číslo jednací: 34779/2021/510/MKo
spisová značka: S0463/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

• Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno,

v souvislosti s uveřejněním Písemné zprávy zadavatele ze dne 10. 8. 2020 a Oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení týkajících se veřejné zakázky „Zhotovení stavby Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 2. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-007080 a jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne
7. 8. 2020 pod ev. č. F2020-027918,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona ve spojení
s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o zadání veřejné zakázky „Zhotovení stavby Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 2. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-007080 a jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2020 pod ev. č. F2020-027918, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 30 dnů od uzavření »Smlouvy o dílo na zhotovení stavby „Zhotovení stavby – Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“« na citovanou veřejnou zakázku, kterou citovaný obviněný uzavřel dne 1. 6. 2020 s vybraným dodavatelem – „Společnost Cyklostezka Nové Mlýny“, kterou tvoří společnosti EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno, tj. nejpozději do dne 1. 7. 2020, ale učinil tak až dne 6. 8. 2020.

II.

Obviněný – Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele týkající se veřejné zakázky „Zhotovení stavby Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 2. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-007080 a jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne
7. 8. 2020 pod ev. č. F2020-027918, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku, které výše uvedený obviněný ukončil dne 1. 6. 2020 uzavřením »Smlouvy o dílo na zhotovení stavby „Zhotovení stavby – Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“«s vybraným dodavatelem – „Společnost Cyklostezka Nové Mlýny“, kterou tvoří společnosti EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno, tj. nejpozději do dne 14. 7. 2020, ale učinil tak až dne 10. 8. 2020.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – Veveří – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 24. 2. 2020 otevřené řízení na veřejnou zakázku „Zhotovení stavby Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne
24. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 2. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-007080 a jehož oznámení o výsledku bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2020 pod ev. č. F2020-027918 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 1. 6. 2020 obviněný uzavřel »Smlouvu o dílo na zhotovení stavby „Zhotovení stavby – Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“« (dále jen „smlouva“) na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – „Společnost Cyklostezka Nové Mlýny“, kterou tvoří společnosti EUROVIA CS, a.s., IČO 45274924, se sídlem Národní 138/10, 110 00 Praha a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby, a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 68, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).

3.             Předmětem smlouvy podle čl. II. bodu 1 smlouvy je provedení díla spočívajícího ve vybudování nové stavby „Cyklostezka umístěná při silnici I/52 na straně střední nádrže vodního díla Nové Mlýny“ spojující severní a jižní cyklotrasy u „VDNM“.

4.             Obviněný uveřejnil dne 10. 8. 2020 na profilu zadavatele dostupném z https://zakazky.krajbezkorupce.cz/contract_display_19668.html „Písemnou zprávu zadavatele“ ze dne 10. 8. 2020 (dále jen „písemná zpráva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 15. 9. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

 

 

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

8.             Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50000000 Kč, nebo

b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

9.             Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

10.         Podle § 212 odst. 1 zákona zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

11.         Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do

a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

12.         Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

13.         Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

14.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

15.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5.

Zjištěné skutečnosti

16.         Obviněný dne 6. 2. 2013 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu: https://zakazky.krajbezkorupce.cz/profile_display_2.html.

17.         Obviněný uzavřel dne 1. 6. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.

18.         Cena díla podle čl. VI. bodu 1 smlouvy činí63 843 304,35 Kč bez DPH.

19.         Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva na něm byla uveřejněna dne 10. 8. 2020.

20.         Z formuláře uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek „Oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení“ ev. č. formuláře F2020-027918 vyplývá, že zadavatel odeslal předmětný formulář k uveřejnění dne 6. 8. 2020.

Právní posouzení

K výroku I. příkazu

21.         Úřad k uveřejňovacím povinnostem zadavatele obecně konstatuje, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků.

22.         Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je podmíněno mimo jiné i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.

23.         Úřad v dané věci připomíná, že zadavatel má podle zákona mimo jiné povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení. Podle ustanovení § 126 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 126 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky uskutečnit jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému a podmínky učinit tak způsobem podle ustanovení § 212 zákona. Pokud zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 126 zákona.

24.         Co se týče způsobu uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení šetřené veřejné zakázky, Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace vyplývá, že se v šetřeném případě jednalo o podlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení. V souladu s § 212 odst. 3 písm. a) zákona tak měl zadavatel povinnost odeslat předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení, resp. oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.

25.         Smlouva s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 1. 6. 2020. Vzhledem k povinnostem dle ustanovení § 126 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona tak byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení, resp. oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek v termínu do 30 dnů od uzavření této smlouvy. V šetřeném případě tudíž nejpozději dne 1. 7. 2020. Z oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek je však patrné, že uvedené oznámení bylo obviněným odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 6. 8. 2020.

26.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ustanovením § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy ze dne 1. 6. 2020 na veřejnou zakázku, tedy nejpozději dne 1. 7. 2020, ale učinil tak až dne 6. 8. 2020. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

27.         Úřad uvádí, že povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona pak v souladu s výše uvedeným reflektuje úmysl zákonodárce, aby byla do zadávacích řízení vnesena větší míra transparentnosti zadávacího procesu, kdy i uvedená povinnost je důležitá a účelná z hlediska možnosti veřejné kontroly, neboť veřejnost se prostřednictvím písemné zprávy dozvídá jednotlivé skutečnosti rozhodné pro zadávací řízení, jež jsou takto shrnuty v jediném dokumentu.

28.         Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.

29.         Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy dne 1. 6. 2020 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne 14. 7. 2020. Z profilu zadavatele však vyplývá, že obviněný v šetřeném případě písemnou zprávu uveřejnil až dne 10. 8. 2020, tj. po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

30.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, když uvedené ustanovení zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku.

31.         Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 1. 6. 2020 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem, tj. nejpozději do dne 14. 7. 2020, ale učinil tak až dne 10. 8. 2020. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

32.         Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a dále přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

33.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

34.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

35.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 2. 7. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 15. 7. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

36.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

37.         Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

38.         V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

39.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

40.         Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 1 zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných přestupků, jelikož oba dva přestupky podle § 269 odst. 1 zákona, které obviněný spáchal, jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 1 zákona a k dalšímu spáchanému přestupku přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

41.         V šetřeném případě Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že obviněný neuveřejnil zákonem stanovené dokumenty týkající se ukončení zadávacího řízení ve lhůtách stanovených zákonem na dvou místech – ve Věstníku veřejných zakázek (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu) a na profilu zadavatele (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu). Profil zadavatele je obvykle pravidelně sledován pouze ohraničenou skupinou osob, oproti tomu informace uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek sleduje velké množství dodavatelů a široká veřejnost, neboť jde o univerzální zdroj informací o všech podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách. Nedodržení lhůt pro uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek má tedy vliv na podstatně větší skupinu subjektů než v případě uveřejňování na profilu zadavatele, z čehož Úřad dovozuje větší závažnost přestupku neuveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

42.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

43.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

44.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

45.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

46.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

47.         Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele (byť se zpožděním) nakonec zveřejnil a na svou povinnost tak zcela nerezignoval.

48.         V neprospěch obviněného Úřad zohlednil, že se obviněný dopustil dalšího přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízenína veřejnou zakázku, které obviněný ukončil dne 2. 6. 2020 uzavřením smlouvys vybraným dodavatelem, tj. nejpozději do dne 14. 7. 2020, ale učinil tak až dne 10. 8. 2020.

49.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

50.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

51.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 7 357 427 tis. Kč. Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

52.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

53.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

54.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Jihomoravský kraj, Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy