číslo jednací: 39724/2021/162/DHa
spisová značka: R0153/2021

 

Spisová značka:  ÚOHS-R0153/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-39724/2021/162/DHa

Brno 25. 11. 2021

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 21. 9. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 2. 2019 Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, ev. č. ČAK 10533, se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-30585/2021/510/MKo ze dne 8. 9. 2021, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0272/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů centrálního zadavatele –

• statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –
• T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4

učiněných při uzavírání rámcové dohody s názvem „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro statutární město Jablonec nad Nisou a jím zřizované a zakládané organizace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 25. 5. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace“ ze dne 21. 5. 2021 na profilu centrálního zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/21/V00013153,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0272/2021/VZ, č. j. ÚOHS-30585/2021/510/MKo ze dne 8. 9. 2021

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Centrální zadavatel – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen „zadavatel“) – jakožto zadavatel ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) – zahájil dne 25. 5. 2021 uveřejněním dokumentu „Výzva k podání nabídky a zadávací dokumentace“ ze dne 21. 5. 2021 (dále jen „ZD“) na profilu zadavatele pod systémovým číslem NEN N006/21/V00013153 zjednodušené podlimitní řízení za účelem uzavření rámcové dohody s názvem „Poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro statutární město Jablonec nad Nisou a jím zřizované a zakládané organizace“ (dále jen „rámcová dohoda“ či „zadávací řízení“)

2.             Předmět rámcové dohody je podle čl. 3 ZD poskytování mobilních telekomunikačních služeb v rozsahu a v souladu se ZD, a to po dobu 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti rámcové dohody, přičemž výsledkem zadávacího řízení bude uzavření rámcové dohody na poskytování mobilních telekomunikačních služeb s jedním dodavatelem, a to v rozsahu specifikovaném ZD. Součástí plnění je rovněž zajištění všech činností souvisejících se zajištěním požadovaných služeb. Na základě uzavřené rámcové dohody budou uzavírány dílčí smluvní vztahy s jednotlivými organizacemi.

3.             Z dokumentu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 18. 6. 2021 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“), přičemž toto rozhodnutí bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno téhož dne.

4.             Dne 2. 7. 2021 zadavatel obdržel od účastníka zadávacího řízení – Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 2. 2019 Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, ev. č. ČAK 10533, se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 30. 6. 2021 (dále jen „námitky“) směřující proti zadávacím podmínkám a proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Tyto námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 9. 7. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) dodaným navrhovateli do datové schránky téhož dne odmítl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek, podal dne 19. 7. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jakožto orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne.

6.             Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 19. 7. 2021, kdy Úřad obdržel návrh.

7.             Návrh navrhovatele směřoval především proti rozhodnutí o výběru. Konkrétně navrhovatel namítal, že zadavatel se v souvislosti s posouzením splnění podmínek účasti účastníků zadávacího řízení opomněl zabývat otázkou, zda je vybraný dodavatel při jím stanovené výši nabídkové ceny objektivně schopen dodržet požadavky zadavatele na společensky odpovědné zadávání stanovené v čl. 4 a příloze č. 2 ZD, zda tedy jím stanovená výše nabídkové ceny není mimořádně nízkou (dále jen „MNNC“), resp. jestli jím podaná nabídka v daném ohledu splňuje podmínky účasti ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 písm. d) zákona. Zpochybňuje, zda tedy nebyly dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a c) a odst. 4 zákona. Podle názoru navrhovatele může být pochybení zadavatele při posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek dodavatelů v tomto ohledu důsledkem neurčitosti a nejednoznačnosti zadávacích podmínek, neboť zadavatel v souvislosti s požadavky na společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek dle navrhovatele používá právně neurčité pojmy, aniž by v rámci zadávacích podmínek tyto pojmy definoval. Navrhovatel se návrhem domáhal zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele.

II.             Napadené rozhodnutí

8.             Dne 8. 9. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0272/2021/VZ, č. j. ÚOHS-30585/2021/510/MKo (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad v části návrhu směřující proti neurčitosti zadávacích podmínek týkajících se požadavků zadavatele na společensky odpovědné zadávání vymezených v čl. 4 a v příloze č. 2 ZD podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

9.             Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad návrh navrhovatele ve zbylé části zamítl, neboť Úřad nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

10.         Úřad výrok I odůvodnil tím, že část námitek v návrhu týkajících se požadavků zadavatele na společensky odpovědné zadávání směřuje proti zadávacím podmínkám, proti kterým navrhovatel mohl brojit námitkami již během lhůty pro podání nabídek, tedy nejpozději do dne 11. 6. 2021 v 10:00 hod. Navrhovatel však tyto námitky před uplynutím lhůty pro podání nabídek neuplatnil a zadavateli podal námitky až v návaznosti na rozhodnutí o vyloučení dodavatele poté, co jeho nabídka skončila jako druhá. Úřad předmětné námitky vyhodnotil tak, že nebyly podány řádně a včas. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl v této části návrhu tak, že zastavil správní řízení dle § 257 písm. h) zákona.

11.         K výroku II Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že se zadavatel posouzením nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC zabýval, ačkoli k takovému postupu nebyl ze zákona povinen a ani si takovou povinnost nestanovil v ZD. Hodnotící komise však neshledala žádnou nabídkovou cenu účastníků zadávacího řízení mimořádně nízkou. K posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení Úřad uvedl, že zadavatel nabídku vybraného dodavatele posuzoval i z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení týkajících se požadavků na společensky odpovědné zadávání stanovených v čl. 4 a v příloze č. 2 ZD, neboť kontroloval, zda jeho nabídka obsahuje čestné prohlášení, jež mělo splnění daných požadavků prokazovat. Vybraný dodavatel dle zadavatele veškeré podmínky splnil. Úřad v postupu zadavatele v souvislosti s posouzením splnění podmínek účasti vybraného dodavatele a posouzením nabídkové ceny vybraného dodavatele v kontextu požadavků zadavatele na společensky odpovědné zadávání stanovených v čl. 4 a v příloze č. 2 ZD neshledal porušení zákona.

III.           Rozklad navrhovatele

12.         Dne 21. 9. 2021 podal navrhovatel Úřadu blanketní rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Následně dne 27. 9. 2021 navrhovatel zaslal Úřadu doplnění rozkladu. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 8. 9. 2021. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

13.         Navrhovatel je toho názoru, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném právním posouzení věci ze strany Úřadu a neúplném zjištění skutkového stavu, neboť Úřad v souvislosti s řešením klíčových právních otázek nezohlednil všechny skutečnosti namítané navrhovatelem. Navrhovatel má těmito skutečnostmi na mysli argumentaci předestřenou v návrhu spočívající v nedostatečně vymezených požadavcích na společensky odpovědného dodavatele. V důsledku neurčitě vymezených požadavků na společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek zadavatel nemohl být schopen provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona.

14.         Dle navrhovatele tak Úřad postupoval ryze formalisticky k řešení navrhovatelem vznesených námitek a výkladu relevantních ustanovení. Navrhovatel si je vědom, že zadávací řízení přestavuje formalizovaný proces, ovšem dle jeho názoru nesmí forma jednotlivých úkonů prováděných zadavatelem v rámci zadávacího řízení převládnout nad jejich obsahem. Na tom je však právní posouzení provedené Úřadem založeno. Dle navrhovatele Úřad v napadeném rozhodnutí popřel základní zásady zadávání veřejných zakázek obsažené v § 6 zákona. Navrhovatel v této souvislosti dále tvrdí, že Úřad svým postupem dal do budoucna zadavatelům nástroj k obcházení zásady sociálně odpovědného zadávání.

15.         Navrhovatel dále tvrdí, že právě neschopnost zadavatele správně vyložit nejednoznačnost zadávacích podmínek, a tím je správně aplikovat, se projevila až v souvislosti s rozhodnutím o výběru dodavatele. Navrhovatel by k podání námitek ve lhůtě pro podání nabídek nemohl přistoupit, neboť se domnívá, že by byly zjevně předčasné. K tomuto tvrzení navrhovatel doplňuje, že i Úřad se ztotožnil s názorem o nejednoznačnosti sporné zadávací podmínky.

Závěr rozkladu

16.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání. 

IV.          Řízení o rozkladu

17.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.

19.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu navrhovatele

20.         Úvodem je nutno konstatovat, že navrhovatel podal námitky označené jako „Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele na veřejnou zakázku (…)“, v nichž brojí zejména proti rozhodnutí o výběru dodavatele, avšak část námitek směřuje i proti neurčitosti zadávacích podmínek týkajících se vymezení požadavků zadavatele na společensky odpovědné zadávání vymezených v čl. 4 a v příloze 2 ZD. Ačkoliv navrhovatel své námitky v návrhu směřuje zejména proti rozhodnutí o výběru dodavatele, v rozkladu se již zaměřil především na zpochybnění výroku I napadeného rozhodnutí. Argumentace proti výroku II není obsažena ani v rozkladu ze dne 21. 9. 2021, ani v jeho doplnění ze dne 27. 9. 2021.

K výroku I napadeného rozhodnutí

21.         Navrhovatel v návrhu ve vztahu k nejednoznačnosti předmětných požadavků zadavatele konkrétně namítal, že zadávací podmínky nejsou vymezeny zadavatelem dostatečně určitě, neboť zadavatel v čl. 4. a příloze č. 2 ZD pracuje s právně neurčitými pojmy jako „férové pracovní podmínky“, „důstojné pracovní podmínky“ či „eliminaci dopadů na životní prostředí ve snaze o trvale udržitelný rozvoj“, aniž by v rámci zadávacích podmínek tyto pojmy definoval a objasnil, plnění jakých konkrétních povinností bude v jejich rámci vyžadovat. Dle navrhovatele tímto postupem zadavatel porušil § 36 odst. 3 zákona. Dále k tomu navrhovatel tvrdí, že zadavatel v rozporu s § 6 odst. 4 zákona svůj postup v souvislosti s vymezením požadavků řádně neodůvodnil.

22.         Úřad správně učinil závěr, že se jedná o námitky, které ze své povahy směřují proti zadávacím podmínkám, což navrhovatel ani v rozkladu nerozporoval. Navrhovatel však nadále v rozkladu tvrdí, že tato nejasnost zadávacích podmínek se projevila až v okamžiku rozhodnutí o výběru dodavatele.

23.         K řešení případů, kdy se nesprávnost, potažmo nezákonnost zadávací podmínky projeví až v okamžiku hodnocení, se vyjádřil Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 2 Afs 67/2010 – 105 ze dne 25. 1. 2011, ve kterém uvedl že „je nutno od sebe odlišovat situace, kdy podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek. Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich aplikací.“ Ačkoliv se uvedené rozhodnutí vztahuje k úpravě dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou jeho závěry plně aplikovatelné i v poměrech nyní účinného zákona, což platí i o další judikatuře uvedené v tomto rozhodnutí.

24.         Úřad v bodech 77-81 odůvodnění napadeného rozhodnutí posoudil, o kterou z výše popsaných situací se v daném případě jedná. Úřad správně učinil závěr, že ze ZD bylo od počátku zřejmé, jaké podmínky bude zadavatel v rámci požadavků na společensky odpovědné zadávání vyžadovat, a že tyto podmínky jsou stanoveny obecně a že k prokázání souladu plnění dodavatelů s těmito podmínkami bude od dodavatelů požadovat čestné prohlášení. Navrhovateli tak musela být tvrzená nejasnost zadávacích podmínek zřejmá již při jejich zveřejnění, a také po celou dobu během lhůty pro podání nabídek, jelikož zůstaly po celou tuto dobu nezměněny. Stejně tak muselo být navrhovateli z obsahu těchto zadávacích podmínek jasné, že zadavatel stanovení požadavků na společensky odpovědné zadávání nijak nezdůvodnil. Navzdory tomu navrhovatel nepožádal zadavatele v průběhu zadávacího řízení o výklad údajně právně neurčitých pojmů jako „férové pracovní podmínky“, „důstojné pracovní podmínky“ či „eliminace dopadů na životní prostředí ve snaze o trvale udržitelný rozvoj“,  ani o vysvětlení, jaké konkrétní požadavky s tím zadavatel spojuje. Jelikož navrhovatel v průběhu zadávacího řízení nevyužil možnost zaslat zadavateli žádost o vysvětlení ZD dle § 98 zákona, což neučinil ani jiný z dodavatelů, a ani nevyužil možnosti podat námitky proti zadávacím podmínkám dle § 242 zákona do konce lhůty pro podání nabídek, zadavatel tak nemohl nabýt pochybnost o nesprávnosti stanovených zadávacích podmínek. Účelem institutu námitek však je, aby zadavatel byl vždy upozorněn před podáním návrhu na všechna pochybení, která mu stěžovatel, resp. navrhovatel hodlá vyknout, a aby dostal prostor k tomu je napravit.

25.         Na tomto místě je nutno se vyjádřit i k tvrzení navrhovatele, že se Úřad s jeho názorem ohledně neurčitosti sporné zadávací podmínky ztotožnil. I v případě, že jsou tyto zadávací podmínky stanoveny nejednoznačně, nic to nemění na skutečnosti, že navrhovatel vůči takto formulovaným zadávacím podmínkám nepodal námitky řádně a včas. Za dané procesní situace tak navrhovatel již v návrhu nemohl namítat netransparentnost zadávacích podmínek, a pro posouzení návrhu je tak třeba vycházet ze skutečnosti, že zadávací podmínky byly nastaveny korektně.

26.         K okruhu námitek navrhovatele ohledně formalistického přístupu Úřadu je nutno uvést, že Úřad přezkoumává úkony zadavatele v souladu se zákonem a ve vztahu k odpovídající fázi zadávacího řízení, kterou v daném případě byl až výběr dodavatele.

27.         Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek. Toto pravidlo zamezuje dodavatelům, aby zpochybňovali zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci v pozdějších fázích zadávacího řízení např. ve fázi po rozhodnutí o výběru dodavatele.

28.         Předmětné námitky byly doručeny až po uplynutí lhůty dle § 242 odst. 4 zákona (neboť ta uplynula dne 11. 6. 2021 v 10:00 hod) a námitky proti zadávacím podnikám byly podány dne 2. 7. 2021, tedy opožděně.

29.         Ve vztahu k délce lhůt pro podání námitek proti jednotlivým úkonům zadavatele je třeba odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 25/2013 ze dne 23. 6. 2015, v němž soud konstatoval, že „[z]ákon o veřejných zakázkách v § 110 stanoví určitou posloupnost pro uplatnění jednotlivých tvrzení proti průběhu zadávacího řízení odpovídající jednotlivým fázím zadávacího řízení. Ze spojení chronologické hierarchie jednotlivých námitek a lhůt pro jejich podání pak plyne jistá koncentrace námitkových řízení. V tomto ohledu by v daném případě neobstálo ani případné tvrzení, že předmětná zadávací podmínka se projevila jako nesprávná až poté, kdy byla aplikována.“ Je tak nesmyslné tvrzení navrhovatele, že Úřad upřednostnil v tomto případě formu jednotlivých úkonů nad jejich obsahem, neboť posouzení včasnosti námitek právě podle toho, proti kterému z úkonů zadavatele v zadávacím řízení tyto námitky míří, je postupem zákonem předvídaným, což potvrzuje i tento rozsudek.

30.         K výše uvedenému lze opět odkázat na rozsudek NSS č. j. 2 Afs 67/2010 – 105 ze dne 25. 1. 2011, podle nějž „je logické, že se negativní důsledky nastavených parametrů u stěžovatele přímo projevily až na základě výsledného hodnocení nabídek. Toto hodnocení však pouze odráželo pravidla daná již zadávacími podmínkami, které stěžovatel mohl napadnout samostatně.“ Navrhovatel tedy i ve světle tohoto výkladu mohl a měl podat námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Nejednalo by se o předčasně podané námitky, jak se v rozkladu domnívá navrhovatel.

31.         Podpůrně lze také odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. 2. 2004, Grossmann Air Service, Bedarfsluftfahrtunternehmen GmbH & Co. KG vs. Republik Österreich (C-230/02), který poukazuje na povinnost dodavatele podat proti postupu zadavatele, který dodavatel shledává od samého počátku diskriminační, opravný prostředek v první možné fázi zadávacího řízení, a s jeho podáním tedy neotálet, jinak nemusí být takovému stěžovateli přiznán právní zájem k podání opravného prostředku (či k získání veřejné zakázky). Pasivní subjekt, který nedbá o svá práva v době, kdy se mu tyto možnosti nejdříve nabízejí, může jen obtížně tvrdit ryze formalistický přístup Úřadu. Úřad v žádném případě nevytvořil do budoucna žádný nástroj, kterým by zadavatelé mohli obcházet zásady společensky odpovědného zadávání, jak tvrdí navrhovatel. Pokud budou dodavatelé bdělí a včas podají námitky proti nesprávně stanoveným zadávacím podmínkám (tedy ve lhůtě § 242 odst. 4 zákona), pak jim zůstává cesta k přezkumu zadávacích podmínek otevřena.

32.         S ohledem na skutkové okolnosti šetřeného případu však z ničeho nevyplývá, že by případná nejasnost zadávacích podmínek mohla v projednávaném případě vyvstat jedině až v průběhu zadávacího řízení. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí k výroku I vyvrátil, že by se navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek projevila až při výběru dodavatele. Navíc navrhovatel v rozkladu ani neuvádí, jakým způsobem se tato nejednoznačnost projevila právě až v okamžiku rozhodnutí o výběru dodavatele, nikoli už při zveřejnění zadávací dokumentace, kdy dodavatelé dostali možnost se se zadávacími podmínkami seznámit a rozhodnout se, zda v zadávacím řízení podají nabídku. Úřad proto postupoval v souladu s § 257 písm. h) zákona, když správní řízení zastavil, neboť návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K výroku II napadeného rozhodnutí

33.         Jak již bylo v úvodu té části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu, která se věnuje vypořádání námitek navrhovatele, uvedeno, navrhovatel směřuje svoji argumentaci v rozkladu pouze proti výroku I napadeného rozhodnutí. Ačkoli navrhovatel neuvedl v rámci rozkladu žádnou námitku proti výroku II napadeného rozhodnutí, rozklad byl podán v celém rozsahu. Předseda Úřadu tak dále přezkoumá správnost a zákonnost i výroku II napadeného rozhodnutí.

34.         Úřad správně učinil závěr, že zadavatel se posouzením nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC nemusel zabývat, jelikož k takovému postupu nebyl ze zákona ani na základě zadávacích podmínek povinen (podrobněji k tomuto závěru lze odkázat na body 85-91 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Zadavatel se i přesto zabýval tím, zda nabídky obsahují MNNC, přičemž z protokolu hodnotící komise ze dne 15. 6. 2021 vyplývá, že hodnotící komise nespatřuje v žádné nabídce MNNC. Jelikož nebyla vnesena ani žádná kvalifikovaná námitka, na základě které by měl zadavatel získat důvodnou pochybnost, že se v případě nabídkové ceny vybraného dodavatele ve vztahu k požadavkům na společensky odpovědné zadávání jedná o MNNC, tak ani nebyl důvod jakkoli pochybovat o neschopnosti vybraného dodavatele zachovat svou nabídkovou cenu při dodržení předmětných požadavků zadavatele na společensky odpovědné zadávání. 

35.         Dále Úřad v bodech 95-99 vypořádal všechny námitky navrhovatele. Jelikož navrhovatel v rozkladu nebrojí proti tomuto vypořádání a právní závěry zde učiněné Úřadem jsou dle předsedy Úřadu učiněny správně, pro stručnost lze na tyto body odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázat. Úřad zde hodnotil i posouzení nabídky zadavatelem, přičemž shrnul, že zadavatel konstatoval, že nabídka vybraného dodavatele obsahovala všechny části, a že splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Jelikož dle zadavatele vybraný dodavatel veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení splnil, zadavatel tak neměl povinnost vyloučit vybraného dodavatele z důvodů stanovených dle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona, neboť zadavatel důvody pro posouzení nabídkové ceny jako mimořádné nízké ve vztahu k dodržení požadavků na společensky odpovědné zadávání v šetřeném případě neshledal.

36.         Úřad správně po právní stránce posoudil zjištěný skutkový stav, přičemž postup zadavatele neshledal rozporným se zákonem. Je patrné, že navrhovatel ani námitkami v rozkladu neprokázal, že by se zadavatel dopustil porušení zákona. Úřad tak správně dospěl k závěru, že ve zdejším případě nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

VI.          Závěr

37.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v posuzovaném případě v souladu s relevantními právními předpisy, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí, a to z důvodů výše uvedených.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží

1.             Mgr. Martin Doleček, advokát, Na strži 2102/61a, 140 00 Praha 4

2.             statutární město Jablonec nad Nisou, Mírové náměstí 3100/19, 466 01 Jablonec nad Nisou

3.             T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy