číslo jednací: 15511/2021/500/AIv
spisová značka: S0382/2020/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 9. 2020 na návrh z téhož dne, jehož pokračování bylo oznámeno přípisem č. j. ÚOHS-09276/2021/542/VHu ze dne 15. 3. 2021, a jehož účastníky jsou

• navrhovatel – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 9. 2020 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, IČO 48191892, působícím ve sdružení Stránský & Partneři, advokátní kancelář, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha 9,
• strany smlouvy:

o      Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1,

o      účastníci společnosti „ChT + TRIX + H-PRO GEO – Sanace Hájek“:

• Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice,
• STRIX Chomutov, a.s., IČO 27274535, se sídlem 28. října 1081/19, 430 01 Chomutov,
• H-PRO GEO s.r.o., IČO 06160778, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice,

kteří jsou na základě přípisu ze dne 5. 10. 2020 ve správním řízení zastoupeni společným zmocněncem – Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy – „Smlouvy o dílo na zhotovení stavby“ č. E650-S-3299_2020 ze dne 28. 8. 2020 – uzavřené zadavatelem – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – na základě veřejné zakázky „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“ zadávané postupem mimo zadávací řízení podle § 158 odst. 1 citovaného zákona,

rozhodl takto:

I.

Zadavateli – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění smlouvy – „Smlouvy o dílo na zhotovení stavby“ č. E650-S-3299_2020 ze dne 28. 8. 2020 – uzavřené jmenovaným zadavatelem na základě veřejné zakázky „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“ s vybraným dodavatelem – účastníci společnosti „ChT + TRIX + H-PRO GEO – Sanace Hájek“: Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice, STRIX Chomutov, a.s., IČO 27274535, se sídlem 28. října 1081/19, 430 01 Chomutov a H-PRO GEO s.r.o., IČO 06160778, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice – neboť daná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když jmenovaný zadavatel uzavřel uvedenou smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení, jelikož postupoval za účelem zadání předmětné veřejné zakázky mimo zadávací řízení podle § 158 odst. 1 citovaného zákona, ačkoli zákonné podmínky pro uplatnění tohoto postupu naplněny nebyly, neboť jmenovaný zadavatel rozdělil v rozporu s citovaným zákonem předmět dané veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení její předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 citovaného zákona.

II.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY O DÍLO

1.             Zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky, odeslal dne 24. 8. 2020 dodavateli – účastníci společnosti „ChT + TRIX + H-PRO GEO – Sanace Hájek“: Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice, STRIX Chomutov, a.s., IČO 27274535, se sídlem 28. října 1081/19, 430 01 Chomutov a H-PRO GEO s.r.o., IČO 06160778, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice, kteří jsou na základě přípisu ze dne 5. 10. 2020 ve správním řízení zastoupeni společným zmocněncem – Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice (dále jen „vybraný dodavatel“) – výzvu k podání nabídky z téhož dne (dále jen „výzva k podání nabídky“) na veřejnou zakázku „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z dokumentu „Zvláštní technické podmínky“ ze dne 24. 8. 2020 (dále jen „zvláštní technické podmínky veřejné zakázky“), který je součástí zadávací dokumentace na veřejnou zakázku, vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je zhotovení stavby „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“, jejímž hlavním cílem je sanace a zajištění zemního tělesa v uvedené kilometráži v havarijním stavu s aktivním sesuvem.

3.             V bodě 1.2 výzvy k podání nabídky zadavatel uvedl, že předmětnou podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce zadává v souvislosti s výkonem relevantní činnosti ve smyslu § 153 odst. 1 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), přičemž podle § 151 odst. 1 zákona se tato zakázka považuje za sektorovou veřejnou zakázku. Zadavatel zde rovněž uvedl, že jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje stanovený finanční limit, není zadavatel podle § 158 odst. 1 zákona povinen zadat předmětnou sektorovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení, a zadavatel tedy tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona nezadává.

4.             Z bodu 5.3 výzvy k podání nabídky vyplývá, že předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činí 135 422 000 Kč bez DPH.

5.             Dle protokolu o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti ze dne 26. 8. 2020 zadavatel ve lhůtě pro podání nabídky obdržel prostřednictvím elektronického nástroje 1 nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele. Jmenovaná komise tedy doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem.

6.             Dne 28. 8. 2020 uzavřel zadavatel smlouvu o dílo č. E650-S-3299_2020 s vybraným dodavatelem na realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo“).

7.             Dne 25. 9. 2020 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 9. 2020 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, IČO 48191892, působícím ve sdružení Stránský & Partneři, advokátní kancelář, se sídlem Jandova 208/8, 190 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zákaz plnění smlouvy o dílo. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel ve svém návrhu předně uvádí, že byl účastníkem zrušené veřejné zakázky „Oprava nestabilních náspů v úseku Hájek – Dalovice“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016001, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 5. 2020, dne 8. 6. 2020 a dne 18. 6. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 091-218138, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 103-249194, dne 8. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 109-265489 a dne 19. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 118-287577, a jehož oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 9. 2020 pod ev. č. formuláře F2020-032995 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 23. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 185-447579 (dále jen „původní veřejná zakázka“). Tuto původní veřejnou zakázku zadavatel rozhodnutím ze dne 7. 8. 2020 zrušil.

9.             Navrhovatel proti zrušení původní veřejné zakázky podal námitky ze dne 24. 8. 2020. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 7. 9. 2020 se dle svého vyjádření navrhovatel od zadavatele dozvěděl, že část původní veřejné zakázky zadal formou podlimitní sektorové veřejné zakázky vybranému dodavateli.

K zadání šetřené veřejné zakázky formou podlimitní sektorové veřejné zakázky

10.         Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel nepřípustně rozdělil předmět plnění původní veřejné zakázky, když část jejího plnění zadal formou podlimitní sektorové veřejné zakázky. Dle navrhovatele se jedná o porušení § 35 zákona.

11.         Jako zavádějící a účelově zvolené považuje navrhovatel označení „oprava havarijního stavu“ v názvu podlimitní sektorové veřejné zakázky. Dle navrhovatele došlo k nestabilitě úseku již v roce 2018 a trvá dosud.

12.         Předpokládaná hodnota plnění původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení byla dle navrhovatele 461 607 000,- Kč bez DPH. Navrhovatel dále poukazuje na jinou, již probíhající veřejnou zakázku „Sanace nestabilních náspů úseku Hájek – Dalovice“, která byla zadána též v otevřeném řízení. Formou otevřeného řízení tedy měla být dle navrhovatele zadávána i podlimitní sektorová veřejná zakázka. Aktuálně zvolený postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky vede dle navrhovatele k možnosti zadat plnění podlimitní sektorové veřejné zakázky zadavatelem preferovaným dodavatelům.

13.         Navrhovatel považuje stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na hodnotu 135 422 000,- Kč bez DPH za účelové, jelikož předpokládaná hodnota v této výši je těsně pod limitem pro nadlimitní veřejnou zakázku. Dále navrhovatel uvádí, že předpokládaná hodnota jednotlivých částí u veřejné zakázky rozdělené na části odpovídá podle § 5 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů (dále jen „nařízení vlády o finančních limitech“) pro jednotlivou oddělitelnou část v případě stavebních prací hodnotě v maximální výši 25 676 000 Kč.

14.         Výše uvedený postup zadavatele je podle navrhovatele obcházením zákonných ustanovení týkajících se stanovení předpokládané hodnoty a zadavatel tedy dle jeho mínění nebyl oprávněn zadat šetřenou veřejnou zakázku formou podlimitní sektorové veřejné zakázky.

15.         Navrhovatel byl dle svých slov připraven řádně realizovat předmět plnění původní veřejné zakázky. Dále by navrhovatel byl schopen realizovat předmět plnění podlimitní sektorové veřejné zakázky, a to za podmínek předložení nejvýhodnější nabídkové ceny. Přesto nebyl zadavatelem v rámci veřejné zakázky osloven a nebylo mu umožněno se jí účastnit. Uvedené dle navrhovatele poukazuje na skutečnost, že zadavatel úmyslně upřednostnil preferované dodavatele.

16.         Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) a b) zákona, když nedodržel postup stanovený tímto zákonem a uzavřel smlouvu o dílo.

K důvodům zrušení původní veřejné zakázky

17.         Navrhovatel nesouhlasí s důvodem zrušení původní veřejné zakázky uvedeným v rozhodnutí ze dne 7. 8. 2020, jímž byl označen nepříznivý časový vývoj původního zadávacího řízení, kdy by se plnění dostalo mimo harmonogram stavby stanovený v zadávacích podmínkách.

18.         Dle navrhovatele k prodlení a zpoždění původního předpokládaného termínu plnění dojít nemohlo, neboť zadavatel mohl již koncem července uzavřít smlouvu na původní veřejnou zakázku. Sám navrhovatel byl dle svých slov schopen tuto smlouvu se zadavatelem uzavřít již v polovině srpna.

19.         Navrhovatel dále odkazuje na bod 21.1. zadávací dokumentace původní veřejné zakázky, v němž byla stanovena 6 měsíční zadávací lhůta od konce lhůty pro podání nabídek. Pokud byl tedy termín pro podání nabídek stanoven na 26. 6. 2020, předpokládal zadavatel dokončení původního zadávacího řízení nejpozději do 26. 12. 2020.

20.         Za nepravdivé považuje navrhovatel také odůvodnění zadavatele, že by se plnění původní veřejné zakázky dostalo mimo harmonogram stavby stanovený v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele zadávací dokumentace fixní harmonogram stavby neobsahovala, nýbrž odkazovala pouze na předpokládané termíny. Harmonogram postupů prací dle navrhovatele byl součástí nabídek dodavatelů, nicméně nebyl kritériem hodnocení, a jeho nedodržení tudíž nepředstavovalo důvod pro vyloučení dodavatele pro nesplnění zadávacích podmínek, ani nezakládalo důvod pro zrušení samotného zadávacího řízení.

21.         Navrhovatel sdělil, že realizace předmětu původní veřejné zakázky odpovídala délce 18 měsíců, tedy déle než jeden rok. Navrhovatel současně upozorňuje, že zadavatel v bodě 19.7. zadávacích podmínek jednoznačně stanovil: „Zadavatel je oprávněn požadovat po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy předložení aktualizovaného harmonogramu postupu prací respektujícího aktuálně předpokládaný termín uzavření Smlouvy o dílo. Aktualizace harmonogramu postupu prací, který odpovídá požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci, není považována za změnu nabídky.“ Sám zadavatel tedy dle navrhovatele zcela jednoznačně harmonogram prací realizovaného plnění podřídil budoucímu nejistému termínu zahájení, resp. uzavření smlouvy na plnění s vybraným dodavatelem.

22.         Navrhovatel dále odkazuje na dokument Vysvětlení, změny a doplnění zadávací dokumentace – dodatek č. 2 ze dne 20. 5. 2020, kde výslovně otázku posunu termínu dokončení oproti plánované realizaci 8/2020 - 4/2021 řeší zadavatel tak, že „pokud v zimním období nastanou nepříznivé klimatické podmínky, které nebudou umožňovat řádné provádění uvedených stavebních prací (zejména na zemním tělese), budou stavební práce na dobu nezbytnou přerušeny technologickou přestávkou, jak je uvedeno pod tabulkou v bodě 51.4. ZTP. Výluka bude následně adekvátně prodloužena o dobu odpovídající délce trvání technologické přestávky. Prodloužení výluky bude v takovém případě k tíži objednatele“.

23.         Výše uvedené skutečnosti tedy dle navrhovatele vyvrací odůvodnění zadavatele, že by se realizace předmětu plnění dostala mimo harmonogram prací stavby stanovený v zadávacích podmínkách.

24.         Navrhovatel se dále neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že není rozhodné, zda ke zdržení došlo na straně zadavatele. V předmětné věci navrhovatel namítá netransparentní, nepřiměřený a diskriminační postup zadavatele vůči navrhovateli, jenž je skryt pod údajné zdržení zadávacího řízení. Pokud podle navrhovatele zadavatel účelově vytvořil stav domnělého prodlení ukončení zadávacího řízení jako důvod pro zrušení zadávacího řízení, nemůže z takovéhoto stavu těžit.

25.         Navrhovatel se vyjadřuje i k problematice výluk na příslušné trati. Nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že zpožděním začátku stavebních prací by se prodloužily výluky na předmětné trati. Podle názoru navrhovatele není zrušením zadávacího řízení v otázce výluk dosaženo výhodnějšího stavu, neboť dotčená trať není způsobilá provozu. Navíc souběžně probíhající investiční akce „Sanace nestabilních náspů úseku Hájek – Dalovice“ má dle navrhovatele zpoždění cca 1 měsíc. Jakéhokoli přínosu pro samotnou realizaci plnění či zkrácení výluk tak nebylo zrušením zadávacího řízení docíleno. S prodloužením výluk a dopady nepříznivých klimatických vlivů zadavatel podle navrhovatele v zadávací dokumentaci počítal.

K propojení zadavatele a vybraného dodavatele

26.         Navrhovatel v této části návrhu poukazuje na personální propojení společnosti H-PRO GEO s.r.o., IČO 06160778, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice (dále jen „H-PRO GEO s.r.o.“) a společnosti Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice (dále jen „Chládek & Tintěra, a.s.“). Jmenovaný jednatel společnosti H-PRO GEO s.r.o. je zároveň také předsedou představenstva společnosti Chládek & Tintěra, a.s.

27.         Navrhovatel dále uvedl, že společnost H-PRO GEO s.r.o. a společnost STRIX Chomutov, a.s., IČO 27274535, se sídlem 28. října 1081/19, 430 01 Chomutov (dále jen „STRIX Chomutov, a.s.“) jsou zpracovateli projektové dokumentace k původní veřejné zakázce a dle předpokladu navrhovatele i k podlimitní sektorové veřejné zakázce. Navrhovatel zde tak spatřuje existenci střetu zájmů ve smyslu § 44 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

28.         Projektant má dle navrhovatele vliv na zadavatele, resp. hodnotící komisi, v otázkách posouzení technických záležitostí. Dále navrhovatel uvádí, že projektant zadává základní vymezení předmětu veřejné zakázky v jeho technických parametrech a stanoví předpokládanou hodnotu plnění. Projektant tedy dle stěžovatele rozhoduje o druhu zadávacího řízení v rozsahu jeho finančního objemu.

29.         Na závěr zmiňuje navrhovatel pro něj znepokojivou informaci, že souběžně realizovaná investiční akce „Sanace nestabilních náspů úseku Hájek – Dalovice“ v předpokládané hodnotě 390 037 975,- Kč bez DPH, byla zadavatelem zadána za cenu 467 799 121,- Kč bez DPH (tedy o téměř 80 mil. Kč více a o 19,93 % více, než byla předpokládaná hodnota dané veřejné zakázky). Navíc je realizována právě společností Chládek & Tintěra, a.s. ve spolupráci s dalšími subjekty, a to STRIX Chomutov, a.s. a H-PRO GEO s.r.o. K tomuto navrhovatel uvádí, že zadavatel vysvětluje výše uvedený finanční nárůst nepředvídatelnými geologickými podmínkami, konkrétně, že objem nestabilních hornin, které bude třeba odtěžit, bude oproti původnímu předpokladu téměř dvojnásobný a provedení stavebních prací si tedy vyžádá delší čas. Navrhovatel dodává, že projektovou přípravu včetně geotechnického průzkumu pro zadání a realizaci této souběžně realizované veřejné zakázky zajišťovala společnost STRIX Chomutov, a.s. a společnost H-PRO GEO s.r.o., které jsou taktéž zhotovitelem samotné veřejné zakázky.

Ke způsobené újmě

30.         Navrhovatel uvádí, že zrušením původní veřejné zakázky a zadáním části jejího plnění formou podlimitní sektorové veřejné zakázky byl fakticky vyloučen z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a byla mu odepřena možnost realizovat předmět plnění a následně i zisk.

31.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel žádá, aby Úřad uložil zákaz plnění předmětné smlouvy o dílo.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

32.         Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 25. 9. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

33.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.

34.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-30385/2020/541/KHl ze dne 1. 10. 2020.

Vyjádření zadavatele k návrhu

35.         Dne 5. 10. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

K písařské chybě v názvu veřejné zakázky

36.         Ve svém vyjádření zadavatel předně upozorňuje na písařskou chybu uvedenou v některých dokumentech k veřejné zakázce, kde v názvu veřejné zakázky je chybně uvedeno určení km opravované trati. Namísto správného „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“, je uvedeno „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 175,850 – 179,000“.

Ke zrušené původní veřejné zakázce

37.         Zadavatel uvádí, že tato část návrhu se netýká veřejné zakázky návrhem napadené (podlimitní sektorové veřejné zakázky), ale směřuje proti postupu zadavatele v jiném zadávacím řízení. Konkrétně zde navrhovatel napadá postup zadavatele při zrušení původní veřejné zakázky.

38.         Navrhovatel byl podle zadavatele účastníkem původní veřejné zakázky, jenž podal námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku. O těchto námitkách rozhodl zadavatel odmítavě rozhodnutím, které bylo navrhovateli doručeno dne 7. 9. 2020. Lhůta pro podání návrhu proti zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku tedy uplynula dne 17. 9. 2020. V uvedené věci navrhovatel návrh nepodal. Zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku tak nemůže být podle zadavatele předmětem zahájeného správního řízení a mělo by být podle § 257 písm. e) zákona zastaveno.

 

 

K uzavření smlouvy o dílo

39.         Zadavatel zdůrazňuje důležitost dotčené železniční tratě, neboť se jedná o trať celostátní dvoukolejnou a zároveň o trať zařazenou do sítě TEN-T (Trans-European Transport Network) dle nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1315/2013.

40.         Ve svém vyjádření popisuje zadavatel skutečnosti, které předcházely zadání veřejné zakázky. Nutnost opravy železniční tratě v oblasti Hájek – Dalovice nastala již v roce 2018, kdy v dané oblasti došlo k sesuvu jedné traťové koleje. K sanaci nestabilních náspů v poškozeném traťovém úseku byly zadány veřejné zakázky „Sanace zemního tělesa v km 181,7 - 181,8 úseku Hájek – Dalovice“ a dále „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek – Dalovice“, jejíž realizace pokračuje v současné době a činí ji vybraný dodavatel.

41.         Dalším záměrem zadavatele bylo dle jeho vyjádření provést pouze stavební práce k odstranění havarijního stavu v úseku km 178,600 – 178,950. Zadavatel uvádí, že při zpracování tohoto záměru dospěl k závěru, že pokud se budou na této železniční trati provádět stavební práce spojené s výlukou provozu, bude vhodné využít této příležitosti a provést v daném časovém intervalu práce na co největším úseku.

42.         Opravné a údržbové práce na úseku trati km 178,000 – 180,400 měly být realizovány prostřednictvím původní zrušené veřejné zakázky. Původní zahájení stavebních prací bylo zadavatelem plánováno na srpen 2020. Stanovený harmonogram prací původní veřejné zakázky počítal s co nejdřívějším zahájením stavebních prací s ohledem na nástup zimního období a na nemožnost realizovat některé stavební práce.

43.         Zadavatel uvádí, že průtahy v zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku znemožnily uzavřít smlouvu s vítězným dodavatelem v červnu 2020 a začít tak realizovat stavební práce dle plánovaného harmonogramu prací v srpnu 2020. Zadavatel dle svých slov dospěl k závěru, že za daných časových podmínek není možné původní veřejnou zakázku realizovat. Z důvodů, které uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, se zadavatel rozhodl odsunout zadání této veřejné zakázky na další stavební sezonu.

44.         Zrušením původní veřejné zakázky nicméně neodpadla nutnost řešit havarijní stav v úseku trati km 178,600 – 178,950. Na základě stanoviska geotechnika určil zadavatel tento úsek jako část náspu nejvíce ohroženou možným sesuvem. Ve svém stanovisku určil geotechnik jako akutní opravu úseku 178,850 – 179,000.

45.         Naléhavost a akutnost řešení nastalé situace odráží dle zadavatele i zadávací podmínky veřejné zakázky a výzva k podání nabídky, kde se uvádí: „Ve smyslu čl. 25.10 Směrnice Správy železnic č. 53 o zadávání veřejných zakázek postupuje zadavatel v případě této mimořádné události mimo režim Směrnice Správy železnic č. 53. Jedná se o mimořádný stav, kterým se rozumí naléhavé okolnosti ohrožující život, zdraví, majetek a životní prostředí. Zadavatel při zadávání této veřejné zakázky zohledňuje aktuální stav za účelem rychlého a hospodárného obnovení provozu dráhy a odstranění škod“.

46.         Realizaci veřejné zakázky zadal zadavatel vybranému dodavateli, který v daném místě již provádí jinou veřejnou zakázku, měl zde zřízené staveniště, dostupnou strojovou techniku a personál a mohl tak práce zahájit bezodkladně.

47.         Zadavatel dále poukazuje na svoji povinnost dle § 20 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dráhách“), který stanovuje, že: „Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami“. Zadavatel poukazuje rovněž na § 22 odst. 1 písm. a) zákona o dráhách, z něhož vyplývá, že dále je povinností zadavatele provozovat dráhu tak, aby doprava na ní probíhala bezpečně a plynule.

48.         Zadavatel uvádí, že věděl, že v úseku trati km 178,600 – 178,950 hrozí sesunutí, a proto byl povinen přijmout opatření k ochraně bezpečnosti a plynulosti provozu. Z časového hlediska nebyla možná rozsáhlejší rekonstrukce plánovaná v rámci realizace původní veřejné zakázky, pročež musel podle svých slov zajistit nutné havarijní opravy v rámci samostatné veřejné zakázky.

49.         Zadavatel dále poukázal na problematiku výluk na železniční trati. Zadavatel uvádí, že zpracovává tzv. roční plán výluk, který je pro něj závazný a nelze jej svévolně měnit. Pokud by zadavatel uzavřel smlouvu v původní veřejné zakázce, byl by dle svého tvrzení nucen prodloužit výluku na dané trati nad rámec ročního plánu výluk.

K tvrzení ohledně možného dělení předmětu veřejných zakázek

50.         Zadavatel nesouhlasí ani s touto částí navrhovatelem podaného návrhu. Ačkoliv dle slov zadavatele navrhovatel popírá havarijní stav šetřeného úseku náspů, sám jej takto ve svých námitkách proti zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku označuje, když uvádí: „Současně je zřejmé, že předmět veřejné zakázky se bude realizovat, neboť stávající stav náspů na předmětném úseku je nestabilní a hrozí opakování havárie v důsledku nestabilního podloží, tedy extrémní nebezpečí vzniku újmy na majetku případně zdraví“.

51.         Zadavatel uvádí, že součástí předmětu plnění původní veřejné zakázky byla mimo jiné přestavba většího množství mostů a propustků a práce údržbového charakteru, tj. především obnova odvodnění trati v úsecích km 178,650 – 178,850, v km 179,000 – 179,325 a km 179,350 – 179,900.

52.         Dle zadavatele se tedy jednalo o práce, které funkčně s pracemi zadávanými ve veřejné zakázce nesouvisejí. Jediným pojítkem mezi těmito dvěma skupinami prací byla jejich místní blízkost a časové hledisko. Jinak řečeno, obě skupiny prací netvořily funkční celek a zadavatel pouze považoval za vhodné, aby byly provedeny v téže době. Usiloval proto o to, aby byly provedeny jako jediné stavební dílo. V důsledku zpoždění zadávacího řízení původní veřejné zakázky a nemožnosti realizovat jednotlivé stavební práce v plánovaném termínu odpadla potřeba uskutečnit tyto stavební práce v rámci jedné veřejné zakázky.

53.         Zadavatel dále uvádí, že nemohl připustit, aby byly práce bezprostředně nutné k sanaci havarijního úseku železniční trati zdržovány vazbou na další (rozsáhlejší) práce, které akutní nejsou. To platí tím spíše, že pokud by do konce roku 2020 nebyly provedeny sanační práce v rámci veřejné zakázky (zadávané jako podlimitní sektorová veřejná zakázka), nebylo by zřejmě možné obnovit na trati provoz po ukončení výlukových prací při plnění veřejné zakázky „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek – Dalovice“, neboť havarijní stav náspu by to pravděpodobně neumožňoval.

K zákazu plnění smlouvy o dílo

54.         Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že pokud by Úřad dospěl k závěru, že zadavatel porušil zákon při zadání veřejné zakázky mimo režim zadávacího řízení, neměl by i tak návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy vyhovět. V šetřené věci jsou totiž dle něj dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 264 odst. 4, popř. 3 zákona.

55.         Stavební práce, které jsou předmětem veřejné zakázky, byly dle zadavatele zahájeny bezprostředně po uzavření smlouvy a jsou již v pokročilém stádiu realizace. Je již snesen celý železniční svršek (tj. zejména koleje a pražce) v daném úseku a bylo také zahájeno odtěžování náspu železničního spodku. Ke dni 1. 10. 2020 bylo odtěženo cca 40 000 m³ tělesa náspu. Tyto skutečnosti mají dle zadavatele dokazovat fotografie ze staveniště, které zadavatel přiložil ke svému vyjádření.

56.         Pokud by Úřad zakázal zadavateli plnění smlouvy o dílo, zůstala by na místě rozestavěná stavba neschopná zavedení drážního provozu. Zadavatel by zřejmě nemohl na dotčeném úseku trati č. 140 obnovit provoz nejméně řadu dalších měsíců, tj. do doby, než by zajistil jiného zhotovitele, který by stavbu dokončil.

57.         Zadavatel poukazuje na ustanovení § 264 zákona, které uvádí, že Úřad neuloží zákaz plnění, pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování v plnění smlouvy. Ve vztahu k naplnění výše uvedené podmínky odkazuje zadavatel na ustanovení § 5 odst. 1 zákona o dráhách, které uvádí, že stavba celostátní dráhy je veřejně prospěšná. Dále poukazuje na ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí, že: „Státní organizace Správa železnic provozuje železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu“.

58.         Stavba prováděná v rámci veřejné zakázky je tedy dle zadavatele stavbou veřejného zájmu a ve veřejném zájmu je též plnění smlouvy o dílo. Pokračování v plnění smlouvy o dílo je nezbytné proto, aby tato veřejná stavba byla uvedena do provozuschopného stavu. Pokud by Úřad zakázal plnění smlouvy o dílo, prodloužilo by se dle zadavatele zprovoznění traťového úseku o několik měsíců.

59.         S ohledem na skutečnost, že dotčený úsek je součástí trati zařazené do sítě TEN-T, je dle zadavatele zřejmé, že se v šetřené veřejné zakázce jedná o stavbu evropského významu.

60.         Zadavatel se současně domnívá, že k naplnění veřejného zájmu v této věci nebude postačovat odložení zákazu plnění a bude třeba od uložení tohoto zákazu zcela upustit. Důvodem je povaha plnění smlouvy o dílo a právní důsledky uloženého zákazu.

61.         Zadavatel dodává, že předmětem plnění veřejné zakázky je dílo spočívající v rekonstrukci, tedy fakticky v nové stavbě železniční trati v dotčeném úseku. Výsledek plnění smlouvy o dílo má tedy charakter nemovité věci, kterou nelze vrátit v rámci vzájemného vypořádání stran ze zaniklé smlouvy.

62.         Ustanovení § 264 odst. 1 zákona dle zadavatele uvádí, že uložením zákazu plnění se smlouva ruší od samého počátku, resp. k okamžiku, ke kterému byl zákaz plnění uložen. Uvedené ustanovení má dle zadavatele dva dopady na šetřený případ. Pro uvedení drážního úseku do provozu je třeba jeho úplné dokončení vč. kolaudace a v daném případě též provedení zkušebního provozu. Je tedy třeba úplné splnění smlouvy o dílo, kdy nepostačuje plnění částečné. Dalším důsledkem je dle zadavatele vypořádání mezi zadavatelem a zhotovitelem stavby v případě zániku smlouvy o dílo v důsledku uloženého zákazu plnění smlouvy. Plnění smlouvy o dílo má charakter stavby nemovité věci, kterou nelze vrátit.

63.         Dle zadavatele by při vypořádání smluvního vztahu dle pravidel bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem nastala situace, kdy rozestavěná stavba zůstane ve vlastnictví zadavatele a zadavatel bude nucen uhradit její hodnotu zhotoviteli. Současně ale platí, že smluvní záruka za dílo se poskytuje pouze na dílo dokončené. Pokud by smlouva o dílo zanikla ještě před dokončením a předáním díla, zadavateli by dle jeho tvrzení nevzniklo právo na smluvní záruku.

64.         Zadavatel připomíná, že se jedná o veřejnou stavbu, kterou jako státní organizace nabývá do vlastnictví státu a která je budována za veřejné finanční prostředky. Případné uložení zákazu plnění ze smlouvy a tím i vyslovení její neplatnosti by u smlouvy na tento druh plnění bez ohledu na jakoukoliv lhůtu stanovenou dle § 264 odst. 3 zákona dle zadavatele znamenalo výrazné zhoršení právního postavení zadavatele, resp. České republiky, vůči zhotoviteli této stavby.

65.         Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad ve vztahu k původní veřejné zakázce řízení zastavil pro opožděnost a aby návrh ve vztahu k jeho zbývajícímu obsahu zamítl dle § 265 písm. a) zákona. V případě, že by Úřad shledal návrh důvodným, zadavatel navrhuje, aby podle § 264 odst. 4 zákona upustil od uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

66.         Dne 16. 10. 2020 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne, ve kterém vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel se opakovaně ucházel o možnost spolupráce s ním. Naposledy v původní veřejné zakázce, kdy vybraný dodavatel odmítl pro navrhovatele tuto původní veřejnou zakázku poddodavatelsky realizovat.

67.         Vybraný dodavatel dále sdělil, že je předním dodavatelem zejména železničních staveb (je mezi třemi největšími společnostmi na trhu), zatímco navrhovatel realizoval pouze jednu veřejnou zakázku v oblasti dopravních staveb, a to navíc poddodavatelsky pro vybraného dodavatele.

68.         Jako motiv pro počínání navrhovatele považuje vybraný dodavatel zhrzenost z obecně odmítavého postupu vybraného dodavatele vůči navrhovateli. Ve vztahu k zadavateli se vybraný dodavatel nepovažuje za preferovaného dodavatele, jak uvádí navrhovatel ve svém návrhu.

69.         K veřejné zakázce „Sanace nestabilních náspů v úseku Hájek – Dalovice“ vybraný dodavatel uvedl, že splnil technické kvalifikační předpoklady a předložil nejnižší nabídkovou cenu. Stavební práce v této souběžně realizované veřejné zakázce nejsou dle vybraného dodavatele v prodlení, jak uvádí navrhovatel ve svém návrhu, ale probíhají podle harmonogramu.

70.         K propojenosti společností H-PRO GEO s.r.o. a Chládek & Tintěra, a.s. ve jmenované osobě vybraný dodavatel sdělil, že tato informace je zjevná z veřejných rejstříků a není na ní nic objevného.

71.         K tvrzení navrhovatele, že projektant po technologické stránce předmětnou veřejnou zakázku „ušil na míru“ vybranému dodavateli, vybraný dodavatel uvedl, že předmětem zakázky jsou „zemní práce, zakládání, svislé a kompletní konstrukce, pozemní komunikace, trubní vedení, ostatní konstrukce a práce, bourání, izolace proti vodě a plynům, a přesuny sutě a hmot – tj. po technické stránce práce, které jsou prosty jakýchkoli specifik v použitých materiálech či postupech.“

72.         Vybraný dodavatel dále poukázal na rozsudek Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) ze dne 3. 3. 2005, Fabricom SA proti Belgii, C-21/03+34/03, ze kterého dle něj vyplývá, že osoba, která se podílela na přípravě zadávací dokumentace k veřejné zakázce, není a priori vyloučena ze soutěže o samotnou zakázku.

73.         Závěrem vybraný dodavatel navrhuje návrh navrhovatele zamítnout.

Další průběh správního řízení

74.         Usnesením č. j. ÚOHS-35530/2020/542/KHl ze dne 6. 11. 2020 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 11. 2020

75.         Dne 6. 11. 2020 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele ze dne 5. 10. 2020 a vyjádření vybraného dodavatele ze dne 16. 10. 2020.

K vyjádření zadavatele ze dne 5. 10. 2020

76.         Navrhovatel uvádí, že pro posouzení šetřené veřejné zakázky je nutné, aby se Úřad seznámil komplexně s problematikou zadávání veřejných zakázek zadavatelem v dotčeném úseku železniční trati č. 140 Hájek – Dalovice.

77.         Navrhovatel je přesvědčen, že skutečnost, že ve věci zrušení původní veřejné zakázky nepodal návrh ve smyslu § 250 zákona, nebrání Úřadu, aby zjistil řádně skutkový stav věci v rozsahu a souvislostech navrhovatelem specifikovaných v podaném návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy. Dle jeho názoru by byl podaný návrh proti zrušení původní veřejné zakázky bezpředmětný, neboť v té době již byly dotčené zemní práce ve značném rozsahu rozpracovanosti, včetně snesení železničního svršku a trakčního vedení.

78.         Dále navrhovatel, stejně jako v návrhu, poukazuje na kalkulaci nabídkové ceny společnosti Chládek & Tintěra, a.s. v zadávacím řízení na souběžně realizovanou veřejnou zakázku „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek – Dalovice“ a její obdobné použití v původní veřejné zakázce. Dle navrhovatele je v obdobných případech jmenovanou společností sestavována nabídková cena značně přesahující předpokládanou hodnotu zakázky, přesto je však uvedená společnost schopna zakázku realizovat z pozice nejvýhodnější předložené nabídky.

79.         Navrhovatel dále považuje za zarážející, že společnost Geotechnika Ďurove s.r.o. (která zpracovala dokument Zhodnocení stavu náspového tělesa s propustkem v km 178,925 traťového úseku Hájek – Dalovice pro potřeby připravované stavby „Oprava nestabilních náspů v úseku Hájek – Dalovice“ ze dne 20. 7. 2020) byla založena dne 5. 8. 2019, přičemž dle navrhovatele z dostupných veřejných zdrojů nelze dohledat smlouvu na průzkumné práce, kterou zadavatel se jmenovanou společností uzavřel.

80.         Dále navrhovatel poukazuje na novinový článek[1] ze dne 14. 5. 2020, ze kterého má vyplývat nezbytnost provádění prací původní veřejné zakázky jako celku, nikoli pouze dílčími lokálními a technickými zásahy.

81.         Navrhovatel ve svém vyjádření dále sděluje, že pokud bude realizována podlimitní sektorová veřejná zakázka (jejímž předmětem není osazení sanované oblasti železničním svrškem), nebude možno obnovit průjezdnost trati, neboť „bez kolejí vlaky nepojedou.“ Dle navrhovatele není předmětem díla šetřené veřejné zakázky oprava havarijního úseku trati, neboť její předmět plnění není sám o sobě způsobilý zajistit opravu a znovu zprovoznění železniční tratě.

82.         Dále navrhovatel uvádí, že zdržení původní veřejné zakázky bylo způsobeno chybně zpracovanou projektovou dokumentací (společností STRIX Chomutov, a.s.), která musela být dodatky k zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky opravována. Uvedená společnost se přesto podílí na realizaci veřejné zakázky. Také další zdržení – objasňování nabídek dodavateli – bylo dle navrhovatele zbytečně hodnotící komisí prodlužováno.

83.         Navrhovatel, stejně jako ve svém návrhu, namítá, že havarijní stav dotčeného úseku trati trvá od roku 2018 a byl tudíž zadavateli znám již před zahájením zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku.

84.         Navrhovatel ve svém vyjádření dále opakuje námitky z návrhu, že postup zadavatele v šetřené věci je porušením ustanovení § 18 zákona, tedy poukazuje na dělení předmětu veřejných zakázek. Navrhovatel uvádí, že zadavatel svým postupem oddělil realizaci zemních prací a navazující výstavby železničního spodku a realizaci svršku a trakčního vedení, které bude následně „zasmluvněno“ samostatně. Navrhovatel poukazuje na vyjádření zadavatele ze dne 5. 10. 2020, kde se uvádí, že v rámci stavebních prací původní veřejné zakázky se jedná o „místní blízkost a časové hledisko.“ Zadavatel tak dle názoru navrhovatele v podstatě sám jednoznačně vymezuje funkční celek ve smyslu § 18 zákona v rozsahu původní veřejné zakázky.

85.         V další části svého vyjádření navrhovatel dovozuje, že zhotovitel šetřené veřejné zakázky realizoval stavební práce již před podpisem napadené smlouvy o dílo, což dle něj dokazuje doložená fotodokumentace ze dne 13. 8. 2020, kdy již byly sneseny části železničního svršku a trakční vedení. Navrhovatel poukazuje na to, že harmonogram šetřené veřejné zakázky přitom předpokládá začátek prací od 26. 8. 2020.

86.         K možným důvodům hodným zvláštního zřetele, díky kterým nelze uložit zákaz plnění smlouvy, uváděných zadavatelem ve svém vyjádření ze dne 5. 10. 2020, navrhovatel sdělil, že se jedná výlučně o argumenty založené na ekonomickém zájmu zadavatele, jež nelze podle § 264 odst. 3 zákona považovat za důvody hodné zvláštního zřetele. Ohledně zadavatelem uvedeného veřejného zájmu navrhovatel konstatoval, že zadavatel svojí argumentací povyšuje vlastní činnost nad jiné veřejné zájmy. Dle navrhovatele je argumentace zadavatele projevem arogance moci dominantního postavení zadavatele, zcela ignorující nutnost poměřování střetů zájmů v konkrétním případě. Navrhovatel nesouhlasí se zadavatelem ani ve věci „údajného vlastnického práva zhotovitele“ a „zhoršení právního postavení zadavatele“, resp. státu, jako nabyvatele vlastnictví. Navrhovatel má za to, že zadavatel neprokázal důvody hodné zvláštního zřetele, na základě kterých by Úřad zákaz plnění smlouvy o dílo neuložil.

K vyjádření vybraného dodavatele ze dne 16. 10. 2020

87.         Navrhovatel uvádí, že byl v původní veřejné zakázce vybraným dodavatelem kontaktován a urgován k předložení poddodavatelské nabídky na plnění zemních prací. Vybranému dodavateli přitom nabídku odeslal s vědomím, že nebude akceptována. Navrhovatel byl tedy dle svého tvrzení několikrát v dané věci vybraným dodavatelem kontaktován, aby se s ním podílel jako poddodavatel na realizaci původní veřejné zakázky. Jako pravdivé však neshledává tvrzení, že by se sám pokoušel o spolupráci s vybraným dodavatelem na společné účasti v původní veřejné zakázce.

88.         K údajnému zdržení stavby „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek – Dalovice“ navrhovatel uvedl, že vybraný dodavatel nedoložil žádné důkazy, že by uvedená stavební akce nebyla v prodlení.

89.         Ohledně tvrzení, že vybraný dodavatel nerealizoval v šetřené části úseku Hájek – Dalovice přípravné práce již před termínem uzavření napadené smlouvy o dílo, navrhovatel uvádí, že se jedná o zajímavý „fyzikální úkaz“, neboť vybraný dodavatel prohlašuje, že stavební práce nerealizoval, zadavatel na tyto neuzavřel s jiným subjektem smlouvu v rámci transparentního zadávacího řízení, a přesto byly práce zcela prokazatelně uskutečněny.

90.         Navrhovatel nesouhlasí s názorem vybraného dodavatele k rozsudku ESD, který je dle navrhovatele nutno vykládat výlučně takovým způsobem, že vnitrostátní právní norma nesmí stanovit automatickou nemožnost účasti osoby podílející se na přípravě zadávacího řízení. Tento princip je dle navrhovatele v rámci české právní úpravy zakotven v ustanovení § 44 zákona.

91.         Dále navrhovatel poukazuje na další veřejnou zakázku „Rekonstrukce železniční stanice Bohosudov“, v níž dle navrhovatele rovněž dochází k propojení zpracovatele zadávací dokumentace a zhotovitele stavby, a to v případě společnosti H-PRO GEO s.r.o. a společnosti Chládek & Tintěra, a.s.

92.         Navrhovatel navíc odkazuje na dokument Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem, zvláštní podmínky pro stavby Správy železnic, státní organizace, dokument ve verzi třetího vydání 02/2020, jímž je zadavatel dle navrhovatele vázán při zadávání veřejných zakázek. V odst. 4.4.5 se zde dle navrhovatele uvádí, že zhotovitel „je za všech okolností povinen zamezit střetu zájmů a zamezit protichůdným zájmům Objednatele při projektování a následné správě téže stavby. Zhotovitel je za všech okolností povinen prověřit a zajistit, že žádný z jeho Podzhotovitelů ani dodavatelů na nižších úrovních poddodavatelského řetězce, ani žádný subjekt, který je s těmito osobami jakkoli majetkově spřízněn (např. je k těmto osobám ve vztahu ovládaných či ovládajících osob v rámci jednoho holdingu), který pro Zhotovitele případně zpracovává realizační dokumentaci stavby, v žádném časovém okamžiku pro Objednatele nezpracovával Projektovou dokumentaci pro provádění stavby, nebude vykonávat autorský dozor Objednatele a nebude vykonávat funkci Správce stavby včetně jakýchkoli asistentů Správce stavby ve vztahu k této Smlouvě. V případě porušení této povinnosti je Zhotovitel povinen uhradit smluvní pokutu ve výši uvedené v Příloze k nabídce.“ Navrhovatel uvádí, že zadavatel svým jednáním porušuje smluvní podmínky, kterými se má řídit.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 13. 11. 2020

93.         Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž vybraný dodavatel reaguje na vyjádření navrhovatele ze dne 6. 11. 2020. Vybraný dodavatel si stojí za tím, že navrhovatel u společnosti Chládek & Tintěra, a.s. poptával, zda by mu neposkytl technickou kvalifikaci pro realizaci původní veřejné zakázky. Tuto skutečnost má dokazovat e-mail ze dne 5. 6. 2020, který je přílohou vyjádření vybraného dodavatele.

94.         Vybraný dodavatel dále uvedl, že rovněž společnost Chládek & Tintěra, a.s. u navrhovatele poptala nabídku, a to pro „poddodavatelskou realizaci“ části původní veřejné zakázky. Předmětnou poptávku však učinila u více subjektů. Ve výsledku navíc ani nabídku navrhovatele pro poddodavatelskou realizaci části původní veřejné zakázky nepřijala, neboť byla vyšší, než nabídky jiné.

95.         K údajnému zpoždění souběžně realizované veřejné zakázky „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek – Dalovice“ vybraný dodavatel uvedl, že je povinností navrhovatele obstarávat důkazy svých tvrzení a nikoli povinností vybraného dodavatele ničím nepodložená tvrzení vyvracet. Vybraný dodavatel navíc sdělil, že stavební práce před podpisem napadené smlouvy o dílo v šetřeném úseku trati neprováděl.

96.         K veřejné zakázce „Rekonstrukce železniční stanice Bohosudov“ vybraný dodavatel uvedl, že není předmětem vedeného správního řízení.

97.         K argumentaci vztahující se ke smluvním podmínkám pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb vybraný dodavatel uvedl, že mu nepřísluší vyjadřovat se k postupu zadavatele a k aplikaci jeho smluvních podmínek.

98.         Závěrem vybraný dodavatel sdělil, že navrhuje návrh navrhovatele zamítnout.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 15. 12. 2020

99.         Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-40475/2020/500/ISo ze dne 15. 12. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl návrh navrhovatele ze dne 25. 9. 2020 podle ustanovení § 265 písm. a) zákona z důvodu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

100.     Dne 30. 12. 2020 obdržel Úřad přípis navrhovatele z téhož dne, jímž navrhovatel podal proti napadenému rozhodnutí rozklad.

Rozklad navrhovatele ze dne 30. 12. 2020

101.     Navrhovatel úvodem svého podání předně zopakoval základní skutečnosti ve vztahu k původní veřejné zakázce a rozsah jím podaného návrhu ze dne 25. 9. 2020. Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, založené na chybných skutkových a právních zjištěních a závěrech.

 

 

K namítanému nezákonnému postupu zadavatele ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) zákona

102.     Navrhovatel uvedl, že v této části návrhu především namítal, že zadavatel nepřípustně rozdělil veřejnou zakázku, respektive, že obchází povinnosti stanovené zákonem, zejména povinnosti ve smyslu § 35 a § 18 zákona.

103.     Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky bylo dle navrhovatele učiněno účelově na samotné hranici podlimitního režimu, kdy hraniční částka činí dle § 4 nařízení vlády o finančních limitech 137 366 000 Kč, přičemž ve vztahu k veřejné zakázce bylo dle navrhovatele, stejně jako u původní veřejné zakázky, nutné dojít k závěru, že spadá do režimu nadlimitního. Zadavatel přitom nedodržel ani limit stanovený ve smyslu § 5 písm. b) nařízení vlády o finančních limitech.

104.     Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nebyl oprávněn zadat předmětné plnění formou podlimitní sektorové zakázky dle § 158 zákona, naopak měl dle něj povinnost řádně uveřejnit zadávací řízení dle zákona.

105.     V napadeném rozhodnutí vymezený názor, že je možné dovozovat dělení předmětu veřejné zakázky pouze ve vztahu k zadávacímu řízení, které v současné době probíhá, či u již realizovaných zadávacích řízení (skončených uzavřením smlouvy), je dle navrhovatele chybný a v rozporu se smyslem a účelem zákona, jímž je zabránění jakémukoli nedůvodnému rozdělování veřejných zakázek.

106.     Uvedený názor je dle navrhovatele rovněž v přímém rozporu s § 18 zákona, kdy hodnota veřejné zakázky je určována bez ohledu na to, zda je zakázka zadávána v jednom či více zadávacích řízeních. Předpokládaná hodnota zakázky přitom musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.

107.     Funkčním celkem je přitom nyní soubor činností spočívající v odstranění stávajících částí železnice v rozsahu trakce, svršku a spodku a jejich následné znovuvybudování a obnovení provozuschopné železniční tratě. Jakékoli dělení těchto činností je dle navrhovatele nelogické a věcně nedůvodné, neboť kde není kolej, vlak nejede.

108.     Pro posouzení stanovení předpokládané hodnoty a namítané nepřípustnosti dělení je dle navrhovatele zcela irelevantní, zda bylo zadávací řízení ve věci původní veřejné zakázky zrušeno. Z věcného obsahu posuzování hodnoty všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, nezáleží na tom, zda se tak děje v rámci probíhajících zadávacích řízení či je plnění zadáváno postupně.

109.     Současně považuje navrhovatel za chybný názor, že původní veřejná zakázka byla zadavatelem zrušena rozhodnutím ze dne 7. 8. 2020, a že tedy původní veřejnou zakázku a veřejnou zakázku nelze považovat za probíhající zadávací řízení. Úřadem je dle navrhovatele přehlíženo, že proces založený na přímém ujednání o zadání veřejné zakázky musel reálně probíhat již před odesláním výzvy k podání nabídky, neboť zadavatel se touto výzvou obracel na 3 subjekty, u nichž věděl, že jednají ve shodě a existuje mezi nimi ujednání na plnění veřejné zakázky. Rovněž navrhovatelem doložené fotografie o faktické realizaci prací a skutečnost, že smlouva o dílo byla uzavřena za 4 dny ode dne výzvy k podání nabídky, dle navrhovatele svědčí o rozporu postupu se zákonem.

110.     Ve vztahu k argumentaci Úřadu v napadeném rozhodnutí, mj. že z dostupných podkladů nelze dovodit, že by předmět „nové“ veřejné zakázky měl tvořit funkční celek s plněním jiným, respektive se „zbývajícími“ stavebními pracemi z původní veřejné zakázky, jelikož je předmět plnění „nové“ veřejné zakázky nyní poptáván samostatně, navrhovatel uvedl, že ani tyto závěry Úřadu nejsou správné. Dle něj ani zadavatel nezpochybňuje, že v období roku 2021 budou realizovány další stavební práce zajišťující obnovení provozu železnice v dotčeném úseku, jež byly mj. i součástí původní veřejné zakázky. Navrhovatel dodal, že tvrzení, že v daném případě budou nutně navazovat další stavební práce, a jedná se tak o nepřípustné dělení plnění, jež bylo jako celek zadáváno v původní veřejné zakázce, tvoří též nosnou argumentaci v jím podaném návrhu.

111.     Navrhovatel je přesvědčen, že pokud je předmětem projednávané věci nastolená otázka, zda existují další zadávací řízení ve smyslu navazujících stavebních prací, Úřad měl požádat zadavatele o jednoznačné vyjádření ve věci, případně měl nahlédnout do veřejně přístupného profilu zadavatele, zda v takové věci nebylo zahájeno další zadávací řízení. Napadené rozhodnutí je v tomto smyslu dle navrhovatele též nepředvídatelné, neboť Úřad k tomuto posouzení věci neposkytl účastníkům řízení poučení a prostor k vyjádření se k dané problematice. Nutnost realizace dalších navazujících stavebních prací byla dle navrhovatele zřejmá též z vyjádření zadavatele a z projektové dokumentace.

112.     Navrhovatel uvedl, že náhledem na profil zadavatele zjistil, že po podání návrhu ze dne 25. 9. 2020 zadavatel dne 15. 10. 2020 zahájil další podlimitní sektorovou zakázku na stavební práce s názvem „Oprava svršku a TV v úseku Hájek-Dalovice km 178,500-179,400“ v předpokládané hodnotě 20 198 000 Kč bez DPH, v jejímž rámci byla mezi zadavatelem a společností Chládek & Tintěra, a.s. uzavřena smlouva č. E650-S-4391-2020 ze dne 19. 11. 2020, jejímž předmětem jsou zbývající stavební práce.

113.     Úřad se dle navrhovatele zákonnými limity ve smyslu § 4 a 5 nařízení vlády o finančních limitech a souvisejícími námitkami nezabýval. Předpokládaná hodnota plnění přitom dle smlouvy o dílo činí 135 422 000 Kč a předpokládaná hodnota dle smlouvy č. E650-S-4391-2020 ze dne 19. 11. 2020 činí 20 198 000 Kč, tj. celkem 155 620 000 Kč, což předmětné limity převyšuje.

114.     S ohledem na výše uvedené je navrhovatel přesvědčen o tom, že závěry Úřadu jsou založeny na nesprávně zjištěném skutkovém stavu věci a nesprávném právním posouzení, když Úřad chybně určil režim veřejné zakázky vycházející z předpokládané hodnoty plnění. Plnění spočívající v opravě železniční trati v předmětném úseku (odstranění stávajících částí železnice v rozsahu trakce, svršku a spodku a jejich následné znovuvybudování v dotčeném úseku) musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. V šetřené věci měl být dle navrhovatele dodržen režim nadlimitní a zadavatel tak měl povinnost řádně uveřejnit zadávací řízení postupem dle zákona.

K namítanému nezákonnému postupu zadavatele při zrušení původní veřejné zakázky

115.     Navrhovatel souhlasí, že se svým návrhem nedomáhal přezkumu rozhodnutí o zrušení původní veřejné zakázky, avšak považuje za relevantní pro projednávanou věc argumentaci ve vztahu k vymezení předmětu plnění původní veřejné zakázky jakožto funkčního celku a argumentaci směřující proti netransparentnímu, nepřiměřenému a diskriminačnímu postupu zadavatele vůči navrhovateli jakožto subjektu předkládajícímu nejvýhodnější nabídku v rámci původní veřejné zakázky. Úřad však dle navrhovatele tyto souvislosti zcela přehlížel, když se nezabýval ani hodnotou plnění z předložených nabídek v rámci původní veřejné zakázky v rozsahu nově zadávaného plnění.

116.     Úřad naopak dle navrhovatele zcela nedůvodně akcentoval, že pro zadání podlimitní veřejné zakázky postupem mimo zadávací řízení je nutné zohlednit potřebu urychlené realizace dané části předmětu plnění, která však vyvstala až následně v důsledku blížícího se konce předem naplánovaných výluk. Tvrzení, že zadavatel se vlivem zdržení nastalých v průběhu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku dostal do časové tísně, v jejímž důsledku byl nucen přistoupit k zadání nezbytných stavebních prací samostatně tak, aby jejich realizace proběhla v období příhodných klimatických podmínek ještě před ukončením předem naplánované výluky na základě ročního plánu výluk, je dle navrhovatele nelogické a nepodložené.

117.     V řízení nebyl dle navrhovatele předložen žádný relevantní podklad, z nějž by bylo zřejmé, že předmětné zemní práce by z technologického hlediska nebylo možné realizovat později. Je přitom patrné, že pokud dojde k odstranění kolejí a k realizaci zemních prací, nelze do doby opětovného kompletního zprovoznění kolejiště obnovit provoz, a výluky tak budou muset být prodlouženy. Rovněž harmonogram smlouvy o dílo dle navrhovatele předpokládá dokončení staveb a předání DSPS a GDSPS v období květen – 25. 8. 2021, přičemž navrhovatel byl v rozsahu předloženého harmonogramu připraven realizovat plnění původní veřejné zakázky, pokud by nebyla nedůvodně zrušena.

K namítané nepřípustné propojenosti realizačních subjektů

118.     Rovněž závěr, že zadavatel zadal veřejnou zakázku jako podlimitní sektorovou veřejnou zakázku mimo režim zákona dle § 158 odst. 1 zákona, tedy že předmětné zadání nebylo zadávacím řízením ve smyslu zákona, pročež se na něj ustanovení § 44 odst. 2 zákona nevztahuje, považuje navrhovatel za závěr založený na chybném posouzení věci (nesprávné posouzení režimu řízení a předpokládané hodnoty plnění). Ke vzneseným námitkám v této rovině se Úřad dle navrhovatele v podstatě ani věcně nevyjádřil.

119.     Navrhovateli se jeví, že Úřad svým postupem akceptuje nedodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to principu transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace, kdy konkrétním subjektům je napřímo přidělováno plnění ve výši 135 389 773,20 Kč, respektive plnění přesahující částku 155 000 000 Kč.

120.     Navrhovatel závěrem podaného rozkladu uvedl, že Úřad závěry napadeného rozhodnutí neopřel ani o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 264 zákona, k čemuž dodal, že žádné takové důvody však zadavatelem prokázány nebyly.

121.     Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhoval, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno.

Další průběh správního řízení

122.     Dne 4. 1. 2021 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-00099/2021/542/KHl z téhož dne, jímž stanovil zadavateli a vybranému dodavateli lhůtu k vyjádření se k rozkladu navrhovatele.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu ze dne 8. 1. 2021

123.     Dne 8. 1. 2021 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že podaný rozklad není důvodný a ztotožňuje se s napadeným rozhodnutím a jeho odůvodněním.

124.     Vybraný dodavatel uvedl, že navrhovatel v rozkladu pouze zopakoval svá tvrzení z průběhu řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí a tvrzené nové skutečnosti ohledně postupu zadavatele jsou dle něj věcně i procesně zcela irelevantní. Vybraný dodavatel navrhoval, aby byl rozklad navrhovatele zamítnut.

Vyjádření zadavatele k rozkladu ze dne 11. 1. 2021

125.     Dne 11. 1. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele proti napadenému rozhodnutí, kdy zadavatel považuje napadené rozhodnutí za správné a s rozkladem navrhovatele nesouhlasí. Dle zadavatele Úřad zjistil správně a úplně skutkový stav věci a odpovídajícím způsobem jej reflektoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

126.     Zadavatel úvodem svého vyjádření zopakoval skutkové okolnosti realizace stavebních prací na dotčeném úseku trati č. 140, kdy v návaznosti na sesuv, k němuž došlo v dubnu roku 2018, a následné sanační práce naplánoval realizaci širších opravných prací na trati. Před zahájením zadávacího řízení na tyto širší opravné práce zadavatel zjistil, že na navazujícím úseku dochází k prostorové deformaci tělesa náspu, avšak z časového hlediska již nebylo možné zahrnout sanaci tohoto úseku (km 178,600 – 178,950) do již zahajovaného řízení. Zadavatel proto zahájil přípravu samostatné veřejné zakázky (původní veřejné zakázky), do níž se rozhodl zahrnout i další údržbové a ihned nepotřebné práce v širším okolí úseku, pro něž hodlal využít již nařízených výluk provozu na této trati. S ohledem na zdržení vzniklé v průběhu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku, která by si vyžádala podstatné prodloužení výluk, zadavatel původní veřejnou zakázku zrušil.

127.     Zadavatel však musel nadále řešit potřebu sanace nejvíce postiženého úseku trati, kterou bylo možné ještě provést v rámci zajištěných výluk, a proto přikročil k zadání veřejné zakázky.

128.     K argumentaci navrhovatele týkající se realizace další podlimitní veřejné zakázky, a to zakázky na opravu železničního svršku a trakčního vedení, zadavatel uvedl, že byla uplatněna až po uplynutí lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, kdy je navíc patrné, že navrhovatel ji mohl uplatnit již dříve, pročež k ní nelze dle zadavatele ve smyslu § 261 odst. 3 zákona přihlížet.

129.     Zadavatel se též ohradil proti názoru navrhovatele, že zrušení původní veřejné zakázky bylo netransparentní a diskriminační, neboť předmětné rozhodnutí o zrušení bylo dle zadavatele ze strany Úřadu prověřováno a nebyly shledány důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední.

130.     Zadavatel uvedl, že veškerá argumentace navrhovatele vychází z představy, že celá množina stavebních prací tvořících předmět původní veřejné zakázky tvoří jedinou veřejnou zakázku ve smyslu § 18 odst. 2 zákona a že plnění tvořící veřejnou zakázku z původní veřejné zakázky vydělil.

131.     Názor, že pokud zadavatel dříve zadával určité stavební práce v jednom zadávacím řízení, stávají se bez dalšího jedinou veřejnou zakázkou i do budoucna, je však dle zadavatele nesprávný, neboť s kritérii § 18 odst. 2 zákona nekoresponduje.

132.     V rámci původní veřejné zakázky měly být mezi staničením km 178,000 a 180,600 realizovány stavební práce na několika kratších na sebe bezprostředně nenavazujících úsecích společně s opravnými pracemi na několika mostech a propustcích.

133.     Navrhovatel dle zadavatele nerozlišuje mezi pojmy veřejná zakázka (veškeré plnění poptávané jedním zadavatelem, které spolu tvoří funkční celek a je poptáváno v časové souvislosti) a předmět zadávacího řízení (veškeré plnění, které zadavatel poptává v rámci jednoho zadávacího řízení, děleného na části či nikoli, bez ohledu na to, zda spolu tvoří funkční celek).

134.     Zadavatel uvedl, že zadavatelé mohou zadat jedinou veřejnou zakázku v rámci více různých zadávacích řízení a rozdělit ji tak na části, a mohou též zadat více veřejných zakázek v jednom zadávacím řízení, tj. soutěžit plnění, která spolu funkční celek netvoří. Zadavatel tedy v rámci původní veřejné zakázky vedle akutní havarijní opravy jednoho úseku trati požadoval též další již neakutní a s havarijní opravou nesouvisející práce, a to z praktických a technicko-organizačních důvodů. Poté, co nebylo v důsledku nepříznivého časového vývoje provedení všech těchto stavebních prací možné, zadal zadavatel veřejnou zakázku na havarijní opravu samostatně.

135.     Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhoval, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad navrhovatele zamítnut.

Další průběh správního řízení

136.     Dne 15. 2. 2021 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-05738/2021/161/HBa z téhož dne v rámci řízení o rozkladu požádal zadavatele o sdělení, v jaké fázi plnění se nachází smlouva o dílo, popř. o doložení, zda a kdy byla tato smlouva splněna.

137.     Dne 19. 2. 2021 Úřad v reakci na přípis č. j. ÚOHS-05738/2021/161/HBa ze dne 15. 2. 2021 obdržel sdělení zadavatele z téhož dne. Zadavatel uvedl, že v současné době nadále probíhá na trati Chomutov - Cheb realizace oprav havarijního sesuvu v km 178,850 – 179,000, kdy dle ustanovení smlouvy o dílo činí lhůta pro dokončení stavebních prací 9 měsíců ode dne jejich zahájení. Předmětná lhůta dle zadavatele končí dne 28. 5. 2021, přičemž celková lhůta pro dokončení díla je stanovena v délce 12 měsíců ode dne zahájení stavebních prací. Ukončení kolejových výluk bylo dle zadavatele s ohledem na nepředpokládané skutečnosti posunuto na 1. čtvrtletí roku 2021.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 11. 3. 2021

138.     Předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-07447/2021/161/HBa ze dne 11. 3. 2021 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“) napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu shledal, že výrok napadeného rozhodnutí vychází z nedostatečných skutkových zjištění.

139.     Výklad, že k porušení povinnosti postupovat v zadávacím řízení, které odpovídá režimu stanovenému dle součtu předpokládaných hodnot veřejných zakázek, jež spolu tvoří funkční celek, může dojít vždy až spolu se zadáním druhé či další veřejné zakázky v pořadí, čímž dochází k překročení vymezených finančních limitů, tedy, že zadavatel nemůže uvedenou povinnost porušit zadáním první veřejné zakázky, pokud tato sama nepřekračuje dané finanční limity, prochází dle předsedy Úřadu některými rozhodnutími Úřadu v případech, kdy nebyly skutkové okolnosti jednoznačné, avšak nelze jej použít dogmaticky.

140.     V šetřené věci bylo dle předsedy Úřadu z vyjádření zadavatele i z dokumentace vztahující se k veřejné zakázce jasné, že smlouvou o dílo je realizována pouze část celku, jež nemůže sama o sobě nikdy sloužit účelu, pro nějž je pořizována. Zadavatel přitom jednoznačně usiluje o to, aby byla dotčená část trati v určitém termínu zprovozněna.

141.     Předseda Úřadu uvedl, že ve smyslu § 18 odst. 1 zákona v pořadí i první část veřejné zakázky je zapotřebí zadávat v režimu, jenž odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky, a to i kdyby měly být zadávány až posléze. I u první části veřejné zakázky je tak nutné posoudit, zda nebude tvořit funkční celek s částmi, které budou muset být zadány v budoucnu. V nyní posuzované věci přitom nebyly pochybnosti o tom, že zadavatel bude v blízké časové souvislosti poptávat rovněž provedení železničního svršku a trakčního vedení.

142.     Úřad však ve svých úvahách výše uvedenou skutečnost opomenul, což se negativně promítlo do způsobu, jakým byl zjištěn skutkový stav věci. Skutková zjištění zůstala neúplná v ohledu, zda z charakteru posuzované veřejné zakázky nevyplývá, že s ní bude v blízké budoucnosti třeba zadat zakázku další.

143.     Již z návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je dle předsedy Úřadu zřejmé tvrzení, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo a uzavírat bude nutně i smlouvy další. Z předmětu smlouvy o dílo vyplývá, že na jejím základě bude zhotoven jen železniční spodek bez železničního svršku. Bez ohledu na to, zda ostatní části díla z původní veřejné zakázky tvoří jeden celek, je tak dle předsedy Úřadu ze smlouvy o dílo zjevné, že zadavatel na jejím základě neobdrží funkční celek, neboť mu bude chybět železniční svršek a trakční vedení. Část plnění tak bude muset zadat v jiném zadávacím řízení či případně opět bez něj.

144.     Argumentuje-li zadavatel nutností využít schválených výluk a v jejich rámci dosáhnout zprovoznění tratě, pak dle předsedy Úřadu již z podkladů k vydání napadeného rozhodnutí vyplývalo, že zbytek potřebného plnění nebude zadavatelem zadán výhledově, popř. vůbec, čímž by se mohla ztratit souvislost s veřejnou zakázkou, ale bude zadán jako jeden funkční celek v časové souvislosti, neboť jinak nelze uvažovat o zprovoznění trati.

145.     Úřad přitom měl dle předsedy Úřadu informaci o tom, kdy bude zadavatel železniční svršek a trakční vedení poptávat, s ohledem na obsah zvláštních technických podmínek veřejné zakázky k dispozici. V posuzované věci bylo též dle předsedy Úřadu zřejmé, že veřejná zakázka se svou předpokládanou hodnotou pohybuje jen velmi těsně pod zákonným limitem a že není reálné, aby se její plnění společně se zhotovením železničního svršku a trakčního vedení nacházelo stále pod zákonnou hranicí.

146.     Dle předsedy Úřadu by v šetřené věci pro řádné zjištění skutkového stavu postačovalo ověření na profilu zadavatele a v registru smluv, zda zadavatel v průběhu vedeného správního řízení nepřistoupil k zajištění navazující části veřejné zakázky, kdy z registru smluv vyplývá, že zadavatel uzavřel dne 19. 11. 2020, opět mimo zadávací řízení, smlouvu č. E650-S-4391/2020, jejímž předmětem je oprava svršku a trakčního vedení v úseku Hájek - Dalovice km 178,500 – 179,400. Cena tohoto díla byla sjednána ve výši 18 869 982 Kč bez DPH. Předseda Úřadu dále doplnil, že zadavatel uzavřel těsně po vydání napadeného rozhodnutí dodatek ke smlouvě o dílo, jímž navýšil cenu veřejné zakázky na 136 038 635,70 Kč bez DPH. Předseda Úřadu též dodal, že řešením časové tísně zadavatele není rozdělení zakázky tak, aby mohl postupovat mimo zadávací řízení.

147.     Předseda Úřadu stanovil, že Úřad je povinen doplnit obsah správního spisu o relevantní podklady a na jejich základě ve věci znovu rozhodnout.

Další průběh správního řízení

148.     Přípisem č. j. ÚOHS-09276/2021/542/VHu ze dne 15. 3. 2021 Úřad účastníkům předmětného správního řízení oznámil, že se v tomto řízení pokračuje.

149.     Usnesením č. j. ÚOHS-10663/2021/542/VHu ze dne 26. 3. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, jakým způsobem má zajištěnou v souvislosti se stavebními pracemi realizovanými na základě smlouvy o dílo a „Smlouvy o dílo na zhotovení stavby“ č. E650-S-4391/2020 ze dne 19. 11. 2020 náhradní dopravní obslužnost, ve smyslu dopravy osobní i nákladní, v rámci opravovaného úseku trati, a současně k předložení dokladů, na základě nichž je předmětný smluvní vztah na zajištění náhradní dopravní obslužnosti zajištěn.

150.     Dne 9. 4. 2021 obdržel Úřad od zadavatele v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-10663/2021/542/VHu ze dne 26. 3. 2021 přípis z téhož dne, v němž zadavatel uvedl, že v rámci projednávání plánovaných výluk v obvodu Oblastního ředitelství Ústí nad Labem dojde vždy k oslovení všech dopravců, aby zpracovali svá opatření na zajištění náhradní obslužnosti během výluk. Předmětná opatření dopravců jsou uvedena v rozkazu o výluce, jenž je vydán před zahájením každé výluky. V rámci stavby „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“ jsou dle zadavatele vydána opatření tak, že nákladní doprava je vedena po odklonových trasách a osobní doprava je řešena náhradní autobusovou dopravou, kterou si zajišťuje každý dopravce sám, a to právě dle zpracovaných opatření.

151.     Dne 15. 4. 2021 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-12775/2021/542/VHu z téhož dne, jímž účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 4. 2021

152.     Dne 21. 4. 2021 obdržel Úřad v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-12775/2021/542/VHu ze dne 15. 4. 2021 vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 4. 2021.

153.     Vybraný dodavatel uvedl, že se neztotožňuje s druhostupňovým rozhodnutím, a to ani s jeho odůvodněním. Setrvává tak na svém názoru, že zakázka na „Opravu svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ se místně, věcně i časově týká zcela jiného plnění, než bylo plnění v rámci zakázek, jež byly předmětem správního řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí. Rovněž sčítání hodnot plnění „Opravu svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ a veřejné zakázky je dle jeho názoru zcela nelogické, zavádějící a účelově manipulativní.

154.     Vybraný dodavatel se zaráží nad tím, že za stavu údajně nedostatečně zjištěného skutkového stavu si rozkladový orgán zřejmě vytvořil specifickou představu o záležitostech zadavatele, které jsou technicko-organizačního rázu, o místní, technické a věcné souvislosti jednotlivých plnění či o tom, co pro zadavatele představuje funkční celek. Vybraný dodavatel považuje za nešťastné, že rozkladový orgán svou představou vycházející z nedostatečně zjištěného stavu věci ovlivňuje Úřad ve smyslu dalšího průběhu řízení.

155.     Vybraný dodavatel se pozastavuje nad postupem rozkladového orgánu, když přitom i on v rámci druhostupňového rozhodnutí konstatoval, že nepochybně platí, že není-li bez důvodných pochybností prokázán záměr zadavatele zadat navazující části veřejné zakázky v blízké souvislosti se zakázkou první, nedá se takový záměr dovozovat.

156.     Argumentace rozkladového orgánu v druhostupňovém rozhodnutí dle vybraného dodavatele popírá logiku, neboť dle ní by zadavatelé nebyli schopni zadat žádnou podlimitní zakázku v oblasti liniových staveb či staveb obecně, pokud by samostatná zakázka nepředstavovala funkční celek.

157.     Dodatkem vybraný dodavatel konstatoval, že je především na zadavateli, aby se případně vyjádřil k podkladům rozhodnutí a obhájil soulad svého jednání se zákonem.

158.     Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad po řádném zjištění skutkového stavu podaný návrh v plném rozsahu zamítl.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 22. 4. 2021

159.     Dne 22. 4. 2021 obdržel Úřad v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-12775/2021/542/VHu ze dne 15. 4. 2021 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

160.     Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad by měl vypořádat veškeré body podaného návrhu, včetně skutečnosti, že zadavatel postupoval nezákonně při zrušení původní veřejné zakázky, kdy jediným cílem bylo dle navrhovatele umožnit přímou realizaci stavebních prací propojeným subjektům.

161.     Dle navrhovatele se zrušení původní veřejné zakázky jeví účelové a jeho odůvodnění je založené na nepravdivých skutečnostech, když se zadavatel odkazuje na časové konsekvence za situace, kdy nyní poskytované plnění stavebních prací zcela odpovídá harmonogramu nesprávně zrušené původní veřejné zakázky. Navrhovatel uvedl, že nezákonným postupem zadavatele vznikla navrhovateli škoda a újma odpovídající ušlému zisku a nákladům spojeným s řádným uplatňováním svých práv.

162.     Vzhledem k vymezení věcného celku v km 177,990 – 180,600 je dle navrhovatele zřejmé, že při zrušení a rozdělení původní veřejné zakázky dojde k prodloužení termínu plnění, jež by jinak bylo realizováno v rámci jedné stavební akce a na základě harmonogramu původní veřejné zakázky.

163.     Úřad by měl dle navrhovatele z úřední povinnosti zahájit též řízení o zákazu plnění smlouvy č. E650-S-4391/2020 a dodatku č. 1 smlouvy o dílo, stejně jako ve vztahu k veškerým dalším smlouvám a dodatkům vztahujícím se k plnění tohoto věcného celku. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel vyvolal a udržuje nezákonný stav, v jehož důsledku dochází k přesunu a navyšování veřejných prostředků v řádech stovek milionů korun z kapes daňových poplatníků ve prospěch společnosti Chládek & Tintěra, a.s. a s ní propojených subjektů.

164.     Úřad musí dle navrhovatele vypořádat též namítanou nepřípustnou propojenost realizačních subjektů a spřízněných a totožných osob podílejících se na přípravě a průběhu zadávacího řízení.

165.     Navrhovatel uvedl, že tím, že Úřad o podaném návrhu doposud nerozhodl v celém jeho rozsahu, opomenul rozhodnout o části předmětu řízení tak, jak bylo vymezeno v rámci podaného návrhu. Úřad tím vyloučil právo navrhovatele na přezkum otázky nezákonného postupu zadavatele a současně i právo navrhovatele na soudní přezkum. Úřad dle navrhovatele zůstal v části návrhu napadající nezákonný postup zadavatele v podstatě nečinný. Dle navrhovatele je přitom evidentní, že se zadavatel dopustil ve vztahu k veřejnému zadávání přestupků, pročež takové deliktní jednání zadavatele nemůže být přehlíženo a zůstat nepotrestáno.

166.     Dle navrhovatele je současně předsedou Úřadu chybně vymezen funkční celek předmětu plnění, neboť ten dle něj odpovídá věcnému vymezení původní veřejné zakázky. Vadné a nestabilní těleso je dle navrhovatele zadavatelem zcela jednoznačně vymezeno minimálně v rozsahu km 178,850 – 179,000 a 179,325 – 180,400. Tomu dle navrhovatele odpovídá nutnost znovuvybudování železničního svršku v rozsahu km 177,990 – 179,325 a 179,325 – 180,410 a trakčního vedení v km 178,000 – 179,200 a 179,200 – 180,600. Stavební práce je tak nutné fakticky realizovat v km 177,990 – 180,600, přičemž všechny stavební práce v tomto úseku tvoří dle navrhovatele věcný celek.

167.     Pokud dojde dle navrhovatele k jakýmkoli stavebním pracím na tomto úseku, bude provoz trati znemožněn a nebude jej možné obnovit do doby kompletního dokončení těchto prací, přičemž sám zadavatel dle něj opakovaně uznává nezbytnost provedení těchto prací, o čemž svědčí i samotné označení „sanace nestabilních těles“, což dle navrhovatele v podstatě vylučuje jejich užívání a bezpečný provoz na trati. Zadavatel dle navrhovatele po zrušení původní veřejné zakázky uváděl, že dané práce budou realizovány v průběhu roku 2021.

168.     Z hlediska ekonomického má pak dle navrhovatele smysl realizovat opravy nestabilních těles v celém úseku km 177,990 – 180,600, kdy jakékoli nerealizování či realizování postupné (tzv. sendvičová metoda) způsobí nemožnost provozu trati jako celku.

169.     Navrhovatel je tak přesvědčen, že Úřad by měl dle § 263 odst. 7 zákona jako nápravné opatření zadavateli stanovit zákaz rozdělování stavebních prací v km 177,990 – 180,600 dotčené trati a zákaz jejich zadávání mimo zadávací řízení.

170.     Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-12775/2021/542/VHu ze dne 15. 4. 2021 ani později do doby vydání tohoto rozhodnutí k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

171.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace, vyjádření účastníků správního řízení, na základě vlastního zjištění a po zohlednění závěrů z druhostupňového rozhodnutí rozhodl o uložení zákazu plnění smlouvy o dílo. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

172.     V bodě 1.2 výzvy k podání nabídky zadavatel mj. uvedl, že „[v] souladu s § 151 odst. 1 ZZVZ se tato zakázka považuje za sektorovou veřejnou zakázku“ a že „zadává tuto podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v souvislosti s výkonem relevantní činnosti ve smyslu ustanovení § 153 odst. 1 písm. f) zákona“.

173.     Dle § 151 odst. 1 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

174.     Úřad v šetřeném případě s ohledem na výše uvedené nejprve ověřil právní postavení zadavatele dle zákona.

175.     Dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1.         byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.         jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

176.     Činnost zadavatele upravuje zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 77/2002 Sb.“).

177.     Dle § 21 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb. provozuje státní organizace Správa železnic železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu (zajišťuje její provozuschopnost, modernizaci a rozvoj), přičemž z výroční zprávy zadavatele za rok 2019 vyplývá, že potřeby veřejného zájmu, k jejichž uspokojování byl zadavatel zřízen, nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, jelikož zadavatel neprovozuje svoji činnost za jinak běžných tržních podmínek, neboť stát (prostřednictvím jeho organizačních složek) či Státní fond dopravní infrastruktury finančně přispívají na výkon této činnosti.

178.     Podle § 27 a násl. ustanovení zákona č. 77/2002 Sb. tvoří orgány zadavatele správní rada a generální ředitel (jehož jakožto statutární orgán správní rada jmenuje a odvolává), kde správní radu tvoří 7 členů jmenovaných a odvolávaných vládou na návrh ministra dopravy a spojů.

179.     S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel v době zadávání veřejné zakázky naplňoval definici veřejného zadavatele coby jiné právnické osoby dle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, pročež se na něj příslušná ustanovení zákona upravující způsob zadávání veřejných zakázek vztahují.

Relevantní ustanovení právních předpisů vztahující se k novému posouzení

180.     Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

181.     Podle ustanovení § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely zákona rozumí

a)             zjednodušené podlimitní řízení (§ 53 zákona),

b)             otevřené řízení (§ 56 zákona),

c)             užší řízení (§ 58 zákona),

d)             jednací řízení s uveřejněním (§ 60 zákona),

e)             jednací řízení bez uveřejnění (§ 63 zákona),

f)              řízení se soutěžním dialogem (§ 68 zákona),

g)             řízení o inovačním partnerství (§ 70 zákona),

h)             koncesní řízení (§ 180 zákona), nebo

i)               řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu (§ 129 zákona).

182.     Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

183.     Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

184.     Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

185.     Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

186.     Podle § 18 odst. 3 zákona může být jednotlivá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

187.     Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

188.     Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

189.     Podle § 26 odst. 2 zákona zadává zadavatel podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

190.     Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

191.     Podle § 101 odst. 1 zákona, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

192.     Podle § 151 odst. 1 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

193.     Podle § 151 odst. 4 zákona postupuje zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté zákona a použije také části první, druhou, desátou až třináctou zákona, pokud není v této části stanoveno jinak. Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která je koncesí, zadavatel postupuje podle části osmé zákona.

194.     Podle § 153 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány.

195.     Podle § 158 odst. 1 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 zákona.

196.     Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

197.     Podle § 264 odst. 1 zákona uloží Úřad zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle § 264 odst. 3 zákona, je neplatná od samého počátku.

198.     Podle § 264 odst. 3 zákona, pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

199.     Podle § 264 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v § 264 odst. 3 zákona prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle § 264 odst. 3 věty první zákona.

200.     Podle § 4 nařízení vlády o finančních limitech činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 137 366 000 Kč.

201.     Podle § 5 písm. b) nařízení vlády o finančních limitech činí částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona v případě stavebních prací 25 676 000 Kč.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace k poptávanému plnění

K šetřené veřejné zakázce (plnění „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“)

202.     Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v bodě 1.2 výzvy k podání nabídky bylo stanoveno, že zadavatel „zadává tuto podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v souvislosti s výkonem relevantní činnosti ve smyslu ustanovení § 153 odst. 1 písm. f) zákona“ a že „[v] souladu s § 151 odst. 1 ZZVZ se tato zakázka považuje za sektorovou veřejnou zakázku. Jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje stanovený finanční limit, není zadavatel podle § 158 odst. 1 ZZVZ povinen zadat předmětnou sektorovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel tedy nezadává tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ“.

203.     Dle bodu 4.1 výzvy k podání nabídky je účelem veřejné zakázky „[e]liminace havarijního stavu náspu v km 17[8],850 – 179,000 v úseku Hájek – Dalovice a umožnění obnovení provozu nejpozději do začátku platnosti GVD 2020/2021“.

204.     Dle bodu 4.2 výzvy k podání nabídky je předmětem plnění veřejné zakázky „[r]ealizace stavby ,Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 17[8],850 – 179,000’“, přičemž dle bodu 4.3 výzvy k podání nabídky předmět plnění veřejné zakázky svou klasifikací spadá pod údržbu železničních tratí.

205.     V souladu s výše uvedeným bylo v bodě 1.1.1 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky stanoveno, že „[p]ředmětem díla je zhotovení stavby ,Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000’ jejímž hlavním cílem je sanace a zajištění zemního tělesa v uvedené kilometráži v havarijním stavu s aktivním sesuvem“.

206.     Dle bodu 1.2.1 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky předmětná stavba „leží na železniční celostátní trati dle JŘ č. 140 Chomutov – Cheb“.

207.     Zadavatel stanovil v bodě 5.3 výzvy k podání nabídky předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 135 422 000 Kč bez DPH, přičemž cena díla dle bodu 3.3 smlouvy o dílo činí 135 389 773,20 Kč bez DPH. Dne 17. 12. 2020 zadavatel uzavřel dodatek č. 1 smlouvy o dílo, jímž byla cena díla navýšena na částku 163 038 635,70 Kč bez DPH.

208.     Dle bodu 3.1.2 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky musí koordinace probíhat mj. s opravnými pracemi „Opravné práce OŘ – zpětná pokládka svršku a obnova TV v období 19. listopad – 12. prosinec 2020“.

 

 

K plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“

209.     Dle údajů z profilu zadavatele zadavatel dne 15. 10. 2020 zahájil zadávání podlimitní sektorové veřejné zakázky „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ vedené pod systémovým číslem P20V00002070 (dále jen „zakázka na svršek a TV“ či „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“).

210.     V bodě 1.2 výzvy k podání nabídky ze dne 14. 10. 2020 na zakázku na svršek a TV (dále jen „výzva k podání nabídky II“) zadavatel opět stanovil, že „zadává tuto podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v souvislosti s výkonem relevantní činnosti ve smyslu ustanovení § 153 odst. 1 písm. f) zákona“, přičemž „[v] souladu s § 151 odst. 1 ZZVZ se tato zakázka považuje za sektorovou veřejnou zakázku. Jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje stanovený finanční limit, není zadavatel podle § 158 odst. 1 ZZVZ povinen zadat předmětnou sektorovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel tedy nezadává tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ“.

211.     Dle bodu 4.1 výzvy k podání nabídky II je účelem zakázky na svršek a TV „[z]ajištění bezpečnosti a provozování dopravní cesty. Zadavatel při zadávání této veřejné zakázky zohledňuje aktuální stav za účelem rychlého a hospodárného obnovení provozu dráhy a odstranění škod“.

212.     Dle bodu 4.2 výzvy k podání nabídky II a shodně dle bodu 1.1.1 zvláštních technických podmínek ve znění změny č. 1 ze dne 26. 10. 2020 (dále jen „zvláštní technické podmínky II“) je předmětem plnění zakázky na svršek a TV „zhotovení stavby ,Oprava kolejí a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400’ jejímž hlavním cílem je oprava železničního svršku a TV v uvedené kilometráži dle projektové dokumentace a dále nad rámec projektu úpravy GPK v navazujících úsecích v 1TK km 178,018 – 178,830 + 179,210 – 181,075 a v 2TK km 177,941 – 178,830 + 179,210 – 181,075, včetně opravy železničních přejezdů P80 km 179,337 a P81 km 179,575 a regulace TV“.

213.     Dle bodu 1.2.1 zvláštních technických podmínek II předmětná stavba zakázky na svršek a TV „leží na železniční celostátní trati dle JŘ č. 140 Chomutov – Cheb“.

214.     Dle bodu 5.3 výzvy k podání nabídky II činí předpokládaná hodnota zakázky na svršek a TV 20 198 000 Kč bez DPH, přičemž cena díla dle bodu 3.3 smlouvy o dílo na zhotovení stavby č. E650-S-4391/2020 ze dne 19. 11. 2020 (dále jen „smlouva II“) činí 18 869 982 Kč bez DPH.

215.     Dle bodu 3.1.2 zvláštních technických podmínek II musí koordinace probíhat mj. s opravnými pracemi „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000 (akce OŘ v realizaci, nutnost přímé koordinace s ohledem na návaznost prací, zhotovitel Společnost ,ChT + STRIX + H-PRO GEO – Sanace Hájek’)“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

216.     Úřad se předně v rámci posouzení věci zabýval samotným charakterem poptávaného plnění veřejné zakázky, kdy zadavatel v bodě 1.2 výzvy k podání nabídky uvedl, že zadává předmětnou veřejnou zakázku na stavební práce (k níž přistupuje jako k podlimitní veřejné zakázce) v souvislosti s výkonem relevantní činnosti ve smyslu § 153 odst. 1 písm. f) zákona, pročež veřejnou zakázku považuje za sektorovou veřejnou zakázku ve smyslu § 151 odst. 1 zákona.

217.     S ohledem na výše uvedený postup zadavatele se tak Úřad zabýval tím, zda byla v šetřeném případě ve vztahu k veřejné zakázce naplněna podmínka zadávání sektorové veřejné zakázky dle § 151 odst. 1 zákona, kdy dle citovaného ustanovení zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

218.     Relevantní činnost upravuje § 153 zákona, přičemž dle § 153 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány.

219.     Z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele vyplývá, že předmětem jeho činnosti je mj. zajišťování provozování železniční dopravní cesty a její provozuschopnosti, stejně jako zajišťování údržby a opravy železniční dopravní cesty. Ve výroční zprávě zadavatele za rok 2019 je přitom stanoveno, že zadavatel na základě platné právní úpravy plní funkci provozovatele a vlastníka dráhy.

220.     Dle čl. 4 výzvy k podání nabídky je účelem veřejné zakázky eliminace havarijního stavu náspu a umožnění obnovení provozu, přičemž předmětem plnění je dle čl. 1 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky zhotovení stavby „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“, jejímž hlavním cílem je sanace a zajištění zemního tělesa v uvedené kilometráži v havarijním stavu s aktivním sesuvem. Předmětná stavba se nachází na železniční celostátní trati č. 140. Předmět plnění veřejné zakázky tak lze řadit mezi činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční dopravy.

221.     S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že v případě veřejné zakázky byly splněny podmínky pro postup dle § 151 odst. 1 zákona, kdy se jednalo o sektorovou veřejnou zakázku, kterou zadával veřejný zadavatel (k dovození postavení zadavatele jakožto veřejného zadavatele viz bod 172. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) při výkonu relevantní činnosti.

222.     Úřad ve vztahu k plnění vyplývajícímu ze smlouvy o dílo uvádí, že navrhovatel se svým návrhem ze dne 25. 9. 2020 domáhal uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, kdy podstatnou částí předmětného návrhu učinil argumentaci, že zadavatel přistoupil k neoprávněnému rozdělení plnění, čímž se jeho hodnota dle navrhovatele snížila pod zákonem předvídaný limit. Skutečnost, že součástí návrhu navrhovatele byla mj. námitka týkající se nepřípustného rozdělení poptávaného plnění, v důsledku kterého zadavatel umožnil zadat předmět plnění veřejné zakázky v režimu podlimitní sektorové veřejné zakázky mimo zadávací řízení, Úřad přitom konstatoval již v rámci napadeného rozhodnutí.

223.     Úřad dodává, že navrhovatel v rámci podaného návrhu mj. namítal, že zadavatel nepřípustně rozdělil zakázku, resp., že obchází povinnosti stanovené zákonem (ve smyslu § 35 zákona). Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na situaci, kdy zadavatel nezákonně přistupuje k poptávanému plnění jako k několika samostatným veřejným zakázkám, nikoliv jako k veřejné zakázce dělené na části, přičemž takovým postupem se zadavatel dle navrhovatele vyhýbá též povinnosti ve smyslu řádného stanovení předpokládané hodnoty plnění (§ 18 zákona) a navazujícím povinnostem ve smyslu zadání veřejné zakázky v režimu, jenž odpovídá řádně stanovené předpokládané hodnotě. Navrhovatel uvedl, že „[v] důsledku toho pak dochází k situaci, kdy zadavatel bude veřejnou zakázku zadávat v mírnějším režimu, ačkoliv by součtovou předpokládanou hodnotou odpovídala například nadlimitní veřejné zakázce, jako se děje v projednávané věci“.

224.     Navrhovatel je tedy přesvědčen, že šetřená veřejná zakázka (realizace zemních prací) ve skutečnosti představuje oddělenou část plnění, které se stane funkčním celkem až ve svém souhrnu, tj. společně s umístěním trakce a elektroinstalací. Zjednodušeně se tak má dle navrhovatele v rámci plnění jednat o stavební práce jako celek, jež mají zajistit obnovení provozu dotčené části železniční trati.

225.     Dle navrhovatele je tudíž na plnění veřejné zakázky nutné hledět jako na plnění nepřípustně oddělené, a to i ve vztahu ke stanovení předpokládané hodnoty jako celku, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle navrhovatele stanovena účelově na samotné hranici určující zadání v podlimitním režimu.

226.     Namítá-li tak navrhovatel, že zadavatel nebyl oprávněn zadat plnění veřejné zakázky formou podlimitní sektorové zakázky, tedy postupovat ve smyslu § 158 zákona, a byl naopak povinen vést zadávací řízení, pročež se na základě podaného návrhu ze dne 25. 9. 2020 domáhá uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, když tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu o dílo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoli takovou povinnost měl, Úřad v rámci nového posouzení věci přistoupil primárně k šetření vlastního zadání předmětné sektorové veřejné zakázky zadavatelem.

227.     Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v bodě 1.2 výzvy k podání nabídky konstatoval, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje stanovený finanční limit, pročež není povinen dle § 158 odst. 1 zákona zadat předmětnou sektorovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel tedy s ohledem na právě uvedené k zadání veřejné zakázky formou zadávacího řízení v rámci zákona nepřistoupil a vedl poptání dotčeného předmětu plnění veřejné zakázky formou podlimitní sektorové veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

228.     Úřad uvádí, že dle § 158 odst. 1 zákona není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 zákona. Předmětné ustanovení zákona tak vymezuje situaci, kdy zadavatel při výkonu relevantní činnosti není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, v případě, že tato zakázka nedosahuje finančního limitu pro veřejnou zakázku nadlimitní.

229.     Nadlimitní veřejnou zakázkou je ve smyslu § 25 zákona veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna či přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády o finančních limitech, kdy v případě veřejné zakázky na stavební práce činí tento finanční limit dle § 4 nařízení vlády o finančních limitech výši 137 366 000 Kč.

230.     Zadavatel v bodě 5.3 výzvy k podání nabídky stanovil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 135 422 000 Kč bez DPH, tedy předmětná částka s rozdílem téměř 2 mil. Kč nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku. Plnění veřejné zakázky spočívající zejména v sanaci a zajištění nestabilního tělesa v úseku km 178,850 – 179,000 a v realizaci příslušného propustku, tedy plnění, na jehož základě bude zhotoven železniční spodek, jak uvádí i předseda Úřadu ve svém druhostupňovém rozhodnutí, nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky. Splněním podmínek dle § 158 odst. 1 zákona by tak zadavatel byl oprávněn poptat dané plnění mimo zadávací řízení tak, jak to učinil i v případě veřejné zakázky.

231.     Namítá-li však navrhovatel možné nezákonné dělení předmětu veřejné zakázky, nelze bez dalšího šetření činit závěr o zákonnosti postupu zadavatele ve vztahu ke způsobu uzavření smlouvy o dílo, neboť mají-li další plnění poptávaná zadavatelem potenciál společně s plněním veřejné zakázky naplnit charakter jednoho funkčního celku zadávaného v časové souvislosti, nelze brát výše uvedenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako rozhodující parametr pro postup dle § 158 odst. 1 zákona.

232.     Jak již uvedl předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, ustanovení § 18 odst. 1 zákona je jednoznačné v tom, že zadává-li zadavatel veřejnou zakázku rozdělenou na části, zadává ji v režimu, který odpovídá součtu všech těchto částí. I v pořadí první část je tak zapotřebí zadávat v režimu, jenž odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky, a to i tehdy, mají-li být tyto části zadávány až následně.

233.     Úřad tak s ohledem na námitky navrhovatele týkající se nezákonného dělení veřejné zakázky a na závěry předsedy Úřadu uvedené v druhostupňovém rozhodnutí přistoupil k šetření, zda výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v souladu se zákonem. Úřad pro úplnost dodává, že předmětné šetření je přitom nutné s ohledem na charakter případu vést ve vztahu k plnění veřejné zakázky (jsou-li napadány okolnosti uzavření smlouvy o dílo), nikoli veřejné zakázky původní.

234.     Plnění spočívající ve zhotovení stavby „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“, vč. vyhotovení související dokumentace, zadavatel dle bodu 4.1 výzvy k podání nabídky realizoval za účelem eliminace havarijního stavu náspu v km 178,850 – 179,000 v úseku Hájek – Dalovice, a tos cílem umožnit obnovení provozu na předmětném úseku trati. Součástí plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo (ve smyslu vlastní sanace nestabilního tělesa, zhotovení propustku a všeobecného objektu) byly činnosti související s realizací železničního spodku dotčeného úseku trati. Dle harmonogramu plnění konkrétní činnosti spočívaly ve stavebních pracích, odtěžování náspu, realizaci srovnávací, konsolidační a bazální vrstvy, hutněného náspu a dále v dokončovacích pracích, úklidu staveniště, zpracování PDPS a předání DSPS a GDSPS.

235.     Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel poptával předmět plnění veřejné zakázky za účelem obnovení provozu dotčeného úseku železniční trati, tedy že cílem zadavatele bylo zprovoznit opět pro účely železniční dopravy předmětný traťový úsek.

236.     Již z harmonogramu prací (z jeho aktualizované podoby, kterou Úřad obdržel od zadavatele dne 19. 2. 2021) přitom vyplývá, že v souvislosti se stavebními pracemi poptávanými prostřednictvím veřejné zakázky a realizovanými na základě smlouvy o dílo, je rovněž nutné v dotčeném úseku trati uskutečnit uložení kabelů sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, pokládku koleje a zajistit trakční vedení, tedy zajistit části železničního svršku a trakční vedení, kdy tyto části nebyly předmětem veřejné zakázky, avšak zadavatel je mínil uskutečnit v souběhu s plněním veřejné zakázky a v přímé návaznosti na stavební práce veřejné zakázky. Tato plnění dle předmětného aktualizovaného harmonogramu prací měla být uskutečněna v rámci veřejné zakázky „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“.

237.     Rovněž ze smlouvy o dílo, konkrétně z bodu. 3.1.2 písm. c) zvláštních technických podmínek veřejné zakázky, které tvoří její přílohu č. 2 c), vyplývá, že zadavatel si byl vědom ve vztahu k plnění veřejné zakázky potřeby zpětné pokládky svršku a obnovy trakčního vedení, které mělo být dle původního harmonogramu realizováno v období od 19. listopadu do 12. prosince 2020, tedy opět v přímé návaznosti na stavební práce realizované na základě smlouvy o dílo, které měly být původně uskutečněny v období srpen – 19. listopad 2020 (viz bod 5.1.4 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky).

238.     Z informací uvedených na profilu zadavatele a shodně i z výzvy k podání nabídky II vyplývá, že zadavatel zadával plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ rovněž jako podlimitní sektorovou veřejnou zakázku mimo zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 158 odst. 1 zákona, jehož předpokládaná hodnota byla stanovena ve výši 20 198 000 Kč bez DPH. Hlavním cílem tohoto plnění na stavební práce je dle bodu 1.1.1 zvláštních technických podmínek II právě oprava železničního svršku a TV (trakční vedení) v kilometráži km 178,500 – 179,400, přičemž zadavatel dále učinil součástí plnění nad rámec projektu úpravy GPK (geometrické polohy koleje) v navazujících úsecích, opravy dotčených železničních přejezdů a regulaci TV.

239.     Dle bodu 4.1 výzvy k podání nabídky II zadavatel mínil realizovat předmětné plnění za účelem zajištění bezpečnosti a provozování dopravní cesty, přičemž zadavatel při zadávání dotčených prací zohlednil aktuální stav za účelem rychlého a hospodárného obnovení provozu dráhy a odstranění škod. Z právě uvedeného vyplývá, že úmyslem zadavatele, respektive důvodem zadání plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ byla stejně jako v případě veřejné zakázky eliminace nežádoucího stavu dráhy za účelem obnovení provozu dotčeného úseku trati.

240.     Smlouvu II zadavatel uzavřel dne 19. 11. 2020, kdy v bodě 5.1.4 zvláštních technických podmínek II, které tvoří její přílohu č. 2 c), bylo stanoveno, že doba plnění druhého stavebního postupu/etapy spočívající ve vlastní realizaci prací bude vybranému zhotoviteli upřesněna v závislosti na postupu prací související stavby „Oprava havarijního stavu náspu v úseku Hájek – Dalovice km 178,850 – 179,000“, tj. veřejné zakázky. Dle bodu 3.1.2 zvláštních technických podmínek II je tedy s ohledem na návaznost prací mezi plněním „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ a veřejnou zakázkou shledána nutnost přímé koordinace těchto plnění.

241.     Přímá návaznost mezi veřejnou zakázkou a plněním týkajícím se opravy svršku a TV vyplývá rovněž z přípisu informace č. 1 ze dne 27. 10. 2020 vyhotoveného v rámci řízení „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“, dle něhož byla potřeba úpravy termínů plnění vyvolána právě v závislosti na aktuálním postupu prací související stavby, veřejné zakázky.

242.     Vzhledem ke skutečnosti, že z výše uvedených dokumentů vyplývá zjevná souvislost mezi plněním veřejné zakázky a plněním spočívajícím v opravě svršku a TV a s ohledem na vznesené námitky navrhovatele týkající se mj. možného nezákonného dělení veřejné zakázky, se Úřad ve vztahu k posouzení stanovení výše předpokládané hodnoty plnění zaměřil na šetření, zda zadavatel stanovil řádně výši předpokládané hodnoty ve smyslu § 18 odst. 2 zákona, respektive, zda se v případě plnění veřejné zakázky a plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ jedná o plnění, která byla zadávána v jedné časové souvislosti a která tvoří jeden funkční celek (při přítomnosti místní, věcné a funkční souvislosti), a zda se tedy toliko jedná ve skutečnosti o jedinou veřejnou zakázku.

243.     Dle § 14 odst. 3 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je zhotovení stavby, přičemž dle § 14 odst. 4 zákona je pro účely zákona stavbou výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby. Veřejnou zakázkou na stavební práce je rovněž dle § 14 odst. 3 písm. c) zákona poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle § 14 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona.

244.     Veřejnou zakázkou na stavební práce je tak mj. zhotovení stavby, kdy vytváření jednotného celku jakožto znaku tohoto druhu veřejné zakázky lze vnímat jako existenci funkční souvislosti různých stavebních objektů, které tvoří společně určitý logický celek, jenž teprve naplňuje potřeby zadavatele. Rovněž výraz „dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce“ značí, že jednou stavbou ve smyslu zákona (a to i z hlediska povinnosti stanovení výše předpokládané hodnoty) je soubor jednotlivých částí, jenž má teprve jako celek opodstatnění z hlediska dosažení smyslu daného projektu, jímž je naplnění potřeb zadavatele a ve výsledku dosažení cíle realizace zakázky.

245.     Jak již bylo uvedeno výše (viz body 234., 235. a 238., 239. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel zadával plnění spočívající v opravě železničního spodku v rámci veřejné zakázky a v přímé souvislosti s ním též plnění týkající se opravy železničního svršku a trakčního vedení, a to s úmyslem eliminace nežádoucího stavu těchto částí, za účelem naplnění potřeby spočívající v obnovení provozu dotčeného úseku železniční trati. Součástí obou jmenovaných plnění zadavatel přitom dle bodu 1.1.2 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky a bodu 1.1.3 zvláštních technických podmínek II stanovil též zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a součástí veřejné zakázky rovněž vyhotovení dokumentace realizační, výrobní, montážní a dílenské, tj. dokumentace projektové, kdy poskytnutí souvisejících projektových činností zadávaných společně s poptávanými stavebními pracemi tvoří rovněž veřejnou zakázku na stavební práce (srov. § 14 odst. 3 písm. c) zákona).

246.     Poptával-li zadavatel v nyní šetřeném případě zhotovení železničního spodku a dále železničního svršku a trakčního vedení, tj. hlavní části, které společně představují obnovu železniční trati, kdy na základě zhotovení všech těchto částí zadavatel získává v základu plnění, které je schopné naplnit potřebu spočívající v obnovení provozu na předmětném úseku trati, kdy zadavatel za účelem naplnění této potřeby poptával plnění veřejné zakázky a plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“, lze přisvědčit, že plnění vyplývající ze smlouvy o dílo a plnění vyplývající ze smlouvy II mají společně potenciál naplnit charakter veřejné zakázky na stavební práce, pročež v takovém případě má zadavatel povinnost dodržet i příslušná pravidla pro stanovení výše předpokládané hodnoty.

247.     Ačkoli přitom směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „směrnice o zadávání veřejných zakázek“) skrze zákon motivuje zadavatele k zajištění širší hospodářské soutěže u rozsáhlých veřejných zakázek, tedy k využití možnosti rozdělování předmětu veřejné zakázky, nevztahuje se tento postup též na stanovení předpokládané hodnoty plnění. Akcent je dán na rozdělení obsahu (předmětu) plnění do vícera zadávacích řízení, případně na více částí zadávacího řízení, s tím, že předpokládaná hodnota („cena za plnění“) pro každou část takto rozdělené veřejné zakázky vychází stále z celkové předpokládané hodnoty plnění (viz § 18 odst. 1 zákona), respektive ze součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí.

248.     Úřad v návaznosti na výše uvedené dodává, že přístup k posuzování existence „jedné veřejné zakázky“ (dovozování souvislostí časových, místních, věcných a funkčních) mezi rozděleným plněním a skrze ní i k zákonným povinnostem při stanovování výše předpokládané hodnoty poptávaného plnění jako celku (viz § 18 zákona), zůstal ve své podstatě z hlediska legislativy a rozhodovací praxe nezměněn. Úřad se tak za účelem zjištění, zda zadavatel stanovil řádně výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, zabýval blíže skutečností, zda se ve smyslu shora uvedených závěrů (svědčících o možné existenci jednoho funkčního celku zadávaného v časové souvislosti) skutečně v případě plnění poptávaného v rámci veřejné zakázky a plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ jedná toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoli.

249.     Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění směrodatné především lhůty plnění dohodnuté na základě zadávacích podmínek a další časové souvislosti spojené s plněním či jednáním stran obecně, kdy klíčové jsou rovněž termíny uzavření smluv, včetně eventuálních dodatků. Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti přitom není nezbytné, aby se jednotlivé termíny (např. termíny uzavření smluv) shodovaly, neboť časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu, a to nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech též v rámci měsíců (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

250.     Zadavatel uzavřel smlouvu o dílo dne 28. 8. 2020 a následně po necelých 3 měsících uzavřel dne 19. 11. 2020 smlouvu II. Kromě skutečnosti, že doba kratší než čtyři měsíce od uzavření smluv není takového charakteru, že by svědčila o časové nesouvislosti plnění (viz již citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017), podstatnou skutečností v nyní šetřeném případě zůstává, že smlouva II byla uzavřena v návaznosti na smlouvu o dílo, a to v den, kdy měla být dle bodu 5.1.4 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky původně ukončena druhá etapa plnění spočívající ve vlastní realizaci prací a kdy měla dle bodu 3.1.2 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky započít realizace souvisejících prací ve smyslu zpětné pokládky svršku a obnovy trakčního vedení (tj. realizace prací tvořících předmět plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“).

251.     Úřad akcentuje, že vlastní časová souvislost (přímá návaznost prací) obou plnění je zřetelná nejen ze skutečností uvedených již v bodech 240. a 241. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ale zejména z aktualizovaného harmonogramu prací, který Úřad obdržel od zadavatele dne 19. 2. 2021 a kde i po realizovaných úpravách termínů plnění měly na dokončení prací veřejné zakázky ze dne 11. 4. 2021 následujícího dne (tj. 12. 4. 2021) navázat práce „Opravy svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“. Úřad pro úplnost dodává, že o časové nesouvislosti poptávaných prací nesvědčí v kontextu výše uvedeného ani data výzev k podání nabídky, kdy výzva k podání nabídky pochází ze dne 24. 8. 2020 a výzva k podání nabídky II ze dne 14. 10. 2020, tedy rozdíl mezi nimi činí necelé 2 měsíce.

252.     S ohledem na právě uvedené má Úřad za prokázané, že kritérium časové souvislosti je u předmětných plnění patrné, tedy že plnění veřejné zakázky a „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ spolu z hlediska časového souvisí.

253.     Úřad se dále v rámci posuzování, zda se u dotčených plnění zadávaných shodně jako podlimitní sektorové veřejné zakázky jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval případnou souvislostí místní. Obecně Úřad uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence lze vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj.

254.     Místní souvislost obou plnění je v nyní šetřeném případě dána nejen samotným místem plnění, ale též budoucí funkcí výsledků těchto plnění. Dle bodu 1.2.1 zvláštních technických podmínek veřejné zakázky a shodně též zvláštních technických podmínek II měly být obě stavby uskutečněny na železniční celostátní trati JŘ č. 140 Chomutov – Cheb v katastrálním území Hájek u Ostrova, Lesov a Sadov, kdy správcem zařízení je zadavatel (OŘ Ústí nad Labem). Rovněž konkrétní kilometráž probíhajících prací se u dotčených plnění v rozhodujícím úseku překrývá (km 178,850 – 179,000 a 178,500 – 179,400), přičemž skutečnost, že není zcela shodná (rozdílné počátky a konce uvedených kilometráží) může vycházet např. z charakteru prací (každé se týkaly vždy jiného dílu trati), což však samo o sobě nezapříčiňuje místní nesouvislost.

255.     Úřad dodává, že ani zbylé úpravy, jež zadavatel učinil součástí plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“, a které promítl i do výše jeho předpokládané hodnoty, týkající se úprav GPK v navazujících úsecích (1TK km 178,018 – 178,830 + 179,210 – 181,075 a 2TK km 177,941 – 178,830 + 179,210 – 181,075), oprav železničních přejezdů (km 179,337 a 179,575) a regulace TV, místně plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ od plnění vyplývajícího z veřejné zakázky neodchyluje, neboť se nachází v navazujících úsecích vlastního zhotovení železničního spodku, svršku a trakčního vedení. Podstatnou je v nyní šetřené věci přitom právě budoucí funkce výsledků plnění, jíž je navrácení dané části dráhy do stavu, jenž umožnuje opětovné zprovoznění dotčeného úseku trati a obnovení tamního provozu železniční dopravy.

256.     Na základě výše uvedeného nemá Úřad pochyb o existenci místní souvislosti plnění veřejné zakázky a „Opravy svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“.

257.     Ve vztahu k posouzení existence věcné souvislosti plnění Úřad uvádí následující. Úřad předně v souladu se závěry předsedy Úřadu zachycenými v rámci druhostupňového rozhodnutí konstatuje, že není rozhodné, zda jsou předměty nyní šetřených plnění v souhrnu totožné s předmětem původní (zrušené) veřejné zakázky, neboť rozhodující je případná vzájemná vazba předmětů nyní přezkoumávaných plnění. Pro určení věcné souvislosti tak nejsou dány důvody blíže zkoumat, zda se plnění původní veřejné zakázky v plném rozsahu promítá do plnění veřejné zakázky a plnění s ní souvisejících, jež mají potenciál naplnit předpoklad jednoho funkčního celku při zadávání v časové souvislosti.

258.     Plnění veřejné zakázky, stejně jako plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“, se v základu vyznačuje činnostmi obdobného charakteru, kdy v obou případech se jednalo o realizaci stavebních prací (a s nimi souvisejících projektových činností), které se týkaly předmětného úseku železniční trati č. 140 (Hájek – Dalovice). V případě veřejné zakázky se konkrétně jednalo o zhotovení objektů „Sanace nestabilního tělesa v úseku km 178,850 – 179,000“, „Propustek v km 178,925“ a „Všeobecný objekt“. „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ pak v sobě zahrnovala stavební objekty a provozní soubory týkající se železničního svršku, trakčního vedení a závěrem též všeobecný objekt.

259.     Úřad v návaznosti na výše uvedené akcentuje, že samotná skutečnost, že se v obou případech jedná zejména o realizaci stavebních prací na dotčeném úseku železniční trati, a to o činnosti spočívající ve vlastní údržbě železniční trati, nezakládá zadavateli sama o sobě povinnost k nim mechanicky přistupovat jako k plnění, jež skutečně jeden funkční celek tvoří. Úřad nevylučuje, že obecně by bylo za určitých okolností možné na některé z dotčených dílčích stavebních částí nahlížet jako na souhrn relativně samostatných plnění, avšak nejen v nyní šetřeném případě je v návaznosti na věcnou souvislost plnění nutné zkoumat též souvislost funkční, neboť jedná-li se o plnění na sebe funkčně navazující, jejichž realizací zadavatel dosahuje jednotného cíle (účelu), pro nějž jsou předmětná plnění zadávána, pak společně s výše dovozenou místní a časovou souvislostí jsou naplněny základní podmínky pro závěr o existenci „jedné veřejné zakázky“.

260.     Hledisko funkční je přitom zpravidla rozhodné právě pro posouzení jednoty předmětu plnění na stavební práce, neboť ani případný závěr o rozdílnosti jednotlivých stavebních prací neznamená, že se v daném případě nejedná o předmět jedné veřejné zakázky.

261.     Funkční souvislost je nutné chápat jako určitou nezbytnou návaznost jednotlivých předmětů plnění, která je předpokladem pro určení, zda lze konstatovat existenci „jedné veřejné zakázky“ či nikoli. Funkční souvislost se tak může projevit v jednotícím záměru zadavatele, v potřebě realizovat za účelem dosažení určitého cíle ve stanoveném časovém okamžiku všechna dílčí plnění či ve vlastní podmíněnosti realizace dílčích plnění, neboť jednotlivá plnění by sama o sobě nebyla schopna požadovaný cíl stanovený zadavatelem uskutečnit.

262.     Jak již bylo uvedeno výše (viz body 234. až 239. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel poptával předmět plnění veřejné zakázky za účelem obnovení provozu dotčeného úseku železniční trati, tedy jeho záměrem a důvodem poptání dotčeného plnění bylo zajistit opět vyhovující stav dráhy, aby bylo možné zprovoznit pro účely železniční dopravy předmětný traťový úsek. Rovněž plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ zadavatel poptával za účelem eliminace nežádoucího stavu dráhy a obnovení provozu dotčeného úseku trati. Zadavatel tak obě plnění poptával za účelem uvedení dotčeného úseku železniční trati do stavu, jenž opět umožňuje obnovení provozu železniční dopravy.

263.     Vzhledem ke skutečnosti, že samotná oprava železničního spodku, jíž zadavatel mínil uskutečnit prostřednictvím veřejné zakázky, není schopna sama o sobě účel, pro nějž předmětné zadání zadavatel realizoval, naplnit, přičemž z bodu 3.1.2 c) zvláštních technických podmínek veřejné zakázky (a shodně i z doloženého aktualizovaného harmonogramu prací) vyplývá, že zadavatel si byl této skutečnosti vědom, neboť v přímé návaznosti na stavební práce veřejné zakázky počítal též s nutností zpětné pokládky svršku a obnovy trakčního vedení, je tímto dána i existence funkční souvislosti plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo a ze smlouvy II.

264.     Při posouzení existence funkční souvislosti tak Úřad v rámci nového posouzení věci přihlédl též ke skutečnosti, zda zadavatel mohl potřebu těchto „navazujících“ plnění předvídat. Vzhledem k tomu, že bez realizace železničního svršku a trakčního vedení nelze požadovaného zprovoznění dráhy dosáhnout a zadavatel s nutností koordinace s tímto plněním již v rámci dokumentace vztahující se k veřejné zakázce počítal, je splněn i tento předpoklad pro konstatování existence souvislosti obou plnění.

265.     Plnění vymezené smlouvou o dílo spočívající v realizaci prací na železničním spodku (bez zpětné pokládky železničního svršku a obnovy trakčního vedení) tedy již ze své podstaty nezajistí opětovnou funkčnost daného úseku trati tak, aby zde mohla být navrácena železniční doprava, respektive bez dalšího neumožní zamýšlené obnovení provozu trati. Jak již uvedl předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, zadavatel smlouvou o dílo realizuje pouze část celku, která sama o sobě nemůže nikdy sloužit účelu, pro který ji zadavatel pořizuje, přičemž zadavatel bezpochyby usiluje o to, aby byla dotčená část trati v určitém termínu zprovozněna.

266.     Je tedy zjevné, že zadavatel na základě smlouvy o dílo neobdrží funkční celek, neboť mu bude chybět minimálně železniční svršek a trakční vedení, pročež Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že plnění vyplývající ze smlouvy o dílo a smlouvy II byla zadávána v časové souvislosti a tvoří jeden funkční celek, respektive jednu veřejnou zakázku.

267.     Úřad uvádí, že zadavatel má obecně právo vymezit předmět veřejné zakázky dle svého uvážení, a to včetně práva na rozdělení předmětu na více částí. V takovém případě je však vždy povinen dodržet zákonná pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty uvedená v § 18 zákona.

268.     Zákon tedy zadavateli nepřikazuje, že je povinen samotné zadání plnění jako celku vést v jediném zadávacím řízení, naopak. Jak již bylo uvedeno v bodě 247. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zákon nabízí zadavateli (za účelem zajištění širší hospodářské soutěže) možnost rozdělování předmětu veřejné zakázky do více zadávacích řízení, případně na více částí v rámci jednoho zadávacího řízení. Režim zadávání takto „rozděleného“ plnění, které tvoří jeden funkční celek, však musí i nadále vycházet z výše předpokládané hodnoty stanovené součtem předpokládaných hodnot všech těchto částí, jak stanovuje § 18 odst. 1 a odst. 2 zákona, proto, aby ze strany zadavatele nedocházelo k nezákonnému obcházení zadání plnění v rámci pravidel stanovených zákonem, tedy zadání v některém z v úvahu přicházejících zadávacích řízení (a to ať již úmyslně či z nedbalosti).

269.     Předpokládaná hodnota plnění vycházejícího ze smlouvy o dílo byla zadavatelem v bodě 5.3 výzvy k podání nabídky stanovena ve výši 135 422 000 Kč bez DPH. U plnění vyplývajícího ze smlouvy II zadavatel v rámci bodu 5.3 výzvy k podání nabídky II určil, že jeho předpokládaná hodnota činí 20 198 000 Kč bez DPH. V součtu tak předpokládaná hodnota plnění tvořícího jeden funkční celek a zadávaného v časové souvislosti (jak bylo Úřadem dovozeno výše v bodech 234. až 266. odůvodnění tohoto rozhodnutí) činí 155 620 000 Kč bez DPH, tedy částku, jež překračuje limit stanovený v § 4 nařízení vlády o finančních limitech (137 366 000 Kč), tj. limit (pro veřejné zakázky na stavební práce) určující, že se z hlediska zákona jedná o veřejnou zakázku nadlimitní, kterou je zadavatel i dle § 158 odst. 1 zákona povinen zadat v zadávacím řízení.

270.     Vzhledem ke skutečnosti, že rozdíl mezi finančním limitem stanoveným v § 4 nařízení vlády o finančních limitech a výší předpokládané hodnoty plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo činí necelé 2 miliony Kč, dochází dokonce v nyní šetřeném případě k naplnění režimu nadlimitní veřejné zakázky již po započtení části plnění „Oprava svršku a TV v úseku Hájek – Dalovice km 178,500 – 179,400“ týkající se trakčního vedení, jehož cena dle smlouvy II činí 3 142 275 Kč bez DPH. Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli následně došlo dodatkem č. 1 k dalšímu navýšení ceny plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo, a to na částku 163 038 635,70 Kč bez DPH (tedy k navýšení o 27 648 862,50 Kč), nemění tato skutečnost již nic na tom, že zadavatel v důsledku chybně stanovené výše předpokládané hodnoty plnění tvořícího jeden funkční celek a zadávaného v časové souvislosti nesprávně určil režim veřejné zakázky.

271.     Zadavatel tedy v souvislosti se zadáváním plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo pochybil, když stanovil, že se jedná o podlimitní sektorovou veřejnou zakázku, jíž není dle § 158 odst. 1 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, a k zadání v rámci zadávacího řízení dle zákona nepřistoupil.

272.     Poukazuje-li navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 22. 4. 2021, že Úřad by měl vypořádat veškeré body podaného návrhu, tj. i skutečnosti, týkající se namítaného nezákonného postupu zadavatele při zrušení původní veřejné zakázky a namítaného propojení realizačních subjektů (střetu zájmů), Úřad uvádí, že řešení těchto skutečností není a ani nemůže být předmětem nyní vedeného správního řízení zahájeného na návrh ze dne 25. 9. 2020, tj. na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.

273.     Jak již uvedl Úřad v bodě 122. odůvodnění napadeného rozhodnutí, zákon předvídá, že návrhem lze ve smyslu § 250 zákona napadnout veškeré úkony i opomenutí zadavatele, které nejsou se zákonem v souladu a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele. Podmínkou přezkumu návrhem napadených skutečností ze strany Úřadu je však mimo jiné splnění základních náležitostí návrhu, dodržení lhůty pro podání dotčeného návrhu (tj. včasnost podání návrhu) a řádné složení kauce (ve smyslu její správné výše a dodržení zákonné lhůty pro její složení).

274.     V nyní šetřeném případě nemá Úřad pochyb o tom, že obdržel návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, což jednoznačně vyplývá nejen ze samotného nadpisu návrhu („[n]ávrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 zákona“), ale též z vlastního obsahu návrhu, kde se navrhovatel domáhá a navrhuje, aby Úřad na základě skutečností uvedených v dotčeném návrhu zakázal plnění smlouvy o dílo. Úřad nadto dodává, že z výpisu z účtu navrhovatele, jejž učinil navrhovatel součástí návrhu, vyplývá, že navrhovatel společně s návrhem ze dne 25. 9. 2020 přistoupil ke složení kauce ve výši 200 000 Kč, tj. kauce odpovídající právě podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy.

275.     Úřad dodává, že ačkoli navrhovatel brojil proti zrušení původní veřejné zakázky a proti skutečnostem týkajících se namítaného propojení realizačních subjektů (možné existence střetu zájmů) již námitkami ze dne 24. 8. 2020, na které zadavatel reagoval vydáním rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 9. 2020 (jež navrhovatel dle svého vyjádření obdržel téhož dne), návrh navrhovatele ze dne 25. 9. 2020 Úřad obdržel rovněž až dne 25. 9. 2020, tj. nikoli ve lhůtě dle § 251 odst. 2 zákona (do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítl). Úřad přitom jiný návrh navrhovatele týkající se původní veřejné zakázky či veřejné zakázky do doby vydání tohoto rozhodnutí neobdržel.

276.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy navrhovatel podal návrh na uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, přičemž po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku lze dle § 250 odst. 2 zákona podat právě pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona (a to i bez předchozího podání námitek), je předmětem přezkumu nyní vedeného správního řízení toliko otázka, zda jsou dány důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, nikoli otázka zákonnosti zrušení zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku a otázka týkající se možné existence střetu zájmů dotčených realizačních subjektů. Na skutečnosti týkající se zrušení původní veřejné zakázky a propojení realizačních subjektů tak lze s ohledem na obsah návrhu, kdy navrhovatel na předmětné poukazuje v souvislosti s namítaným nezákonným uzavřením smlouvy o dílo, nahlížet právě pouze jako na okolnosti uzavření smlouvy o dílo a namítaného nezákonného dělení veřejné zakázky, nikoli však jako na námitku utvářející další rozsah předmětného návrhu navrhovatele.

277.     Uvádí-li dále navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 22. 4. 2021, že Úřad by měl z úřední povinnosti zahájit též řízení o zákazu plnění smlouvy II a dodatku č. 1 smlouvy o dílo, jakož i řízení ve vztahu k veškerým dalším (navrhovatelem blíže nespecifikovaným) smlouvám a dodatkům vztahujícím se k plnění předmětného věcného celku, Úřad akcentuje, že z ustanovení § 264 odst. 1 zákona vyplývá, že zákaz plnění může být uložen pouze u smlouvy, jež byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona, kdy podstatnou je především skutečnost, že zákaz plnění smlouvy je možné dle předmětného ustanovení zákona (§ 264 odst. 1) uložit pouze v řízení zahájeném na návrh, tedy nikoli v řízení vedeném z moci úřední. Navrhovatel se přitom v rámci podaného návrhu domáhá výhradně uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.

278.     Závěrem této části rozhodnutí Úřad ve smyslu závěrů předsedy Úřadu uvedených v rámci druhostupňového rozhodnutí též dodává, že nelze obhajovat výše uvedený postup zadavatele (ve smyslu nezákonného rozdělení předmětu veřejné zakázky a v důsledku nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty plnění a uzavření smlouvy o dílo způsobem mimo režim zákona) řešením časové tísně, neboť byl-li zadavatel skutečně ve vztahu k poptávanému plnění v časové tísni, jak tvrdí, lze pro řešení nastalé situace využít vhodného postupu, jenž by byl v souladu se zákonem (např. jednacího řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona či jiné, jsou-li podmínky pro jejich užití splněny) a nikoli volit způsob uzavření smlouvy, jenž zákon obchází.

279.     Úřad uzavírá, že za situace, kdy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku s odkazem na § 158 odst. 1 zákona postupem mimo zadávací řízení, ačkoli zákonné podmínky pro takový postup splněny reálně nebyly, když zadavatel de facto rozdělil předmět veřejné zakázky (jímž je plnění vyplývající nejen ze smlouvy o dílo, ale minimálně též ze smlouvy II), tak, že současně došlo i ke snížení její předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 zákona, nelze na takový postup zadavatele vedoucí k uzavření smlouvy o dílo nahlížet jako na souladný se zákonem. Ustanovení § 18 odst. 1 a 2 zákona jednoznačně stanovují, že v případě rozdělení veřejné zakázky na části se předpokládaná hodnota určí na základě součtu předpokládaných hodnot všech dotčených částí, tj. plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, jako je tomu i v případě plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo a smlouvy II, jak dovodil Úřad v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

280.     Zadavatel tak v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo porušil zákon, když tuto smlouvu uzavřel postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení či předběžného oznámení, ačkoli byl povinen toto oznámení či předběžné oznámení uveřejnit v rámci vedení některého z v úvahu přicházejících zadávacích řízení dle zákona. Zadavatel k vedení příslušného druhu zadávacího řízení nepřistoupil, neboť postupoval za účelem zadání veřejné zakázky postupem mimo zadávací řízení dle § 158 odst. 1 zákona, ačkoli zákonné podmínky pro uplatnění tohoto režimu naplněny nebyly, když se v případě dotčené veřejné zakázky reálně jednalo o veřejnou zakázku nadlimitní, kterou je zadavatel i v případě zadávání sektorové veřejné zakázky povinen zadat v zadávacím řízení. Úřad pro úplnost dodává, že v případě šetřené veřejné zakázky neshledal ani naplnění podmínek pro aplikaci jiných zákonem upravených výjimek pro zadání sektorových veřejných zakázek mimo zadávací řízení (§ 29, § 158 odst. 2 zákona, § 159, § 160 zákona), přičemž zadavatel ani uplatněním některé z těchto výjimek ve svých vyjádřeních neargumentoval a jejich aplikace nevyplývá ani z dokumentace vztahující se k veřejné zakázce.

281.     Ve vztahu k ustanovení § 254 odst. 1 písm. a) zákona Úřad v nyní šetřené věci konstatuje, že za situace, kdy veřejná zakázka z hlediska výše předpokládané hodnoty plnění spadá pod režim veřejné zakázky nadlimitní, nejsou dány předpoklady ani pro uplatnění možnosti užití zjednodušeného podlimitního řízení, tedy k uveřejnění výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení. Z obdržené dokumentace vztahující se k veřejné zakázce rovněž nevyplývá, že by zadavatel za účelem zadání veřejné zakázky uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu dle § 212 odst. 2 zákona.

K uložení zákazu plnění smlouvy o dílo

282.     Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad výše v tomto rozhodnutí dovodil, že smlouva o dílo byla zadavatelem uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. a) zákona, byla v nyní šetřeném případě naplněna též podmínka dle § 264 odst. 1 zákona pro uložení zákazu plnění smlouvy o dílo.

283.     Ustanovení § 264 odst. 3 a 4 zákona však ve vztahu k uložení zákazu plnění smlouvy současně vymezují, že v odůvodněných případech i přes postup zadavatele dle § 254 odst. 1 zákona Úřad zákaz plnění smlouvy ve výsledku neuloží, popř. jej uloží, avšak s odkladem, a to v délce až 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Zákon tak přihlíží ke skutečnosti, že ve výjimečných případech na pokračování plnění smlouvy existuje veřejný zájem, jenž je však zadavatel povinen prokázat. Dle § 254 odst. 6 zákona je přitom zadavatel (v případě, že hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona) tak povinen učinit již ve svém vyjádření k návrhu, jehož součástí musí být tvrzení a návrhy důkazních prostředků k prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, přičemž po uplynutí lhůty pro doručení vyjádření zadavatele k návrhu nelze předmětná tvrzení a návrhy důkazních prostředků dále měnit nebo rozšiřovat.

284.     Před vlastním rozhodnutím o uložení zákazu plnění smlouvy o dílo tak Úřad přistoupil k posouzení existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, které by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy o dílo dle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, tj. důvodů předkládaných zadavatelem ve vyjádření k návrhu ze dne 5. 10. 2020. Předmětem dalšího šetření Úřadu tedy bylo, zda lze na základě zadavatelem tvrzených a prokázaných skutečností reálně předmětné důvody shledat a zákaz plnění smlouvy o dílo na základě nich ve výsledku neuložit.

285.     Ve vztahu k pojmu „veřejný zájem“ Úřad úvodem konstatuje, že se jedná o typicky neurčitý právní pojem, jehož obsah a rozsah se tak může případ od případu měnit. Obecně se však musí jednat o takový zájem, jenž lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Daný zájem přitom nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy.

286.     V konkrétním správním řízení přitom může nastat situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě, pročež objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. V takovém případě je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl popřen na úkor ostatních. Úřad dodává, že současně rovněž nelze, a to ani v nyní šetřeném případě, odhlédnout od skutečnosti, že veřejný zájem je naplňován též prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dle zákona, kdy primárním účelem zákonem nastavených pravidel pro zadávání veřejných zakázek je mj. zajištění hospodářské soutěže mezi dodavateli poptávaného plnění, což je i výchozí předpoklad pro transparentní a efektivní alokaci veřejných prostředků.

287.     Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 5. 10. 2020 uvedl přesvědčení, že v nyní šetřeném případě důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které odůvodňují pokračování plnění smlouvy o dílo, tedy důvody pro postup dle § 264 odst. 4 zákona, existují.

288.     Zadavatel předně sdělil, že práce na plnění veřejné zakázky jsou již v pokročilém stádiu, kdy již ke dni vyhotovení vyjádření zadavatele k návrhu došlo k odstranění celého železničního svršku a podstatné části železničního spodku. V případě, že by Úřad pravomocně rozhodl o uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, zůstala by na místě rozestavěná stavba neschopná zavedení drážního provozu. Zadavatel by tak zřejmě nemohl na dotčeném úseku trati obnovit provoz nejméně řadu dalších měsíců, tj. do doby, než by zajistil nového zhotovitele pro dokončení stavby.

289.     K naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem zadavatel uvedl, že stavba dráhy celostátní (tedy i stavba v rámci plnění veřejné zakázky) je dle § 5 odst. 1 zákona o dráhách stavbou veřejně prospěšnou, kdy dle § 5 odst. 2 zákona o dráhách se jedná o stavbu, pro jejíž realizaci je možné odejmout vlastnické právo dle zákona o vyvlastnění, pročež se jedná o stavbu ve veřejném zájmu. Činností ve veřejném zájmu je dle zadavatele rovněž jeho činnost při provozování železniční dopravní cesty dle § 21 odst. 1 zákon č. 77/2002 Sb.

290.     S ohledem na výše uvedené zadavatel dovozuje, že stavba prováděná při realizaci veřejné zakázky je stavbou ve veřejném zájmu, pročež i na plnění smlouvy o dílo veřejný zájem existuje. Ve vztahu k intenzitě tvrzeného veřejného zájmu zadavatel dále sdělil, že předmětná železniční trať je nejen dráhou celostátní (určenou pro celostátní a mezinárodní přepravu), ale současně se jedná o trať zařazenou do sítě TEN-T, tedy o dopravní stavbu evropského významu.

291.     Dle zadavatele právní důsledky uloženého zákazu a povaha plnění smlouvy o dílo odůvodňují, že k naplnění veřejného zájmu ve věci nebude postačovat odložení zákazu plnění, ale bude nutné od něj zcela upustit, a to v souvislosti s následujícími skutečnostmi.

292.     Výsledek plnění smlouvy o dílo má charakter věci nemovité, kterou nelze vrátit v rámci vzájemného vypořádání stran smlouvy, kdy v případě uložení zákazu plnění dotčené smlouvy by zadavateli zůstala rozestavěná stavba, jejíž hodnotu by byl nucen uhradit zhotoviteli. Ve výsledku by zadavatel pro stát nabyl nedokončenou dopravní stavbu, kterou by následně (po předpokládaném dokončení) i provozoval, avšak na její kvalitu by neměl smluvní záruku a po zhotoviteli by nemohl uplatňovat ani případné vady díla. Pro uvedení drážního úseku do provozu je přitom nutné úplné dokončení díla vč. kolaudace a uskutečnění zkušebního provozu. K naplnění veřejného zájmu (obnovení provozu na železniční trati) je proto dle zadavatele zapotřebí úplné splnění smlouvy o dílo.

293.     Úřad k výše uvedeným tvrzením zadavatele předně konstatuje, že nijak nezpochybňuje skutečnost, že stavba dráhy, v nyní šetřeném případě dráhy celostátní (navíc zařazené do systému TEN-T), je veřejně prospěšná, jak dokládá též ustanovení § 5 odst. 1 zákona o dráhách, neboť dráha celostátní slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě (a systém TEN-T podporuje mj. právo všech občanů EU na volný pohyb v rámci území členských států a zajišťuje tak propojení evropských regionů). Současně však Úřad dodává, že veřejně prospěšný charakter stavby dráhy sám o sobě mechanicky nezakládá existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, jež by odůvodňovaly od uložení zákazu plnění smlouvy o dílo ustoupit (popř. zákaz plnění na určitou dobu odložit).

294.     Uvádí-li zadavatel ve vztahu ke stavbě dráhy, že v případě uložení zákazu plnění smlouvy o dílo by mu zůstala de facto rozestavěná stavba neschopná plnit svou funkci, Úřad konstatuje, že tento argument rovněž nelze bez dalšího považovat za naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem. Vlastní nemožnost realizace předmětu plnění, tj. situace, kdy zadavateli není umožněno dokončit poptávané stavební práce a s nimi související činnosti, je situace, s níž by se musel potýkat i jakýkoli jiný zadavatel, jehož úmyslem je získat plnění v podobě určitého stavebního objektu. Obdobně též nelze přisvědčit zadavateli ohledně namítaných problémů s možností uplatnit smluvní záruku či vady díla, kdy opět ani v tomto případě by se postavení zadavatele nelišilo od jakéhokoli jiného zadavatele poptávajícího plnění na stavební práce.

295.     Ve vztahu k výše uvedenému, kdy zadavatel poukazuje (v případě uložení zákazu plnění smlouvy o dílo) na možné zhoršení svého postavení vůči zhotoviteli stavby, Úřad v souladu s ustanovením § 264 odst. 3 zákona připomíná, že ani ekonomické zájmy přímo spojené s veřejnou zakázkou, mezi něž se řadí mj. i náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění dotčené smlouvy, důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy o dílo nepředstavují.

296.     Obecně jsou důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem představovány naopak zcela mimořádnými okolnostmi, jež jsou schopny aplikaci účinků zákazu plnění smlouvy (v nyní šetřeném případě smlouvy o dílo) vyloučit. Zadavatelem předkládané důvody a v důsledku též uváděný veřejný zájem tak musí skutečně dosahovat určité intenzity, kdy by uložení zákazu plnění smlouvy o dílo vedlo nutně k nedozírným celospolečenským dopadům, respektive k situaci, jež by svými negativními dopady byla ve zjevném nepoměru oproti stavu, kdy by Úřad od uložení zákazu plnění smlouvy o dílo upustil, popř. jej odložil. Podstatou pro rozhodnutí o uložení zákazu plnění smlouvy je tedy skutečnost, zda případné negativní dopady spojené s uložením zákazu plnění smlouvy o dílo mají v šetřeném případě natolik intenzivní charakter, aby ve výsledku odůvodnily pokračování plnění dané smlouvy (smlouvy o dílo), jež byla uzavřena v rozporu se zákonem.

297.     Jak již Úřad uvedl výše, nerozporuje, že stavba dráhy celostátní je stavbou veřejně prospěšnou. Na tuto skutečnost zadavatel ve svém vyjádření ze dne 5. 10. 2020 navázal argumentací, že rovněž činnost zadavatele při provozování železniční dopravní cesty je ve smyslu § 21 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb. činností ve veřejném zájmu, z čehož zadavatel ve výsledku dovozuje, že stavba realizovaná na základě smlouvy o dílo je stavbou ve veřejném zájmu, pročež pokračování plnění smlouvy o dílo je dle něj nezbytné proto, aby byla tato veřejně prospěšná stavba uvedena zpět do provozuschopného stavu a aby nedošlo k oddálení zprovoznění dotčeného úseku trati.

298.     Z právě uvedeného vyplývá, že zadavatel ve vztahu k naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem staví svou argumentaci kromě existence veřejně prospěšné stavby též na veřejném zájmu vycházejícím z vlastní činnosti zadavatele, kdy úkolem zadavatele je mj. provozovat železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu (§ 21 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb.). Odpovědností zadavatele je tak zajišťování provozu a provozuschopnosti železniční dopravní cesty, tj. takového technického stavu, který umožní její bezpečné užívání k provozování železniční dopravy. Podstatou činnosti zadavatele je tak zajištění možnosti dopravy na dotčeném území, a to ve smyslu podmínek dopravy plynulé a bezpečné (tj. podmínek pro zajištění existence dopravní obslužnosti daného území).

299.     Obecně veřejný zájem na provozu železniční dopravní cesty (a to jak z hlediska dopravy osobní, tak i nákladní) je tudíž nepochybně dán, a to v závislosti na zajištění potřeby dopravní obslužnosti dotčeného území. S ohledem na význam provozu železniční dopravní cesty a zadavatelem ve vztahu ke stavbě dráhy dovozené existence „stavby ve veřejném zájmu“, lze přitom uvést, že na stavbu veřejně prospěšnou (stavbu dráhy) jakožto základní prvek existence železniční dopravní cesty je tudíž možné nahlížet jako na předpoklad zajištění veřejného zájmu spočívajícího v provozování železniční dopravní cesty, jež ve výsledku zabezpečuje podmínky pro zajištění dopravní obslužnosti daného území.

300.     Úřad tak s ohledem na výše uvedené skutečnosti přistoupil k posouzení, zda by v nyní šetřeném případě v souvislosti s uložením zákazu plnění smlouvy o dílo vyvstaly takové celospolečensky negativní dopady (důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem), jež by odůvodňovaly, aby Úřad od předmětného uložení zákazu plnění smlouvy o dílo upustil.

301.     Vzhledem ke skutečnosti, že veřejný zájem vyplývající z provozování železniční dopravní cesty je de facto podmínkou pro zajištění dopravní obslužnosti dotčeného území, kdy provozováním železniční dopravní cesty jsou míněny činnosti, jimiž se zabezpečuje a obsluhuje železniční dopravní cesta a organizuje železniční doprava (viz § 2 písm. b) zákona č. 77/2002 Sb.), zaměřil se Úřad na skutečnost, jakým způsobem je po dobu realizace plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo zajištěna náhradní doprava ve smyslu dopravy osobní i nákladní, jež by byla jinak zabezpečována právě prostřednictvím dané železniční dopravní cesty, tedy, zda by po dobu potřebnou k zajištění realizace plnění vyplývajícího ze smlouvy o dílo (po uložení zákazu plnění) byla zachována dopravní obslužnost dotčené oblasti.

302.     Úřad za tímto účelem vyzval zadavatele ke sdělení, jakým způsobem je v rámci opravovaného úseku trati zajištěna náhradní dopravní obslužnost (ve smyslu dopravy osobní i nákladní) v souvislosti s pracemi realizovanými na základě smlouvy o dílo (ve znění dodatku č. 1) a smlouvy II (plnění tvořící jeden funkční celek) a k předložení dokladů, na základě nichž je případný smluvní vztah na zajištění náhradní dopravní obslužnosti zajištěn. Dle odpovědi zadavatele ze dne 9. 4. 2021 je nákladní doprava vedena po odklonových trasách, přičemž doprava osobní je řešena náhradní autobusovou dopravou, kterou si zajišťuje každý dopravce sám dle zpracovaných opatření na zajištění náhradní obslužnosti během výluk.

303.     Z výše uvedeného vyjádření zadavatele vyplývá, že dopravní obslužnost je v rámci dotčené oblasti zajištěna, a to jak z hlediska dopravy osobní, tak nákladní, přičemž Úřadu nejsou známy žádné relevantní skutečnosti (a zadavatel ani žádné takové netvrdí), které by nasvědčovaly tomu, že zajištění takovéto náhradní dopravy není možné za obdobných podmínek i do budoucna. Argumentuje-li zadavatel ve svém vyjádření k návrhu skutečnostmi souvisejícími se zpracováním návrhu plánu výluk a nemožností jej svévolně měnit, Úřad podotýká (a potvrzuje to následně i sám zadavatel v předmětném vyjádření), že zákon o dráhách upravuje i možnosti omezení provozování dráhy či její části v rámci činností, jež nejsou do schváleného plánu omezení zahrnuty (viz § 23c odst. 3 zákona o dráhách).

304.     Zmiňuje-li dále zadavatel v rámci svého vyjádření k návrhu, že jako provozovatel dráhy je povinen hradit dopravcům náklady na zajištění náhradní dopravy (viz např. § 36 odst. 2 zákona o dráhách), nelze z jím uváděných skutečností ani v tomto směru shledat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem. Ze zadavatelem tvrzených skutečností nevyplývá, že by předmětné náklady (ať již v době řádného plnění v rámci smlouvy o dílo či v době případného uložení zákazu plnění dané smlouvy) pro něj představovaly enormní zátěž mající ve svém důsledku vliv na schopnost zadavatele dále zabezpečovat činnosti související s provozováním železniční dopravní cesty.

305.     Úřad v souvislosti s výše uvedeným pro úplnost rovněž ověřil, v jakém stavu se v současné době realizace plnění ze smlouvy o dílo nachází. Dle sdělení zadavatele ze dne 19. 2. 2021 došlo k posunu ukončení kolejových výluk na první čtvrtletí roku 2021, přičemž konec lhůty pro dokončení stavebních prací připadá na 28. 5. 2021. Celková lhůta pro dokončení díla přitom činí celkem 12 měsíců od zahájení stavebních prací, tj. do 28. 8. 2021.

306.     Úřad pro úplnost též dodává, že mu v době vydání tohoto rozhodnutí není známo, že by smlouva o dílo již byla splněna, když součástí jejího předmětu plnění má být kromě realizace vlastních stavebních prací mj. i vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a předání geodetické dokumentace skutečného provedení stavby, přičemž lhůta pro dokončení díla připadá na 28. 8. 2021.

307.     Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že v nyní šetřeném případě neshledal, že by uložení zákazu plnění smlouvy o dílo vedlo k celospolečensky negativním dopadům v oblasti dopravy (dopravní obslužnosti), pročež nejsou dány důvody neuložit zákaz plnění smlouvy o dílo, a to ani důvody pro odložení tohoto zákazu ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. K institutu odkladu zákazu plnění smlouvy Úřad pouze dodává, že je výrazně limitován zejména termínem dodání předmětu plnění, kdy jakkoli stanovený odklad (k němuž však Úřad v nyní šetřeném případě důvody neshledal) by v určitých případech mohl vést ke kompletnímu splnění smluvního závazku.

308.     Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřeném případě neshledal, že by zadavatel na základě jím uváděných skutečností prokázal existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, jež by vyžadovaly pokračování plnění smlouvy o dílo, tedy naplnění podmínek pro postup dle § 264 odst. 4 či § 264 odst. 3 zákona (odložení zákazu plnění), přičemž zadavatel uzavřel smlouvu o dílo postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad rozhodl o uložení zákazu plnění smlouvy o dílo, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

309.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

310.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy o dílo, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

311.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000382.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží

1.             Mgr. Martin Horák, advokát, Jandova 208/8, 190 00 Praha 9

2.             Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1

3.             Chládek & Tintěra, a.s., Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy