číslo jednací: 18176/2021/500/AIv
spisová značka: S0061/2021/VZ

Instance	I.
Věc	Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akcí / Obecné právní poradenství ve vybraných oblastech
Účastníci	Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2021
Datum nabytí právní moci	18. 6. 2021
Dokumenty	2021_S0061.pdf 531 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0061/2021/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-18176/2021/500/AIv

Brno 01.06.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 18. 2. 2021, jehož účastníkem je:

obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek

„Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec-Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP 512“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 12. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 18. 1. 2016 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dne 1. 1. 2021 vymazán z obchodního rejstříku původní název Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o.),
„Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 – D8, II. etapa“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 8. 4. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 24. 5. 2016 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
„Poskytování právních služeb“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 30. 9. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 7. 11. 2016 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem Mgr. Jan Matějíček, advokát, ev. č. ČAK 11207, se sídlem Římská 1222/33, 120 00 Praha 2,
„Obecné právní poradenství ve vybraných oblastech“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 27. 10. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 12. 2016 uzavřena smlouva s vybraným dodavatelem Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dne 1. 1. 2021 vymazán z obchodního rejstříku původní název Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o.),

rozhodl takto:

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy č. 8/KSÚS/2016 uzavřené dne 18. 1. 2016 s dodavatelem Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dne 1. 1. 2021 vymazán z obchodního rejstříku původní název Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o.), v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec-Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP 512“, ze smlouvy č. 201/KSÚS/2016 uzavřené dne 24. 5. 2016 s dodavatelem MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 – D8, II. etapa“, ze smlouvy č. 595/00066001/2016 uzavřené dne 7. 11. 2016 s dodavatelem Mgr. Jan Matějíček, advokát, ev. č. ČAK 11207, se sídlem Římská 1222/33, 120 00 Praha 2, v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování právních služeb“, a ze smlouvy č. 588/00066001/2016 uzavřené dne 1. 12. 2016 se jmenovaným dodavatelem Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o. v rámci zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Obecné právní poradenství ve vybraných oblastech“, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v nadlimitním režimu podle části čtvrté citovaného zákona, přičemž uvedený postup jmenovaného obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 80 000,- (osmdesát tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI REALIZACI PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

1. Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – za účelem získání plnění, jež se týká poskytování právních služeb a právního poradenství, uzavřel v roce 2016 smlouvy na základě čtyř samostatných poptávkových řízení.

2. Dne 18. 1. 2016 uzavřel zadavatel smlouvu č. 8/KSÚS/2016 na předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec-Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP 512“ (dále jen „veřejná zakázka č. 1“), dne 24. 5. 2016 uzavřel zadavatel smlouvu č. 201/KSÚS/2016 na předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 – D8, II. etapa“ (dále jen „veřejná zakázka č. 2“), dne 7. 11. 2016 uzavřel zadavatel smlouvu č. 595/00066001/2016 na předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Poskytování právních služeb“ (dále jen „veřejná zakázka č. 3“) a dne 1. 12. 2016 uzavřel zadavatel smlouvu č. 588/00066001/2016 na předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Obecné právní poradenství ve vybraných oblastech“ (dále jen „veřejná zakázka č. 4“).

Veřejná zakázka č. 1

3. Ve výzvě k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ze dne 16. 12. 2015 se v části 2. „Předmět veřejné zakázky“ uvádí, že předmětem plnění výše uvedené veřejné zakázky je poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec-Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP 512.

4. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 1 dle citované výzvy k podání nabídky činí celkem 1 890 000,- Kč bez DPH.

5. Požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů je v citované výzvě stanoven následovně: „uchazeč před podpisem smlouvy ze strany zadavatele předloží zadavateli následující dokumenty (v originále či úředně ověřené kopii):

a) v souladu s ustanovením § 54 písm. a) zákona výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán (výpis z obchodního rejstříku či jiné evidence nesmí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky),

b) v souladu s ustanovením § 54 písm. b) zákona doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím rozsahu předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,

c) v souladu s ustanovením § 54 písm. c) zákona doklad vydaný Českou advokátní komorou, prokazující členství uchazeče v této komoře,

d) čestné prohlášení uchazeče, že jeho pojištění odpovědnosti za škodu pokrývá celý rozsah plnění výše uvedené veřejné zakázky malého rozsahu, podepsané osobou oprávněnou za uchazeče jednat.“

6. V části 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídky se uvádí, že „místem plnění veřejné zakázky je zpravidla sídlo zadavatele.“

7. Doba plnění veřejné zakázky č. 1 je podle části 5. „Doba plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídky stanovena na 3 roky od uzavření smlouvy.

8. Základním hodnotícím kritériem hodnocení nabídek je podle části 9. „Způsob hodnocení nabídek“ citované výzvy k podání nabídky nejnižší nabídková cena za jednu hodinu poskytovaných právních služeb. Předmětem hodnocení bude nabídková cena v Kč bez DPH.

9. Předmět plnění veřejné zakázky č. 1 je stanoven v návrhu smlouvy, který byl součástí zadávací dokumentace. V bodě 1.1 čl. I. „Předmět smlouvy“ se jako předmět plnění smlouvy uvádí:

a) úprava a doplnění zadavatelem poskytnutých závazných vzorů smluv, případně vytvoření nových vzorů smlouvy, zejména smlouvy typu: kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce, smlouva o právu stavby, smlouva o právu provést stavbu, smlouva o zřízení věcného břemene (služebnosti) apod. vždy dle konkrétních skutkových okolností daného případu,

b) příprava návrhů na vklad (kupní smlouvy aj.) a záznam do katastru nemovitostí (smlouva o převodu aj.) v konkrétních případech,

c) úprava a doplnění zadavatelem poskytnutých závazných vzorů smluv o přeložkách inženýrských sítí, komunikací aj. vždy dle konkrétních skutkových okolností daného případu. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytujícím zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

d) příprava návrhů na vklad kompletních smluv o zřízení věcného břemene (služebnosti) v konkrétních případech. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytující zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

e) sestavení a uzavření smluv o budoucím převzetí stavebních objektů (obce, kraje, povodí apod.) v konkrétních případech. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytující zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

f) právní pomoc při vyvlastňovacích řízeních, zejména sepis a podání návrhu na vyvlastnění, zastupování ve vyvlastňovacím řízení, podání opravných prostředků, účast na jednání s protistranou na smírném řešení věci apod.,

g) právní pomoc při přípravě zadávacích řízení na stavební práce a/nebo služby dle potřeb zadavatele,

h) přípravu dalších dokumentů podle požadavků zadavatele,

i) zastupování v souvisejících správních a soudních řízeních dle požadavků zadavatele.

10. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace uchazečů a hodnocení nabídek ze dne 6. 1. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 5 nabídek. Dále se v protokolu uvádí, že hodnotící komise vyhodnotila podle hodnotícího kritéria – nejnižší nabídkové ceny za hodinu poskytovaných právních služeb – nabídku dodavatele Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dne 1. 1. 2021 vymazán z obchodního rejstříku původní název Advokátní kancelář Jansta, Kostka spol. s r.o.) [dále jen „AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o.“] jako nejvhodnější.

11. Rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 7. 1. 2016 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o.

12. Dne 18. 1. 2016 byla v šetřeném případě uzavřena Smlouva o poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec-Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP 512, č. 8/KSÚS/2016 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 1“) s vybraným dodavatelem AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o.

13. V čl. V. „Cena za Právní služby“ uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 je v bodě 5.3 uvedeno, že „maximální a nepřekročitelná výše smluvní odměny za Právní služby poskytované dle této Smlouvy činí 1 890 000,- Kč bez DPH.“

14. Součástí dokumentace poskytnuté Úřadu zadavatelem je i opis seznamu přijatých faktur, na základě kterých zaplatil zadavatel vybranému dodavateli AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o. za právní služby v souvislosti s plněním veřejné zakázky č. 1. Celková částka, kterou zadavatel vybranému dodavateli AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o. za právní služby uhradil, činí 1 485 627,- Kč vč. DPH.

Veřejná zakázka č. 2

15. Ve výzvě k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ze dne 8. 4. 2016 se v části 2. „Předmět veřejné zakázky“ uvádí, že předmětem plnění výše uvedené veřejné zakázky je poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7-D8, II. etapa. Právní služby budou zahrnovat zejména:

a) úpravu a doplnění zadavatelem poskytnutých závazných vzorů smluv, zejména smlouvy typu: kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce, smlouva o právu stavby, smlouva o právu provést stavbu, smlouva o zřízení věcného břemene, (služebnosti) apod. vždy dle konkrétních skutkových okolností daného případu,

b) přípravu návrhů na vklad (kupní smlouvy aj.) a záznam do katastru nemovitosti (smlouva o převodu aj.) v konkrétních případech,

c) úpravu a doplnění zadavatelem poskytnutých závazných vzorů smluv o přeložkách inženýrských sítí, komunikací aj. vždy dle konkrétních skutkových okolností daného případu. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytujícím zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

d) přípravu návrhů na vklad kompletních smluv o zřízení věcného břemene (služebnosti) v konkrétních případech. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytující zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

e) sestavení a uzavření smluv o budoucím převzetí stavebních objektů (obce, kraje, povodí apod.) v konkrétních případech. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytujícím zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

g) právní pomoc při přípravě zadávacích řízení na stavební práce a/nebo služby dle potřeb zadavatele,

h) přípravu dalších dokumentů podle požadavků zadavatele,

i) zastupování v souvisejících správních a soudních řízeních dle požadavků zadavatele.

16. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 2 je v citované výzvě k podání nabídky stanovena na 1 910 000,- Kč bez DPH.

17. V části 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídky se uvádí, že „místem plnění veřejné zakázky je Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace.“

18. Doba plnění veřejné zakázky č. 2 je podle části 5. „Termíny plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídky uvedena v rozmezí let 2016 – 2018.

19. Základním hodnotícím kritériem hodnocení nabídek je podle části 9. „Způsob hodnocení nabídek“ citované výzvy k podání nabídky nejnižší nabídková cena. Předmětem hodnocení bude celková nabídková cena v Kč bez DPH.

20. Požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů je v citované výzvě stanoven následovně: „uchazeč před podpisem smlouvy ze strany zadavatele předloží zadavateli následující dokumenty (v originále či úředně ověřené kopii):

a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán (výpis z obchodního rejstříku či jiné evidence nesmí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky),

b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,

c) čestné prohlášení uchazeče, že jeho pojištění odpovědnosti za škodu pokrývá celý rozsah plnění výše uvedené veřejné zakázky malého rozsahu, podepsané osobou oprávněnou za uchazeče jednat.“

21. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace uchazečů a hodnocení nabídek ze dne 19. 4. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 4 nabídky. Dále se v protokolu uvádí, že hodnotící komise vyhodnotila podle hodnotícího kritéria – nejnižší nabídkové ceny – nabídku dodavatele MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „MT Legal s.r.o.“) jako nejvhodnější.

22. Rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 5. 5. 2016 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele MT Legal s.r.o.

23. Dne 24. 5. 2016 byla v šetřeném případě uzavřena Smlouva o poskytování právních služeb v souvislosti s majetkoprávní přípravou akce: II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7-D8, II. etapa, č. 201/KSÚS/2016 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 2“) s vybraným dodavatelem MT Legal s.r.o.

24. V čl. V. „Cena za Právní služby“ uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 je v bodě 5.3 uvedeno, že „maximální a nepřekročitelná výše smluvní odměny za Právní služby poskytované dle této Smlouvy činí 1 910 000,- Kč bez DPH“.

25. Součástí dokumentace poskytnuté Úřadu zadavatelem je i opis seznamu přijatých faktur, na základě kterých zaplatil zadavatel vybranému dodavateli MT Legal s.r.o. za právní služby v souvislosti s plněním veřejné zakázky č. 2. Celková částka, kterou zadavatel vybranému dodavateli MT Legal s.r.o. za právní služby uhradil, činí 1 949 314,- Kč vč. DPH.

Veřejná zakázka č. 3

26. Ve výzvě k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ze dne 30. 9. 2016 se v části 2. „Předmět veřejné zakázky“ uvádí, že předmětem plnění výše uvedené veřejné zakázky je:

zastupování při jednání před státními a jinými orgány, zejména před soudy, obchodními soudy, notáři, obecními, krajskými a speciálními úřady, policií a dalšími orgány státní správy, ve všech dohodnutých věcech,
poskytování porad a konzultací v rámci vyřizování běžné právní agendy,
příprava a sepisování potřebných písemností právního charakteru.

27. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 3 je v citované výzvě k podání nabídky stanovena na 1 990 000,- Kč bez DPH.

28. V části 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídky se uvádí, že „místem plnění výše uvedené veřejné zakázky je Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace.“

29. Doba plnění veřejné zakázky č. 3 je podle části 5. „Termíny plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídek uvedena v rozmezí let 2016 – 2018.

30. Základním hodnotícím kritériem hodnocení nabídek je podle části 9. „Způsob hodnocení nabídek“ citované výzvy k podání nabídky nejnižší nabídková cena. Předmětem hodnocení bude celková nabídková cena bez DPH.

31. Požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů je v citované výzvě stanoven následovně: „uchazeč před podpisem smlouvy ze strany zadavatele předloží zadavateli následující dokumenty (v originále či úředně ověřené kopii):

32. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace uchazečů a hodnocení nabídek ze dne 14. 10. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 2 nabídky. Dále se v protokolu uvádí, že hodnotící komise vyhodnotila podle hodnotícího kritéria – nejnižší nabídkové ceny – nabídku dodavatele Mgr. Jan Matějíček, advokát, IČO 62476670, se sídlem Římská 1222/33, 120 00 Praha 2 (dále jen „Mgr. Jan Matějíček“) jako nejvhodnější.

33. Rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 26. 10. 2016 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele Mgr. Jan Matějíček.

34. Dne 7. 11. 2016 byla v šetřeném případě uzavřena Smlouva o poskytování právních služeb, č. 595/00066001/2016 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 3“) s vybraným dodavatelem Mgr. Jan Matějíček.

35. V čl. IV. „Povinnosti klienta“ uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku č. 3 je v bodě 7 uvedeno, že „maximální a nepřekročitelná hodnota této veřejné zakázky činí 1 990 000,- Kč bez DPH.“

36. Součástí dokumentace poskytnuté Úřadu zadavatelem je i opis seznamu přijatých faktur, na základě kterých zaplatil zadavatel vybranému dodavateli Mgr. Jan Matějíček za právní služby v souvislosti s plněním veřejné zakázky č. 3. Celková částka, kterou zadavatel vybranému dodavateli Mgr. Jan Matějíček za právní služby uhradil, činí 2 407 895,30 Kč vč. DPH.

Veřejná zakázka č. 4

37. Ve výzvě k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ze dne 27. 10. 2016 se v části 2. „Druh a předmět veřejné zakázky“ uvádí, že předmětem plnění výše uvedené veřejné zakázky je poskytování obecného právního poradenství v následujících oblastech v rámci činnosti zadavatele:

a) právní poradenství v souvislosti s nakládáním majetku zadavatele a s plněním právních povinností zadavatele,

b) právní poradenství v souvislosti s řešením smluvních vztahů s dodavateli, zejména s dodavateli stavebních prací,

c) právní poradenství v souvislosti s řešením vztahů se zřizovatelem zadavatele, orgány státní správy, orgány územní samosprávy a jinými dotčenými orgány ve shora uvedených oblastech,

d) sepis smluv a jiných právních dokumentů pro zadavatele ve shora uvedených oblastech,

e) příprava dalších právních dokumentů dle požadavků zadavatele ve shora uvedených oblastech,

f) právní poradenství v oblasti zadávání VZ, včetně součinnosti při přípravě a realizaci veřejných zakázek a zastupování zadavatele zadávacích řízeních dle požadavků zadavatele,

g) poskytování ústních konzultací zadavateli a sepis právních stanovisek zadavateli ve shora uvedených oblastech.

38. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky č. 4 je v citované výzvě k podání nabídky stanovena na 1 890 000,- Kč bez DPH.

39. V části 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídky se uvádí, že „místem plnění realizace výše veřejné zakázky malého rozsahu je zpravidla sídlo zadavatele.“

40. Doba plnění veřejné zakázky je podle části 5. „Doba plnění veřejné zakázky“ citované výzvy k podání nabídek od uzavření smlouvy na dobu neurčitou.

41. Základním hodnotícím kritériem hodnocení nabídek je podle části 9. „Způsob hodnocení nabídek“ citované výzvy k podání nabídky ekonomická výhodnost nabídek. Ekonomická výhodnost bude hodnocena podle nejnižší nabídkové ceny, a to celkové nabídkové ceny bez DPH.

42. Požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů je v citované výzvě stanoven následovně: „před podpisem smlouvy ze strany zadavatele dodavatel předloží zadavateli následující dokumenty (postačí prosté kopie):

a) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje (výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence musí prokazovat splnění profesní způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávání této veřejné zakázky),

b) doklad o oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci.“

43. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace uchazečů a hodnocení nabídek ze dne 11. 11. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 5 nabídek. Dále se v protokolu uvádí, že hodnotící komise vyhodnotila nabídku dodavatele AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o. jako nejvhodnější.

44. Rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23. 11. 2016 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o.

45. Dne 1. 12. 2016 byla v šetřeném případě uzavřena Smlouva o poskytování právních služeb „Obecné právní poradenství ve vybraných oblastech“, č. 588/00066001/2016 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 4“) s vybraným dodavatelem AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o.

46. V čl. V. „Cena za Právní služby“ uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku č. 4 je v bodě 5.3 uvedeno, že „maximální a nepřekročitelná výše smluvní odměny za Právní služby poskytované dle této Smlouvy činí 1 890 000,- Kč bez DPH“.

47. Součástí dokumentace poskytnuté Úřadu zadavatelem je i opis seznamu přijatých faktur, na základě kterých zaplatil zadavatel vybranému dodavateli AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o. za právní služby v souvislosti s plněním veřejné zakázky č. 4. Celková částka, kterou zadavatel vybranému dodavateli AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o. za právní služby uhradil, činí 2 286 749,- Kč vč. DPH.

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

48. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 2. 1. 2020 podnět týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek zadavatele na veřejné zakázky malého rozsahu zadávané v období let 2014 až 2016. Mezi těmito veřejnými zakázkami byly mj. výše specifikované veřejné zakázky č. 1, 2, 3 a 4 týkající se poskytování právních služeb a právního poradenství.

49. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-26914/2020/541/PDz ze dne 1. 9. 2020 požádal obviněného o zaslání kompletní dokumentace pořízené v souvislosti s realizací předmětných veřejných zakázek a současně požádal obviněného o vyjádření, na základě jakých důvodů obviněný nezadával předmět plnění výše uvedených veřejných zakázek spočívajících v poskytování právních služeb a právního poradenství v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v režimu zákona.

50. Dne 11. 9. 2020 obdržel Úřad od obviněného jeho vyjádření z téhož dne spolu s dokumentací pořízenou v souvislosti s realizací předmětných veřejných zakázek.

51. Po přezkoumání dostupných podkladů získal Úřad pochybnost, zda obviněný v souvislosti s poptáváním plnění vyplývající z veřejné zakázky č. 1, 2, 3 a 4 nepostupoval v rozporu se zákonem a zásadami, jež je zadavatel povinen dodržovat, a z toho důvodu zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0061/2021/VZ.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

52. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

53. Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-18176/2021/500/AIv ze dne 17. 2. 2021, v rámci něhož jej seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Usnesením č. j. ÚOHS-18176/2021/500/AIv z téhož dne určil Úřad obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

54. Dnem 18. 2. 2021, kdy bylo shora citované oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona v návaznosti na § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno správní řízení, resp. řízení o přestupku, z moci úřední.

Vyjádření obviněného ze dne 1. 3. 2021

55. Dne 1. 3. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvedl, že nesouhlasí s názorem Úřadu, že by se dopustil nezákonného rozdělení předmětu veřejné zakázky, když šetřené veřejné zakázky zadal jako veřejné zakázky malého rozsahu, čímž měl snížit předpokládanou hodnotu pod finanční limity stanovené zákonem. Dle obviněného netvoří plnění šetřených veřejných zakázek předmět jedné veřejné zakázky, neboť mezi nimi dle obviněného neexistuje úzká souvislost.

56. Obviněný připouští, že předmětem plnění všech šetřených veřejných zakázek je v obecné rovině poskytování právních služeb, nicméně dle obviněného se nejednalo o právní služby poskytované ve stejné oblasti, nýbrž se jednalo o specializované právní služby, které se týkaly konkrétní specifické oblasti či konkrétního okruhu problémů, které byly v rámci jednotlivých šetřených veřejných zakázek navzájem od sebe odlišné. Předmětem plnění veřejné zakázky č. 1 byly právní služby související s majetkoprávní přípravou akce SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec-Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP 512. Uvedená stavební akce byla dle obviněného financována z účelové dotace SFDI. Předmětem plnění veřejné zakázky č. 2 byly právní služby související s majetkoprávní přípravou akce II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 – D8, II. etapa, přičemž i tato akce byla dle obviněného financována ze samostatné účelové dotace SFDI. Obviněný dále uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky č. 3 bylo zastupování obviněného v jednáních před soudy, správními orgány, notáři, Policií ČR a dalšími orgány, a předmětem plnění veřejné zakázky č. 4 bylo právní poradenství v konkrétních, velmi specifických oblastech práva, zejména v oblasti nakládání s majetkem obviněného a řešení smluvních vztahů s dodavateli a zadávání veřejných zakázek.

57. Obviněný je toho názoru, že nelze obecně veškeré právní služby z různých oblastí, které spočívají v různých způsobech poskytování (zastupování, poradenství, sepisování právních dokumentů, atd.) vnímat jako předmět jediné veřejné zakázky. Pokud právní služby poskytované v konkrétním případu slouží pouze účelu takového konkrétního případu, pak dle obviněného nelze konstatovat, že by takové právní služby tvořily jeden funkční celek s právními službami, které byly poskytovány ve vztahu ke zcela odlišnému specifickému případu.

58. Obviněný poukazuje na obecnější formulaci předmětu plnění šetřených veřejných zakázek v jednotlivých smlouvách a uvádí, že tato formulace musí obsáhnout všechny možné způsoby poskytování právních služeb ve vymezených oblastech. Tato obecná formulace dle názoru obviněného nijak nepopírá skutečnost, že právní služby, poskytované v jednotlivých šetřených veřejných zakázkách, se týkaly odlišných a zcela specifických oblastí. S ohledem na uvedené nelze v šetřeném případě dle obviněného dovodit funkční souvislost mezi jednotlivými veřejnými zakázkami č. 1 až 4.

59. Dále se obviněný vyjadřuje k rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 a na něj navazujícímu rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011, na které Úřad poukazoval v oznámení o zahájení řízení o přestupku č. j. ÚOHS-18176/2021/500/AIv ze dne 17. 2. 2021. K uvedeným rozsudkům obviněný uvádí, že se v šetřeném případě jedná o zcela odlišný případ, neboť v případě uvedených rozsudků se jednalo o plnění, které bylo zadáno stejným dodavatelům v krátkých časových obdobích, což je dle obviněného zcela jiná situace než v šetřeném případě, neboť jednotlivé veřejné zakázky č. 1 až č. 4 byly zadány z důvodů různých specializací různým dodavatelům.

60. Dále obviněný poukazuje na skutečnost, že veřejné zakázky č. 1 až č. 4 byly zadány v časovém období v průběhu celého roku 2016, tedy dle obviněného nikoli v krátkém časovém horizontu. Obviněný dále poukazuje na to, že výzva k podání nabídky byla u veřejné zakázky č. 1 odeslána v prosinci roku 2015. Tedy dle obviněného potřeba, která měla být uspokojena prostřednictvím veřejné zakázky č. 1, vznikla v odlišném rozpočtovém období obviněného, než potřeba ostatních dotčených veřejných zakázek, které obviněný zadal až s výrazným časovým odstupem. Dále k časové souvislosti uzavřených smluv obviněný dodává, že smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 až 4 byly uzavírány průběžně, dle aktuální potřeby obviněného. Dále obviněný uvádí, že nemohl předpokládat, jaké právní služby bude v průběhu účetního roku potřebovat, a to zejména s přihlédnutím k postavení obviněného jakožto příspěvkové organizace, v jejíž kompetenci je řešení velkého množství úkolů souvisejících s údržbou a správou silnic na rozsáhlém území Středočeského kraje. Při plnění těchto úkolů se dle obviněného objevuje řada různorodých právních problémů, které nelze do detailu předvídat, je však nutné tyto problémy rychle a operativně řešit, a to na vysoké odborné úrovni. Takové poradenství nelze dle obviněného vždy zajistit v rámci jeho vnitřní kapacity, a tedy pro řádné plnění jeho úkolů je nutné zajistit specializovanou externí advokátní kancelář. Obviněný proto musí reagovat na aktuálně vzniklou potřebu specifických právních služeb, resp. tuto možnost mu nelze dle jeho názoru upřít.

61. Dle obviněného není řešením situace, kdy by uzavřel jednu smlouvu pokrývající všechny oblasti právního poradenství s jedním dodavatelem, neboť dle obviněného nelze předem předvídat, jaké oblasti práva bude potřeba v daném účetním období řešit a jeden dodavatel ani nemůže dle názoru obviněného pokrýt specializované služby všech právních odvětví. Dále pak uvádí, že je mezi veřejnými zadavateli zcela běžnou praxí zadávat veřejné zakázky na právní služby formou veřejné zakázky malého rozsahu jednotlivým dodavatelům dle aktuální potřeby. Někteří zadavatelé dle obviněného dále využívají také uzavření rámcové smlouvy, avšak vedle ní v některých oblastech využívají i právě zadání konkrétní právní služby formou veřejné zakázky malého rozsahu. Uzavření jedné velké smlouvy na právní služby v nadlimitním režimu je pak dle obviněného komplikovaný a zdlouhavý proces. Obviněný dále Úřadu sděluje, že měl a má snahu uzavřít veřejnou zakázku na komplexnější právní poradenství, avšak k takovému kroku je oprávněn přistoupit pouze v případě, že by takové zadávací řízení a související dlouhodobý rozpočet na právní služby byly schváleny zřizovatelem obviněného jakožto příspěvkové organizace, tj. Středočeským krajem. Obviněný v minulém roce dle svých slov zpracoval a Středočeskému kraji předložil ke schválení koncept takového zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody na právní služby, nicméně až v průběhu letošního roku se podařilo souhlas zřizovatele získat a zadávací řízení na uzavření rámcové dohody na právní služby zahájit.

62. Obviněný je přesvědčen, že v případě veřejné zakázky č. 1 až č. 4 nelze dále dovodit časovou ani místní souvislost. Dle názoru obviněného je irelevantní dovozovat místní souvislost z hlediska toho, že všechny šetřené veřejné zakázky mají uvedené jako místo plnění sídlo obviněného. Naopak, jak uvádí obviněný, by měl Úřad vzít v potaz, že jednotlivé veřejné zakázky byly realizovány různými dodavateli s odlišným sídlem, a tak, dle obviněného, byly právní služby de facto poskytovány z různých míst.

63. Obviněný je přesvědčen, že v šetřených veřejných zakázkách č. 1 až č. 4 nelze s ohledem na výše uvedené dovodit věcnou, časovou ani místní souvislost, přičemž se nejedná ani o právní služby, které by tvořily jeden funkční celek a byly zadány v časové souvislosti.

64. Závěrem se pak obviněný ohradil proti Úřadem vyčísleným částkám, které měl obviněný uhradit v rámci plnění veřejné zakázky č. 3 a č. 4 jednotlivým dodavatelům. Dle obviněného jsou Úřadem uvedené částky nesprávné.

65. Obviněný rovněž dodává, že dotčené veřejné zakázky byly s ohledem na jejich předpokládanou hodnotu zadány na základě poptávkového řízení v souladu s interními směrnicemi obviněného, přičemž vždy bylo osloveno několik potencionálních dodavatelů a obviněný z oslovených dodavatelů vybral ty, kteří nabídli nejnižší nabídkovou cenu. Ani v tomto směru tedy nebyl dle obviněného nijak narušen princip hospodárného vynakládání veřejných prostředků, ani jiné principy, na kterých stojí právní úprava zadávání veřejných zakázek.

66. S ohledem na shora uvedené obviněný navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, neboť skutek, o němž vede Úřad správní řízení, není přestupkem.

Další průběh správního řízení

67. Usnesením č. j. ÚOHS-08298/2021/542/KHl ze dne 5. 3. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu k doložení faktur dokládajících výše skutečně uhrazených částek, které obviněný uhradil za realizaci veřejné zakázky č. 3 č. 4. Usnesením č. j. ÚOHS-09274/2021/542/KHl ze dne 15. 3. 2021 byla výše uvedená lhůta obviněnému na jeho žádost prodloužena.

68. Dne 24. 3. 2021 doručil obviněný Úřadu podání č. j. ÚOHS-10415/2021/540/RZa a č. j. ÚOHS-10416/2021/540/RZa, jejichž obsahem byly faktury prokazující skutečné částky, které obviněný uhradil dodavatelům za realizaci veřejné zakázky č. 3 a č. 4.

69. Usnesením č. j. ÚOHS-10703/2021/542/KHl ze dne 26. 3. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě určené citovaným usnesením ani později v průběhu správního řízení dále nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

70. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Posouzení právního postavení obviněného jako zadavatele

71. Před zkoumáním samotného postupu obviněného se Úřad zabýval otázkou, zda obviněný naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

72. Z výpisu z obchodního rejstříku zadavatele[1] je zřejmé, že je příspěvkovou organizací Středočeského kraje, který je jeho zřizovatelem.

73. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

74. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

75. Podle čl. 1 bodu č. 2. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se na území České republiky vytváří jakožto vyšší územní samosprávný celek Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

76. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na něj příslušná ustanovení zákona upravující způsob zadávání veřejných zakázek vztahují.

Relevantní ustanovení právních předpisů

77. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

78. Podle ustanovení § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení (§ 53),

b) otevřené řízení (§ 56),

c) užší řízení (§ 58),

d) jednací řízení s uveřejněním (§ 60),

e) jednací řízení bez uveřejnění (§ 63),

f) řízení se soutěžním dialogem (§ 68),

g) řízení o inovačním partnerství (§ 70),

h) koncesní řízení (§ 180), nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu (§ 129).

79. Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

80. Podle ustanovení § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

81. Podle ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) zákona, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

82. Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

83. Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona může být jednotlivá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

84. Podle ustanovení § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

85. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády o finančních limitech“), není-li v § 3 odst. 2 až 4 nařízení vlády o finančních limitech stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 5 706 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona.

86. Podle ustanovení § 5 písm. a) nařízení vlády o finančních limitech činí částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona, 2 184 000 Kč v případě dodávek nebo služeb.

87. Podle ustanovení § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000,- Kč.

88. Podle ustanovení § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

89. Podle ustanovení § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

90. Podle ustanovení § 101 odst. 1 zákona, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

91. Podle ustanovení § 101 odst. 2 zákona stanoví zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

92. Podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona, pokud je připuštěno podání nabídek na více částí, může zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení. V takovém případě zadavatel vymezí pravidla pro výběr částí, které budou zadány účastníku zadávacího řízení, kterému by podle pravidel pro hodnocení jinak mělo být zadáno více částí.

93. Podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona, lze-li jednomu účastníku zadávacího řízení zadat více částí, může zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádostí o účast stanovit pravidla pro určení částí, které si vyhrazuje k případnému zadání jednomu účastníku zadávacího řízení.

94. Podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

95. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

K aplikaci příslušné právní úpravy

96. Úřad nejprve konstatuje, že část plnění spočívající v poskytování právních služeb a právního poradenství byla obviněným poptávána v době účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), a to ve znění účinném od 1. 1. 2016, a část plnění byla obviněným poptávána v době účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném do 21. 5. 2017.

97. Dále Úřad poukazuje, že podle ust. čl. 40 odst. 6 věty první Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004 dovodil, že daný článek Listiny dopadá i do oblasti správního trestání, přičemž dále uvedl, že „[t]aké trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu“. Tento názor Nejvyšší správní soud zopakoval i ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 58/2013-38 ze dne 18. 9. 2014, kde dále konstatoval, že „[v] České republice sice neplatí žádný zákon, který by komplexně obsahoval obecnou úpravu trestání za správní delikty, nicméně uvedený článek Listiny základních práv a svobod, který dopadá i na správní trestání, skýtá jasná kritéria pro určení toho, jakou právní úpravu z hlediska časového použít… Vychází se z toho, že adresáti právních norem musí své jednání uzpůsobit požadavkům práva účinného ke dni jejich jednání“.

98. Pakliže platí, že se trestnost činu posuzuje v době jeho spáchání, Úřad konstatuje, že v nyní šetřené věci byl správní delikt (přestupek) spáchán tím, že zadavatelnadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z veřejných zakázek č. 1 až č. 4 zadal mimo zadávací řízení jako 4 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu (časové období od 18. 1. 2016 do 1. 12. 2016) a nezadal ji v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona. V šetřeném případě se tedy nejedná o klasickou situaci, kdy by spáchání správního deliktu (přestupku) zadavatelem bylo tzv. dílem jediného okamžiku, ale k jeho spáchání došlo v důsledku posloupnosti zadávání jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu na právní služby a poradenství. Vzhledem k tomu, že zákon ani správní řád, jakožto obecný právní předpis (lex generalis), nestanoví, jaké právní úpravy se má v takovém případě (kdy správní delikt [přestupek] byl páchán v určitém časovém rozmezí) použít, Úřad v souladu se závěry týkajícími se zásad správního trestání přejímanými v judikatuře správních soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004) a za použití analogie legis aplikoval ust. § 2 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), které stanoví, že jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán, přičemž dle ust. § 2 odst. 4 věty první trestního zákoníku je čin spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat.

99. V šetřeném případě se tedy k posouzení postupu zadavatele při zadávání šetřených veřejných zakázek použije právní úprava zákona účinného v době dokončení jednání zadavatele (tj. ke dni 1. 12. 2016, kdy byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku č. 4), tedy zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění.

100. Úřad na tomto místě pouze pro úplnost konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení.

101. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci podezření ze spáchání přestupku, bude zadavatel označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

K výroku I. tohoto rozhodnutí

102. Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být naplněn cíl zákona ve smyslu zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, nestanoví-li zákon výslovně jinak (v rámci zákonem předvídaných výjimek), tedy použít pro zadání veřejné zakázky některý z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona (zásadně řízení otevřené nebo užší, kdy použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno dále na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

103. Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází vlastnímu zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Úřad uvádí, že obecně je dělení předmětu veřejných zakázek jako takové přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje § 35 zákona, který umožňuje v situacích, kdy to je z hlediska charakteru předmětu plnění vhodné, definovat rozdílné zadávací podmínky pro jednotlivé části zakázky včetně samotného vymezení jednotlivých předmětů plnění. Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následně k zařazení do jiné kategorie veřejných zakázek. Daný postup je protiprávní z důvodu, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) může užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení zákona, či není povinen podle zákona postupovat vůbec.

104. Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Hodlá-li zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat samostatně, musí dbát na ustanovení v § 18 odst. 2 zákona tak, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

105. V kontextu výše uvedeného je Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k uzavřeným smlouvám na plnění veřejné zakázky č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 povinen posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu z hlediska věcného, časového a místního souvisí, respektive zda tato plnění tvoří jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti.

106. S ohledem na charakter nyní šetřeného případu se tak Úřad zabýval skutečností, zda se obviněný v roli zadavatele uchýlil k řádnému stanovení předpokládané hodnoty poptávaného plnění ve smyslu § 18 odst. 1 zákona.

107. Z dokumentací vztahujících se k veřejným zakázkám č. 1, č. 2, č. 3, a č. 4, tedy k veřejným zakázkám na služby, vyplývá, že součet předpokládaných hodnot plnění stanovený v souladu s § 18 odst. 1 zákona činí částku 7 680 000,- Kč bez DPH, která přesahuje hodnotu 2 000 000 Kč stanovenou v § 27 písm. a) zákona.[2]

108. K charakteru předmětného plnění šetřených veřejných zakázek Úřad uvádí, že plnění spočívající v poskytování právních služeb a právního poradenství není z pohledu problematiky „dělení“ veřejných zakázek jen „obyčejnou“ veřejnou zakázkou na služby. K této výseči služeb je třeba přistupovat především s ohledem na zájmy, které právní úprava veřejných zakázek chrání, a na cíl, kterého chce dosahovat, tj. především z hlediska ochrany soutěže jako takové.

109. Jako zásadní se Úřadu při posuzování dané otázky jeví fakt, že opačný přístup, tj. akceptace prostého posouzení existence časové souvislosti a existence funkčního celku mezi jednotlivým plněním bez širšího kontextu (bez zohlednění uváděných cílů právní úpravy vzhledem k povaze služeb na právní poradenství), by vedl k rezignaci na možnost kontroly zadávání veřejných zakázek na právní služby a právní poradenství a skrze ni k vážnému ohrožení hospodářské soutěže na relevantním soutěžním trhu.

110. K obdobným závěrům došel Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 13. 1. 2011, č. j. 62 Ca 86/2008-161, ve kterém soud uvádí: „Jestliže by soud přisvědčil opačnému názoru, tedy že každá ze smluv tvoří zakázku samostatnou, umožnil by tak uzavírání smluv na právní služby mimo jakoukoli kontrolu. Téměř vždy by totiž bylo možné poptávané právní služby atomizovat na jednotlivé dílčí případy nebo dokonce na jednotlivé úkony či poradenské kroky ve vztahu k potřebám zadavatele, uměle tak konstruovat jednotlivé dílčí zakázky, jejichž podstatou by bylo poskytování věcně týchž (právních) služeb týmž dodavatelem ve prospěch téhož zadavatele - a tím tak snížit předpokládanou hodnotu zakázky a všechny smlouvy uzavírat mimo režim a kontrolu ZVZ,“ přičemž tento závěr potvrdil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011-255.

111. Vzhledem k uvedenému je, z hlediska posuzování jednotlivých plnění na právní služby a právní poradenství, nezbytné najít specifickou hranici, která vytyčuje existenci funkčního celku (především atribut věcné souvislosti, který je jeho součástí) mezi jednotlivým plněním v obecnější rovině tak, aby nedocházelo k ohrožení či přímo narušení hospodářské soutěže znemožněním zákonné kontroly dělení veřejných zakázek pod finanční limit uvedený v ust. § 27 písm. a) zákona (při motivaci vyhnout se jejich řádnému zadání v zadávacím řízení). Z výše uvedeného vyplývá, že touto hranicí nemůže být pouze věcná souvislost předmětu plnění z hlediska konkrétní náplně právních služeb, nýbrž že řešení musí spočívat v širším pojetí, a to v hledisku poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru (obor právo), profesi, případně v širším poradenském zaměření ohraničeném jinou jasně identifikovatelnou a nespornou společnou proměnnou, a to v rámci určitého časového horizontu (Úřad po vzoru soudní praxe dovozuje časový horizont jednoho roku; srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 13. 1. 2011, č. j. 62 Ca 86/2008-161). Blíže v této věci Úřad odkazuje také na své předešlé závěry, obsažené např. v rozhodnutí Úřadu ze dne 24. 6. 2014, č. j. ÚOHS-S174/2014/VZ-13396/2014/522/JCh, dle kterého „[…] není podstatné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní poradenství má týkat, ale rozhodné je, zda se tyto právní služby týkají právního poradenství pro zadavatele a jsou uzavírány v časově blízkém období […] za předmět veřejné zakázky je třeba považovat v případě smluv o poskytování právních služeb právě ‚poskytování právních služeb‘. V případě uzavírání smluv, u nichž má být poskytována tatáž činnost – právní poradenství, ať už ve formě tvorby právních analýz, posouzení, návrhů smluv či účasti na jednání je právní poradenství […] plněním svým charakterem ‚totožným či obdobným‘, a tedy plněním stejného nebo srovnatelného druhu“, či rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R237/2016/VZ-05447/2017/323/KKř, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „[…] v případě posuzování dělení předmětu veřejné zakázky na poskytování právních služeb po určité časové období zadavateli ‚odpadla‘ jakási nutnost komparovat shody a rozdíly jednotlivých poptávaných plnění, neboť […] se bude jednat o plnění stejného či srovnatelného druhu, kteréžto má být poptáváno jakožto jedna veřejná zakázka.“

112. K samotnému posouzení, zda v šetřeném případě plnění z uzavřených smluv na veřejné zakázky č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 tvoří jeden funkční celek, resp. zda mezi nimi došlo k naplnění věcné, místní a časové souvislosti, Úřad uvádí následující skutečnosti.

113. Předmětem plnění smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky č. 1 byly následující právní služby:

b) příprava návrhů na vklad (kupní smlouvy aj.) a záznam do katastru nemovitostí (smlouva o převodu aj.) v konkrétních případech,

g) právní pomoc při přípravě zadávacích řízení na stavební práce a/nebo služby dle potřeb zadavatele,

h) přípravu dalších dokumentů podle požadavků zadavatele,

i) zastupování v souvisejících správních a soudních řízeních dle požadavků zadavatele.

114. Předmětem plnění smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky č. 2 byly následující právní služby:

a) úprava a doplnění zadavatelem poskytnutých závazných vzorů smluv, zejména smlouvy typu: kupní smlouva, nájemní smlouva, smlouva o výpůjčce, smlouva o právu stavby, smlouva o právu provést stavbu, smlouva o zřízení věcného břemene, (služebnosti) apod. vždy dle konkrétních skutkových okolností daného případu,

b) příprava návrhů na vklad (kupní smlouvy aj.) a záznam do katastru nemovitosti (smlouva o převodu aj.) v konkrétních případech,

e) sestavení a uzavření smluv o budoucím převzetí stavebních objektů (obce, kraje, povodí apod.) v konkrétních případech. Tyto právní služby budou poskytovány ve spolupráci se subjektem poskytujícím zadavateli služby v přípravě projektové dokumentace,

g) právní pomoc při přípravě zadávacích řízení na stavební práce a/nebo služby dle potřeb zadavatele,

h) příprava dalších dokumentů podle požadavků zadavatele,

i) zastupování v souvisejících správních a soudních řízeních dle požadavků zadavatele.

115. Předmětem plnění smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky č. 3 byly následující právní služby:

a) zastupování při jednání před státními a jinými orgány, zejména před soudy, obchodními soudy, notáři, obecními, krajskými a speciálními úřady, policií a dalšími orgány státní správy, ve všech dohodnutých věcech,

b) poskytování porad a konzultací v rámci vyřizování běžné právní agendy,

c) příprava a sepisování potřebných písemností právního charakteru.

116. Předmětem plnění smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky č. 4 byly následující právní služby:

a) právní poradenství v souvislosti s nakládáním majetku zadavatele a s plněním právních povinností zadavatele,

b) právní poradenství v souvislosti s řešením smluvních vztahů s dodavateli, zejména s dodavateli stavebních prací,

d) sepis smluv a jiných právních dokumentů pro zadavatele ve shora uvedených oblastech,

e) příprava dalších právních dokumentů dle požadavků zadavatele ve shora uvedených oblastech,

g) poskytování ústních konzultací zadavateli a sepis právních stanovisek zadavateli ve shora uvedených oblastech.

117. Další podstatné skutečnosti Úřad pro přehlednost shrnuje v následující tabulce:

	VZ č. 1	VZ č. 2	VZ č. 3	VZ č. 4
Uzavření smlouvy	18. 1. 2016	24. 5. 2016	7. 11. 2016	1. 12. 2016
Doba plnění	18. 1. 2016 až 18. 1. 2019	24. 5. 2016 až 24. 5. 2019	2016 až 2018	1. 12. 2016 až doba neurčitá
Předpokládaná hodnota	1 890 000,- Kč bez DPH	1 910 000,- Kč bez DPH	1 990 000,- Kč bez DPH	1 890 000,- Kč bez DPH
Celkem předpokládaná hodnota	7 680 000,- Kč bez DPH

118. Úřad se v rámci posuzování, zda se v případě šetřených veřejných zakázek jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, nejprve zabýval časovou souvislostí šetřených veřejných zakázek. K tomu Úřad uvádí, že obecně jsou pro naplnění časové souvislosti směrodatné především lhůty plnění dohodnuté na základě zadávacích podmínek a další časové souvislosti spojené s plněním či jednáním stran obecně, kdy klíčové jsou rovněž termíny uzavření smluv. Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti přitom není nezbytné, aby se jednotlivé termíny (např. termíny uzavření smluv) shodovaly, neboť časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu, a to nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech též v rámci měsíců (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017). Ve vztahu k plnění spočívajícímu v poskytování právních služeb Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011-252 přímo uvedl, že „[…] poskytování právních služeb představuje jediný komplexní druh plnění, který, ač sjednán v několika smlouvách, tvoří předmět jediné veřejné zakázky. Limity veřejné zakázky tedy nelze hledat v předmětu plnění (z hlediska konkrétní náplně právních služeb), ale např. v ohraničení plnění rámcem časovým (jak navrhoval krajský soud např. obdobím jednoho roku).“ Jak vyplývá z výše uvedené souhrnné tabulky, smlouvy na všechny čtyři šetřené veřejné zakázky byly uzavřeny v průběhu roku 2016, tedy v rámci účetního období jednoho kalendářního roku. Dále je z uvedené tabulky zřejmé, že doba plnění jednotlivých smluv k veřejným zakázkám č. 1 až č. 4 se časově překrývala, neboť společná část doby plnění všech dotčených veřejných zakázek probíhala v letech 2016 až 2018. S ohledem na právě uvedené má Úřad za prokázané, že kritérium časové souvislosti je u předmětných plnění jednoznačně patrné, tedy že daná plnění spolu z hlediska časového souvisí.

119. K argumentu obviněného uvedenému v jeho vyjádření ze dne 16. 3. 2021, že veřejná zakázka č. 1 časově nesouvisí se zbývajícími šetřenými veřejnými zakázkami, neboť její výzva k podání nabídky je datována 16. 12. 2015, tedy tato veřejná zakázka spadá do jiného časového období, Úřad uvádí, že v šetřeném případě posuzuje otázku nezákonného rozdělení plnění vyplývajícího ze smluv uzavřených na základě šetřených veřejných zakázek malého rozsahu, tudíž primárním východiskem pro posouzení časové souvislosti předmětných plnění jsou data uzavření těchto smluv, nikoliv výzev k podání nabídky. Nadto Úřad dodává, že ačkoliv výzva k podání nabídky v rámci veřejné zakázky č. 1 byla datována ke dni 16. 12. 2015, tedy v samém konci roku 2015, veškerá následující administrativa (podání nabídek, otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace, hodnocení nabídek, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, uzavření smlouvy) související se zadáním veřejné zakázky č. 1 byla uskutečněna až v roce 2016. Úřad dále poukazuje na znění bodu 4.1 závazného návrhu smlouvy na veřejnou zakázku č. 1, který byl součástí výzvy k podání nabídek k veřejné zakázce č. 1 ze dne 16. 12. 2015, kde se uvádí, že „Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami.“ Dále je nutno uvést, že lhůta pro podání nabídek byla v citované výzvě stanovena na 6. 1. 2016. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že obviněný již od samého počátku zahájení zadávání dotčené veřejné zakázky č. 1 jednoznačně předpokládal, že plnění dané veřejné zakázky bude poskytováno až od roku 2016. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad nepřisvědčil uvedené argumentaci obviněného, přičemž časovou souvislost všech předmětných plnění provažuje za prokázanou.

120. Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval místní souvislostí. Obecně Úřad uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence lze vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj., neboť, jak konstatoval již předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, místní souvislost neznamená totéž místo, nýbrž souvislost v prostoru, kdy intenzita místní souvislosti se může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Lze současně souhlasit s tím, že aby mohla být místní souvislost vyloučena či výrazně oslabena, „musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována“.

121. Z relevantních skutečností vztahujících se k poptávanému předmětu plnění a z dokumentací k šetřeným veřejným zakázkám č. 1 až č. 4 vyplývá, že zadavatel v rámci všech šetřených veřejných zakázek shodně uvedl, že místem jejich plnění je sídlo zadavatele, pročež existence místní souvislosti je tedy dle Úřadu nesporná.

122. K tomu obviněný ve svém vyjádření ze dne 16. 3. 2021 uvedl, že nelze za místní souvislost šetřených veřejných zakázek považovat skutečnost, že ve všech šetřených veřejných zakázkách č. 1 až č. 4 určil jako místo plnění právě sídlo zadavatele. Naopak dle obviněného jsou šetřené zakázky realizovány různými dodavateli s různými sídly, a proto dle něj nelze dovodit místní souvislost. S uvedeným názorem obviněného se Úřad neztotožňuje, neboť při určení místní souvislosti se nezkoumá spojitost mezi jednotlivými dodavateli a jejich sídly, nýbrž souvislost jednotlivých veřejných zakázek, tedy z pohledu jejich účelu. Účelem realizace všech šetřených veřejných zakázek je zajištění právních služeb ve prospěch zadavatele k dosažení jeho cílů, a to v podobě např. zpracování právního dokumentu, kterým zadavatel následně podloží své stanovisko např. při vyvlastňovacích řízeních. Úřad tedy setrvává na svém závěru, že místní spojitost všech šetřených veřejných zakázek na právní služby je třeba hledat právě v sídle obviněného. S ohledem na výše uvedené Úřad nenabyl pochybnosti o tom, že v šetřeném případě je prokázána též místní souvislost plnění.

123. Ve vztahu k posouzení věcné souvislosti předmětných plnění Úřad uvádí, že jednotlivá plnění, která byla předmětem všech čtyř smluv uzavřených na základě veřejné zakázky č. 1 až č. 4, spočívala v poskytování právního poradenství, resp. právních služeb. Dle ust. § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), se poskytováním právních služeb rozumí „zastupování v řízení před soudy a jinými správními orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracování právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu“. K tomu Úřad na tomto místě odkazuje na již výše uvedený předmět plnění jednotlivých kupních smluv tak, jak jej specifikoval sám obviněný v předmětných smlouvách (viz body 113. – 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z čehož vyplývá, že předmětné plnění šetřených smluv spočívalo toliko v poskytování právních služeb, např. tvorba smluv, příprava právních dokumentů, poskytování právních konzultací, zastupování a řešení vztahů před orgány státní správy a orgány územní samosprávy atd.

124. Jak již bylo popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, charakteristická povaha služeb spočívajících v poskytování právního poradenství nedává jinou alternativu, než hledat věcnou souvislost mezi jednotlivými plněními právního poradenství v obecné rovině na úrovni jejich společných typových atributů. Pro vyslovení závěru o věcné souvislosti u plnění vyplývajících ze smluv na šetřené veřejné zakázky č. 1 až č. 4 pak stačí fakt, že se jedná o „právní poradenství“ zaměřené na specifickou oblast činností. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že má věcnou souvislost mezi předmětnými plněními za prokázanou. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost tvrzená obviněným, že veřejné zakázky č. 1 a č. 2 měly spočívat v poskytování služeb právního poradenství u dvou odlišných investičních akcí, neboť, jak již bylo uvedeno výše, tyto právní služby (byť mohou být jakkoliv specificky zaměřené na konkrétní investiční akci) je nutno chápat v širším pojetí jako poskytování poradenství v obecně vytyčeném oboru právo, na základě čehož nemůže být dán pochyb o jejich věcné souvislosti s dalšími posuzovanými plněními.

125. K funkční souvislosti předmětných plnění Úřad obecně uvádí, že její existence, či absence, se dovozuje zejména na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány. Žádnou roli při posouzení funkční souvislosti nehraje fakt, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv, či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené, či oddělitelné: „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 3. 3. 2016, č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo).

126. V šetřeném případě se jednalo o plnění spočívající v poskytování právních služeb souvisejících s řešením běžné agendy obviněného. Nikterak se tedy nejednalo o plnění spočívající v řešení neobvyklých situací v rámci výkonu činnosti obviněného, např. provádění analýzy zahraniční právní úpravy či mezinárodního závazkového práva pro daný případ, posuzování přeshraničního přesahu řešených situací, či provádění specializované činnosti, která by se vymykala zajišťování běžné činnosti obviněného. V šetřené věci proto není prostor pro úvahy obviněného vedoucí směrem k ojedinělosti a funkční samostatnosti předmětných plnění, jelikož se v daném případě jedná o činnosti, které v rozsahu poptávaném zadavatelem nelze považovat, pro jejich předvídatelnost, resp. nezbytnost v rámci zajištění řádného plnění úkolů obviněného za samostatně a na sobě funkčně nezávisle poskytované služby, které by pouze pokrývaly konkrétní ad hoc potřeby obviněného v dotčené specifické právní oblasti. Naopak je nutné v daném případě vnímat poskytování těchto služeb jako součást „outsourcingu“ části běžně, byť s případnými určitými specifiky, zajišťované právní agendy obviněného, kdy společným prvkem předmětných plnění vyplývajících z výše uvedených smluv je právě pokrytí těchto standardně se vyskytujících „právních potřeb“ obviněného. Z tohoto důvodu je nutné konstatovat, že funkční souvislost je u předmětného plnění vyplývajícího ze smluv uzavřených na základě veřejných zakázek č. 1 až č. 4 dána, a to i přesto, že při poskytování tohoto právního poradenství byla z věcného hlediska v rámci jednotlivých smluvních plnění posuzována odlišná problematika dotýkající se různých oblastí práva.

127. K otázce předvídatelnosti jednotlivých plnění vyplývajících ze smluv na šetřené veřejné zakázky Úřad dále pro úplnost uvádí, že obviněný jakožto subjekt, který zajišťuje správu a údržbu silnic II. a III. třídy v rámci vymezeného území (Středočeský kraj) a s tím spojené činnosti, by měl kontinuálně disponovat aktuálními informacemi a výhledovým plánem vzhledem ke spravování svých majetkových záležitostí, včetně konkrétnějších finančních rozvah. K veřejným zakázkám č. 1 a č. 2 Úřad uvádí, že tyto veřejné zakázky spočívaly v majetkoprávní přípravě velkých stavebních akcí, jejichž příprava a realizace byla dlouhodobě připravována a plánována (v této souvislosti lze odkázat např. na oficiální webové stránky Vlády České republiky[3], z nichž vyplývá, že již předem vypracovaný záměr investiční akce „SOKP 512 D1-Jesenice-Vestec – Psáry-přeložka II/105 v návaznosti na úpravy pro SOKP stavba 512“, jejíž majetkoprávní příprava byla předmětem plnění veřejné zakázky č. 1, byl Vládou České republiky schválen dne 2. 11. 2015, a dále, že již předem vypracovaný záměr investiční akce „Stavba II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 – D8, II. etapa“, jejíž majetkoprávní příprava byla předmětem plnění veřejné zakázky č. 2, byl Vládou České republiky schválen dne 16. 3. 2016). Nadto Úřad dále konstatuje, že předmět plnění všech veřejných zakázek č. 1 až č. 4 souvisí s agendou, kterou obviněný v rámci své činnosti běžně vykonává (např. spolupráce s příslušnými orgány státní správy a samosprávy, poskytování podkladů a zpracovávání stanovisek, provádění investiční činnosti, součinnost při provádění majetkoprávního vypořádání pozemků ve vlastnictví fyzických nebo právnických osob zastavěných stavbami svěřených silnic, atd.[4]), a proto dle Úřadu nelze argumentovat nepředvídatelností potřeby poptávat jednotlivé právní služby, které byly předmětem plnění všech šetřených veřejných zakázek. K tomuto Úřad odkazuje na vyjádření obviněného ze dne 1. 3. 2021, kde uvedl, že v rámci plnění předmětu jeho činnosti se objevuje řada různorodých právních problémů, které nelze do detailu předvídat, je však nutné tyto problémy rychle a operativně řešit na vysoké odborné úrovni. Takové poradenství nelze dle obviněného vždy zajistit v rámci jeho vnitřní kapacity, a tedy pro řádné plnění jeho úkolů je nutné jej zajistit specializovanou externí advokátní kanceláří. Z uvedeného tedy dle Úřadu jednoznačně vyplývá, že při výkonu činnosti obviněného se opakovaně objevují činnosti, které obviněný není schopen v rámci svých vnitřních kapacit řešit, a proto je musí zajistit z vnějších zdrojů. Nejsou to tedy situace, které by vznikaly zcela výjimečně, a obviněný by jejich vznik nemohl očekávat.

128. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 16. 3. 2021 dále uvádí, že plnění ze smluv uzavřených na veřejné zakázky č. 1 až č. 4 nelze považovat za předmět plnění jedné veřejné zakázky s ohledem na skutečnost, že jednotlivé veřejné zakázky č. 1 až č. 4 nebyly zadány témuž dodavateli, nýbrž třem různým dodavatelům. Uvedená skutečnost dle obviněného podstatně odlišuje šetřené veřejné zakázky od případu projednávaného Krajským soudem pod č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 a následně Nejvyšším správním soudem pod č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011, na něž Úřad odkazoval v oznámení o zahájení předmětného správního řízení. Z uvedených důvodů nelze dle obviněného tyto rozsudky na nyní šetřenou problematiku aplikovat. K dané argumentaci obviněného Úřad uvádí, že pro posouzení oprávněnosti postupu obviněného při rozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na 4 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu zadávané postupem mimo režim zákona není rozhodné, zda obviněný takto rozdělené veřejné zakázky malého rozsahu zadá jednomu, či více dodavatelům. Podstatné je totiž již samotné protizákonné jednání obviněného, kdy rozdělením předmětu plnění veřejné zakázky došlo ke snížení její předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený v § 25 zákona a k jejímu nezadání v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 3 zákona. Skutečnost, že obviněný zadal šetřené veřejné zakázky malého rozsahu vícero dodavatelům při současném naplnění alespoň elementárních znaků hospodářské soutěže v jednotlivých výběrových řízeních lze v daném případě zohlednit pouze toliko jako polehčující okolnost při zvažování výše správního trestu za spáchaný přestupek.

129. Současně Úřad k uvedenému doplňuje, že zadavatel požadoval jako kvalifikační předpoklad pro všechny veřejné zakázky č. 1 až č. 4 především výpis z obchodního rejstříku, doklad podle zvláštních předpisů prokazující oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, a u veřejné zakázky č. 1 požadoval dále doklad prokazující členství v České advokátní komoře (ČAK), a dále také čestné prohlášení o odpovědnosti za škodu v rozsahu pokrývajícím celý předmět veřejné zakázky. Uvedené čestné prohlášení požadoval zadavatel dále také u veřejné zakázky č. 2 a č. 3.

130. S ohledem na nastavení kvalifikačních předpokladů u jednotlivých veřejných zakázek č. 1 až č. 4 lze konstatovat, že se jedná o požadavky, které nijak nestanovují určitou speciální kvalifikaci, kterou by uchazeč o veřejné zakázky č. 1 až č. 4 měl splňovat. Dále lze konstatovat, že žádný ze zvolených kvalifikačních požadavků na jednotlivé veřejné zakázky nemohl bránit kterémukoli ze zadavatelem oslovených dodavatelů v rámci veřejných zakázek č. 1 až č. 4 zúčastnit se ostatních zbývajících výběrových řízení na veřejné zakázky č. 1 až č. 4. Uvedené potvrzuje fakt, že zadavatel oslovil celkem třikrát společnost MT Legal s.r.o. a dvakrát společnosti AK Chrenek, Kotrba spol. s.r.o. a Rowan Legal, advokátní kancelář, s.r.o.,IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4.

131. V případě, že zadavatel míní vysoutěžit více dodavatelů s ohledem na jejich specializaci (a zajistit si tak lepší předpoklady pro řádnou a včasnou realizaci celého rozsahu poptávaných služeb), zákon umožňuje zadavateli pro takový případ využít řádných nástrojů. Zadavatel nebyl kupř. omezen v možnosti zadávat veřejnou zakázku jako jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části, kdy v rámci jednotlivých částí mohl umožnit dodavatelům s konkrétní specializací vzhledem k povaze příslušných právních služeb přihlásit se k realizaci plnění pouze některých částí veřejné zakázky, a případně tak mohl uzavřít jednotlivé smlouvy s rozdílnými vybranými dodavateli, čímž by došlo k diferenciaci plnění uváděné zadavatelem. Stejně tak mohl zadavatel postupovat tak, že mohl realizovat předmětnou veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy, jež může být uzavřena s jedním či více uchazeči, a na jejím základě zadávat (dle aktuální potřeby) jednotlivé veřejné zakázky.

132. K právě uvedenému Úřad pouze dodává, že i když byl zadavatel s ohledem na povinnost zajištění řádné hospodářské soutěže a dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek upravených v § 6 zákona oprávněn přistoupit k zadání veřejné zakázky na části, ani v takovém případě by nebylo možné obcházet zákonné pravidlo ve smyslu povinnosti řídit se součtem předpokládaných hodnot všech dílčích plnění (částí veřejné zakázky) stanovené v § 18 odst. 1 zákona.

133. Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že předmětná plnění spočívajících v poskytování právních služeb vyplývající ze smluv uzavřených na základě veřejných zakázek č. 1 až č. 4 byla prováděna ve vzájemné časové souvislosti, a dále při existenci funkčního celku (tj. je zde dána souvislost místní, věcná i funkční). Jelikož spolu předmětná plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota těchto plnění sečtena a obviněný měl zadat tyto služby v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu.

134. Z dokumentací pořízených v souvislosti s veřejnými zakázkami č. 1 až č. 4 vyplývá, že jejich celková předpokládaná hodnota činí 7 680 000,- Kč bez DPH.

135. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že šetřené veřejné zakázky představují nadlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 25 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky, jenž činí dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, částku 5 706 000,- Kč.

136. Úřadu na základě výše uvedeného nezbývá než konstatovat, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět je vymezen uzavřenými smlouvami na veřejné zakázky č. 1 až č. 4, nezadával s ohledem na její celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 3 zákona, nýbrž ji zadával jednotlivě jako veřejné zakázky malého rozsahu postupem mimo režim zákona. V této souvislosti Úřad opětovně dodává, že uvedené nevylučuje možnost obviněného zadat předmětnou veřejnou zakázku jako jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části (viz § 18 odst. 1 zákona), avšak postupy platnými (dle režimu stanoveného s ohledem na celkovou předpokládanou hodnotu plnění) dle zákona.

137. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet (další) nabídky od jiných dodavatelů, kteří by byli schopni obviněnému nabídnout výhodnější plnění, na základě čehož by obviněný mohl uzavřít smlouvu s jiným, popř. jinými subjekty. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je přitom spojena mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Tato uveřejnění umožňují dodavatelům na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona. Úřad dodává, že i za situace, kdy obviněný ve vztahu k veřejným zakázkám č. 1 až č. 4 přistoupil k obeslání určitých potenciálních dodavatelů poptávaného plnění, nelze postup dle interních pravidel obviněného hodnotit jako postup naplňující znaky účinné soutěže v mezích zákona, tedy formalizovaný proces naplňující požadavky dle § 6 zákona. Za situace, kdy obviněný poptávané plnění vymezené veřejnými zakázkami č. 1 až č. 4, jež naplňuje znaky nadlimitní veřejné zakázky, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, se tak obviněný vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně či reálně).

138. Úřad pro úplnost dodává, že zákon v případě přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona nevyžaduje výlučně prokázání (podstatného) vlivu na výběr dodavatele, nýbrž postačí takové jednání (postup) zadavatele, jež na výběr dodavatele vliv mít mohlo. Pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele tak je s ohledem na znění zákona z hlediska spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zcela postačující, pročež Úřadu nezbývá než uzavřít, že obviněný uzavřel na poptávané plnění dne 18. 1. 2016 smlouvu na veřejnou zakázku č. 1, dne 24. 5. 2016 smlouvu na veřejnou zakázku č. 2, dne 7. 11. 2016 smlouvu na veřejnou zakázku č. 3 a dne 1. 12. 2016 smlouvu na veřejnou zakázku č. 4, čímž naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

139. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy č. 8/KSÚS/2016 uzavřené dne 18. 1. 2016 s dodavatelem AK Chrenek, Kotrba spol. s r.o. v rámci zadávání veřejné zakázky č. 1, ze smlouvy č. 201/KSÚS/2016 uzavřené dne 24. 5. 2016 s dodavatelem MT Legal s.r.o. v rámci zadávání veřejné zakázky č. 2, ze smlouvy č. 595/00066001/2016 uzavřené dne 7. 11. 2016 s dodavatelem Mgr. Jan Matějíček v rámci zadávání veřejné zakázky č. 3 a ze smlouvy č. 588/00066001/2016 uzavřené dne 1. 12. 2016 s dodavatelem AK Chrenek, Kotrba spol. s r.o. v rámci zadávání veřejné zakázky č. 4 zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v nadlimitním režimupodle části čtvrté zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na jím poptávané plnění uzavřel shora uvedené smlouvy. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

140. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kdy nápravy ve věci již nelze dosáhnout, neboť ve vztahu k poptávanému plnění byly již uzavřeny předmětné smlouvy.

141. Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

142. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. S ohledem na právě uvedenou ústavní zásadu tak Úřad přistoupil též k ověření, zda právní úprava zániku odpovědnosti za přestupek z hlediska uplynutí promlčecí doby obsažená v pozdějších právních předpisech neobsahuje pro obviněného úpravu příznivější, než je stanovena v zákoně ve znění účinném v době, kdy byl nyní šetřený přestupek spáchán.

143. Podle § 270 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání přestupku) odpovědnost zadavatele za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

144. Podle § 270 odst. 5 zákona, konkrétně ve znění účinném od 1. 7. 2017, činí promlčecí doba 5 let. Promlčecí doba se dle § 270 odst. 6 zákona přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, přičemž dle § 270 odst. 7 ZZVZ přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Dle § 270 odst. 8 ZZVZ byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

145. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

146. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pozdější právní úprava není v nyní šetřeném případě ve vztahu k uplynutí promlčecí doby pro obviněného příznivější, pročež Úřad posoudil v tomto smyslu zánik odpovědnosti za přestupek podle znění zákona účinného v době jeho spáchání.

147. Úřad se o možném spáchání výše uvedeného přestupku obviněného dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 2. 1. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dnem doručení oznámení o zahájení řízení o přestupku obviněnému, tj. dnem 18. 2. 2021. Smlouva na veřejnou zakázku č. 4 byla uzavřena dne 1. 12. 2016, kdy zároveň došlo ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí (tj. uzavřením poslední ze smluv na plnění, jež tvoří jeden funkční celek a je předmětem veřejné zakázky, kdy uzavřením této poslední smlouvy došlo k dokonání přestupkového jednání obviněného – viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2018, dle kterého v případě rozdělení předmětu veřejné zakázky takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit pro podlimitní veřejnou zakázku, dochází k dokonání jednání až „v okamžiku, kdy zadavatel uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“). Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném případě promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula, a proto ani odpovědnost obviněného za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

148. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.

149. Za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) dle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, se podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

150. Při spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na čtyři samostatná poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota (cena) tvoří částku 7 680 000,- Kč bez DPH, tj. 9 292 800 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty tak v nyní šetřeném případě činí 929 280,- Kč.

151. Podle § 270 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti přestupku (správního deliktu), zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Určení druhu a výměry správního trestu (pokuty) přitom obdobně upravují též relevantní ustanovení § 37 zákona o přestupcích, kdy dle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích, se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

152. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

153. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

154. Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť plnění spočívající v poskytování právních služeb a právního poradenství v průběhu roku 2016 obviněný rozdělil na čtyři samostatné veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona a předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako 4 veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 3 zákona. Zde uvedeným postupem, za situace, kdy obviněnému byla dána ze zákona povinnost poptat dotčené služby za účelem výběru dodavatele (či dodavatelů) v řádném zadávacím řízení, kterou však obviněný nesplnil, obviněný obešel zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v mezích pravidel stanovených zákonem.

155. Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Skutečnost, že obviněný svým postupem zcela vyloučil pro účely získání poptávaného předmětu plnění řádnou soutěž vedenou v intencích zákona, řadí dle výkladové praxe Úřadu předmětný přestupek obviněného mezi přestupky s vysokou mírou závažnosti, neboť narušuje samotnou podstatu účelu zákona (pohybuje-li se zadavatel za účelem získání poptávaného předmětu plnění zcela mimo režim zákona, ač byl k postupu dle zákona povinen, dochází k zásadnímu narušení řádného soutěžního prostředí), pročež se tento závěr promítne jako jeden z faktorů do výše vyměřené pokuty.

156. Posouzení závažnosti přestupku je též spojeno s následkem přestupku a okolnostmi, za nichž byl spáchán, k čemuž Úřad uvádí následující.

157. Následkem postupu obviněného bylo minimálně potenciální vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o veřejnou zakázku dle zákona, kteří by byli schopni poptávaný předmět plnění realizovat. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Nelze vyloučit, že postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky a že případné plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z hlediska množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, tudíž nelze s ohledem na výše popsané omezení soutěže vyloučit jako následek nehospodárné využití veřejných prostředků a rovněž dopad do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Jelikož obviněný zjevně nečinil za účelem získání poptávaného předmětu plnění kroky v souladu se zákonem, byla v této souvislosti narušena konkrétní zákonná pravidla, mj. závazné postupy týkající se uveřejňování informací. Ve výsledku pak byla v daném případě limitována zejména možnost uplatnit zákonem stanovené nástroje obrany proti možnému nezákonnému postupu zadavatele.

158. V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že z obdržených dokumentací vztahujících se k veřejným zakázkám č. 1 až č. 4 vyplývá, že ačkoli obviněný nerealizoval řádnou soutěž v mezích zákona, obviněný zcela nerezignoval na zajištění alespoň určité formy soutěže pro výběr dodavatele poptávaného plnění. Ze strany obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčích poptávkových řízení, byť mimo zákon, jež nesl znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek. Obviněný v tomto kontextu oslovil jistý okruh možných dodavatelů poptávaného plnění (v rámci zadávání veřejných zakázek č. 1, č. 2 a č. 4 vždy celkem 5 dodavatelů a v případě veřejné zakázky č. 3 celkem 3 dodavatele), stanovil podmínky poptávkových řízení, na základě nichž učinil i samotný výběr dodavatele, a subjekty, jež podaly nabídku, následně vyrozuměl o výsledku daného řízení.

159. Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo ze zákona.

160. Úřad další přitěžující či polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané pokuty, v šetřeném případě neshledal.

161. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že „hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“.

162. Jak již bylo uvedeno výše, ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 12. 2016, pročež Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty (ve smyslu jejího snížení), že od spáchání předmětného přestupku uplynulo již téměř čtyři a půl roku.

163. Úřad dále ověřil, zda v právě projednávaném případě nenastal souběh s dalšími přestupky obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 - 62 ze dne 18. 6. 2009) Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona. Úřad konstatuje, že právě projednávaný přestupek obviněného uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí je v souběhu s:

přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-05671/2021/500/AIv ze dne 15. 2. 2021, který byl spáchán dne 10. 12. 2015 a za nějž byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 80 000 Kč;
přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-11092/2021/500/AIv ze dne 30. 3. 2021, který byl spáchán dne 15. 2. 2016 a za nějž byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 40 000 Kč;
přestupkem, o kterém bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-32417/2020/500/JBě ze dne 15. 10. 2020, jenž byl spáchán dne 25. 8. 2016 a za který byla obviněnému uložena Úřadem pokuta ve výši 25 000 Kč;
přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-35016/2020/500/ISo ze dne 3. 11. 2020, který byl spáchán dne 7. 9. 2016 a za nějž byla obviněnému uložena pokuta ve výši 90 000 Kč;
přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-17567/2021/500/AIv ze dne 26. 5. 2021, který byl spáchán dne 21. 12. 2016 a za nějž byla obviněnému uložena pokuta ve výši 35 000 Kč;
přestupkem, o kterém bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi ze dne 23. 10. 2019, jenž byl spáchán dne 1. 2. 2017 a za který byla obviněnému Úřadem uložena pokuta ve výši 300 000 Kč;
přestupkem, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-32419/2020/500/JBě ze dne 15. 10. 2020, který byl spáchán dne 16. 2. 2017 a za nějž byla obviněnému uložena pokuta ve výši 20 000 Kč.

164. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny.

165. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených v bodě 163. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími uvedenými v bodě 163. odůvodnění tohoto rozhodnutí (za spáchání tam uvedených přestupků).

166. Úřad následně při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zřizovatele obviněného schváleného na rok 2021 vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeského kraje) obviněnému na rok 2021 činí celkem 1 457 702 000 Kč, pročež vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

167. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce.

168. Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 80 000,- Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.

169. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o uložení správního trestu za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

170. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

171. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení

172. Správní orgán podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

173. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

174. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v ustanovení § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

175. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

176. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000061.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=920807&typ=PLATNY

[2] Nadto Úřad uvádí, že z obdržených daňových dokladů od obviněného vyplývá, že obviněný uhradil v průběhu plnění šetřených veřejných zakázek za právní služby a právní poradenství jednotlivým dodavatelům celkem 8 129 585,30 Kč vč. DPH, tedy i tato skutečně uhrazená cena za plnění předmětných veřejných zakázek potvrzuje přesáhnutí finančního limitu stanoveného v § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

[3] viz https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady--2--listopadu-2015-136592/ a https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady--16--brezna-2016-141438/

[4] https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=920807&typ=PLATNY

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 18176/2021/500/AIvspisová značka: S0061/2021/VZ

I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI REALIZACI PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 18176/2021/500/AIv
spisová značka: S0061/2021/VZ