číslo jednací: 05217/2022/500
spisová značka: S0670/2021/VZ

Instance I.
Věc Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj
Účastníci
  1. Liberecký kraj
  2. Energy Benefit Centre a.s.
  3. TECHNICO Opava s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 1. 3. 2022
Dokumenty file icon dokument ke stažení 733 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0670/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-05217/2022/500

 

Brno 10. 2. 2022

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 12. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec,
  • navrhovatel – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6,
  • vybraný dodavatel – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466

rozhodl takto:

I.         

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 – ze dne 22. 12. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – učiněných při zadávání veřejné zakázky »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466, se ve vztahu k části návrhu směřující proti nezahrnutí referenční zakázky »Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby „Laboratoře pro testování a laboratorní chov zvířat – objekt Ld“« do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3 „Referenční zakázky manažera BIM“, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.       

Zadavatel – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – při zadávání veřejné zakázky »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466, nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že při hodnocení nabídky dodavatele Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 se nezabýval všemi údaji z nabídky jmenovaného dodavatele odpovídajícími kritériu hodnocení č. 2 „Referenční zakázky vedoucího týmu – dotazník“, když z celkem šesti referenčních zakázek, které jmenovaný dodavatel pro účely hodnocení v rámci uvedeného hodnoticího kritéria ve své nabídce uvedl, jich při hodnocení zohlednil pouze prvních pět podle pořadí, v jakém byly tyto referenční zakázky uvedeny ve formuláři nabídky jmenovaného dodavatele, a šestou referenční zakázkou v pořadí, kterou měl pro objednatele Domov Kladno-Švermov, poskytovatel sociálních služeb, realizovat vedoucí týmu výše uvedeného dodavatele, se při hodnocení nabídek vůbec nezabýval, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.     

Zadavatel – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – při zadávání veřejné zakázky »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466, nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když pořídil „Písemnou zprávu o hodnocení nabídek“ ze dne 16. 11. 2021, ve které uvedl popis hodnocení u dílčích hodnoticích kritérií č. 2 „Referenční zakázky vedoucího týmu – dotazník“ a č. 3 „Referenční zakázky manažera BIM – počet zakázek v BIM“, aniž z něj byly zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající shora citovaným kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých shora uvedených kritérií hodnocení, tj. jaké konkrétní referenční zakázky byly jednotlivými účastníky předloženy pro účely hodnocení, které z nich zadavatel do hodnocení zahrnul a které nikoliv, a v rámci hodnoticího kritéria č. 2 i kolik bodů zadavatel za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil a z jakého konkrétního důvodu příslušný počet za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

IV.    

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – uvedeného ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení jmenovaného zadavatele o výběru dodavatele – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava – ze dne 16. 11. 2021 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466, a všechny navazující úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení.

V.      

Zadavateli – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0670/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 – ze dne 22. 12. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466.

VI.    

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

  

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil zadávání veřejné zakázky »Zpracování projektové dokumentace „DEPODUB DTMLK_CZ051_001“ s využitím metody BIM - Centrální depozitář pro Liberecký kraj« v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-020402, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 110-289466 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 3. 1 zadávací dokumentace ze dne 7. 6. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) vypracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace, resp. informačních modelů stavby, na investiční akci novostavby Centrálního depozitáře pro Liberecký kraj „DEPODUB DTLK_CZ051_001“ zahrnující kromě vlastní stavby depozitáře také návrh vybavení, řešení venkovních úprav, oplocení a související výstavby přístupové komunikace v areálu společnosti Silnice LK a.s., ve kterém bude novostavba umístěna. Nedílnou součástí předmětu veřejné zakázky je také zajištění související inženýrské činnosti, činnost koordinátora BOZP, součinnosti při zadávacím řízení na dodavatele stavby a autorského dozoru při realizaci stavby.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí podle bodu 5 zadávací dokumentace 13 802 400 Kč bez DPH.

4.             Z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 27. 7. 2021 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 9 nabídek.

5.             Za účelem posouzení a hodnocení obdržených nabídek zadavatel jmenoval hodnoticí komisi, jež na jednáních konaných dne 9. 9. 2021, 4. 10. 2021, 25. 10. 2021 a 4. 11. 2021 provedla hodnocení nabídek a stanovila jejich konečné pořadí. Jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka dodavatele TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, 746 01 Opava (dále jen „vybraný dodavatel“). Nabídka navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) – se umístila na třetím místě v pořadí. Navrhovatel obdržel „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 16. 11. 2021 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) obsahující přílohu č. 1 „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatel“ a přílohu č. 2 „Písemná zpráva o hodnocení nabídek“ (dále jen „písemná zpráva o hodnocení nabídek)“ téhož dne.

6.             Navrhovatel námitkami ze dne 1. 12. 2021 podanými téhož dne brojil proti postupu zadavatele v zadávacím řízení včetně rozhodnutí o výběru dodavatele, neboť byl dle jeho názoru postup zadavatele při hodnocení nabídek a výběru dodavatele netransparentní a v rozporu se zákonem. Tyto námitky byly zadavatelem odmítnuty „Rozhodnutím zadavatele o námitkách“ ze dne 14. 12. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), doručeným navrhovateli téhož dne.

7.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel neztotožnil se závěry vypořádání jeho námitek, podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 22. 12. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl Úřadu a ve stejnopisu zadavateli doručen téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel se v úvodu svého návrhu obecně vyjadřuje k průběhu zadávacího řízení a uvádí, že zadavatel hodnocení nabídek provedl nepředvídatelně, netransparentně a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona.

9.             Navrhovatel považuje odůvodnění zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách týkající se postupu hodnoticí komise při hodnocení nabídek účastníků za naprosto nedostatečné. Dle navrhovatele se zadavatel nevěnuje konkrétním skutečnostem a poskytuje pouze velmi obecné proklamace, které nedávají navrhovateli žádnou možnost přezkumu postupu zadavatele.

10.         V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje ke způsobu hodnocení jednotlivých nabídek. Navrhovatel uvádí, že jeho nabídka obsahovala 6 referenčních zakázek pro hodnoticí kritérium „Referenční zakázky vedoucího týmu – dotazník“ s váhou 25 % (dále jen „hodnoticí kritérium č. 2“). Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel postupoval nezákonně, když mu v rámci hodnoticího kritéria č. 2 zohlednil pouze 4 referenční zakázky, ačkoliv navrhovatel v nabídce k tomuto hodnoticímu kritériu předložil 5 bezvadných a do hodnocení započitatelných referenčních zakázek. Pochybení zadavatele navrhovatel spatřuje v tom, že hodnoticí komise posuzovala vyplněné dotazníky pouze za prvních 5 referenčních zakázek v pořadí uvedeném v nabídce, navrhovatele a následně konstatovala, že předložený dotazník k referenční zakázce s názvem „Snížení energetické náročnosti budovy ISŠT Mělník – projektová dokumentace, autorský dozor, energetické hodnocení“ (dále jen „referenční zakázka ISŠT Mělník“) není možné z důvodu chybějícího podpisu objednatele zahrnout do hodnocení. Dále navrhovatel spatřuje netransparentnost a nerovný přístup zadavatele v tom, že v pořadí šestá referenční zakázka s názvem „Domov Kladno – Švermov – komplexní rekonstrukce“ (dále jen „referenční zakázka Domov Kladno – Švermov“) nebyla vůbec do hodnocení zahrnuta. Tento postup zadavatele může mít dle navrhovatele rozhodující vliv na pořadí nabídek a potažmo i na výběr dodavatele.

11.         Navrhovatel následně uvádí, že referenční zakázky byly do nabídek všech účastníků dokládány v náhodném pořadí, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách neurčil pevné pořadí referenčních zakázek (např. podle abecedy, finančního objemu zakázky, časové posloupnosti apod.). K tomu navrhovatel dále dodává, že referenční zakázky jsou v nabídkách účastníků uvedeny na dvou místech, přičemž v nabídce navrhovatele jsou na obou místech uvedeny v jiném pořadí, neboť pořadí uvedení referenčních zakázek v nabídce objektivně není a ani nemůže být rozhodné. Zadavatel si tak dle navrhovatele svévolně určil, které ze dvou různých pořadí referenčních zakázek uvedených v nabídce navrhovatele vezme v potaz a kterých pět referenčních zakázek navrhovatele bude v rámci hodnoticího kritéria č. 2 posuzovat.

12.         Dle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, že by účastníci mohli v rámci hodnoticího kritéria č. 2 doložit v nabídce max. 5 referenčních zakázek, ale že předmětem hodnocení bude max. 5 referenčních zakázek. V tom je dle navrhovatele značný rozdíl, neboť zadavatel nestanovil maximální počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, ale pouze stanovil omezení počtu referenčních zakázek, které budou z výčtu doloženého účastníkem brány v potaz. Podle navrhovatele je naprosto běžnou praxí, že účastníci ve svých nabídkách pro účely obdobných hodnoticích kritérií či posouzení technické kvalifikace uvádí více než zadavatelem požadovaný rozsah, a pokud je některá z referenčních zakázek vyřazena, je zcela běžné a přiměřené, že je tato služba nahrazena další službou uvedenou na seznamu.

13.         Navrhovatel shledává nezákonnost zadavatelova postupu také v tom, že u ostatních účastníků zadávacího řízení zadavatel zřejmě posuzoval všechny jimi předložené referenční zakázky.

14.         Navrhovatel dále uvádí, že postup zadavatele ve věci neuznání referenční zakázky ISŠT Mělník z důvodu chybějícího elektronického podpisu objednatele na dotazníku je naprosto nepřiměřený a v rozporu se zásadou rovného zacházení, neboť zadavatel některé jiné referenční zakázky objasňoval u jejich objednatelů. Dle navrhovatele se navíc v předmětné referenční zakázce nejedná o objasnění dle § 46 zákona, ale o prosté ověření pravdivosti doložených údajů. Chybějící podpis objednatele na dotazníku předmětné referenční zakázky byl způsoben pouze administrativní chybou navrhovatele, což dokazuje fakt, že navrhovatel zaslal v rámci námitek příslušný dotazník s platným elektronickým podpisem s datem předcházejícím konci lhůty pro podání nabídek, a tak o jeho pravosti nemohlo být pochyb.

15.         V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k obsahu písemné zprávy o hodnocení nabídek. Dle navrhovatele nerovnost a netransparentnost zadavatelova postupu zvýrazňuje skutečnost, že zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvádí počet předložených, posuzovaných a hodnocených referenčních zakázek k hodnoticímu kritériu č. 2 a hodnoticímu kritériu „Referenční zakázky manažera BIM – počet zakázek v BIM s váhou 25 %“ (dále jen „hodnoticí kritérium č. 3“) pouze u některých účastníků zadávacího řízení, zatímco u jiných uvádí tyto informace jen k jednomu z dílčích hodnoticích kritérií a o dalším mlčí, ač je z písemné zprávy o hodnocení nabídek zřejmé, že účastníci v daném dílčím hodnoticím kritériu obdrželi maximálně možný počet bodů.

16.         Navrhovatel taktéž upozorňuje na ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) zákona a uvádí, že zadavatel uvedl pouze hodnoty, které při hodnocení získal, nikoliv však údaje, kterými k hodnotám přispěl. Pouhý výčet referenčních zakázek, které byly z hodnocení vyřazeny, je dle navrhovatele nedostatečný, jelikož není možné provést jakýkoliv přezkum hodnocení nabídek. Zadavatel musí dle navrhovatele uvést jasný způsob přidělení konkrétní výše bodů pro každou referenční zakázku, včetně uvedení všech relevantních údajů tak, aby bylo možné ověřit, kolik referenčních zakázek účastníci skutečně předložili, kolik z nich opravdu splnilo hodnoticí kritérium, jaké bodové ohodnocení bylo jednotlivým referenčním zakázkám přiděleno a zda byl u všech účastníků zajištěn rovný přístup.

17.         V další části návrhu navrhovatel nesouhlasí s nezahrnutím referenční zakázky »Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby „Laboratoře pro testování a laboratorní chov zvířat – objekt Ld“« (dále jen „referenční zakázka Zpracování PD stavby Laboratoře“) do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3 s odůvodněním zadavatele, že při ověřování této referenční zakázky u objednatele bylo zjištěno, že předmětná referenční zakázka neobsahovala využití metody BIM. Dle navrhovatele byla metoda BIM při zpracování předmětné referenční zakázky skutečně a prokazatelně využita, což navrhovatel mohl bezesporu zadavateli prokázat. Předmětná referenční zakázka je tak zcela způsobilá k tomu, aby byla zahrnuta do hodnocení.

18.         Závěrem navrhovatel shrnuje, že zadavatel vzhledem k výše uvedenému postupoval v rozporu zejména s § 6, § 39 odst. 1 a § 119 zákona i ustálenou rozhodovací praxí Úřadu a soudních institucí České republiky i Evropské unie, čímž navrhovateli vznikla újma, neboť mu vlivem takového postupu nebyl přiznán příslušný počet bodů v rámci hodnocení nabídek a současně není známo, jakým způsobem bylo postupováno při hodnocení nabídek některých jiných účastníků, přičemž tato skutečnost má přímý vliv na pořadí nabídek a výběr dodavatele veřejné zakázky. Jako nápravu uvedených pochybení navrhovatel navrhuje, aby mu zadavatel přidělil správný počet bodů v hodnoticích kritériích č. 2 a č. 3, dále aby zadavatel sepsal transparentní hodnoticí zprávu a v případě změny pořadí nabídek zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele a opětovně rozhodl na základě spravedlivého a transparentního hodnocení nabídek.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19.         Úřad obdržel návrh dne 22. 12. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0670/2021/VZ.

20.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

21.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-44257/2021/511/KZa ze dne 27. 12. 2021.

22.         Dne 31. 12. 2021 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 29. 12. 2021.

Vyjádření zadavatele ze dne 29. 12. 2021

23.         Zadavatel v úvodu svého vyjádření uvádí, že posouzením a hodnocením nabídek pověřil hodnoticí komisi, přičemž legitimnost jednotlivých kroků hodnoticí komise znovu prověřil a je přesvědčen, že při výběru dodavatele nebyl žádný z účastníků zvýhodněn či znevýhodněn při započítávání jednotlivých referenčních zakázek pro hodnocení. Všechny referenční zakázky předložené v nabídkách jednotlivých účastníků a v dotaznících na objednatele byly dle zadavatele pečlivě posouzeny tak, aby byl zajištěn rovný přístup ke všem účastníkům.

24.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že odůvodnění odmítnutí podaných námitek je naprosto nedostatečné. Zadavatel trvá na tom, že rozhodl o námitkách v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

25.         Dále zadavatel uvádí, že argument navrhovatele, že zadavatel nestanovil maximální počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, nebyl uveden v námitkách navrhovatele a je zmíněn až nyní. Zadavatel trvá na svém požadavku, že předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 2 bude max. 5 referenčních zakázek a takto také k hodnocení přistoupil.

26.         Dále se zadavatel vyjadřuje ke způsobu hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel je přesvědčen o tom, že hodnoticí komise postupovala při hodnocení nabídek rovným přístupem ke všem účastníkům a k předloženým nabídkám a že hodnocení proběhlo transparentně, přezkoumatelně a zcela v souladu s § 6 zákona. Zadavatel uvádí, že v případě, kdy účastník uvedl v nabídce více než 5 referenčních zakázek pro hodnoticí kritérium č. 2 či více než 6 referenčních zakázek pro hodnoticí kritérium č. 3, nebylo k referenčním zakázkám přesahujícím stanovené maximum v souladu se zadávací dokumentací v rámci hodnocení přihlíženo, a to u žádného z účastníků.

27.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že neuznání referenční zakázky, ke které byl doložen objednatelem nepodepsaný dotazník, bylo důvodné a jeho postup byl v souladu s § 6 zákona. I přesto, že se jeví podpis dotazníku jako marginální a snadno vysvětlitelná záležitost, která by mohla být dle § 46 zákona objasněna, je zadavatel přesvědčen, že tento úkon dožádat ani objasnit nebylo možné, jelikož by takový postup byl v rozporu s § 6 zákona. Zadavatel ve chvíli, kdy od navrhovatele obdržel výše uvedený nepodepsaný dotazník, nemohl vědět, že byl fakticky podepsán, ale pouze vlivem technického přenosu došlo ke ztrátě elektronického podpisu. Tato skutečnost byla zadavateli oznámena až v rámci podaných námitek. V případě, že by zadavatel vyzval navrhovatele k doplnění podpisu, mohla nastat situace, že si navrhovatel, potažmo i jiný účastník, bude teprve zpětně podpis zajišťovat u objednatele a takový postup není v souladu s § 6 zákona.

28.         Dále se zadavatel vyjadřuje k navrhovatelem namítané netransparentní písemné zprávě o hodnocení nabídek, jež je přílohou č. 2 oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel je přesvědčen, že v rámci celého dokumentu oznámení o výběru dodavatele jsou uvedeny veškeré potřebné údaje tak, aby si každý účastník mohl ověřit, jakým způsobem byla jeho nabídka posuzována a hodnocena. Písemná zpráva o hodnocení nabídek tak byla dle zadavatele zpracována v souladu s §119 odst. 2 zákona. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že v bodě C písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou uvedeny informace o každém z účastníků, který podal nabídku. Je zde uvedena výše nabídkové ceny i celkový počet referenčních zakázek předložených v rámci dílčích hodnoticích kritérií č. 2 a č. 3. Dále je v rámci popisu hodnocení uvedena tabulka s přidělenými body, ze které vyplývá počet uznaných referenčních zakázek (dále jen „tabulka hodnocení“). V případě, že nebyly hodnoticí komisí některé referenční zakázky uznány, je tato skutečnost zachycena v následném popisu hodnocených údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, kdy jsou u jednotlivých nabídek uvedeny nedostatky předložených referenčních zakázek včetně odůvodnění. V případě, že referenční zakázky předložené k hodnocení byly v souladu s požadavky zadavatele uznány v maximálním počtu dle daného hodnoticího kritéria, byly tak uvedeny v tabulce hodnocení bez jakéhokoli dalšího komentáře. Zadavatel je toho názoru, že v případě kladného posouzení předložených referenčních zakázek není nutné se v dokumentu písemné zprávy o hodnocení nabídek zabývat odůvodněním, z jakého důvodu byly referenční zakázky uznány, neboť tato skutečnost vyplývá již ze samotného aktu komise, tedy uznáním referenčních zakázek.

29.         Dále se zadavatel vyjadřuje k tvrzení navrhovatele o neoprávněném vyřazení referenční zakázky Zpracování PD stavby Laboratoře v rámci hodnoticího kritéria č. 3. Zadavatel upozorňuje, že výše uvedená skutečnost nebyla předmětem podaných námitek navrhovatele a je zmíněna až v návrhu. Dále zadavatel uvádí, že ověřování referenčních zakázek probíhalo prostřednictvím emailové komunikace s objednateli uvedených služeb a posuzovalo se splnění požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. Zadavateli bylo objednatelem předmětné referenční zakázky sděleno, že BIM nebyl v zakázce požadován, ani nebyl ukázán. Z tohoto důvodu nebyla uvedená referenční zakázka zahrnuta do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3. Stejným způsobem bylo postupováno u všech ostatních účastníků zadávacího řízení. Zadavatel neměl žádné pochybnosti o pravdivosti získaných informací a nemá povinnost ověřovat informace získané od objednatele následně i u navrhovatele.

30.         V závěru svého vyjádření zadavatel uvádí, že se plně ztotožňuje s názorem hodnoticí komise, a je přesvědčen o tom, že hodnoticí komise postupovala při hodnocení nabídek rovným přístupem ke všem účastníkům a předloženým nabídkám a že hodnocení proběhlo transparentně, přezkoumatelně a zcela v souladu s § 6 zákona. Zadavatel je též přesvědčen, že v rámci písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou uvedeny veškeré potřebné údaje v souladu s § 119 odst. 2 zákona tak, aby si každý účastník mohl ověřit, jakým způsobem byla jeho nabídka posuzována a hodnocena. Z výše uvedených důvodů zadavatel nebude rušit rozhodnutí o výběru dodavatele.

Další průběh správního řízení

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-01719/2022/511 ze dne 17. 1. 2022 Úřad účastníkům správního řízení stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32.         Účastníci správního řízení se ve lhůtě stanovené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení nevyjádřili.

33.         Dne 3. 2. 2022 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-04168/2022/500 z téhož dne, kterým nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

34.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

35.         Podle bodu 18 zadávací dokumentace jsou pro hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti stanovena celkem tři kritéria hodnocení:

1.      Nabídková cena s váhou 55 % (dále jen „hodnoticí kritérium č. 1“),

2.      Referenční zakázky vedoucího týmu – dotazník s váhou 25 %,

3.      Referenční zakázky manažera BIM – počet zakázek v BIM s váhou 25 %.

36.         V bodu 18 části „Kritérium 2 – Referenční zakázky vedoucího týmu – dotazník – váha 25 %“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil:

„Zadavatel bude v rámci tohoto kritéria hodnotit zkušenosti osoby zodpovědné za realizaci veřejné zakázky, tzn. referenční zakázky, resp. významné referenční služby vedoucího týmu. Účastník v nabídce uvede soupis referenčních zakázek, poskytnutých za posledních 10 let před koncem lhůty pro podání nabídek včetně uvedení investičních nákladů akce, doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, u nichž tato osoba působila v pozici vedoucího týmu nebo hlavního projektanta.

Za referenční zakázku vedoucího týmu se považuje ukončená zakázka, jejímž předmětem bylo zpracování DÚR, DSP, DPS včetně zajištění inženýrské činnosti výše uvedenou osobou v posledních 10 letech před koncem lhůty pro podání nabídek za účelem realizace stavebních prací, jejichž předmětem byla:

novostavba či rekonstrukce občanských staveb, staveb pro bydlení, průmyslových staveb nebo polyfunkčních staveb (s převažující funkcí - min 50 % prostavěných m3 - občanské nebo bytové výstavby), přičemž min. investiční náklady projektované stavební akce činily 50 mil. Kč bez DPH.

Za účelem hodnocení je účastník oprávněn uvést pouze referenční zakázky jedné osoby. V případě, že za účelem hodnocení budou uvedeny referenční zakázky více osob na pozici „vedoucí týmu – hlavní projektant“, bude účastník vyloučen ze zadávacího řízení.

Pro účely hodnocení účastník vyplní tabulku do formuláře nabídky, který bude přílohou ZD. Jako součást nabídky účastník rovněž doloží vyplněný a podepsaný dotazník ze strany objednatele na každou hodnocenou referenční zakázku. Na základě uvedených odpovědí objednatele účastník obdrží příslušný počet bodů v rámci každé referenční zakázky. V rámci každé otázky může být označena pouze jedna odpověď. Dotazník na objednatele je přílohou č. 7 této ZD.

Předmětem hodnocení bude max. 5 referenčních zakázek. V případě, že účastník do nabídky doloží vyplněný dotazník týkající se jiných referenčních zakázek, než jsou uvedeny ve formuláři nabídky, nebudou tyto referenční zakázky v rámci hodnocení zohledněny.

Účastník obdrží počet bodů na základě odpovědí objednatele referenční zakázky. Celkový maximální možný počet bodů za 1 referenční zakázku je 20 bodů, v součtu za všechny hodnocené (max. 5) referenční zakázky potom maximálně 100. Do hodnocení budou započítány ukončené referenční zakázky. Jako nejvhodnější hodnota v rámci tohoto kritéria bude označena ta s nejvyšším počtem obdržených bodů určený součtem za uvedené referenční zakázky.

Bodové hodnocení bude vynásobeno váhou tohoto kritéria, tj. 25 %.

počet bodů hodnocené nabídky x váha kritéria v % = zisk provážených bodů dle kritéria č. 2

(příklad: 4 referenční zakázky - získané body 20+20+20+20 = 80 bodů → 80 x 25 % = 20 provážených bodů)“

37.         V bodu 18 části „Kritérium 3 – Referenční zakázky manažera BIM – počet zakázek v BIM – váha 20 %“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil:

„Zadavatel bude v rámci tohoto kritéria hodnotit zkušenosti osoby zodpovědné za realizaci veřejné zakázky, tzn. referenční zakázky, resp. počet významných referenčních služeb manažera BIM, při nichž byla využita metoda BIM. Účastník v nabídce uvede soupis referenčních zakázek, poskytnutých za posledních 10 let před koncem lhůty pro podání nabídek včetně uvedení investičních nákladů akce, doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, u nichž tato osoba působila v roli manažera BIM.

Pro účely hodnocení se za referenční zakázku „Manažera BIM“ považuje zakázka při které byly v projektové dokumentaci v alespoň jednom ze stupňů DÚR, DSP, DÚR/DSP, DPS použity části informačních modelů staveb pro generování příslušných částí výkresové dokumentace, nebo při které byly části informačních modelů využity pro koordinaci navrhovaného řešení pro automatizované vyhledávání nedořešených míst v projektech za účelem realizace stavebních prací, jejichž předmětem byla:

novostavba či rekonstrukce občanských staveb, staveb pro bydlení, průmyslových staveb nebo polyfunkčních staveb (s převažující funkcí - min 50 % prostavěných m3 - občanské nebo bytové výstavby).

Za účelem hodnocení je účastník oprávněn uvést pouze referenční zakázky jedné osoby. V případě, že za účelem hodnocení budou uvedeny referenční zakázky více osob v roli „manažer BIM“, bude účastník vyloučen ze zadávacího řízení.

Přidělené body:

2 referenční zakázky                    1 bod

3 referenční zakázky                25 bodů

4 referenční zakázky                50 bodů

5 referenčních zakázek           75 bodů

6 referenčních zakázek         100 bodů

Bodové hodnocení bude vynásobeno váhou tohoto kritéria, tj. 20 %.

počet bodů hodnocené nabídky x váha kritéria v % = zisk provážených bodů dle kritéria č. 3

(příklad: 4 referenční zakázky → 50 bodů → 50 x 20 % = 10 provážených bodů)“

38.         Součástí zadávací dokumentace je mj. příloha č. 1 „Formulář nabídky“ (dále jen „formulář nabídky“), do kterého měli účastníci zadávacího řízení vyplnit údaje pro účely hodnocení nabídek v rámci hodnoticích kritérií č. 2 a č. 3 a též údaje pro účely posouzení technické kvalifikace.

39.         V bodu 2 části „Kritérium 2 – Referenční zakázky vedoucího týmu – váha 25 %“ formuláře nabídky zadavatel připravil pět tabulek k doplnění referenčních zakázek pro hodnocení v hodnoticím kritériu č. 2 a pod nimi uvedl následující text: „Pro každou další referenční službu zkopírujte tabulku, viz výše. Pro potřeby hodnocení bude započítáno max. 5 referenčních služeb. V případě, že nebudou u referenčních služeb uvedeny všechny požadované informace, nebude k ní doložen vyplněný a podepsaný dotazník ze strany objednatele, nebo nebude zřejmé, že referenční služba splňuje všechny požadavky stanovené zadavatelem, nebude taková referenční služba pro potřeby hodnocení započítána.“

40.         Součástí nabídky navrhovatele je vyplněný formulář nabídky, který obsahuje v části „Kritérium 2 – Referenční zakázky vedoucího týmu – dotazník – váha 25 %“ seznam referenčních zakázek s požadovanými údaji v následujícím pořadí:

1.      Novostavba autosalonu Praha Průhonice – PD

2.      Nový objekt základní školy speciální (Mladá Boleslav)

3.      ISŠT Mělník

4.      Snížení energetické náročnosti komplexu budov ISŠT Benešov

5.      Kulturní dům v Klášterci nad Ohří - přestavba a přístavba

6.      Domov Kladno – Švermov

41.         Součástí nabídky navrhovatele je mj. vyplněný a podepsaný dotazník ze strany objednatele k referenční zakázce Domov Kladno – Švermov, ze kterého vyplývá, že objednatel udělil navrhovateli za předmětnou referenční zakázku plný počet bodů, tj. celek 20 bodů.

42.         Navrhovatel v části „Kritérium 3 - Referenční zakázky manažera BIM – počet zakázek v BIM – váha 20 %“ formuláře nabídky uvedl referenční zakázku Zpracování PD stavby Laboratoře, které v popisu předmětu plnění referenční zakázky uved následující: DUR, DSP, DPS, DVZ, SP, IČ, AD - týkající se novostavby občanské stavby s převažující funkcí - min 50 % prostavěných m3 – občanské výstavby s využitím metody BIM.“.

43.         Z oznámení o výběru dodavatele vyplývá, že zadavatel dne 16. 11. 2021 rozhodl o výběru dodavatele.

44.         V oznámení o výběru je uvedeno konečné pořadí nabídek dle přidělených bodů v následujícím znění:

 

45.         V písemné zprávě o hodnocení nabídek je v části 2 „Popis hodnocených údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení“ (dále jen „část 2“) uvedeno následující:

V rámci jednotlivých kritérií byly účastníkům přiděleny body dle níže uvedené tabulky:

 

(…)

V nabídce č. 2 účastníka CASUA, spol.s r.o. je ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 2 – počet referenčních služeb vedoucího týmu uvedeno celkem 6 referenčních služeb a ke každé z nich je doložen vyplněný dotazník ze strany objednatele. Zadavatel v zadávací dokumentaci v rámci tohoto kritéria stanovil, že předmětem hodnocení bude max. 5 referenčních zakázek. Hodnoticí komise přidělila účastníkovi body z vyplněných dotazníků za prvních 5 referenčních zakázek v pořadí uvedeném ve Formuláři nabídky. V pořadí 6. referenční zakázka s názvem Rezidence Podbaba – Sladovany obj. 1-4 nebyla do hodnocení zahrnuta.

V rámci kritéria 3 – referenční zakázky manažera BIM – počet zakázek v BIM je ve Formuláři nabídky účastníka CASUA, spol.s r.o. uvedeno celkem 11 referenčníchslužeb. Zadavatel v zadávací dokumentaci v rámci tohoto kritéria stanovil, že předmětem hodnocení bude max. 6 referenčních služeb. Hodnoticí komise přidělila účastníkovi v rámci tohoto kritéria body za 6 referenčních služeb.

V nabídce č. 3 Účastníka Energy Benefit Centre a.s. je ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 2 – počet referenčních služeb vedoucího týmu uvedeno celkem 6 referenčních služeb a ke každé z nich je doložen vyplněný dotazník ze strany objednatele. Zadavatel v zadávacím dokumentaci v rámci tohoto kritéria stanovil, že předmětem hodnocení bude max. 5 referenčních zakázek. Zadavatel dále požadoval jako součást nabídky doložit vyplněný a podepsaný dotazník ze strany objednatele na každou hodnocenou referenční zakázku. Hodnoticí komise za účelem hodnocení posuzovala vyplněné dotazníky za prvních 5 referenčních zakázek v pořadí uvedeném ve Formuláři nabídky. Hodnoticí komise konstatovala, že předložený dotazník k referenční službě č. 3 s názvem Snížení energetické náročnosti budovy ISŠT Mělník – projektová dokumentace, autorský dozor, energetické hodnocení není podepsán objednatelem, nesplňuje tak požadované zadávací podmínky a není možné ho zahrnout do hodnocení. V pořadí 6. referenční zakázka s názvem Domov Kladno – Švermov – komplexní rekonstrukce nebyla do hodnocení zahrnuta. Hodnoticí komise přidělila účastníkovi v rámci tohoto kritéria body celkem za 4 vyplněné dotazníky objednatelů.

V rámci kritéria 3 – referenční zakázka manažera BIM – počet zakázek BIM je ve Formuláři nabídky účastníka Energy Benefit Centre a.s. uvedena pod číslem 1 referenční služba s názvem Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby „Laboratoře pro testování a chov laboratorních zvířat – objekt Ld“. Při ověřování této referenční služby bylo objednatelem uvedeno, že služba neobsahovala využití metody BIM. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi s nabídkou č. 3 z celkového počtu 6 uvedených referenčních zakázek bude pro účely hodnocení započítáno 5 referenčních zakázek.

V nabídce č. 4. účastníka Arch.Design, s.r.o. ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 3 – referenční zakázka manažera BIM – počet zakázek BIM je uvedena pod číslem 6 referenční služba s názvem Nejvyšší soud, ul. Bayerova, Brno.Při ověřování této referenční služby bylo objednatelem uvedeno, že služba neobsahovala využití metody BIM. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi s nabídkou č. 4 z celkového počtu 6 uvedených referenčních zakázek bude pro účely hodnocení započítáno 5 referenčních zakázek.

 V nabídce č. 5 Účastníka JIKA - CZ s.r.o. je ve Formulář nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 2 – počet referenčních služeb vedoucího týmu uvedeno celkem 5 referenčních služeb. Zadavatel požadoval jako součást nabídky doložit vyplněný a podepsaný dotazník ze strany objednatele na každou hodnocenou referenční zakázku. Nabídka účastníka JIKA - CZ s.r.o. neobsahovala žádný dotazník objednatele. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi v rámci tohoto kritéria bude přiděleno 0 bodů.

V nabídce č. 6 účastníka Adam Rujbr Architects s.r.o. je ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 2 – počet referenčních služeb vedoucího týmu uvedeno celkem 6 referenčních služeb a ke každé z nich je doložen vyplněný dotazník ze strany objednatele. Zadavatel v zadávacím dokumentaci v rámci tohoto kritéria stanovil, že předmětem hodnocení bude max. 5 referenčních zakázek. Hodnoticí komise přidělila účastníkovi body z vyplněných dotazníků za prvních 5 referenčních zakázek v pořadí uvedeném ve Formuláři nabídky. V pořadí 6. referenční zakázka s názvem Výstavba depozitáře MZK nebyla do hodnocení zahrnuta.

V rámci kritéria 3 – referenční zakázka manažera BIM – počet zakázek BIM je ve Formuláři nabídky účastníka Adam Rujbr Architects s.r.o.uvedena pod číslem 1 referenční služba s názvem Nemocnice Šternberk – Interní pavilon.Při ověřování této referenční služby bylo objednatelem uvedeno, že služba neobsahovala využití metody BIM. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi s nabídkou č. 6 z celkového počtu 2 uvedených referenčních zakázek bude pro účely hodnocení započítána 1 referenční zakázka.

V nabídce č. 7. účastníka TECHNICO Opava s.r.o. ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 3 – referenční zakázka manažera BIM – počet zakázek BIM je uvedena pod číslem 6 referenční služba s názvem Rozšíření kancelářských ploch budovy V19.Při ověřování této referenční služby bylo objednatelem uvedeno, že služba neobsahovala využití metody BIM. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi s nabídkou č. 7 z celkového počtu 6 uvedených referenčních zakázek bude pro účely hodnocení započítáno 5 referenčních zakázek.

V nabídce č. 8 účastníka ŘEZANINA & BARTOŇ, s.r.o. je ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 2 – počet referenčních služeb vedoucího týmu uvedeno celkem 5 referenčních služeb. Zadavatel požadoval jako součást nabídky doložit vyplněný a podepsaný dotazník ze strany objednatele na každou hodnocenou referenční zakázku. Nabídka účastníka ŘEZANINA & BARTOŇ, s.r.o. obsahovala 2 vyplněné dotazníky objednatelů. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi v rámci tohoto kritéria budou přiděleny body pouze za tyto 2 dotazníky.

V rámci kritéria 3 – referenční zakázka manažera BIM – počet zakázek BIM jsou ve Formuláři nabídky účastníka ŘEZANINA & BARTOŇ, s.r.o. uvedeny pod číslem 3 a 5 referenční služby s názvem Kulturní dům Kvasinky a Novostavba domu s pečovatelskou službo v ulici 5. května v Trutnově.Při ověřování těchto referenčních služeb bylo objednateli uvedeno, že služby neobsahovaly využití metody BIM. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi s nabídkou č. 8 z celkového počtu 6 uvedených referenčních zakázek boudu pro účely hodnocení započítány 4 referenční zakázky.

V nabídce č. 9. účastníka Atelier 99 s.r.o., ve Formuláři nabídky, v údajích pro hodnocení v rámci kritéria 3 – referenční zakázka manažera BIM – počet zakázek BIM je uvedena pod číslem 3 referenční služba s názvem Archiv města – DÚR, DSP, DPS.Při ověřování této referenční služby bylo objednatelem uvedeno, že služba neobsahovala využití metody BIM. Hodnoticí komise konstatovala, že účastníkovi s nabídkou č. 9 z celkového počtu 6 uvedených referenčních zakázek bude pro účely hodnocení započítáno 5 referenčních zakázek.“

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

46.         Podle ustanovení § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

47.         Podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

48.         Podle ustanovení § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení

49.         Úřad úvodem podotýká, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona, hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Dle § 242 odst. 2 zákona pak platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona. Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

50.         Vzhledem k tomu, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu namítá, že jsou v návrhu uvedeny nové skutečnosti, kterým nepředcházely řádně podané námitky, a to konkrétně v části, ve které navrhovatel namítá neoprávněné nezahrnutí referenční zakázky Zpracování PD stavby Laboratoře do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3 zadavatelem s odůvodněním, že předmětná referenční zakázka neobsahovala využití metody BIM, zabýval se Úřad v šetřeném případě předně tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

51.         Navrhovateli bylo dne 16. 11. 2021 doručeno oznámení o výběru dodavatele obsahující mimo jiné písemnou zprávu o hodnocení nabídek z téhož dne. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku doručil navrhovatel zadavateli před podáním návrhu k Úřadu ve smyslu ustanovení § 241 a násl. zákona pouze námitky ze dne 1. 12. 2021. Z uvedeného důvodu Úřad dále při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) vycházel toliko z obsahu námitek ze dne 1. 12. 2021, jakožto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu.

52.         Námitky ze dne 1. 12. 2021, směřující proti postupu zadavatele v zadávacím řízení včetně rozhodnutí o výběru dodavatele, byly zadavateli doručeny téhož dne, tj. ve lhůtě podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona. Navrhovatel v předmětných námitkách namítá nezákonný postup zadavatele při hodnocení nabídek spočívající přidělení bodů pouze za 4 referenční zakázky navrhovatele v rámci hodnoticího kritéria č. 2, ačkoliv navrhovatel předložil 5 bezvadných a do hodnocení započitatelných referenčních zakázek. Dále navrhovatel v předmětných námitkách uvádí, že zadavatel pochybil, když neuznal referenční zakázku ISŠT Mělník navrhovatele s odůvodněním zadavatele, že dotazník k předmětné referenční zakázce nebyl podepsán objednatelem. Navrhovatel v námitkách též namítá netransparentnost písemné zprávy o hodnocení nabídek.

53.         Námitka týkající se postupu neoprávněného nezahrnutí referenční zakázky Zpracování PD stavby Laboratoře do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3 zadavatelem s odůvodněním, že předmětná referenční zakázka neobsahovala využití metody BIM, však v námitkách navrhovatele ze dne 1. 12. 2021 obsažena nebyla. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že části návrhu týkající se neoprávněného nezahrnutí referenční zakázky Zpracování PD stavby Laboratoře do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3 zadavatelem s odůvodněním, že předmětná referenční zakázka neobsahovala využití metody BIM, nepředcházely řádně a včas podané námitky, neboť v námitkách navrhovatele ze dne 1. 12. 2021 toto konkrétní tvrzení absentuje.

54.         Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona správní řízení v předmětné části návrhu zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť příslušné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

55.         Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel ve vyjádření k návrhu též namítal, že oproti návrhu nebyl v námitkách nebyl obsažen argument navrhovatele, podle něhož zadavatel nestanovil maximální počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce. K tomu Úřad uvádí, že předmětné tvrzení navrhovatele není sice v námitkách explicitně uvedeno, nicméně toto tvrzení nepředstavuje samostatnou část návrhu, ve vztahu k níž by musely být podány námitky, ale váže se k části návrhu, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel pochybil při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnoticího kritéria č. 2, když nevzal v potaz všechny jím předložené referenční zakázky. Tento postup zadavatele (tj. nezohlednění všech předložených referenčních zakázek) přitom v námitkách navrhovatele napaden byl. Tvrzení o nestanovení maximálního počtu referenčních zakázek, jež mohou být předloženy v nabídce, tedy představuje pouze doplňující argument navrhovatele k námitce týkající se nezákonného postupu zadavatele při hodnocení jeho nabídky v hodnoticím kritériu č. 2 a nikoliv novou samostatnou část návrhu, která by sama o sobě musela být napadena námitkami, aby mohla být ve správním řízení přezkoumána.

56.         Úřad dále podotýká, že ve výroku I. rozhodl o zastavení řízení o části návrhu rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: »Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: „O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.“«. Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části návrhu směřující proti nezahrnutí referenční zakázky »Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby „Laboratoře pro testování a laboratorní chov zvířat – objekt Ld“« do hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 3 rozhodnutím.

K výroku II. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

57.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

58.         Podle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

59.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Právní posouzení

60.         Zadavatel je povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat mj. zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

61.         Zásada transparentnosti má dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 zajistit, aby „zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ K tomu lze dále doplnit, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, že požadavek transparentnosti zadávacího řízení „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zejména takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Úřad pro úplnost doplňuje, že byť se závěry soudů vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, tj. k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou (stejně jako dále uvedené) plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť pojetí a výklad zásady transparentnosti nedoznaly přijetím nové právní úpravy, tzn. zákona, žádných změn.

62.         Postup při hodnocení nabídek stanoví § 119 odst. 1 zákona tak, že zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

63.         S odkazem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že v rámci hodnocení nabídek má zadavatel povinnost plně respektovat pravidla, jež pro tento účel předem stanovil v zadávací dokumentaci, přičemž samotné hodnocení musí zadavatel provést transparentně. Jedině za splnění těchto předpokladů je možno provedené hodnocení nabídek a na něj navazující výběr dodavatele označit za souladné se zákonem.

64.         V šetřeném případě je předmětem správního řízení posouzení, zda zadavatel postupoval při hodnocení nabídky navrhovatele v souladu se zákonem, konkrétně zda zadavatel při hodnocení nabídek reflektoval pravidla pro hodnocení nabídek plynoucí ze zadávací dokumentace, a zda tedy při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zásadou transparentnosti.

65.         Navrhovatel uvedl ve formuláři nabídky referenční zakázky k hodnoticímu kritériu č. 2 v následujícím pořadí: 1. Novostavba autosalonu Praha Průhonice – PD, 2. Nový objekt základní školy speciální (Mladá Boleslav), 3. ISŠT Mělník, 4. Snížení energetické náročnosti komplexu budov ISŠT Benešov, 5. Kulturní dům v Klášterci nad Ohří - přestavba a přístavba, 6. Domov Kladno – Švermov. Navrhovatel zastává názor, že jeho nabídka v rámci hodnoticího kritéria č. 2 obsahovala 5 bezvadných a do hodnocení započitatelných referenčních zakázek, přičemž zadavatel zohlednil pouze 4 referenční zakázky uvedené v nabídce navrhovatele; konkrétně referenční zakázky Novostavba autosalonu Praha Průhonice – PD, Nový objekt základní školy speciální (Mladá Boleslav), Snížení energetické náročnosti komplexu budov ISŠT Benešov a Kulturní dům v Klášterci nad Ohří - přestavba a přístavba. Jak plyne z písemné zprávy o hodnocení nabídek, referenční zakázka ISŠT Mělník byla z důvodu absence podpisu objednatele na dotazníku k předmětné referenční zakázce z hodnocení nabídky vyřazena. Referenční zakázku Domov Kladno – Švermov, ke které navrhovatel v nabídce doložil ze strany objednatele vyplněný a podepsaný dotazník, pak zadavatel do hodnocení nezahrnul s odůvodněním, že předmětná referenční zakázka překročila maximální počet referenčních zakázek účastníka řízení, které lze do hodnocení zahrnout.

66.         Z informací uvedených v písemné zprávě o hodnocení nabídek (jakož i z vyjádření zadavatele k návrhu) tak dle názoru zadavatele vyplývá, že hodnoticí komise postupovala v souladu se zadávacími podmínkami, když při hodnocení nabídek jednotlivých účastníků nepřihlížela v rámci hodnoticího kritéria č. 2 k referenčním zakázkám uvedeným ve formuláři nabídky, které přesahovaly stanovené maximum, tj. 5 referenčních zakázek, a to ani v případě, kdy některá z prvních pěti uvedených referenčních zakázek nesplňovala zadávací podmínky, a byla tudíž z hodnocení vyřazena.

67.         V čl. 18 zadávací dokumentace zadavatel mj. uvedl, že „[p]ředmětem hodnocení bude max. 5 referenčních zakázek. V případě, že účastník do nabídky doloží vyplněný dotazník týkající se jiných referenčních zakázek, než jsou uvedeny ve formuláři nabídky, nebudou tyto referenční zakázky v rámci hodnocení zohledněny“. Dále zadavatel v části 2 formuláře nabídky, který měli účastníci vyplnit a předložit v nabídce, připravil 5 tabulek k doplnění údajů o referenčních zakázkách a dále stanovil: „Pro každou další referenční službu zkopírujte tabulku, viz výše. Pro potřeby hodnocení bude započítáno max. 5 referenčních služeb…“.

68.         Zadavatel tedy v zadávací dokumentaci uvedl, že předmětem hodnocení v kritériu hodnocení č. 2 bude maximálně 5 referenčních zakázek a poskytl účastníkům formulář nabídky, v němž připravil 5 tabulek k doplnění údajů o referenčních zakázkách pro účely hodnocení v kritériu hodnocení č. 2. I sám zadavatel však současně ve formuláři nabídky uvedl, že pro případné další referenční služby mají účastníci tabulku uvedenou ve formuláři nabídky zkopírovat.  Dle Úřadu tedy i zadavatel tímto umožnil či minimálně nezakázal dodavatelům v nabídce uvést v rámci hodnoticího kritéria č. 2 více než 5 referenčních zakázek.

69.         Úřad tedy konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil maximální možný počet referenčních zakázek, které mohou být obsaženy v nabídce, ale pouze stanovil omezení celkového počtu referenčních zakázek, za které lze udělit body v rámci hodnoticího kritéria
č. 2. Současně má Úřad za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil, že se v případě, kdy účastník v nabídce uvede větší počet referenčních zakázek, než za jaký mu mohou být uděleny v rámci hodnocení body, bude zabývat pouze takovým počtem referenčních zakázek, za nějž můžou být uděleny body, a že ostatní referenční zakázky vůbec nebude brát v potaz či že bude nějakým způsobem rozhodné pořadí v jakém jsou referenční zakázky pro účely hodnocení uvedeny v nabídce.

70.         Zadavatel tak měl při hodnocení nabídky navrhovatele v rámci hodnoticího kritéria č. 2 zohlednit všechny referenční zakázky uvedené ve formuláři nabídky navrhovatele splňující zadávací podmínky a následně přidělit navrhovateli body za max. 5 referenčních zakázek.

71.         Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel při hodnocení nabídky navrhovatele nedodržel pravidlo stanovené v § 119 odst. 1 zákona, když v rozporu se zadávacími podmínkami nezohlednil při hodnocení nabídky všechny referenční zakázky uvedené ve formuláři nabídky navrhovatele. Tento postup zadavatele nelze považovat za průhledný či předvídatelný, neboť to, že zadavatel bude tímto způsobem při hodnocení nabídek postupovat, nebylo možné ze zadávací dokumentace nijak dovodit. Postup zadavatele při hodnocení nabídky navrhovatele je tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti.

72.         Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. K tomu Úřad předně uvádí, že není rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015). Dále pak v otázce podmínky vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě, Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS 17289/2020/321/TMl ze dne 9. 6. 2020, v němž bylo mj. konstatováno, že „skutečnost, že nabídka účastníka řízení není hodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, neznamená, že je plnění veřejné zakázky tímto účastníkem řízení zcela vyloučeno“.

73.         V šetřeném případě hodnoticí komise sestavila pořadí nabídek, dle kterého se nabídka navrhovatele umístila s celkem 86,45 body na 3. místě v pořadí. Druhý účastník v pořadí získal celkem 91,39 bodů. Pokud by se zadavatel při hodnocení nabídky navrhovatele zabýval všemi údaji z nabídky navrhovatele odpovídajícími kritériu hodnocení č. 2, a zohlednil tak i referenční zakázku Domov Kladno – Švermov, nelze vyloučit, že by navrhovatel mohl získat o 5 provážených bodů více, neboť objednatel Domov Kladno-Švermov, poskytovatel sociálních služeb udělil navrhovateli za předmětnou referenční zakázku v dotazníku na objednatele plný počet bodů, tj. 20 bodů. S celkem 91,45 body, by se tak nabídka navrhovatele umístila na 2. místě v pořadí. Pokud by pak z nějakého důvodu nedošlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (např. z důvodu odstoupení vybraného dodavatele či neposkytnutí součinnosti při uzavírání smlouvy), mohl by se vybraným dodavatelem stát navrhovatel.

74.         Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

75.         Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

76.         Úřad tak s odkazem na všechny shora předestřené skutečnosti uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že se při hodnocení nabídky navrhovatele nezabýval všemi údaji z nabídky navrhovatele odpovídajícími kritériu hodnocení č. 2, když z celkem šesti referenčních zakázek, které navrhovatel pro účely hodnocení v rámci uvedeného hodnoticího kritéria ve své nabídce uvedl, jich při hodnocení zohlednil pouze prvních pět podle pořadí, v jakém byly tyto referenční zakázky uvedeny ve formuláři nabídky navrhovatele, a šestou referenční zakázkou v pořadí, kterou měl pro objednatele Domov Kladno-Švermov, poskytovatel sociálních služeb realizovat vedoucí týmu navrhovatele, se vůbec nezabýval, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

77.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

78.         Podle § 119 odst. 2 zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)   identifikaci zadávacího řízení,

b)   fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)    seznam hodnocených nabídek a

d)   popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.    hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.    popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.    popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.    výsledek hodnocení nabídek.

Právní posouzení

79.         Otázkou dodržování zásady transparentnosti při zadávání veřejných zakázek se Úřad v obecné rovině zabýval již v bodě  61 a násl.  odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad opakuje, že základním účelem zásady transparentnosti je, aby veškeré postupy zadavatele v zadávacím řízení byly čitelné, férové, odůvodněné a kontrolovatelné jak samotnými účastníky zadávacího řízení, tak následně Úřadem.

80.         K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je písemná zpráva o hodnocení nabídek, která mj. slouží účastníkům zadávacího řízení jako zdroj informací o hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek musí být průhledné, průkazné a musí být zpracováno transparentně tak, aby bylo přezkoumatelné. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je tudíž nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění.

81.         Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí písemná zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tudíž vyplývá, že písemná zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu.

82.         Ve zde projednávané věci se Úřad s ohledem na obsah návrhu zabýval tím, zda lze z písemné zprávy o hodnocení nabídek identifikovat, jaké konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení v rámci hodnoticích kritérií č. 2 a č. 3, kolik bodů zadavatel za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil a z jakého konkrétního důvodu zadavatel příslušný počet bodů za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil. Úřad na tomto místě předesílá, že pokud jsou předmětem hodnocení referenční zakázky, jako tomu bylo v šetřeném případě, pak aby byl splněn požadavek dle § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona (tj. uvedení hodnocených údajů z nabídek odpovídajících kritériím hodnocení), musí z písemné zprávy o hodnocení nabídek musí zejména vyplývat, jaké konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení, s uvedením informací, z nichž je možno dovodit, zda dané referenční zakázky byly zadavatelem bodově hodnoceny skutečně tak, jak ohodnoceny být měly. V písemné zprávě o hodnocení by tak měl být uveden zejména název referenční zakázky, identifikace jejího objednatele a datum jejího provedení. Dále musí být u každé hodnocené referenční zakázky uvedeny případné další údaje, jež byly předmětem hodnocení a za něž byly zadavatelem přidělovány body. V šetřeném případě to s ohledem na stanovený způsob hodnocení nabídek v hodnoticím kritériu č. 2, kdy nabídkám byly přidělovány body v návaznosti na bodové ohodnocení udělené objednateli jednotlivých referenčních zakázek (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí) znamená, že ve vztahu k hodnocení v hodnoticím kritériu č. 2 mělo být v písemné zprávě o hodnocení nabídek u každé referenční zakázky, která byla předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 2, uvedeno, kolik bodů přidělil objednatel referenční zakázky v jednotlivých parametrech uvedených v dotazníku na objednatele. V případě, že účastník zadávacího řízení předložil v nabídce více referenčních zakázek, než za kolik mu mohly být v rámci hodnocení přiděleny body, měl zadavatel ve zprávě o hodnocení dále uvést, které z předložených referenčních zakázek reálně hodnotil (tj. přiděloval za ně body), a v případě, že účastník neobdržel za hodnocené referenční zakázky maximální možný počet bodů, měl zadavatel uvést i identifikaci referenčních zakázek, které do hodnocení nezahrnul, s odůvodněním.

83.         Zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvedl v části 2 tabulku hodnocení (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ve které byly u každého účastníka uvedeny následující údaje:

  • k hodnoticímu kritériu č. 1: nabídková cena účastníka, body získané za nabídkovou cenu a celkový počet povážených bodů získaných účastníkem v rámci hodnoticího kritéria č. 1;
  • k hodnoticímu kritériu č. 2: počet vyplněných a objednatelem podepsaných dotazníků uvedených v nabídce účastníka, celkový počet bodů získaných za hodnocené referenční zakázky a celkový počet povážených bodů získaných účastníkem v rámci hodnoticího kritéria č. 2;
  • k hodnoticímu kritériu č. 3: počet referenčních služeb manažera BIM uvedených v nabídce účastníka, body získané za daný počet předložených referenčních zakázek a celkový počet povážených bodů získaných účastníkem v rámci hodnoticího kritéria č. 3;
  • celkový počet povážených bodů získaných účastníkem;
  • pořadí nabídky účastníka.

84.         Zadavatel dále v písemné zprávě o hodnocení nabídek v části 2 uvedl u účastníků CASUA, spol. s r. o., Energy Benefit Centre a.s. a Adam Rujbr Architects s.r.o. v rámci hodnoticího kritéria č. 2 pouze počet předložených referenčních zakázek k dílčímu hodnoticímu kritériu a názvy referenčních zakázek, které nebyly do hodnocení zahrnuty, s odůvodněním. Dále zadavatel v dané části písemné zprávy o hodnocení nabídek uvedl u účastníka ŘEZANINA & BARTOŇ, s.r.o.v rámci hodnoticího kritéria č. 2 pouze počet předložených referenčních zakázek k dílčímu hodnoticímu kritériu a informaci, že do hodnocení byly započítány pouze 2 referenční zakázky, neboť k ostatním nebyly v nabídce doloženy vyplněné a podepsané dotazníky ze strany objednatele. Zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek neuvedl u účastníků CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o., Arch.Design, s.r.o., TECHNICO Opava s. r.o. a Atelier 99 s.r.o. v rámci hodnoticího kritéria č. 2 žádné údaje, přestože dle tabulky hodnocení bylo každému účastníkovi v daném hodnoticím kritériu zohledněno 5 referenčních zakázek, za které jim byly následně přiděleny body. V rámci hodnoticího kritéria č. 3 v části 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek uvedl zadavatel u účastníka CASUA, spol. s r. o. pouze celkový počet předložených referenčních zakázek v nabídce účastníka a informaci, že v rámci tohoto kritéria přidělila hodnoticí komise účastníkovi body za 6 referenčních zakázek. Dále zadavatel v dané části písemné zprávy o hodnocení nabídek uvedl u účastníků Energy Benefit Centre a.s., Arch.Design, s.r.o., Adam Rujbr Architects s.r.o., TECHNICO Opava s. r.o., ŘEZANINA & BARTOŇ, s.r.o. a Atelier 99 s.r.o. pouze celkový počet předložených referenčních zakázek k dílčímu hodnoticímu kritériu, názvy referenčních zakázek, které nebyly do hodnocení zahrnuty, s odůvodněním, a počet referenčních zakázek, které byly pro účely hodnocení započítány. Zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek neuvedl u účastníků CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o. a JIKA - CZ s.r.o. v rámci hodnoticího kritéria č. 3 žádný bližší popis svého postupu při hodnocení, přestože dle tabulky hodnocení započítal zadavatel pro účely hodnocení v daném dílčím kritériu účastníkovi CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o. 4 referenční zakázky a účastníkovi JIKA - CZ s.r.o. 3 referenční zakázky.

85.         Z uvedeného vyplývá, že zadavatel v písemné zprávě o hodnocení neuvedl u žádného účastníka identifikaci referenčních zakázek, které daný účastník pro účely hodnocení předložil, neuvedl ani identifikaci referenčních zakázek, které zahrnul do hodnocení nabídek (tj. za které přiděloval body), současně u účastníků, kteří předložili více referenčních zakázek, než za kolik jim mohly být přiděleny body a současně v rámci hodnocení neobdrželi maximální možný počet bodů, neuvedl ani identifikaci referenčních zakázek, které do hodnocení nezahrnul. U některých účastníků zadavatel uvedl celkový počet referenčních zakázek předložených pro účely hodnocení, u některých účastníků však tento údaj neuvedl. Ve vztahu k hodnoticímu kritériu č. 2 pak zadavatel neuvedl ani body, jež v rámci jednotlivých parametrů vztahujících se k referenčním zakázkám udělili jejich objednatelé (a na základě nichž pak přiděloval body zadavatel). U některých účastníků (např. CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o. či JIKA - CZ s.r.o.) byl ve zprávě o hodnocení uveden pouze výsledek jejich bodového hodnocení v tabulce hodnocení, zcela však absentovala identifikace hodnocených údajů z jejich nabídek i popis hodnocení těchto údajů zadavatelem.  

86.         Zadavatel k tomu ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru v případě kladného posouzení předložených referenčních zakázek není nutné se v písemné zprávě o hodnocení nabídek zabývat odůvodněním, z jakého důvodu byly referenční zakázky uznány, neboť tato skutečnost vyplývá již ze samotného aktu komise, tedy z uznání referenčních zakázek. Dle Úřadu je třeba takový postup hodnotit jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť je tím znemožněna kontrola postupu zadavatele, mj. ze strany účastníků zadávacího řízení. Účastníci zadávacího řízení ze zprávy o hodnocení nabídek neměli jak zjistit, jaké konkrétní referenční zakázky byly předmětem hodnocení a za jaké z nich zadavatel přidělil při hodnocení body (nemohli tak ověřit, že tyto referenční zakázky byly zadavatelem bodově ohodnoceny tak, jak ohodnoceny být měly), současně v některých případech nevěděli, které referenční zakázky zadavatel u účastníků, kteří předložili více referenčních zakázek, než bylo možno zohlednit v rámci hodnocení, a současně při hodnocení neobdrželi maximální možný počet bodů, při hodnocení nezohlednil; v rámci hodnoticího kritéria č. 2 pak nevěděli ani to, kolik bodů zadavatel za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil a z jakého konkrétního důvodu zadavatel příslušný počet za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil.

87.         Uvedeným postupem zadavatel snížil průhlednost zadávacího řízení, jeho férovost a kontrolovatelnost, neboť na základě údajů uvedených zadavatelem v písemné zprávě o hodnocení nabídek nelze nijak zpětně ověřit, že výsledek hodnocení nabídek prezentovaný zadavatelem skutečně odpovídá obsahu nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení. Neuvedením údajů o jednotlivých referenčních zakázkách v písemné zprávě o hodnocení nabídek porušil zadavatel ustanovení § 119 odst. 2 písm. d) zákona a současně zásadu transparentnosti.

88.         Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když pořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvedl popis hodnocení u dílčích hodnoticích kritérií č. 2 a č. 3, aniž z něj byly zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající shora citovaným kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých shora uvedených kritériích hodnocení, tj. jaké konkrétní referenční zakázky byly jednotlivými účastníky předloženy pro účely hodnocení, které z nich zadavatel do hodnocení zahrnul a které nikoliv, a v rámci hodnoticího kritéria č. 2 i kolik bodů zadavatel za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil a z jakého konkrétního důvodu zadavatel příslušný počet za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní.

89.         Pokud by písemná zpráva o hodnocení nabídek byla zpracována transparentně, tj. pokud by zadavatel uvedl, jaké konkrétní referenční zakázky byly účastníky předloženy pro účely hodnocení, které z nich zadavatel do hodnocení zahrnul a které nikoliv, a v rámci hodnoticího kritéria č. 2 i kolik bodů zadavatel za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil a z jakého konkrétního důvodu příslušný počet za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil, byla by tato zpráva přezkoumatelná a správnost výsledku hodnocení by bylo možno ověřit. Jelikož se tak ale nestalo, nelze mít postaveno najisto, že zadavatelem určené pořadí nabídek skutečně odpovídá obsahu nabídek, tedy že zadavatel např. neudělil některému z účastníků body za referenční zakázku, která nesplňovala požadavky zadavatele, a tudíž za ni být body uděleny neměly. Účastníci zadávacího řízení, kteří zprávu o hodnocení obdrželi, s ohledem na absenci konkrétních údajů o hodnocených referenčních zakázkách nemohli ověřit, zda tyto referenční zakázky měly být bodově ohodnoceny tak, jak to učinil zadavatel, a nemohli tudíž ani podat konkrétně zacílené námitky proti výsledku hodnocení. Nelze přitom vyloučit, že pokud by zadavatel zprávu o hodnocení nabídek zpracoval v souladu se zákonem, některý z účastníků by konkrétními a relevantními argumenty zpochybnil např. bodové hodnocení nabídky vybraného dodavatele, a zadavatel by na základě ověření takových námitek zjistil, že body přidělil nesprávně a výsledek hodnocení by změnil. Je tedy zřejmé, že nedodržení zákonných pravidel pro zpracování písemné zprávy o hodnocení nabídek mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

90.         Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když pořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvedl popis hodnocení u dílčích hodnoticích kritérií č. 2 a č. 3, aniž z něj byly zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající shora citovaným kritériím hodnocení a popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých shora uvedených kritériích hodnocení, tj. jaké konkrétní referenční zakázky byly jednotlivými účastníky předloženy pro účely hodnocení, které z nich zadavatel do hodnocení zahrnul a které nikoliv, a v rámci hodnoticího kritéria č. 2 i kolik bodů zadavatel za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil a z jakého konkrétního důvodu zadavatel příslušný počet za jednotlivé referenční zakázky účastníkům zadávacího řízení přidělil, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z toho důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

91.         Úřad konstatuje, že z důvodu procesní ekonomie již nepovažoval za účelné zabývat se částí návrhu, v níž navrhovatel napadá postup zadavatele spočívající v nezohlednění referenční zakázky ISŠT Mělník v rámci hodnocení nabídek s odůvodněním, že dotazník k předmětné referenční zakázce nebyl podepsán objednatelem. Úřad má za to, že šetření této skutečnosti uvedené v návrhu by nemohlo mít vliv na výsledek rozhodnutí Úřadu, resp. na uložené nápravné opatření. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů, jež by případně vedly k přijetí téhož nápravného opatření, nadbytečné.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

92.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

93.         Vzhledem k tomu, že Úřad rozhodl ve výroku II. o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 119 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, a ve výroku III. o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž nedodržení těchto pravidel mohlo ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, je Úřad povinen v souladu s § 263 odst. 2 zákona uložit nápravné opatření.

94.         Z důvodu výše uvedeného nedodržení zákonných pravidel, ke kterému došlo v souvislosti s hodnocením nabídek zachyceném v oznámení o výběru a též v souvislosti se zpracováním písemné zprávy o hodnocení nabídek, jež je součástí oznámení o výběru, Úřad zvolil jako opatření k nápravě zrušení úkonu zadavatele, a to oznámení o výběru dodavatele a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Nabytím právní moci výroku IV. tohoto rozhodnutí se tedy zadávací řízení vrací zpět do fáze hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení.  

K výroku V. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

95.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

96.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání rozhodnutí, bez ohledu na jeho právní moc. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy (s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona) ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

97.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení, uložil zároveň ve výroku V. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

 

K výroku VI. rozhodnutí – náklady řízení

98.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

99.         Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, a to oznámení o výběru dodavatele a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

100.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000670.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ‒ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II., III., IV. a VI. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku V. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.      Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec

2.      Energy Benefit Centre a.s., Křenova 438/3, 162 00 Praha 6

3.      TECHNICO Opava s.r.o., Hradecká 1576/51, 746 01 Opava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz