číslo jednací: 03558/2021/500/AIv
spisová značka: S0465/2020/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 11. 2020, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha,
• navrhovatel – PRO CEDOP s.r.o., IČO 27174069, se sídlem Milady Horákové 893, 272 01 Kladno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky »„RS 1 VRT Prosenice - Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice - Hranice na Moravě“; Zpracování dokumentace pro územní řízení Spisové číslo: S19995/2020-SŽ-SSZ-OVZ«, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 8. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 3. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-030600, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 172-416762,

rozhodl takto: 

Návrh navrhovatele – PRO CEDOP s.r.o., IČO 27174069, se sídlem Milady Horákové 893, 272 01 Kladno – ze dne 5. 11. 2020 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil podle zákona ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-030600, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 172-416762, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky »„RS 1 VRT Prosenice - Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice - Hranice na Moravě“; Zpracování dokumentace pro územní řízení Spisové číslo: S19995/2020-SŽ-SSZ-OVZ« (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 8. 2020 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby, přičemž v bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je k předmětu plnění veřejné zakázky uvedeno, že „[h]lavním předmětem plnění je zhotovení Díla spočívajícího ve zpracování: a) dokumentace stavby "RS 1 VRT Prosenice - Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice - Hranice na Moravě" v podrobnosti dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, včetně zajištění potřebných podkladů, průzkumů pro zpracování předprojektové dokumentace a vypracování předběžného inženýrskogeologického průzkumu pro předprojektovou dokumentaci ve stupni pro územní rozhodnutí (DÚR); b) zpracování Záměru projektu „Rekonstrukce ŽST Hranice na Moravě“ v podrobnosti Směrnice MD ČR č. V-2/2012 „Směrnice upravující postupy Ministerstva dopravy, Investorských organizací a Státního fondu dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“ v platném znění, včetně příloh; c) dokumentace EIA stavby „RS 1 VRT Prosenice - Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice - Hranice na Moravě" a zpracování žádosti o vydání závazného stanoviska EIA.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 195 000 000 Kč bez DPH.

4.             V bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodě IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do 12. 10. 2020 do 13:00 hod.

5.             Dne 12. 10. 2020 v 12:58:37 hod obdržel zadavatel od dodavatele – PRO CEDOP s.r.o., IČO 27174069, se sídlem Milady Horákové 893, 272 01 Kladno (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

6.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 10. 2020, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 5. 11. 2020 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti zadávací podmínce stanovené v čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, bodě 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu:“, zadávací dokumentace, v rámci které zadavatel požaduje předložení seznamu odborného personálu dodavatele sestávajícího z osob pro konkrétní pracovní pozice, které splňují požadavky zadavatele uvedené v předmětném článku zadávací dokumentace. Navrhovatel poukazuje ve vztahu k této zadávací podmínce na ustanovení obsažené v tomtéž bodu téhož článku zadávací dokumentace, podle něhož „[p]ozice specialisty pro oblast [vyznačené *] může být prokázána jednou osobou, která splňuje sama v celém rozsahu kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, nebo může být prokázána dvěma osobami, které musí prokazovat tyto kvalifikační předpoklady dohromady (společně). V druhé uváděné variantě tedy platí, že jedna osoba musí mít požadovanou zkušenost s projektováním VRT1, přičemž druhá osoba musí splňovat autorizaci/registraci dle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. a zkušenost s DÚR se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT1).“ (dále jen „podmínka rozdělení č. 1“), a že „[p]ozice specialisty pro geotechniku [vyznačené **] může být prokázána jednou osobou, která splňuje sama v celém rozsahu kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, nebo může být prokázána dvěma a více osobami, které musí prokazovat tyto kvalifikační předpoklady dohromady (společně). V druhé uváděné variantě tedy platí, že jedna osoba musí mít požadovanou zkušenost s projektováním VRT1, přičemž druhá a každá další osoba musí splňovat i) autorizaci/registraci dle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. a ii) zkušenost s DÚR se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT1).“ (dále jen „podmínka rozdělení č. 2“). Navrhovatel považuje předmětnou zadávací podmínku za nezákonnou, nepřiměřenou a skrytě diskriminující, a to ve vztahu k osobám vykonávajícím pracovní pozici Specialista pro projektování pozemních staveb (dále jen „osoba na pozici č. 2)“), Specialista pro projektování dopravních staveb (dále jen „osoba na pozici č. 3)“), Specialista pro projektování mostních a inženýrských konstrukcí (mosty) (dále jen „osoba na pozici č. 4)“), Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (zabezpečovací zařízení) (dále jen „osoba na pozici č. 5)“), Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (napájení) (dále jen „osoba na pozici č. 6)“), Specialista pro geotechniku (dále jen „osoba na pozici č. 8)“) a Specialista na trakční vedení (dále jen „osoba na pozici č. 14)“). Nezákonnost, nepřiměřenost a skrytě diskriminační charakter předmětné zadávací podmínky ve vztahu k uvedeným osobám na odborných pozicích (specialistům) navrhovatel spatřuje v tom, že uvedení specialisté musí být držiteli autorizace (registrace) dle příslušných ustanovení zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), v kombinaci s dalšími atributy, jakými jsou např. vzdělání a zkušenosti doložené jednou či více referenčními zakázkami. Problematickým a diskriminujícím je podle navrhovatele to, že zadavatel vyžaduje kombinaci dvou vlastností specialisty, a to přímé referenční zkušenosti s určitou službou a současně dispozici s určitým veřejnoprávním oprávněním plynoucím z autorizačního zákona. Nezákonnost předmětné zadávací podmínky pak podle navrhovatele spočívá v tom, že uvedený kombinovaný technický kvalifikační předpoklad není odůvodněn objektivní potřebou, není přiměřený a ani nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, byl stanoven z libovůle zadavatele a bezdůvodně omezuje hospodářskou soutěž, a to primárně pro specialisty z jiných členských států Evropské unie.

9.             Požadavek na autorizaci v kombinaci s referenčními zkušenostmi považuje navrhovatel u výše uvedených specialistů za nepřiměřený a skrytě diskriminační, přičemž „čtyřkombinaci vzdělání, praxe, autorizace a konkrétní reference“ považuje navrhovatel rovněž za nepřiměřenou, a to z důvodu, že mu není jasný přínos a opodstatněnost této kombinace parametrů v jedné osobě pro plnění veřejné zakázky. Omezující charakter předmětné zadávací podmínky je podle navrhovatele zesílen tím, že zadavatel požaduje doložení splnění této kombinace parametrů již v nabídce.

10.         V návaznosti na podmínku rozdělení č. 1 a podmínku rozdělení č. 2 navrhovatel konstatuje, že zadavatel sice umožňuje jím stanovené požadavky na osoby na odborných pozicích rozdělit a splnit je u konkrétních pozic dvěma osobami, avšak tak, že první osoba musí mít zkušenost s vysokorychlostní tratí (dále jen „VRT“), a druhá osoba musí mít autorizaci v kombinaci se zkušenosti se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT). Tento požadavek tak je podle navrhovatele stanoven účelově, neboť osoba, která mu zkušenost s VRT je jednoznačně schopna naprojektovat i konvenční železnici, a to minimálně v rozsahu napojení VRT do konvenční sítě, přičemž konvenční železnice není předmětem plnění veřejné zakázky, a současně autorizovaná osoba, tj. druhá osoba z podmínek rozdělení, nemusí mít jakoukoliv zkušenost s železnicí, aby mohla zpracovat DÚR vysokorychlostní trati, když pod jejím vedením bude pracovat osoba se zkušeností s VRT, jakožto první osoba z podmínek rozdělení. Uvedené podle navrhovatele potvrzuje i stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. 4. 2017 (dále jen „stanovisko MMR“), které přikládá v příloze svého návrhu.

11.         Navrhovatel dále konstatuje, že požadavek zadavatele na dispozici dodavatele autorizovanými specialisty je duplicitní, a tedy nadbytečný. Duplicita předmětného požadavku je podle navrhovatele dána tím, že podle čl. 8 „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, bodu 8.3 „Prokázání splnění profesní způsobilosti:“, zadávací dokumentace „(…) [z]adavatel požaduje předložení dokladu o autorizaci (registraci) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. a), b), d), e), f), i) a j) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů („autorizační zákon“), tedy v oboru Pozemní stavby, Dopravní stavby, Mosty a inženýrské konstrukce, Technologická zařízení staveb, Technika prostředí staveb, Geotechnika, Požární bezpečnost staveb a autorizaci k posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č.100/2001 Sb. Je-li dodavatel fyzickou osobou, musí odbornou způsobilost splňovat buď sám, nebo prostřednictvím jiné fyzické osoby (zaměstnanec nebo jiná s dodavatelem spolupracující osoba). Je-li dodavatel právnickou osobou, musí odbornou způsobilost splnit prostřednictvím jiné fyzické osoby (statutární orgán, zaměstnanec nebo jiná s dodavatelem spolupracující osoba). (…)“. Z citovaného podle navrhovatele vyplývá, že dodavatel musí disponovat autorizovanými osobami obecně pro své podnikání, avšak je požadována duplicitně i autorizace u uvedených specialistů coby odborných osob v rámci technického kvalifikačního předpokladu. Požadavek na autorizaci nemá podle navrhovatele v rámci technické kvalifikace místo, neboť soulad se standardy pro vybrané činnosti ve výstavbě může garantovat rovněž osoba zabezpečující předmět podnikání (v rámci profesní způsobilosti).

12.         Zadavatel podle navrhovatele zcela účelově kombinuje požadavky profesní a technické způsobilosti. V této souvislosti navrhovatel cituje komentářovou literaturu k zákonu, přičemž dodává, že pokud bude zadavatel nadále tvrdit, že autorizace má vedle veřejnoprávního oprávnění k výkonu činnosti i funkci garance určitých odborností, pak není vůbec potřeba, aby touto určitou odborností muselo v entitě dodavatele disponovat hned několik osob najednou. Navrhovatel shrnuje, že je neodůvodněné, nepřiměřené a duplicitní požadovat tu samou autorizaci v rámci profesní způsobilosti a následně i v rámci technické způsobilosti, tzn. chtít doložit splnění daného požadavku opakovaně. V dalším se navrhovatel vyjadřuje k institutu autorizované osoby v kontextu autorizačního zákona, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13.         Navrhovatel dále namítá, že předmětná zadávací podmínka je nezákonná rovněž z důvodu jejího rozporu s pravidly volného pohybu služeb, neboť klade neodůvodněné překážky pro specialisty z jiných členských zemí Evropské unie. Navrhovatel uvádí, že jiný než český expert, který má požadované zkušenosti, vzdělání i praxi, musí zdolat komplikovanou překážku, kterou je národní proces pro umožnění hostování, zejména pak ověření odborné kvalifikace rozdílovou zkouškou, u které se ověřuje mj. i znalost českého jazyka. Uvedené pak podle navrhovatele činí prakticky nemožným, aby byla předmětná zadávací podmínka splněna někým jiným než Čechem nebo Slovákem. Ačkoliv zadavatel umožňuje doložení dokladu o autorizaci až před podpisem smlouvy, není podle navrhovatele s ohledem na standardní délku zadávacího řízení reálné, aby někdo, jehož mateřským jazykem není čeština nebo slovenština, ovládl český jazyk natolik, aby byl schopen vykonat rozdílovou zkoušku v českém jazyce. Uvedené tak podle navrhovatele zakládá zcela zjevnou diskriminaci zahraničních dodavatelů.

14.         K zadavatelem odkazovanému rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06464/2018/533/PŠo ze dne 22. 3. 2018 navrhovatel uvádí, že bylo rozhodováno v podobné, ne však beze zbytku totožné věci, jako je tomu v šetřeném případě, přičemž specifika šetřeného a odkazovaného zadávacího řízení dále rozvádí.

15.         Jelikož navrhovatel disponuje odbornými osobami (specialisty), které mají zadavatelem požadované zkušenosti a odbornost, avšak nemají autorizace podle autorizačního zákona, a současně disponuje několika osobami, které sice nemají zadavatelem požadovanou zkušenost s referenčními projekty, avšak mají autorizaci podle autorizačního zákona, pociťuje újmu spočívající v nemožnosti podat v zadávacím řízení nabídku na veřejnou zakázku způsobenou mu předmětnou zadávací podmínkou, a to navzdory skutečnosti, že je odborně a technicky schopným nabídku vypracovat a veřejnou zakázku plnit.

16.         V dalším navrhovatel konstatuje, že proti předmětné zadávací podmínce brojil již svými námitkami ze dne 12. 10. 2020, které zadavatel svým rozhodnutím ze dne 26. 10. 2020 odmítl, přičemž uvádí, že s argumentací zadavatele vztahující se k bodům 17, 19 a 20 námitek nesouhlasí, příp. má za to, že se s nimi zadavatel dostatečně nevypořádal, což blíže rozvádí.

17.         S ohledem na vše shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 5. 11. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 5. 11. 2020.

19.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-35713/2020/531/MKe ze dne 9. 11. 2020.

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-38450/2020/531/MHo ze dne 30. 11. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

22.         Úřad písemností č. j. ÚOHS-39193/2020/531/MHo ze dne 4. 12. 2020 požádal Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, IČO 45770743, se sídlem Sokolská 1498/15, 120 00 Praha 2 (dále jen „ČKAIT“) o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:   

„1) Je předpokladem udělení autorizace v některém oboru uvedeném v § 5 odst. 3 písm. a), b), d), e) a i) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“), prokázání praxe související s železničními stavbami? V případě, že ano, specifikujte, prosím, ve kterém z uvedených oborů tomu tak je.

2) Může získat autorizaci v oborech uvedených v § 5 odst. 3 písm. a), b), d), e) a i) autorizačního zákona osoba, jež nemá zkušenost se zpracováním dokumentace železničních staveb, ale např. pouze silničních staveb? V případě, že ano, byla by tato osoba oprávněna zpracovat bez dalšího shora specifikovanou dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy?

3) Dle § 6 autorizačního zákona jsou Komory oprávněny stanovit dílčí specializace v rámci oborů podle § 4 a 5 autorizačního zákona. V těchto specializacích rovněž udělují autorizaci. Existují v rámci oborů uvedených v § 5 odst. 3 písm. a), b), d), e) a i) autorizačního zákona dílčí specializace ve vztahu k železničním stavbám? V případě, že ano, specifikujte, prosím, o jaké dílčí specializace se jedná a v rámci jakých oborů autorizace jsou stanoveny.

4) Existují stěžejní rozdíly ve složitosti zpracování dokumentace stavby v podrobnosti dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dokumentace“), pro vysokorychlostní trať (dále jen „VRT“) a pro konvenční železnici – dráhu celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT)? V případě, že ano, o jaké rozdíly se jedná? Můžete tyto případné rozdíly blíže specifikovat?

5) Platí dle Vašeho názoru premisa, že osoba, která dokáže zpracovat řádným způsobem shora uvedenou dokumentaci pro VRT, dokáže bez rozdílu zpracovat i dokumentaci pro konvenční železnici? Lze považovat takovou osobu za dostatečně zkušenou k projektování konvenční železnice, či to případné rozdíly ve složitosti zpracování dokumentace pro VRT a konvenční železnici vylučují?“.

23.         Úřad písemnostmi č. j. ÚOHS-39205/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-39212/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-39213/2020/531/MHo a č. j. ÚOHS-39214/2020/531/MHo ze dne 4. 12.2020, č. j. ÚOHS-40299/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-40300/2020/531/MHo ze dne 14. 12. 2020 a č. j. ÚOHS-40362/2020/531/MHo, č. j. ÚOHS-40363/2020/531/MHo ze dne 15. 12. 2020 požádal subjekty působící na relevantním trhu, a sice Žilinskou univerzitu v Žilině, Fakultu prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, IČO 00397563, se sídlem Univerzitná 8215/1, 010 26 Žilina, Slovenská republika, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), Drážní úřad, IČO 61379425, se sídlem Wilsonova 300/8, 110 00 Praha – Vinohrady (dále jen „Drážní úřad“), Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha 1 (dále jen „Ministerstvo dopravy“), ATEDOS s.r.o., IČO 28652134, se sídlem Akátová 183, 783 14 Hlušovice, H-PRO spol. s r.o., IČO 25029835, se sídlem Důlce 1638/39, 400 01 Ústí nad Labem, PROJEKT servis spol. s r.o., IČO 49823141, se sídlem U Elektry 830/2b, 198 00 Praha 9, a DMC Havlíčkův Brod s.r.o., IČO 25284525, se sídlem Průmyslová 941, 580 01 Havlíčkův Brod, o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:   

„1) Existují stěžejní rozdíly ve složitosti zpracování dokumentace stavby v podrobnosti dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dokumentace“), pro vysokorychlostní trať (dále jen „VRT“) a pro konvenční železnici – dráhu celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT)? V případě, že ano, o jaké rozdíly se jedná? Můžete tyto případné rozdíly blíže specifikovat?

2) Platí dle Vašeho názoru premisa, že osoba, která dokáže zpracovat řádným způsobem shora uvedenou dokumentaci pro VRT, dokáže bez rozdílu zpracovat i dokumentaci pro konvenční železnici? Lze považovat takovou osobu za dostatečně zkušenou k projektování konvenční železnice, či to případné rozdíly ve složitosti zpracování dokumentace pro VRT a konvenční železnici vylučují?“.

24.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-40689/2020/500/ISo ze dne 17. 12. 2020 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího i správního řízení shledal nezbytným zatímně upravit poměry účastníků správního řízení.  

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-01325/2021/531/MHo ze dne 13. 1. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.       

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-01641/2021/531/MHo ze dne 15. 1. 2021 prodloužil Úřad v návaznosti na žádost zadavatele ze dne 14. 1. 2021 a v návaznosti na žádost navrhovatele ze dne 14. 1. 2021 účastníkům řízení lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-01325/2021/531/MHo ze dne 13. 1. 2021, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 16. 11. 2020

27.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 16. 11. 2020, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

28.         Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že veškerou argumentaci navrhovatele řádně a v plném rozsahu vyvrátil uvedením rozhodných skutečností již v rozhodnutí o námitkách, na které plně odkazuje. Zadavatel v dalším stručně shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a předběžných tržních konzultací, které mu předcházely, přičemž má za to, že z průběhu zadávacího řízení je patrné, že navrhovatel své kroky nečiní za účelem ochrany svých práv, nýbrž za účelem obstruování postupu zadavatele. 

29.         V souvislosti s napadenou zadávací podmínkou zadavatel uvádí, že požadavky v ní stanovené reflektují povahu a složitost předmětu veřejné zakázky, a směřují k naplnění požadavků stavebního zákona, autorizačního zákona a k nim se vztahujících prováděcích předpisů. Zadavatel považuje za nezbytné, aby návrh příslušné části technického řešení VRT prováděla osoba v oboru kvalifikovaná a dostatečně erudovaná, přičemž všichni uvedení specialisté mají pro naplnění tohoto účelu klíčovou úlohu, neboť je to výsledek jejich práce, který zajistí schválení dokumentace v územním řízení (dále jen „DÚR“) a budoucí bezpečný provoz VRT. V návaznosti na skutečnost, že DÚR jsou způsobilé vyhotovit pouze kvalifikované osoby, zadavatel odkazuje na § 18 a § 19 autorizačního zákona a na vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o dokumentaci staveb“), konkrétně na její přílohu č. 3, bod A.1.3. písm. c).

30.         Zadavatel dále uvádí, že za účelem zajištění co nejširší hospodářské soutěže při současném zachování potřebné míry technické kvalifikace dodavatelů stanovil, že nezbytné požadavky je v rámci vybraných profesí možné prokázat nikoliv jednou osobou, ale dvěma osobami. Tuto zadávací podmínku pak podle zadavatele navrhovatel napadá s odůvodněním, které nikterak nesvědčí o oprávněnosti jeho stížnosti, neboť se zakládá na mylných předpokladech, na kterých trvá i přes vysvětlení, kterého se mu dostalo v rozhodnutí o námitkách.

31.         Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že k prokázání relevantní praxe pro realizaci veřejné zakázky postačují pouze zkušenosti s projektováním VRT, neboť konvenční železnice není předmětem plnění veřejné zakázky, a tudíž autorizovaná osoba nemusí mít s konvenční železnicí žádnou zkušenost. Takový názor nemá podle zadavatele oporu v předmětu plnění veřejné zakázky, neboť součástí připravované nové VRT bude i úsek konvenční železniční trati, přičemž bude nezbytné vyřešit napojení VRT na stávající konvenční železniční síť. Názor navrhovatele je tak podle zadavatele neakceptovatelný mj. z důvodu, že pro řádné zpracování veřejné zakázky, funkčnost budoucí sítě VRT a její spolehlivost a bezpečnost jsou nezbytné všechny složky jím stanovených autorizací a především zkušeností, což zadavatel dále rozvádí.

32.         V souvislosti s navrhovatelem odkazovaným stanoviskem MMR zadavatel uvádí, že mu jej navrhovatel opomněl zaslat, přičemž s ohledem na množství stanovisek MMR coby gestora Věstníku veřejných zakázek i autorizačního zákona nemůže mít bez zaslání předmětného stanoviska jistotu, o které konkrétní stanovisko se jedná, přičemž nelze očekávat, že na sebe vezme povinnost navrhovatele v rovině důkazní, a dané stanovisko bude sám aktivně dohledávat.

33.         K argumentaci navrhovatele týkající se duplicity technické kvalifikace a profesní způsobilosti zadavatel uvádí, že tato argumentace navrhovatele je zcela nesmyslná, neboť v čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, bodě 8.3 „Prokázání splnění profesní způsobilosti:“, zadávací dokumentace se mj. výslovně uvádí, že „[d]oklady osvědčující odbornou způsobilost lze doložit též prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dodavatele dle čl. 8.5 těchto Pokynů, jejichž prostřednictvím dodavatel odbornou způsobilost zabezpečuje“. Podle zadavatele se tak nemůže jednat o duplicitní požadavek, pakliže je umožněno jeho prokázání toutéž odborně způsobilou osobou. Pokud navrhovatel navrhuje, že by garantoval správnost a úplnost zpracované dokumentace prostřednictvím pouze jediné, vše zastřešující autorizované osoby, pak lze mít podle zadavatele o jeho odborné způsobilosti oprávněné pochybnosti. Podle zadavatele si při objemu prací, jež jsou s veřejnou zakázkou spojeny, lze jen stěží představit, že by taková všestranně kvalifikovaná osoba dokázala zodpovědně zkontrolovat a zaručit správnost vyhotovené DÚR, která má zajistit environmentální posouzení a umístění stavby VRT s investiční náročností v řádu desítek miliard korun. Zadavatel je tak i nadále přesvědčen, že tvrzení navrhovatele o duplicitě předmětného požadavku není pravdivé, neboť v zadávací dokumentaci nestanovil, že by podmínky kvalifikace v ní uvedené nemohly být prokázány dokladem o autorizaci téže osoby v rámci realizačního týmu, ba právě naopak. Pro úplnost zadavatel uvádí, že navrhovatel v rámci námitek předložil obecné tvrzení o duplicitě technické kvalifikace a profesní způsobilosti, avšak žádným způsobem nenamítal domněnku, že by mělo na straně dodavatele toutéž autorizací disponovat vícero osob.

34.         V návaznosti na argumentaci navrhovatele týkající se omezení zahraničních dodavatelů zadavatel uvádí, že s touto zásadně nesouhlasí, neboť jeho postup je plně v souladu s českou legislativou a právem Evropské unie. Současně zadavatel uvádí, že v čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, bodě 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu:“, zadávací dokumentace mj. výslovně uvedl, že „[v] případě, že byla kvalifikace členů odborného personálu získána v zahraničí, prokazuje se v požadovaném rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána.“. Nadto zadavatel odkazuje na autorizační zákon, který upravuje proceduru, kterou vyrovnává podmínky pro výkon jím upravených činností mezi českými státními příslušníky a občany jiného členského státu Evropské unie, a to na jeho § 30c odst. 3, který odkazuje na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně na § 21, a dále na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, konkrétně její článek 53, na základě kterých je zadavatel přesvědčen, že jeho požadavek vyjádřený v zadávacích podmínkách nemůže být v rozporu s právem Evropské unie či platným právním řádem.

35.         K tvrzení navrhovatele, že by měl zadavatel stanovit lhůtu pro podání nabídek v takové délce, aby si osoby ze zahraničí mohly osvojit znalost českého jazyka, zadavatel uvádí, že taková představa zcela absurdně vybočuje z jakkoliv extenzivně chápané aplikace zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace, a že takový krok by ani nebyl způsobilý zásadně ovlivnit okruh potenciálních dodavatelů, což blíže rozvádí.

36.         V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s bodem 20 jeho námitek, zadavatel uvádí, že navrhovatel neuvádí, v čem by ona nedostatečnost vysvětlení měla spočívat. Zadavatel tak rekapituluje závěry představené již v rozhodnutí o námitkách, a dále se zabývá relevantností závěrů vyplývajících z usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06464/2018/533/PŠo ze dne 22. 3. 2018 ve vztahu k posuzované věci, jakož i rozdíly mezi šetřeným zadávacím řízením a zadávacím řízením, v rámci kterého bylo vydáno citované usnesení.

37.         V dalším zadavatel připomíná, že již v rozhodnutí o námitkách uvedl, že jednání navrhovatele považuje za ryze obstrukční až šikanózní výkon práva, přičemž se podle něj v případě námitek ani návrhu navrhovatele nejedná o jeho legitimní obranu, neboť v kontextu všech skutečností je zřejmé, že se navrhovatel nedomáhá nápravy zadávacích podmínek, nýbrž podáním námitek v poslední minutě lhůty pro podání nabídek sleduje pouze zdržení zadávacího řízení či přímo jeho destrukci. V návaznosti na shora uvedené se zadavatel dále vyjadřuje k zadávacímu řízení na veřejnou zakázku „Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha - Brno - Břeclav“, v rámci kterého se zabýval věcně obdobnými námitkami jako v posuzovaném případě, přičemž uvádí i další skutečnosti, které jej vedou k závěru o zjevném zneužití práva, kterého se navrhovatel dopouští.

38.         Závěrem zadavatel shrnuje, že svůj postup považuje i nadále za zcela souladný se zákonem, přičemž s ohledem na vše shora uvedené navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření ČKAIT ze dne 9. 12. 2020

39.         Dne 9. 12. 2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-39193/2020/531/MHo ze dne 4. 12. 2020  vyjádření ČKAIT ze dne 9. 12. 2020, v němž ČKAIT k prvnímu dotazu Úřadu uvádí seznam oborů uvedených v § 5 odst. 3 písm. a), b), d) e) a i) autorizačního zákona, pročež ke každému z nich uvádí, zda je či není předpokladem udělení autorizace prokázání praxe související s železničními stavbami.

40.         K druhému dotazu Úřadu ČKAIT sděluje seznam oborů, u nichž může, či naopak nemůže, získat autorizaci v oborech podle autorizačního zákona v § 5 odst. 3 písm. a), b), d) e) a i) osoba, jež nemá zkušenost se zpracováním dokumentace železničních staveb.

41.         Ve vztahu ke třetímu dotazu Úřadu ČKAIT uvádí, že jednotlivé autorizační obory se dělí na specializace, přičemž v rámci těchto stanovených specializací mimo jiné ČKAIT uděluje příslušné autorizace. Pokud jde o dílčí specializaci ve vztahu k železničním stavbám, ČKAIT sděluje, ke kterým dotazovaným oborům uvedeným v § 5 odst. 3 písm. a), b), d) e) a i) autorizačního zákona je takováto specializace stanovena.

42.         K dotazům č. 4 a 5 ČKAIT uvedl, že dotazovaný rozdíl nebude vyplývat z požadavků uvedených v právním předpisu, jelikož na obě tratě se bude vztahovat stejný rozsah požadavků pro předepsanou dokumentaci. Rozdíly budou vyplývat z aplikace technických odlišností v praxi, tento přístup umožňuje § 6a odst. 2 vyhlášky o dokumentaci staveb.

Vyjádření ČVUT ze dne 10. 12. 2020

43.         Dne 10. 12. 2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-39212/2020/531/MHo ze dne 4. 12. 2020 vyjádření ČVUT ze dne 10. 12. 2020, v němž ČVUT k prvnímu dotazu Úřadu sděluje, že při zpracování dokumentace stavby v podrobnosti dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy dle přílohy č. 3 vyhlášky o dokumentaci staveb neexistují v obecné rovině stěžejní rozdíly ve složitosti zpracování. Různá náročnost vlastního zpracování může vyplynout až z konkrétních požadavků na parametry trasy, konfiguraci terénu, rozmístění sídelních celků, vodních toků a ploch, přičemž to však ovlivňuje vedení jakékoli liniové stavby územím.

44.         K druhému dotazu Úřadu ČVUT sdělilo, že „[p]remisu, že osoba, která dokáže zpracovat řádným způsobem shora uvedenou dokumentaci pro VRT, dokáže bez rozdílu zpracovat i dokumentaci pro konvenční železnici, nelze bez dalšího potvrdit, ani vyvrátit. Zásadní jsou znalosti související legislativy a technických norem s důrazem na znalosti místního legislativního a normativního prostředí. Předpoklad, že tvorba dokumentace pro VRT musí být vždy náročnější, než dokumentace pro konvenční železniční trať, není platná za všech okolností a může tomu být i naopak. Významnou roli hraje též charakter návrhu konvenční trat, tj. zda jde o novostavbu, či modernizaci trati stávající a z toho plynoucí rozdíly ve složitosti vlastního návrhu.“.

Vyjádření Drážního úřadu ze dne 10. 12. 2020

45.         Dne 11. 12. 2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-39213/2020/531/MHo ze dne 4. 12. 2020 vyjádření Drážního úřadu ze dne 10. 12. 2020, v němž Drážní úřad k prvnímu dotazu Úřadu mj. sděluje, že „rozsah dokumentace pro VRT bude daleko členitější, neboť v porovnání s konvenční dráhou budou muset být u VRT řešeny, kromě vlastních stavebních objektů a provozních souborů souvisejících přímo s provozem dráhy, i doplňující objekty (mimoúrovňová křížení s pozemními komunikace, větší ochranná opatření vzhledem k hluku, vibracím, větší zábor drážního tělesa, přeložky inženýrských sítí atd).“.

46.         K druhému dotazu Úřadu Drážní úřad sdělil, že dle jeho názoru „se dá předpokládat, že vzhledem ke specifičnosti drážní problematiky se projekční společnosti pro VRT budou např. vyčleňovat z projekčních společností se zkušenostmi s projektováním konvenčních drah. Z toho lze dovodit, že i projekční společnost projektující VRT bude způsobilá pro projektování konvenčních drah.“.

Vyjádření Ministerstva dopravy ze dne 10. 12. 2020

47.         Dne 10. 12. 2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-39214/2020/531/MHo ze dne 4. 12. 2020 vyjádření Ministerstva dopravy ze dne 10. 12. 2020, v němž Ministerstvo dopravy k prvnímu dotazu Úřadu sděluje, že rozdíl zpracování dokumentace stavby pro podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí dle přílohy č. 3 vyhlášky o dokumentaci staveb pro VRT a pro konvenční dráhu nespočívá ve složitosti zpracování dokumentace, ale obecně v přístupu a v aplikaci technického řešení. Dle Ministerstva dopravy se jedná se o zcela jiné kategorie projektů/staveb (např. jiná technická řešení), které nejsou vzájemně zaměnitelné a nelze k nim přistupovat shodně, a tedy aplikovat zkušenosti z jedné kategorie na druhou bez další odborné způsobilosti (tj. zejména bez zkušeností z konvenční trati na VRT a opačně). Každá kategorie projektu/stavby vyžaduje právě pro ni specifické zkušenosti. Ministerstvo dopravy považuje VRT za komplexní, v podmínkách České republiky nový systém, který se od konvenční dráhy odlišuje v mnoha aspektech, kdy rozdíl mezi nimi mj. tkví v principech a přístupu ke zpracování projektu samotné trasy, návrhu mostů nebo tunelů, návrhu sdělovacího a zabezpečovacího zařízení (VRT připouští pouze návrh nového jednotného evropského zabezpečovače ETCS) nebo systému napájení vlakových souprav a trakčního vedení (v ČR nebyly typy pro VRT dosud použity). I další požadavky například na provozní spolehlivost, dostupnost, udržovatelnost a bezpečnost celého systému jsou jiné a plynou z odlišných rychlostí jízdy vlaků a provozovaných typů vlaků.

48.         K druhému dotazu Úřadu Ministerstvo dopravy mj. sdělilo, že nelze vycházet z premisy obsažené v otázce Úřadu, neboť osoba, která dokáže zpracovat řádným způsobem shora uvedenou dokumentaci pro VRT, není touto výhradní zkušeností s VRT jednoznačně odborně kvalifikována i pro zpracování dokumentace pro konvenční dráhu, jelikož konvenční dráha a VRT vycházejí z rozdílných technických a technologických řešení. Pro zajištění realizovatelnosti projektu je nezbytné, aby se na jeho projektování podílely osoby, které mají zkušenosti s oběma systémy, tedy jak s konvenční dráhou, tak i s VRT, a zajistily tak vzájemnou kompatibilitu a propojení obou systémů.

Vyjádření navrhovatele ze dne 17. 12. 2020

49.         Navrhovatel dne 17. 12. 2020 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne, v němž navrhuje, aby Úřad zařadil mezi podklady rozhodnutí zprávu o hodnocení nabídek a nabídky účastníků zadávacího řízení, a to vzhledem ke skutečnosti, že se v námitkách a také v návrhu věnuje postupu zadavatele v podobě stanovení diskriminačních zadávacích podmínek zejména ve vztahu k zahraničním dodavatelům rezultujících do omezování hospodářské soutěže mezi potenciálními dodavateli.

50.         Navrhovatel přílohou svého vyjádření předkládá k důkazu dokumenty, k nimž uvádí, že podporují jeho tvrzení o nezákonnosti postupu zadavatele v podobě stanovení zadávacích podmínek, vůči kterým brojí návrhem, které mají prokazovat jeho tvrzení o skutečné praxi rozdělení projekčních prací na zhotovování dokumentace. Navrhovatel předkládá dokumentaci pro územní rozhodnutí u veřejné zakázky „Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) - Kladno (mimo)“ se zhotovitelem METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem Argentinská 1621/36, 170 00 Praha 7, a to ve formě výběru konkrétních částí dokumentace (dále jen „Výběr z důkazní dokumentace“), a bližší argumentaci a analýzu informací obsažených v důkazní dokumentaci ve formě komentáře k důkazní dokumentaci (dále jen „Komentář k důkazní dokumentaci“).

51.         Závěrem svého vyjádření navrhovatel žádá Úřad, aby provedl další dokazování ve správním řízení v návaznosti na předložení důkazní dokumentace, a to ve formě vyžádání si relevantní dokumentace a vyjádření od příslušných stavebních úřadů, dalších investorů (veřejných zadavatelů), příp. včetně zadavatele, kteří v minulosti zadávali a realizovali zakázky, jejichž předmětem plnění bylo obdobné plnění jako v případě šetřené veřejné zakázky (tj. projekční práce a zhotovení dokumentace k územnímu řízení, případné dokumentace k jinému stupni dokumentace v rámci řízení dle stavebního zákona), jelikož praxe, kterou navrhovatel demonstruje předložením důkazní dokumentace a její analýzy, je běžnou praxi investorů (veřejných zadavatelů).

Vyjádření dodavatele DMC Havlíčkův Brod s.r.o. ze dne 18. 12. 2020

52.         Dne 18. 12. 2020 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-40363/2020/531/MHo ze dne 15. 12. 2020 vyjádření dodavatele DMC Havlíčkův Brod s.r.o., ze dne 18. 12. 2020, v němž dodavatel DMC Havlíčkův Brod s.r.o., Úřadu ve stručnosti sděluje, že nemá dostatečné zkušenosti s projektováním zakázek jako je VRT, a proto není schopen se k dotazům Úřadu odpovídajícím způsobem vyjádřit.

Vyjádření navrhovatele ze dne 4. 1. 2021

53.         Navrhovatel dne 4. 1. 2021 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne, v němž Úřadu sděluje, že se obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky (dále jen „MMR“) se žádostí o metodické usměrnění k výkladu vybraných ustanovení autorizačního zákona, jelikož dle názoru navrhovatele autentický výklad předmětných ustanovení autorizačního zákona ze strany MMR může přímo podpořit, případně vyvrátit, právní a věcné odůvodnění nezákonnosti postupu zadavatele v podobě stanovení zadávacích podmínek v zadávacím řízení.

54.         Na základě obdržených odpovědí ze strany MMR, jakožto Metodického usměrnění ze dne 18. 12. 2020, navrhovatel sděluje, že odpovědi poskytnuté MMR na navrhovatelem formulované dotazy potvrzují tvrzení navrhovatele o diskriminačním charakteru zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Navrhovatel zejména poukazuje na skutečnosti, že dle předmětného metodického usměrnění, má osoba autorizovaná podle autorizačního zákona v příslušném oboru autorizace oprávnění k realizaci všech činností příslušejících oboru autorizace, a že projektová dokumentace může být zpracovávaná za pomoci osob neautorizovaných dle autorizačního zákona v případě, kdy tyto osoby pracují pod vedením osoby autorizované podle autorizačního zákona.

55.         Závěrem svého vyjádření navrhovatel žádá Úřad, aby zvážil při svém dalším postupu možnost oslovení znalců z předmětných oborů s požadavkem na vypracování znaleckého posudku/odborného vyjádření, zda je k plnění předmětu veřejné zakázky skutečně třeba stanovit podmínky v zadávací dokumentaci ve stanoveném rozsahu, nebo zda by obdobné kvality nebylo možné dosáhnout i využitím zkušených osob bez autorizace podle autorizačního zákona, které by vykonávaly svou činnost pod vedením osoby/osob autorizovaných podle autorizačního zákona.

56.         Přílohou svého vyjádření navrhovatel učinil dokumenty „Žádost o metodické usměrnění k výkladu zákona č. 360/1992 Sb., ze dne 16. 12. 2020“ a „Metodické usměrnění MMR ze dne 18. 12. 2020“.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 1. 2021

57.         K usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-01325/2021/531/MHo ze dne 13. 1. 2021 se zadavatel se vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 27. 1. 2021, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

58.         Zadavatel předesílá, že v podkladech pro vydání rozhodnutí neshledal žádnou indicii, která by mohla vést k závěru o tom, že postupoval v rozporu se zákonem či jinými obecně závaznými právními předpisy, a považuje tak návrh za neopodstatněný. Zadavatel je přesvědčen, že podklady pro vydání rozhodnutí potvrzují, že jím stanovené kvalifikační předpoklady jsou přiměřené obsahu a rozsahu veřejné zakázky, a tudíž v souladu se zákonem.

59.         Zadavatel doplňuje svá předchozí vyjádření zejména o reakci na dokumenty obsažené ve správním spisu, přičemž se vyjadřuje k šetření provedenému Úřadem.

60.         Zadavatel uvádí, že záměrně umožnil obsazení vybraných pozic vyžadujících splnění požadavku na autorizaci dvěma osobami, aby tím zvýšil možnost přímé účasti zahraničních dodavatelů a maximálně otevřel hospodářskou soutěž, avšak že není možné slevit z požadavku na alespoň obecnou míru odborné znalosti předmětu plnění veřejné zakázky, a proto v šetřeném případě vyžaduje u vybraných specializovaných profesí praxi v oblasti železniční dráhy. Potvrzení ze strany autorizované osoby, která z věcného a odborného hlediska není schopna posoudit správnost zpracované dokumentace, by postrádalo jakýkoli význam.

61.         Zadavatel vyjadřuje své přesvědčení o mimořádné složitosti předmětu veřejné zakázky, pro jejíž úspěšnou realizaci je nezbytná zkušenost i kvalifikace ve všech dotčených oborech autorizace.

62.         Dle názoru zadavatele stanovená kvalifikace odpovídá nejnižší možné úrovni, kterou zadavatel může požadovat, a to s přihlédnutím k tomu, že pro úspěšné zpracování předmětu veřejné zakázky je zapotřebí zapojení nikoli požadovaných 14 členů odborného personálu (z nichž ani nemusí mít každý autorizaci), ale desítek projektantů, což dle jeho názoru potvrzuje též průběh realizace obdobné veřejné zakázky zadavatele „RS 1 VRT Praha-Běchovice – Poříčany; Zpracování dokumentace pro územní řízení – vysokorychlostní trať Praha-Běchovice – Poříčany (II.)“.

63.         Zadavatel sděluje, že jím v šetřené veřejné zakázce předvídaný model, kdy určitý nezbytný počet autorizovaných garantů verifikuje práci další množiny projektantů, odpovídá též jiným jím zadávaným veřejným zakázkám, jakož i navrhovatelem předloženým dokumentům „Komentář k důkazní dokumentaci“ a „Výběr z důkazní dokumentace“, kterými tak nejen nevyvrací zákonnost zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky, ale přímo jejich správnost potvrzuje.

64.         S ohledem na shora uvedené proto zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 1. 2021

65.         Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-01325/2021/531/MHo ze dne 13. 1. 2021 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 27. 1. 2021, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

66.         Navrhovatel se ve svém vyjádření obsáhle vyjadřuje k podkladům rozhodnutí a hodnotí jejich relevanci. Navrhovatel zejména reaguje na vyjádření, jež Úřad obdržel na základě jím provedeného šetření od odborných subjektů. K těmto jednotlivým vyjádřením navrhovatel připojuje detailní argumentaci na podporu svých tvrzení.

67.         K vyjádření Ministerstva dopravy ze dne 10. 12. 2020 navrhovatel mj. sděluje, že toto vyjádření by mělo být z podkladů rozhodnutí vyloučeno, popř. zvážena jeho hodnověrnost v kontextu ostatních důkazů a podkladů, neboť Ministerstvo dopravy je vůči zadavateli v postavení nadřízeného subjektu, přičemž není možné vyloučit, že se svou činností mohlo spolupodílet na tvorbě, úpravách nebo schvalování zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky, a činí, mimo jiného, spornými některá tvrzení a stanoviska obsažená ve vyjádření dotazovaného subjektu, která považuje v určitých aspektech za nesrozumitelná a nepřezkoumatelná.

68.         Ve vztahu k šetření na relevantním trhu má navrhovatel za to, že Úřad nesprávně vyhodnotil jak subjekty relevantního trhu, tak i relevantní trh samotný, a to z důvodu, že Česká republika nemá samostatný relevantní trh, na němž mají být poskytovány služby v rozsahu zpracovávání projektové dokumentace pro VRT. Navrhovatel se proto domnívá, že Úřad mohl požádat o vyjádření přímo veřejnoprávní instituce jiných států (zejm. členských států EU), konkrétně ministerstva zodpovědná za dopravu, státní úřady vykonávající působnost Drážního úřadu, které již mají bohaté zkušenosti s přípravou a výstavbou (a provozem) VRT, s požadavkem, aby poskytly odpovědi na nejasnosti Úřadu, či mohl také oslovit zahraniční subjekty, které vystupují ve svém státě na pozici zadavatele s obdobnou působností. Na základě uvedeného navrhovatel zpochybňuje relevantnost samotného postupu Úřadu v procesu realizování poptávky na odpovědi od relevantních dodavatelů, přičemž je dle jeho názoru procesně nepřípustné, aby z těchto podkladů Úřad dovozoval právně relevantní závěry v rozhodnutí ve věci.

69.         Dále navrhovatel opětovně poukazuje na stanovisko MMR ze dne 18. 12. 2020 a poukazuje na odpovědi MMR, které považuje ve vztahu k řešené problematice za přiléhavé. Navrhovatel má za to, že odpovědi poskytnuté MMR na navrhovatelem formulované dotazy uvedené v předmětném stanovisku MMR potvrzují jeho tvrzení o diskriminačním charakteru zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci.

70.         Navrhovatel rovněž navrhuje Úřadu přihlédnout k posouzení nabídek provedenému zadavatelem v šetřeném zadávacím řízení, neboť tyto mohou dle jeho názoru poskytnout informace o důvodech nastavení zadávacích podmínek zadavatelem a mohou podat informaci, zda tyto neměly sloužit k omezení hospodářské soutěže, a současně porovnat počet podaných nabídek v šetřeném zadávacím řízení se srovnatelnými zadávacími řízeními na projektování VRT v evropských zemích, neboť tak bude možné porovnat intenzity tržní síly v soutěžích zadavatele posuzované veřejné zakázky a jiných evropských zadavatelů.

71.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 16. 11. 2020 a rozporuje zejména argumentaci zadavatele týkající se potřeby zkušeností autorizované osoby minimálně v rozsahu stanoveném v podmínce rozdělení č. 1 nebo v podmínce rozdělení č. 2. Dle navrhovatele pokud by se prokázala objektivní potřeba disponovat osobou specialisty se zkušeností s konvenční železnicí, bylo by vhodnější zřídit novou samostatnou pozici v odborném personálu označenou např. „Specialista pro projektování konvenční železnice“ a na tuto přenést část požadavků z rozporované zadávací podmínky, aby nebyla omezena hospodářskou soutěž.

72.         Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby Úřad doplnil podklady rozhodnutí o podklady, které navrhovatel označil ve svém vyjádření, a rozhodl tak, jak navrhovatel navrhuje v návrhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

73.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení, zjištění získaných od subjektů působících na relevantním trhu a na základě vlastního zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

74.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

75.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

76.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

77.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

78.         Podle § 73 odst. 6 zákona zadavatel musí, pokud požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a)      která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b)      minimální úroveň pro jejich splnění.

79.         Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

80.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

81.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

82.         Podle § 151 odst. 1 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

83.         Podle § 153 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány.

84.         Dle § 167 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 76 a § 81 až 88 se použijí obdobně. Zadavatel však nesmí zejména

a) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo

b) požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.

85.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

86.         Podle § 2 odst. 1 autorizačního zákona se autorizací pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území.

87.         Podle § 2 odst. 2 autorizačního zákona autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Autorizace není podmínkou pro výkon těchto činností osobami uvedenými v části šesté tohoto zákona.

88.         Podle § 5 odst. 3 autorizačního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle odstavců 1 a 2 autorizaci pro obory

a. pozemní stavby,

b. dopravní stavby,

c. stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,

d. mosty a inženýrské konstrukce,

e. technologická zařízení staveb,

f. technika prostředí staveb,

g. statika a dynamika staveb,

h. městské inženýrství,

i. geotechnika,

j. požární bezpečnost staveb,

k. stavby pro plnění funkce lesa.

89.         Podle § 158 odst. 1 stavebního zákona vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

90.         V zadávací dokumentaci označené „Díl 1 POŽADAVKY A PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Část 2  POKYNY PRO DODAVATELE …“ (dále jen „Pokyny“ nebo „zadávací dokumentace“), konkrétně v čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, v bodu 8.3 „Prokázání splnění profesní způsobilosti“, je mj. uvedeno, že „[z]adavatel požaduje předložení dokladu o autorizaci (registraci)v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. a), b), d), e), f), i) a j) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů („autorizační zákon“), tedy v oboru Pozemní stavby, Dopravní stavby, Mosty a inženýrské konstrukce, Technologická zařízení staveb, Technika prostředí staveb, Geotechnika, Požární bezpečnost staveb a autorizaci k posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č.100/2001 Sb.

Je-li dodavatel fyzickou osobou, musí odbornou způsobilost splňovat buď sám, nebo prostřednictvím jiné fyzické osoby (zaměstnanec nebo jiná s dodavatelem spolupracující osoba). Je-li dodavatel právnickou osobou, musí odbornou způsobilost splnit prostřednictvím jiné fyzické osoby (statutární orgán, zaměstnanec nebo jiná s dodavatelem spolupracující osoba). Doklady osvědčující odbornou způsobilost lze doložit též prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dodavatele dle čl. 8.5 těchto Pokynů, jejichž prostřednictvím dodavatel odbornou způsobilost zabezpečuje.“.

91.         Dále v totožném článku, v bodu 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“, zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „požaduje předložení seznamu odborného personálu dodavatele. Zadavatel stanoví, že členové odborného personálu mohou být zaměstnanci dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli, tj. např. zaměstnanci jeho poddodavatelů nebo jeho poddodavatelé.

Dodavatel v nabídce předloží profesní životopisy každého člena odborného personálu, doklady o požadovaném vzdělání členů odborného personálu a doklady k prokázání odborné způsobilosti. Pro plnění této veřejné zakázky musí mít dodavatel k dispozici odborný personál, který splňuje následující podmínky (což musí vyplývat z dodavatelem předkládaných dokumentů).

Číslo pracovní pozice	Název pracovní pozice v odborném personálu	Požadavky kladené na danou pracovní pozici
1)	Manažer projektu	min. 3 zkušenosti s vedením dopravně stavební zakázky minimálně ve stádiu zpracování DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídající stupni podrobnosti), z nichž min. v 1 případě celkové investiční náklady činily alespoň 1 mld. Kč bez DPH. Zadavatel požaduje tyto zkušenosti za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
2)	Specialista pro projektování pozemních staveb	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. a) autorizačního zákona, tedy v oboru pozemních staveb.
		nejméně 5 let praxe se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) pozemních staveb pro dopravu.
3)*	Specialista pro projektování dopravních staveb	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona, tedy v oboru dopravních staveb.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) železniční dopravní stavby v rozsahu železničního svršku a spodku na dráze celostátní nebo odpovídající. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) železniční dopravní stavby v rozsahu železničního svršku a spodku VRT1. Zadavatel požaduje tyto zkušenosti za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
4)*	Specialista pro projektování mostních a inženýrských konstrukcí (mosty)	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. d) autorizačního zákona, tedy v oboru mosty a inženýrské konstrukce.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) pro železniční mostní objekt na dráze celostátní nebo odpovídající, jehož investiční náklady činily min. 30 mil. Kč bez DPH. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) pro železniční mostní objekt na VRT1, jehož investiční náklady činily min. 30 mil. Kč bez DPH. Zadavatel požaduje tyto zkušenosti za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
5)*	Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (zabezpečovací zařízení)	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti železničního zabezpečovacího zařízení na dráze celostátní nebo odpovídající. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti železničního zabezpečovacího zařízení kompatibilního s ETCS na VRT1, nebo s výhradním provozem ETCS Level 2. Zadavatel požaduje tyto zkušenosti za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
6)*	Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (napájení)	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti návrhu energetického řešení a napájení na dráze celostátní nebo odpovídající. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti návrhu energetického řešení a napájení VRT1. Zadavatel požaduje tyto zkušenosti za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
7)	Specialista spolehlivosti a bezpečnosti	min. 1 zkušenost se zpracováním posouzení RAMS nebo nastavením celkové koncepce VRT1 z pohledu její spolehlivosti, udržovatelnosti a bezpečnosti. Zadavatel požaduje tuto zkušenost za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
8)**	Specialista pro geotechniku	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. i) autorizačního zákona, tedy v oboru geotechnika.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti návrhu tělesa železničního spodku. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti zakládání umělých staveb železničního spodku. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti návrhu tělesa železničního spodku VRT1. min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti zakládání umělých staveb železničního spodku VRT1. Zadavatel požaduje tyto zkušenosti za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
9)	Specialista pro požární bezpečnost staveb	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. j) autorizačního zákona, tedy v oboru požární bezpečnost staveb.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti požárně bezpečnostního řešení dopravní stavby. Zadavatel požaduje tuto zkušenost za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
10)	Specialista na životní prostředí	autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. nejméně 5 let praxe v oboru posuzování vlivů na životní prostředí.
11)	Specialista na inženýrskou činnost	minimálně středoškolské vzdělání nejméně 5 let praxe při provádění služeb spočívajících mimo jiné ve výkonu inženýrské činnosti pro vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného povolení, včetně majetkoprávní přípravy staveb
12)	Specialista na sdělovací zařízení	min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti telekomunikačních sítí standardu GSM Zadavatel požaduje tuto zkušenost za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.
13)	Specialista na elektrotechnická zařízení	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. f) autorizačního zákona, tedy v oboru technika prostředí staveb.
14)	Specialista na trakční vedení	autorizace (registrace) v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb.
		min. 1 zkušenost se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) v oblasti trakčního vedení na dráze celostátní nebo odpovídající. Zadavatel požaduje tuto zkušenost za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.

92.         V tomtéž bodu téhož článku zadávací dokumentace je dále uvedeno, že „[d]odavatel je oprávněn nominovat 1 fyzickou osobu do více pozic výše uvedených za předpokladu, že tato osoba splňuje všechna kvalifikační kritéria požadovaná pro tyto pozice. 1 fyzická osoba však může současně zastávat maximálně 2 pozice, vyjma manažera projektu, který nemůže zastávat žádnou jinou pracovní pozici.

Pozice specialisty pro oblast [vyznačené *] může být prokázána jednou osobou, která splňuje sama v celém rozsahu kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, nebo může být prokázána dvěma osobami, které musí prokazovat tyto kvalifikační předpoklady dohromady (společně). V druhé uváděné variantě tedy platí, že jedna osoba musí mít požadovanou zkušenost s projektováním VRT1, přičemž druhá osoba musí splňovat autorizaci/registraci dle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. a zkušenost s DÚR se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT1).

Pozice specialisty pro geotechniku [vyznačené **] může být prokázána jednou osobou, která splňuje sama v celém rozsahu kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, nebo může být prokázána dvěma a více osobami, které musí prokazovat tyto kvalifikační předpoklady dohromady (společně). V druhé uváděné variantě tedy platí, že jedna osoba musí mít požadovanou zkušenost s projektováním VRT1, přičemž druhá a každá další osoba musí splňovat i) autorizaci/registraci dle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. a ii) zkušenost s DÚR se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT1).

(…)

V případě, že byla kvalifikace členů odborného personálu získána v zahraničí, prokazuje se v požadovaném rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána.

Doba realizace významných zkušeností v posledních 10 letech se považuje za splněnou, pokud byly činnosti naplňující definici výše v průběhu této doby dokončeny.

(…)“.

93.         V rozhodnutí o námitkách, a to v článku IV. „K věcné podstatě Námitek Stěžovatele“ odůvodnění, zadavatel mj. sdělil, že „požadavkem na autorizaci jednotlivých členů odborného personálu dodavatele zajišťuje kvalitu následujících profesních částí plnění předmětu Veřejné zakázky: 

Specialista pro projektování pozemních staveb – zpracování návrhů technického řešení pozemních staveb, jež budou součástí novostavby VRT; 

Specialista na projektování dopravních staveb – návrh technického řešení drážní infrastruktury, její kolejové části (návrh směrového a výškového vedení trasy VRT, železničního svršku, železničního spodku); 

Specialista pro projektování mostních a inženýrských konstrukcí (mosty) – celkové technické řešení mostních a inženýrských konstrukcí na a přes VRT; 

Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (zabezpečovací zařízení) – návrh technického řešení drážní infrastruktury, části zabezpečovací zařízení (např. návrh způsobu zabezpečení jízdy vlaků na nové VRT, zapojení do stávajících železničních stanic v místech styku nové VRT a stávající konvenční železniční sítě); 

Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (napájení) – návrh technického řešení drážní infrastruktury části silnoproudých technologií (např. návrh kapacit a dispozic trakčních napájecích stanic, návrh způsobu napájení nové VRT, řešení míst styku napájení nové VRT a stávající konvenční železniční sítě);

Specialista pro geotechniku – návrh technického řešení drážní infrastruktury, její kolejové části (technické řešení návrhu tělesa železničního svršku, železničního spodku, vč. zakládání umělých staveb na VRT); 

Specialista na trakční vedení – návrh technického řešení drážní infrastruktury, části trakční vedení (např. návrh sestavy trakčního vedení v traťových úsecích VRT a železničních stanicích, řešení míst styku trakčního vedení nové VRT a stávající konvenční železniční sítě);“.

 

K výroku tohoto rozhodnutí  

94.         Navrhovatel brojí proti zadavatelem stanoveným kritériím technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, když požadavky na členy odborného personálu považuje za nepřiměřené a diskriminační, neboť nejsou odůvodněny objektivní potřebou, nejsou přiměřené a ani nesouvisí s předmětem veřejné zakázky (viz body 8. – 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

95.         Úřad se tedy zabýval tím, zda jsou zadavatelem stanovená kritéria technické kvalifikace formulována v souladu se zákonem, zejm. pak základními zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona. K tomu Úřad sděluje následující.

96.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky, kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. předložení seznamu významných služeb, kvalitativní složení odborného personálu dodavatele apod. Tyto požadavky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona. K férovému vymezení požadavků na kvalifikaci se opakovaně vyjádřila jak rozhodnutí Úřadu, tak judikatura soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, v němž byla řešena i problematika zjevné nepřiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace).

97.         V souvislosti s užitím pojmu „zjevná nepřiměřenost“ lze podotknout, že zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece stran volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku v požadované kvalitě a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se o zásadu, kterou by se zadavatel měl řídit ve všech fázích zadávacího řízení, např. při stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele, i při vymezení předmětu plnění a požadavků na něj kladených.

98.         Co se pak týče účelu prokazování kvalifikace v zadávacím řízení, lze konstatovat, že se jedná o nástroj, který má zadavateli pomoci identifikovat dodavatele, který následně bude schopen veřejnou zakázku řádně a včas realizovat. Stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele tak představuje pro zadavatele nástroj pro zajištění větší míry jistoty úspěšné realizace předmětu veřejné zakázky. Jedná se tedy o určité „síto“ pro výběr dodavatele, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky a kteří nikoliv. Za kvalifikaci je tedy třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem zadávanou veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit. Důsledkem kvalifikace pak je vyloučení nezpůsobilých dodavatelů, tj. zadavatel tak určitým způsobem omezuje soutěž o veřejnou zakázku.

99.         Obecně lze konstatovat, že dodavatel, jehož nabídka má být zadavatelem vybrána jako nejvhodnější podle stanoveného kritéria hodnocení, musí současně splňovat všechny požadavky na něj kladené, a to včetně požadavků na kvalifikaci. Z ustanovení § 73 a násl. zákona vyplývá, že zadavatel je povinen v zadávacích podmínkách pro veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu stanovit požadavek na prokázání základní způsobilosti podle § 74 a násl. zákona a požadavek na prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona. Zadavatel pak může stanovit požadavky na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 zákona, na prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 zákona a na prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona.

100.     V případě, že zadavatel shledá nutnost ověřit technickou způsobilost dodavatelů, stanoví v zadávacích podmínkách odpovídající kritéria technické kvalifikace a požadavky na jejich prokázání. Samotný účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost, čímž je minimalizováno riziko zadavatele, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace veřejné zakázky. Zadavatelem vymezené požadavky na splnění kritérií technické kvalifikace tedy mají zajistit, aby smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena toliko s takovým dodavatelem, který je fakticky schopen po stránce technické a materiální či po stránce lidských zdrojů, příp. odborných schopností a zkušeností, v odpovídající kvalitě předmětnou zakázku úspěšně splnit. Zde je namístě podotknout, že je důležité si uvědomit, že stanovení kritérií technické kvalifikace musí být ze strany zadavatele zdůvodnitelné, přičemž předmětná kritéria nesmí být v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Na příliš přísně stanovené požadavky na kvalifikaci tak bude nahlíženo jako na diskriminující. Z toho důvodu by si měl zadavatel před tím, než vysloví své požadavky na kvalifikaci dodavatelů, ujasnit, kudy vede hranice mezi oprávněným (zákonným) a neoprávněným (nezákonným) omezením okruhu dodavatelů způsobilých účastnit se soutěže o veřejnou zakázku. Zadavatel by si měl být vědom, že nastavení kvalifikačních kritérií je vždy třeba poměřovat zásadou přiměřenosti, neboť zadavatel nesmí své požadavky vymezit způsobem, který by vedl k bezdůvodnému vyloučení dodavatelů, kteří by jinak byli schopni předmět veřejné zakázky splnit.

101.     Na tomto místě tak lze shrnout, že zadavatel má ze zákona dány konkrétní možnosti, jak ověřit, potažmo docílit toho, aby obdržel plnění, jež bude plně uspokojovat jeho potřeby, přičemž těmito možnostmi jsou myšleny především kritéria kvalifikace. Při stanovení těchto „možností“ si však musí zadavatel počínat tak, aby jeho požadavky na dodavatele byly přiměřené předmětu veřejné zakázky a současně nebyly pro dodavatele diskriminační. Zadavatel tedy musí své požadavky vyjádřené do zadávacích podmínek „vybalancovat“ tak, aby mu tyto na jedné straně poskytovaly záruku, že obdrží kvalitní plnění, na straně druhé, aby však bezdůvodně nediskriminovaly konkrétní dodavatele a nejednalo se o zadávací podmínky zjevně nepřiměřené.

102.     V rámci samotného posouzení případu Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení mimo jiné požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 zákona, konkrétně dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, spočívající v předložení seznamu odborného personálu dodavatele. Zadavatel požadoval, aby dodavatel v nabídce předložil profesní životopisy každého člena odborného personálu, doklady o požadovaném vzdělání členů odborného personálu a doklady k prokázání odborné způsobilosti, přičemž pro každého člena odborného personálu (pracovní pozici) stanovil odlišné požadavky (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Souhrnně lze konstatovat, že mezi vymezené požadavky zadavatele patří mj. požadavek na prokázání autorizace dle autorizačního zákona v příslušném oboru, blíže určené délky praxe, doložení zkušenosti se zpracováním DÚR či referenční zakázky.

103.     Úřad uvádí, že hlavním předmětem plnění veřejné zakázky je zpracování dokumentace stavby „RS 1 VRT Prosenice – Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice – Hranice na Moravě“ v podrobnosti dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy dle přílohy č. 3 vyhlášky o dokumentaci staveb, zpracování Záměru projektu „Rekonstrukce ŽST Hranice na Moravě“ a dokumentace EIA stavby „RS 1 VRT Prosenice – Ostrava-Svinov, I. část, Prosenice – Hranice na Moravě“ dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a zpracování žádosti o vydání závazného stanoviska EIA. Zjednodušeně řečeno však lze za převažující předmět veřejné zakázky považovat zpracování dokumentace pro územní řízení pro vysokorychlostní trať v úseku Prosenice – Hranice na Moravě. Úřad bude proto pro zjednodušení používat pro označení předmětu veřejné zakázky pojem „zpracování DÚR“ či „zpracování dokumentace pro územní řízení“.

104.     Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 195 000 000,- Kč bez DPH. Úřad předesílá, že se významem stavby vysokorychlostní trati zabýval již v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0392/2017, přičemž dle přesvědčení Úřadu v rámci daného správního řízení vyslovené závěry o významnosti výstavby VRT jsou stále aktuální. V případě uvedené zamýšlené stavby dopravní infrastruktury typu VRT se jedná o stavbu svým charakterem zcela mimořádnou a jedinečnou co do rozsahu a významu. Tuto mimořádnost předmětné stavby lze dovodit bez dalšího i pouze s ohledem na délku koridoru (Prosenice až Hranice na Moravě, resp. Ostrava-Svinov, jež bude součástí plánovaného koridoru VRT „RS1 Praha — Brno — Přerov — Ostrava — hranice PL“), která je v řádech desítek, resp. stovek kilometrů, přičemž tento bude procházet napříč územím České republiky přes několik krajů. Stejně tak nelze přehlédnout, že se má jednat o zpracování DÚR vysokorychlostní železniční tratě, která se doposud na území České republiky nenachází. O náročnosti a rozsahu vyhotovení DÚR vypovídá rovněž doba stanovená zadavatelem na její vypracování (14 měsíců, pozn. Úřadu) a rovněž výše předpokládané hodnoty (nehledě pak na případné další investiční náklady související se samotnou výstavbou plánované vysokorychlostní trati v hodnotě desítek, či stovek miliard Kč v případě celého komplexu VRT). Dle názoru Úřadu mají projekty VRT zcela zásadní význam pro železniční systém České republiky, resp. v případě posuzované VRT, i v její návaznosti na mezinárodní tratě. Úřad proto, vzhledem ke shora uvedenému, považuje vysokorychlostní tratě za klíčové stavby zásadního strategického významu. A to jak ve vztahu k jejich významu pro železniční dopravu, tak ve vztahu k jejich finančnímu objemu nebo zásahu těchto staveb do územního plánování. 

105.     S ohledem na shora uvedené skutečnosti lze konstatovat, že v uvedeném případě se jedná  o vyhotovení dokumentace pro DÚR určené pro realizaci díla zcela jedinečné dopravní železniční stavby v rámci České republiky co do rozsahu a významu, a to i s případným mezinárodním přesahem. Vysoký nárok na precizní plánování je tedy zcela pochopitelný, zvláště když fáze vyhotovení DÚR v rámci celého kontextu této investiční akce bude mít značný dopad na následné úkony zadavatele. Nutno podotknout, že DÚR má v daném projektu zcela zásadní postavení, neboť je podkladem, na základě kterého získá zadavatel technické řešení, které při dalším upřesnění v rámci zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení a projektové dokumentace pro provádění stavby předmětné stavby nebude ke své realizaci vyžadovat změnu územního rozhodnutí, a bude do značné míry determinovat osud samotné jak plánované stavební činnosti vysokorychlostní trati, která doposud nebyla na území České republiky zrealizována, tak i na územní plánování dotčených územních samosprávných celků. Byť např. v zahraničí již existují dodavatelé se zkušenostmi s plánovaním výstavby vysokorychlostních tratí, nelze přehlédnout, že zejména při zpracování DÚR musí být kladen důraz na detailní znalost české legislativy související s případnými dalšími projekčními pracemi před samotnou realizací takové výstavby, neboť chyby učiněné v prvopočátku při plánování výstavby takového stavebního díla mohou ve svém důsledku způsobit značné „škody“ v navazujících fázích projekčních prací, popř. následně dokonce realizačních prací. Vyhotovené DÚR tak založí konkrétní podobu jak projektu, tak i související infrastruktury. V daném případě jsou tedy výše uvedené skutečnosti následně určující, resp. jsou zásadním kritériem pro stanovení kritérií kvalifikace, a je třeba připustit, že předmět posuzované veřejné zakázky je do jisté míry specifický. Je tedy logické, že zadavatel byl při stanovení podmínek účasti v předmětném zadávacím řízení veden snahou o získání co nejkvalitnějšího dodavatele s výrazným rozsahem znalostí a dovedností.

106.     Prizmatem shora popsaných závěrů Úřad přistoupil k přezkumu navrhovatelem namítaných požadavků kritéria technické kvalifikace.

K požadavku na délku praxe

107.     Úřad se nejprve zaměřil na posouzení přiměřenosti požadavku zadavatele na doložení praxe u osob odborného personálu rozporovaných navrhovatelem, přičemž akcentuje, že navrhovatel namítá nezákonnost zadávací podmínky v rozsahu osob s číslem pracovní pozice 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 14. Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace ověřil, že zadavatel stanovil požadavek na doložení praxe pouze u osoby (pozice) č. 2 s názvem „Specialista pro projektování pozemních staveb“, u níž požadoval „nejméně 5 let praxe se zpracováním minimálně DÚR (dokumentace pro územní řízení nebo dokumentace v odpovídajícím stupni podrobnosti) pozemních staveb pro dopravu.“.

108.     Ke shora uvedenému požadavku zadavatele Úřad sděluje, že předmětný požadavek na kvalifikaci je jednoznačný a nepochybně bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, kterým je vyhotovení DÚR pro VRT jakožto pozemní stavby pro dopravu, kdy je zřejmé, že součástí dokumentace evidentně musí být i zhodnocení a navržení možností železničních stanic, kdy terminály pro cestující budou důležitou součástí navrženého řešení.  Je zřejmé, že předmětný požadavek byl stanoven z důvodu, aby zadavatel zajistil dostatečně zkušenou klíčovou osobu podílející se na vlastní realizaci veřejné zakázky, která je jedním z předpokladů pro její kvalitní provedení. V šetřeném případě předmětný požadavek zadavatele nelze označit za diskriminační, neboť není nepřiměřený ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, kterým je vyhotovení DÚR pro VRT (jedná se o složitý předmět plnění, jak již Úřad uvedl výše), a je stanoven shodně vůči všem potenciálním dodavatelům.

109.     V případě jmenované osoby na pozici č. 2) vymezil zadavatel její kvalifikaci minimální délkou praxe v oboru a autorizací podle zákona o autorizaci (k tomu se Úřad vyjádří níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně již ze samotného názvu pozice, kterou má tato osoba zastávat, plyne, že se jedná o významnou pozici týkající se projektování důležitých částí předmětu plnění, a to jak již bylo zmíněno výše kupř. navržení funkčních a kapacitně vyhovujících terminálů, přičemž lze akcentovat, že výslovně je zadavatelem požadováno min. řešení rekonstrukce železniční stanice Hranice na Moravě.

110.     Úřad sděluje, že zadavatel stanovil požadavek na praxi osoby na pozici č. 2 v délce 5 let. Úřad podotýká, že zadavatel žádným způsobem nevymezil období, v jakém měla tato osoba požadovanou praxi v délce 5 let vykonat, tedy např. v jak dlouhém období před zahájením zadávacího řízení, a ani nepožadoval souvislost délky praxe, tzn. zadavatel nespojil s předmětným požadavkem žádné přidané omezující atributy. Úřad proto nepovažuje předmětný požadavek zadavatele za nepřiměřený ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Nad to je Úřadu z úřední činnosti známo, že předmětný požadavek na délku praxe je zcela standardním.

111.     Úřad proto na základě shora popsaných skutečností vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nestanovil požadavek na doložení praxe osoby odborného personálu dodavatele, konkrétně osoby na pozici č. 2, v rozporu se zákonem. V tomto ohledu tak zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K požadavku na povinnost autorizace

112.     Úřad dále provedl posouzení požadavku zadavatele na prokázání autorizace v příslušném oboru u osob odborného personálu, na jehož nezákonnost poukazuje navrhovatel svým návrhem. Požadavek autorizace byl stanoven u osob na všech pozicích, jež navrhovatel učinil spornými, tzn. u osob odborného personálu na pozicích pod č. 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 14. Pokud se týká  jeho kombinace s požadavkem na prokázání referenčních zkušeností, neboť navrhovateli se jeví mj. jako nepřiměřená zadavatelem požadovaná kombinace vzdělání, praxe, autorizace a konkrétní reference, Úřad přistoupí k ověření zákonnosti kombinace požadavků níže v samostatném oddílu odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad se nyní bude zabývat samotným požadavkem zadavatele na autorizaci ve vztahu k osobám odborného personálu.

113.     Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel stanovil u jmenovaných osob požadavek na prokázání autorizace v rozsahu dle autorizačního zákona, když pro osobu na pozici č. 2 s označením „Specialista pro projektování pozemních staveb“ požadoval prokázání autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. a) autorizačního zákona, tedy v oboru pozemních staveb, pro osobu na pozici č. 3 s označením „Specialista pro projektování dopravních staveb“ požadoval prokázání autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona, tedy v oboru dopravních staveb, pro osobu na pozici č. 4 s označením „Specialista pro projektování mostních a inženýrských konstrukcí (mosty)“ požadoval prokázání autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. d) autorizačního zákona, tedy v oboru mosty a inženýrské konstrukce, pro osoby na pozici č. 5 s označením „Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (zabezpečovací zařízení)“, na pozici č. 6 s označením „Specialista pro projektování technologických zařízení staveb (napájení)“, na pozici č. 8 s označením „Specialista pro geotechniku“ a na pozici č. 14 s označením „Specialista na trakční vedení“ požadoval prokázání autorizace v rozsahu dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona, tedy v oboru technologická zařízení staveb.

114.     Úřad sděluje, že předmětem veřejné zakázky je především vyhotovení DÚR pro VRT. K tomu Úřad uvádí, že, jak vyplývá z § 158 odst. 1 stavebního zákona, vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Stavbou se rozumí dle § 2 odst. 3 stavebního zákona veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

115.     Z výše uvedeného tedy lze dovodit, že předmět plnění veřejné zakázky, jenž spočívá ve vyhotovení DÚR, tedy zpracování územně plánovací dokumentace, je možno považovat za vybranou činnost, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Je tak zřejmé, že ke zpracování DÚR jsou oprávněny pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním předpisem je autorizační zákon. Z § 2 odst. 1 autorizačního zákona vyplývá, že autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území. V § 2 odst. 2 větě první autorizačního zákona je uvedeno, že autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Dle § 18 písm. a) autorizačního zákona je autorizovaný inženýr v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů.

116.     Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že autorizace je ve vztahu k dílčím podstatným částem zadavatelem soutěžené dokumentace nejen příslušnými právními předpisy předvídána, ale i striktně vyžadována. Uvedené požadavky na dispozici příslušnou autorizací proto Úřad nemůže považovat za nijak excesivní, byť si je Úřad vědom toho, že na plnění tohoto typu prací se obecně mohou podílet i osoby, které autorizací nedisponují, avšak následně takový výstup jejich práce musí být autorizován. Samotné požadavky zadavatele na autorizaci v zásadě nikterak nerozporuje ani navrhovatel, který v návrhu sděluje, že „si je vědom, že k realizaci klíčových částí předmětu zakázky je oprávněná jenom osoba dle autorizačního zákona (…).“. Úřad tak ani ve vztahu k tomuto požadavku neshledává jako nezákonné, že zadavatel pro každou z těchto pozic vyžaduje autorizovanou osobu, a to i s přihlédnutím k tomu, že lze předpokládat, že s ohledem na rozsah poptávaného plnění na něm budou participovat i osoby bez příslušné autorizace, avšak tímto požadavkem zadavatel získává záruku, že za každou část předmětu plnění odpovídá (bude se podílet) osoba autorizovaná.

117.     Jak již Úřad shora uvedl, autorizace u zpracovatelů DÚR je stavebním zákonem výslovně vyžadována. Co se týká samotné četnosti tohoto požadavku, kdy je autorizace v oboru technologická zařízení staveb vyžadována zadavatelem u čtyř osob, Úřad odkazuje na své závěry uvedené v bodě 100. usnesení č.j. ÚOHS-S0392/2017/VZ-06464/2018/533/PŠo ze dne 22. 3. 2018, v němž mj. uvedl, že vzhledem ke složitosti předmětu veřejné zakázky je možno se přiklonit k závěru, že je takový, zadavatelem stanovený, požadavek na členy řešitelského týmu opodstatněný. Úřad konstatuje, že oprávněnost předmětného požadavku opřená o citovaný závěr je v posuzovaném případě zesílena skutečností, že účast osob disponujících autorizací je pro zhotovení předmětu veřejné zakázky bez pochybností, jak vyplývá ze skutečností uvedených výše, nezbytná.

118.     Úřad proto na základě shora popsaných skutečností vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že zadavatel nestanovil požadavek na prokázání autorizace v rozsahu dle autorizačního zákona pro jmenované osoby odborného personálu dodavatele, konkrétně pro osoby odborného personálu na pozicích č. 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 14, v rozporu se zákonem.

K požadavku na prokázání referenčních zkušeností

119.     Navrhovatel svým návrhem dále brojí proti požadavku zadavatele na prokázání referenčních zkušeností, když zadavatel vyžaduje přímou referenční zkušenost s konkrétní službou, která byla získána v určitém vymezeném období. Úřad opakuje, že současně navrhovatel brojí proti kombinaci referenčních zkušeností s autorizací u osob odborného personálu na pozicích č. 3), 4) 5), 6), 8) a 14). Úřad se nicméně opět nejdříve samostatně zabýval posouzením požadavku zadavatele na prokázání referenčních zkušeností jako takového, k posouzení kombinace předmětného požadavku s dalšími požadavky pak bude Úřadem přistoupeno následně v samostatném oddílu odůvodnění tohoto rozhodnutí.

120.     Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v případě osob odborného personálu na pozicích č. 3, 4, 5, 6, 8 a 14 zadavatel stanovil požadavek na prokázání jedné či více referenčních zkušeností spočívajících ve zpracování min. DÚR v oblasti odpovídající požadované odborné pozici. U osoby na pozici č. 4 navíc zadavatel specifikoval finanční hodnotu požadovaných referenčních zkušeností. V kontextu právě uvedeného je naopak nutno akcentovat, že zkušenosti u dalších osob nejsou zadavatelem svázány s požadavkem na jejich finanční hodnotu. Zadavatel současně stanovil, že část těchto referenčních zkušeností bude získána na dráze celostátní nebo odpovídající a část těchto referenčních zkušeností bude získána v souvislosti s VRT. V průměru tedy zadavatel požadoval doložení 2 referenčních zkušeností, pouze v případě osoby na pozici č. 8 zadavatel požadoval prokázání samostatných zkušeností souvisejících se zpracováním minimálně DÚR v oblasti návrhu železničního spodku a dále zkušeností v oblasti zakládání umělých staveb železničního spodku, tzn. v tomto případě byly požadovány celkem čtyři zkušenosti. Úřad v případě osoby na pozici č. 8 bude pro zjednodušení používat, že tato zkušenost se vztahuje souhrnně k železničnímu spodku na dráze celostátní nebo odpovídající (tzv. konvenční) nebo k VRT. Požadavky na osobu na pozici č. 8 se tedy odlišují od požadavků na osoby na pozicích č. 3, 4, 5, 6 a 14, a to počtem požadovaných referenčních zkušeností, nicméně co do rozlišení zkušeností ve vztahu ke konvenční železnici a ve vztahu k VRT, je i u této pozice takové rozlišení přítomno. Úřad proto bude přistupovat k posouzení požadavků na osobu na pozici č. 8 obdobným způsobem jako u posouzení požadavků na osoby na pozicích č. 3, 4, 5, 6 a 14, kdy v uvedeném kontextu lze podotknout, že ze strany zadavatele došlo ke zmírnění předmětného požadavku na vícero zkušeností, a to prostřednictvím podmínky rozdělení č. 2, podle níž lze pro pozici „Specialista pro geotechniku“ navrhnout dvě či i více osob. Úřad doplňuje, že zadavatel v rámci předmětné podmínky stanovil, že požaduje, aby získání shora uvedených zkušeností proběhlo v období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení.

121.     Pokud jde o samotný požadavek na prokázání referenčních zkušeností, Úřad sděluje, že dle § 73 odst. 6 zákona má zadavatel povinnost stanovit kritérium technické kvalifikace přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Jak již Úřad uvedl v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, VRT je stavbou strategického významu a její příprava zahrnující v sobě vyhotovení DÚR je složitým předmětem plnění, když jde bezesporu o činnost vysoce náročnou a specializovanou, a  je zřejmé, že i nároky na kvalitu zpracování předmětu veřejné zakázky a na koordinaci postupu určitých osob, jež se budou podílet na její realizaci, musí odpovídat významu veřejné zakázky. Tedy jestliže je možno považovat předmět šetřené veřejné zakázky za složitý a rozsáhlý, tak takovémuto předmětu veřejné zakázky mohou odpovídat svým způsobem náročnější požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace.

122.     K otázce prokázání referenčních zkušeností, Úřad uvádí, že požadavky na kvalifikaci stanovené pro osoby odborného personálu na pozicích č. 3, 4, 5, 6, 8 a 14 jsou jednoznačné a nepochybně bezprostředně souvisí jak s předmětem veřejné zakázky, kterým je především vyhotovení DÚR pro VRT, tak i na první pohled korespondují s názvem pozice a s její obsahovou náplní (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jestliže zadavatel požaduje u jednotlivých pozic prokázání zkušeností se zpracováním DÚR pro VRT je zřejmé, že tento požadavek zadavatele souvisí přímo s předmětem veřejné zakázky. Pokud se týká požadavku na doložení zkušenosti s praktickým zpracováním DÚR na konvenční železnici, ztotožňuje se Úřad s vyjádřením Ministerstva dopravy (viz body 47. a 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dle něhož „může nastat situace, že pro některé stavební objekty, nebo provozní soubory jsou jejichparametry v tuzemské normové základně vymezeny pouze pro konvenční dráhu a nelze je použít pro VRT. Tato skutečnost může vyvolat speciální požadavky jak na určitou změnu technické normové základny používané tuzemskými projektanty, tak na samotné vysoce odborné právnické osoby, které dokumentaci VRT zpracovávají a řádně tak plní zadanou veřejnou zakázku. Zde se jedná tedy o vysoce specializovaných technický návrh, který je právě očekáván od odborné právnické osoby, jako dodavatele.“. Dle Ministerstva dopravy osoba, která dokáže zpracovat řádným způsobem DÚR pro VRT, není touto výhradní zkušeností s VRT jednoznačně odborně kvalifikována i pro zpracování dokumentace pro konvenční dráhu, když konvenční dráha a VRT vycházejí z rozdílných technických a technologických řešení. Pro zajištění realizovatelnosti projektu je proto dle názoru Ministerstva dopravy nezbytné, aby se na jeho projektování podílely osoby, které mají zkušenosti jak s konvenční dráhou, tak i s VRT, a zajistily tak vzájemnou kompatibilitu a propojení obou systémů. Je totiž zjevné, že byť gros předmětu plnění leží v projektování VRT a její následné výstavby, tato nebude vznikat samostatně „na zelené louce“, ale bude včleněna do existující železniční dopravní sítě. Úřad tak považuje předmětný požadavek za odůvodnitelný. Nelze totiž opomenout, že předmětem veřejné zakázky je i plánování výstavby úseků konvenční železnice a napojení VRT na konvenční železnici, jak je mj. uvedeno v čl. 4. „POŽADAVKY NA TECHNICKÉ ŘEŠENÍ“, bodu 4.2 „Obecný popis a upřesnění rozsahu stavby“, přílohy č. 3c „Zvláštní technické podmínky“ návrhu smlouvy o dílo na veřejnou zakázku.

123.     Je tudíž zřejmé, že požadavky na prokázání referenčních zkušeností byly stanoveny proto, aby zadavatel zajistil dostatečně zkušené klíčové osoby podílející se na vlastní realizaci veřejné zakázky, které jsou jedním z předpokladů pro její kvalitní provedení. V tomto ohledu se Úřad plně ztotožňuje  s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel uvádí, že „předchází riziku neefektivního, nehospodárného a neúčelného vynakládání veřejných prostředků, které by hrozilo, pokud by tuto Veřejnou zakázku mimořádné složitosti, rozsahu, významu a investiční náročnosti realizoval dodavatel bez potřebných zkušeností a prokazatelné úrovně odbornosti. Zároveň jsou však požadavky na technickou kvalifikaci stanoveny tak, že nedochází k nedůvodnému zúžení okruhu potenciálních zájemců o Veřejnou zakázku.

(…)

Zadavatel uvádí, že v rámci plnění předmětu Veřejné zakázky dodavatel bude muset disponovat i znalostmi a zkušenostmi z konvenční železnice, jelikož součástí připravovaného úseku nové VRT bude i dílčí úsek konvenční železniční trati, a zároveň bude nezbytné vyřešit napojení VRT na stávající železniční síť. Zadavatel v této souvislosti požadoval takové zkušenosti (zkušeností s přípravou VRT a tratí konvenčních), které jsou nezbytné k realizaci předmětu Veřejné zakázky, a proto u vybraných specialistů vyžadoval zkušenost s přípravou Dokumentace obou typů železničních tratí.

(…)

Už vůbec není možné souhlasit s myšlenkou Stěžovatele, že by se na přípravě vysokorychlostní železniční trati mohla podílet v roli autorizovaného inženýra nebo technika osoba, která nemá s železničními stavbami vůbec žádné zkušenosti. Taková teze je v přímém rozporu s technickou složitostí, rozsahem a celkovou pracností předmětu plnění, které spočívá ve zpracování Dokumentace teprve druhého úseku VRT v ČR, v návaznosti na ještě nezahájenou realizaci předmětu veřejné zakázky s názvem „RS 1 VRT Praha Běchovice – Poříčany; Zpracování dokumentace pro územní řízení – vysokorychlostní trať Praha-Běchovice – Poříčany (II.)“. “.

124.     Z argumentace uplatněné zadavatelem je zjevné, že má za takto stanovenými požadavky konkrétní legitimní úvahu, kterou vyložil jak v rámci rozhodnutí o námitkách, tak v průběhu vedeného správního řízení. Zadavatel tedy toliko jednoduše netvrdí, že dané požadavky „prostě chce“, ale předkládá za účelem jejich zdůvodnění celou řadu logických argumentů, tudíž Úřad nemá za to, že by předmětné požadavky nasvědčovaly porušení zákona zadavatelem; naopak lze uzavřít, že se jedná o odůvodněné požadavky zadavatele, nezpůsobující bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. 

125.     Pokud jde o finanční hranici, kterou zadavatel pro referenční zkušenosti u osoby na pozici č. 4 s označením „Specialista pro projektování mostních a inženýrských konstrukcí (mosty) stanovil, a to zpracování DÚR pro železniční (i) mostní objekt na dráze celostátní nebo odpovídající, (ii) mostní objekt na VRT1, v obou případech s investičními náklady min. 30 mil. Kč bez DPH, pak Úřad s odkazem na argumentaci uvedenou v předchozích odstavcích konstatuje, že vzhledem k charakteru a předpokládané hodnotě předmětné veřejné zakázky lze takový požadavek považovat za přiměřený, neboť není jisté, zda by účast příslušné osoby na referenčních zakázkách o nižší hodnotě, u nichž lze logicky předpokládat i nižší rozsah plnění oproti předpokladu, v jakém objemu bude plněno v předmětné veřejné zakázce (a následně prostavěno), dokázala zaručit dostatečnou úroveň zkušeností daných osob pro úspěšnou realizaci veřejné zakázky. Podle přesvědčení Úřadu je v šetřené věci minimální hodnota referenčních zakázek, na jejichž plnění se shora charakterizovaná osoba měla dle požadavků zadavatele stanoveným způsobem podílet, neklamnou indicií dosažených zkušeností této osoby, tj. má o míře zkušeností a znalostí této osoby reálnou vypovídací hodnotu, neboť lze předpokládat, že osoba, která realizovala zadavatelem požadované referenční plnění, je schopna zajistit vyhotovení požadované dokumentace rozsáhlejšího stavebního objektu. Úřad navíc zdůrazňuje, že zadavatel požadoval zkušenost s vyhotovením DÚR pro železniční mostní objekt o investičních nákladech 30 mil. Kč bez DPH, a to za situace, kdy předpokládané investiční náklady na zbudování VRT budou činit desítky miliard Kč, přičemž v průběhu vyhotovení VRT bude nutno naplánovat a následně vystavět vícero mostů s velkou pravděpodobností o vyšších investičních nákladech, než požaduje prokázat zadavatel, když z pohledu Úřadu vynaložení prostředků na mostní konstrukci ve výši 30 mil. Kč za nijak mimořádný a nadstandardní objem investice s ohledem na předmětný typ stavby. Nelze tak přehlédnout fakt, že zadavatel sice nastavil určitý požadavek na finanční objem referenčních zkušeností, na jejichž plnění se příslušná osoba podílela, nicméně ve vztahu k šetřené veřejné zakázce se v případě referenčních zakázek jedná o plnění v nižší finanční výši, které je však schopno zadavateli poskytnout dostatečnou záruku o zkušenostech této osoby. Vzhledem k výše uvedenému pak nelze shora uvedené požadavky zadavatele považovat za takové, které by měly nepříznivý dopad do předmětného zadávacího řízení, např. v podobě nepřípustné diskriminace potenciálních dodavatelů. Úřad navíc dodává, že samotnou finanční hranici ani navrhovatel nečiní spornou a nepovažuje ji za samostatný důvod, pro který by nemohl v posuzovaném případě podat nabídku do zadávacího řízení.

126.     Úřad dále posoudil požadavek zadavatele ve vazbě na prokázání shora uvedených zkušeností za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení a k uvedenému uvádí následující.

127.     Úřad sděluje, dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže. Úřad si je vědom, že v šetřeném případě zadavatel požaduje prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, přičemž tato ustanovení zákona nikterak nelimitují časové období před zahájením zadávacího řízení, za které je možné požadovat osvědčení o vzdělání či odborné kvalifikaci, tak jako v případě doložení seznamu stavebních prací dle citovaného ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) zákona. Přestože však zákon s takovýmto časovým omezením v případě požadavku na prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona nepracuje, nepovažuje Úřad v šetřené věci za nezákonné, pokud zadavatel omezil tuto dobu na období 10 let před zahájením zadávacího řízení s ohledem na charakter posuzované veřejné zakázky jako sektorové, přičemž dle § 167 odst. 1 zákona platí, že zadavatel může stanovit i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v části čtvrté zákona, a současně z důvodu, že pokud chce zadavatel prokázat dostatečným způsobem požadovanou kvalifikaci ve vztahu k významu šetřené veřejné zakázky, je pochopitelné, že chce získat k plnění veřejné zakázky odborné osoby, které se předmětu plnění veřejné zakázky a požadované odborné pozici „v poslední době“ odpovídajícím způsobem skutečně věnovaly. Takovýto časový požadavek tak může zadavateli přinášet přidanou v hodnotu spočívající ve znalostech aktuálních trendů či technických požadavků v oboru těchto osob, které tyto osoby mohou následně „vložit“ do plnění veřejné zakázky. Úřad navíc podotýká, že zadavatel ani neomezil (mimo osoby na pozici č. 4), finančním limitem hodnotu těchto prokazovaných zkušeností, přičemž tak v prokazování těchto referenčních zkušeností nepřistoupil k omezení hospodářské soutěže. Úřad tedy nepovažuje za nijak excesivní takovýto požadavek zadavatele na prokázání referenčních zkušeností za období max. posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení, ba naopak tento požadavek považuje za rozumný a přiměřený vzhledem ke složitosti a rozsahu šetřené veřejné zakázky.

K vzájemné kombinaci požadavků zadavatele

128.     K námitce navrhovatele týkající se diskriminačního charakteru kombinace požadovaných referenčních zkušeností, praxe a povinnosti autorizačního osvědčení Úřad uvádí, že vzdělání a délka praxe, které jsou nezbytné k vydání autorizačního osvědčení, nemusí automaticky znamenat, že držitel autorizačního osvědčení má takové zkušenosti, které by zadavateli garantovaly kvalitní realizaci veřejné zakázky. Osvědčení o autorizaci sice garantuje určitou výši vzdělání a délku praxe, ale držitel tohoto osvědčení ještě nemusí být dostatečně zkušený k provádění konkrétních činností související s danou pozicí. Právě proto zákon zadavatelům nezakazuje, aby u klíčových osob ověřili i jejich reálné (praktické) zkušenosti. Úřad k uvedenému podotýká, že ne všechny obory autorizace v sobě zahrnují prokazování praxe na železničních stavbách (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž zejména u těchto oborů, kde není pro získání autorizace praxe v souvislosti s železničními stavbami požadována (např. v oboru mosty a inženýrské konstrukce pro autorizované inženýry, techniky i stavitele IM00, TM00, SM00 není podmínkou pro udělení autorizace prokázání praxe související se železničními stavbami), považuje Úřad prokázání zkušeností s vyhotovením DÚR v souvislosti s železničními stavbami (konvenčními i VRT) za vysoce přínosné. Dle přesvědčení Úřadu, a to i s ohledem na jeho znalosti vyplývající z jeho dozorové činnosti, se nejedná v obecné rovině o nijak excesivní požadavek, když zadavatel požaduje doložení konkrétní autorizace a k tomu navíc prokázání zkušeností v daném oboru, ba naopak jde o požadavky v celku běžně stanovované.

129.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel sice pro splnění technické kvalifikace jako podmínku u shora jmenovaných osob stanovil prokázání referenčních zkušeností či u osoby na pozici 4) prokázání praxe, a to v kombinaci s požadavkem na předložení autorizačního osvědčení v odpovídajícím oboru, nicméně tuto podmínku omezil pouze na osoby na určitých pozicích, jejichž výčet výslovně uvedl v zadávací dokumentaci. Je přitom zřejmé, že role těchto osob jsou při plnění veřejné zakázky pro zadavatele stěžejní, což lze dovodit již ze samotného označení jejich pozic (formální stránka), jakož i z dalších obsahově vymezených požadavků kladených na ně (materiální stránka), jež zadavatel osvětlil v rozhodnutí o námitkách, kdy je zřejmé, že dané osoby budou vykonávat vysoce odbornou činnost, na jejímž správném a kvalitním provádění závisí úspěšnost realizace veřejné zakázky. Dle názoru Úřadu tedy není možné zadavateli upřít oprávnění, aby u těchto odborných pozic požadoval prokázání určitých v minulosti nabytých zkušeností, které budou zárukou kvalitní a bezproblémové realizace jím zadávané veřejné zakázky. Ve vztahu ke všem těmto osobám lze přitom konstatovat, že právě jejich účast na předchozích projektech v obdobné pozici může bezpochyby indikovat pravděpodobnost kvalitního výkonu v rámci plánování jiných objemných staveb dle příslušného zaměření dané osoby. Je totiž nepochybně rozdíl požadovat k ověření potřebných znalostí a zkušeností toliko dokumenty prokazující autorizaci osob ve smyslu zákona o autorizaci, a oproti tomu relevantně, tzn. na základě referenčních zkušeností či praxe, zjistit, zda se daná osoba účastnila činností, jež má vykonávat na projektu tak komplexního a rozsáhlého charakteru, jako je posuzovaná veřejná zakázka. Pouhý požadavek na dokumenty prokazující autorizaci dané osoby nemusí mít zcela vypovídací hodnotu o tom, že v posledních letech fakticky předmětnou činnost vykonávala, což právě ověřují zadavatelem stanovené požadavky na prokázání referenčních zkušeností. Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě vyplývá z postupu zadavatele snaha využít požadovanou kombinaci požadavků na odborný personál, tj. prokázání referenčních zkušeností, praxe a dosažené vzdělání shora jmenovaných osob, jako určitý „filtr“ mezi osobami bez žádných, popř. s minimálními zkušenostmi, a těmi osobami, u nichž jejich podílení se na obdobných činnostech v obdobném postavení nasvědčuje tomu, že se v dané problematice orientují a jsou schopny zvládnout požadavky na ně kladené a v uvedeném kontextu se z pohledu Úřadu jedná o oprávněné síto pro ověření kvalifikace osob pro plnění veřejné zakázky (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu cit. v bodu 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

130.     Úřad konstatuje, že zadavatel byl tedy při stanovení posuzovaných kvalifikačních požadavků, které v sobě mj. zahrnují požadavek na předložení referenčních zkušeností, veden oprávněnou snahou o zabezpečení kvalifikovaného zajištění předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž vzhledem k tomu, že předmětem plnění veřejné zakázky je vyhotovení velmi složitých projektových prací, je tyto požadavky zadavatele nutno považovat za zcela legitimní. Posuzované kvalifikační požadavky zadavatele tak nelze ani v jejich vzájemné kombinaci označit za nepřiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, kterým je vyhotovení DÚR k VRT (když se tedy jedná o složitý předmět plnění), které, jak bylo dovozeno výše, v sobě zahrnuje i uplatnění zkušeností s projektováním konvenční trati, ani k její předpokládané hodnotě ve výši 195 000 000,- Kč bez DPH, a jsou stanoveny shodně vůči všem potenciálním dodavatelům.

131.     Úřad se dále vyjádří k tzv. podmínkám rozdělení č. 1 a č. 2, kdy zadavatel připustil požadavky na definované osoby odborného personálu splnit 2 a více osobami, avšak, dle názoru navrhovatele, jsou tyto podmínky stanoveny účelově, protože osoba, která má zkušenost s VRT, je schopna naprojektovat i konvenční železnici (minimálně v rozsahu napojení VRT do konvenční sítě), přičemž konvenční železnice není dle tvrzení navrhovatele předmětem veřejné zakázky. Dle navrhovatele to však opačně neplatí, tj. zkušenosti s konvenční železnicí neimplikují zkušenost s VRT, a tedy osoba se zkušeností s konvenční železnicí není zárukou jakéhokoliv většího přínosu při projektování VRT. Druhým důvodem, proč je dle názoru navrhovatele tento požadavek účelový, je, že autorizovaná osoba, tj. druhá osoba z podmínek rozdělení, nemusí mít jakoukoliv zkušenost se železnicí, aby mohla zpracovat DÚR vysokorychlostní trati (když pod jejím vedením bude pracovat osoba se zkušeností s VRT jakožto první osoba z podmínek rozdělení).

132.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, v bodu 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ zadávací dokumentace stanovil, že „[p]ozice specialisty pro oblast [vyznačené *] může být prokázána jednou osobou, která splňuje sama v celém rozsahu kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, nebo může být prokázána dvěma osobami, které musí prokazovat tyto kvalifikační předpoklady dohromady (společně). V druhé uváděné variantě tedy platí, že jedna osoba musí mít požadovanou zkušenost s projektováním VRT1, přičemž druhá osoba musí splňovat autorizaci/registraci dle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. a zkušenost s DÚR se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT1).

Pozice specialisty pro geotechniku [vyznačené **] může být prokázána jednou osobou, která splňuje sama v celém rozsahu kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem, nebo může být prokázána dvěma a více osobami, které musí prokazovat tyto kvalifikační předpoklady dohromady (společně). V druhé uváděné variantě tedy platí, že jedna osoba musí mít požadovanou zkušenost s projektováním VRT1, přičemž druhá a každá další osoba musí splňovat i) autorizaci/registraci dle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb. a ii) zkušenost s DÚR se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT1).“.

133.     Úřad sděluje, že zadavatel tedy umožňuje v případě podmínky rozdělení č. 1 u pozice osoby vyznačené v zadávací dokumentaci prostřednictvím „*“ (jedná se o osoby na pozicích č. 3, 4, 5 a 6) požadavky na tuto osobu rozdělit a splnit dvěma osobami, a to tím způsobem, zjednodušeně řečeno, že první osoba musí mít zkušenost s VRT a druhá osoba musí mít autorizaci v daném oboru v kombinaci se zkušeností se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT). V případě podmínky rozdělení č. 2 (jedná se o osobu na pozici č. 8) umožňuje zadavatel požadavky na tuto osobu rozdělit a splnit dvěma a více osobami, a to tak, že první osoba musí mít zkušenost s VRT a druhá a další osoba musí mít autorizaci v daném oboru v kombinaci se zkušeností se stavbou na konvenční železnici – dráze celostátní nebo odpovídající (bez vazby na VRT).

134.     Úřad se domnívá, že zadavatel si při stanovení technických kvalifikačních předpokladů souvisejícími s odborným personálem musel být vědom, že jsou jeho požadavky přiměřené předmětu veřejné zakázky, jak již Úřad dovodil v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, přesto však některé pozice odborného personálu umožnil prokázat nikoliv jednou, ale dvěma a v případě osoby na pozici č. 8 i více osobami. Zadavatel tedy provedl rozvolnění požadavků na osoby odborného personálu, tedy rozšířil okruh možných dodavatelů. Byť předmětné požadavky byly přiměřené předmětu veřejné zakázky, vždy je třeba reflektovat i dopad na relevantní trh. V tomto ohledu je zjevná sebereflexe zadavatele, kdy požaduje doložení zkušeností jak s VRT, tak i s konvenční tratí, když umožňuje prokazování technické kvalifikace více osobami. S ohledem na zjevnou absenci VRT v prostředí České republiky, což může mít dopad na zkušenosti českých projektantů s projektováním VRT, a naopak případné složitější získání české autorizace pro zahraniční osoby, umožnil ve výše uvedených případech prokazování kvalifikace více osobami.

135.     K navrhovatelem namítané nemožnosti prokázat kvalifikaci pouze prostřednictvím autorizovaných osob v případné spolupráci s osobou pouze se zkušeností s VRT, bez zkušeností s konvenční železnicí, Úřad sděluje, že se ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že součástí připravované nové VRT bude i úsek konvenční železniční trati, a zároveň bude nezbytné vyřešit napojení VRT na stávající konvenční železniční síť a tudíž, že s ohledem na rozsah předmětu plnění a tomu odpovídající složení odborného personálu je zcela případné, bude-li obsazení jednotlivých pozic prokázáno dvěma či více osobami, z nichž minimálně jedna musí disponovat zkušeností s VRT a minimálně jedna příslušnou autorizací vyžadovanou platnými právními předpisy a relevantní zkušeností s přípravou staveb na konvenční železnici. Úřad je názoru, že pokud by zadavatel připustil prokázání předmětného kvalifikačního předpokladu pouze osobou disponující zkušeností s VRT, bez zkušeností s konvenční železnicí, a to za situace, kdy v České republice probíhá plánování teprve druhého úseku VRT, avšak plánování a výstavba konvenčních železnic neustále probíhá, mohl by získat pro plnění veřejné zakázky pouze odborné osoby, jež by disponovaly jen málem zkušeností s následnou reálnou (praktickou) výstavbou železnic, což by mohlo ohrozit řádné zpracování předmětu veřejné zakázky, a to vzhledem k jeho technické složitosti, rozsahu a celkové pracnosti. Nadto namítaný způsob formulace podmínek rozdělení č. 1 i č. 2 dle názoru Úřadu reflektuje stav na relevantním trhu, když lze mít za to, že typicky osobou, která disponuje zkušeností se zpracováním DÚR pro železnici VRT, bude osoba zahraniční, která nebude disponovat příslušnou autorizací ČKAIT. Zadavatel požaduje logicky obdržet takovou kombinaci vzdělání, praxe a zkušeností odborných osob, které se mohly potkat s reálnou výstavbou železnice. Ačkoliv zadavatel posuzuje pouze zkušenosti s DÚR, tedy s vyhotovením dokumentace a nikoliv se samotnou stavbou železnice, lze připustit, že projekt, u kterého daná osoba vyhotovila DÚR, byl následně zrealizován, tedy železnice postavena, avšak naopak stavba VRT doposud v ČR zrealizována nebyla. Zadavatel tak na základě stanovených kvalifikačních požadavků může získat pro plnění veřejné zakázky osoby, jež byly v reálném kontaktu s praxí výstavby železnic. Současně lze v důsledku zapojení širšího okruhu odborníků/specialistů do budoucna předpokládat, že se rozšíří okruh osob se zkušeností s VRT, což může vést ve svém důsledku ke zlevnění služeb, které jsou předmětem šetřené veřejné zakázky. Pro úplnost je možno doplnit, že s ohledem na požadavek zadavatele v podobě autorizace dle ČKAIT, bude typicky tato část kvalifikace prokazována osobou, která má výrazné zkušenosti s českou legislativou upravující danou oblast a proto spíše tento požadavek inklinuje k osobám, které mají prozatím zkušenosti s plánováním konvenčních tratí, nikoliv VRT. Úřad tedy předmětné kvalifikační požadavky neshledává za rozporné se zákonem, a to ani s přihlédnutím k rozdělení č. 1 a č. 2 v rámci „zmírnění“ kvalifikačních požadavků. Nadto je možno zmínit, že v kontextu posuzovaných požadavků na technickou kvalifikaci nelze přehlédnout skutečnost, že zadavatel umožňuje nominovat 1 fyzickou osobou dokonce i do dvou pozic (za předpokladu, že tato osoba splňuje všechna kvalifikační kritéria požadovaná pro tyto pozice), vyjma osoby manažera projektu, který nemůže zastávat žádnou jinou pracovní pozici. Tudíž i v tomto ohledu dochází k určitému rozvolnění požadavků ze strany zadavatele.

136.     V dalším úřad předesílá, že pokud jde o podklady rozhodnutí, z nichž Úřad může vycházet při přezkumu zákonnosti stanovení konkrétní zadávací podmínky, je třeba rozlišit stav před podáním nabídek a po jejich podání, jak vyplývá z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0033,R0034/2017/VZ-15135/2017/323/ZSř  ze dne 17. 5. 2017. Ze závěrů učiněných předsedou Úřadu v citovaném rozhodnutí (viz zejména bod 72.) plyne, že zatímco před podáním nabídek může Úřad vycházet toliko z odhadů a předpokladů zadavatele, neboť v tomto okamžiku nejsou dosud podány nabídky, a reálnost či realizovatelnost konkrétních zadávacích podmínek budou odrážet právě až podané nabídky, po podání nabídek již Úřad nemůže postup zadavatele posoudit bez jejich zohlednění. Jelikož v šetřeném zadávacím řízení již byly nabídky podány, měl Úřad možnost, resp. povinnost posoudit navrhovatelem rozporovanou zadávací podmínku týkající se namítané kombinace požadavků na odborný personál. 

137.     Úřad uvádí, že z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 12. 10. 2020 a ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 24. 11. 2020 zjistil, že zadavatel na plnění posuzované veřejné zakázky obdržel celkem 3 nabídky. Lze proto konstatovat, že na relevantním trhu evidentně existují dodavatelé, kteří považují zadavatelem výše specifikovanou zadávací podmínku za reálně splnitelnou, kdy tomuto přizpůsobili své nabídky. Počet tří podaných nabídek lze dle názoru Úřadu označit za dostatečný a přiměřený rozsáhlosti a technické náročnosti předmětu plnění posuzované veřejné zakázky, tj. tento počet nabídek a priori rozhodně nesignalizuje, že přezkoumávaná zadávací podmínka trpí nezákonností. Z podaných nabídek nadto Úřad ověřil, že dodavatelé využili možnosti zmírnění požadavků v technické kvalifikace v podobě podmínky rozdělení č. 1 a č. 2.

138.     Pokud navrhovatel namítá, že předmětná zadávací podmínka zakládá diskriminaci zahraničních uchazečů, kteří neovládají český jazyk, a tudíž zadavatel by měl stanovit tak dlouhou lhůtu pro podání nabídek, resp. do podpisu smlouvy, aby si personál každého uchazeče mohl češtinu osvojit, Úřad sděluje, že  zadavatel již přímo v zadávací dokumentaci poskytl bližší informace týkající se těchto kvalifikačních požadavků, když uvedl, že „[v] případě, že byla kvalifikace členů odborného personálu získána v zahraničí, prokazuje se v požadovaném rozsahu doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána.“. Lze navíc předpokládat, že dodavatel, který se uchází o významnou veřejnou zakázku, by měl být schopen na základě zadavatelem poskytnutých informací tuto část kvalifikace zpracovat. O nediskriminačním charakteru požadavků zadavatele týkajících se autorizace svědčí i počet tří podaných nabídek, když ve všech nabídkách prokazovali uchazeči kvalifikaci prostřednictvím zahraničních osob. Úřad tedy na základě právě uvedeného považuje předmětnou zadávací podmínku za reálně splnitelnou i zahraničními osobami.

139.     K argumentaci navrhovatele týkající se duplicity technické kvalifikace a profesní způsobilosti Úřad sděluje, že s touto argumentací navrhovatele nesouhlasí. Z  čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“, bodu 8.3 „Prokázání splnění profesní způsobilosti:“, zadávací dokumentace výslovně vyplývá, že „[d]oklady osvědčující odbornou způsobilost lze doložit též prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dodavatele dle čl. 8.5 těchto Pokynů, jejichž prostřednictvím dodavatel odbornou způsobilost zabezpečuje“. Dle názoru Úřadu lze z uvedeného zřetelně dovodit, že umožnění prokázání tohoto požadavku je možné zabezpečit prostřednictvím jednotlivých osob odborného personálu dodavatele. Ze zadávací dokumentace ani nelze dovodit, že by podmínky kvalifikace v ní uvedené nemohly být prokázány dokladem o autorizaci téže osoby v rámci realizačního týmu. Uvedený požadavek zadavatele proto Úřad nepovažuje za duplicitní či nezákonný, i pokud by dodavatel kvalifikaci dle § 77 a § 79 zákona prokazoval rozdílnými osobami. Požadavkem dle § 79 zákona zadavatel jednoznačně akcentuje snahu o kvalifikovaný pracovní tým, nad to je dokonce možno i prostřednictvím těchto osob přispět k prokázání kvalifikace dle § 77 zákona.

140.     Pokud jde o navrhovatelem předložené stanovisko MMR ze dne 16. 12. 2020 a dále dokumentaci souvisejí s veřejnou zakázkou „Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) - Kladno (mimo)“, prostřednictvím nichž navrhovatel dokládá, zjednodušeně řečeno, že prokázání kvalifikace postačuje pouze osoba disponující odpovídající autorizací, pod jejímž vedením mohou pracovat další osoby, jež disponují požadovanou praxí či zkušenostmi, avšak nikoliv autorizací, Úřad sděluje, že nikterak tento názor nerozporuje a ani jeho závěry učiněné v odůvodnění tohoto rozhodnutí nejsou s předmětným stanoviskem v rozporu. Úřad připouští, že pod vedením autorizované osoby může pracovat více osob s odpovídajícími zkušenostmi, a plánovaný objem prací spojených s plněním veřejné zakázky toto dle přesvědčení Úřadu naopak předpokládá, tato osoba může jejich práci zastřešovat a následně za odbornou úroveň výkonu vybraných činností odpovídat, avšak Úřad zdůrazňuje, že je právem zadavatele stanovit kritéria technické kvalifikace tak, aby měl prokázány odborné schopnosti a zkušenosti nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění šetřené veřejné zakázky je vyhotovení velmi složitých projektových prací, je možné a nutné akceptovat přísnější požadavky zadavatele, než ty které vyplývají z minimálního rozsahu stanoveného stavebním či autorizačním zákonem, a které nejsou excesivního charakteru, čili tyto je nutno považovat za zcela legitimní. Z právě uvedených závěrů z pohledu Úřadu jednoznačně vyplývá, že nebylo na místě doplňovat dokazování způsobem, jak navrhoval navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2020, ze dne 4. 1. 2021 a ze dne 27. 1. 2021, neboť navrhovatelem požadované doplnění důkazů by nijak nepřispělo k objasnění věci, která se stala tak, jak ji vymezil svým návrhem navrhovatel, předmětem přezkumu.

141.     Pokud se týká návrhu navrhovatele na doplnění dokazování, kdy konkrétně navrhovatel navrhuje Úřadu zohlednit posouzení nabídek provedené zadavatelem v šetřeném zadávacím řízení a provést šetření, jehož cílem má být porovnání počtu podaných nabídek v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku a počtem nabídek podaných v zahraničí u obdobných realizovaných veřejných zakázek, Úřad sděluje, že při posuzování věci a přijímání závěrů je povinen zohlednit i ustanovení § 251 odst. 5 zákona, podle něhož v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení. Přičemž lhůta podle citovaného ustanovení se neuplatní vůči navrhovateli, jelikož tomu je změna či doplňování návrhu znemožněna podle odst. 4 citovaného ustanovení zákona. Úřad proto konstatuje, že vyjádření navrhovatele ze dne 27. 1. 2021, v němž navrhovatel navrhuje doplnit a provést důkazy v podobě konkrétního šetření, obdržel až po uplynutí zákonem stanovené lhůty, která jednoznačně vymezuje koncentraci řízení. Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že provedení navrhovaného šetření, nepovažuje pro rozhodnutí věci za stěžejní a mající případný dopad na jím výše uvedené závěry.

142.     K tvrzení navrhovatele o propojení Ministerstva dopravy se zadavatelem, které má vést k neobjektivnosti stanoviska Ministerstva dopravy, Úřad odkazuje na § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Úřad tudíž nemůže mít a priori za to, přičemž nejsou přítomny ani žádné konkrétní indicie, které by k takovým úvahám vedly, že Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku uvádí neobjektivní či účelově zkreslené informace. Skutečnost, že Úřad svou žádostí oslovil i Ministerstvo dopravy, jakožto osobu „kontrolující“ zadavatele, nevede sama o sobě z pohledu Úřadu ke znevěrohodnění získaných odpovědí, pročež neexistuje důvod, proč by odpovědi poskytnuté Ministerstvem dopravy nemohly být Úřadem brány v potaz, zejména pokud jsou dány do kontextu s dalšími šetřeními Úřadu. Jak je zřejmé z odůvodnění tohoto rozhodnutí, výsledky provedeného šetření Úřadem slouží pouze jako dílčí podklad pro zde vyjádřené závěry.

143.     S odkazem na úvahy popsané v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí tak Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínka týkající se namítaného doložení kombinace požadavků na odborný personál, nebyla zadavatelem stanovena v rozporu se zákonem, tj. nejedná se o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou (excesivní). Lze proto dospět k závěru, že byly vytvořeny podmínky pro konkurenci mezi dodavateli a zachování hospodářské soutěže, a je proto možno konstatovat, že lze mít za to, že zadavatel při stanovení předmětné doby postupoval tak, aby své potřeby přizpůsobil tomu, co jsou dodavatelé schopni reálně splnit.  

144.     Vzhledem k právě uvedenému, zejména pak s ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky (tedy i dopad a význam zpracování DÚR VRT) považuje Úřad v tomto konkrétním případě požadavek zadavatele stanovený v bodu 8.5 „Technická kvalifikace – seznam odborného personálu“ čl. 8. „POŽADAVKY ZADAVATELE NA KVALIFIKACI“ zadávací dokumentace, a to kombinaci požadavků na odborný personál na pozicích č. 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 14, za přiměřený a tedy souladný se zákonem, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.             Správa železnic, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha

2.             PRO CEDOP s.r.o., Milady Horákové 893, 272 01 Kladno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy