číslo jednací: 07299/2021/500/AIv
spisová značka: S0043/2021/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 4. 2. 2021 z moci úřední, jehož účastníkem je:

• obviněný – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným při zadávání  

• veřejné zakázky „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 27. 3. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/1814/2020/INV, a
• veřejné zakázky „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“, na jejíž předmět plnění uzavřel dne 19. 8. 2020 obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, smlouvu o dílo č. D/3792/2020/INV,

rozhodl takto: 

 

I.

Obviněný – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze

• smlouvy o dílo č. D/1814/2020/INV uzavřené dne 27. 3. 2020 se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc, na veřejnou zakázku malého rozsahu „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“,  
• smlouvy o dílo č. D/3792/2020/INV uzavřené dne 19. 8. 2020 se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se sídlem tř. Spojenců 748/20, 779 00 Olomouc na veřejnou zakázku malého rozsahu „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“,

jímž je aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) nemocnic, jichž je obviněný jediným akcionářem, rozdělil takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) citovaného zákona, a v rozporu s § 2 odst. 3 citovaného zákona nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 3 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy o dílo.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 60 000,- Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.     

III.     

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO V SOUVISLOSTI S UZAVÍRÁNÍM SMLUV O DÍLO

Veřejná zakázka „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“

1.             Obviněný – Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 2. 2020 (dále jen „výzva k podání nabídky KMN“) zahájil dne 3. 2. 2020 výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“ (dále také „VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s.“ nebo „zpracování generelu Kroměřížské nemocnice“).

2.             Předmětem plnění VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. bylo dle čl. 3 „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky KMN „provedení aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) areálu Kroměřížské nemocnice a.s.

Rozsah poskytovaných služeb a bližší specifikace předmětu veřejné zakázky je dále uvedena v příloze č. 1 výzvy – Návrh smlouvy o dílo, zejména v článku 2.“.

3.             Dne 27. 3. 2020 uzavřel obviněný se společností atelier-r, s.r.o., IČO 26849917, se  sídlem  tř.  Spojenců  748/20, 779 00 Olomouc (dále jen „atelier-r, s.r.o.“), smlouvu o dílo č. D/1814/2020/INV (dále jen „smlouva o dílo č. D/1814/2020/INV“).

4.             Předmětem plnění VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. je dle čl. 1. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ citované smlouvy závazek zhotovitele, kterým je atelier-r, s.r.o., zpracovat a předat zadavateli coby objednateli »dokumentaci pod názvem „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“a provést pro objednateleníže uvedené výkony ve lhůtách, způsobem a za podmínek v této smlouvě stanovených, při respektování závazných právních a technických norem a předpisů, platných na území České republiky. (…)«.

5.             Dle bodu 3.8. čl. 3. „TERMÍN PLNĚNÍ“ citované smlouvy je místem plnění „Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, PSČ 761 90“.

6.             Dle bodu 6.1. čl. 6. „CENA DÍLA“ citované smlouvy celková cena za plnění veřejné zakázky činí 1 936 600,- Kč bez DPH, tj. 2 343 286,- Kč vč. 21 % DPH.

Veřejná zakázka „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“

7.             Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 7. 2020 (dále jen „výzva k podání nabídky VSN“) zahájil dne 15. 7. 2020 výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“ (dále také „VZ generel Vsetínské nemocnice a.s.“ nebo „zpracování generelu Vsetínské nemocnice“).

8.             Předmětem plnění VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. bylo dle čl. 3 „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky VSN „provedení aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) areálu Vsetínské nemocnice a.s.

Rozsah poskytovaných služeb a bližší specifikace předmětu veřejné zakázky je dále uvedena v příloze č. 1 výzvy – Návrh smlouvy o dílo, zejména v článku 2.“.

9.             Dne 19. 8. 2020 uzavřel obviněný se společností atelier-r, s.r.o., smlouvu o dílo č. D/3792/2020/INV (dále jen „smlouva o dílo č. č. D/3792/2020/INV“).

10.         Předmětem plnění VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. je dle čl. 1. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ citované smlouvy závazek zhotovitele, kterým je atelier-r, s.r.o., zpracovat a předat zadavateli coby objednateli »dokumentaci pod názvem „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“a provést pro objednatele níže uvedené výkony ve lhůtách, způsobem a za podmínek v této smlouvě stanovených, při respektování závazných právních a technických norem a předpisů, platných na území České republiky. (…)«.

11.         Dle bodu 3.8. čl. 3. „TERMÍN PLNĚNÍ“ citované smlouvy je místem plnění „Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, PSČ 761 90“.

12.         Dle bodu 6.1. čl. 6. „CENA DÍLA“ citované smlouvy celková cena za plnění veřejné zakázky činí 1 861 000,- Kč bez DPH, tj. 2 251 810,- Kč vč. 21 % DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU    

13.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona,  a pro zvláštní postupy podle  části šesté,  jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 14. 9. 2020 podnět ze dne 9. 9. 2020 týkající se postupu obviněného při zadávání šetřených veřejných zakázek. V rámci podaného podnětu stěžovatel namítal, že mohlo dojít ze strany obviněného k nezákonnému dělení veřejných zakázek v oblasti zdravotnických projektů. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0461/2020/VZ.

14.         Na základě  obdrženého podnětu  si  Úřad  od  obviněného  vyžádal dokumentaci  související s jeho postupem při zadávání veřejné zakázky  a  vyjádření  ke  skutečnostem  uvedeným v podnětu.  Dne 5. 10. 2020 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 10. 2020  

15.         Obviněný ve svém stanovisku ze dne 5. 10. 2020 mj. uvádí, že města Kroměříž a Vsetín netvoří dohromady jeden geograficky související celek, a proto je z pohledu zadavatele jednoznačně patrné, že místní souvislost v tomto případě není dána. Dle obviněného byly předmětné veřejné zakázky zadávány bez časové souvislosti, přičemž načasování jednotlivých zakázek odpovídalo vývoji potřeb na straně obviněného.

16.         Obviněný sděluje, že předmět plnění bude u obou šetřených veřejných zakázek obdobný, vychází však z rozdílných podkladů. Nemůže se jednat o jednu veřejnou zakázku, neboť nejsou naplněna další sledovaná hlediska, a to jak hledisko místní, tak hledisko časové. Za nejpodstatnější však obviněný považuje skutečnost, že předmět těchto veřejných zakázek nevytváří jeden funkční celek, neboť každá z nemocnic je samostatnou akciovou společností s vlastním managementem, technickými pracovníky a zdravotníky, kteří se na zpracování předmětu plnění podílejí. Generely jednotlivých nemocnic ve Vsetíně a Kroměříži jsou zpracovávány bez vzájemných souvislostí a vazeb, mohou existovat na sobě nezávisle a každý zohledňuje specifika té dané nemocnice. Jedná se tedy o zcela samostatná plnění, která by spojena do jednoho celku nevytvářela komplexní funkční celek, ale uměle vytvořený celek složený ze dvou samostatných částí.

17.         Obviněný dále uvádí, že předmětné „veřejné zakázky v souhrnu netvoří jeden předmět veřejné zakázky a že při jejich zadávání postupoval v příslušném režimu, tedy v režimu pro veřejné zakázky malého rozsahu zcela v souladu se zákonem.

Zadavatel připouští, že mezi jednotlivými veřejnými zakázkami lze vidět pojítko, a to oblast zdravotnictví. Pokud by toto pojítko mělo být určující pro závěr, že se jedná o jeden předmět veřejné zakázky, musel by zadavatel postupovat shodně i v jiných oblastech. Viděno touto optikovou by pak musel předpokládané hodnoty veřejných zakázek obdobného předmětu, např. v oblasti školství, sčítat a zadávat v součtovém režimu, což je v podmínkách kraje naprosto nemyslitelné a takový přístup by zcela paralyzoval realizaci investičních akcí v této oblasti. Takový přístup je zcela jistě proti smyslu a účelu zákonné úpravy.“.

18.         Úřad písemností č. j. ÚOHS-33190/2020/531/VNe ze dne 21. 10. 2020 požádal obviněného o sdělení, zda řadí mezi strategické investice do infrastruktury zdravotnických zařízení Zlínského kraje, které mají náležet dle dokumentu „Integrovaná strategická koncepce pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji“ mezi nutná opatření (podmínky) související se strategií koncentrace péče, mj. investice, na jejichž potřebu poukazují investiční plány (generely) Kroměřížské nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž (dále jen „Kroměřížská nemocnice a.s.“), a Vsetínské nemocnice a.s., IČO 26871068, se sídlem Nemocniční 955, 755 01 Vsetín (dále jen „Vsetínská nemocnice a.s.“), resp. na něž poukáží výstupy ze zadavatelem zadávané aktualizace generelů předmětných nemocnic, popř. vysvětlení, proč je mezi ně řadit nelze. V dalším Úřad požádal obviněného o sdělení:

1)      „Jak zadavatel tvoří koncepci zdravotnictví na území svého kraje, jak přistupuje k jejímu naplňování?

2)      Kdy zadavatel získal poznatek, že je třeba přistoupit k zadání veřejné zakázky č. 1, tj. kdy vznikla potřeba aktualizace generelu Kroměřížské nemocnice a.s., a jaké konkrétní důvody jej k tomu vedly? Úřad současně žádá o zaslání příslušných informací, jež budou existenci těchto důvodů dokládat.

3)      Kdy zadavatel získal poznatek, že je třeba přistoupit k zadání veřejné zakázky č. 2, tj. kdy vznikla potřeba aktualizace generelu Vsetínské nemocnice a.s., a jaké konkrétní důvody jej k tomu vedly? Úřad současně žádá o zaslání příslušných informací, jež budou existenci těchto důvodů dokládat.

4)      Co pro zadavatele představují výstupy, které realizací veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 vzniknou, resp. co jimi zadavatel sleduje?“.

Vyjádření obviněného ze dne 26. 10. 2020  

19.         Dne 26. 10. 2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-33190/2020/531/VNe ze dne 21. 10. 2020 vyjádření obviněného ze dne 26. 10. 2020, v němž obviněný sděluje, že aktualizace tzv. generelů těchto na sobě nezávislých nemocnic je pro ovládající subjekt (Zlínský kraj) nepostradatelným krokem proto, aby byl zabezpečen rozvoj nemocnic i zdravotních služeb, které poskytují. Obviněný uvádí, že měl od roku 2013 schválenou „Integrovanou strategickou koncepci pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji“, a to s platností do roku 2020. Na tento dokument navázalo zpracování nového strategického dokumentu pro období do roku 2030, jež rada Zlínského kraje vzala na vědomí, ke schválení zastupitelstvem Zlínského kraje však zatím nedošlo.

20.         Obviněný sděluje, že na základě provádění investičních akcí v obou nemocnicích vyplynula nezbytná potřeba aktualizace zastaralých generelů jak Vsetínské, tak Kroměřížské nemocnice.

21.         Dle obviněného je plán investičního rozvoje nemocnice (generel) individuální strategický materiál pro dané zdravotnické zařízení, který na základě medicínských a ekonomických podkladů popisuje technický, zejména stavební rozvoj areálu v čase. Generel ve svém obsahu rámcově stanovuje a zdůvodňuje koncepční směřování dalšího rozvoje každé nemocnice. Nelze však konstatovat, že by jednotlivé generely ve svém souhrnu vytvářely komplexní strategii rozvoje zdravotnických zařízení Zlínského kraje a tedy tvořily ucelený koncepční dokument. Zastřešujícím strategickým dokumentem je „Integrovaná strategická koncepce pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji“, resp. na ni navazující strategický dokument z roku 2020. Na základě radou Zlínského kraje schváleného generelu se poté dále schvalují a realizují následné dílčí kroky, tzv. investiční záměry na jednotlivé stavební celky (investiční záměr je interní dokument, ve kterém jsou popsány konkrétní technické, časové a finanční parametry jednotlivých stavebních celků, které v závěru směřují ke kompletní realizaci generelu).

22.         Obviněný podotýká, že není možné konstatovat, že by při zpracování generelů byl kladen stejný důraz na všechny aspekty (technické, ekonomické, časové, medicínské a personální), a to ve všech nemocnicích stejně. K těmto zmíněným aspektům je vždy třeba přistupovat individuálně s ohledem na konkrétní zdravotnické zařízení, pro které je generel zpracováván. Proto není možné tvrdit, že se jedná o shodný předmět veřejné zakázky, neboť během zpracování jsou akcentovány různé aspekty, resp. různá míra jejich zohlednění.

23.         Obviněný uvádí, že generely jednotlivých zdravotnických zařízení vzájemně netvoří jeden funkční celek, jelikož se jedná o strategické dokumenty vytvořené pro účely konkrétních zdravotnických zařízení. Generely jsou na sobě zcela nezávislé, jeden na druhý nenavazují a ani se vzájemně nepodmiňují. Je proto patrné, že se nemůže jednat o jeden předmět veřejné zakázky, jelikož není naplněno hledisko jednoho funkčního celku.

24.         Dále obviněný podotýká, že pokud by připustil, že se v případě VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. jedná o jeden předmět veřejné zakázky a režim pro zadání těchto zakázek měl být určen výší jejich souhrnné předpokládané hodnoty, pak by, veden touto logikou, musel za shodný předmět veřejné zakázky považovat všechna obdobná plnění zadávaná zdravotnickými zařízeními, u nichž je zadavatel ovládajícím subjektem. Pak by bylo nutné pod jeden předmět veřejné zakázky podřadit také veřejnou zakázku „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“, uveřejněnou ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2019-045512, zadávanou v nadlimitním otevřeném řízení, které bylo zahájeno dne 19. 12. 2019. Na základě uvedeného vyjadřuje obviněný domněnku, že pokud by bylo uvažováno, že se v případě sledovaných veřejných zakázek jedná o jeden předmět rozdělený na části, postupoval zadavatel v souladu se zákonem, když zadal zakázky VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. v režimu zakázek malého rozsahu, neboť na uvedený případ lze uplatnit ustanovení § 18 odst. 3 zákona.

25.         Z důvodu existence pochybnosti o tom, zda zadavatel v souvislosti s uzavřením shora citovaných smluv o dílo na výše uvedené veřejné zakázky malého rozsahu nespáchal přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil Úřad v této věci z moci úřední řízení o přestupku.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU     

26.         Účastníkem řízení o přestupku je podle ust. § 256 zákona obviněný.

27.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému pod č. j. ÚOHS-04402/2021/531/MHo ze dne 4. 2. 2021, v němž seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, které vymezují předmět řízení o přestupku, popis skutku a jeho předběžnou právní kvalifikaci, a budou podkladem pro rozhodnutí. 

28.         Dnem 4. 2. 2021, kdy bylo shora citované oznámení o zahájení řízení o přestupku obviněnému doručeno, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.    

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-04555/2021/531/MHo ze dne 5. 2. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-05806/2021/531/MHo ze dne 15. 2. 2021 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Vyjádření obviněného ze dne 10. 2. 2021    

31.         Obviněný se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-04555/2021/531/MHo ze dne 5. 2. 2021 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 10. 2. 2021, jež Úřad obdržel dne 11. 2. 2021, přičemž konstatuje následující.

32.         Obviněný sděluje, že v případě generelu se jedná o územně plánovací podklad, který řeší otázky rozvoje území po stránce stavební a investiční, jako souhrn budoucích opatření, a to vzhledem k individualitě daného území a jeho potřebám. Stavební a investiční rozvoj v daném území pak do jisté míry navazuje i na potřeby medicíny, realizované v daném zdravotnickém zařízení, které nejsou zdaleka shodné ve všech zařízeních. Tyto potřeby jsou utvářeny v čase, a v čase jsou také proměnlivé. Potřeby tak nejsou direktivně definovány „shora“ Zlínským krajem jakožto jediným akcionářem obou dotčených nemocnic, ale jsou utvářeny a upravovány ve spolupráci s managementy daných nemocnic na základě reálných podnětů. Ostatně možnost ovládání či rozhodování ve věcech akciové společnosti ze strany akcionáře je formálně zúžena do působnosti valné hromady akciové společnosti. Naopak řízení společnosti, operativní rozhodování a běžná správa společnosti spadá do působnosti představenstva společnosti. Skutečnost, že obviněný je jediným akcionářem v dalších třech zdravotnických zařízeních (nemocnicích), mu nemůže být kladena k tíži v případech, kdy řádně vykonává svá práva, a to individuálně vůči těmto společnostem, byť se mohou týkat plnění obdobného požadavku, a nadto v případech, kdy předmětná zdravotnická zařízení mezi sebou ani nejsou uživatelsky či majetkově propojena (nejsou součástí holdingu apod.).

33.         Obviněný dále uvádí, že neexistuje žádný nadřazený plán investičního rozvoje pro všechny nemocnice, jenž by obsahoval závazná pravidla pro tvorbu a realizaci podřízených složek – jednotlivých plánů investičního rozvoje každé nemocnice zvlášť – a kdy by tvorba a realizace takových jednotlivých plánů investičního rozvoje měla probíhat koordinovaně, či ve vzájemné podmíněnosti. Vztah generelů jednotlivých nemocnic tak nelze připodobnit např. k vytvoření vícero regulačních plánů pro území téže obce v souladu územním plánem, kdy pořizovatelem (zadavatelem) jak územního plánu, tak regulačních plánů, je z povahy věci tentýž subjekt, a kdy jednotlivá plnění jsou vzájemně provázána a tvoří funkční celek pro výstavbu a využití území obce.

34.         Definuje-li § 18 odst. 2 zákona „jednotu veřejné zakázky rozdělené na části“ jako hodnotu všech plnění (ať již zadávanou v jednom nebo ve více zadávacích řízení, nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou), která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, pak obviněný konstatuje, že plnění předmětu VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. této definici nepodléhají, společně netvoří jednotu veřejné zakázky, a jsou zcela samostatnými předměty a veřejnými zakázkami. Plnění těchto zakázek nejsou nijak provázána ani podmíněna, a ani funkčně spolu nikterak nekooperují. K jejich zadání došlo bez časové souvislosti, a při posouzení materiální stránky potenciálního utvoření funkčního celku z hlediska komplexity těchto plnění na základě rozdílných důvodů, účelů a cílů. K jednotě účelu a cíle nelze dospět pouze na základě úvahy, že dokumenty se zabývají obdobnými tématy. Obdobnost témat je totiž samotnou podstatou a přirozeností uvedených dokumentů, a bez dalšího na ní nemůže být založen závěr o jednotnosti předmětu.

35.         Obviněný uvádí, že zadání uvedených dvou zakázek v témže kalendářním roce je ve světle uvedených skutečností a poskytnutých podkladů spíše dílem souběhu okolností. Vzhledem k tomu, že obviněný nespatřuje jednotu předmětů dotčených plnění, je přesvědčen, že nepostupoval v rozporu s ust. § 18 odst. 1 a 2 zákona.

36.         S odkazem na shora řečené proto obviněný v závěru svého vyjádření navrhuje, aby Úřad vedené řízení o přestupku zastavil, jelikož se svým jednáním přestupku vymezeného v § 268 odst. 1 písm. a) zákona nedopustil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU     

37.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, dokumentace související s postupem zadavatele v poptávkových řízeních na předmětné veřejné zakázky malého rozsahu dospěl k závěru, že obviněný při jejich zadání mimo zadávací řízení postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona      

38.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

39.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

40.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

41.         Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b) zhotovení stavby, nebo

c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

42.         Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

43.         Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

44.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

45.         Podle § 16 odst. 6 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem.

46.         Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

47.         Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

48.         Podle § 18 odst. 3 zákona může být jednotlivá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

49.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

50.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

51.         Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

52.         Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

53.         Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

54.         Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

55.         Podle § 52 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu použít

a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

56.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

K výroku I. tohoto rozhodnutí  

57.         Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení, vč. předem zákonem specifikovaných pravidel.

58.         Úřad předně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly (ust. § 35 zákona), ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, vyjádřená v ust. § 18 odst. 1 a 2 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění vůči sobě spadají do jednoho funkčního celku a která jsou zadávána v jedné časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část se musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši tohoto součtu.

59.         Úřad tedy musí v tomto kontextu v případě jednotlivých smluv posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu souvisí z hlediska časového, popř. zda předměty plnění veřejných zakázek tvoří jeden funkční celek. K platné právní úpravě obsažené v zákonu lze konstatovat, že pojem funkční celek je pojmem, který v sobě zahrnuje i věcnou, místní a technologickou souvislost.

60.         S ohledem na celkový charakter věci se Úřad zabýval skutečností, zda byla naplněna konkrétní zákonná hlediska dle ust. § 18 odst. 2 zákona, tj. zda se v případě plnění spočívajícího ve zpracování generelu pro Kroměřížskou nemocnici a.s. a zpracování generelu pro Vsetínskou nemocnici a.s. jedná o plnění, která byla zadávána v časové souvislosti a která tvoří jeden funkční celek (při přítomnosti místní, věcné a funkční souvislosti) s přihlédnutím ke skutečnosti, zda obviněný v roli zadavatele mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat. V tomto ohledu je vhodné zohlednit další možné relevantní okolnosti, a to zejména otázku úmyslu zadavatele, příp. známky nahodilosti jednotlivých veřejných zakázek (srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S40/2010/VZ-6872/1010/540/KKo ze dne 21. 10. 2010), což může rovněž přispět k zodpovězení otázky, zda se v šetřeném případě jedná toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv (resp. zda se v rámci šetřeného případu obviněný v roli zadavatele uchýlil k řádnému stanovení předpokládané hodnoty poptávaného plnění).

61.         Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění směrodatné především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace, a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. Úřad v konkrétnostech odkazuje na dotčené pasáže obou výzev k podání nabídky, a dále na znění jednotlivých smluv, jež obviněný vzhledem k uváděným plněním uzavřel.  K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

62.         Výzva k podání nabídky KMN byla obviněným uveřejněna dne 3. 2. 2020 a výzva k podání nabídky VSN dne 15. 7. 2020. Obviněný uzavřel smlouvu na zpracování generelu Kroměřížské nemocnice dne 27. 3. 2020 a na zpracování generelu Vsetínské nemocnice dne 19. 8. 2020. Obviněný tedy zahájil postup k zadání předmětných veřejných zakázek a uzavřel smlouvy na plnění těchto veřejných zakázek v rozmezí cca 5 měsíců.

63.         Pokud obviněný argumentuje, že k zadání obou předmětných zakázek došlo bez časové souvislosti a zadání uvedených dvou zakázek v témže kalendářním roce je spíše dílem souběhu okolností, Úřad sděluje, že v dané věci lze souvislosti mezi oběma veřejnými zakázkami s určitostí vysledovat. Úřad konstatuje, že obviněný si zcela jistě byl, resp. měl být, vědom, že např. z důvodu neaktuálnosti dosavadního generelu Vsetínské nemocnice a.s., tedy jiného generelu, než který měl být aktualizován v rámci aktualizace generelu Kroměřížské nemocnice a.s., bude rozhodovat či uvažovat o aktualizaci tohoto dalšího generelu. Právě řečené lze dovodit z vyjádření obviněného ze dne 26. 10. 2020, v němž obviněný sděluje, že nezbytná potřeba aktualizace zastaralého generelu Kroměřížské nemocnice a.s. vyplynula z materiálu zpracovaného v dubnu 2019 „Zhodnocení medicínsko-ekonomické racionality investiční akce Rekonstrukce operačních sálů v jižním křídle budovy A, Kroměřížské nemocnice a.s.“ a potřeba aktualizace zastaralého generelu Vsetínské nemocnice a.s. vyplynula z materiálu „Posouzení navrženého medicínsko-ekonomického řešení investiční akce: Výstavba centrálního chirurgického pavilonu Vsetínské nemocnice“ zpracovaného v prosinci 2019, který konstatoval neaktuálnost do té doby navrhovaného postupu a vedl k pozastavení plánované investiční akce „Objekt K – Hemodialýza“. Tato byla rozhodnutím Rady Zlínského kraje (usnesení č. 0107/R03/20 ze dne 27. 1. 2020) v lednu 2020 pozastavena do doby přijetí rozhodnutí o novém konceptu rozvoje Vsetínské nemocnice a. s. Z právě řečeného tak lze dovodit, že obviněný si byl nejpozději dne 27. 1. 2020, kdy Rada Zlínského kraje přijala rozhodnutí o pozastavení obviněným zmíněné akce, vědom potřeby aktualizace generelu jak Kroměřížské, tak Vsetínské nemocnice. K zahájení zadávání VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. nicméně došlo až dne 3. 2. 2020 a k zahájení zadávání VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. dne 15. 7. 2020. Potřeba aktualizovat generel obou nemocnic tedy byla známa obviněnému už před zahájením zadávání VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s., když obviněný se o potřebě aktualizace generelu Vsetínské nemocnice prokazatelně dozvěděl nejpozději dne 27. 1. 2020, jak sám uvádí ve svém vyjádření ze dne 26. 10. 2020.

64.         S tímto vědomím a zejména s vědomím toho, že předpokládaná hodnota první veřejné zakázky byla určena velice blízko hranici pro podlimitní veřejnou zakázku, nelze jakkoliv ospravedlnit postup zvolený obviněným. Tvrzení, že k zadání obou předmětných veřejných zakázek došlo bez časové souvislosti, obviněnému nesvědčí, neboť s ohledem na blízkou časovou souvislost zahájení veřejných zakázek malého rozsahu a uzavření smluv na jejich plnění nebylo zjištěno a obviněný ani netvrdí, že by např. z důvodu nedostatečné alokace finančních prostředků nebylo možno plánovat poptání plnění, tj. zadat zpracování aktualizace generelu u obou nemocnic, ale pouze u jednoho objektu a teprve následně z důvodu změny okolností v průběhu dalšího časového období mohlo být přikročeno k poptávkovému řízení u druhé z nemocnic. Ze zjištění, která jsou zjevná z kroků obviněného před zahájením poptávkových řízení, vyplývá, že byla časová souvislost evidentně dána a obviněný toto pouze při zahájení samostatných poptávkových řízení pominul. Tu Úřad akcentuje, že je nesporné, že již v době zahájení prvního poptávkového řízení měl obviněný povědomí o případné potřebě dalšího věcně totožného plnění (byť v souvislosti s jinou nemocnicí). Dle přesvědčení Úřadu totiž byla dána i funkční souvislost, jak se Úřad vyjádří níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí, a obviněný tak měl být lépe „připraven“ na dodržování zákona, když měl uvažovat v širších souvislostech, aby se nedopustil přestupku podle tohoto zákona. Úřad opětovně akcentuje, že doba necelých 6 měsíců mezi jednotlivými výzvami k podání nabídky, které vedly k zahájení poptávkových řízení, a necelých 5 měsíců odstupu mezi uzavíráním předmětných smluv není takového charakteru, že by svědčila o časové nesouvislosti zakázek.

65.         S ohledem na shora uvedené má Úřad za to, že předmětné smlouvy o dílo spolu souvisí z hlediska časového.

66.         Úřad se v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, zabýval rovněž místní souvislostí. Úřad v obecnostech uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je zřejmé, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky, že v potaz je třeba vzít větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod. (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016). V daném případě je třeba upozornit na to, že předmětem plnění je zpracování generelu jak Kroměřížské nemocnice, tak Vsetínské nemocnice, tudíž se nejedná např. o veřejnou zakázku na stavební práce, která by byla realizována v terénu v konkrétní lokaci. Ve vztahu k místu plnění nelze ani přehlédnout to, že místem plnění, dle uzavřených smluv, je výslovně Krajský úřad Zlínského kraje (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí). Skutečnost, že generely jsou zpracovávány pro nemocnice v jiných městech, dle přesvědčení Úřadu ničeho nemění na tom, že je splněna podmínka v podobě místní souvislosti.

67.         Pro úplnost a z procesní opatrnosti pak Úřad nad rámec výše uvedeného konstatuje, že ani nelze přehlédnout, že plnění vyplývající z jednotlivých smluv o dílo je spjato výhradně s územím Zlínského kraje, přičemž mezi místy jednotlivých plnění neexistuje žádná prostorově relevantní překážka, a obě nemocnice, pro něž je aktualizován generel, leží na území Zlínského kraje, tj. na území obviněného, jakožto jediného akcionáře (zřizovatele) předmětných nemocnic, který je současně zadavatelem obou veřejných zakázek. Dle názoru Úřadu nemůže mít na dovození místní souvislosti vliv určitá vzdálenost mezi jednotlivými nemocnicemi, ve vztahu k nimž jsou generely zpracovávány.  Stejně tak nelze přehlížet, že o rozvoji zdravotnických zařízení na území kraje obviněný rozhoduje sám, když např. v roce 2013 přijal dokument „Integrovaná strategická koncepce pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji“ (dále také „koncepce zdravotnictví“), jejímž obsahem je vize rozvoje zdravotnictví v kraji, tzn. místní souvislost je mj. spojena s dosahem kompetencí jediného akcionáře zdravotnických zařízení, kterým je obviněný. Na základě zpracování koncepce pro území celého kraje, jakožto určitého druhu plánu řešícího strategické cíle zdravotnictví, a to i ve vztahu k jednotlivým nemocnicím, jejichž je obviněný zřizovatelem, lze dovodit, že obviněný nepřistupuje k jednotlivým nemocničním zařízením v kraji jako ke zcela samostatným zařízením bez provazby na jiné nemocnice, ale přistupuje k jednotlivým nemocničním zařízením v kraji jako k součástem celkového zdravotnického systému, jenž, ačkoliv je tvořen mj. samostatnými zdravotnickými zařízeními, tvoří jeden vzájemně propojený synergický celek. Nelze proto přistoupit na argumentaci obviněného, že dotčené nemocnice jsou zcela samostatnými subjekty, neboť obviněný koordinuje jejich vzájemné poslání a činnost tak, aby byly splněny strategické cíle obviněného při rozvoji zdravotnictví ve Zlínském kraji, tedy, velmi zjednodušeně řečeno, obviněný zdravotnictví v kraji koordinuje centrálně. Je to tedy on, kdo rozhoduje o konkrétních investicích či zpracování plánů rozvoje jednotlivých nemocnic, nikoliv nemocnice samotné ze své vlastní vůle, i když mohou být do procesu zpracování koncepcí v určité míře zapojeny.

68.         Pokud obviněný argumentuje, že neexistuje žádný nadřízený plán ve vztahu ke generelům jednotlivých nemocnic, Úřad sděluje, že toto netvrdí a ani koncepci zdravotnictví kraje za takový nadřízený závazný plán nepovažuje. Je to však obviněný, kdo o úmyslu zpracovat generel rozhoduje, a to za nějakým konkrétním účelem, jehož chce obviněný dosáhnout. Koncepce rozvoje zdravotnictví je však pro zadavatele určitým pomocným strategickým materiálem, jenž zadavateli při řízení zdravotnictví v kraji udává cíl. Zadavatel (obviněný) totiž zaštiťuje stav zdravotnictví ne ve vztahu ke konkrétnímu městu, ale v návaznosti na potřeby celého kraje.

69.         K argumentu obviněného týkajícímu se samostatnosti jednotlivých nemocnic Úřad nad rámec výše uvedeného odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu, konkrétně k § 17 zákona, kde se uvádí: „V případě, že některá provozní jednotka vykazuje funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek, může být přepokládaná hodnota stanovena na úrovni této provozní jednotky. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle provádí zadávací řízení, činí rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírá smlouvu. Taková provozní jednotka přitom samostatně hospodaří s finančními prostředky, z nichž je veřejná zakázka financována. To však neznamená, že by vždy muselo jít o samostatnou rozpočtovou kapitolu ve smyslu rozpočtových pravidel, tato samostatnost může být založena i interními přepisy zadavatele. (…)“.

70.         Úřad konstatuje, že skutečnost, že plnění předmětných veřejných zakázek se vztahuje k jednotlivým nemocnicím, jež jsou dle obviněného specifické, nemá a ani nemůže mít vliv na otázku posouzení existence místní (či jakékoliv jiné) souvislosti, neboť obviněným zmiňované nemocnice nehospodaří samostatně s finančními prostředky, z nichž by měla být předmětná plnění financována (obviněný ostatně ani nic takového netvrdí/nedokládá), neprováděly v případě dotčených veřejných zakázek samy zadávací řízení, nečinily rozhodnutí o výběru dodavatele, a ani s dodavateli neuzavíraly smlouvy (nejedná se tedy ani o provozní jednotky ve smyslu § 17 odst. 2 zákona). Skutečnost, že předmětné nemocnice v obecné rovině naplňují pozici zadavatele dle zákona, v tomto ohledu nehraje žádnou roli, neboť plnění poptával obviněný pro své potřeby z pohledu osoby ovládající tyto nemocnice a byl to obviněný, kdo vystupoval v pozici zadavatele, nikoliv jemu podřízené nemocnice.

71.         Vzdálenost jednotlivých nemocnic nezakládá dle Úřadu oprávnění obviněného poptávat jednotlivá plnění samostatně v rámci jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu, resp. není důvodem pro konstatování místní „nesouvislosti“ plnění, neboť obviněnému ničeho nebránilo zadávat veřejnou zakázku jako jednu zakázku rozdělenou na části dle jednotlivých nemocnic, kdy v rámci jednotlivých částí mohl uzavřít smlouvu i s rozdílnými vybranými dodavateli. Úřad sděluje, že obviněný je oprávněn rozdělit předmět plnění veřejné zakázky na části a pro tyto části nastavit konkrétní (pro danou část vhodné) podmínky a zadávat je jednotlivě, avšak v režimu/zadávacím řízení odpovídajícím celkové předpokládané hodnotě všech částí veřejné zakázky (viz §§ 18 a 24 zákona), čímž bude zaručena širší a formalizovaná publicita veřejné zakázky, a tedy potenciál hospodářské soutěže o takovou zakázku bude vyšší. 

72.         S ohledem na shora uvedené tedy Úřad konstatuje, že šetřené smlouvy o dílo spolu souvisí i z hlediska místního.

73.         Ve vztahu k posouzení věcné souvislosti pak Úřad odkazuje na předmět plnění jednotlivých smluv o dílo (viz body 2. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z nichž vyplývá, že předmětem plnění u všech těchto smluv je aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) nemocnic, jichž je obviněný jediným akcionářem (zřizovatelem), přičemž v tomto směru lze akcentovat i téměř naprostou shodu obsahu smluv uzavřených na plnění veřejné zakázky. Úřad tedy konstatuje, že šetřené smlouvy o dílo spolu souvisí rovněž z hlediska věcného. Na uvedeném závěru ničeho nemůže měnit skutečnost, že generely jsou zpracovávány ve vztahu k různým nemocničním zařízením, obsahem se jedná v zásadě o věcně totožné plnění, které vždy reflektuje specifika hodnocené nemocnice.

74.         Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu/jednotného cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015), pak ta je v šetřeném případě dána skutečností, že plán investičního rozvoje (generel) nemocnic, který je předmětem dotčených smluv o dílo, je územně plánovací podklad (což potvrzuje i obviněný ve svém vyjádření ze dne 10. 2. 2021), neboť určuje možnosti rozvoje daného území. Úmyslem obviněného je v obou dvou případech zcela nezpochybnitelně snaha o řádné zajištění chodu jím koordinovaného zdravotnictví na území kraje a jeho rozvoj. Úřad proto konstatuje, že i funkční souvislost byla naplněna. Obviněný tak prostřednictvím poptávaného předmětu plnění získává informace o možnostech dalšího rozvoje jím řízených nemocnic, tzn. podklady pro možný rozvoj zdravotnictví na jeho území, přičemž bez ohledu na to, že tyto informace získává ke dvěma různým nemocnicím, poptává typově stále stejná plnění. 

75.         K argumentaci obviněného, že jestliže by bylo možné pod jeden předmět veřejné zakázky podřadit také nadlimitní veřejnou zakázku „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“, a tudíž by bylo možné uvažovat, že se v případě všech sledovaných veřejných zakázek jedná o jeden předmět rozdělený na části, postupoval zadavatel v souladu se zákonem, když zadal zakázky VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. v režimu zakázek malého rozsahu, neboť na uvedený případ lze uplatnit ustanovení § 18 odst. 3 zákona, sděluje Úřad následující. V případě všech šetřených veřejných zakázek se svým předmětem jedná o služby v oblasti zdravotnických provozů. Předmětem plnění veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ jsou »1) Činnosti, které zahrnují plánování, programování a návrh Nemocnice s následným vypracováním urbanisticko-architektonického řešení (dopracování studie) a vypracováním všech stupňů projektové dokumentace, včetně potřebné inženýrské činnosti a poradenství pro přípravu realizace Projektu, dále též „Práce“.“ a „2) Podpůrné, kontrolní a poradenské činnosti při postupné přípravě a realizaci Projektu včetně podpory při výstavbě, uvádění do provozu i při provádění plánu transferu zaměstnanců, dále též „Služby“.«. Předmětem plnění VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. je však aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) konkrétních nemocnic. Z uvedeného je zřejmé, že v případě veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ nedochází ve vztahu k veřejným zakázkám na zpracování generelu Kroměřížské nemocnice a zpracování generelu Vsetínské nemocnice k překrývání předmětů šetřených zakázek, když v případě veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ představují předmět veřejné zakázky zejména činnosti související s plánováním a návrhem nemocnice a vypracováním všech stupňů projektové dokumentace, zatímco v případě VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. je pak jejich předmětem aktualizace plánu investičního rozvoje (generel), tzn. určité „vize“ možného rozvoje se zaměřením na rozvoj stavebních části nemocnic s vazbou na medicínské a další relevantní potřeby dotčeného zdravotnického zařízení, nicméně i s přihlédnutím ke stavu a rozsahu poskytované péče v okolních zdravotnických zařízení, které mohou mít vliv např. na dimenzování kapacit jednotlivých oddělení. Mimo to lze podotknout, že podstatnou součástí předmětu veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ jsou podpůrné, kontrolní a poradenské činnosti při postupné přípravě a realizaci daného projektu, tedy určitý typ manažerských činností, které u šetřených veřejných zakázek malého rozsahu zcela absentují. Úřad proto neshledává, že by byla totožnost předmětů plnění u veřejné zakázky „Nová krajská nemocnice ve Zlíně – projektová dokumentace“ a u VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. dána.

76.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. a VZ generel Vsetínské nemocnice a.s.  byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti a při existenci funkčního celku, přičemž je nutno dodat, že daná plnění nepředstavují „nepředvídatelná“ či „nárazová“ plnění. Jelikož spolu předmětné plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota obou výše uvedených poptávaných plnění sečtena a obviněný měl zadat tyto služby v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle předmětných smluv na šetřená plnění činila celková smluvní cena po součtu částku 3 797 600,- Kč bez DPH. Dle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000,- Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona.

77.         V šetřeném případě však částka dle smluv na předmětná plnění, zadávaná ve formě veřejných zakázek, přesáhla limit stanovený zákonem (viz předchozí bod odůvodnění rozhodnutí) a Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadované služby poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoliv v podobě dvou samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí (přičemž v obou případech by byl dále povinen postupovat v odpovídajícím režimu pro zadávání veřejných zakázek dle zákona).

78.         S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadávání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením veřejné zakázky vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu dle zákona by obviněný měl pro zadání veřejné zakázky na výběr z použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných zákonem. Se zahájením těchto řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která má v případě otevřeného řízení podobu oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, v případě užšího řízení pak podobu oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek. V případě zjednodušeného podlimitního řízení má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele písemnou výzvu k podání nabídek, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence, než obviněným zvolená poptávková řízení mimo režim zákona, která obviněný realizoval formou uzavřených výzev, kdy kompletní dokumentaci poskytl pouze jím osloveným dodavatelům.

79.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy o dílo č. D/1814/2020/INV a ze smlouvy o dílo č. D/3792/2020/INV, jímž je aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) nemocnic, jichž je obviněný jediným akcionářem, rozdělil takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona, a v rozporu s § 2 odst. 3 zákona nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy o dílo.

80.         S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

81.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

82.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

83.         V šetřeném případě se obviněný dopustil přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy o dílo č. D/1814/2020/INV a smlouvy o dílo č. D/3792/2020/INV, jímž je aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) nemocnic, jichž je obviněný jediným akcionářem, rozdělil takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona, a v rozporu s § 2 odst. 3 zákona nezadal plnění vyplývající z uvedených smluv, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení dle § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy o dílo.

84.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž dle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku.

85.         Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

86.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu dne 14. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 19. 8. 2020, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění předmětu v pořadí druhou (poslední) z přezkoumávaných veřejných zakázek, tj. smlouvy o dílo č. D/3792/2020/INV, lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení řízení o přestupku nedošlo. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

87.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.

88.         Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí 3 797 600,- Kč bez DPH, tj. s DPH ve výši 21 % 4 595 096,- Kč. Maximální možná výše pokuty, kterou by Úřad mohl za spáchání přestupku uložit, tedy v tomto případě činí po zaokrouhlení 459 510,- Kč.

89.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

90.         Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

91.         Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti.

92.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, pak Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

93.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a rovněž i v hospodárném nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek (ať již putativně, či reálně). V daném případě obviněný svým postupem ignoroval zákonnou povinnost zadávat poptávaná plnění v některém z druhů zadávacích řízení, jelikož nebyly splněny podmínky pro aplikaci výjimky dle § 31 zákona, kterou zadavatel vůči jednotlivým postupům vedoucích k uzavření předmětných smluv využil. Nezadání plnění v zadávacím řízení lze považovat za jedno z nejzávažnějších porušení zákona, neboť k zadání veřejné zakázky docházím jiným způsobem, než tím, který je zákonem výslovně požadován.

94.         Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného vyloučil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku a nebyl tak naplněn základní cíl zákona o veřejných zakázkách ve smyslu zadání plnění v zadávacím řízení. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je, Úřad opakuje, zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže dle zákonem stanovených pravidel pro zadávací řízení. Nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější. Co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako polehčující tu okolnost, že byť obviněný nepostupoval dle zákona, negativní dopady jeho jednání jsou sníženy skutečností, že hospodářská soutěž byla do jisté míry zachována, neboť obviněný obdržel v rámci VZ generel Kroměřížské nemocnice a.s. celkem 3 nabídky a v rámci VZ generel Vsetínské nemocnice a.s. rovněž 3 nabídky.

95.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty. V návaznosti na výše uvedené Úřad však pro úplnost ověřil, zda v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s dalšími přestupky zadavatele. V tomto ohledu pak Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

96.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2021, zveřejněného na jeho internetových stránkách[1], Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodaří s částkou přesahující 14 mld. Kč. Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty 60 000,- Kč nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, se kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).

97.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

98.         Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výše uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 60 000,- Kč naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

99.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

100.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení  

101.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, se kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

102.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

103.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

104.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000,- Kč.

105.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

106.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní

symbol 2021000043.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy