číslo jednací: 14351/2021/163/MPe
spisová značka: R0061/2021/VZ

Instance II.
Věc Snížení energetické náročnosti Hotelu ILF
Účastníci
  1. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 24. 5. 2021
Dokumenty file icon dokument ke stažení 478 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0061/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-14351/2021/163/MPe                                                                                     

 

 

 

 

Brno 21.05.2021

 

                               

 

V řízení o rozkladu ze dne 22. 3. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným –

  • Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, IČO 00023841, se sídlem Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-08428/2021/500/Alv ze dne 8. 3. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2021/VZ ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Snížení energetické náročnosti Hotelu ILF“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-028125, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2018 a dne 25. 9. 2018,

jsem podle § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-08428/2021/500/Alv ze dne 8. 3. 2021 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2021/VZ

 

r u š í m

 

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2021/VZ ve věci možného spáchání přestupků obviněným – Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, IČO 00023841, se sídlem Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10, v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Snížení energetické náročnosti Hotelu ILF“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-028125, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2018 a dne 25. 9. 2018,

 

z a s t a v u j i,

 

neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.  

 

Odůvodnění

I.               Postup zadavatele a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 22. 10. 2020 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci možného spáchání přestupku obviněným – Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, IČO 00023841, se sídlem Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10, (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“).

2.             Zadavatel rozhodnutím o výběru a oznámením o výběru dodavatele ze dne 21. 11. 2018 (dále jen „oznámení o výběru“) vybral vybraného dodavatele – Trigema Building a.s., IČO 27653579, se sídlem Bucharova 2641/14, 158 00 Praha, (dále jen „vybraný dodavatel“). Dne 18. 12. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo.

3.             Úřad na základě podkladů zaslaných obviněným na výzvu uvedenou v přípisu č. j. ÚOHS-34245/2020/542/VHu ze dne 27. 10. 2020 získal pochybnost o tom, zda obviněný postupoval při zadávání veřejné zakázky „Snížení energetické náročnosti Hotelu ILF“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 8. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-028125, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2018 a dne 25. 9. 2018, (dále jen „veřejná zakázka“) v souladu se zákonem. Z dostupných podkladů Úřad zjistil, že textovou část zadávací dokumentace k veřejné zakázce vypracovala společnost ADVIA GROUP, s.r.o., IČO 27223116, se sídlem Na Poříčí 1071/17, 110 00 Praha 1, (dále jen „ADVIA GROUP s.r.o.“). V zadávací dokumentaci však obviněný neuvedl, že tato společnost zadávací dokumentaci vypracovala. Stejně tak v zadávací dokumentaci chybí informace o tom, kterou část zadávací dokumentace tato společnost vypracovala, čímž mohlo dojít ze strany obviněného k porušení § 36 odst. 4 zákona a případnému naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad dále získal pochybnosti o tom, zda obviněný postupoval v souladu s § 123 písm. b) bodu 2 zákona, když dokument s názvem „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ ze dne 19. 11. 2018 (dále jen „výsledek posouzení splnění podmínek účasti“) neobsahoval u požadované technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání jejího splnění, a tedy zda obviněný svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

4.             Úřad oznámil zahájení správního řízení o přestupku vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2021/VZ obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-00538/2021/542/VHu ze dne 6. 1. 2021, který mu byl doručen dne 7. 1. 2021.

5.             Dnem 7. 1. 2021, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOP“) z moci úřední zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání přestupků obviněným.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 8. 3. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-08428/2021/500/Alv v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0004/2021/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7.             Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 36 odst. 4 věty prvé ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když neoznačil část zadávací dokumentace společně s identifikací osoby, která ji vypracovala, za situace, kdy předmětnou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, jež nevystupovala v pozici advokáta nebo daňového poradce, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 18. 12. 2018 smlouvu s vybraným dodavatelem.

8.             Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné nedodržel pravidlo stanovené v § 123 písm. b) bodu 2 ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když výsledek posouzení splnění podmínek účasti, jejž zadavatel učinil součástí oznámení o výběru, neobsahoval u požadované technické kvalifikace dle čl. 15.1., bodu 15.1.1. zadávací dokumentace údaje rozhodné pro prokázání splnění stanovených kritérií kvalifikace, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 18. 12. 2018 smlouvu s vybraným dodavatelem.

9.             Úřad výrokem III napadeného rozhodnutí uložil za výše uvedené přestupky ve smyslu § 268 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 110 000 Kč.

10.         Úřad výrokem IV napadeného rozhodnutí uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

11.         Úřad výrok I napadeného rozhodnutí odůvodnil tak, že ačkoliv je ze zjištěných skutečností zřejmé, že společnost ADVIA GROUP s.r.o. byla osobou, která zpracovala textovou část dokumentace, což potvrdil také obviněný, nebyla splněna povinnost dle § 36 odst. 4 zákona. Ze zadávací dokumentace totiž nelze objektivně zjistit, že dotčená společnost reálně vypracovala textovou část zadávací dokumentace, jelikož nic takového v zadávací dokumentaci není uvedeno.  Přestože obviněný označil zmiňovanou společnost ve spojitosti se smluvním zastoupením zadavatele (a to na titulní straně zadávací dokumentace), nelze z tohoto usoudit, že daná společnost zpracovala předmětnou zadávací dokumentaci. Identifikací společnosti ADVIA GROUP s.r.o. jako smluvního zástupce nelze dle závěru Úřadu dostát povinnosti dle § 36 odst. 4 zákona. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování a prevence střetu zájmu, přičemž v tomto případě nemohli být dodavatelé či třetí osoby schopni posoudit, zda k nějakému střetu zájmu došlo. Dle Úřadu se v tomto případě rovněž nejedná ani o naplnění výjimky dle § 36 odst. 4 zákona. Postup obviněného navíc mohl alespoň potenciálně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

12.         Úřad k výroku II napadeného rozhodnutí uvedl, že obviněný nedostál své povinnosti dle § 123 písm. b) bod 2 zákona. Obviněný konkrétně ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti neuvedl, na základě jakých konkrétních údajů rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Obviněný pouze zopakoval obecnou formulaci zadávacích podmínek a přitom konstatoval, že vybraným dodavatelem předložené reference splňují daná kritéria technické kvalifikace. V šetřeném případě tak dle závěru Úřadu nelze objektivně ověřit, jakými referencemi vybraný dodavatel prokázal splnění daných kritérií. Obviněný tedy nezachytil v oznámení o výběru (jehož součástí bylo dané posouzení splnění podmínek účasti) žádné konkrétní skutečnosti vztahující se k referencím vybraného dodavatele. Tím, že obviněný neseznámil účastníky zadávacího řízení s rozhodnými skutečnostmi, se účastníkům nedostalo informací v rozsahu předvídaném zákonem. Úřad dále shledal, že absence rozhodných údajů je schopna naplnit potencialitu vlivu na výběr.

III.           Rozklad obviněného

13.         Dne 22. 3. 2021 podal obviněný k předsedovi Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 8. 3. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

14.         Obviněný rozkladem namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a setrvává na svém tvrzení, že se přestupků nedopustil. Postup obviněného nenaplnil všechny znaky skutkové podstaty konstatovaných přestupků.

15.         K výroku I obviněný v rozkladu předně vymezuje smysl a účel § 36 odst. 4 zákona. Smyslu a účelu daného ustanovení bylo dle obviněného dosaženo, s čímž se Úřad naprosto nedostatečně vypořádal. Úřad dle obviněného učinil zcela formalistické závěry bez návaznosti na naplnění či nenaplnění smyslu a účelu daného ustanovení. Obviněný identifikoval společnost ADVIA GROUP s.r.o. hned na titulní straně spolu se sdělením toho, že tato společnost smluvně zastupuje zadavatele při provádění úkonů dle zákona. Obsah a rozsah jejích oprávnění pak byl zřejmý ze znění zadávací dokumentace, konkrétně pak z bodu 22.2, 23.4 textové části zadávací dokumentace. V bodě 23.4 zadávací dokumentace bylo uvedeno, že společnost ADVIA GROUP s.r.o. je zmocněna ke všem úkonům, které jsou spojeny se zadávacím řízením, tedy nepochybně i k vypracování zadávací dokumentace. Výše uvedené pak nemohlo u třetích osob vyvolat jakoukoliv pochybnost o rozsahu oprávnění této osoby, zejména pak pochybnost o případném střetu zájmů, jelikož tato osoba byla v zadávací dokumentaci dostatečně identifikována. Skutečnost, že společnost ADVIA GROUP s.r.o. se bude podílet na průběhu zadávacího řízení, byla zřejmá nejen z výše uvedených skutečností, ale také z registru smluv. K tomuto ovšem obviněný dodává, že si je vědom toho, že není povinností dodavatelů zjišťovat z registru smluv další skutečnosti. Nicméně obviněný konstatuje, že veškeré tyto skutečnosti byly veřejně přístupné. Zadávací dokumentaci navíc vypracovali advokáti, kteří jsou jednatelé společnosti ADVIA GROUP s.r.o., a tedy došlo také k  naplnění výjimky dle § 36 odst. 4 zákona.

16.         K výroku II napadeného rozhodnutí obviněný v rozkladu předně namítá, že nesouhlasí se závěry Úřadu, jelikož svým postupem zcela naplnil smysl a účel § 123 písm. b) bod 2 zákona. Úřad se dle obviněného snaží v rozporu se zásadou legality a ústavnosti uložit obviněnému povinnosti, které ze zákona nevyplývají. Výklad Úřadu je učiněn nad rámec zákona a je nepřípustně extenzivní. Zákon dle obviněného totiž nestanovuje, že by měl obviněný vyhotovit zprávu o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Z výkladu předmětného ustanovení zákona tak dle obviněného plyne, že výsledek posouzení splnění podmínek účasti, který má být přílohou oznámení o výběru, je toliko konstatováním o splnění či nesplnění těchto podmínek. Daná listina s názvem „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele ze dne 19. 11. 2018“ nepochybně tento výsledek ve smyslu § 123 písm. b) bod 2 zákona obsahuje. V daném dokumentu byly rovněž uvedeny rozhodné údaje pro prokázání splnění jednotlivých kritérií technické kvalifikace. Za rozhodné údaje obviněný považuje to, že vybraný dodavatel prokázal kvalifikaci seznamem, konkrétně pěti stavebních prací, které zcela splňují požadavky zadávací dokumentace. Obviněný proto nesouhlasí se závěrem Úřadu, že výsledek posouzení splnění podmínek účasti tyto rozhodné údaje neobsahoval.

17.         Obviněný závěrem uvádí, že aby došlo k naplnění všech znaků skutkové podstaty obou přestupků, musel by obviněný svým postupem porušit pravidla stanovená zákonem, což se nestalo. Obviněný totiž svým postupem vždy naplnil smysl a účel zákona. Další znak, který není dle obviněného ani u jednoho z tvrzených přestupků naplněn, je možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Obviněný je toho názoru, že k ovlivnění či případné potencialitě ovlivnění ani v jednom případě nedošlo. Neexistuje tak ani příčinná souvislost mezi eventuálním porušením zákona a možností ovlivnění výběru, a to ani u jednoho z tvrzených přestupků. Na zkoumání tohoto znaku skutkové podstaty Úřad zcela rezignoval.

Závěr rozkladu

18.         Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 ZOP přezkoumal napadené rozhodnutí v celém jeho rozsahu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

21.         Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích napadeného rozhodnutí, rozhodl nesprávně a v rozporu s právními předpisy. V nyní řešeném případě jsem totiž po posouzení skutkových okolností plynoucích ze správního spisu zjistil, že postupy obviněného v zadávacím řízení nenaplnily všechny znaky skutkové podstaty přestupků kvalifikovaných ve výrocích I a II napadeného rozhodnutí. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a k zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

22.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

23.         Podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, pak napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.

24.         Úřad podle § 257 písm. f) zákona zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269.

25.         V nyní projednávaném případě byl obviněný shledán vinným ze dvou přestupků shodně kvalifikovaných jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

26.         Obviněný se prvního z přestupků měl dopustit tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 36 odst. 4 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když neoznačil část zadávací dokumentace společně s identifikací osoby, která ji vypracovala, za situace, kdy předmětnou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, jež nevystupovala v pozici advokáta nebo daňového poradce, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.

27.         Druhého přestupku se měl obviněný dopustit tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 123 písm. b) bodu 2 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když výsledek posouzení splnění podmínek účasti, který byl součástí oznámení o výběru, neobsahoval u požadované technické kvalifikace dle čl. 15.1., bodu 15.1.1. zadávací dokumentace údaje rozhodné pro prokázání splnění stanovených kritérií kvalifikace, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele.

K posouzení splnění povinnosti zadavatele ve smyslu § 36 odst. 4 zákona

28.         Podle § 36 odst. 4 věty první zákona platí, že pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala.

29.         Předmětné ustanovení zákona implementuje čl. 24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „zadávací směrnice“). Dle předmětného článku zadávací směrnice platí: „Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé přijali vhodná opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů, ke kterému dochází v průběhu zadávacího řízení, a zamezili tak narušení hospodářské soutěže a zajistili rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty.

30.         Smyslem a účelem daného ustanovení zákona je tedy prevence a odhalování střetu zájmu, jakožto snaha o zamezení narušování hospodářské soutěže. Z důvodové zprávy k § 36 zákona se dále podává: „Za účelem prevence střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek a zachování hospodářské soutěže zákon stanoví povinnost zadavatele v případě, že zadávací dokumentaci nebo její části vypracovala osoba odlišná od zadavatele, tuto skutečnost v zadávací dokumentaci označit spolu s identifikací této osoby. Může se jednat o zpracovatele projektové dokumentace pro provedení stavby (nebo i jen její části) nebo o administrátora zadávacího řízení, který se podílel na zpracování zadávacích podmínek. Nejedná se o označení zaměstnanců zadavatele, kteří zadávací dokumentaci vypracovali, ale pouze o identifikaci externích osob. Může se jednat jak o fyzické, tak právnické osoby. U právnické osoby postačí její identifikace a není vyžadována identifikace jejích zaměstnanců nebo poddodavatelů. Pokud si tedy nechá zadavatel zpracovat technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky nebo projektovou dokumentaci od externí právnické osoby, postačí označení této právnické osoby, a to i v případě, kdy by tato osoba využila při přípravě další odborníky (specialisty), kteří nejsou jejími zaměstnanci. Požadavek na identifikaci externích osob zpracovávajících zadávací dokumentaci je transpozicí požadavku evropských směrnic, aby členské státy za účelem zamezení narušení hospodářské soutěže provedly ,opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů, ke kterému dochází v průběhu zadávacího řízení.

31.         Ze správního spisu plyne, že obviněný na titulní straně zadávací dokumentace uvedl „obchodní společnost smluvně zastupující zadavatele při provádění úkonů podle zákona o zadávání veřejných zakázek: ADVIA GROUP s.r.o., IČO 27223116, se sídlem Na Poříčí 1071/17, 110 00 Praha 1, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, v oddílu C, vložce 105653“. Rovněž také v čl. 2.1 zadávací dokumentace byla učiněna identifikace společnosti smluvně zastupující zadavatele, kterou je společnost ADVIA GROUP s.r.o, a to s označením osob jednatelů, kterými je tato společnost zastoupena. Dále je v zadávací dokumentaci společnost ADVIA GROUP s.r.o. vymezena v čl. 22.2 a 24.3 zadávací dokumentace.

32.         Ze správního spisu a registru smluv[1] je dále patrné, že mezi obviněným a společností ADVIA GROUP s.r.o. byla uzavřena příkazní smlouva č. I/002-2018 ze dne 19. 1. 2018 (dále jen „příkazní smlouva“), jejímž předmětem byly služby spočívající v komplexním organizačním a věcném zajištění zadávacího řízení.[2] V čl. 1 příkazní smlouvy je dále uvedeno: „Příkazník se touto smlouvou zavazuje poskytovat příkazci služby spojené s komplexním, organizačním a věcným zajištěním zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro výběr dodavatele stavebních prací na snížení energetické náročnosti Hotelu ILF s tím, že tyto služby by zahrnovaly zejména zpracování časového plánu zadávacího řízení, zpracování zadávací dokumentace[3] včetně přípravy formuláře pro předběžné oznámení veřejného zadavatele a návrhu smlouvy s obchodními podmínkami, přípravu dokumentů pro hodnotící komisi, pomoc při posuzování nabídek, zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a zhotovení dalších potřebných dokumentů stanovených zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vyhotovení návrhu rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky a pomoc při vyřizování případných námitek a příkazce se zavazuje zaplatit příkazníkovi odměnu a náhradu dle této příkazní smlouvy.“ Předmětná příkazní smlouva byla uzavřena 7 měsíců před zahájením samotného zadávacího řízení na nyní řešenou veřejnou zakázku.

33.         Úřad v napadeném rozhodnutí přednesl argumentaci spočívající v tom, že je nutné, aby byl jasně identifikován subjekt odlišný od zadavatele, který vypracoval zadávací dokumentaci, a také, aby byla vyznačena část zadávací dokumentace, kterou tento subjekt zpracoval. S tímto tvrzením Úřadu lze souhlasit. Skutečně je nezbytné, aby zadavatel (obecně) za účelem zajištění transparentnosti zadávacího řízení identifikoval osobu, která pro něj externě zpracovala zadávací dokumentaci. Účelem § 36 odst. 4 zákona je ochrana dodavatelů, kteří mají možnost případný střet zájmu namítnout. Pro posouzení zdejší věci je třeba zhodnotit, zda obviněný svým postupem naplnil formální stránku přestupku. Nejprve předseda Úřadu přistoupí k posouzení otázky porušení zákona.

34.         Obviněný v tomto případě již na titulní straně identifikoval osobu, která jej smluvně zastupuje, přičemž tuto osobu uvedl i v dalších částech zadávací dokumentace. Skutečnost, že tato osoba smluvně zastupuje zadavatele, v sobě nese informaci, že mezi obviněným a touto osobou byla uzavřena smlouva, a existuje mezi nimi určitý právní vztah. Ze znění příkazní smlouvy, ačkoliv tato nebyla součástí dokumentace předložené zadavatelem, je zřejmé, že společnost ADVIA GROUP s.r.o. měla zpracovat pro zadavatele zadávací dokumentaci.[4] Ostatně tato informace není rozporována ani obviněným. Úřad v napadeném rozhodnutí měl taktéž postaveno najisto, že zadávací dokumentaci zpracovala společnost ADVIA GROUP s.r.o., obdobné vyplývá také z protokolu o kontrole Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 989/2020-5/KON. Je tedy nepochybné, že tato společnost zpracovala danou zadávací dokumentaci. Ze znění zadávací dokumentace nijak nevyplývá, že by společnost ADVIA GROUP s.r.o. byla jako zpracovatel zadávací dokumentace výslovně uvedena. Lze dát za pravdu Úřadu v tom smyslu, že obviněný nepostupoval dle § 36 odst. 4 zákona, když výslovně neuvedl, že společnost ADVIA GROUP s.r.o. vypracovala zadávací dokumentaci. Obviněný dle znění zákona měl u dané společnosti tuto informaci výslovně uvést, přičemž měl také uvést, jakou část zadávací dokumentace ADVIA GROUP s.r.o. zpracovala. Ani jedno z výše uvedeného obviněný výslovně neuvedl, o čemž není pochyb.

35.         Dílčím závěrem lze proto konstatovat, že v tomto případě obviněný porušil zákon, když výslovně v zadávací dokumentaci neoznačil společnost ADVIA GROUP s.r.o. jakožto zpracovatele zadávací dokumentace. Nutno však říci, že pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby předmětné porušení zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Každé porušení zákona totiž nemusí nutně způsobit ovlivnění výběru a nemusí tak být naplněna skutková podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

36.         Úřad k možnosti ovlivnění výběru v důsledku porušení § 36 odst. 4 zákona uvedl, že: „S ohledem na absenci výše uvedené informace tak nebyl dán dotčeným subjektům prostor pro zohlednění této skutečnosti a pro rozhodnutí o případném vznesení námitek v souvislosti s vypracováním textové části zadávací dokumentace jmenovanou jinou osobou, zejména ve spojení s možným vnímaným střetem zájmů (popř. narušením hospodářské soutěže). V případě podání takovýchto námitek pak nelze vyloučit, že by ze strany zadavatele na základě zjištěných skutečností byla seznána potřeba přijetí opatření k nápravě, jímž může být obecně jakýkoli úkon zadavatele, jenž povede k nápravě nezákonného stavu, avšak za situace, kdy by již došlo (v důsledku střetu zájmů) k ovlivnění stanovení zadávacích podmínek, může být tímto nápravným opatřením i samotné zrušení zadávacího řízení. Předmětné pochybení zadavatele tak mohlo mít v konečném důsledku potenciál ovlivnit výběr dodavatele veřejné zakázky.“ Úřad tedy v napadeném rozhodnutí shledal, že porušení zákona mělo vliv na výběr, a to alespoň v potenciální rovině.

37.         Předseda Úřadu se proto dále zabýval tím, zda skutečně mohlo mít porušení zákona vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

38.         Předně předseda Úřadu posuzoval účel § 36 odst. 4 zákona, a sice zda byl při zde dotčeném postupu zadavatele tento účel zachován. Účelem předmětného ustanovení zákona je primárně odhalování existence střetu zájmu. Ostatně i ze zadávací směrnice plyne, že veřejní zadavatelé musí přijmout vhodná opatření k účinné prevenci, odhalování a nápravě střetu zájmů, ke kterému dochází v průběhu zadávacího řízení tak, aby zamezili narušení hospodářské soutěže a zajistili rovné zacházení se všemi hospodářskými subjekty.

39.         V nyní řešeném případě je nutno dále posoudit, zda by mohlo k případnému střetu zájmu, s ohledem na zjištěný skutkový stav, vůbec dojít. Zároveň je nutno posoudit, zda je potencialita vlivu alespoň reálně pravděpodobná.

40.         Předseda Úřadu ze správního spisu[5] zjistil, že rozsahem činnosti společnosti ADVIA GROUP s.r.o. pro zadavatele bylo komplexní organizační a věcné zajištění zadávacího řízení na nyní řešenou veřejnou zakázku.[6] Příkazní smlouva, která rozsah činnosti dané společnosti zakotvila, byla uzavřena ke dni 19. 1. 2018, přičemž předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 15. 8. 2018, z čehož lze dovodit, že daná společnost ADVIA GROUP s.r.o. se mohla podílet i na přípravě zadávacího řízení. Ze správního spisu není patrné, že by dodavatelé namítali nejasnost smluvního zastoupení či okolnosti vypracování zadávací dokumentace a nenamítali ani případný střet zájmu vůči dané společnosti byť i jen jako administrátorovi zakázky. Z okolností zjištěných při posouzení tohoto případu dále plyne, že  případný střet zájmu je u společnosti ADVIA GROUP s.r.o. vysoce nepravděpodobný. Uvedené podporuje zejména tvrzení, že smluvním zástupcem se stala osoba, jejímž předmětem činnosti jsou „zprostředkovatelské činnosti realitních agentur, zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, poradenství v oblasti řízení, překladatelské a tlumočnické činnosti“. V případě nyní řešené veřejné zakázky jde o veřejnou zakázku na stavební práce. Nelze tedy dovodit, že by se předmět činnosti smluvního zástupce zadavatele s předmětem nyní řešené veřejné zakázky jakkoliv protínal. Jinými slovy, že by měla tato osoba na vypracování zadávací dokumentace ekonomický zájem, případně vztah k předmětu plnění či jednotlivým dodavatelům, což žádný z potenciálních dodavatelů nenamítal, ačkoli tomu nic nebránilo. Jedná se navíc o společnost, která nepůsobí na trhu relevantních dodavatelů stavebních prací v oblasti snížení energetické náročnosti budov, jelikož je její doménou zcela odlišný segment trhu.

41.         Při zohlednění všech výše uvedených skutečností dospěl předseda Úřadu k závěru, že k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky nemohlo dojít. V tomto konkrétním případě bylo možné odhalit případný střet zájmu již z identifikace smluvního zástupce v zadávací dokumentaci, dodavatelé tak měli k dispozici informaci o participaci společnosti ADVIA GROUP s.r.o. na zadávacím řízení. Případný střet zájmů předseda Úřadu navíc posoudil a dospěl k závěru, že je v tomto případě vysoce nepravděpodobný. Lze proto konstatovat, že cíl zadávací směrnice byl dosažen, stejně tak byl do jisté míry zachován účel § 36 odst. 4 zákona, byť byla v tomto případě nepochybně porušena zákonná povinnost zadavatele. Se zřetelem ke specifickým okolnostem daného případu ovšem nelze shledat, že by porušení zákona vůbec mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. I potenciální vliv na výběr dodavatele je tedy vyloučen.

42.         Úřadu lze v napadeném rozhodnutí vytknout, že pokud dospěl k závěru, že obviněný zákon porušil, měl se dále podrobněji zabývat také tím, jakým konkrétním způsobem mohlo toto porušení ovlivnit výběr dodavatele. Úřadem tvrzený potenciální vliv na výběr dodavatele totiž musí být reálný a tedy v určité míře pravděpodobný, jak předseda Úřadu konstatoval výše. V nyní řešeném případě se však jeví vliv na výběr vysoce nepravděpodobný.

43.         Závěrem lze shrnout, že obviněný porušil povinnost plynoucí z § 36 odst. 4 zákona tím, že výslovně neuvedl, která osoba odlišná od zadavatele za něj zpracovala zadávací dokumentaci. Pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je však zapotřebí, aby dané porušení mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Předseda Úřadu se zohledněním všech výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že k vlivu na výběr v tomto případě nedošlo. Ačkoliv tedy postup obviněného nebyl příkladný, nedošlo v tomto případě k naplnění všech znaků přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Z toho důvodu předseda Úřadu konstatuje, že se zadavatel tvrzeného přestupku nedopustil.

44.         Nad rámec je možné doplnit, že v tomto případě nemůže jít o naplnění výjimky dle § 36 odst. 4 zákona, jelikož v zadávací dokumentaci byla uvedena toliko právnická osoba, jejíž předmět činnosti není výkonem advokacie. Je proto zcela irelevantní, zda zadávací dokumentaci zpracoval advokát pracující pro danou společnost.

45.         Předseda Úřadu neshledává, že by ve zdejší věci byl prostor k dalšímu zjišťování skutkového stavu, neboť bylo zjištěno, kdo zadávací dokumentaci zpracoval a jakým způsobem zadavatel roli této osoby v zadávacím řízení v zadávací dokumentaci popsal. Na základě těchto zjištění pak předseda Úřadu dospívá k závěru, že stíhaný skutek nenaplnil znaky formální stránky přestupku, neboť postup zadavatele nemohl ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení. Proto je třeba uzavřít, že stíhaný skutek není přestupkem, a tedy nelze shledat důvody k uložení správního trestu. V rozsahu skutku, který Úřad postihl výrokem I napadeného rozhodnutí, je proto třeba řízení o přestupku zastavit. 

K výroku II. napadeného rozhodnutí

46.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a),

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

47.         Obsahovou náležitostí Oznámení o výběru ve smyslu § 123 zákona je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, a také dokument nazvaný Výsledek posouzení splnění podmínek účasti. Poslední zmiňovaný dokument „de facto nahrazuje původní protokol o posouzení kvalifikace, kdy část tohoto dokumentu podle ZVZ 2006 je uvedena ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti. Zadavatel je v tomto dokumentu povinen konstatovat, že vybraný dodavatel splňuje veškeré podmínky účasti; současně v něm uvede z hlediska prokazování splnění kvalifikace seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, přičemž u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické a technické kvalifikace doplní rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace. Zadavatel je tedy povinen uvést takové informace, z nichž bude patrné, že předložený kvalifikační požadavek byl splněn, například u osvědčení o referenci alespoň název referenční zakázky, její rozsah a datum dokončení.“(DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 737).

48.         Smyslem oznámení o výběru dodavatele vymezeného v § 123 zákona je informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno splnění podmínek účasti. Předmětné oznámení o výběru má zcela zásadní význam v zadávacím řízení. Jeho úkolem je zajistit vysokou míru transparentnosti postupu zadavatele při výběru dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, z jakého důvodu a na základě čeho zadavatel vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele. Současně musí dané oznámení obsahovat ve vztahu k zákonem definovaným skutečnostem i informace týkající se splnění podmínek účasti. V rámci oznámení o výběru dodavatele tak zadavatel musí mj. uvést seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a uvést rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

49.         V nyní řešeném případě shledal Úřad obviněného výrokem II napadeného rozhodnutí vinným z přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kterého se měl dopustit tím, že neučinil obsahem výsledku posouzení splnění podmínek údaje rozhodné pro prokázání splnění kritérií technické kvalifikace a uvedené mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele totiž musí obsahovat taxativně vyjmenované náležitosti, přičemž z něj musí být patrné, jakými doklady a údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace. Úřad zjistil, že z výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele tyto skutečnosti zjistitelné nejsou. Obviněný však naplnění skutkové podstaty přestupku daným postupem odmítá, a proto napadá i výrok II napadeného rozhodnutí svým rozkladem.

50.         Předně lze uvést, že výsledek posouzení splnění podmínek účasti obsahoval informaci, že vybraný dodavatel prokázal kvalifikaci „seznamem stavebních prací dodavatele v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací, tj. seznamem 5 stavebních prací, jejichž předmětem bylo snížení energetické náročnosti provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a 5 osvědčeními objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení z nejvýznamnějších z těchto prací zahrnující cenu, dobu a místo provádění stavebních prací, druh stavebních prací, údaj o řádném a odborném provedení, na snížení energetické náročnosti budov, kdy finanční objem staveb byl nejméně 11 000 000,- Kč bez DPH u každé, přičemž u uvedených staveb se jednalo o snížení energetické náročnosti hotelové budovy nebo budovy občanského vybavení ve smyslu přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb.“.

51.         Z obsahu oznámení o výběru tak nikterak nevyplývá, jakými konkrétními doklady vybraný dodavatel kvalifikaci (tak jak ji zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil) prokazoval. V tomto ohledu se lze s Úřadem ztotožnit, jelikož obviněný ve vztahu k technické kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona v oznámení o výběru uvedl pouze strohý a nepřezkoumatelný závěr ohledně toho, že vybraný dodavatel splňuje všechny podmínky účasti v zadávacím řízení. Zadavatel měl uvést, jaké referenční zakázky vybraný dodavatel předložil za účelem prokázání kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona (dle požadavku stanoveného v čl. 15.1 bodu 15.1.1 zadávací dokumentace s názvem „Prokázání splnění technické kvalifikace“), a to s uvedením názvu referenční zakázky, jejího rozsahu a data dokončení. V případě, že  zadavatel tyto informace nesdělí, staví ostatní účastníky zadávacího řízení do situace, kdy jim není známo, jakými konkrétními podklady vybraný dodavatel kvalifikaci prokázal. V důsledku tohoto je pak narušeno jejich právo podat případné námitky proti konkrétním referenčním plněním vybraného dodavatele. Nelze ovšem konstatovat, že by nemohli podat žádné námitky. Smyslem oznámení o výběru je tedy transparentně zachytit, jakým způsobem byly nabídky dodavatelů hodnoceny, a jakým způsobem bylo vybraným dodavatelem prokázáno splnění kvalifikace. S ohledem na výše uvedené proto předseda Úřadu konstatuje, že obviněný v šetřeném zadávacím řízení své povinnosti vyplývající z § 123 písm. b) bod 2 zákona nedostál. Lze proto učinit dílčí závěr, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem a zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 zákona.

52.         K naplnění skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona je ovšem nezbytné, aby kromě porušení zákona došlo k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky a mezi uvedenými znaky skutkové podstaty přestupku existovala příčinná souvislost.

53.         Následně je proto nutné přistoupit k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Obecně se k této otázce vyjádřil například Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 26. 3. 2015, č. j. 62 Af 120/2013-156, ve kterém uvedl, že: „Dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“ Ačkoliv citovaný rozsudek dopadá na dřívější právní úpravu, je možné jej aplikovat i na právní úpravu zákona, jelikož podstata daného ustanovení zůstala neměnná.

54.         Dle závěru Úřadu je absence údajů rozhodných pro prokázání splnění stanovených kritérií kvalifikace (dle čl. 15.1. bodu 15.1.1. zadávací dokumentace) „schopna naplnit potenciál vlivu na výběr dodavatele, tedy výše uvedené pochybení zadavatele mohlo mít ve svém důsledku potenciál ovlivnit výběr dodavatele veřejné zakázky“.

55.         S výše uvedeným závěrem Úřadu ovšem nelze souhlasit. Za předpokladu, že obviněný provedl posouzení splnění podmínek účasti správně (což předseda Úřadu níže ověřil), nemohlo dojít k ovlivnění výběru. Hovoříme-li o vlivu postupu zadavatele na výběr, lze o něm uvažovat ve dvojí rovině. Rozeznáváme vliv tzv. „dovnitř“ zadávacího řízení a vliv „vně“. Vliv  „dovnitř“ působí vůči předem známému okruhu adresátů (účastníkům zadávacího řízení) a lze jej shledat u postupů zadavatele učiněných po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast nebo podání nabídek. O vlivu „vně“ zadávacího řízení lze hovořit ve vztahu ke všem potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku. Vliv „vně“ zadávacího řízení je proto typický pro úkony zadavatele, které se týkají stanovení zadávacích podmínek. V tomto případě je možné uvažovat o vlivu „dovnitř“, jelikož je rozporován postup zadavatele učiněný po podání nabídek. Lze však konstatovat, že předseda Úřadu neshledal ani potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. V daném případě sice byl porušen zákon, avšak ani v případě, kdy by zadavatel postupoval tak, jak mu zákon ukládá, nemohlo by dojít ke změně pořadí nabídek a nabídka vybraného dodavatele by byla stále nabídkou vítěznou. Uvedené předseda Úřadu dovozuje z toho, že kvalifikační předpoklady vybraný dodavatel splnil, přičemž jejich splnění nerozporuje ani Úřad v napadeném rozhodnutí.

56.         Na tomto místě je vhodné konstatovat, že výběr dodavatele záleží pouze na zadavateli. Úřadu proto nepřísluší provádět hodnocení nabídek namísto zadavatele. Úřad ovšem může, a v tomto případě musí, ověřit, zda byly splněny podmínky účasti vybraného dodavatele, jelikož je to nezbytné k posouzení naplnění skutkové podstaty přestupku. Jelikož se Úřad v napadeném rozhodnutí splněním daných kritérií technické kvalifikace věcně vůbec nezabýval, a dané posouzení je pro účely tohoto řízení stěžejní, přistoupil předseda Úřadu k posouzení toho, zda byla technická kvalifikace vybraným dodavatelem splněna.

57.         Zadavatel v zadávací dokumentaci k prokázání technické kvalifikace požadoval: „seznam stavebních prací, jejichž předmětem bylo snížení energetické náročnosti provedených dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení a osvědčení objednatelů (minimálně u dvou nejvýznamnějších) o řádném poskytnutí a dokončení z nejvýznamnějších z těchto prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací, druh stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně; Limit pro splnění kvalifikačního předpokladu je stanoven na nejméně pět staveb na snížení energetické náročnosti budov s finančním objemem (cenou) stavby nejméně 11,000.000,- Kč bez DPH u každé, přičemž alespoň u dvou z těchto staveb se musí jednat o snížení energetické náročnosti hotelové budovy nebo budovy občanského vybavení ve smyslu přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb. (tj. budovy pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod.).

58.         V nabídce vybraný dodavatel uvedl celkem 5 referenčních staveb. Konkrétně uvedl referenční veřejné zakázky:

  • Rekonstrukce fasády objektu KB Plzeň, realizovanou v období od 4/2012 – 9/2013 v hodnotě 99,5 mil. Kč bez DPH,
  • Zateplení DPS Kutná Hora, realizovanou v období od 6/2013 – 12/2013 v hodnotě 16,3 mil. Kč bez DPH,
  • Zateplení ZŠ Železný Brod, realizovanou v období od 7/2013 – 9/2014 v hodnotě 22,6 mil. Kč bez DPH,
  • Zateplení objektů lůžkové části nemocnice Znojmo, realizovanou v období od 3/2014 – 12/2014 v hodnotě 50,6 mil. Kč bez DPH,
  • Zateplení SOU Beroun, realizovanou v období od 9/2014 – 6/2015 v hodnotě 24,87 mil. Kč bez DPH.

59.         Z výše uvedeného plyne, že vybraný dodavatel předložil celkem 5 referenčních staveb realizovaných v posledních 5 letech[7], přičemž se jednalo o stavby na snížení energetické náročnosti budov s finančním objemem nejméně 11 000 000 Kč bez DPH u každé. U čtyř z pěti staveb se navíc jednalo o snížení energetické náročnosti hotelové budovy nebo budovy občanského vybavení ve smyslu přílohy vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Jednalo se tedy o budovy pro služby, zdravotnictví a sociální péči, školství a učiliště. Uvedené údaje byly rovněž potvrzeny osvědčeními objednatelů, jak plyne ze správního spisu (konkrétně z nabídky vybraného dodavatele). Lze proto konstatovat, že vybraný dodavatel splnil kritéria technické kvalifikace, přičemž tyto skutečnosti prokázal seznamem stavebních prací odpovídajícím kritériím stanoveným zadavatelem v zadávací dokumentaci.

60.         Z dokumentace o zadávacím řízení tedy vyplývá, že zadavatel kvalifikaci vybraného dodavatele posoudil správně v rozsahu kvalifikačních kritérií. V protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 22. 10. 2018, a to konkrétně v článku VIII., obviněný také uvedl, že všichni uchazeči, až na jednoho, prokázali splnění základní způsobilosti, profesní způsobilosti a splnění technické kvalifikace. Mezi těmito uchazeči byl dle daného protokolu i vybraný dodavatel. V samotném výsledku posouzení splnění podmínek účasti zadavatel taktéž uvedl, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti. Z dokumentace o zadávacím řízení tedy plyne, že obviněný měl postaveno najisto, že daná technická kvalifikace byla u vybraného dodavatele splněna.

61.         Závěrem lze shrnout, že obviněný svým postupem nenaplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto předseda Úřadu rozhodl, že se obviněný tvrzeného přestupku nedopustil.

Shrnutí

62.         K výroku I napadeného rozhodnutí předseda Úřadu konstatoval, že obviněný porušil povinnost plynoucí z § 36 odst. 4 zákona tím, že výslovně neuvedl, která osoba odlišná od zadavatele za něj zpracovala zadávací dokumentaci. Nicméně se zohledněním všech okolností tohoto konkrétního případu, dospěl předseda Úřadu k závěru, že v důsledku porušení zákona nedošlo k vlivu  na výběr. Ačkoliv tedy postup obviněného nebyl příkladný, nedošlo v tomto případě k naplnění všech znaků přestupku kvalifikovaného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Obviněný se přestupku kvalifikovaného ve výroku I napadeného rozhodnutí nedopustil.

63.         K výroku II napadeného rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že obviněný postupoval v rozporu se zákonem, když neuvedl rozhodné údaje pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace v oznámení o výběru, resp. v jeho příloze s názvem výsledek posouzení splnění podmínek účasti. Ačkoliv obviněný pochybil, nebyl v tomto případě naplněn znak skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Předseda Úřadu totiž ověřil, že vybraný dodavatel podmínky technické kvalifikace splnil.

64.         Předseda Úřadu proto přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí v celém jeho rozsahu a k zastavení správního řízení, jelikož se obviněný ani jednoho z tvrzených přestupků nedopustil.

VI.          Závěr

65.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nepostupoval v souladu se zákonem, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí, jelikož se obviněný Úřadem kvalifikovaných přestupků nedopustil. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] https://smlouvy.gov.cz/smlouva/4595752?backlink=m11yz

[2] Uvedený předmět smlouvy je zjistitelný rovněž z profilu zadavatele, na kterém je ovšem pouze uveden, aniž by byla zveřejněna daná příkazní smlouva či odkaz na ni.

[3] Pozn.: zvýrazněno předsedou Úřadu.

[4] Uvedené plyne výslovně z čl. 1 příkazní smlouvy.

[5] Jehož obsahem je nyní i předmětná příkazní smlouva.

[6] Uvedené je zjistitelné také z profilu zadavatele.

[7] Dle § 79 odst. 3 zákona spadá mezi reference za posledních 5 let taktéž reference první, jelikož byla dokončena v tomto období.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz