovení postupu pro využití nově pořízených autobusů vybraným dodavatelem v „případě, kdy vybraný uchazeč nakoupí vozidla ve druhé polovině trvání Zakázky, avšak po ukončení smlouvy bude při následné soutěži vybrán jiný dodavatel“, resp. proti stanovení odlišného počtu vozidel v rámci jednotlivých období, které dodavatelé „nebudou moci po uplynutí čtyř let nikterak využít“,
• stanovení způsobu hodnocení nabídek vztahujícího se k hodnocení podílu klimatizovaných a nízkopodlažních vozidel.

35.         Navrhovatel v rozkladu doplňuje, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nezabýval rovněž námitkou vymezenou v bodě 40 návrhu. Touto námitkou bylo namítáno, že: „Zadavatel v zadávacích podmínkách nikterak neosvětluje, jak bude postupováno v případě, kdy vybraný uchazeč nakoupí vozidlo ve druhé polovině trvání Zakázky, avšak po ukončení smlouvy bude při následné soutěži vybrán jiný dodavatel. Riziko, že vybranému dopravci zůstanou nakoupené autobusy, pro které nebude mít další využití, je nepřiměřené a brání zejména menším dopravcům v podání nabídky.“ V uvedeném bodě návrhu je rovněž namítáno stanovení odlišného počtu vozidel pro jednotlivá období, kdy navrhovatel shledává riziko v tom, že dodavatelé nebudou moci po uplynutí čtyř let některá vozidla použít, čímž dochází k diskriminaci menších a středně velkých dopravců.

36.         Po prostudování obsahu námitek a návrhu předseda Úřadu konstatuje, že námitky vymezené v bodě 34 i v bodě 35 odůvodnění tohoto rozhodnutí (tj. námitky vymezené v bodě 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí a bodě 40 návrhu) byly uplatněny až v rámci podaného návrhu na zahájení správního řízení, nikoliv již v námitkách. Z povahy námitek je zřejmé, že se jednalo o námitky proti zadávací dokumentaci, přičemž tyto námitky měly být uplatněny ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tj. ve lhůtě pro podání nabídek. Předseda Úřadu doplňuje, že námitky uvedené v bodě 40 návrhu Úřad podřadil pod pátý bod výčtu uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí. Tvrzení navrhovatele, že Úřad danou námitku ignoroval, je tak nesprávné, jelikož ji podřadil pod námitky spadající do části návrhu, ve které správní řízení z důvodu § 257 písm. h) zákona zcela správně zastavil.

37.         Navrhovatel tak prokazatelně doplnil návrh o nově uplatněnou argumentaci, ke které zadavatel nemohl v rámci námitkového řízení zaujmout stanovisko. Nelze přisvědčit tvrzení, že se jedná o upřesnění či rozvedení argumentace již dříve uplatněné, jelikož navrhovatel v námitkách nenamítal žádnou z uvedených konkrétních námitek. V tomto případě lze říci, že většina námitek byla uvedena v části D návrhu týkající se zadávacích podmínek, přičemž námitky podané navrhovatelem v rámci námitkového řízení byly v této části zcela obecné. Obecně platí, že k tomu, co již stěžovatel uvede v námitkách, lze v návrhu doplnit další související argumentaci. Věcné jádro každého bodu návrhu, tj. konkrétní znění námitky, však již musí být obsaženo v podaných námitkách, jinak by institut námitek ztratil smysl. Tomu neodpovídá situace, ve které navrhovatel v námitkách vznese obecnou výtku existence řady nejasných a nezákonných zadávacích podmínek, a až následně v návrhu konkretizuje dané podmínky, které považuje za nezákonné. Předseda Úřadu se domnívá, že tak tomu bylo i v nyní řešeném případě, proto námitce navrhovatele nepřisvědčil.

38.         Tvrzení navrhovatele, že zadavatel reakcí na námitky specifikované v bodě 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí ve vyjádření k návrhu přiznal, že se nejedná o nové skutečnosti, nelze přisvědčit. Zadavatel toliko reagoval na námitky uvedené v návrhu. To však neznamená, že tyto námitky byly uplatněny předtím v námitkovém řízení. Úvaha navrhovatele je nesprávná.

39.         Předseda Úřadu se tak plně ztotožňuje se závěrem Úřadu uvedeným v bodech 110, 112 – 113 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jímž Úřad odůvodnil zastavení správního řízení ve specifikovaných částech. Rozkladové námitky tak jsou nedůvodné.

40.         Z obsahu podaného rozkladu se jeví, že do části výroku II napadeného rozhodnutí nesměřují žádné konkrétní námitky. Vzhledem k tomu, že rozklad byl podán do celého rozsahu napadeného rozhodnutí, posoudí předseda Úřadu taktéž správnost a zákonnost výroku II napadeného rozhodnutí.

41.         Dle výroku II napadeného rozhodnutí bylo správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastaveno, jelikož návrhu v části týkající se tvrzeného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změny zadávací dokumentace uveřejněné na profilu zadavatele dne 1. 7. 2021, 8. 7. 2021, 9. 7. 2021 a 14. 7. 2021 nepředcházely řádně a včas podané námitky.

42.         Dle právní úpravy zákona platí, že pokud zadavatel vysvětlením zadávací dokumentace ve smyslu § 98 zákona provede změnu zadávacích podmínek, je povinen postupovat podle § 99 zákona. Dle § 99 odst. 2 zákona pak zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, jestliže to vyžaduje povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace. Sporné v tomto případě je, zda byly námitky proti tomuto údajnému porušení zákona uplatněny ve lhůtě stanovené zákonem.

43.         Předně je vhodné uvést, v jaké lhůtě musí být námitky směřující proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona uplatněny. K tomuto lze odkázat například na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 28. 6. 2021, č. j. ÚOHS-12706/2021/162/HSc,HBa vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ nebo rozhodnutí Úřadu ze dne 30. 11. 2020, č. j. ÚOHS-38434/2020/500/JBě vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0385/2020/VZ. V souladu s rozhodovací praxí Úřadu je na lhůtu pro podání námitek proti neprodloužení lhůty ve smyslu § 99 odst. 2 zákona nahlíženo jako na lhůtu dle § 242 odst. 1, odst. 2 zákona.

44.         V nyní řešeném případě je lhůta pro podání námitek proti porušení § 99 odst. 2 zákona, kdy zadavatel vůbec neprodlouží lhůtu pro podání nabídek, dána ustanovením § 242 odst. 1 zákona, podle něhož „námitky musí být zadavateli doručeny do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem“. Vzhledem k tomu, že k domnělému porušení práva docházelo vždy v okamžiku uveřejnění každé jednotlivé změny zadávací dokumentace, je nutno tyto okamžiky označit taktéž za počátek běhu lhůty ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Námitky tak měly být uplatněny vždy do 15 dnů od uveřejnění změny. Nicméně v tomto případě byly všechny námitky směřující k porušení § 99 odst. 2 zákona uvedeny až v návrhu ze dne 12. 8. 2021, a tedy byly uplatněny opožděně. Příkladem lze uvést, že k poslední změně došlo dne 14. 7. 2021 a námitky proti těmto změnám mohly být uplatněny do dne 29. 7. 2021, což se nestalo.

45.         Předseda Úřadu proto shledává výrok II napadeného rozhodnutí za správný.

Ke splnění prenotifikační povinnosti dle nařízení (ES) č. 1370/2007

46.         Spornou otázkou je v tomto případě výklad nařízení (ES) č. 1370/2007, resp. jeho aplikovatelnost na zadávací řízení vedená v režimu zákona.

47.         Úřad v rámci posouzení této námitky vycházel z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-35463/2020/321/HBa ze dne 9. 11. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0175/2020/VZ. V bodě 36 odůvodnění citovaného rozhodnutí předseda Úřadu konstatoval nad rámec řešeného případu, že „povinnost zveřejnit předběžné oznámení se pojí toliko k případům zabezpečování dopravy dle ZVS. Zadavatele postupující podle zákona prenotifikační povinnost dle čl. 7 odst. 2 nařízení nestíhá, neboť toto nařízení je s úpravou veřejných zakázek mimoběžné, nejedná se o speciální předpis“. Úřad, vycházeje z citovaného rozhodnutí, dospěl k závěru, že jelikož je v tomto případě zadávána veřejná zakázka v režimu zákona, a nikoliv dle ZVS, neuplatní se prenotifikační povinnost dle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1370/2007.

48.         Předseda Úřadu si je vědom toho, že v odkazovaném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0175/2020/VZ konstatoval, že úprava nabídkového řízení obsažená v ZVS a úprava zadávacího řízení dle ZZVZ jsou právní úpravy mimoběžné, a tedy zadavatele postupujícího v režimu zákona nestíhá povinnost prenotifikace dle ZVS. Toto posouzení bylo výslednicí několika úvah: V prvé řadě vycházelo z konceptu, který zvolil pro implementaci nařízení (ES) č. 1370/2007 český zákonodárce. Ten právní úpravu ZVS koncipoval jako samostatnou právní úpravu, která v případě potřeby odkazuje na dílčí instituty zákona, čímž si dopomáhá k vytvoření samostatného institutu nabídkového řízení, aniž by zůstával prostor pro úvahy, že je ZVS vůči zákonu v postavení lex specialis. Dále z bodu 27 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, poměrně jednoznačně vyplývá, že zadávací směrnice se vztahují na veřejné zakázky a zakázky na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají, zatímco nařízení (ES) č. 1370/2007 se vztahuje na koncese na veřejné služby v přepravě cestujících autobusem či tramvají a na veřejné zakázky na služby v oblasti poskytování služeb veřejné přepravy cestujících po železnici nebo metrem.[3] Vysvětlení obsaženému v bodu 27 směrnice č. 2014/24/EU odpovídá ostatně i článek 10 směrnice, který z její působnosti vylučuje veřejné služby v přepravě cestujících po železnici nebo metrem, odpovídá mu i § 29 zákona, který v písm. o) stanoví, že zadavatel dle zákona nezadává veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o veřejnou přepravu cestujících po železniční dráze, a taktéž § 21 ZVS, který omezuje použití § 9 – 20 ZVS na případy koncesí linkové dopravy a tramvají. Z uvedených právních úprav, jakož i z legislativního procesu předcházejícímu přijetí nařízení (ES) č. 1370/2007, tedy ve vztahu k přepravě cestujících autobusovou linkovou dopravou vyplynulo, že se na její zadávání vztahuje nařízení (ES) č. 1370/2007 potažmo ZVS pouze v případě, že se jedná o koncesi.

49.         Ve světle rozsudku Soudního dvora ve věci C-292/15, Hörmann Reisen GmbH proti Stadt Augsburg, Landkreis Ausburg ze dne 27. 10. 2016 a rozsudku Soudního dvora ve věci C-518/17, Stefan Rudiger ze dne 20. 9. 2018, které dovozují specialitu nařízení (ES) č. 1370/2007 vůči zadávacím směrnicím, je třeba stanovisko předsedy Úřadu vyslovené v rozhodnutí vydaném v řízení evidovaném pod sp. zn. ÚOHS-R0175/2020/VZ přehodnotit. Uvedené rozsudky Soudního dvora jsou totiž rozsudky o předběžných otázkách, u nichž právní teorie i praxe nepochybují jednak o závaznosti inter partes, ale na webových stránkách Soudního dvora[4] je dovozována i závaznost erga omnes a ta je ostatně v praxi respektována. Není žádoucí, aby byla právní jistota zadavatelů zpochybňována, a jelikož předseda Úřadu je povinen respektovat judikaturu unijních soudů, je třeba pojímat právní úpravu ZVS s ohledem na závěry učiněné Soudním dvorem v citovaných rozsudcích jako úpravu speciální vůči úpravě zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že ani takto nelze v českém prostředí dovodit prenotifikační povinnost zadavatele dle § 19 ZVS, neboť použití tohoto ustanovení je omezeno ustanovením § 21 ZVS toliko na koncese, nikoliv na veřejné zakázky, je nutno pro veřejné zakázky zadávané dle zákona dovodit prenotifikační povinnost přímo z nařízení (ES) č. 1370/2007, neboť takový postup je v souladu s uvedenými rozsudky Soudního dvora.

50.         Předseda Úřadu se zřetelem k výše uvedenému považuje nyní za nezbytné posoudit, zda předběžné oznámení zadavatele ze dne 17. 10. 2014 splnilo požadavky nařízení (ES) č. 1370/2007.

51.         Dle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1370/2007 každý příslušný orgán přijme nezbytná opatření s cílem nejpozději jeden rok před zahájením nabídkového řízení nebo jeden rok před přímým uzavřením smlouvy zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie alespoň tyto informace:

a)           název a adresa příslušného orgánu;

b)           typ plánovaných smluv;

c)           služby a oblasti, na něž se možné smlouvy vztahují.

52.         Dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2016/2338 ze dne 14. 12. 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici bylo do čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1370/2007 doplněno písmeno:

d)           plánované datum zahájení a dobu trvání smlouvy o veřejných službách.

53.         Navrhovatel v rozkladu rozporuje, že zadavatelem učiněná prenotifikace z roku 2014 nesplňuje požadavky nařízení (ES) č. 1370/2007, resp. novelizovaného nařízení. Dle navrhovatele měl zadavatel přistoupit k odeslání nového předběžného oznámení tak, aby toto bylo v souladu s novelou předmětného nařízení, za současného dodržení roční lhůty. Předseda Úřadu nyní přistoupí k posouzení naplnění požadavků předmětného nařízení. Předně však sděluje, že předběžné oznámení učiněné zadavatelem nebylo žádným jiným zadávacím řízením zkonzumováno, tzn. lze jej považovat za prenotifikaci vázanou na nyní řešené zadávací řízení. Na proběhnuvši jednací řízení bez uveřejnění nelze tuto prenotifikaci z povahy daného druhu zadávacího řízení vztahovat.

54.         V prenotifikaci č. 2014/S 200-352409[5] ze dne 17. 10. 2014 uveřejněné v Úředním věstníku Evropské Unie zadavatelem bylo uvedeno následující:

• Název a adresa příslušného orgánu: Kraj Vysočina, poštovní adresa: Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika, kontaktní místa: Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina, posta@kr-vysocina.cz, tel.: 564602111, internetová adresa: www.kr-vysocina.cz.
• Typ plánovaných smluv: smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě provozované na období 8 let dle rozhodnutí Rady Kraje Vysočina. Uzavření smluv na základě zákona o veřejných zakázkách.
• Služby, na něž se možné smlouvy vztahují: veřejná linková osobní doprava provozovaná na území Kraje Vysočina rozčleněného na více oblastí (o objemu oblasti v rozmezí od cca 1 mil. ujetých kilometrů do 3 mil. ujetých kilometrů.
• Oblasti, na které se smlouvy vztahují: Česká republika, Kraj Vysočina; některé linky mohou případně přesahovat v rámci České republiky do Jihočeského kraje, Středočeského kraje, Pardubického kraje a Jihomoravského kraje.

55.         Z výše uvedeného lze zjistit, že řešené předběžné oznámení zadavatele splnilo podmínky, jež byly dány tehdy platným a účinným zněním nařízení (ES) č. 1370/2007. V prenotifikaci jsou uvedeny údaje spadající pod písmena a) – c) předmětného nařízení. Ačkoliv došlo v roce 2016, tj. necelé dva roky po vydání prenotifikace, k novelizaci předmětného nařízení, neznamená to, že by původní prenotifikace nesplňovala podmínky nařízení. Posouzení splnění těchto podmínek je nutno vztahovat ke dni vydání prenotifikace. Novela nařízení totiž nemá retroaktivní účinek na již dříve vydaná předběžná oznámení.

56.         Námitkám navrhovatele týkajícím se prenotifikační povinnosti ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007 předseda Úřadu přisvědčil toliko z hlediska aplikovatelnosti nařízení (ES) č. 1370/2007 na veřejné zakázky zadávané v režimu zákona. Předseda Úřadu se však již neztotožnil s tím, že by v tomto případě učiněná prenotifikace neobsahovala povinné údaje (vymezené v tehdy platném a účinném nařízení).

57.         Úřad měl ve světle výše citovaných rozsudků Soudního dvora posoudit obsah předběžného oznámení učiněného zadavatelem ve vztahu k požadavkům daného nařízení, přestože předseda Úřadu v rozhodnutí vydaném v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0175/2020/VZ konstatoval neaplikovatelnost prenotifikační povinnosti dle nařízení (ES) č. 1370/2007 na zadávací řízení dle zákona. Úřad totiž nebyl uvedeným rozhodnutím, resp. v něm vyloženým právním názorem vázán. K vázanosti právního názoru předsedy Úřadu lze stručně konstatovat, že primárně je závazný právní názor spojen s kasačním postupem odvolacího správního orgánu, tj. s rozhodnutím, kterým odvolací orgán napadené rozhodnutí ruší a vrací věc prvostupňovému orgánu k dalšímu projednání[6]. V nyní řešeném případě se však o tuto situaci nejedná. V úvahu tak připadá pouze vázanost rozhodovací praxí[7] a s tím související uplatnění zásady legitimního očekávání. Úřad by tak uvedeným rozhodnutím byl vázán v případě, že je toto rozhodnutí součástí ustálené rozhodovací praxe.

58.         Ustálenou rozhodovací praxí se rozumí opakovaný ustálený způsob interpretace a aplikace norem. Pouze ustálená rozhodovací praxe, resp. judikatura je schopna vyvolávat normativní účinky a je tak pro daný správní orgán závazná. Pojem „vázanost“ je v kontinentálním právním řádu navíc chápana jako povinnost se argumentačně vypořádat s daným závazným právním názorem[8]. Nejedná se tak o pouhé přijetí právního závěru učiněného ve shodném či stejném případě.[9] Citované rozhodnutí předsedy jakožto jediné rozhodnutí obsahující právní závěr, dle kterého se na řízení vedená podle zákona prenotifikační povinnost ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1370/2007 neuplatní, proto nelze chápat jako ustálenou rozhodovací praxi, kterou by se Úřad byl povinen řídit. Zvláště existují-li rozsudky Soudního dvora, se kterými je dané rozhodnutí předsedy Úřadu zjevně v rozporu.

59.         Dílčím závěrem lze shrnout, že se Úřad měl s ohledem na odkazované rozhodnutí předsedy Úřadu vypořádat s tím, zda se prenotifikační povinnost uplatní či nikoliv a případně posoudit obsah předběžného oznámení. V napadeném rozhodnutí ovšem jakákoliv úvaha chybí. Nicméně toto pochybení nezpůsobilo nezákonnost napadeného rozhodnutí, jelikož po přezkoumání předběžného oznámení je zřejmé, že toto splňuje požadavky předmětného nařízení.

K ostatním námitkám vztahujícím se k výroku III napadeného rozhodnutí

60.         Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že zadávací podmínky umožňují spekulativní jednání účastníků zadávacího řízení při stanovení nabídkové ceny. Dle jeho slov by někteří uchazeči mohli stanovit výrazně vyšší nabídkovou cenu za první období a podhodnotit druhé období, čímž by mohli uměle snížit nabídkovou cenu a následně předčasně vypovědět smlouvu na plnění veřejné zakázky. Model pro stanovení nabídkové ceny je dle navrhovatele netransparentní a zadávací podmínky umožňují podání neporovnatelných nabídek. Úřad dle navrhovatele v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela opomíjí skutečnost, že je v tomto případě hodnocena celková nabídková cena a odhalení mimořádně nízké nabídkové ceny pouze za jedno období by proto nebylo možné. Navrhovatel je toho názoru, že kdyby byly hodnoceny nabídkové ceny za obě období zvlášť, mohlo by to omezit riziko spekulativního jednání uchazečů. V rozkladu je rozporováno taktéž samotné rozdělení předmětu veřejné zakázky na dvě období. Navrhovatel to považuje za neopodstatněný krok zadavatele, když odpadl důvod spočívající v zavedení tarifů VDV. Zároveň je dle něj argumentace Úřadu založená na odlišných kvalitativních požadavcích spekulativní. Pro rozlišení různých nároků na vozový park totiž zadavatel užívá jiný nástroj – požadavek na starší a nová vozidla. Rozdělení plnění veřejné zakázky na dvě období, přičemž za každé období má být stanovena jiná nabídková cena, je dle navrhovatele zcela netransparentní, účelové a zvýhodňující některé uchazeče (větší dopravce před menšími a středními dopravci).

61.         Předseda Úřadu k možnosti podání neporovnatelných nabídek uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci konkrétně vymezil, jak má být zpracována nabídková cena. V čl. 7.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že: „Účastník zadávacího řízení zpracuje cenu plnění v členění podle předlohy (Příloha č. 5 dokumentace zadávacího řízení).“ Přílohou č. 5 zadávací dokumentace byla tabulka vytvořená v Microsoft Office Excel s názvem „Formulář pro zpracování nabídkové ceny a kritérií kvality“, v níž bylo zaznamenáno rozdělení veřejné zakázky na dvě období, dále zde byl zadavatelem stanovený předpokládaný roční objem kilometrů pro příslušné období i pro celé období. Uchazeči přitom měli doplňovat náklady na kalendářní rok v souladu s pokyny dle čl. 7.3 zadávací dokumentace a jednotkovou cenu v Kč/km dopravního výkonu pro každé období zvlášť. Celková nabídková cena pak byla vypočtena v souladu s čl. 7.2 zadávací dokumentace dle předdefinovaných vzorců v buňce G10 označené jako „Nabídková cena v Kč bez DPH hodnota rozhodná pro hodnocení“ ve „Formuláři pro zpracování nabídkové ceny a kritérií kvality“. Z výše uvedeného je zřejmé, jakým způsobem měla být vypočtena celková nabídková cena, jež byla předmětem hodnocení. Zadavatelem zvolený model byl zcela transparentní, jelikož uchazeč ihned po zadání hodnot věděl, jakou nabídkovou cenu je schopen nabídnout. Uvedený formulář byl navíc pro všechny dodavatele stejný. Lze proto konstatovat, že dodavatelé byli schopni podat porovnatelné nabídky a námitky navrhovatele je proto třeba odmítnout.

62.         Ohledně popsaného spekulativního jednání uchazečů předseda Úřadu sděluje, že je možné, aby někteří uchazeči stanovili výhodnější jednotkovou cenu pro druhé období oproti jednotkové ceně za první období. Nicméně zadavatel, byť hodnotí pouze celkovou nabídkovou cenu, může identifikovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v rámci částí nabídkové ceny, které nepodléhají hodnocení, resp. nejsou přímo hodnoceny. Jak také dovodil Krajský soud ve svém rozsudku ze dne 12. 3. 2020, č. j. 62 Af 104/2018-167, a to konkrétně v bodě 20 odůvodnění. Jestliže zadavatel tuto skutečnost zachytí, je oprávněn v souladu s § 113 odst. 4 zákona požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, a to postupem dle § 46 zákona. Není tedy pravdou, že by v tomto případě bylo riziko spekulativního jednání významnější, než tomu může být v jiných případech. Shodně pak nelze říci, že by zadavatel při stanovení modelu pro určení nabídkové ceny pochybil a zapříčinil tak možnost spekulativního jednání. Hodnocení dílčích nabídkových cen za každé období zvlášť by mělo dle předsedy Úřadu stejný účinek. Jestliže zadavatel zvolil v rámci hodnocení kritérium celkové nabídkové ceny, je to v souladu se zákonem, jelikož stanovení zadávacích podmínek je v diskreci zadavatele. V tomto případě navíc nic nenasvědčuje tomu, že by stanovení způsobu hodnocení diskriminovalo některé dodavatele.

63.         Rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky je rozporováno navrhovatelem v tom smyslu, že po zavedení tarifů VDV odpadl důvod pro toto rozdělení. Předseda Úřadu však souhlasí se závěrem Úřadu učiněným v bodě 131 odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle kterého je rozdělení plnění na dvě období i po odpadnutí původního důvodu logicky zdůvodnitelné. Ze zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel klade na obě období odlišné požadavky, například z hlediska nároků na vozový park a předpokládaný objem ujetých kilometrů. Nutno opětovně podotknout, že stanovení předmětu i zadávacích podmínek je zcela v rukou zadavatele, který při jejich stanovení sice musí dbát hranice vzniku diskriminačních zadávacích podmínek, avšak obecně lze konstatovat, že jejich vymezení je v rukou zadavatele. Je to totiž právě zadavatel, kdo ví, co přesně potřebuje a proč. Musí však být schopen své požadavky odůvodnit. Lze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že zadavatel užívá pro rozlišení různých nároků na vozový park požadavek na starší a nová vozidla. To však nerozporuje uvedený závěr o důvodech pro rozdělení plnění na daná období. Rozdělení plnění na dvě období a současné stanovení jednotkových cen odlišně pro jednotlivá období je transparentní a nikterak nezvýhodňuje jiné dodavatele, jelikož potenciální uchazeči mají stejné výchozí podmínky účasti. I tyto dílčí námitky je proto nedůvodné.

64.         Navrhovatel se rovněž domnívá, že by neměl nést podnikatelské riziko v důsledku nezákonně nastavených zadávacích podmínek, jelikož nelze po dodavateli požadovat, aby množství nepředvídatelných změn identifikoval a zohlednil v nabídkové ceně.

65.         Předseda Úřadu neshledal požadavek na zohlednění případných změn do nabídkových cen uchazečů za nepřiměřené podnikatelské riziko. Vzhledem k délce trvání veřejné zakázky je pochopitelné, že mohou nastat menší či větší změny plnění, například zmiňovaná změna jízdních řádů. Ačkoliv se může zdát, že stanovení nabídkové ceny se zohledněním známých i neznámých změn může dodavatele zatěžovat, nelze odhlédnout od toho, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci (konkrétně v přílohách 2a, 2b návrhu smlouvy) limity pro pokles či nárůst celkového ročního dopravního výkonu, se kterým může dodavatel při stanovování nabídkové ceny počítat. Zároveň zadavatel vymezil v bodech 3.7 a 3.8 návrhu smlouvy finanční kompenzace za procentuální zvýšení či snížení předpokládaného dopravního výkonu. Vzhledem k možnosti zohlednit eventuální změny přímo v nabídkové ceně, a také s ohledem na stanovené limity a systém kompenzací lze říci, že podnikatelské riziko je naopak snahou zadavatele v tomto případě sníženo. Jak již uvedl Úřad v bodě 144 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je na každém dodavateli, aby zhodnotil, zda výše kompenzací za případnou změnu rozsahu plnění, tj. dopravního výkonu, je dostačující či nikoliv. Nutno podotknout, že všichni dodavatelé měli stejné podmínky pro stanovení nabídkové ceny, resp. pro podání nabídky. Předseda Úřadu se tak ani s touto dílčí námitkou neztotožňuje. 

66.         Úřad dle navrhovatele v napadeném rozhodnutí dále opomíjí to, že ke změně jízdních řádů došlo ještě před zahájením plnění veřejné zakázky, tedy nikoliv až v průběhu jejího plnění. Dle navrhovatele měl zadavatel tyto změny zahrnout již do rámcových jízdních řádů. V tomto případě tak dle navrhovatele nepochybně došlo ke zvýhodnění stávajících dopravců, jelikož tito měli informaci o tom, že se bude v některých oblastech navyšovat rozsah dopravního výkonu a tato skutečnost mohla být zohledněna ve výši jejich nabídkové ceny.

67.         Případná změna jízdních řádů není v tomto případě relevantní, jelikož jízdní řády uvedené v zadávací dokumentaci byly pouze rámcové, tj. jejich konečná podoba bude v rukou vybraného dodavatele (za současného splnění požadavků zadavatele). Toto plyne z čl. 6.1 návrhu smlouvy, v němž je uvedeno: „Jízdní řád připravuje Dopravce, Objednatel Jízdní řád odsouhlasuje a Dopravce následně předkládá takovýto Jízdní řád Dopravnímu úřadu (příslušnému úřadu k vydání povolení k provozu mezinárodní linky) ke schválení pro každou Autobusovou linku, na kterou mu byla udělena licence, resp. povolení.“ V čl. 1.2 návrhu smlouvy je pak uvedeno, že rámcové jízdní řády: „znamenají orientační jízdní řády vycházející z aktuální potřeby Objednatele v okamžiku zahájení Výběrového řízení, které vymezují základní rozsah zajištění dopravní obslužnosti a časové polohy jednotlivých Spojů na Autobusových linkách.“ Uvedené rámcové jízdní řády byly orientační pro dodavatele při stanovení nabídkové ceny, přičemž pro ně byly relevantní do okamžiku podání nabídky. Jakékoliv případné změny rámcových jízdních řádů byly v tomto případě náležitě uveřejněny, většina z nich byla učiněna v důsledku dotazů účastníků řízení a účastníci zadávacího řízení byli o obsahu změn zadavatelem zpraveni. Navrhovatel v rozkladu navíc rozporoval toliko časové uplatnění změn, než změny samotné, proto není jejich obsah relevantní. Zároveň platí, že změny jízdních řádů byly zadavatelem připuštěny, jak je patrné z bodu 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí, v němž jsou shrnuty limity i následné kompenzace změn jízdních řádů ve smyslu zvýšení či snížení dopravního výkonu. Navrhovatel v rozkladu konkrétně nerozporuje jednotlivé změny, stejně tak neuvádí, z čeho vyvozuje, že tyto změny zadavatel dopředu plánoval. Jedná se tak o zcela obecná tvrzení navrhovatele, jež nemohou zvrátit závěr učiněný Úřadem již v napadeném rozhodnutí. Námitku navrhovatele je proto nezbytné odmítnout, jelikož Úřad neopomenul rozporované změny jízdních řádů, avšak je neshledal relevantními. V tomto případě následná změna rámcových jízdních řádů nemá vliv na podané nabídky také proto, že konečnou podobu jízdních řádů určuje až vybraný dodavatel se souhlasem zadavatele.      

68.         Navrhovatel taktéž rozporuje tvrzení Úřadu, že by jednotlivé změny zadávací dokumentace byly označeny v příslušných podkladech.

69.         Předseda Úřadu ověřil, zda byly změny zadávací dokumentace nějakým způsobem zaznamenané, přičemž zjistil, že předmětné změny byly jednak shrnuty v dokumentech s názvy „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace“. Uvedené změny pak byly také označeny i v konkrétních dokumentech, v nichž ke změnám docházelo, a to červenou barvou. Nelze shledat, že by změny nebylo možné jednoduše dohledat. Ačkoliv došlo v tomto případě k četným dílčím změnám zadávací dokumentace, nelze konstatovat netransparentnost zadávacích podmínek ani s ohledem na množství změn učiněných zadavatelem.

70.         Pro doplnění lze odkázat například na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 11. 3. 2019, č. j.  ÚOHS-R0004/2019/VZ-07042/2019/323/MBr, v němž zaznělo, že: „Zákon ani judikatura neuvádí žádná kvantitativní omezení, tzn. od jakého počtu změn lze konstatovat, že je změn již tolik, že je zadávací řízení nepřehledné a nekontrolovatelné a zadavatel takovým jednáním porušuje zásadu transparentnosti. Za předpokladu, že zadavatel dodrží kvalitativní kritéria stanovená zákonem ve vztahu ke změnám zadávací dokumentace, lze uzavřít, že počet změn zadávací dokumentace sám o sobě nemá vliv na transparentnost zadávacího řízení.“  

71.         Předseda Úřadu se tak plně ztotožňuje se závěrem Úřadu učiněným v bodě 154 odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž neshledal netransparentnost zadávacích podmínek. Uvedená námitka je proto rovněž nedůvodná.

72.         Dílčím závěrem lze shrnout, že napadené rozhodnutí i v této části obstojí oproti rozkladovým námitkám navrhovatele, jenž shledal předseda Úřadu nedůvodnými.

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

73.         Předseda Úřadu dále napadené rozhodnutí přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

74.         K zákonnosti napadeného rozhodnutí lze poukázat na to, že Úřad zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad také řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí lze považovat za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně nebyla zjištěna procesní vada, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Shrnutí

75.         Závěrem lze shrnout, že výroky I a II napadeného rozhodnutí jsou správné, jelikož námitky ke specifikovaným částem návrhu nebyly uplatněny řádně a včas, tj. byly uplatněny až v rámci návrhu, nikoliv v námitkovém řízení. Zastavení správního řízení ve specifikovaných částech návrhu tak bylo v souladu se zákonem. V otázce aplikovatelnosti nařízení (ES) č. 1370/2007 předseda Úřadu ve světle odkazovaných rozsudků Soudního dvora Evropské Unie přehodnotil své dříve uplatněné stanovisko. Dle závěrů předmětných rozsudků se prenotifikační povinnost ve smyslu předmětného nařízení uplatní i na veřejné zakázky zadávané v režimu zákona. Předseda Úřadu proto přistoupil k posouzení obsahu prenotifikace učiněné zadavatelem a ověřil, že toto předběžné oznámení obsahuje všechny údaje vyžadované nařízením, a to ve znění tehdy platném a účinném. Novela nařízení rozšiřující obsah požadovaných údajů totiž nemůže působit retroaktivně. Ostatní rozkladové námitky neshledal předseda Úřadu důvodnými. Zadavatel v tomto případě nepřenesl na dodavatele nepřiměřená rizika tím, že požadoval zohlednit do nabídkové ceny i případné změny, jež mohou v průběhu dlouhodobého plnění nastat. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci sestavil rovněž systém limitů přípustných změn a následných kompenzací za tyto změny. Dle předsedy Úřadu je taktéž zřejmé, z jakého důvodu zadavatel rozdělil plnění na dvě období a že předmět plnění byl zadavatelem dostatečně specifikován tak, aby dodavatelé mohli podávat porovnatelné nabídky. Ačkoliv zadávací dokumentace byla zadavatelem několikrát měněna, nemá předseda Úřadu za to, že by tyto změny způsobily netransparentnost zadávacích podmínek.

VII.        Závěr

76.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

ZDAR autobusy s.r.o., Jihlavská 759/4, 591 01 Žďár nad Sázavou

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy