číslo jednací: 35877/2021/500/ISo
spisová značka: S0166/2020/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 4. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha,
• navrhovatel – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 12. 2. 2018, 29. 3. 2018, 3. 4. 2018 a 9. 4. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 14. 2. 2018, 29. 3. 2018, 31. 3. 2018 a 10. 4. 2018,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 12. 2. 2018, 29. 3. 2018, 3. 4. 2018 a 9. 4. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 14. 2. 2018, 29. 3. 2018, 31. 3. 2018 a 10. 4. 2018, postup stanovený v § 48 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím ze dne 11. 3. 2020 vyloučil dodavatele – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00
Praha 4 – ze zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka jmenovaného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla zdůvodněna, ačkoliv jmenovaným zadavatelem provedené posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo provedeno v souladu s § 113 odst. 6 citovaného zákona a zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť jmenovaný zadavatel transparentně neposoudil objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 13. 2. 2020 předložené jmenovaným dodavatelem, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon jmenovaného zadavatele spočívající v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení dodavatele – DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 12. 2. 2018, 29. 3. 2018, 3. 4. 2018 a 9. 4. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 14. 2. 2018, 29. 3. 2018, 31. 3. 2018 a 10. 4. 2018, a všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0166/2020/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 12. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 12. 2. 2018, 29. 3. 2018, 3. 4. 2018 a 9. 4. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 14. 2. 2018, 29. 3. 2018, 31. 3. 2018 a 10. 4. 2018.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 12. 12. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-032460, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 12. 2. 2018, 29. 3. 2018, 3. 4. 2018 a 9. 4. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 241-500657, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 1. 2018, 14. 2. 2018, 29. 3. 2018, 31. 3. 2018 a 10. 4. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu II. 1. 4 oznámení o zahájení zadávacího řízení vytvoření jednotného informačního systému práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY a zajištění jeho následné podpory provozu a rozvoje, včetně ověření jeho vlastností formou dodání prototypu, jeho nasazení do ověřovacího a produktivního provozu, zajištění provozu systému a zajištění jeho souladu s platnou legislativou formou rozvoje.

3.             Z bodu II. 1.5 oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 270 000 000,- Kč bez DPH.

4.             Podle bodu II. 2.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek jsou hodnotícími kritérii celková výše nabídkové ceny v Kč bez DPH s vahou 50 %, uživatelská přívětivost nabídkového prototypu s vahou 30 % a architektura a návrh řešení s vahou 20 %.

5.             V bodu 6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že bude v souladu s § 113 odst. 1 zákona posuzovat výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také i jako „MNNC“), a to i v případě jednotlivých dílčích cen plnění předmětné veřejné zakázky, nikoli pouze z hlediska celkových nabídkových cen, které jsou předmětem hodnocení. Zadavatel dále v uvedeném bodu zadávací dokumentace v souladu s § 113 odst. 2 písm. b) zákona stanovil, že za nabídku obsahující MNNC bude považována taková cenová nabídka, jejíž cenová úroveň (celková či ve vztahu k jednotlivým položkám) bude o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek, čímž nebude dotčena možnost zadavatele postupovat dle § 113 zákona i v případě, že zadavatel shledá nabídkovou cenu některého z dodavatelů mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky na základě jiných skutečností.

6.             Z „protokolu o otevírání nabídek na el. nástroji E-ZAK za účelem zpřístupnění nabídek hodnotící komisi“ ze dne 20. 4. 2018 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem dvě nabídky v elektronické podobě, a to nabídku společnosti DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) a nabídku společnosti OKsystem, a. s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 (dále jen „společnost OKsystem“). Dílčí položka „cena za poskytování 1 člověkodne Rozvoje ve výši dle odst. 12.3.1 Smlouvy“ (dále jen „cena za 1 MD služeb Rozvoje“) činila u nabídky navrhovatele částku 4 300,- Kč bez DPH.

7.             Zadavatel shledal v nabídce navrhovatele MNNC u položek „Licence“, „Služby podpory provozu“ a „Školení“, a proto ho požádal podle § 113 odst. 4 zákona o její zdůvodnění výzvou ze dne 21. 11. 2018, na kterou navrhovatel reagoval objasněním ze dne 26. 11. 2018. Zadavatel na jeho základě dospěl k závěru, že navrhovatel MNNC zdůvodnil, a proto dne 18. 12. 2018 rozhodl o výběru navrhovatele jako vybraného dodavatele.

8.             Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0106/2019/VZ-13295/2019/541/JCh ze dne 13. 5. 2019 zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) výše uvedené rozhodnutí zadavatele o výběru navrhovatele coby vybraného dodavatele z důvodu, že zadavatel navrhovatele nepožádal o zdůvodnění MNNC ve vztahu ke všem dílčím cenovým položkám, které naplňovaly znaky MNNC podle bodu č. 6 zadávací dokumentace. Zadavatel totiž nezjišťoval způsob stanovení nabídkové ceny za položky „Implementace“ a „Cena za poskytování 1 člověkodne Rozvoje“ (dále jen „služby Rozvoje“).

9.             V návaznosti na citované rozhodnutí Úřadu vyzval zadavatel navrhovatele dne 7. 7. 2019 ke zdůvodnění MNNC u položek „Implementace“ a služby Rozvoje. Navrhovatel MNNC u uvedených položek odůvodňoval podáním ze dne 18. 7. 2019. Dne 27. 8. 2019 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti na zadávacím řízení (dále jen „předchozí rozhodnutí o vyloučení“), neboť MNNC za služby Rozvoje nepovažoval za dostatečně zdůvodněnou. Předchozí rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK téhož dne.

10.         Proti předchozímu rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 11. 9. 2019 (dále jen „předchozí námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

11.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 24. 9. 2019 (dále jen „předchozí rozhodnutí o námitkách“) podaným předchozím námitkám navrhovatele nevyhověl.

12.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 10. 2019 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „předchozí návrh“).

13.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0365/2019/VZ-34475/2019/541/JCh ze dne 12. 12. 2019 (dále jen „předchozí rozhodnutí Úřadu“) rozhodl Úřad o předchozím návrhu navrhovatele tak, že zrušil úkon zadavatele spočívající v předchozím rozhodnutí o vyloučení, a uložil zadavateli zákaz uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 12. 2019.

14.         Výzvou ke zdůvodnění MNNC ze dne 23. 1. 2020 (dále též „výzva“) vyzval zadavatel navrhovatele prostřednictvím otázek zaměřených především na platformu SoftShell ke zdůvodnění MNNC ve vztahu k položce „Cena za poskytování 1 člověkodne Rozvoje ve výši dle odst. 12.3.1. Smlouvy,“ u níž navrhovatel uvedl cenu 4 300,- Kč bez DPH, a to do 10 pracovních dní od doručení výzvy.

15.         Žádostí ze dne 30. 1. 2020 požádal navrhovatel o prodloužení lhůty pro doručení zdůvodnění MNNC. Přípisem ze dne 4. 2. 2020 zadavatel uvedenou lhůtu prodloužil do 13. 2. 2020, a zároveň navrhovatele pozval na jednání hodnotící komise dne 13. 2. 2020 v 15 hodin v sídle zadavatele. Požadované zdůvodnění MNNC ze dne 13. 2. 2020 doručil navrhovatel zadavateli téhož dne, a to včetně dvou příloh – článku o ocenění projektu „Clooney“ Českou asociací manažerů informačních technologií (CACIO) a produktového listu aplikace SoftShell Framework společnosti Eller, s.r.o.

16.         Rozhodnutím ze dne 11. 3. 2020 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka navrhovatele obsahuje MNNC, která nebyla zdůvodněna. Rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje E-ZAK téhož dne.

17.         Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 24. 3. 2020 (dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

18.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 4. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) podaným námitkám navrhovatele ze dne 24. 3. 2020 nevyhověl.

19.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 17. 4. 2020 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl doručen zadavateli rovněž dne 17. 4. 2020.

II.             OBSAH NÁVRHU NAVRHOVATELE

20.         Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, které navrhovatel považuje za věcně i právně chybné a vydané v rozporu se zákonem jakož i závěry předchozího rozhodnutí Úřadu, kterým bylo na základě předchozího návrhu navrhovatele přezkoumáno předchozí rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v napadeném rozhodnutí o vyloučení nerespektoval závěry předchozího rozhodnutí Úřadu, když se vypořádal pouze s některými skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v rámci zdůvodnění MNNC za 1 MD Rozvoje. Zadavatel dle názoru navrhovatele tedy v rozhodnutí o vyloučení nenapravil nedostatky, jež mu byly ve vztahu k předchozímu rozhodnutí o vyloučení vytýkány předchozím rozhodnutím Úřadu, když nad rámec předchozího rozhodnutí o vyloučení rozvedl toliko pasáž týkající se platformy SoftShell nabízené navrhovatelem. K tvrzením zadavatele v rámci rozhodnutí o vyloučení, popř. rozhodnutí o námitkách, uvádí navrhovatel následující.

Účel posuzování MNNC

21.         Účelem posuzování MNNC je dle navrhovatele zajištění ochrany zadavatele před neschopností dodavatele realizovat veřejnou zakázku za nabídkovou cenu v požadované kvalitě, a dále před možným rizikem požadavků na zvyšování ceny veřejné zakázky a případnou finanční nestabilitou dodavatele vyvolaným nabídnutou cenou, která neodpovídá nákladům na její realizaci a přiměřenému zisku dodavatele. Zadavatel je tak povinen provést posouzení nabídkové ceny, a to jak ve vztahu k jejím jednotlivým položkám a částem, tak i k její celkové výši. Zadavatel však dle navrhovatele v šetřeném případě opřel své hodnocení nabídkové ceny navrhovatele též o nepodložené domněnky v tom smyslu, že nabízený informací systém je tak komplexní a komplikovaný, že nabízené služby Rozvoje nemohou být navrhovatelem realizovány za průměrnou cenu 4 300,- Kč za 1 MD. Navrhovatel poznamenává, že vzhledem k tomu, že zadavatel požaduje nacenění jednoho člověkodne služeb Rozvoje bez ohledu na to, že poptávané služby nelze realizovat prostřednictvím pouze jedné typické odborné role, stanovil svou nabídkovou cenu za 1 MD služeb Rozvoje jako průměrnou cenu různých rolí potřebných k uvedenému plnění. Navrhovatel dle svého vyjádření dále zahrnul do nabídkové ceny rezervu ve výši 3 %, která by pokryla případné nestandardní požadavky zadavatele na role s vyšší sazbou.

22.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nesprávně jako jednu z podstatných okolností při posuzování nabídkové ceny zohlednil, že poptávaný jednotný informační systém je podle jeho názoru složitý. Uvedený závěr dle navrhovatele nevyplývá z jeho nabídky ani ze zadávací dokumentace, přičemž zadavatel směšuje a zaměňuje složitost a komplexnost úkolů, které je dle příslušných právních předpisů povinen plnit v rámci evidence a vyplácení sociálních dávek, a složitost a komplexnost informačního systému nabízeného navrhovatelem, jehož nabídka má být teprve realizována a je závislá na konkrétním technickém řešení navrhovatele. Požadavky zadavatele na úroveň a cenu služeb Rozvoje by dle názoru navrhovatele měly být posuzovány pouze s ohledem na charakter a technickou složitost řešení nabízeného navrhovatelem, přičemž zadavatel takové posouzení neprovádí a ani provádět nemůže, neboť zatím nemá možnost poptávaný informační systém používat a seznámit se s prováděním jeho rozvoje. Závěr zadavatele, že informační systém DAV II jakožto technický prostředek pro plnění zákonných povinností zadavatele musí být technicky náročný na budoucí rozvoj, protože jej zadavatel bude používat k plnění právně složitých a komplexních povinností, tak dle navrhovatele zcela popírá smysl a účel technologického vývoje nejen v oblasti informačních systémů.

23.         Navrhovatel dále uvádí, že ačkoli byla předmětem posouzení MNNC zadavatelem cena Rozvoje, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ani v rozhodnutí o námitkách neuvedl předpokládaný rozsah a obsah Rozvoje, resp. jak se tento předpoklad liší od předpokladu, který navrhovatel uvedl v čl. I. písm. m) objasnění MNNC ze dne 13. 2. 2020 (dále jen „objasnění MNNC“ nebo „objasnění“) a v tabulce Rozpad Nákladů na služby Rozvoje obsažené v objasnění (dále jen „rozpad nákladů“). K zadavatelem citované rozhodovací praxi, dle které „při posuzování výše nabídkových cen tedy musí hodnotící komise přihlédnout k celé řadě proměnných veličin, které mohou mít na reálnost nabídkové ceny vliv (druh a velikost veřejné zakázky, konkrétní podmínky jejího provádění, dodržení požadované kvality na úkor a ve vztahu k ceně, cenová rozpětí a marže uplatňovaná jednotlivými dodavateli, ceny výrobce, atd.) a v celé této škále posoudit, zda je konkrétní nabídková cena ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a podmínkám, za kterých má být plněn, reálná,“ navrhovatel uvádí, že takový postup by považoval za správný, avšak z rozhodnutí o vyloučení není takový postup zadavatele seznatelný. Navrhovatel dodává, že zadavatel by měl možnost vyloučit jej ze zadávacího řízení za předpokladu, že by neobjasnil MNNC a že by zadavatel své rozhodnutí o vyloučení řádně zdůvodnil, což se v posuzovaném případě nestalo, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že MNNC může být za MNNC považována toliko z důvodu extrémního předražení nabídky společnosti OKsystem, a. s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4 (dále jen „společnost OKsystem, a. s.“) a konstrukci předpokladu MNNC v zadávací dokumentaci, a že ze strany zadavatele je patrná snaha vyloučit navrhovatele „za každou cenu.“

Okolnosti posouzení nabídkové ceny

24.         Navrhovatel je přesvědčen, že okolnosti posouzení jeho nabídkové ceny zadavatelem nasvědčují tomu, že zadavatel má zájem na vynakládání vyšších prostředků na realizaci veřejné zakázky, přičemž účelově využívá institutu MNNC. Uvedený postup zadavatele je dle navrhovatele v rozporu s pravidly 3E, tj. zásadou hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při vynakládání veřejných prostředků, představujícími nejvyšší principy, které musí být v rámci zadávacího řízení dodržovány. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na překvapivou změnu názoru zadavatele spočívající v tom, že zadavatel původně nepovažoval nabídkovou cenu navrhovatele za 1 MD Rozvoje za MNNC (viz bod č. 62 rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0106/2019/VZ-13295/2019/541/JCh ze dne 13. 5. 2019, dle kterého zadavatel uvedl, že „nabídková cena vybraného dodavatele (tj. navrhovatele – pozn. Úřadu) odpovídá řádně stanovené předpokládané hodnotě a k odůvodnění MNNC byl zadavatel prakticky „přinucen“ nepřiměřeně vysokou cenou navrhovatele (tj. společnosti OKsystem, a. s. – pozn. Úřadu). Nad rámec uvedeného zadavatel připomíná, že i kdyby nabídková cena nebyla zdůvodněna, zadavatel nemusí přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 48 odst. 4 zákona.“)

25.         Za nevysvětlitelné považuje navrhovatel označení jeho nabídkové ceny za MNNC taktéž z důvodu, že veřejná zakázka zadavatele na dodávku IS DAV I (dále jen „předchozí veřejná zakázka“), která byla svým rozsahem významově srovnatelná s šetřenou veřejnou zakázkou, měla být realizována za 139 100 000,- Kč, když nyní směřuje zadavatel k výběru nabídky za cenu 824 000 000,- Kč, přičemž vyjadřuje své pochybnosti, zda bude navrhovatel schopen s ohledem na svou nabídkovou cenu za 1 MD Rozvoje schopen veřejnou zakázku realizovat, když jeho celková nabídková cena odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky, tj. 270 000 000,- Kč. Pro srovnání odkazuje navrhovatel na dodávku agendového systému IS ZAM od společnosti Atos IT Solutions and Services, s. r. o. za 106 600 270,- Kč při předpokládané hodnotě 286 000 000,- Kč, jejíž nabídková cena nebyla zadavatelem vyhodnocena jako MNNC. Konečně rozhodnutí o vyloučení považuje navrhovatel za nevysvětlitelné rovněž s ohledem na to, že zadavatel v současné době vede se společností OKsystem, a. s. soudní spor o určení platnosti odstoupení od smlouvy na předchozí veřejnou zakázku pro nespolehlivost a porušování uvedené smlouvy společností OKsystem, a. s., kde uvedená společnost deklaruje svou schopnost dále plnit smlouvu na předchozí veřejnou zakázku v hodnotě 139 100 000,- Kč, přičemž její nabídková cena na šetřenou veřejnou zakázku činí částku více než pětkrát vyšší. Uvedeným postupem zadavatel dle názoru navrhovatele vytváří exkluzivitu společnosti OKsystem, a. s. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že považuje nabídkovou cenu společnosti OKsystem, a. s. za mimořádně vysokou až nerealistickou, pročež nelze vyloučit, že v případě plnění předmětné veřejné zakázky touto společnosti by uvedená cena nebyla vyčerpána či že by byla dodatečně snížena, v důsledku čehož by již nabídková cena navrhovatele nebyla s ohledem na čl. 6 zadávací dokumentace považována za MNNC. V návaznosti na možné vytváření exkluzivity společnosti OKsystem, a. s. zadavatelem navrhovatel dodává, že i případné zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona, na které zadavatel poukazuje v rámci rozhodnutí o námitkách, by mohlo uvedenou exkluzivitu zaručit ve smyslu dohody zadavatele a společnosti OKsystem, a. s. o pokračování plnění smlouvy na předchozí veřejnou zakázku.

26.         Skutečnost, že zadavatel změnil přístup a snaží se navrhovatele vyloučit pro MNNC, je dle navrhovatele v rozporu i s veřejnými proklamacemi zadavatele o snaze dosáhnout úspor a vyvázat se z nevýhodných smluvních závazků přetrvávajících z minulosti. V kontrastu s uvedenými proklamacemi dle navrhovatele postupuje zadavatel tak, že důsledkem jeho vedení zadávacího řízení by mělo být násobné navýšení rozpočtu na IT zakázky, což je v rozporu s pravidly 3E.

Výběr a vyhodnocení porovnatelných cen ve fakticky realizovaných zakázkách

27.         K vyhodnocení porovnatelných cen ve fakticky realizovaných zakázkách navrhovatel uvedl příklady smluv na zakázky jiných zadavatelů, které dle navrhovatele prokazují, že za srovnatelné ceny je možné realizovat rozvoj u informačních systémů ve veřejné správě. Dle navrhovatelem uvedených příkladů rovněž společnost OKsystem a.s. sjednala s Ministerstvem zemědělství cenu za 1 MD rozvoje ve výši 3 600,- Kč bez DPH, tj. nižší, než nabízí navrhovatel pro předmětnou veřejnou zakázku. Tvrzení, že navrhovatel neobhájil v předmětném zadávacím řízení MNNC, není dle navrhovatele oprávněné, když veřejní zadavatelé včetně zadavatelů v resortu zadavatele běžně sjednávají ceny za 1 MD rozvoje nižší, než jakou nabízí navrhovatel.

28.         Zadavatel má dle navrhovatele za to, že ostatní zadavatelé akceptovali případné riziko, které z výše MNNC vyplývá, když k tomu mohli mít řadu důvodů a dalších okolností odlišných od okolností MPSV jakožto zadavatele. Takové zdůvodnění je dle navrhovatele neakceptovatelné, neboť vychází z nepodloženého předpokladu, že ostatní zadavatelé úmyslně podstupují riziko, že vybraný dodavatel nebude schopen realizovat veřejnou zakázku za dohodnutou cenu, čímž porušují zákon.

29.         Zadavatel dle navrhovatele uvedl, že ve veřejných zakázkách realizovaných v jeho resortu ze strany České správy sociálního zabezpečení (dále také „ČSSZ“), na které poukazoval navrhovatel ve svých námitkách, akceptovala ČSSZ MNNC, protože se jednalo o plnění, jehož předmětem byl rozvoj již existujících informačních systémů a vybraní dodavatelé měli s těmito systémy již předchozí zkušenost, přičemž ČSSZ tak při posuzování konkrétních rizik MNNC mohla vycházet rovněž z kontextu předchozí práce tohoto konkrétního dodavatele na konkrétním informačním systému. Navrhovatel má na základě uvedeného za to, že i přes výslovný zákaz zákona byl v případech uvedených zakázek realizovaných ze strany ČSSZ při hodnocení MNNC porušen zákon a zvýhodněn dodavatel, jehož nabídka obsahovala MNNC. Za neakceptovatelné považuje navrhovatel rovněž tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že odkaz na jednotlivé smlouvy s uvedením jednotkových cen je irelevantní, když okolnosti každé veřejné zakázky jsou odlišné, a to zejména v kontextu argumentace zadavatele spočívající v odkazování na průměrné ceny zjištěné ze statistik či z jiných veřejných zakázek, aniž by zjišťoval jejich srovnatelnost.

Riziko nefunkčnosti systému

30.         Zadavatel je dle názoru navrhovatele přesvědčen, že nabídkovou cenu 4 300 Kč za 1 MD nelze akceptovat z důvodu, že za tuto cenu není možné poskytovat kvalitní a řádné služby Rozvoje. Uvedená argumentace zadavatele je dle navrhovatele irelevantní a nevychází z informací obsažených v jeho nabídce ani v poskytnutém objasnění MNNC. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel, pokud měl specifické požadavky na využívání týmu a jeho jednotlivých rolí uvedených navrhovatelem, které nejsou uvedeny v zadávací dokumentace, nemůže nyní navrhovateli přičítat k tíži nesoulad příslušného řešení navrhovatele se svými (zadávací dokumentací nespecifikovanými) představami. Závěr zadavatele o nedostatcích nabídky spočívajících v nesplnění představ zadavatele neuvedených v zadávací dokumentaci je dle navrhovatele v přímém rozporu s ustanovením § 36 zákona. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S275/2013/VZ-1608/2014/511/MGr ze dne 23. 1. 2014, kterým Úřad konstatoval, že požadavky zadavatele musí být stanoveny jednoznačně, tj. nesmí vytvářet prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Navrhovatel dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010, kde je uvedeno, že vybraný uchazeč nesmí být ex post vyloučen pro subjektivní pocit zadavatele, přičemž shodný závěr vyplývá dle navrhovatele například z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 291/2015-26 ze dne 2. 6. 2016.

31.         Navrhovatel dále uvádí, že nad rámec zadávacích podmínek zahrnul do své nabídkové ceny rezervu ve výši 3 % z celkového finančního objemu předpokládaných prací, čímž zohlednil skutečnost, že jeho expertní odhad složení a využívání jednotlivých členů týmu pro příslušné role nemusí být zcela přesný. Uvedená rezerva by dle navrhovatele pokryla případné nestandardní požadavky na role s vyšší sazbou za 1 MD.

32.         Funkčnost a stabilita systému pro výplatu dávek, který má být dodán a podporován v rámci veřejné zakázky, je dle navrhovatele jednoznačně zajištěna tím, že navrhovatel podáním nabídky v plném rozsahu akceptoval podmínky realizace veřejné zakázky obsažené v zadávací dokumentace a zejména pak v závazném textu Smlouvy o vytvoření JISPSV - „IS SOCIÁLNÍ DÁVKY" a poskytování souvisejících služeb, která v bodě 15.1 mimo jiné obsahuje jednoznačnou záruku ve vztahu ke kvalitě dodávaného řešení a služeb rozvoje. Nedodržení povinnosti ve vztahu ke kvalitě a úplnosti plnění a služeb poskytovaných v rámci veřejné zakázky je dle navrhovatele zajištěno smluvními pokutami uvedenými v čl. 21 smlouvy.

33.         Zadavatel dle navrhovatele v části VI. rozhodnutí o odmítnutí námitek naznačuje, že z námitek dovodil, že směřují k nedostatečnosti zadávacích podmínek. Navrhovatel zdůrazňuje, že ve svých námitkách nenamítal nedostatečnost zadávací dokumentace, nýbrž skutečnost, že pro hodnocení MNNC zadavatel v rozporu s požadavky zákona zohledňuje požadavky na rozsah a specifikaci služeb rozvoje, které nebyly uvedeny v zadávací dokumentaci. Zadavatel však dle navrhovatele není oprávněn až v rámci hodnocení nabídek zohledňovat požadavky na služby Rozvoje, které nebyly výslovně uvedeny v zadávací dokumentaci. Navrhovatel má za to, že postupoval správně, když při stanovení rolí realizačního týmu a jejich vytížení při poskytování služeb rozvoje vycházel ze svého odborného a kvalifikovaného odhadu. Jiný požadavek ze zadávací dokumentace dle navrhovatele nevyplývá, a protože ho zadavatel neuvedl, nemůže takové neuvedené požadavky uplatňovat ani při hodnocení MNNC.

Využití SoftShell řešení

34.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel postavil v rozhodnutí o vyloučení svou argumentaci ohledně platformy SoftShell na závěrech zadavatelem pověřených osob – Michala Bláhy a Martina Šiguta – které se zaměřily pouze na tvrzená negativa prezentované platformy, která navíc neodpovídají skutečnosti, přičemž rozsáhla pozitiva užití platformy SoftShell účelově zanedbaly. Navrhovatel tak dle svého tvrzení musel v rámci námitek reagovat na kusá vyjádření zadavatele převzatá ze závěru uvedených přizvaných osob, která jsou dle jeho názoru výlučně tvrzeními bez popisu, jak k nim uvedené osoby či zadavatel dospěli. Navrhovatel uvádí, že vyjádřil ke všem jednotlivým bodům rozhodnutí o vyloučení týkajícím se platformy SoftShell a uvedl k nim faktické připomínky. Navrhovatel v rámci objasnění a prezentace práce v SoftShell (dále též „prezentace SoftShell“) zadavateli dle svých slov představil přínosy jím navrhovaného řešení, např. předem vytvořené základní bloky odladěné pro běžné požadavky a potřeby v realizační i následné (rozvojové či upravující) fázi, princip akcelerátorů založený na konceptu „repository“ komponent, používání předpřipravených šablon s vysokou mírou automatizace a konfigurovatelnosti pro běžné procesy Rozvoje, které umožňují snižování nutných odborných kompetencí pro realizaci globálního řešení a odstraňování závislosti na drahých a relativně nedostupných zdrojích.

35.         Navrhovatel dále uvádí, že ačkoli zadavatel v rozhodnutí o vyloučení výslovně připustil některé výhody SoftShell, když uvedl, že se jedná o univerzální systém pro vývoj a provoz webových aplikací, že propojuje role a kroky při vývoji a dává jim (zřejmě pracovníkům) k dispozici relativně jednoduché nástroje, které doplňuje obecnými vlastnostmi jazyka JavaScript, databází a obecnými principy integrace, nezhodnotil nikterak jejich vliv na MNNC. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení zmínil krátce jednu z výhod platformy SoftShell proto, aby vytvořil dojem nestrannosti posouzení MNNC, přičemž tuto výhodu vzápětí popřel. V této souvislosti navrhovatel podotýká, že zadavatel se v rámci výzvy výslovně dotazoval, z jakých částí se platforma Softshell skládá, jaké moduly, komponenty, softwarové akcelerátory, vývojářské nástroje jsou její součástí, avšak příslušné informace obsažené v objasnění MNNC nijak v rozhodnutí o vyloučení nepoužil, ani se k nim nevyjádřil.

36.         Za další pozitivum platformy SoftShell považuje navrhovatel skutečnost, že návrh datových entit a vizuálních formulářů je procesně oddělen od návrhu business logiky a workflow aplikace, přičemž nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že v důsledku této skutečnosti klade SoftShell Framework velmi vysoké nároky na projektové a architektonické řízení projektu a vyžaduje „mírně až silně seniorní pracovníky“ nebo „extrémně detailní analytickou dokumentaci.“ Zavádějící je dle navrhovatele rovněž tvrzení zadavatele, že i menší změna business logiky vyžaduje řízenou koordinaci mimo SoftShell Framework, což klade vysoké komunikační a znalostní nároky jak na analytika, tak na napojeného vývojáře, neboť Framework SoftShell je koncipován způsobem, který významně zlepšuje efektivitu změn, a menší změny business logiky představuje menší lokální změny (kterých je dle zkušeností navrhovatele většina), které nevyžaduje vysoké komunikační a znalostní nároky rolí. Navrhovatel podotýká, že uvedené argumenty se nevztahují k Rozvoji, který byl předmětem objasnění MNNC, nýbrž obecně ke všem fázím projektu. Navrhovatel dále uvádí, že z prezentace SoftShell prezentované v sídle zadavatele předvedla, že seniorní pracovníci budou fungovat v analytických a architekturních rolích a juniorní pracovníci např. v roli Vývojář SoftShell, a že běžné změny systému lze realizovat pouze prostředky SoftShell. Navrhovatel dle svých slov počítá rovněž s nutností provedení zásadní změny systému na úrovni architektury v rámci Rozvoje, a proto v nabídce kalkuloval rovněž s účastí seniorních rolí.

37.         Argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že navrhovatel nemůže relevantně hodnotit obvyklý rozsah požadavků v rámci komplexních systémů a jejich dopad do Rozvoje na platformě SoftShell, když žádný takový komplexní systém na platformě SoftShell nebyl dle informací z veřejných zdrojů ani informací od navrhovatele realizován, označuje navrhovatel za nesmyslnou, neboť obvyklý rozsah a náplň Rozvoje není dán technologií informačního systému, ale požadavky zadavatele na změny informačního systému, přičemž obvyklé potřeby a požadavky na změny informačního systému lze hodnotit bez ohledu na užitou technologii. Zprávy nezávislých odborníků, tj. Michala Bláhy a Martina Šiguta, které dle zadavatele vyvracejí, že drtivou většinu menších zásahů do systému lze jednoduše provést, považuje navrhovatel za pouhá konstatování, jejichž závěry nelze přezkoumat, neboť neobsahují podklady, na jejichž základě byly uvedené závěry učiněny, ani logické postupy uvažování vedoucí k těmto závěrům.

38.         Navrhovatel nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele, že při testování informačních systémů je (odlišně od návrhu řešení navrhovatele) obvyklou a doporučovanou praxí, že změnu aplikace a související testy upravuje stejný programátor či programátorských tým, neboť je přesvědčen, že takový přístup je zcela v rozporu se základními principy a smyslem testování, stejně jako s požadovaným konceptem dokumentace a dalšími globálními požadavky zadavatele, když ze zadávací dokumentace plyne, že pro automatizované testování je možné použít specializovaný nástroj. Řešení navrhovatele je naopak v souladu se zásadou „best practise.“ Pravdivé dle navrhovatele není ani tvrzení zadavatele, že SoftShell automatické testování nepodporuje. V této souvislosti navrhovatel dále uvádí, že zadavatel chybně uváděl, že údajná absence automatizovaných testů pro vývoj a rozvoj systému prodlužuje čas strávený na rozvoji, v důsledku čehož prodražuje realizaci změn a zároveň indikuje, že použití SoftShell Framework nemůže být chápáno jako prostředek pro zdůvodnění MNNC za služby Rozvoje. Navrhovatel naopak absenci podpory automatizovaných testovacích procesů (v souladu s požadavky zadávací dokumentace s prefixem TES) nepovažuje za negativum, neboť jím navrhované specializované testovací nástroje jsou z pohledu použití poměrně jednoduché a běžně dostupné, přičemž zároveň umožňují udržet vhodnou míru komplexnosti jednotlivých celků systému za současného snížení potřeby rolí s komplexní znalostí různých postupů a souvislostí, a umožňují tak využití rolí s nižší kvalifikací, potažmo cenou. Navrhovateli nadto není známa žádná platforma, která by zahrnovala automatické testování, jež by mohlo nahradit oddělené testování.

39.         K tvrzení zadavatele, že použitím SoftShell neušetří za služby Rozvoje, jelikož i v případě SoftShell je nutné využívat osob s vyššími seniorními znalostmi, navrhovatel uvádí, že při stanovení své nabídkové ceny zohlednil skutečnost, že Rozvoj je specifickou fází vývoje a provozu systému, kdy jsou základní stavební kameny vytvořeny již v předchozích fázích a vlastní provoz a údržba je realizována na základě průběžných požadavků na rozvoj systému (legislativních, uživatelských či jiných), přičemž rozvrstvení rolí v této fázi počítá s využitím jak vysoce kvalifikovaných rolí, tak rolí s menší náročností na kvalifikaci. Dopady použití platformy SoftShell na nabídkovou cenu Rozvoj nemohou být hodnoceny jako samostatný bod, ale nabídka musí být hodnocena jako celek.

40.         Chybné je dle navrhovatele taktéž spekulativní a neodůvodněné tvrzení zadavatele, že pro služby Rozvoje v rámci komplexního systému sociálních dávek bude nezbytné zapojit mnoho desítek programátorů, přičemž náklady na vyškolení vývojářů a analytiků v dostatečném rozsahu budou navyšovat náklady, a v případě nedostatečného vyškolení či nezkušenosti uvedených osob se zvýší chybovost aplikace, zvýší se náklady na testování a navýší se doba a náklady na Rozvoj. Zadavatel totiž dle navrhovatele nepřikládá k výše uvedeným tvrzením žádnou analýzu či kalkulaci. Nepodložené jsou dle navrhovatele taktéž domněnky zadavatele o tom, že navrhovatel v rámci služeb Rozvoje nacenil pracovníky s nižší kvalifikací, než je pro danou fázi plnění třeba, a že za nabídkovou cenu navrhovatele za 1 MD nelze služby Rozvoje řádně plnit.

41.         Navrhovatel se dále vymezuje proti pochybnostem zadavatele o dostatečné výkonnosti platformy SoftShell, jakož i proti přesvědčení zadavatele o vysokém riziku, že v rámci Rozvoje bude nutné silně optimalizovat, ladit a opakovaně testovat aplikaci a interní implementaci frameworku SoftShell, což dle zadavatele vyžaduje pouze špičkové, nejvíce seniorní pracovníky. Uvedené závěry jsou dle navrhovatele silně zkratkovité a spekulativní, neboť navrhovatel ve své nabídce uvedl architektonické návrhy nabízející vytvoření komplexního systému v souladu s požadavky zadavatele, a to včetně výkonnostních parametrů (viz použití akcelerátorů). Nesprávné jsou dle navrhovatele taktéž závěry zadavatele o rizikové obecné datové bezpečnosti frameworku SoftShell, neboť uvedený systém zahrnuje prvek pro přístup k databázi, jenž obsahuje řadu bezpečnostních a kontrolních prvků, optimalizujících přístup mezi vrstvami aplikace a zajišťujících datovou konzistenci. Navrhovatel dodává, že pokud měl zadavatel o datové a bezpečnostní konzistenci aplikace pochybnosti či nejasnosti, mohl navrhovatele vyzvat k dodatečnému objasnění, což však zadavatel neučinil.

42.         K referenci prostřednictvím systému Eller Coclusions pro společnost CETIN, kterou zadavatel nepovažuje za relevantní z důvodu, že jde o dlouhodobě vyvíjený produkt a nikoli vývoj a následný rozvoj řešení na míru, navrhovatel uvádí, že předmětem objasnění byla MNNC za služby Rozvoje. Právě z důvodu, že citovaný systém je dlouhodobě vyvíjeným produktem, který dle navrhovatele funguje a sbírá ocenění, je dle jeho názoru uvedená reference významná právě pro Rozvoj.

43.         Navrhovatel dále zdůrazňuje, že pokud je poptávaný informační systém postaven na robustních komponentech vytvořených tak, aby umožňovaly snadný rozvoj v lokálních podmínkách ČR, což je i případ nabízeného řešení SoftShell, je přirozené, že náročnost na odbornost osob poskytujících služby Rozvoje nebude tak vysoká, jak je tomu u jinak strukturovaných systémů. V tomto ohledu vychází zadavatel dle navrhovatele ze svých vlastních zkušeností s provozováním stávajícího již technologicky zastaralého systému, jenž zjevně neumožňuje další snadný rozvoj, nýbrž pro každou rozvojovou aktivitu vyžaduje využívání drahých specialistů, což je dle navrhovatele v rozporu s požadavky zákona a fakticky vede k tomu, že zadavatel vyhledává bez faktického podkladu spočívajícího v charakteru a typu veřejné zakázky dražší a obtížněji provozovatelné řešení. Závěry zadavatele, že navrhovatel pro poskytování služeb Rozvoje nabízí či výslovně připouští využití osob s nižší odborností, u nichž je zvýšené riziko poskytování služeb v nižší kvalitě, je tak dle navrhovatele třeba odmítnout, neboť nezohledňují skutečný obsah jeho nabídky ve vztahu k poskytování služeb Rozvoje. Odmítnout je tak dle navrhovatele třeba též závěr zadavatele, že služby poskytované osobami nižší odbornosti představují vysoké riziko nekvalitní služby, neboť riziko nekvalitně poskytovaných služeb Rozvoje osobami s určitou odborností lze posuzovat toliko ve vztahu k odborným nárokům na výkon určité činnosti, kterou má taková osoba vykonávat, tedy nikoli absolutně. Zadavatel nadto dle navrhovatele nezohlednil, že navrhovatel ve své nabídce i v objasnění podrobně vysvětlil, jak byla nabídková cena stanovena ve vztahu k předpokládanému využití jednotlivých rolí pro poskytování služeb Rozvoje, když při posuzování nabídkové ceny za služby Rozvoje kalkuloval toliko s průměrnou cenou za 1 MD uvedených služeb.

Porovnání cen prací v profesích v oblasti ICT

44.         K porovnání cen prací v profesích v oblasti ICT navrhovatel uvedl, že v kontextu zadavatelem uvedených podkladů, z nichž zadavatel odvozuje průměrné ceny, není v žádném ohledu cena navrhovatele pod minimální cenou, což by dle navrhovatele i teoreticky mohlo být pomocným vodítkem pro MNNC. Argumentace zadavatele, že pro posouzení nabídkové ceny z pohledu MNNC je hranicí „průměrná cena“, by dle navrhovatele ve svém důsledku vedla k naprosto neakceptovatelné situaci, že ceny služeb v každé nabídce na realizaci veřejné zakázky by musely být vždy vyšší, než jsou aktuální průměrné ceny a tím by ceny veřejných zakázek mohly pouze růst, a to s každou další zakázkou. Takový výklad podmínek pro posouzení MNNC by byl dle navrhovatele v přímém a zásadním rozporu s pravidly 3E. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který stanoví, že majetek musí být využíván účelně a hospodárně.

45.         Navrhovatel má za to, že zadavatelem provedené porovnání cen prací v profesích v oblasti ICT ve vztahu k nabídce není provedeno správně a že použité podklady zadavatel interpretuje zavádějícím způsobem nebo je na posouzení nabídkové ceny navrhovatele aplikuje zjednodušeným způsobem, který vede k porovnávání nesrovnatelných hodnot, na jehož základě pak zadavatel dochází k nesprávným závěrům ohledně MNNC v nabídce navrhovatele.

46.         Porovnání vůči jiným obdobným veřejným zakázkám zadavatele, jejichž předmětem jsou služby rozvoje v oblasti ICT, neumožňují dle navrhovatele přímé porovnání vůči jednotlivým rolím tak, jak je definoval ve své nabídce navrhovatel. Z „Přehledu obvyklých cen ICT prací“ zpracovaného Vysokou školou ekonomickou v Praze, fakultou informatiky a statistiky, zadavatel dle navrhovatele pro srovnání používá výlučně průměrnou hodnotu a vůbec neodkazuje na minimální ceny, které jsou ve stejné tabulce uvedeny také a také představují ceny, za které jsou předmětné práce spadající do služeb rozvoje reálně pořizovány. Ceny uvedené v citovaném přehledu představují dle navrhovatele ceny maximální a jsou pro veřejné zadavatele vodítkem pro ověřování, zda nabídková cena není nepřiměřené vysoká. Znalecký posudek č. 745-27/2019 zpracovaný Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o. (dále jen „znalecký posudek“), byl dle navrhovatele zpracován pro účely posouzení podmínek pro dodávku informačního systému odpadového hospodářství. Závěry znaleckého posudku tak dle navrhovatele nelze bez dalšího vyhodnocení a posouzení jejich aplikovatelnosti vztáhnout na konkrétní dodávku IS DAV II. Navrhovatel zdůrazňuje, že na cenu má vliv i technologická platforma nabízeného řešení, a tedy i cena celku, nebo jednotlivých částí může být rozdílná. K průzkumu Mandays 2018 navrhovatel uvedl, že sám zadavatel připouští, že se jedná o srovnání, jehož výsledky jsou ovlivněny velmi zjednodušeným rozdělením rolí a tím obtížnou identifikací srovnatelných rolí a také relativně malým počtem respondentů. Závěry zjednodušeného statistického šetření zadavatele o výdělcích zaměstnanců České republiky nelze dle navrhovatele pro účely posouzení nabídkové ceny akceptovat jako průkazný a relevantní podklad. Sám zadavatel dle navrhovatele připouští, že datová základna v jednotlivých rolích zahrnuje i zaměstnance na těchto pozicích mimo odvětví ICT a lze k nim proto přikládat pouze omezený význam. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitkám navrhovatele proti zadavatelem provedeným porovnáním cen prací v profesích v oblasti ICT uvádí, že je odmítá jako nedůvodné. Zadavatel přitom dle navrhovatele sám opakovaně uvádí, že jím použité srovnání je jen obecné a nemůže potvrdit, že se v případě ceny nabízené navrhovatelem jedná o MNNC. Odkazováním na průměrnou cenu navíc zadavatel dle navrhovatele dává rovnítko mezi statisticky zjištěnou průměrnou cenu a cenu tržní, což je nesprávný závěr.

47.         Zadavatel dále dle navrhovatele v části rozhodnutí o odmítnutí námitek rozporuplně využívá zdroje informací o cenách ICT služeb na trhu, neboť obecné podklady shromážděné zadavatelem hodnotí jako dostačující vodítko pro hodnocení ceny, zatímco námitky navrhovatele v tomto ohledu hodnotí jako nedostačující, protože při hodnocení MNNC je potřeba posuzovat různé okolnosti konkrétní veřejné zakázky a nelze odkazovat na obecné zdroje informací bez bližšího zkoumání přesného předmětu příslušné veřejné zakázky. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách neuvedl a nevysvětlil, proč jsou podklady zjištěné zadavatelem dostačující a proč není možné zohlednit zdroje a informace předkládané navrhovatelem, a jeho závěry v tomto směru jsou tedy dle navrhovatele nepřezkoumatelné.

Využívání nekvalitních služeb (zdrojů)

48.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení naznačuje, že navrhovatel ve své nabídce předpokládá využívání nekvalitních služeb a nekvalitních zdrojů, aby svoji cenu snížil až na úroveň, kterou zadavatel považuje za nepřiměřeně nízkou, zejména v bodě 23 rozhodnutí o vyloučení zadavatel bez jakéhokoliv podkladu obsaženého v nabídce navrhovatele nebo v jeho následném vysvětlení nabídkové ceny dovozuje a naznačuje, že nabídka navrhovatele předpokládá na straně zadavatele „zkušené uživatele“, na které může navrhovatel spoléhat a jejichž existence mu umožní využívat méně kvalitní specialisty poskytující služby rozvoje. Navrhovatel má za to, že takové náznaky ani informace jeho nabídka neobsahuje. Závěry zadavatele v tomto směru dle navrhovatele nevycházejí z obsahu nabídky, ale pouze z nepodložených domněnek zadavatele, a jsou neakceptovatelné, jednoznačně nesprávné.

49.         Navrhovatel uvádí, že zadavateli nabídnul infomační systém využívající technologii platformy SoftShell, kde byla rizika potřeby nákladného a komplikovaného rozvoje některých částí nabízeného informačního systému eliminována již samotnou technologií nabízeného řešení, a nestavěl svoji nabídku tak, že by předpokládal potřebu budoucího poskytování zbytečně drahých služeb rozvoje. Navrhovatel dále uvádí, že při přípravě své nabídky neměl důvod předpokládat, že by zadavatel mohl mít zájem o dodávku informačního systému, který je potenciálně nespolehlivý a který bude v budoucnu vyžadovat poskytování nadstandardně velkého objemu služeb rozvoje, a to ještě nedůvodně vysoce kvalifikovanými a nákladnými rolemi, tak jako je tomu dnes u nahrazovaných systémů zadavatele.

50.         S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0197/2018/VZ- 03952/2019/322/JSu ze dne 7. 2. 2019 navrhovatel uvádí, že institut MNNC jako takový chrání zadavatele, nicméně v okamžiku, kdy zadavatel přistoupí k vyloučení dodavatele právě z důvodu, že jeho nabídka obsahuje neodůvodněnou MNNC, je zadavatel nucen postupovat transparentně, čímž je naopak chráněn dodavatel proti vyloučení ze zadávacího řízení na základě libovůle zadavatele.

51.         Dle navrhovatele zadavatel zkratkovitě a opakovaně poukazoval na to, že u levnějších zdrojů je vysoké riziko nekvalitních služeb. Tyto závěry zadavatele jsou dle navrhovatele neakceptovatelné. Služby rozvoje mají dle navrhovatele směřovat k rozvoji nabízeného IS DAV II, který se v případě nabídky navrhovatele podstatně liší od staršího řešení aktuálně využívaného zadavatelem. Kvalitu služeb rozvoje lze dle navrhovatele hodnotit pouze kvalitou výstupů těchto služeb a v žádném případě nelze obecně říci, že drahé zdroje budou poskytovat kvalitní služby rozvoje. Zadavatel by měl dle navrhovatele při posuzování nabídkové ceny služeb rozvoje zohlednit také rozsah využití jednotlivých rolí a jejich cenu.

Porušení zákona úkony zadavatele vedoucími k vyloučení navrhovatele

52.         V souvislosti s možným porušením zákona úkony zadavatele vedoucími k vyloučení navrhovatele navrhovatel vyjadřuje své přesvědčení, že vzhledem ke skutečnosti, že v odpovědi na výzvu ke zdůvodnění MNNC uvedenou MNNC zdůvodnil, není naplněna hypotéza ustanovení § 48 odst. 4 zákona, spočívající v možnosti vyloučení účastníka, jenž nezdůvodnil MNNC obsaženou ve své nabídce. Vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení tak dle jeho názoru došlo k porušení § 48 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho nabídková cena byla jako MNNC posuzována pouze z důvodu, že zadavatel využil možnosti dle ustanovení § 113 odst. 2 písm. b) zákona a stanovil jako kritérium, kdy bude považovat nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, procentuální porovnání s průměrnou cenovou úrovní všech nabídek, přičemž společností OKsystem a.s. byla podána nabídka extrémním způsobem převyšující jak zadavatelem předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tak i nabídkovou cenu navrhovatele.

53.         Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele budí dle navrhovatele dojem, že důvodem jeho vyloučení je zájem zadavatele pokračovat v plnění, které je předmětem veřejné zakázky, se společností OKsystem a.s., a to buď pokračováním v plnění zakázky na IS DAV I po vyřešení sporu o platnost odstoupení od příslušné smlouvy, nebo plněním veřejné zakázky IS DAV II jmenovaným dodavatelem, čímž by zadavatel vyřešil vlastní sporný vztah se jmenovaným dodavatelem. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel se rovněž dopustil porušení základních zásad zadávacího řízení vyjádřených v § 6 odst. 1 a 2 zákona, a to zásady transparentnosti, zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace. V této souvislosti navrhovatel dodává, že se zadavatel dopustil porušení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona taktéž zásadní změnou přístupu k nabídkové ceně navrhovatele, když nejprve nejen konkrétně ke zdůvodnění nabídkové ceny za Rozvoj navrhovatele ani nevyzýval, ale rovněž nabídkovou cenu navrhovatele obhajoval jako nenaplňující znaky MNNC, a to i před Úřadem. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dle navrhovatele nijak uvedenou změnu svého postoje neobjasnil, jak vyžaduje jeden ze základních aspektů zásady transparentnosti, tj. povinnosti zadavatele zajistit, aby mohla být provedena kontrola nestrannosti postupů zadávacího řízení. Navrhovatel rovněž s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 a odbornou literaturu[1] konstatuje, že zásada transparentnosti představuje povinnost zadavatele dodržovat předem stanovená pravidla postupu a jednak povinnost vedení dostatečné dokumentace o výběrovém řízení tak, aby veškeré kroky zadavatele byly zpětně přehledné, vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem jednotlivých kroků zadavatele.

54.         Navrhovatel uvádí, že mu z důvodu nesprávného postupu zadavatele hrozí vážná újma spočívající v tom, že nebude moci realizovat předmětnou veřejnou zakázku a dosáhnout příslušného zisku.

55.         Závěrem svého návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí o vyloučení, a aby zadavateli uložil zákaz uzavření smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

56.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 17. 4. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

57.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

58.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem pod č. j. ÚOHS-11804/2020/541/PDz ze dne 20. 4. 2020, ve kterém mimo jiné uvedl, že v souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení v zákonem stanovené lhůtě navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy.

59.         Dne 27. 4. 2020 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu navrhovatele. Společně se svým vyjádřením doručil zadavatel Úřadu taktéž dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 4. 2020

60.         Úvodem svého vyjádření zadavatel v plném rozsahu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách, jelikož návrh navrhovatele z velké části kopíruje podané námitky, a dále se vyjadřuje zejména k jednotlivým novým argumentům navrhovatele, přičemž uvádí následující.

K tvrzením ohledně průběhu řízení ve věci objasnění MNNC

61.         K navrhovatelem popisovanému průběhu zadávacího řízení ve věci objasnění MNNC zadavatel uvádí, že v rámci rozhodnutí o vyloučení respektoval závěry předchozího rozhodnutí Úřadu a transparentně a dostatečně posoudil objasnění MNNC ze strany navrhovatele, přičemž posoudil a řádně přezkoumal veškeré informace, které by mohly být relevantní pro stanovení nabídkové ceny navrhovatele. Argumentace navrhovatele, že zadavatel užil v rozhodnutí o vyloučení shodných či obdobných pasáží jako v předchozím rozhodnutí o vyloučení, je dle zadavatele irelevantní, neboť Úřad svým předchozím rozhodnutím zrušil předchozí rozhodnutí o vyloučení toliko z důvodu netransparentního posouzení objasnění MNNC navrhovatelem, přičemž uvedl, že není vyloučeno, aby zadavatel pro transparentním posouzení objasnění MNNC navrhovatele dospěl ke stejnému závěru. Zadavatel má za to, že Úřadem vytýkané nedostatky napravil v rámci (nového) rozhodnutí o námitkách.

62.         Pasáž týkající se porovnání nabídkových cen obdobných veřejných zakázek zadavatel dle svých slov v rozhodnutí o vyloučení ponechal, aby bylo zřejmé, jak zásadní jsou rozdíly mezi nabídkovou cenou navrhovatele a standardními cenami na relevantním trhu. K tvrzení navrhovatele, že porovnání nabídkových cen neproběhlo standardní cestou a komplexním způsobem, odkazuje zadavatele na vypořádání konkrétních námitek ve vztahu k porovnání cen na rozhodnutí o námitkách, přičemž odmítá tvrzení navrhovatele, že se měl v rozhodnutí o vyloučení vypořádat s námitkami navrhovatele podanými proti předchozímu rozhodnutí o vyloučení.

63.         Zadavatel dále uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení netvrdil, že služby Rozvoje budou realizovány pouze juniornějšími osobami, nýbrž že má za to, že navrhovatel v rámci služeb Rozvoje nacenil pracovníky s nižší kvalifikací, než bude pro služby Rozvoje nezbytně potřeba, přičemž za tuto cenu nelze služby Rozvoje řádně plnit. Navrhovatel dle zadavatele zdůvodnil MNNC za služby Rozvoje zejména tím, že platforma SoftShell mu díky svým vlastnostem umožňuje využít osob s nižší odbornou zdatností, a proto jsou osoby na seniorních pozicích v rámci rozpadu ceny Rozvoje zastoupeny v nižším procentu. V této souvislosti zadavatel stejně jako v bodech 36 a 37 rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že platforma SoftShell neodůvodňuje stanovení nabídkové ceny za 1 MD Rozvoje ve výši nabízené navrhovatelem, neboť pro rozvoj systému je nutné využívat rovněž osob s dostatečnou zkušeností na seniorních pozicích, nikoli zejména osob juniorních.

64.         K argumentaci navrhovatele vztahující se k bodu 35 rozhodnutí o vyloučení obsahujícím závěry ohledně dodatečného navyšování nákladů na školení vývojářů a analytiků zadavatel uvádí, že se jedná o argumentaci novou, která nebyla uplatněna v rámci námitek, pročež by ji Úřad neměl brát v potaz. Ani skutečnost, že sám navrhovatel poskytuje školení pro SoftShell a jiné vzdělávací aktivity dle zadavatele ničeho nemění na tom, že by uvedená školení musela být provedena a přinesla by tak dodatečné náklady, mj. vzhledem k tomu, že dle informací od navrhovatele či veřejně dostupných informací nebyl dosud na platformě SoftShell vyvinut obdobný komplexní systém, a že bude nutné mít k dispozici dostatek osob s dostatečnou úrovní odborných znalostí a znalostí všech komponent systému.

65.         K vysoce odborné roli vývojáře SoftShell s podílem v týmu a MD bezmála 48 %, jež byla v rámci rozpadu nákladů na služby Rozvoje navrhovatelem naceněna částkou 2 810,- Kč bez DPH, uvádí zadavatel, že uvedená částka je zásadně nižší než cena obvyklá za obdobné vysoce odborné role. Právě uvedená částka utvrzuje zadavatele dle jeho vyjádření v závěru, že se jedná o MNNC, která nebyla řádně odůvodněna, přičemž k dalším argumentům týkajícím se skutečnosti, že použití platformy SoftShell neodůvodňuje MNNC ani ve vztahu k roli vývojáře, odkazuje zadavatel na rozhodnutí o námitkách.

66.         Tvrzení navrhovatele, že stanovil cenu Rozvoje včetně rozpadu na jednotlivé role na základě vlastních zkušeností s rozvojem systémů a platformy SoftShell považuje zadavatel za zcela nepodložené a nepřezkoumatelné, a dodává, že navrhovatel nedoložil žádnou svou referenci či zkušenost s platformou SoftShell. Za irelevantní považuje zadavatel též tvrzení navrhovatele, že patří mezi globální ICT společnosti se zkušenostmi a zavedenými procesy, neboť uvedené tvrzení žádným způsobem neodůvodňuje MNNC, a odkazuje na bod 154 předchozího rozhodnutí Úřadu, dle kterého nemůže obecná proklamace zadavatele nahradit úvahu a posouzení založené na konkrétních aspektech řešení. V této souvislosti zadavatel zdůrazňuje, že za absurdní neoznačoval bod 161 předchozího rozhodnutí Úřadu, ve kterém Úřad konstatoval, že zadavatel neposuzoval vliv globálního významu navrhovatele na MNNC, jak účelově tvrdí navrhovatel, nýbrž tak označil příslušnou argumentaci navrhovatele. Uvedené tvrzení totiž dle zadavatele nemůže být bez dalšího podkladem pro řádné zdůvodnění MNNC.

67.         Závěrem této části vyjádření zadavatel uvádí, že platformu SoftShell opakovaně a zevrubně zkoumal a posuzoval, že požádal navrhovatele o prezentaci SoftShell pro řádné a transparentní posouzení přizval ke zmiňované prezentaci i dva nezávislé odborníky, čímž dle svého názoru posoudil platformu SoftShell dostatečným způsobem. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel při posuzování platformy SoftShell nevycházel ze zdůvodnění MNNC ani z provedené prezentace SoftShell, a nad rámec předchozího rozhodnutí o vyloučení přidal pouze parafrázované závěry obecných konstatování obou nezávislých odborníků, považuje zadavatel za pouhý subjektivní názor navrhovatele. Skutečnost, že zadavatel nedospěl po posouzení zdůvodnění MNNC k navrhovatelem preferovaným závěrům tak dle zadavatele neznamená, že by MNNC dostatečně neposoudil či že by z podkladů od navrhovatele nevycházel.

K tvrzením ohledně účelu posuzování MNNC

68.         Zadavatel nerozporuje tvrzení navrhovatele, že účelem MNNC je ochrana před neschopností dodavatele realizovat veřejnou zakázku a ověření, zda nabídková cena pokrývá náklady na realizaci veřejné zakázky, a uvádí, že uvedený účel posouzením MNNC navrhovatele zcela naplnil. K právě uvedenému zadavatel dodává, že smyslem MNNC je též ochrana zadavatele před nebezpečím, že případná nerealizovatelná nízká cena bude dodatečně v rozporu se zákonem navýšena. Vzhledem k výši nabídkové ceny navrhovatele vyvstaly zadavateli uvedené pochybnosti, které ale nebyly ze strany navrhovatele dostatečně rozptýleny. Dle zadavatele musí být posouzení reálnosti nabídkové ceny provedeno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž v předmětné veřejné zakázce jde o sofistikovaný a poměrně složitý informační systém, jehož prostřednictvím budou vypláceny dávky dle příslušné legislativy s požadavkem na stoprocentní funkčnost po celou dobu existence vzhledem k zajišťování existenčních potřeb obyvatel státu. V návaznosti na právě uvedené zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by špatně interpretoval objasnění MNNC či že by své závěry opřel o nepodložené skutečnosti či domněnky, neboť se dle jeho názoru jedná o obecnou námitku, ze které není zřejmé, jakým konkrétním způsobem se měl tvrzených pochybení dopustit. Zadavatel dále s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS S0383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, dle kterého musí hodnotící komise při posuzování nabídkových cen přihlédnout k celé řadě proměnných veličin, které mohou mít vliv na reálnost nabídkové ceny (druh a velikost veřejné zakázky, konkrétní podmínky jejího provádění, dodržení požadované kvality na úkor a ve vztahu k ceně, cenová rozpětí a marže uplatňovaná jednotlivými dodavateli, ceny výrobce, atd.) a v celé této škále posoudit, zda je konkrétní nabídková cena ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a podmínkám, za kterých má být plněn, reálná. Z uvedeného dle zadavatele vyplývá, že je nejen oprávněn, ale i povinen přihlédnout k řadě různých okolností, přičemž se nejedná pouze o skutečnosti uváděné konkrétním navrhovatelem v jeho zdůvodnění MNNC. Zadavatel dále uvádí, že obecná proklamace navrhovatele ohledně nastavení nabídkové ceny na základě jeho zkušeností nemůže pochybnosti o reálnosti ceny za služby Rozvoje vyvrátit, přičemž v podrobnostech odkazuje na body 40 až 42 rozhodnutí o vyloučení.

69.         Navrhovatel se dle zadavatele snaží vzbudit mylný dojem, že si zadavatel není vědom požadovaných technických parametrů a vychází z mylných předpokladů. Složitost poptávaného systému nevyplývá dle zadavatele toliko ze skutečnosti, že jeho prostřednictvím budou naplňovány složité a komplexní úkoly zadavatele, nýbrž z požadavků vyplývajících ze zadávací dokumentace. Zadavatel dále odmítá argumentaci navrhovatele, že nemůže nabízený systém objektivně hodnotit, když veškeré informace o uvedeném systému má navrhovatel, neboť na základě takové logiky by zadavatel nikdy nemohl některé skutečnosti posuzovat objektivně a musel by vždy přistoupit na subjektivní tvrzení účastníků zadávacího řízení, a institut vyloučení účastníka z důvodu nedostatečného odůvodnění MNNC by se tak stal obsoletním.

K tvrzení ohledně okolností posouzení nabídkové ceny

70.         Zadavatel konstatuje, že námitky navrhovatele poukazující na údajnou účelovost jednání zadavatele nejsou nijak relevantní či podložené, avšak z důvodu právní jistoty se k nim v rámci rozhodnutí o námitkách vyjádřil.

71.         K tvrzení navrhovatele o překvapivé změně závěru hodnotící komise spočívající v tom, že dne 18. 12. 2018 rozhodla o výběru navrhovatele, načež dne 27. 8. 2019, resp. dne 11. 3. 2020, rozhodla o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, uvádí zadavatel následující. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru navrhovatele ze dne 18. 12. 2018 podal námitky a později návrh na zahájení správního řízení druhý z účastníků zadávacího řízení – společnost OKsystem a. s. Na základě uvedeného návrhu rozhodl Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0106/2019/VZ-13295/2019/541/KCh ze dne 13. 5. 2019 tak, že konstatoval, že zadavatel v rozporu s § 113 odst. 4 zákona nepožádal navrhovatele o písemné zdůvodnění určitých položek nabídkové ceny včetně položky ceny za služby Rozvoje. Následně zadavatel v souladu se závazným právním názorem Úřadu přistoupil k opětovnému posouzení MNNC, a současně ustanovil novou hodnotící komisi, neboť předchozí hodnotící komise již neexistovala, a došel k závěru, že zdůvodnění MNNC ze strany navrhovatele nevyvrací pochybnosti zadavatele pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny za služby Rozvoje. Na základě právě uvedeného odmítá zadavatel, že by jeho postup byl nějak překvapivý, a to navíc s ohledem na to, že předchozí hodnotící komise zdůvodnění MNNC ve vztahu k nabídkové ceně za služby Rozvoje vůbec neposuzovala, a žádný svůj názor v tomto smyslu nezaujala. Za nepravdivé označuje zadavatel dále tvrzení navrhovatele, že „současná vyjádření zadavatele v Rozhodnutí o odmítnutí námitek“ jsou v ostrém kontrastu s těmi, které uváděl v rámci správního řízení sp. zn. S0160/2019/VZ, neboť posledně uvedená vyjádření se vztahovala k celkové nabídkové ceně, jejíž výši zadavatel nijak nerozporuje, zatímco vyjádření v rámci rozhodnutí o námitkách se vztahují k nabídkové ceně za služby Rozvoje. V této souvislosti zadavatel zdůrazňuje, že MNNC v nabídce navrhovatele shledal toliko ve vztahu k nabídkové ceně za 1 MD služeb Rozvoje, nikoli ve vztahu k celkové nabídkové ceně, a dodává, že v rámci předchozího zadávacího řízení dosahovala průměrná nabídková cena za 1 MD rozvoje 7 800,46,- Kč, tudíž nabídková cena navrhovatele za 1 MD plnění by tak byla shledána i ve vztahu k uvedenému průměru.

72.         Zadavatel se ohrazuje rovněž proti tvrzení, že postupuje účelově a jedná v rozporu s principy 3E, neboť vyloučením navrhovatele, u nějž hrozí vysoké riziko nutnosti navyšování ceny za služby Rozvoje či riziko nekvalitního plnění, uvedené principy naopak naplnil. Zadavatel dále odmítá tvrzení, že by svým postupem zaručil exkluzivitu společnosti OKsystem, a. s., a to mj. s ohledem na skutečnost, že dosud nerozhodl o výběru dodavatele, a není vyloučena ani možnost zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Zadavatel rovněž podotýká, že při posuzování MNNC nemůže vycházet z předpokladu či vědomí, že tato cena bude v budoucnu zvyšována.

K tvrzení ohledně porovnatelných cen ve fakticky realizovaných veřejných zakázkách  

73.         K veřejným zakázkám uváděným navrhovatelem v námitkách k prokázání realizovatelnosti Rozvoje za jím nabízenou cenu zadavatel opětovně konstatuje, že vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení pro neodůvodněnou MNNC je možnost, nikoli povinnost, přičemž nelze vyloučit, že ostatní zadavatelé akceptovali případné riziko vyplývající z neodůvodněné MNNC. Z uvedeného důvodu považuje zadavatel předmětnou argumentaci navrhovatele za irelevantní. Zadavatel nadto dodává, že ve dvou ze tří navrhovatelem odkazovaných případů byly předmětné nabídkové ceny dodavatelů skutečně posouzeny jako MNNC, avšak na rozdíl od posuzovaného případu byly tyto MNNC řádně zdůvodněny. Navrhovatelem uváděné veřejné zakázky jsou dle zadavatele s šetřenou veřejnou zakázkou neporovnatelné rovněž z důvodu, že předmětem jejich plnění byl rozvoj již existujících informačních systémů, přičemž vybraní dodavatelé měli s těmito systémy předchozí zkušenost, zatímco předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je vytvoření a rozvoj systému zcela nového.

K tvrzení ohledně rizika nefunkčnosti systému  

74.         Zadavatel opětovně zdůrazňuje, že provedl posouzení MNNC ve vztahu předmětu veřejné zakázky zcela v souladu se zákonem i rozhodovací praxí, přičemž při posouzení MNNC za služby Rozvoje zohlednil zdůvodnění MNNC navrhovatele ve vztahu k složitosti požadovaného systému, požadavkům na služby Rozvoje, nutnosti zajištění zcela plynulého provozu systému i v průběhu realizace služeb Rozvoje a běžným cenám rozvoje v IT službách. Při posuzování MNNC dospěl zadavatel k závěru, že platforma SoftShell nesnižuje nároky na odbornost osob poskytujících služby Rozvoje. Navrhovateli se tak dle zadavatele nepodařilo zdůvodněním MNNC rozptýlit jeho pochybnosti o reálnosti ceny 4 300,- Kč bez DPH za 1 MD služeb Rozvoje. Zadavatel dále odmítá tvrzení navrhovatele, že jej vyloučil z předmětného zadávacího řízení z důvodů požadavků neuvedených v zadávací dokumentaci. Pochybnosti zadavatele o reálnosti nabídkové ceny za 1 MD služeb Rozvoje nerozptýlilo ani tvrzení navrhovatele, že do svého expertního odhadu ceny veřejné zakázky zahrnul i rezervu ve výši 3 % z finančního objemu. Totéž dle zadavatele platí také pro tvrzení navrhovatele ohledně případné negativní publicity v případě nekvalitně poskytovaného plnění či jeho obecná proklamace o připravenosti poskytovat kvalitní plnění.

75.         K tvrzení navrhovatele, že funkčnost a stabilita nabízeného systému je zajištěna akceptováním podmínek realizace veřejné zakázky a smluvní zárukou, uvádí zadavatel, že zákonodárce kromě nutnosti dodržování zadávacích podmínek vložil do zákona ustanovení, díky kterému se zadavatel může případné MNNC bránit dříve, než ve fázi realizace veřejné zakázky. Pokud by zadavatel přistoupil na tvrzení navrhovatele, že kvalita a úplnost plnění předmětu veřejné zakázky je dostatečně zajištěna smlouvou, bylo by dle jeho názoru zákonné ustanovení týkající se MNNC zcela nadbytečné.

76.         Závěrem této části vyjádření zadavatel poukazuje na skutečnost, že podle zdůvodnění MNNC se role s cenou za 1 MD služeb Rozvoje, tj. vývojář SofShell a tester, mají podílem na nákladech z 27 %, a z hlediska počtu MD ze 46 %, z čehož je zřejmé, že téměř polovina plnění realizovaného na základě MD by měla být poskytována za částku, kterou zadavatel považuje za MNNC.

K tvrzení ohledně využití Softshell řešení

77.         Úvodem nadepsané části vyjádření zadavatel konstatuje, že účelem objasnění MNNC mělo být vysvětlení, jakým způsobem platforma SoftShell odůvodňuje nastavení nabídkové ceny v mimořádně nízké výši stanovené navrhovatelem, přičemž zadavatel shledal, že navrhovatelem uváděné výhody platformy SoftShell, které by odůvodňovaly MNNC za služby rozvoje, dány nejsou. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nevzal v úvahu informaci o základních blocích systému a informaci o akcelerátorech, upozorňuje zadavatel, že se jedná o nové tvrzení, jež nebylo obsaženo v námitkách, a nemělo by k němu tedy být přihlíženo. I přes právě uvedené zadavatel z procesní opatrnosti uvádí, že tvrzení navrhovatele ohledně výhodnosti základních bloků a akcelerátoru byly vyvráceny v rámci bodů 27, 28 a 30 rozhodnutí o vyloučení, v nichž se zadavatel vyjádřil k nastavení systému na základě platformy SoftShell a jeho možnému rozvoji, a to i vzhledem ke stavbě systému a jeho částem. Zadavatel odmítá rovněž tvrzení navrhovatele, že v bodu 27 rozhodnutí o vyloučení připouští některé výhody SoftShell, ale nic z nich nevyvozuje, neboť body 27 a 28 rozhodnutí o vyloučení spolu tvoří logický celek zohledňující výhody i nevýhody uvedené platformy.

78.         K případným budoucím změnám business logiky systému zadavatel uvádí, že vytváření a změnu jednoduchých systémů lze činit jednoduchým způsobem uvedeným v námitkách navrhovatele, avšak v případě složitého a komplexního systému realizovaného na míru, který je předmětem šetřené veřejné zakázky, může i nepatrná změna business logiky vyžadovat vyšší nárok na realizaci. V této souvislosti považuje zadavatel za nevýhodu systému nabízeného navrhovatelem skutečnost, že návrh datových entit a vizuálních formulářů je procesně oddělen od návrhu business logiky a workflow aplikace. Zadavatel dodává, že navrhovatel v rámci zdůvodnění MNNC ani v rámci prezentace SoftShell tvrzené skutečnosti o jednoduchosti procesu a efektivitě posuzovaných změn nepředvedl.

79.         Za spekulativní označuje zadavatel tvrzení navrhovatele, že již v rámci své nabídky zvážil a zhodnotil obvyklý rozsah požadavků na služby rozvoje systému, neboť navrhovatel na žádost zadavatele poskytl pouze jedinou referenci systému vystavěného na platformě SoftShell, tj. systém Eller Conclusion, kterým nebyl navíc ani realizován navrhovatelem. Z uvedeného důvodu je zadavatel přesvědčen, že navrhovatel nemůže relevantně hodnotit obvyklý rozsah požadavků na Rozvoj v rámci komplexních systémů, když žádný takový systém na platformě SoftShell nebyl dle informací navrhovatele ani veřejně dostupných informací navrhovatelem realizován.

80.         Další nevýhodou systému nabízeného navrhovatelem je dle zadavatele skutečnost, že neumožňuje automatické testování či generování automatických procesů, neboť absence podpory pro automatické testování má dle zadavatele pro projekty obdobného rozsahu zásadní dopady, spočívající v nutnosti delší práce na úpravě testů od vysoce kvalifikovaných pracovníků. K tvrzení navrhovatele, že v rámci nastavení rolí počítal s rozložením juniornějších i seniornějších pozic, odkazuje zadavatel na rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách, kde dospěl k závěru, že osoby na seniornějších pozicích jsou dle objasnění MNNC pro řádné plnění služeb Rozvoje zastoupeny zcela nedostatečně. Na rozdíl od navrhovatele nepovažuje zadavatel svoji argumentaci za zkratkovitou, hypotetickou a spekulativní, když při posouzení SoftShell Framework vycházel zejména z informací poskytnutých navrhovatelem v rámci zdůvodnění MNNC, na jejichž základě dospěl k závěru o obecnosti vnitřní architektury a implementace SoftShell, na čemž nic nemění ani skutečnost, že nabídka navrhovatele obsahuje sadu akcelerátorů. Zadavatel se ohrazuje rovněž proti tvrzení navrhovatele, že vystavěl svoje závěry pouze na pochybnosti o dostatečné výkonnosti výsledné aplikace.

81.         Tvrzení navrhovatele, že zadavatel nemůže hodnotit systém, který má teprve vzniknout, by dle zadavatele de facto znamenalo nemožnost hodnocení naplnění zadávacích podmínek či nastavení cen u díla či předmětu, jež v době podání nabídky ještě neexistuje. Zadavatel dodává, že mu navrhovatel neposkytl podrobné informace o jakékoli referenci využívající Framework SoftShell, která by prokazovala, jak fakticky SoftShell pracuje, avšak že s využitím přizvaných odborníků posoudil platformu SoftShell na základě dostatečné znalosti systému. Pouhá skutečnost, že zadavatel dospěl na základě uvedeného posouzení k jinému závěru než preferovanému navrhovatele, dle zadavatele neznamená, že by tento závěr byl nesprávný, nedostatečný či založený na pouhých předpokladech. Zadavatel dále dodává, že není povinen vytvářet žádnou kalkulaci, jelikož povinnost odůvodnit MNNC leží na straně navrhovatele. Zadavatel se rovněž ohrazuje proti zpochybňování dostatečné odbornosti a kvalifikovanosti Michala Bláhy a Martina Šiguta k posouzení MNNC, jakož i proti tvrzení navrhovatele, že zadavatel měl teprve po rozhodnutí o vyloučení navrhovatele za to, že závěry přizvaných odborníků jsou „něčím podloženy.“

82.         Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel v rámci námitek neuvedl žádné nové argumenty, které by rozporovaly závěry rozhodnutí o vyloučení, nýbrž toliko opakoval již dříve uvedené a posouzené skutečnosti.

83.         Ke skladbě jednotlivých rolí při plnění služeb Rozvoje, uvedené v rámci zdůvodnění MNNC, uvádí zadavatel, že nikterak nerozporoval skladbu činností a jednotlivých rolí, ale jednotkovou cenu za služby Rozvoje, tj. zadavatel nezpochybňoval počty předpokládaných MD v rámci jednotlivých rolí, ale posuzoval zejména nabídkovou cenu v rámci těchto rolí. Na základě uvedeného posouzení dospěl zadavatel k závěru, že předmětná kalkulace navrhovatele i nadále vzbuzuje pochybnosti o reálnosti cen za služby Rozvoje.

84.         I přes navrhovatelem tvrzené využívání odzkoušených robustních a spolehlivě fungujících komponentů, umožňujících snížení náročnosti poskytování služeb Rozvoje, je zadavatel přesvědčen, že u služeb Rozvoje za cenu nabízenou navrhovatelem hrozí riziko nekvalitního plnění či dodatečného navyšování ceny služeb. Náročnost požadavků na odbornost osob sice dle zadavatele vychází z náročnosti budoucího rozvoje systému, jak uvádí navrhovatel, nicméně uvedený systém musí zároveň naplňovat technické požadavky zadavatele tak, aby bylo zajištěno kvalitní plnění služeb Rozvoje bez rizika poruchy. Řešení SoftShell nemá dle zadavatele na poptávaný systém tak zásadní dopad, aby odůvodnilo poskytování služeb Rozvoje osobami s nedostatečnou odbornou způsobilostí, přičemž nelze spoléhat pouze na skutečnost, že se jedná o zavedené řešení navrhovatele, když z uvedeného řešení nevyplývá, že by bralo v potaz složitost a specifičnost poptávaného systému dle technické specifikace a jedinečnost příslušného plnění. Závěrem této části vyjádření se zadavatel vymezuje proti tvrzení navrhovatele, že nezohlednil, že jsou služby Rozvoje poskytovány různými rolemi.

K tvrzení ohledně porovnání cen prací v profesích v oblasti ICT

85.         V souvislosti s porovnáním cen prací v profesích v oblasti ICT nesouhlasí zadavatel s tvrzením navrhovatele, že vodítkem pro posouzení nabídkové ceny může být maximálně minimální uváděná cena, nikoli cena průměrná. Vzhledem ke složitosti a sofistikovanosti poptávaného systému, u kterého musí být zajištěna dostatečná odbornost a kvalita služeb tak, aby požadavky na Rozvoj byly splněny řádně a včas a aby nebyl ohrožen provoz systému, představuje minimální cena nebo cena výrazně pod hranicí průměrné ceny na trhu dle zadavatele vysoké riziko nekvalitnosti realizovaných služeb. Zadavatel tedy dle svých slov navrhovateli vytýkal, že jím nabízená cena za 1 MD služeb Rozvoje je výrazně nižší než cena průměrná, přičemž uvedená odchylka nebyla dle zadavatele žádným způsobem odůvodněna, když ze zdůvodnění MNNC naopak plyne, že služby Rozvoje budou poskytovány osobami s nižší než nutnou odbornou způsobilostí.

86.         Za spekulativní považuje zadavatel námitky navrhovatele ohledně zvyšování průměrné ceny i námitky týkající se rozporu postupu zadavatele s pravidly 3E a zákonem o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích. V rozporu s pravidly 3E a zákonem by byl dle zadavatele naopak postup spočívající v uzavření smlouvy s vědomím toho, že není možné předmětné plnění realizovat za nabízenou cenu a že toto plnění bude poskytováno nekvalitně, případně že jeho cena bude následně navýšena.

87.         K navrhovatelem popírané relevantnosti Porovnání cen 1 MD v ICT profesích (dále jen „porovnání cen“) přiloženém k rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvádí, že porovnávány byly tři obdobné zakázky zadavatele z jedné oblasti Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, v rámci kterých zadavatel vymezil požadavek na cenu Rozvoje stejně jako v šetřené veřejné zakázce, tj. jednotnou sazbou za 1 MD Rozvoje. Zadavatel dodává, že stejně jako v případě šetřené veřejné zakázky lze předpokládat, že uvedená jednotná sazba se bude skládat z různých rolí, pročež je předmětné porovnání relevantní. K námitce navrhovatele, že zadavatel neměl při uvedeném srovnávání cen vycházet z cen průměrných, uvádí zadavatel, že předmětné posouzení učinil za účelem zjištění cen obvyklých na trhu, nikoli cen nejnižších možných, neboť minimální ceny nemají pro zadavatele s ohledem na předmět veřejné zakázky relevantní vypovídací hodnotu. K námitce navrhovatele, že ani porovnání cen, ani znalecký posudek nebyl vypracován za účelem posouzení MNNC, zadavatel dále uvádí, že účel, pro který byly uvedené dokumenty vypracovány, je irelevantní, jelikož nesnižuje pravdivost údajů v nich obsažených. K porovnání nabídkové ceny za služby Rozvoje se statistickým šetřením zadavatele o výdělcích zaměstnanců zadavatel konstatuje, že ačkoli si je zcela vědom ovlivnění výsledků charakterem vstupních dat, kterým lze přikládat pouze omezený význam, nelze závěry statistického šetření považovat za zcela neprůkazné, a že určitý náhled na posouzení cen z něj lze jako podpůrné vodítko získat. K celému porovnávání cen zadavatel uvádí, že použil různé druhy a metody posouzení cen na trhu ICT z toho důvodu, aby získal informace z více nezávislých a objektivních zdrojů a disponoval podkladem obsahujícím relevantní závěry ohledně obvyklých cen na trhu, přičemž jednotlivé závěry konkrétních metod nelze posuzovat jednotlivě, ale společně ve smyslu účelu, za kterým bylo realizováno. K porovnání nabídkové ceny navrhovatele za služby Rozvoje s průměrnou nabídkovou cenou na předchozí veřejnou zakázku zadavatel zdůrazňuje, že uvedená průměrná cena činila 7 800,46 Kč a pouze jediná ze 7 srovnávaných nabídkových cen byla nižší než nabídková cena navrhovatele, a to navíc v roce 2015, od kdy lze očekávat přiměřené navýšení cen. Zadavatel dále dodává, že minimální cena poskytovaná na trhu nemůže být dostatečných vodítkem pro posouzení ceny za služby Rozvoje pro složitý a specifický systém sociálních dávek.

88.         Ke smlouvám, na které navrhovatel odkazuje jakožto na cenově srovnatelné s předmětnou veřejnou zakázkou z hlediska Rozvoje, zadavatel konstatuje, že se jedná o veřejné zakázky, u nichž byla taktéž konstatována MNNC. Uvedená skutečnost vyvrací dle zadavatele tvrzení navrhovatele, že zadavatel odmítl jím uváděné smlouvy pouze z důvodů obecnosti a nutnosti posuzovat okolnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž závěry zadavatele jsou v tomto směru zcela přezkoumatelné.

K tvrzení ohledně využívání nekvalitních služeb (zdrojů)

89.         K možnému využívání nekvalitních služeb nebo zdrojů odkazuje zadavatel na vše již uvedené a dodává, že z celého vysvětlení MNNC vyplývá, že navrhovatel je přesvědčen, že jeho předpřipravené „základní bloky“ zajistí, že pro služby Rozvoje „nebude nutné konzumovat drahé kapacity“ expertních vývojářů, tj. že pro Rozvoj předmětného jedinečného a složitého systému budou postačovat služby s nižší odbornou způsobilostí, což dle zadavatele představuje vysoké riziko nekvalitních a řádně neplněných služeb Rozvoje. V této souvislosti se zadavatel ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že právě uvedený závěr vychází z domněnek, a uvádí, že se jedná o skutečnosti podložené technickou specifikací systému.

90.         K námitce navrhovatele, že omezil rizika spojená s provozem a s nedostatky v řádném fungování systémů použitím technologie, na které je tento systém vystavěn, zadavatel konstatuje, že netvrdil, že samotný poskytovaný systém navrhovatele tvoří riziko nefunkčnosti, ale že toto riziko mohou tvořit nekvalitně poskytované služby Rozvoje s ohledem na jejich výrazně nízkou cenu. Jinými slovy dle zadavatele platí, že ani velmi kvalitní systém nemůže snížit riziko nekvalitního a odborně nedostatečného zásahu lidského faktoru.

91.         Z uvedených důvodů u zadavatele dle jeho slov i nadále přetrvává pochybnost o reálnosti ceny navrhovatele za služby Rozvoje, která nebyla navrhovatelem dostatečně zdůvodněna, přičemž tuto pochybnost nerozptýlilo ani obecné tvrzení navrhovatele o tom, že velmi zodpovědně provedl rozbor nákladů.

92.         Zadavatel dále nerozporuje tvrzení navrhovatele, že nabízený systém se podstatně liší od stávajícího řešení využívaného zadavatelem, a dodává, že uvedená skutečnost nic nemění na tom, že nabízený systém musí naplňovat veškeré požadavky stanovené v rámci technické specifikace. Zadavatel je dle svých slov přesvědčen, že jelikož posuzoval nabídkovou cenu navrhovatele za služby Rozvoje s ohledem na předmět veřejné zakázky, zejména s ohledem na složitost a specifičnost systému dle stanovených technických podmínek, naplnil požadavek na posuzování kvality služeb z toho hlediska, zda odbornost osob poskytujících služby odpovídá odbornosti požadované technickými podmínkami. K tvrzení navrhovatele, že kvalitu poptávaného systému lze hodnotit výlučně až podle výsledku poskytnutých služeb, zadavatel uvádí, že na základě takové logiky by nikdy nebyl oprávněn vyloučit žádného dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu MNNC, jelikož MNNC by mohla být vždy zjištěna až na základě faktické realizace plnění. Zadavatel je přesvědčen, že v rozhodnutí o vyloučení i v rozhodnutí o námitkách transparentně uvedl, jaké skutečnosti jej k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vedly.

K tvrzení ohledně porušení zákona rozhodnutím zadavatele o vyloučení navrhovatele

93.         V závěrečné části svého vyjádření zadavatel shrnuje, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že jeho MNNC byla zdůvodněna. Tvrzení navrhovatele, že jeho nabídková cena za služby Rozvoje byla jako MNNC posuzována z důvodu stanovení vzorce pro určení MNNC v zadávací dokumentaci, považuje zadavatel za irelevantní, neboť uvedená skutečnost nemění ničeho na tom, že MNNC nebyla dle jeho názoru navrhovatelem zdůvodněna. Zadavatel dodává, že při posouzení MNNC postupoval též v souladu se zákonem a závazným právním názorem vyplývajícím z předchozího rozhodnutí Úřadu.

94.         K tvrzení navrhovatele ohledně změny přístupu zadavatele k jeho nabídkové ceně zadavatel uvádí, že jeho postup nelze považovat na netransparentní, když jednal v souladu se závazným právním názorem dle předchozího rozhodnutí Úřadu a současně v rozhodnutí o vyloučení přezkoumatelně popsal svůj postup a skutečnosti, které jej k předmětnému postupu vedly. K tomu zadavatel dodává, že odůvodnění MNNC ve vztahu ke službám Rozvoje a vlastní cena za služby Rozvoje nebyly předmětem předchozího posouzení objasnění MNNC, a že právo zadavatele posoudit nabídkovou cenu za služby Rozvoje ve vztahu k MNNC a následně případně navrhovatele vyloučit mu nemůže být upíráno pouze s tvrzením o změně jeho postoje. Zadavatel shrnuje, že ve vztahu k celkové nabídkové ceně navrhovatele neshledal důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nýbrž vyloučil navrhovatele z důvodu neobjasnění MNNC ve vztahu ke službám Rozvoje.

95.         Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v celém rozsahu zamítl, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

96.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-16982/2020/541/AHr ze dne 8. 6. 2020 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno téhož dne.

97.         Usnesením č. j. ÚOHS-18372/2020/541/AHr ze dne 18. 6. 2020 určil Úřad lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedené usnesení bylo zadavateli i navrhovateli doručeno téhož dne.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 6. 2020

98.         Dne 25. 6. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele přípis z téhož dne, jehož obsahem bylo vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. V uvedeném vyjádření poukazoval navrhovatel dle svých slov na zásadní nedostatky a rozpory v tvrzeních zadavatele ve vyjádření k návrhu navrhovatele ze dne 27. 4. 2020. Podstata sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem spočívá dle navrhovatele v tom, že zadavatel odmítá připustit, že technologická platforma SoftShell umožňuje vytvoření a rozvoj požadovaného systému efektivněji a s menšími náklady, než při vytváření uvedeného systému dosud používanými prostředky. Uvedený postoj zadavatele dle navrhovatele zřejmě pramení z toho, že zadavatel nemá s nabízenou technologií vlastní zkušenosti. Navrhovatel zdůraznil, že své objasnění MNNC vystavěl mj. na důvodu podle § 113 odst. 5 písm. b) zákona, tj. na použitém technickém řešení, který je dle názoru navrhovatele zákonem předvídán proto, aby se extenzivní využívání institutu MNNC nestalo překážkou pro technologický rozvoj, jehož znaky jsou efektivita a snižování nákladů a ceny. Zadavatel však dle navrhovatele odmítá využít moderního, technologicky vyspělejšího a úspornějšího řešení pouze z důvodu, že „nemůže riskovat nekvalitní plnění,“ přičemž není zřejmé, na základě čeho zadavatel k závěru o nekvalitnosti budoucího plnění dospěl.

99.         Závěr, zda navrhovatel výši nabídkové ceny obhájil, není dle navrhovatele závislé na subjektivní úvaze zadavatele, ale představuje objektivně nazíraný výsledek odůvodnění závěrů jejího posouzení z pohledu MNNC. V této souvislosti navrhovatel dodal, že v posudcích přizvaných odborníků, z nichž zadavatel vycházel, jsou obsaženy pouze závěry a nikoli analýza podkladů, na jejichž základě uvedení přizvaní odborníci k těmto závěrům dospěli. Posouzení MNNC ze strany zadavatele se dle navrhovatele musí vztahovat k předmětu veřejné zakázky, resp. jeho části, nikoli např. k problematice systému výplaty dávek.

100.     Navrhovatel dále podotknul, že vyjádření zadavatele k návrhu obsahuje závažné rozpory, např. ohledně toho, zda zadavatel rozporoval skladbu činností a jednotlivých rolí či nikoli, či zda měl specifické požadavky na členy týmu, které neuvedl v zadávací dokumentaci. Zadavatel dle navrhovatele rovněž opakovaně chybně ztotožňuje otázku kvality práce s otázkou ceny. Navrhovatel se rovněž vymezil proti tvrzení zadavatele v rámci vyjádření k návrhu, dle kterého navrhovatel dle podkladů zaslaných zadavateli žádné zkušenosti s platformou SoftShell nemá. V ostatních otázkách a podrobnostech odkázal navrhovatel na svůj návrh, přičemž uvedl, že na návrhu trvá a předmětné vyjádření zadavatele považuje za zcela nesprávné a zavádějící.

Rozhodnutí č. j. ÚOHS-25762/2020/541/AHr ze dne 19. 8. 2020

101.     Dne 19. 8. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-25762/2020/541/AHr (dále jen „napadené rozhodnutí“), přičemž výrokem I. konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na nedodržení zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona tím, že neposoudil transparentně objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele ze dne 13. 2. 2020 a na základě rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka navrhovatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla zdůvodněna, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli opatření k nápravě spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 11. 3. 2020 ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku. Výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli dle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli dle § 266 odst. 1 zákona v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek úhradu nákladů řízení ve výši 30 000,- Kč.

IV.          ŘÍZENÍ O ROZKLADU

Rozklad zadavatele

102.     Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad ze dne 2. 9. 2020, který Úřad obdržel dne 3. 9. 2020, a kterým zadavatel brojil proti napadenému rozhodnutí v celém jeho rozsahu. Zadavatel považoval závěry napadeného rozhodnutí za nepřezkoumatelné, nedostatečně odůvodněné a založené na nesprávném posouzení věci. Uvedená nesprávnost spočívala dle zadavatele zejména v tom, že Úřad dle jeho názoru nepřípustně přenáší odpovědnost za řádné nastavení nabídkové ceny a její zdůvodnění ve vztahu k MNNC na zadavatele, ačkoli zadavatel při posuzování MNNC disponuje pouze informacemi, které mu poskytne dodavatel v rámci nabídky a odůvodnění MNNC. Zadavatel zdůraznil, že je povinen posoudit toliko podklady předložené navrhovatelem, přičemž odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0173/2018/VZ-19313/2018/541/SLa ze dne 28. 6. 2018, a že je povinen vypořádat se pouze se skutečnostmi uváděnými navrhovatelem, přičemž nad rámec těchto tvrzení není povinen provádět samostatné dokazování. Zadavatel trval na tom, že o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení rozhodl zcela v souladu se zákonnými požadavky, jelikož z předmětného rozhodnutí o vyloučení jsou jednoznačně seznatelné důvody, pro které zadavatel navrhovatele vyloučil. Zadavatel dodal, že posouzení MNNC je výlučně v kompetenci hodnotící komise, a že nelze dovozovat povinnost této komise hodnotit MNNC postupem nařízeným Úřadem. K právě uvedenému odkázal zadavatel na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R0214/2018/VZ-07038/2019/321/OMa ze dne 11. 3. 2019. Zadavatel vyjádřil své přesvědčení, že Úřad porušuje svoji zákonnou pravomoc ve smyslu citovaného rozhodnutí, když nepřípustně přezkoumává a hodnotí myšlenkové pochody zadavatele a stanoví, jakým konkrétním způsobem má zadavatel při posouzení MNNC postupovat.

103.     Zadavatel dále uvedl, že Úřad nepřezkoumatelně dovodil, že zadavatel je povinen přezkoumávat i skutečnosti navrhovatelem výslovně neuváděné, například odlišnosti nabízeného a stávajícího informačního systému. V této souvislosti odkázal zadavatel na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-34856/2018/511/ŠNo ze dne 26. 11. 2018. Úřad tak na zadavatele dle jeho názoru klade nepřiměřené požadavky. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spatřoval zadavatel také v tom, že Úřad dle jeho názoru nezohlednil prezentaci systému navrhovatele provedenou v sídle zadavatele. Zadavatel tak v napadeném rozhodnutí spatřoval nesprávný a nezákonný posun rozhodovací praxe Úřadu z povinnosti prokazovat MNNC ze strany navrhovatele na povinnost zadavatele prokazovat nereálnost ceny. Zadavatel se vymezil rovněž proti konstatování Úřadu, že měl v případě pochybností o technických aspektů nabízeného systému položit navrhovateli další dotazy směřující k jejich objasnění, neboť neměl pochybnosti o technických aspektech systému, nýbrž o reálnosti nabídkové ceny. Stejně tak nesouhlasil zadavatel se závěrem, že při posuzování objasnění MNNC nereflektoval rozpad činností služeb Rozvoje na jednotlivé role, neboť u posouzení jednotlivých aspektů nabízeného řešení vždy uvedl, zda bude nutné služby Rozvoje realizovat seniornější osobou či nikoli.

104.     Závěr napadeného rozhodnutí Úřadu, dle kterého není zřejmé, z čeho vyplývá závěr zadavatele ohledně dodatečných nákladů na vyškolení pracovníků a nákladů způsobených nezkušeností těchto osob, považoval zadavatel za rozporný s konstatováním, že navrhovatel předložil návrh koncepčně nového řešení, u kterého není dostatek veřejně dostupných referencí, neboť je logické, že právě nové a neznámé řešení s sebou nese nutnost proškolení pracovníků. K závěru Úřadu o posuzování nového systému zadavatel uvedl, že nabídkovou cenu za služby Rozvoje posuzoval s ohledem na skutečnosti a informace tvrzené navrhovatelem. K závěru Úřadu ohledně specifické cenotvorby jednotlivých dodavatelů a kalkulace nabídkové ceny zadavatel uvedl, že aplikace uvedeného závěru by vedla k tomu, že by se zákonná úprava týkající se objasnění MNNC stala obsoletní. S ohledem na vše výše uvedené zadavatel navrhoval, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Další průběh správního řízení

105.     Usnesením č. j. ÚOHS-27535/2020/541/AHr ze dne 7. 9. 2020 určil Úřad navrhovateli lhůtu pro vyjádření se k rozkladu.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele

106.     Dne 11. 9. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel uvedl, že napadené rozhodnutí je zcela správné a vydané v souladu s právními předpisy, rozhodovací praxí Úřadu a soudů a s výkladem přijatým Soudním dvorem Evropské unie.

107.     Navrhovatel nesouhlasil s tvrzením zadavatele, že napadené rozhodnutí klade na zadavatele nepřiměřené nároky. Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel disponoval nejen jím poskytnutými informacemi o nabízeném plnění, nýbrž i vyjádřeními přizvaných odborníků, přičemž tvrzení z těchto vyjádření pak převzal do rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, aniž by uvedl, zda či jak jsou tato tvrzení založena na podkladech předložených v rámci vysvětlení MNNC a na základě jakých myšlenkových pochodů přizvaní odborníci k uvedeným závěrům dospěli. Navrhovatel uvedl, že povinností zadavatele je seznámit dodavatele se skutečnostmi, které u něj vyvolávají pochybnosti ohledně objasnění MNNC, a to tak konkrétně, aby mohl navrhovatel před finálním rozhodnutím zadavatele reagovat příslušnou argumentací a podklady. Ačkoli zadavatel položil v žádosti o vysvětlení MNNC dotazy směřující k „pochopení“ platformy SoftShell, založil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele na tvrzeních týkajících se technických aspektů této platformy, jejichž vysvětlení od navrhovatele nepožadoval. Navrhovatel tak neměl možnost se k těmto aspektům před rozhodnutím o vyloučení vyjádřit. Zadavatel tak dle navrhovatele znemožnil navrhovateli podat objasnění v aspektech, které sám zadavatel považoval za podstatné pro objasnění MNNC. Navrhovatel dále uvedl, že rozhodnutí o vyloučení neobsahuje vyhodnocení a porovnání přínosů platformy SoftShell a jejich tvrzených nevýhod. Navrhovatel považoval rozklad zadavatele za rozporný ohledně informací a podkladů týkajících se technických aspektů platformy SoftShell, když je v rozkladu zároveň uvedeno, že zadavatel předmětné aspekty zjistil z informací a podkladů poskytnutých navrhovatelem, že navrhovatel na příslušné dotazy zadavatele neodpověděl a že zadavatel žádné další dotazy nepokládal.

108.     Zadavatel dle vyjádření navrhovatele dále nezohlednil, že navrhovatel objasňoval MNNC za služby Rozvoje mj. podle § 113 odst. 5 písm. b) zákona, tj. použitým technickým řešením, čímž dle navrhovatele zadavatel odmítl nové technologie. Stejně tak zadavatel dle názoru navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení nezohlednil všechny výhody nabízeného systému, a zaměřil se především na tvrzené nevýhody. K tvrzení zadavatele o interpretaci Úřadu směřující k obsolenci zákonné úpravy týkající se posuzování MNNC navrhovatel uvedl, že Úřad toliko poukazoval na to, že při posuzování MNNC je třeba brát v úvahu odlišnosti kalkulace nabídkových cen různých dodavatelů, a že samotná nižší cena nesvědčí o nižší kvalitě plnění. S ohledem na vše výše uvedené navrhovatel navrhoval, aby Úřad napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Rozhodnutí č. j. ÚOHS-37332/2020/323/RBu ze dne 23. 11. 2020 o rozkladu zadavatele

109.     Rozhodnutím č. j. ÚOHS-37332/2020/323/RBu ze dne 23. 11. 2020 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 11. 2020.

110.     V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu s odkazem na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu[2] konstatoval, že osoby disponující s veřejnými prostředky nesou samy odpovědnost za to, zda je budou vynakládat hospodárně, efektivně a účelně, a že zadavatelé, kteří jsou orgány státní správy a samosprávy, včetně zadavatele v posuzovaném případě, sami odpovídají za plnění úkolů jim svěřených při správě veřejných záležitostí. Zejména z uvedených důvodů nesmí Úřad při posuzování postupu zadavatele v souvislosti s MNNC nahrazovat posouzení zadavatele při rozhodování o tom, zda nabídka dodavatele obsahuje MMNC, zda byla tato MNNC po odborné stránce zdůvodněna, a pokud nikoli, zda měl zadavatel předmětné riziko akceptovat a uzavřít s příslušným dodavatelem uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, anebo využít svého oprávnění zmiňovaného dodavatele vyloučit ze správního řízení podle § 48 odst. 4 zákona. Úřad totiž nebude čelit případným nedostatkům plnění veřejné zakázky dodavatelem vzniknuvším z důvodu, že nabídková cena zmiňovaného dodavatele byla mimořádně nízká, a proto mu nepřísluší vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele a při posuzování těchto otázek příslušné závěry zadavatele nahrazovat či opravovat. Předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí v návaznosti na právě uvedené dále konstatoval, že Úřad je v souvislosti s MNNC povinen posoudit, zda zadavatel splnil zákonem stanovený postup dle § 113 zákona, a zda při tom dodržel základní zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 odst. 1 a 2 zákona, neboť Úřad je mj. oprávněn a povinen přezkoumávat, zda se zadavatel nedopustil porušení zásady transparentnosti tím, že vyloučil dodavatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka tohoto dodavatele obsahuje MNNC, který nebyla dostatečně zdůvodněna, aniž by zadavatel tento svůj krok řádně, tj. podrobně, srozumitelně, zřetelně a čitelně odůvodnil. Věcnou (odbornou) stránku předmětného rozhodnutí o vyloučení přísluší Úřadu posuzovat pouze z hlediska toho, zda závěry v něm uvedené jsou logické, bezrozporné či zda nejsou zjevně excesivní, neboť postup zadavatele mj. i ve vztahu k posuzování MNNC nesmí naplňovat znaky libovůle a nasvědčovat zneužití uvedeného institutu. V této souvislosti odkázal předseda Úřadu na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, dle kterého je podmínkou dodržení zásady transparentnosti takový průběh zadávacího řízení, který se navenek jeví jako férový a řádný. S ohledem na právě uvedené posoudil předseda Úřadu postup zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu nedostatečně zdůvodněné MNNC jako souladný s § 113 zákona, jakož i se zásadami zadávání veřejných zakázek.

111.     Předseda Úřadu v rámci posouzení transparentnosti postupu zadavatele posoudil výzvu ke zdůvodnění MNNC ze dne 23. 1. 2020, objasnění MNNC ze dne 13. 2. 2020 a rozhodnutí o vyloučení ze dne 11. 3. 2020, a pro další postup Úřadu vyjádřil závazný právní názor, že zadavatel postupoval při posouzení zdůvodnění MNNC navrhovatele, resp. při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, v souladu se zásadou transparentnosti. Vzhledem k tomu, že nezákonnost napadeného rozhodnutí Úřadu spočívající v nesprávném právním posouzení věci nebylo možné napravit v řízení o rozkladu změnou napadeného rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť navrhovateli by tím hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se, vrátil předseda Úřadu věc Úřadu k novému projednání, přičemž Úřad zavázal výše uvedeným závazným právním názorem.

V.            DALŠÍ PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

112.     Přípisem č. j. ÚOHS-38466/2020/541/AKf ze dne 30. 11. 2020 Úřad oznámil účastníkům řízení pokračování správního řízení.

113.     Usnesením č. j. ÚOHS-39297/2020/541/AKf ze dne 4. 12. 2020 učil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

114.     Dne 11. 12. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele spolu s žádostí o vyloučení odkladného účinku případného rozkladu podanému proti tomuto rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 12. 2020

115.     V rámci svého vyjádření zadavatel uvádí, že předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu zcela jednoznačně vyjádřil svůj názor na zákonnost postupu zadavatele, když považoval závěr zadavatele v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení za dostatečně čitelný, férový, řádný, přičemž rozhodnutí o vyloučení považoval za učiněné v souladu se zásadou transparentnosti. Zadavatel se tudíž se závěry rozhodnutí o rozkladu zcela ztotožňuje, přičemž odkazuje na veškerá svá vyjádření učiněná během tohoto správního řízení. Podle názoru zadavatele by měl Úřad návrh navrhovatele zamítnout s tím, že neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

116.     Svou žádost o vyloučení odkladného účinku rozkladu odůvodnil zadavatel tak, že vyloučením odkladného účinku by nevznikla újma jiným účastníkům zadávacího řízení, neboť výsledek tohoto rozhodnutí i případného rozhodnutí o rozkladu je s ohledem na závazný právní názor vyslovený předsedou Úřadu prakticky předem dán. Zadavatel v odůvodnění své žádosti dále uvádí, že pokud nebude odkladný účinek vyloučen, hrozí mu reálná újma značného rozsahu spočívající v prodlužování stavu, kdy je zadavatel nucen odebírat dražší plnění, než může získat na základě předmětného zadávacího řízení. Konečně pokud dle zadavatele nedojde k vyloučení odkladného účinku, hrozí, že zadavatel nestihne vydat oznámení o výběru a zadávací řízení bude skončeno z důvodu uplynutí zadávací lhůty, aniž by naplnilo svůj účel, čímž dojde k ohrožení veřejného zájmu, případně že bude zadavatel v případě odeslání oznámení o výběru dodavatele po uplynutí zadávací lhůty nucen uhradit účastníkům zadávacího řízení účelně vynaložené náklady na účast v zadávacím řízení. 

Vyjádření navrhovatele ze dne 14. 12. 2020

117.     Dne 14. 12. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele u téhož dne, ve kterém se navrhovatel vyjadřuje k rozhodnutí předsedy Úřadu, jímž bylo zrušeno napadené rozhodnutí. Navrhovatel zdůrazňuje, že podstatou věci v daném případě není potřeba vstupovat do myšlenkových úvah členů hodnotící komise či dokonce nahrazovat jejich úvahy úvahami Úřadu, nýbrž otázka dodržení právního rámce pro proces objasnění MNNC. Navrhovatel dále uvádí, že v předmětném správním řízení netvrdil, že by zadavatel porušil zásadu transparentnosti tím, jak formuloval výzvu k objasnění MNNC, a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 19. 1. 2012, ve kterém bylo konstatováno, že „zadavatel musí být schopen v případě pochybností o výši konkrétní nabídkové ceny uchazeči v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny sdělit, které části jeho nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, jaké důvody vedly zadavatele k pochybnostem o výši nabídkové ceny a zejména jaké podklady s ohledem na zvolenou metodu posouzení bude od uchazeče pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat tak, aby toto posouzení mohlo kvalifikovaně a transparentně proběhnout. Nemůže a nesmí tedy nastat situace, tak jako v šetřeném případě, kdy hodnotící komise, resp. přizvaný odborný poradce, nemohla pro absenci podkladů zdůvodnění nabídkové ceny navrhovatele kompletně posoudit, a to z důvodu, že navrhovatel z žádosti o zdůvodnění nabídkové ceny nevěděl, jaké konkrétní podklady pro posouzení nabídkové ceny má zadavateli předložit.“ V návaznosti na citované rozhodnutí Úřadu navrhovatel uvádí, že v šetřeném případě sice zadavatel formuloval svou výzvu k objasnění MNNC konkrétně a určitě, avšak své posouzení objasnění MNNC ze strany navrhovatele založil na tvrzeních, která nemají podklad ani v informacích a podkladech uvedených v objasnění MNNC, ani v poskytnuté prezentaci SoftShell, přičemž není zřejmé, na základě čeho přizvaní odborníci učinili své závěry. Navrhovatel zadavateli dále vytýká, že mu neumožnil poskytnout informace a podklady, které se týkaly aspektů platformy SoftShell, které zadavatel učinil podstatnými pro posouzení MNNC až v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele.

118.     Navrhovatel dále uvádí, že neusiloval o to, aby Úřad přezkoumával správnost odborných závěrů zadavatele či jím přizvaných odborníků, nýbrž o to, aby Úřad přezkoumal, zda zadavatel transparentně využil možnosti získat relevantní informace a podklady pro své závěry, resp. zda zadavatel postupoval transparentně při vyžádání a posouzení těchto informací a podkladů. Pokud Úřad nemůže přebírat odpovědnost za posouzení MNNC, ale může posuzovat pouze právní rámec, pak dle navrhovatele nemůže předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu posuzovat ani to, zda měl zadavatel k dispozici dostatečné informace a podklady pro učinění konkrétních závěrů v rámci rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel podotýká, že i když předmětem veřejné zakázky je vytvoření sofistikovaného informačního systému, u kterého musí být zajištěna dostatečná odbornost a kvalita služeb takovým způsobem, aby nebyl ohrožen provoz tohoto systému, nelze rezignovat na dodržení řádného postupu zadavatele ohledně objasnění MNNC s tím, že pouze vyšší cena služeb Rozvoje zajistí jejich dostatečnou odbornost a kvalitu. Navrhovatel dále uvádí, že aprobace postupu zadavatele může být nebezpečným precedentem vedoucím k tomu, že by zadavatelé mohli pouze zdánlivě dodržet požadavek transparentnosti zadávacího řízení tím, že by ve výzvě k objasnění MNNC položili účastníku konkrétní dotazy, avšak následné rozhodnutí o vyloučení by založili na něčem jiném, nač uvedenému účastníku neumožnili reagovat, s poukazem na to, že účastník by sděloval pouze pro něj příznivé informace.

119.     Z uvedených důvodů trvá navrhovatel na tom, že byl zadavatelem ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vyloučen v rozporu se zásadou transparentnosti, a navrhuje, aby Úřad zmiňované rozhodnutí o vyloučení zrušil, a aby zadavateli zakázal až do pravomocného skončení vedeného správního řízení uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Další průběh správního řízení

120.     Usnesením č. j. ÚOHS-41514/2020/541/AKf ze dne 22. 12. 2020 určil Úřad opětovně účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí, a to z důvodu možnosti vyjádřit se k žádosti zadavatele o vyloučení odkladného účinku případného rozkladu proti tomuto rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě neobdržel Úřad žádná další vyjádření účastníků řízení.

Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S01637/2021/500/AIv ze dne 15. 1. 2021

121.     Dne 15. 1. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-01637/2021/500/AIv, kterým návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítnut, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření (dále jen „následné rozhodnutí Úřadu“).

122.     V odůvodnění následného rozhodnutí Úřadu je uvedeno, že v šetřeném případě objasnění MNNC navrhovatele představuje dostatečný podklad pro posouzení konkrétních argumentů směřujících ke zdůvodnění MNNC za služby Rozvoje z hlediska tvrzeného vlivu platformy SoftShell na cenu za služby Rozvoje a potažmo i důvodnost této MNNC. V následném rozhodnutí Úřadu je uvedeno, že zadavatel měl k dispozici podklady týkající se platformy SoftShell již před tím, než vyzval navrhovatele ke zdůvodnění MNNC, tj. dříve než 23. 1. 2020, kdy navrhovatel odůvodňoval MNNC za služby Rozvoje prostřednictvím platformy SoftShell již v odůvodnění MNNC ze dne 18. 7. 2019, a že zadavatel čerpal závěry svého rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve značném rozsahu také z provedené prezentace SoftShell. V následném rozhodnutí Úřadu je dále uvedeno, že objasnění MNNC ze strany navrhovatele vyhovuje požadavku transparentnosti z hlediska dostatečné přezkoumatelnosti informací v něm obsažených.

123.     V následném rozhodnutí Úřadu Úřad konstatoval, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení podrobně a srozumitelně popsal svá zjištění, resp. zjištění přizvaných odborníků, ohledně platformy SoftShell, a závěry z nich vyplývající. Uvedené zjištění zadavatel dle následného rozhodnutí Úřadu konfrontoval s tvrzením navrhovatele, že platforma SoftShell umožňuje poskytování služeb Rozvoje méně kvalifikovanými pracovníky, přičemž odůvodnil, proč musí být uvedené služby poskytovány osobami s vyšší kvalifikací, než předpokládá navrhovatel ve své nabídce. Zadavatel dle následného rozhodnutí Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení prostřednictvím jednotlivých technických aspektů platformy SoftShell srozumitelně vysvětlil, z jakých důvodů nevyvrátil navrhovatel jeho pochybnosti o realizovatelnosti služeb Rozvoje za nabídnutou MNNC. Uvedený závěr zadavatele o tom, že použití inovativního řešení v podobě platformy SoftShell neodůvodňuje poskytování služeb Rozvoje méně kvalifikovanými pracovníky, a tedy neodůvodňuje MNNC za služby Rozvoje, působí dle následného rozhodnutí Úřadu srozumitelně a logicky, přičemž nevyvolává pochybnosti o pravých záměrech zadavatele, nevykazuje znaky libovůle a nepůsobí ani účelově. Dle následného rozhodnutí Úřadu je z uvedených důvodů postup zadavatele při posuzování MNNC navrhovatele, jakož i rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, učiněno v souladu se zásadou transparentnosti.  V následném rozhodnutí Úřadu je na základě uvedeného konstatováno, že zadavatel postupoval v šetřeném případě při posuzování MNNC navrhovatele v souladu se zákonem.

VI.          ŘÍZENÍ O ROZKLADU

Rozklad navrhovatele

124.     Dne 27. 1. 2021 Úřad obdržel v zákonné lhůtě rozklad navrhovatele z téhož dne proti následnému rozhodnutí Úřadu. Navrhovatel v předmětném rozkladu předně uvedl, že nepožadoval, aby Úřad vstupoval do myšlenkových úvah zadavatele (hodnotící komise) a přehodnocoval jím přijaté závěry z materiálního hlediska. Předmětem jeho návrhu však byl požadavek na přezkoumání dodržení postupu zadavatele (hodnotící komise) při posuzování MNNC v jeho nabídce. Dle navrhovatele je úkolem Úřadu přezkoumat dodržení právního rámce stanoveného v § 113 zákona, a to včetně základních zásad zadávacího řízení stanovených v § 6 zákona. Navrhovatel trvá na tom, že postup zadavatele při vydání rozhodnutí o vyloučení těmto požadavkům nevyhověl.

125.     Navrhovatel v předmětném rozkladu zejména namítal, že mu zadavatel před tím, než ho vyloučil ze zadávacího řízení, neumožnil poskytnout informace a podklady, které by se týkaly konkrétních aspektů platformy SoftShell, které byly pro zadavatele podstatné. Dle navrhovatele zadavatel založil rozhodnutí o vyloučení pro neobjasnění MNNC na důvodech, které nijak nesouvisely s položenými dotazy a s vyžadovaným způsobem objasnění MNNC a ani s obsahem objasnění MNNC a prezentace práce v SoftShell. Navrhovatel uvedl, že je přesvědčen, že ho byl zadavatel povinen seznámit s informacemi a závěry z dokazování a umožnit mu se k nim vyjádřit a poskytnout relevantní informace a podklady ještě před přijetím konečného rozhodnutí o vyloučení. Dle navrhovatele nebyl postup zadavatele férový a transparentní.

126.     Navrhovatel rovněž namítal, že postup zadavatele byl v rozporu s pravidly 3E, tj. zásadou hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při vynakládání veřejných prostředků. Dle navrhovatele zadavatel z obavy o schopnost navrhovatele dodržet nabízenou cenu za rozvoj posoudil tuto část nabídky jako MNNC, čímž směřuje k přijetí méně výhodnější nabídky druhého uchazeče v pořadí, jehož celková nabídková cena je oproti nabídce navrhovatele více než trojnásobná.

127.     Navrhovatel v předmětném rozkladu dále namítal, že se tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách liší od jeho tvrzení v předchozím řízení vedeném Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0106/2019/VZ, v němž zadavatel aktivně obhajoval cenovou nabídku navrhovatele. Dle navrhovatele z vyjádření zadavatele učiněného v uvedeném správním řízení vyplývá, že závěrem předchozí hodnotící komise bylo, že cenu služeb rozvoje nebylo třeba odůvodnit, a že nabídková cena navrhovatele odpovídala řádně stanovené předpokládané hodnotě a k posuzování MNNC byl zadavatel prakticky „přinucen“ nepřiměřeně vysokou cenou společnosti OKsystem.

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09324/2021/163/PBl ze dne 24. 3. 2021

128.     V řízení o uvedeném rozkladu vydal předseda Úřadu dne 24. 3. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS-09324/2021/163/PBl (dále jen „následné rozhodnutí o rozkladu“), v němž následné rozhodnutí Úřadu potvrdil a podaný rozklad zamítnul.

129.     V následném rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu po posouzení odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že Úřad dostatečně přezkoumal, zda zadavatel v souvislosti s MNNC služeb rozvoje v nabídce navrhovatele dodržel právní rámec stanovený v § 113 zákona, a to včetně zásady transparentnosti vymezené v § 6 odst. 1 zákona, a dospěl ke správnému závěru, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 4 zákona.

130.     Předseda Úřadu v následném rozhodnutí o rozkladu shledal mj. námitku navrhovatele, že ho zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení z důvodů, ke kterým nepožadoval objasnění MNNC jako nedůvodnou. Dále byla v rámci následného rozhodnutí o rozkladu shledána námitka navrhovatele, že postup zadavatele byl v rozporu se zásadami 3E, jako nedůvodná.

131.     Předseda Úřadu v rámci následného rozhodnutí o rozkladu závěrem konstatoval, že se ztotožňuje s Úřadem v tom, že zadavatel při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 11. 3. 2020 dodržel postup stanovený v § 113 zákona ve spojení s § 48 odst. 4 zákona, včetně zásad zadávání veřejných zakázek vymezených v § 6 odst. 1 a 2 zákona.

VII.        SOUDNÍ PŘEZKUM ROZHODNUTÍ O ROZKLADU

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2021

132.     Navrhovatel podal proti následnému rozhodnutí o rozkladu žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který o ní rozhodl na základě rozsudku č. j. 29 Af 24/2021-487 ze dne 29. 6. 2021 (dále jen „rozsudek KS“) tak, že žalobu navrhovatele zamítl.

133.     V odůvodnění citovaného rozsudku KS krajský soud uvedl, že ze skutečností uvedených v rámci citovaného rozsudku je zřejmé, co zadavatele vedlo ke změně postoje vůči ceně služeb rozvoje nabídnuté navrhovatelem, a proto není důvod považovat odlišná tvrzení zadavatele za jednání, které by bylo v rozporu se zásadou transparentnosti.

134.     Krajský soud tak souhlasil s Úřadem a předsedou Úřadu v tom, že zadavatel při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na základě rozhodnutí o vyloučení ze dne 11. 3. 2020 dodržel postup stanovený v § 113 zákona ve spojení s § 48 odst. 4 zákona, včetně zásad zadávání veřejných zakázek vymezených v § 6 odst. 1 a 2 zákona. V tomto smyslu obstála dle rozsudku KS i dotčená rozhodnutí Úřadu a předsedy Úřadu. To krajský soud uvedl i při vědomí, že na první pohled mohly pochybnosti o postupu zadavatele budit konkrétní skutkové okolnosti případu, potažmo jejich důsledky, uvedené mimořádné okolnosti však dle rozsudku KS nemohly znamenat, že by se od mechanismů předem obsažených v zadávací dokumentaci mělo odhlížet, neboť právě to by působilo netransparentně a účelově. Uvedené dle rozsudku KS však nic nemění na tom, že rozhodná, byť dílčí, otázka ceny služeb rozvoje byla jako MNNC posouzena správně, přičemž lze zdůraznit, že MNNC nebyla shledána k celkové nabídkové ceně, nýbrž pouze k položce ceny za rozvoj. Na uvedeném dle rozsudku KS nic nemění ani hypotetická argumentace navrhovatele, že jeho nabídková cena by byla stále výrazně nižší, i kdyby cenu 1 MD, a tedy i celkovou cenu služeb rozvoje, několikanásobně nadhodnotil. Uvedená námitka souvisí dle rozsudku KS spíše s argumentací týkající se dodržení zásady 3E, a jde tedy mimo rámec současného přezkumu, přičemž dle zadávací dokumentace bylo možné cenu rozvoje považovat za MNNC a navrhovatelovo objasnění MNNC za nedostatečné. Za daných podmínek tedy dle rozsudku KS nebylo povinností navrhovatele vyloučit, jeho právem to však zůstalo. Z uvedeného pohledu nebylo dle rozsudku KS rozhodné, že se navrhovatel měl smluvně zavázat k plnění dle smlouvy na  plnění předmětné veřejné zakázky, či že představuje ekonomicky silný a seriózní subjekt. Takové záruky neeliminují dle rozsudku KS faktická rizika spojená s plněním dotčeným MNNC a obecně nemohou bez dalšího sloužit jako odůvodnění MNNC či důvod pro odhlížení od ní. Dle rozsudku KS by bez přistoupení na smluvní záruky navrhovatel ostatně ani nemohl předmětnou veřejnou zakázku plnit.

135.     Na základě výše uvedeného krajský soud předmětnou žalobu dle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád správní“), zamítl, neboť ji neshledal jako důvodnou.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2021

136.     Navrhovatel podal proti rozsudku KS kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který o ní rozhodl rozsudkem č. j. 7 As 199/2021 – 71 ze dne 17. 8. 2021 (dále jen „rozsudek NSS“) tak, že rozsudek KS zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

137.     V rozsudku NSS je uvedeno, že prostřednictvím zásady transparentnosti jsou chráněny cíle právní úpravy v oblasti veřejných zakázek, mezi které patří zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky, jakož i zajištění řádné hospodářské soutěže mezi podnikateli. Předpokladem naplnění uvedených cílů je dle rozsudku NSS mj. i přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a celkově racionální, logický, bezrozporný, resp. objektivní postup zadavatele během zadávacího řízení. Z níže uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal, že by zadavatel uvedeným povinnostem dostál.

138.     V šetřeném případě zadavatel dle rozsudku NSS při posuzování MNNC ve stěžovatelově nabídce porovnával nabídkovou cenu stěžovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se na trhu. Tento postup lze dle rozsudku NSS s odkazem na § 28 odst. 1 písm. o) zákona v obecné rovině označit za správný, neboť MNNC je třeba vyhodnocovat ve vztahu k předmětu zakázky, nikoli k předpokládané hodnotě stanovené v zadávací dokumentaci. Za přijatelný však již dle rozsudku NSS nelze označit způsob tohoto srovnání provedený zadavatelem, resp. postup při hodnocení stěžovatelem nabízené ceny. Uvedený postup podle názoru Nejvyššího správního soudu výše uvedeným požadavkům neodpovídá.

139.     Dle rozsudku NSS z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel při posuzování stěžovatelem nabídnuté ceny vycházel z dokumentu „Přehled obvyklých cen ICT prací“ ze dne 26. 11. 2018. Tento přehled obsahuje údaje o ceně prací typově označených jako administrátor, analytik, architekt, auditor, blended rate, podpora, programátor, rutinní práce, specialista, školitel, technik, tester, vedoucí projektu. Dle rozsudku NSS zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že služby Rozvoje dle nabídky stěžovatele bude ze 48 % provádět osoba v roli vývojáře ohodnocena cenou bez marže ve výši 2 810 Kč za tzv. 1 člověkoden. Srovnání zadavatel dle rozsudku NSS provedl s pozicí programátora seniora, neboť ta dle zadavatele fakticky odpovídá pozicí vývojáře. Dle rozsudku NSS bral zadavatel v úvahu hodnoty mediánu 1 člověkodne a uvedl, že v případě programátora seniora je tato hodnota 11 200 Kč, u programátora juniora 9 000 Kč, u webového programátora 6 000 Kč a nejnižší hodnotu mediánu za 1 člověkoden shledal zadavatel v případě pozice programátor.net, a to ve výši 4 392 Kč. Zadavatel vyhodnotil, že stěžovatelem nabídnutá cena za 1 člověkoden vývojáře je „výrazně nižší než ceny obvyklé na této pozici“. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nevyložil své úvahy, na základě kterých při posouzení MNNC vycházel z „ceny obvyklé“. Zadavatel nadto dle rozsudku NSS bez dalšího ztotožnil s hodnotou mediánu částek uvedených v Přehledu obvyklých cen ICT, a řádně nevysvětlil, z jakého důvodu se nezabýval rozptylem na trhu reálně nabízených cen. Z tabulky na s. 11 Přehledu obvyklých cen ICT přitom dle rozsudku NSS vedle mediánových, resp. průměrných hodnot vyplývají i maximální a minimální hodnoty cen pro všechny varianty v kategorii programátor včetně rozložení jejich četnosti na trhu. V Přehledu jsou dle rozsudku NSS uvedeny následující minimální hodnoty: u programátora seniora 2 024 Kč, u programátora juniora 2 296 Kč, u webového programátora 2 296 Kč, a u zadavatelem zmíněného programátora.net 2 600 Kč. Z ničeho však dle rozsudku NSS relevantně nevyplývá, z jakých důvodů stěžovatelem nabídnutá cena (2 810 Kč), která nebyla nižší než na trhu se reálně vyskytující ceny (byť ty nižší), založila pochybnosti o schopnosti stěžovatele za danou cenu předmětnou veřejnou zakázku (resp. její část Rozvoj) realizovat. Zadavatel dle rozsudku NSS v podstatě ztotožnil nižší cenu s nekvalitním plněním, aniž by však uvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by takový závěr jednoznačně potvrzovaly. Dle rozsudku NSS ani z ničeho jiného nevyplývá opora pro takový zjednodušující a soutěž významně omezující závěr.

140.     Krajský soud dle rozsudku NSS pochybil, pokud rozhodnutí správních orgánů nezrušil. Dle rozsudku NSS navrhovatel v žalobě a následně i v kasační stížnosti důvodně poukazoval na porušení zásady transparentnosti. Na základě uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a v souladu s § 110 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, rozsudek KS zrušil. Vzhledem k tomu, že v dané věci by krajský soud v souladu s vysloveným závazným právním názorem neměl jinou možnost, než zrušit napadené rozhodnutí Úřadu a rozhodnutí správního orgánu I. stupně, rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 110 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 78 odst. 1, 3 a 4 soudního řádu správního, tak, že sám rozhodnutí předsedy Úřadu a rozhodnutí Úřadu zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení, ve kterém je vázán výše uvedenými závěry.

VIII.      DALŠÍ PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

141.     Přípisem č. j. ÚOHS-28234/2021/535/AHn ze dne 19. 8. 2021 Úřad oznámil účastníkům řízení pokračování správního řízení.

142.     Dne 18. 8. 2021 byl Úřadu doručen návrh navrhovatele z téhož dne na uložení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení. Navrhovatel se v citovaném návrhu odkazuje mj. na rozsudek KS a rozsudek NSS.

143.     Rozhodnutím č. j. ÚOHS-28259/2021/500/AIv ze dne 19. 8. 2021 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno téhož dne.

144.     Usnesením č. j. ÚOHS-29498/2021/535/JCh ze dne 1. 9. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 9. 2021

145.     Dne 10. 9. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel v citovaném vyjádření s odkazem na rozsudek NSS uvedl, že jednou ze základních jím namítaných skutečností byla otázka posouzení cen prací v oblasti ICT ze strany zadavatele. Navrhovatel dle svého tvrzení s poukazem na konkrétní důvody namítal, že posouzení zadavatele bylo nesprávné, neobjektivní a v konečném důsledku netransparentní. Dle navrhovatele je v rozsudku NSS posouzen postup zadavatele při hodnocení navrhovatelem nabízené ceny, který dle rozsudku NSS nelze označit za přijatelný.

146.     Navrhovatel dále uvedl, že v rozsudku NSS se Nejvyšší správní soud dále podrobně zabýval jednotlivými cenami jednotlivých rolí v rámci Rozvoje, které účastník uváděl, přičemž tyto ceny konfrontoval s cenami dle „Přehledu obvyklých cen ICT prací“ užitého zadavatelem při posouzení objasnění MNNC ceny Rozvoje nabídnuté účastníkem. Navrhovatel dále odkazuje na závěry rozsudku NSS v uvedené věci.

147.     Navrhovatel dále s odkazem na bod 47 rozsudku NSS uvedl, že Nejvyšší správní soud podrobil kritice rovněž přístup zadavatele při využití znaleckého posudku vypracovaného v roce 2019 pro Ministerstvo životního prostředí jako zadavatele veřejné zakázky na informační systém odpadového hospodářství se závěrem, že i tento revidovaný postup zadavatele vede k závěru o neobjektivním posouzení, resp. o nedodržení zásady transparentnosti.

148.     Navrhovatel zdůraznil, že Nejvyšší správní soud se vrátil k základům objasnění MNNC ze strany navrhovatele, když důvodnost závěru zadavatele o neobjasnění MNNC ze strany navrhovatele postaveném na neobjektivním hodnocení, již v základu zcela vyvrátil. Tím dle navrhovatele Nejvyšší správní soud vytvořil podklad k tomu, aby nadále posouzení objasnění MNNC Rozvoje nemuselo být vedeno pouze směrem posuzování přínosů platformy SoftShell pro cenu Rozvoje, když není v návaznosti na odůvodnění rozsudku NSS důvod, proč by nebylo možné posoudit MNNC Rozvoje účastníka jako objasněnou i bez ohledu na přínos platformy SoftShell a i jen s odkazem na ostatní obsah objasnění MNNC Rozvoje, které účastník zadavateli předložil. Dle navrhovatele bylo zdůvodnění s odkazem na přínosy platformy SoftShell pouze součástí celého zdůvodnění, v žádném případě však výlučným obsahem zdůvodnění MNNC Rozvoje.

149.     Navrhovatel závěrem citovaného vyjádření navrhl,aby Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všechny všech následné úkony zadavatele v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku.

IX.           ZÁVĚRY ÚŘADU

150.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 48 odst. 4 zákona kdyžrozhodnutím ze dne
11. 3. 2020 vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku z důvodu, že jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla zdůvodněna, ačkoliv zadavatelem provedené posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo provedeno v souladu s § 113 odst. 6 zákona a zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť jmenovaný zadavatel transparentně neposoudil objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 13. 2. 2020 předložené navrhovatelem, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Relevantní ustanovení zákona

151.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

152.     Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

153.     Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

154.     Podle § 113 odst. 2 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit

a)      cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b)      způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

155.     Podle § 113 odst. 3 zákona není v případě podle § 113 odst. 2 zákona vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 113 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona.

156.     Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

157.     Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

158.     Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Zadávací dokumentace

159.     V bodu 6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že bude v souladu s § 113 odst. 1 zákona posuzovat výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska MNNC, a to i v případě jednotlivých dílčích cen plnění předmětné veřejné zakázky, nikoli pouze z hlediska celkových nabídkových cen, které jsou předmětem hodnocení. Za účelem vyloučení veškerých pochybností zadavatel dále v uvedeném bodu zadávací dokumentace v souladu s § 113 odst. 2 písm. b) zákona stanovil, že za nabídku obsahující MNNC bude považována taková cenová nabídka, jejíž cenová úroveň (celková či ve vztahu k jednotlivým položkám) bude o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek, čímž nebude dotčena možnost zadavatele postupovat dle § 113 zákona i v případě, že zadavatel shledá nabídkovou cenu některého z dodavatelů mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky na základě jiných skutečností.

Nabídka navrhovatele

160.     Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dílčí položka „cena za poskytování 1 člověkodne Rozvoje ve výši dle odst. 12.3.1 Smlouvy“ (dále jen „cena za 1 MD služeb Rozvoje“) v nabídce navrhovatele činí 4 300,- Kč bez DPH, tj. o více než 40 % méně než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek

Předchozí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

161.     V rámci předchozího rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že nabídková cena navrhovatele za služby Rozvoje byla o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň podaných nabídek. Zadavatel dále uvedl, že cena za poskytování služeb Rozvoje, která byla předmětem objasnění MNNC, činí přibližně 24 % z nabídkové ceny navrhovatele, a že tedy tvoří podstatnou složku nabídkové ceny. Pro posouzení MNNC ve vztahu k nabídkové ceně navrhovatele za služby Rozvoje provedl zadavatel porovnání s cenami za 1 MD Rozvoje v rámci tří zakázek obdobného charakteru, s analytickým materiálem „Přehled obvyklých cen ICT prací“ z roku 2018, se znaleckým posudkem vypracovaným v roce 2019 pro Ministerstvo životního prostředí, s výsledky průzkumu společnosti Inside – KPC Group z roku 2018, a s výsledky statistického zjišťování o průměrném výdělku zaměstnanců ČR z roku 2018, čímž dospěl k závěru, že ceny navrhovatele u rolí analytik, vývojář a tester jsou podstatně nižší než ceny běžné na trhu, stejně jako cena za 1 MD Rozvoje. Zadavatel následně posoudil nabídkovou cenu navrhovatele za 1 MD Rozvoje s cenami nabízenými v rámci předchozí veřejné zakázky z přelomu let 2014 a 2015, kde průměrná nabídková cena za 1 MD Rozvoje činila 7 800,46 Kč bez DPH.

 

 

Výzva k objasnění MNNC

162.     Z výzvy k objasnění MNNC vyplývá, že zadavatel položil navrhovateli celkem 14 otázek, týkajících se především platformy SoftShell, přičemž zároveň navrhovatele požádal o doložení informací či dokumentů zodpovídajících uvedené otázky, dále dostupné vývojářské, administrátorské a jiné dokumentace k platformě SoftShell, popř. dalších vhodných podkladů, a o alespoň patnáctiminutovou prezentaci SoftShell. Při odůvodnění MNNC měl navrhovatel dle zadavatele zohlednit mj. aspekty uvedené v § 113 odst. 5 zákona, tj. ekonomické aspekty výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitá technická řešení nebo výjimečně příznivé podmínky, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Objasnění MNNC

163.     V rámci objasnění MNNC za služby Rozvoje navrhovatel k dotazům zadavatele mj. uvedl, že platforma SoftShell, vytvořená společností Eller s. r. o., je použita pouze jako jeden ze stavebních kamenů jeho vlastní aplikační platformy a je navrhovatelem využívána v rámci dalších zadávacích řízení a realizačních projektů, a že uzavřel s vykonavatelem majetkových práv k platformě SoftShell dohody o spolupráci, jejichž výsledkem bude rozvoj vlastní aplikační platformy, a že má za účelem zachování kontinuity zákaznických aplikací v souladu se svými závazky přístup ke zdrojovému kódu SoftShell. Navrhovatel dále uvedl, že platforma SoftShell obsahuje softwarové akcelerátory, kterými jsou tiskový subsystém, logování, výpočtový akcelerátor, komunikační akcelerátor, modul číselníky, modul šablony, modul statistiky a modul kalendář. Konečně navrhovatel uvedl, že dle jeho odhadu by v případě nevyužití platformy SoftShell došlo k navýšení nákladů na služby Rozvoje na MD o přibližně 75 %.

164.     Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že dne 13. 12. 2019 byla v sídle zadavatele představena ukázka práce jednotlivých rolí při činnostech spadajících do služeb Rozvoje poptávaného systému v SoftShell, které se na straně zadavatele účastnili přizvaní odborníci Michal Bláha a Martin Šigut, kteří kladli související dotazy, týkajících se zejména otázky testování v rámci Rozvoje, přístupu ke zdrojovému kódu, referencí, vazby platformy SoftShell na zbytek dodávaného informačního systému, rozpadu jednotlivých rolí v rámci služeb Rozvoje, programovacího jazyka spjatého s nabízeným systémem či workflow výsledné aplikace. Výstupem uvedených profesionálů z předmětné ukázky pak byly závěry o skutečnostech zjištěných v rámci této ukázky (dále též „zpráva Bláha“ a „zpráva Šigut“), z nichž zadavatel při posouzení odůvodnění MNNC navrhovatele vzhledem ke službám Rozvoje vycházel, a které tvoří přílohu rozhodnutí o vyloučení.

Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele

165.     V rozhodnutí o vyloučení zadavatel stejně jako v předchozím rozhodnutí o vyloučení (srov. bod č. 161 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že nabídková cena navrhovatele za služby Rozvoje byla o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň podaných nabídek, že cena za poskytování služeb Rozvoje, která byla předmětem objasnění MNNC, činí přibližně 24 %, tj. podstatnou složku, nabídkové ceny navrhovatele.

166.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl, že pro posouzení MNNC ve vztahu k nabídkové ceně za služby Rozvoje bylo provedeno porovnání cen prací v profesích v oblasti lCT, které popsal následujícím způsobem:

167.     „V první fázi porovnání cen bylo provedeno porovnání s cenami za 1 MD rozvoje v oblasti Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož je předmět veřejné zakázky součástí. V rámci tří zakázek obdobného charakteru byly uvedeny ceny za 1 MD rozvoje ve výši 6 513 Kč, 7 500 Kč a 7 992 Kč. Po posouzení těchto cen zadavatel dospěl k závěru, že cena nabízena účastníkem je ve výši 53,8 % až 66 % z cen. V obdobných zakázkách realizovaných zadavatelem.

168.     V druhé fázi posouzení bylo provedeno porovnání na základě analytického materiálu „Přehled obvyklých cen lCT prací“ (zpracovaný Vysokou školou ekonomickou v Praze - fakultou Informatiky a statistiky v listopadu 2018) (dále jen „přehIed obvyklých cen lCT prací“) obsahujícího přehled obvyklých cen lCT prací na základě skutečně sjednaných cen v lCT smlouvách, u něhož byly zdrojem dat smlouvy zveřejněné v registru smluv. Tento materiál uvádí následující hodnoty mediánu 1 MD: Analytik 11 600 Kč, Programátor 9 600 Kč a Tester 8 568 Kč. l po snížení cen o vliv marže s předpokladem 16 % jsou ceny nabízené účastníkem za jednotlivé pozice ve výši 33,6 % až 45 % z cen obvyklých dle předmětného materiálu.

169.     Ve třetí fázi bylo provedeno porovnání se znaleckým posudkem č. 745-27/2019 vypracovaným Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o. (lng. Pavel Tolar, David Mašín) v dubnu 2019 pro Ministerstvo životního prostředí (dále jen „znaIecký posudek“) k posouzení okolností připravované veřejné zakázky, jejímž předmětem bylo zodpovězení dotazu, zda je zadavatelem stanovená cena za uvažovanou zakázku cenou v čase a místě obvyklou. Pro pozice, které jsou předmětem porovnání, uvádí znalecký posudek č. 745-2712019 následující hodnoty za 1 MD: Analytik 9 700 Kč, Vývojář 10 327 Kč a Tester 7 820 Kč. Po snížení cen o vliv marže stanovené znaleckým posudkem ve výši 25 % jsou ceny nabízené účastníkem za jednotlivé pozice ve výši 34 % až 58 % z cen obvyklých dle znaleckého posudku.

170.     Ve čtvrté fázi bylo provedeno posouzení na základě průzkumu společnosti lnside - KPC Group (komunita uživatelů a dodavatelů lCT služeb), jenž byl provedený v roce 2018 u 83 respondentů napříč odvětvími. V rámci tohoto průzkumu byly identifikovány následující hodnoty u juniorních pozic (tj. do 5 let praxe) Analytik 7 000 – 11 000 Kč, Vývojář 7 000 -11 000 Kč a Tester 7 000 Kč. l v tomto případě po snížení o předpokládanou marži ve výši 16 % se nabídková cena účastníka pohybuje v rozsahu 29,6 % až 74,6 % z ceny získané provedeným průzkumem.

171.     V poslední fázi bylo provedeno nejobecnější posouzení na základě statistického zjišťování o průměrném výdělku zaměstnanců ČR, kdy z posledních dostupných údajů z tohoto šetření jsou k dispozici jak výše hrubých mezd (rok 2018), tak např. medián hodinové mzdy (4Q 2018) pro jednotlivá povolání (v členění podle klasifikace zaměstnání CZ-lSCO) podle krajů ČR. Stanovení ceny na základě těchto informací je ovlivněno dalšími nepřímými faktory, jako jsou nepřímé mzdové náklady, režijní náklady apod. Pro porovnání bylo vycházeno z hodnoty cen: Analytik 4 837 Kč, Vývojář 4 618 Kč a Tester 4 567 Kč, přičemž nabídková cena odpovídá výši 54,3 % až 93 % z těchto hodnot.“

172.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navzdory metodicky odlišným postupům při uvedených posouzeních dospěl k závěru, že ceny navrhovatele u rolí analytik, vývojář a tester jsou podstatně nižší než ceny běžné na trhu, stejně jako cena za 1 MD Rozvoje. Zadavatel následně posoudil nabídkovou cenu navrhovatele za 1 MD Rozvoje s cenami nabízenými v rámci předchozí veřejné zakázky z přelomu let 2014 a 2015, kde průměrná nabídková cena za 1 MD Rozvoje činila 7 800,46 Kč bez DPH.

173.     V souvislosti s tabulkou rozpadu nákladů na služby Rozvoje, která je součástí objasnění MNNC, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že uvedená tabulka pouze potvrdila, že nabízená cena za 1 MD služeb Rozvoje navrhovatele představuje MNNC, za kterou není možné služby Rozvoje řádně a kvalitně poskytovat. Z uvedené tabulky dle zadavatele vyplývá, že navrhovatel předpokládá, že 48 % všech činností v rámci služeb Rozvoje bude provádět osoba v roli vývojáře ohodnocena cenou bez marže ve výši 2 810 Kč. Dle rozhodnutí o vyloučení má zadavatel s ohledem na své požadavky na samotný systém a s tím související složitost systému i nadále důvodné pochybnosti o tom, že služby osoby vývojáře v nabídce navrhovatele ohodnocené náklady na 1 MD ve výši 2 810 Kč v rozsahu 48 % všech činností v rámci služeb Rozvoje budou navrhovatelem poskytovány kvalitně, včas a bez ohrožení funkčnosti systému. Zadavatel je dle rozhodnutí o vyloučení přesvědčen, že vzhledem k běžným cenám na trhu lT služeb nebudou služby poskytované osobou za tuto nákladovou cenu v odpovídající a požadované kvalitě. Současně dle zadavatele použití frameworku softshell neodůvodňuje provádění služeb Rozvoje v uvedené výši nabídkové ceny. Dle zadavatele je tak nabídková cena výrazně nižší než je cena obvyklá na daném trhu a nebyla navrhovatelem zdůvodněna (viz bod 40 rozhodnutí o vyloučení).

174.     Zadavatel v rámci rozhodnutí o vyloučení v uvedené souvislosti odkázal na přehled obvyklých lCT prací, který tvoří přílohu č. 2 rozhodnutí o vyloučení, z něhož dle zadavatele vyplývá, že hodnota mediánu 1 MD pro programátora seniora (který je faktickou pozicí vývojáře) je ve výši 11 200 Kč a pro juniora ve výši 9 000 Kč, dále například pro webového programátora je hodnota mediánu 1 MD ve výši 6 000 Kč nebo pro programátora java ve výši 8 200 Kč. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel dále uvedl, že nejnižší hodnota mediánu 1 MD dle přehledu obvyklých lCT prací je pro programátora.net ve výši 4 392 Kč, cena za 1 MD vývojáře dle nabídky navrhovatele je tak výrazně nižší než ceny obvyklé na této pozici.

175.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl, že obdobné závěry vychází i ze znaleckého posudku (viz bod 183. tohoto rozhodnutí), v rámci něhož byla posuzována pozice vývojáře v rámci podpory a servisu Informačního systému odpadového hospodářství, jehož činnost je tak velmi obdobná činnosti v rámci rozvoje v předmětné veřejné zakázce. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že dle znaleckého posudku je cena obvyklá za 1 MD vývojáře bez přirážky zisku ve výši 8 262 Kč. Uvedený závěr ohledně výrazně nižší ceny za 1 MD lze dle rozhodnutí o vyloučení aplikovat i na všechny ostatní pozice, nikoli pouze na pozici vývojáře pokrývajícího 48 % všech prací v rámci rozvoje dle kalkulace navrhovatele, jelikož všechny pozice vymezené navrhovatelem mají ceny výrazně nižší, než je cena obvyklá dle znaleckého posudku. Dle rozhodnutí o vyloučení současně nebyla cena nižší, než je obvyklá na trhu lCT, navrhovatelem zdůvodněna.

176.     Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že zadavatel na základě objasnění MNNC ve spojení s prezentací SoftShell identifikoval technické nedostatky uvedené platformy. Za nevýhodu platformy SoftShell považoval zadavatel skutečnost, že „návrh datových entit a vizuálních formulářů je procesně oddělen o návrhu business logiky a workflow aplikace a klade velmi vysoké nároky na projektové a architektonické řízení,“ přičemž i menší změna business logiky vyžaduje dle zadavatele „řízenou koordinaci mimo SoftShell Framework,“ což klade vysoké komunikační a znalostní nároky na analytika a napojené vývojáře z hlediska znalosti architektury zmiňovaného systému nezávisle na frameworku SoftShell, pročež jsou dle zadavatele na danou činnost nutní „mírně až silně seniorní pracovníci“ či „extrémně detailní analytická dokumentace.“ Seniorní pracovníci jsou dle rozhodnutí o vyloučení pro poskytování služeb Rozvoje třeba taktéž z důvodu, že „každou část systému je možné a v případě komplexních informačních systémů nutné detailně konfigurovat,“ což má automatický přesah do celého systému.

177.     V rozhodnutí o vyloučení zadavatel dále k řešení nabízenému navrhovatelem uvedl, že „Softshell framework dále neumožňuje automatické testování změn či generování automatických testovacích skriptů. V takovém případě se musí každá změna testovat bud' ručně, anebo nezávislými integračními a Ul testy, které musí být vyvíjeny současně, v souladu a v koordinaci se změnami aplikace v Softshell frameworku' obvyklou a doporučovanou praxí je, že změnu aplikace i související testy upravuje stejný programátor či programátorský tým. Tuto schopnost a znalosti však vyžadují středně až vysoce seniorní znalosti.“ Ve vztahu k ukázce práce v SoftShell zadavatel dále uvedl, že „[a]bsence automatizovaných testů pro vývoj a rozvoj systému celkově prodlužuje čas strávený na rozvoji systému a v důsledku prodražuje realizaci změn. S ohledem na fakt, že automatizované testování je dnes široce podporovaný princip podpory vývoje napříč programovacími jazyky a open-source i obchodními Frameworky, absence této podpory je negativem platformy. Absence automatizovaných testů tedy indikuje, že použití framework SoftShell nemůže být chápán jako prostředek pro zdůvodnění MNNC za služby Rozvoje.“

178.     Ze zprávy Šigut, na jejímž základě zadavatel své nadepsané závěry týkající se problematiky automatického testování založil, nad rámec předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že automatizované testy jsou dle Martina Šiguta častým argumentem pro úsporu nákladů, avšak jejich absence uvedeného znalce nepřesvědčuje o tom, že framework SoftShell může být chápan jako prostředek pro ospravedlnění MNNC.

179.     K vnitřní architektuře a implementaci SoftShell frameworku zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že je velmi obecná, a že „[v]zhledem k obecnosti a díky tomu i vnitřní neefektivitě uložených dat aplikace vzniká pochybnost o dostatečné výkonnosti výsledné aplikace při její komplexitě, množství dat a počtu uživatelů. Vzniká tedy vysoké riziko, že v rámci služeb Rozvoje bude nutné aplikaci a zejména interní implementaci Softshell frameworku silně optimalizovat, ladit a opakovaně testovat. Tato práce vyžaduje a mohou ji provádět pouze špičkoví, nejvíce seniorní pracovníci.“

180.     Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že zadavatel považuje za rizikovou obecnou datovou bezpečnost frameworku SoftShell, kterou z jeho podhledu limituje „použití netypového jazyka JavaScript na straně serveru a databáze PostgreSQl bez relačních vazeb.“ Zadavatel je dále přesvědčen, že „[v] případě chyb ve vývoji, které se v rámci systémů s rozsáhlou problematikou jako je požadovaný systém nutně musí v systému objevit ve vývoji i rozvoji, hraje velkou roli schopnost nesprávná data systémem nepropustit a rychle na chybu upozornit.“ V tomto ohledu zadavatel shledal, že Framework Softshell „vykazuje fundamentální nedostatky z pohledu věcné konzistence a datové správnosti řešení v krajních situacích,“ že je nevhodný pro „rozsáhlé systémy uchovávající kriticky důležitá data nebo agendy definované zákona,“ a že „[m]ožná náprava realizovaná v rámci Služeb Rozvoje je proces náročný na kvalitu technického řízení a technologickou odbornost specialistů,“ pročež bude dle zadavatele pro uvedené služby poptávat v rámci služeb Rozvoje seniorní a odborně zdatné pracovníky.

181.     Přílohu č. 1 rozhodnutí o vyloučení tvoří dokument „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“. Zadavatel zde porovnává nabídkovou cenu navrhovatele na plnění předmětné veřejné zakázky s nabídkovými cenami nabídek podaných na plnění veřejných zakázek „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST“, „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD)“ a „Podpora a rozvoj datových skladů rezortu MPSV (DWH)“ (viz bod 2.1 citované přílohy), které byly zadávány zadavatelem. Zadavatel v citované příloze dále uvedl následující:

„2. Porovnání cen

2.1 Porovnání vůči jiným obdobným veřejným zakázkám zadavatele (MPSV), jejichž předmětem jsou služby rozvoje v oblasti ICT

Zadavatel (MPSV) z hlediska služeb rozvoje v oblasti Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož je projekt IS DAV II součástí, vydefinoval tři následující zakázky (služby) obdobného charakteru, ve kterých byly uvedeny hodnoty následující ceny za 1 MD pro oblast rozvoje IS:

-          Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST: 6 513 Kč,

-          Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD): 7 500 Kč a

-          Podpora a rozvoj datových skladů rezortu MPSV (DWH): 7 992 Kč.

Hodnoty u výše uvedených zakázek umožňují vytvoření alespoň základní kontextové představy o obecné cenové úrovni (hodnotě 1 MD) v oblasti služeb rozvoje v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Jedná se o zakázky:

a)      které se typem rozvojových prací podobají zakázce IS DAV II (IS ZAM a IPPD),

b)      kterých se DXC.technology účastní jako člen konsorcia (DWH).

Zadavatel (MPSV) u žádné z těchto zakázek neidentifikoval nabídkovou cenu za 1 MD pro oblast rozvoje IS jako mimořádně nízkou.

Uvedené hodnoty za 1 MD jsou cenami jednotnými vztahující se obecně ke všem rolím, které mohou u uvedených zakázek figurovat a neumožňují tedy přímé porovnání vůči jednotlivým rolím tak, jak je definoval ve své nabídce uchazeč DXC.technology. Za této situace se nabízí pouze porovnání oproti celkové „nabídkové ceně“ uvedené v tabulce č. 1. (4 300 Kč vč. marže) zohledňující váhy jednotlivých činností a rolí ve službě Rozvoj.

Z porovnání, viz tab. č. 2, je zřejmé, že uchazečem stanovená hodnota je podstatně nižší v porovnání s cenami u obdobných zakázek (o 2 200 Kč až 3 700 Kč / 1 MD).

Tabulka č. 2

	DXC.technology	IS ZAMĚSTNANOST	IPPD	DWH
Cena 1 MD	4 300 Kč	6 513 Kč	7 500 Kč	7 992 Kč
Rozdíl	.	2 213 Kč	3 200 Kč	3 692 Kč
Podíl	.	66,0 %	57,3 %	53,8 %“

 

182.     Přílohu č. 2 rozhodnutí o vyloučení tvoří dokument „Přehled obvyklých cen ICT prací“. Uvedený přehled obsahuje údaje o ceně prací typově označených jako administrátor, analytik, architekt, auditor, blended rate, podpora, programátor, rutinní práce, specialista, školitel, technik, tester, vedoucí projektu. Zdrojem dat jsou dle citovaného dokumentu smlouvy uveřejněné v registru smluv http://smlouvy.gov.cz. Z citovaného přehledu vyplývají následující hodnoty mediánu ceny za 1 MD pro jednotlivé profese Programátora:

-          programátor senior 11 200 Kč,

-          programátor junior 9 000 Kč,

-          webový programátor 6 000 Kč,

-          programátor java 8 200 Kč,

-          programátor.net 4 392 Kč.

Z citovaného přehledu dále vyplývají následující minimální hodnoty ceny za 1 MD pro jednotlivé profese:

-          programátor senior 2 024 Kč,

-          programátor junior 2 296 Kč,

-          webový programátor 2 296 Kč,

-          programátor.net 2 600 Kč.

183.     Přílohu č. 3 rozhodnutí o vyloučení tvoří dokument „Znalecký posudek č. 745-27/2019“ zpracovaný Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o., pro zadavatele Česká republika Ministerstvo životního prostředí. Z bodu 3.1.5.2 „nákladová metoda“ znaleckého posudku je zřejmé, že kalkulovaná cena za 1 člověkoden poskytovaných služeb pro příslušnou roli je definován podle vzorce:

 

 

Celková nákl. cena práce x 12 měsíců x (1 + Riziko v %)

x (1 + Přiměřený zisk v %)

Člověkoden = -------------------------------------------------------------------------------------------------

                          Průměrná utilizace x Počet reálně odpracovaných dnů za kalendářní rok

 

V tabulce č. 16 „Kalkulované ceny za 1 člověkoden“ citované přílohy je uvedeno, že „kalkulovaná cena za 1 člověkoden v Kč bez DPH – tržní hodnota“ pro pozici vývojář činí 10 327 Kč. Z uvedené tabulky dále vyplývá, že je počítáno s Průměrnou utilizací 70 %, Rizikem 10 % a Přiměřeným ziskem 25 %.

Právní posouzení

Obecně k postupu zadavatele při posuzování MNNC

184.     Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že smyslem ustanovení § 113 zákona, jež upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je chránit zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou jednotlivých dodavatelů z řad zájemců o získání veřejné zakázky. Současně je nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. shora citované ustanovení zákona zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. Právě řečené znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některým z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí či nikoliv. Pokud jde o otázku mimořádně nízké nabídkové ceny, doznala tak současná právní úprava, tzn. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v komparaci s předchozí právní úpravou, tj. zákonem o veřejných zakázkách, určitého posunu. Ovšem je zapotřebí současně akcentovat, že výše uvedené rozhodně neznačí, že by měl zadavatel k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách dodavatelů přistupovat jakkoliv „benevolentněji“, popř. že by nikdy nemusel dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny z účasti v zadávacím řízení vyloučit, stejně tak není dotčena povinnost zadavatele postupovat i v této fázi zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti.

185.     V souvislosti s výše uvedeným je nutné uvést, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, a to za situace kdy je v jeho nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. V tomto ohledu lze poukázat na ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Citované ustanovení například ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, čili z mj. důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, či z důvodu dle § 113 odst. 4 písm. b) zákona, tj. z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory. Pokud tedy příslušný účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká právě v důsledku porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, či v důsledku obdržení neoprávněné veřejné podpory, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní.

186.     Jestliže tedy zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků jako mimořádně nízkou, čili získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za předpokladu, že z tohoto zdůvodnění následně vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

187.     K povinnosti zadavatele posoudit objasnění MNNC dodavatele stanovené v § 113 odst. 6 zákona odkazuje Úřad dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 5 As 180/2016, kde je mj. uvedeno: „Je přitom třeba opětovně zdůraznit, že žádost hodnotící komise o písemné zdůvodnění nabídkové ceny uchazečem je v § 77 odst. 1 věta druhá ZVZ vázána právě na závěr hodnotící komise o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny.“ K citovanému rozsudku Úřad uvádí, že jeho závěry, byť byl vydán ve vztahu k dnes již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze použít i ve vztahu k aktuální účinné právní úpravě. Výše citovaná věta z předmětného rozsudku vyjadřuje, že zadavatel má povinnost zjišťovat důvody ohledně výše nabídkové ceny za situace, kdy získá pochybnost, že nabídka obsahuje zákonem „definovanou“ mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Po následné aplikaci postupu dle ustanovení § 113 odst. 4 zákona zadavatel buď dospěje k závěru, že se jedná o zdůvodněnou či nezdůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, každopádně je však třeba v případě spuštění tohoto mechanismu (postup dle ustanovení § 113 odst. 4 zákona) hledět na nabídkovou cenu jako na mimořádně nízkou, což vyjádřil Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku následovně: „Pokud tedy hodnotící komise shledá existenci mimořádně nízké nabídkové ceny a postupuje podle § 77 odst. 1 ZVZ, nemůže následně dovodit, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná. Hodnotící komise ovšem může dospět k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena je odůvodněná, pak musí zdůvodnit, proč se tak domnívá; jen takový postup lze považovat za transparentní ve smyslu § 6 odst. 1 ZVZ.“

188.     Úřad v uvedené souvislosti konstatuje, že zadavatel je v souladu s § 6 odst. 1 zákona povinen postupovat při posouzení a objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny transparentně rovněž v situaci, kdy dospěje k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena nebyla dodavatelem objasněna. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své rozhodovací činnosti již opakovaně zabývaly soudy, např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 uvádí, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ Úřad na základě uvedeného konstatuje, že zásada transparentnosti se prolíná celým průběhem zadávacího řízení, přičemž zadavatel je povinen této zásady dbát při veškerých svých úkonech, jež v zadávacím procesu činí, tedy ani úkony související s posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny nevyjímaje.

189.     Jak Úřad konstatoval výše, pro vyslovení závěru o souladu či rozporu rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele se zákonem je nezbytné vycházet z důvodů, které zadavatel v rozhodnutí (oznámení) o vyloučení formuloval, a to z hlediska posouzení, zda byl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení schopen uvedené důvody vyloučení dostatečně konkrétně odůvodnit. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že i při vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu neobjasněné MNNC je v návaznosti na zásadu transparentnosti zadávání veřejných zakázek povinností zadavatele odůvodnit předmětné rozhodnutí tak, aby v jeho postupu nebyly shledány prvky, jež by zadávací řízení činily „nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“[3] Jinými slovy je na zadavateli, aby z rozhodnutí o vyloučení z důvodu tvrzeného neobjasnění MNNC byl seznatelný postup, kterým zadavatel k uvedeným závěrům dospěl. V rámci zákonného požadavku na dodržování zásady transparentnosti zadávacího řízení musí být z rozhodnutí o vyloučení rovněž zřejmé, z jakých podkladů zadavatel při formulaci odůvodnění předmětného rozhodnutí vycházel a na základě jakých skutečností založil své rozhodnutí. Zadavatel tak nemůže zakládat své závěry na svých domněnkách či na skutečnostech, jež nevyplývají z dokumentace o zadávacím řízení. Úřad shrnuje, že zadavatel má právo vyloučit dodavatele z důvodu nezdůvodnění MNNC, avšak tato možnost se striktně váže na požadavek řádného zdůvodnění jeho postupu tak, aby bylo zabráněno možné libovůli ze strany zadavatele při případném vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

190.     Nad rámec uvedeného Úřad obecně k posuzování MNNC poznamenává, že ačkoli ustanovení § 113 zákona primárně slouží jako ochrana zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou jednotlivých dodavatelů, nelze bez dalšího usuzovat k tomu, že v případě nastavení nízké nabídkové ceny v rámci soutěže mezi jednotlivými dodavateli o veřejnou zakázku lze vždy předpokládat, že se jedná o MNNC, kterou určitý dodavatel nebude následně schopen odůvodnit. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že cenotvorba je do značné míry dána obchodní politikou jednotlivých dodavatelů, a že soutěž o veřejnou zakázku je soutěží ekonomických subjektů, u kterých se předpokládá, že každý má zájem stát se vybraným dodavatelem a uspět na úkor dodavatele jiného. Z povahy věci vyplývá, že při přípravě nabídky vychází každý dodavatel při stanovení své nabídkové ceny z nákladů na ekonomické vstupy se započtením přiměřeného zisku, a že výsledná nabídková cena je pak jedinečným odrazem kalkulace toho kterého dodavatele. Součástí obchodní politiky jednotlivých dodavatelů je taktéž nastavení osobních nákladů (ve smyslu mzdových nákladů), přičemž konkrétní nabídková cena je dána výsledkem střetu nabídky a poptávky po službách v příslušné oblasti informačních a komunikačních technologií. Úřad má za to, že nelze jakkoli předjímat, že by dodavatelé s nižší nabídkovou cenou měli apriorně poskytovat kvalitativně horší služby než dodavatelé nabízející vyšší nabídkovou cenu, neboť pouze z ceny konkrétní služby nelze obecně usuzovat na její kvalitu, a to už jen z toho prostého faktu, že i nekvalitní plnění lze jistě draze „nacenit“. Sám zákon ostatně pro zajištění kvality poskytovaných služeb poskytuje jiné (a zajisté vhodnější) instituty, např. možnost stanovit technické kvalifikační předpoklady (této možnosti zadavatel ostatně využil). Vzhledem k uvedenému proto Úřad konstatuje, že nastavení nízké ceny ve smyslu MNNC nezbavuje zadavatele v případě, že rozhoduje o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, povinnosti žádat navrhovatele o objasnění MNNC tak, aby byl dán prostor k rozptýlení pochybností o její reálnosti.

Předchozí postup zadavatele

191.     Před samotným posouzením jednotlivých důvodů vyloučení navrhovatele uváděných v rozhodnutí o vyloučení Úřad stručně shrnuje, že zadavatel se posouzením nabídkové ceny navrhovatele z hlediska možné existence MNNC zabýval již v polovině roku 2019, kdy navrhovatele vyzval ke zdůvodnění MNNC jednak ve vztahu k nabídkové ceně navrhovatele za 1 MD služeb Rozvoje, jednak ve vztahu k celkové nabídkové ceně navrhovatele. Navrhovatel odůvodnil svou nabídkovou cenu zejména svými rozsáhlými zkušenostmi a technickými specifiky jím nabízeného řešení. Uvedené (předchozí) odůvodnění MNNC nepovažoval zadavatel za dostatečné, proto navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil. Proti uvedenému postupu zadavatele brojil navrhovatel námitkami a následně (předchozím) návrhem na zahájení správního řízení (sp. zn. S0365/2019/VZ) o přezkoumání úkonů zadavatele. V rámci rozhodnutí o (předchozím) návrhu navrhovatele Úřad konstatoval, že zadavatel transparentně neposoudil (předchozí) objasnění MNNC navrhovatele, a jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele (předchozí) rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zrušil. Předchozí rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 28. 12. 2019. Poté, co předchozí rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci, vyzval zadavatel navrhovatele, jak již Úřad uvedl výše, k opětovnému objasnění MNNC, tentokrát toliko ve vztahu k nabídkové ceně za 1 MD služeb Rozvoje. Na základě obdrženého odůvodnění MNNC navrhovatele, jakož i provedené prezentace SoftShell za účasti Michala Bláhy a Martina Šiguta, uvedení znalci ve svých zprávách (tj. zpráva Bláha a zpráva Šigut) zpochybňovali některé aspekty řešení nabízeného navrhovatelem, které zadavatel následně promítl do rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

K rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

192.     V návaznosti na uvedený přehled předchozího postupu zadavatele přistoupil Úřad k samotnému posouzení otázky souladu rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z důvodu nezdůvodnění MNNC se zákonem. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval v souladu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovanou v § 6 odst. 1 zákona, resp. zda zadavatel posoudil transparentně objasnění MNNC navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, když navrhovatele na základě rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 vyloučil ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu, že nabídka navrhovatele obsahuje MNNC, která nebyla zdůvodněna. Úřad tak přistoupil k posouzení transparentnosti rozhodnutí zadavatele o vyloučení, a to i v návaznosti na závěry obsažené ve výše citovaném rozsudku NSS, proti němuž navrhovatel brojil svým návrhem. Úřad s odkazem na bod 188. tohoto rozhodnutí konstatuje, že požadavku transparentnosti vyhoví takové rozhodnutí o vyloučení, v němž zadavatel řádně, tj. podrobně, srozumitelně, zřetelně a čitelně uvede důvody, na základě kterých shledal, že odůvodnění MNNC neobsahuje skutečnosti svědčící o tom, že služby Rozvoje lze realizovat za cenu nabízenou navrhovatelem.

193.     V posuzovaném případě vyloučil zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 48 odst. 4 zákona z důvodu, že jeho nabídka obsahovala MNNC za služby Rozvoje, kterou navrhovatel dle názoru zadavatele v objasnění MNNC dostatečně nezdůvodnil (viz bod 165. a násl. tohoto rozhodnutí). Z rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že zadavatel při posuzování MNNC v nabídce navrhovatele porovnával nabídkovou cenu navrhovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se trhu. Úřad v souladu se závazným právním názorem rozsudku KS konstatuje, že uvedený postup lze v obecné rovině označit za správný, neboť MNNC je třeba vyhodnocovat ve vztahu k předmětu zakázky [jak také vyplývá z § 28 odst. 1 písm. o) zákona], nikoli k předpokládané hodnotě veřejné zakázky stanovené v zadávací dokumentaci.

194.     Úřad se dále zabýval otázkou, zda způsob srovnání nabídkové ceny navrhovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se trhu byl proveden v souladu se zákonem.

195.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že při posuzování nabídkové ceny navrhovatele vycházel mj. z dokumentu „Přehled obvyklých cen ICT prací“ (viz bod 167. tohoto rozhodnutí). Uvedený přehled obsahuje údaje o ceně prací typově označených jako administrátor, analytik, architekt, auditor, blended rate, podpora, programátor, rutinní práce, specialista, školitel, technik, tester, vedoucí projektu (viz bod 181. tohoto rozhodnutí). Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále konstatuje, že služby Rozvoje dle nabídky stěžovatele bude ze 48 % provádět osoba v roli vývojáře ohodnocena cenou bez marže ve výši 2 810 Kč za tzv. 1 člověkoden (viz bod 173. tohoto rozhodnutí). Z rozhodnutí o vyloučení je zřejmé, že uvedené srovnání zadavatel provedl s pozicí programátora seniora, neboť ta dle zadavatele fakticky odpovídá pozici vývojáře (viz bod 174. tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak bral v úvahu hodnoty mediánu 1 člověkodne, přičemž v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že v případě programátora seniora je tato hodnota 11 200 Kč, u programátora juniora 9 000 Kč, u webového programátora 6 000 Kč a nejnižší hodnotu mediánu za 1 člověkoden shledal zadavatel v případě pozice programátor.net, a to ve výši 4 392 Kč.

196.     Zadavatel v rámci rozhodnutí o vyloučení vyhodnotil, že navrhovatelem nabídnutá cena za 1 člověkoden vývojáře je „výrazně nižší než ceny obvyklé na této pozici“ (viz bod 174. tohoto rozhodnutí). Zadavatel však v rámci rozhodnutí o vyloučení nevyložil své úvahy, na jejichž základě při posouzení MNNC vycházel z „ceny obvyklé“, kterou bez dalšího ztotožnil s hodnotou mediánu částek uvedených v Přehledu obvyklých cen ICT (příloha č. 2 rozhodnutí o vyloučení, viz bod č. 182. tohoto rozhodnutí) a řádně nevysvětlil, z jakého důvodu se nezabýval rozptylem na trhu reálně nabízených cen. Z Přehledu obvyklých cen ICT přitom vedle mediánových, resp. průměrných hodnot vyplývají i maximální a minimální hodnoty cen pro všechny varianty v kategorii programátor včetně rozložení jejich četnosti na trhu. V uvedeném Přehledu obvyklých cen ICT jsou uvedeny následující minimální hodnoty jednotlivých ICT profesí:

• u programátora seniora 2 024 Kč,
• u programátora juniora 2 296 Kč,
• u webového programátora 2 296 Kč a
• u zadavatelem zmíněného programátora.net 2 600 Kč.

197.     Z žádné části rozhodnutí o vyloučení ani jiných podkladů předložených zadavatelem však nevyplývá, z jakých důvodů založila navrhovatelem nabídnutá cena, která nebyla nižší než výše uvedené na trhu se reálně vyskytující ceny (byť ty nižší), pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmětnou veřejnou zakázku (resp. její část Rozvoj) za jím nabízenou cenu.

198.     Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel tak ztotožnil nižší cenu s nekvalitním plněním, aniž by však uvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by takový závěr jednoznačně potvrzovaly. Úřad si je vědom skutečnosti, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dospěl k závěru, že použití platformy SoftShell nemůže odůvodnit stěžovatelem plánované využití méně kvalifikovaných, a tedy levnějších, pracovníků pro posuzované služby Rozvoje, tedy položky, v níž byla identifikována MNNC, ale naopak bude třeba použít pracovníky seniornější, a tedy dražší (viz body 176., 179. a 180. tohoto rozhodnutí).

199.     Úřad však na základě uvedeného konstatuje, že z rozhodnutí o vyloučení ani z ostatních podkladů předložených zadavatelem nevyplývá opora pro závěr zadavatele o nerealizovatelnosti služeb Rozvoje za navrhovatelem nabízenou cenu, neboť z Přehledu obvyklých cen ICT vyplývá, že jsou na trhu dostupné služby seniorních programátorů již od ceny 2 024 Kč za 1 člověkoden, tj. za cenu nižší, než navrhovatelem nabízenou cenu 2 810 Kč. Úřad konstatuje, že z rozhodnutí o vyloučení ani z dalších podkladů předložených zadavatelem nevyplývá, z jakých důvodů zadavatel k uvedeným minimálním hodnotám Přehledu obvyklých cen ICT nepřihlédl přesto, že výše popsané hodnoty (srov. bod 196. tohoto rozhodnutí) byly nižší, než navrhovatelem nabízená cena 2 810 Kč. Zadavatel tak neuvedl seznatelný postup, na jehož základě dospěl k závěru, že nižší cenu lze ztotožnit s nekvalitním plněním.

200.     Zadavatel tak v rozhodnutí o vyloučení ani v jiných podkladech v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele na základě porovnání s „Přehledem obvyklých cen lCT prací“ neuvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by závěr o ztotožnění nižší ceny s nekvalitním plněním jednoznačně potvrzovaly. Uvedený postup zadavatele je tak v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť není zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel k uvedenému závěru v rozhodnutí o vyloučení dospěl (srov. bod 189. tohoto rozhodnutí). Úřad tak na základě uvedeného konstatuje, že způsob srovnání nabídkové ceny navrhovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se na trhu při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno v rozporu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona.

201.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatuje (viz bod 168. tohoto rozhodnutí), že při posuzování nabídkové ceny navrhovatele vycházel mj. z porovnání se znaleckým posudkem č. 745-27/2019 vypracovaným Pražskou znaleckou kanceláří, s.r.o., z dubna 2019 pro Ministerstvo životního prostředí (dále jen „znaIecký posudek“). Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda zadavatel v uvedené části rozhodnutí o vyloučení postupoval v souladu se zákonem. 

202.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vyhodnotil, že pozice vývojáře v rámci podpory a servisu systému odpadového hospodářství je velmi podobná činnosti vývojáře v rámci Rozvoje v šetřené veřejné zakázce a uvedl, že dle posudku činí „cena obvyklá“ za 1 člověkoden vývojáře bez přirážky zisku výrazně vyšší cenu (8 262 Kč), než kolik činí cena nabídnutá navrhovatelem. Stejný závěr učinil zadavatel ohledně ostatních pozic v rámci Rozvoje (viz bod 175. tohoto rozhodnutí). Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že z předmětné části rozhodnutí o vyloučení ani z jiných dokumentů předložených zadavatelem není zřejmé, na základě jakých úvah zadavatel porovnával navrhovatelem nabídnutou cenu s vybranou cenou obsaženou v posudku. Cena obsažená v posudku, kterou zadavatel označil jako „cenu obvyklou“ je v posudku popsána jako „kalkulovaná cena za 1 člověkoden bez DPH – tržní hodnota“ (viz bod 183. tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení tuto cenu „bez přirážky zisku“. Uvedená hodnota je vypočítaná podle nákladové metody podrobněji popsané ve znaleckém posudku (viz bod 183. tohoto rozhodnutí). Zadavatel ale v předmětném rozhodnutí o vyloučení ani v žádném jiném dokumentu předloženém zadavatelem způsob výpočtu uvedené hodnoty blíže nezkoumal, nezabýval se ani srovnatelností takto vypočítané hodnoty s hodnotami uvedenými v Přehledu obvyklých cen ICT, resp. s cenou nabídnutou navrhovatelem.

203.     Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení ani v jiných podkladech v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele na základě porovnání se znaleckým posudkem neuvedl na základě jakých úvah či skutečností porovnával navrhovatelem nabídnutou cenu právě s vybranou cenou ze znaleckého posudku vypočítanou podle nákladové metody podrobněji popsané ve znaleckém posudku (viz bod 183. tohoto rozhodnutí). Uvedený postup zadavatele je tak v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť není zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel k uvedenému závěru v rozhodnutí o vyloučení dospěl (srov. bod 189. tohoto rozhodnutí). Úřad tak na základě uvedeného konstatuje, že způsob srovnání nabídkové ceny navrhovatele s uvedenou cenou dle znaleckého posudku při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení byl neobjektivní a provedený v rozporu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona.

204.     Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení odkázal rovněž na tři veřejné zakázky, ve kterých působil v pozici zadavatele, a které vyhodnotil jako „zakázky obdobného charakteru“, u nichž rovněž provedl porovnání nabídkové ceny navrhovatele s cenami za 1 MD rozvoje (viz body 166. a 182. tohoto rozhodnutí). Proto se Úřad dále zabýval otázkou, zda zadavatel v uvedené části rozhodnutí o vyloučení postupoval v souladu se zákonem. 

205.     Podrobný popis uvedených tří zakázek je obsahem přílohy č. 1 rozhodnutí o vyloučení „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“ (viz bod 181. tohoto rozhodnutí). Jednalo se o zakázku Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST, zakázku Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data (IPPD) a zakázku Podpora a rozvoj datových skladů rezortu MPSV (DWH). Z uvedené přílohy č. 1 k rozhodnutí o vyloučení „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“ vyplývá, že zadavatelem uvedené ceny za 1 člověkoden (viz body 166. tohoto rozhodnutí) jsou cenami jednotnými vztahujícími se obecně ke všem rolím, které mohou v rámci uvedených zakázek figurovat, přičemž v předmětném dokumentu je uvedeno, že tyto hodnoty neumožňují přímé porovnání vůči jednotlivým rolím v rámci služeb Rozvoje, jak je definoval ve své nabídce navrhovatel. Pro nyní posuzovanou situaci je tak v citovaném dokumentu provedeno srovnání s celkovou nabídkovou cenou navrhovatele za 1 člověkoden služeb Rozvoje ve výši 4 300 Kč. V uvedeném dokumentu je pak uveden závěr, že navrhovatelem nabízená cena je „podstatně nižší v porovnání s cenami u obdobných zakázek“.

206.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že uvedený dokument, ze kterého zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vychází, srovnává celkové ceny realizovaných veřejných zakázek, jejichž podobnost s nyní posuzovanou nabídkovou cenou navrhovatele konstatuje bez jakéhokoli bližšího odůvodnění. Z citovaného dokumentu nadto dále není zřejmé složení ceny (vycházející z rozsahu využitých rolí či způsobu poskytování služby) v zadavatelem poukazovaných zakázkách. Z obsahu citovaného dokumentu je nadto zřejmé, že zde nejsou porovnávány ani ceny za stejné práce. Úřad proto konstatuje, že vypovídající porovnání cen je na základě citovaného dokumentu vyloučeno. Z předmětné části rozhodnutí o vyloučení tak nebyl a ani nemohl být seznatelný postup, kterým zadavatel k uvedeným závěrům dospěl, a proto ani postup zadavatele při vyloučení dodavatele na základě porovnání cen dle citovaného dokumentu nebyl v souladu se zásadou transparentnosti. 

207.     Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že zadavatel při posouzení objasnění MNNC navrhovatele v rámci rozhodnutí o vyloučení, resp. při srovnání nabídkové ceny navrhovatele s obvyklými cenami ICT prací vyskytujícími se trhu, s cenami uvedenými ve znaleckém posudku a se třemi veřejnými zakázkami, ve kterých působil v pozici zadavatele, nepostupoval transparentně, když neposoudil objektivně, průhledným a čitelným způsobem objasnění MNNC navrhovatele, čímž se jeho postup stal rozporným s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na nedodržení zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona.

208.     Úřad současně doplňuje, že si je vědom, že nemůže vstupovat do hodnotících úvah zadavatele, nahrazovat je úvahami vlastními, jakož i dalších limitů postupu Úřadu ve smyslu příslušné právní úpravy a judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009). Úřad konstatuje, že stran rozsahu přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu však zákon i judikatura trvají na povinnosti posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou transparentnosti, čemuž Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál, přičemž bylo shledáno, že v šetřeném případě zadavatel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona nedodržel.

209.     V kontextu výše uvedeného nelze přehlížet, že závěr Úřadu o tom, že zadavatel při rozhodnutí o vyloučení nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti je shodný se závěry rozsudku NSS. V citovaném rozsudku je mj. uvedeno: „V nynějším případě zadavatel při posuzování MNNC ve stěžovatelově nabídce porovnával nabídkovou cenu stěžovatele s cenami ICT prací vyskytujícími se trhu. Tento postup lze v obecné rovině označit za správný, neboť MNNC je třeba vyhodnocovat ve vztahu k předmětu zakázky [viz výše citovaný § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ], nikoli k předpokládané hodnotě stanovené v zadávací dokumentaci. Za přijatelný však již nelze označit způsob tohoto srovnání provedený zadavatelem, resp. postup při hodnocení stěžovatelem nabízené ceny. Tento postup podle názoru kasačního soudu výše uvedeným požadavkům neodpovídá.“ V rámci citovaného rozsudku NSS bylo vyhodnoceno srovnání cen navrhovatele s dokumenty „Přehled obvyklých cen lCT prací“, znalecký posudek a „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“, které bylo provedeno zadavatelem v rámci rozhodnutí o vyloučení, přičemž Nejvyšší správní soud uzavřel, že postup zadavatele neodpovídal zásadě transparentnosti stanovené v § 6 zákona.   

210.     Úřad dále přistoupil k posouzení skutečnosti, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciality vlivu na výběr dodavatele. Úřad konstatuje, že pokud by v šetřeném případě zadavatel postupoval při posouzení MNNC navrhovatele v souladu se zákonem, není vyloučeno, že by po transparentním posouzení objasnění MNNC navrhovatele dospěl k odlišným závěrům, tedy že by neshledal důvody pro vyloučení navrhovatele, což mohlo následně ovlivnit konečné pořadí nabídek, jelikož nelze vyloučit, že by se nabídka navrhovatele mohla umístit na základě hodnocení zadavatele dle hodnotících kritérií jako první v pořadí. Úřad na základě uvedeného konstatuje, že postup zadavatele, kdy neposoudil objasnění MNNC navrhovatele v souladu se zákonem, mohl mít vliv na výběr dodavatele.

211.     Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v důsledku zjištěného porušení zákona zadavatelem, které mohlo mít vliv na výběr dodavatele, zrušil úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozhodnutí, dalšími možnými pochybeními zadavatele namítanými navrhovatelem se Úřad dále již nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se dalších možných pochybení zadavatele nemohl ovlivnit závěr Úřadu o zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení. Úřad v návaznosti na uvedené rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, ze kterého lze per analogiam dovodit shodný závěr, a to, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

212.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rekapituluje, že zadavatel odůvodnil rozhodnutí o vyloučení, resp. závěr o tom, že navrhovatel dostatečně neobjasnil MNNC za služby Rozvoje, prostřednictvím srovnání, resp. posouzení MNNC navrhovatele, na základě následujících dokumentů. Jednalo se o „Přehled obvyklých cen lCT prací“, přičemž zadavatel v rámci předmětného srovnání neuvedl relevantní argumentaci a důkazy, které by závěr o ztotožnění nižší ceny s nekvalitním plněním jednoznačně potvrzovaly, a není tedy zřejmé, na základě jakých podkladů zadavatel k uvedenému závěru v rozhodnutí o vyloučení dospěl. Dále zadavatel posuzoval nabídkovou cenu navrhovatele na základě porovnání se znaleckým posudkem, přičemž v rozhodnutí o vyloučení ani v jiných podkladech neuvedl na základě jakých úvah či skutečností porovnával navrhovatelem nabídnutou cenu právě s vybranou cenou ze znaleckého posudku, vypočítanou podle nákladové metody podrobněji popsané ve znaleckém posudku. Zadavatel dále provedl srovnání nabídkové ceny navrhovatele se třemi zakázkami zadávanými zadavatelem, jejichž popis je obsahem přílohy č. 1 rozhodnutí o vyloučení „Porovnání cen 1 MD v ICT profesích“. Uvedený dokument, ze kterého zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vychází, srovnává celkové ceny realizovaných veřejných zakázek, jejichž podobnost s nyní posuzovanou nabídkovou cenou navrhovatele konstatuje bez jakéhokoli bližšího odůvodnění, nadto zde není zřejmé složení ceny (vycházející z rozsahu využitých rolí či způsobu poskytování služby) v zadavatelem poukazovaných zakázkách a nejsou zde porovnávány ani ceny za stejné práce.

213.     Jelikož z výše popsaného je zjevné, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v rozporu se zákonem, je nutné konstatovat, že samotné vyloučení navrhovatele je rovněž nutno shledávat jako nezákonné. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel při vyloučení navrhovatele zákonem stanovená pravidla, neboť při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nedodržel postup stanovený v § 113 odst. 6 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že neposoudil transparentně objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

214.     Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

215.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

216.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

217.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel při vyloučení navrhovatele postup stanovený v § 48 odst. 4 zákona, když při tomu předcházejícím posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 zákona v návaznosti zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že neposoudil transparentně objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele ze dne 13. 2. 2020, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

218.     Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu.

219.     Z předložené dokumentace je zřejmé, že zadavatel rozhodl dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž rozhodnutí o vyloučení bylo učiněno v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení.

220.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

221.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

222.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

223.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0166/2020/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

224.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

225.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 3. 2020 o vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

226.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000166.

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha

2. DXC Technology Czech Republic s.r.o., Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy