číslo jednací: 37203/2020/500/JBě
spisová značka: S0336/2020/VZ

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 8. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s pořízením služeb, jejichž předmětem plnění je:

a) „provoz 34 spojů stávajícího městského kamerového systému města Jablonec nad Nisou, z toho 28 spojů o kapacitě 10/10 Mbps, 4 spoje o kapacitě 88/88 Mbps a 2 spoje o kapacitě 200/200 Mbps“

b) „2 x optické vlákno v propojení sídla města a budovy (sídla) Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. o celkové délce 1561 m“

c) „datová linka v sídle města o kapacitě 100/100 Mbps“,

které byly citovanému obviněnému poskytovány nejpozději ode dne 31. 10. 2016 a na něž byla zpětně uzavřena se společností GREPA Networks s.r.o., IČO 25492900, se sídlem Žitná 2324/16, 466 01 Jablonec nad Nisou, dohoda o narovnání ze dne 6. 12. 2019,

a dále v souvislosti s uzavřením „Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací – datové služby a připojení pro fungování městského kamerového a dohlížecího systému v Jablonci nad Nisou“ ze dne 27. 2. 2020, jejímž předmětem plnění je poskytování služeb elektronických komunikací pro „provoz 30 kamerových bodů s kapacitou připojení nejméně 10/10 Mbps a dále připojení 5 klientských pracovišť s kapacitou připojení nejméně 88/88 Mbps“,

rozhodl takto:

I.

Správní řízení se v části týkající se možného spáchání přestupku podle§ 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů obviněným – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou – v souvislosti s pořízením datových služeb, které jsou předmětem plnění uvedeným v dohodě o narovnání, která byla uzavřena dne 6. 12. 2019 mezi citovaným obviněným a společností  GREPA Networks s.r.o., IČO 25492900, se sídlem Žitná 2324/16, 466 01 Jablonec nad Nisou, a které spočívají v poskytování datových služeb pro „provoz 34 spojů stávajícího městského kamerového systému města Jablonec nad Nisou, z toho 28 spojů o kapacitě 10/10 Mbps, 4 spoje o kapacitě 88/88 Mbps a 2 spoje o kapacitě 200/200 Mbps“, datových služeb pro „2 x optické vlákno v propojení sídla města a budovy (sídla) Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o. o celkové délce 1561 m“ a datových služeb pro „datovou linku v sídle města o kapacitě 100/100 Mbps“, podle § 257 písm. f) cit. zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 citovaného zákona.

II.        

Obviněný – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 2 odst. 3 citovaného zákona zadal veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze „Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací – datové služby a připojení pro fungování městského kamerového a dohlížecího systému v Jablonci nad Nisou“ uzavřené dne 27. 2. 2020 mezi citovaným obviněným a společností GREPA Networks s.r.o., IČO 25492900, se sídlem Žitná 2324/16, 466 01 Jablonec nad Nisou, spočívající v poskytování datových služeb pro „provoz 30 kamerových bodů s kapacitou připojení nejméně 10/10 Mbps a dále připojení 5 klientských pracovišť s kapacitou připojení nejméně 88/88 Mbps“, tedy pravidelně pořizované služby, mimo zadávací řízení, když nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky,přestože znal skutečnou cenu uhrazenou za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, a měl tedy stanovit předpokládanou hodnotu citované veřejné zakázky postupem dle ust. § 19 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v návaznosti na ust. § 19 odst. 2 a ust. § 21 odst. 1 písm. a) citovaného zákona jako skutečnou cenu uhrazenou uvedeným obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravenou o změny v množství nebo cenách, které mohl obviněný očekávat během následujících 12 měsíců a přepočítanou na celou dobu trvání citované smlouvy, v důsledku čehož ji byl povinen zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 citovaného zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou „Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací – datové služby a připojení pro fungování městského kamerového a dohlížecího systému v Jablonci nad Nisou“.

III.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou,ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – statutární město Jablonec nad Nisou, IČO 00262340, se sídlem Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 6. 12. 2019 se společností GREPA Networks s.r.o., IČO 25492900, se sídlem Žitná 2324/16, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen „GREPA Networks“) dohodu o narovnání (dále jen „dohoda o narovnání“). V dohodě o narovnání jsou upraveny práva a povinnosti smluvních stran týkající se následujících datových služeb:

„a) provoz 34 spojů stávajícího [m]ěstského kamerového systému města Jablonec nad  Nisou, z toho 28 spojů o kapacitě 10/10Mbps, 4 spoje o kapacitě 88/88Mbps a 2 spoje o kapacitě 200/200Mbps

b)  2x [o]ptické vlákno v propojení sídla [m]ěsta a budovy (sídla) Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. o celkové délce 1561 m

c) datov[á] link[a] v sídle [m]ěsta o kapacitě 100/100Mbps.“.

2.             Dne 27. 2. 2020 uzavřel obviněný se společností GREPA Networks „Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací – datové služby a připojení pro fungování městského kamerového a dohlížecího systému v Jablonci nad Nisou“ (dále jen „smlouva na datové služby k MKDS“). Předmětem plnění dle smlouvy na datové služby k MKDS je ‚poskytování služby elektronických komunikací (dále jen „služba“) spočívající v přenosu dat, které objednateli umožní monitorování veřejného prostranství, a to pro účely zjišťování bezpečnostní situace, stavu veřejného pořádku, mimořádných událostí a živelních pohrom v katastrálním území Statutárního města Jablonec nad Nisou a to ve stavu, formě, rozsahu a kvalitě shodné, jako při podpisu této smlouvy.’.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 13. 6. 2020 podnět k prošetření postupu obviněného.

4.             Přípisem č. j. ÚOHS-18588/2020/523/JMa, sp. zn. ÚOHS-P0298/2020/VZ ze dne 19. 6. 2020, Úřad vyzval obviněného k zaslání listin pořízených v souvislosti s uzavřením dohody o narovnání a smlouvy na datové služby k MKDS s současně požádal obviněného o vyjádření k obdrženému podnětu.

5.             Dne 30. 6. 2020 obdržel Úřad vyjádření obviněného ze dne 29. 6. 2020 k podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 29. 6. 2020

6.             Ve stanovisku ze dne 29. 6. 2020 uvádí obviněný k dohodě o narovnání, že tato nebyla zadávána postupem dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 137/2006“), neboť se jednalo o narovnání sporných závazků za období několika let zpětně. Nadto hodnota předmětu závazků v rámci vypořádání poskytovaných služeb také nepřekročila limit veřejné zakázky malého rozsahu.

7.             Obviněný má za to, že předmětem dohody o narovnání je narovnání sporných vztahů u tří druhů poskytovaných služeb, které spolu netvoří funkční celek a ani jim nelze přičítat totožnou časovou souvislost (dle obviněného vznikaly nezávisle na sobě v různých obdobích). Dále dodává, že obviněný a společnost GREPA Networks pouze z důvodů efektivity a účelnosti upravily jednou dohodou o narovnání tři různé oblasti poskytovaných služeb. Z hlediska funkcionality nelze dle obviněného spojovat datové služby pro provoz městského kamerového a dohlížecího systému a služby zcela nesouvisející, tj. veřejný internet a datové služby optického kabelu.

8.             Obviněný dále uvádí, že dodavatelem zajišťujícím „zřízení“ a provoz městského kamerového dohlížecího systému v Jablonci nad Nisou se stala na základě zadávacího řízení realizovaného v roce 2010 společnost TELMO a.s., IČO 47307781, se sídlem Štěrboholská 560/73, 102 00 Praha (dále jen „TELMO“). Pro společnost TELMO dodávala na základě smluvního vztahu veškeré „datové spoje a páteře“ společnost GREPA Networks, přičemž tato subdodávka byla předplacena u posledně uvedené společnosti do 20. 12. 2015. Od roku 2016 probíhal další provoz městského kamerového dohlížecího systému (dále jen „MKDS“) a konzumace datových přenosů ze strany obviněného bez jakékoliv úhrady poskytování těchto služeb. Paralelně byly dodavatelem poskytovány další dvě služby, a sice datové služby pro dvě optická vlákna o délce 1561 m vedoucí ze sídla zadavatele do Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o., IČO 00829838, se sídlem Nemocniční 4446/15, 466 01 Jablonec nad Nisou (dále jen „Nemocnice Jablonec nad Nisou“), a dále internetová linka o kapacitě 100/100 Mbps pro veřejný internet v budově sídla zadavatele. Obviněný dodává, že „[t]ato služba byla poskytována [m]ěstu bezplatně na základě smlouvy, jejíž platnost však skončila bezplatně SMJN v roce 2016. Od roku 2017 tak nebylo ke konzumaci služby mezi oběma stranami ujednání. Nicméně u poskytování těchto služeb se jednalo o zakázky s finanční hodnotou hluboko po[d] zákonný limit pro povinnost zadat takovou zakázku v zadávacím řízení.“.

9.             K dohodě o narovnání obviněný rovněž uvádí, že „[o]d roku 2018 docházelo k jednáním o narovnání sporných nároků, kdy výsled[kem] jednání bylo narovnání vztahu mezi [m]ěstem a GREPOU Networks s.r.o. ve formě uzavření [d]ohody o narovnání, jejímž předmětem byl mimo úpravy sporných práv, vznik nového závazku [m]ěsta v podobě úhrady za konzumované služby, a to období odpovídající promlčení práva, avšak reálně období delší 48 měsíců.“. Obviněný má dále za to, že „úpravě sporných vztahů dle [d]ohody o narovnání nelze přičítat bez dalšího zatřídění pod úpravu zákona o veřejných zakázkách (zák. č. 137/2006 Sb. nebo zák. č. 134/2016 Sb.)“.

10.         Ke smlouvě na datové služby k MKDS obviněný uvádí, že předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla stanovena dle § 19 odst. 2 zákona v návaznosti na § 21 písm. a) zákona, kdy na základě poptávky a následné dohody obou smluvních stran byla ujednána celková cena za 4 roky poskytování služeb ve výši 2 mil. Kč bez DPH. Obviněný k tomu dodává, že i v případě, že by na předmět dohody o narovnání a smlouvy na datové služby k MKDS bylo pohlíženo v intencích souvztažnosti veřejných zakázek, jedná se v obou případech „o stanovení předpokládané hodnoty na služby za dobu trvání závazku rovnu či delší 48 měsíců (§ 21 písm. a) a b) zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, popř. § 14 a § 15 zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách), přičemž v obou případech se jedná o hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 zák. o zadávání veřejných zakázek, resp. § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách.“.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Úřad vydal dne 21. 8. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-26067/2020/523/GHo, který byl obviněnému doručen dne 24. 8. 2020 a kterým rozhodl, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výroky I. a II. příkazu) a současně obviněnému uložil za spáchání přestupků pokutu ve výši 125 000 Kč (výrok III. příkazu). Dnem doručení příkazu obviněnému bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) zahájeno správní řízení z moci úřední.

12.         Účastníkem správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

13.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 28. 8. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

14.         Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-26887/2020/523/GHo ze dne 31. 8 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení, přičemž tato lhůta byla následně prodloužena na žádost obviněného z téhož dne. Stanovisko obviněného Úřad obdržel dne 14. 9. 2020.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-29267/2020/523/JMa ze dne 18. 9. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se v uvedené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Odpor ze dne 28. 8. 2020 a stanovisko obviněného ze dne 14. 9. 2020

16.         Úřad nejprve uvádí, že odpor obviněného směřoval proti příkazu jako celku, aniž by obviněný specifikoval, v čem spatřuje nezákonnost příkazu a blíže se pak vyjádřil až ve svém stanovisku ze dne 14. 9. 2020.

17.         Ve vztahu k výroku I. příkazu obviněný nejprve namítá, že služby uvedené v dohodě o narovnání netvoří dohromady funkční celek, resp. že se jedná o tři funkčně odlišné služby, jejichž finanční hodnota navíc nepřesáhla hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu. Uvádí, že dohoda o narovnání upravuje sporný vztah z let minulých, nikoliv do budoucna.

18.         Dle obviněného nedošlo ke kumulativnímu naplnění všech znaků dle § 2 odst. 1 zákona, neboť poskytování datových služeb provozu 34 spojů MKDS bylo poskytováno jako důsledek subdodávky jiné veřejné zakázky, a to zakázky na vybudování MKDS, od roku 2011.

19.         Obviněný nesouhlasí s naplněním časové souvislosti mezi jednotlivými službami, když datové služby pro MKDS byly poskytovány od roku 2011, datové služby pro optická vlákna od roku 2014 a datová linka v sídle obviněného od roku 2017. Dle obviněného nelze jednoduše podřadit jednotlivé datové služby pod jeden funkční celek, když všechny služby jsou technologicky a co do náročnosti zcela odlišné, o čemž svědčí i rozdílná obvyklá cena za každou z nich. Předpokládaná hodnota tak ani neodpovídá součtu hodnot všech plnění uvedených v dohodě o narovnání.

20.         Obviněný pak k výroku I. příkazu uzavírá, že došlo k zániku odpovědnosti obviněného za případné přestupky, když k poskytování minimálně dvou z datových služeb docházelo od roku 2011, resp. 2014, přičemž objektivní promlčecí doba za přestupek činí dle § 270 odst. 5 zákona 5 let, a ta tedy marně uplynula.

21.         K výroku II. příkazu pak obviněný uvádí, že Úřad chybně vypočítává předpokládanou hodnotu zakázky s odkazem na dohodu o narovnání, kde uvedené období s ohledem na vymahatelnost nároků odpovídá obecné promlčecí době závazků a finanční závazek je dle obviněného výsledkem konsensu v rámci narovnání sporných závazků. Fakticky se však finanční závazek uvedený v dohodě o narovnání týká poskytování služeb už od roku 2011 (srov. bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rozsah poskytovaných služeb podle dohody o narovnání a smlouvy na datové služby k MKDS pak nelze dle obviněného bez dalšího zaměňovat, když původní rozsah datových služeb v sobě konzumoval také zavádění kamerových bodů a jejich modernizaci nad rámec smlouvy na datové služby k MKDS. Dodává, že předpokládaná hodnota byla stanovena průzkumem trhu a určena jako odpovídající hodnotě veřejné zakázky malého rozsahu.

22.         Obviněný tak uzavírá, že se nedopustil přestupků uvedených v příkazu a za jeho jednání nepřísluší uložení pokuty Úřadem.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

23.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, stanoviska obviněného, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že obviněný se dopustil spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy na datové služby k MKDS, nezadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty v zadávacím řízení podle zákona, a proto rozhodl o uložení pokuty. Po zhodnocení všech podkladů Úřad zároveň konstatuje, že ve vztahu k plnění, ohledně kterého byla uzavřena dohoda o narovnání, nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 zákona, a proto rozhodl o zastavení správního řízení v této části. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

24.         Podle § 2 odst. 1 zákona zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

25.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

26.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

27.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)       řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

28.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3 tohoto ustanovení zákona.

29.         Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

30.         Podle § 16 odst. 2 zákona do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

31.         Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

32.         Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a) v jednom nebo více zadávacích řízení, nebo

b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

33.         Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odstavce 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odstavci 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

34.         Dle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

35.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou. 

K postavení obviněného statutárního města Jablonec nad Nisou jako zadavatele

36.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

37.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

38.         Statutární město Jablonec nad Nisou má charakter veřejného zadavatele ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. d) zákona, neboť se jedná o územní samosprávný celek.

 

Zjištěné skutečnosti

39.         V čl. 1 bodu 1.1 dohody o narovnání se uvádí, že „[s]mluvní strany konstatují, že minimálně od října 2016 GREPA poskytovala v rozhodné době a [m]ěsto konzumovalo tyto datové služby:

a) provoz 34 spojů stávajícího [m]ěstského kamerového systému města Jablonec nad Nisou, z toho 28 spojů o kapacitě 10/10Mbps, 4 spoje o kapacitě 88/88Mbps a 2 spoje o kapacitě 200/200Mbps

b)  2x [o]ptické vlákno v propojení sídla [m]ěsta a budovy (sídla) Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. o celkové délce 1561 m

c) datovou linku v sídle [m]ěsta o kapacitě 100/100Mbps.“.

40.         V čl. 1 bodu 1.6 dohody o narovnání je stanoveno, že „GREPA výslovně prohlašuje, že svou pohledávku za poskytování datových služeb nárokuje pouze v rozsahu 36 kalendářních měsíců zpětně, tj. od 31. 10. 2016 do 31. 10. 2019. Za období předcházející 31. 10. 2016 svůj nárok neuplatňuje a podpisem této [d]ohody se ho vzdává.“, a dále v bodu 1.7 je stanoveno, že „GREPA dále prohlašuje, že uzavřením dohody jsou vyrovnávány taktéž veškeré budoucí finanční nároky (pohledávky) z poskytov[á]ní datových služeb dle čl. 1.1. dohody, a to až do 31. 12. 2019.“.

41.         V čl. 2 bodu 2.1 dohody o narovnání se uvádí, že „[s]mluvní strany tímto narovnávají sporná práva popsaná v článku 1 této [d]ohody a současně veškerá práva mezi [s]mluvními stranami tak, že je zcela ruší a nahrazují novými závazky, a to:

2.1.1 závazkem [m]ěsta:

a) zaplatit GREPĚ částku 2.000.000 Kč bez DPH (slovy dva miliony korun českých bez DPH) za služby poskytované dle čl. 1 odst. 1.1 písm. a) [d]ohody v období od 31.10.2016 do 31.12.2019,

b) zaplatit GREPĚ částku ve výši 200.000 Kč bez DPH (slovy dvě stě tisíc korun českých bez DPH) za služby poskytované dle čl. 1 odst. 1.1 písm. b) a c) v období od 31.10.2016 do 31.12.2019

(společně dále jen „[n]ový závazek 1.“)

c) [c]elkem tedy hodnota [n]ového závazku 1. činí 2.200.000 Kč bez DPH (slovy dva miliony dvě stě tisíc korun českých bez DPH).“.

42.         V návrhu usnesení zastupitelstva statutárního města Jablonec nad Nisou na jednání uvedeného zastupitelstva konaného dne 17. 10. 2019 (dále jen „návrh usnesení zastupitelstva ze dne 17. 10. 2019“) se uvádí, že „[v] této chvíli společnost GREPA Networks s.r.o. zajišťuje datové přenosy pro MKDS (na 34 místech), nicméně SMJN ji za tyto služby neposkytuje žádné plnění. Datový tok kamer je proměnlivý, ale pro provoz jednotlivých kamer vyhovuje linka 10/10Mbps. […] Paralelním problémem je, že GREPA Networks s.r.o. poskytovala součinnost i Nemocnici Jablonec nad Nisou a Magistrátu města Jablonec nad Nisou. Za účelem zajištění přístupu do nemocnice GREPA Networks s.r.o. poskytla SMJN od roku 2014 dvě vlákna o délce 1561 m; město sice má ve stejné trase také svoje vlákna, nicméně tato nejsou propojena až do objektů nemocnice. Na těchto vláknech byly poskytovány datové služby nemocnici, která je následně využívala. Také MMJN od roku 2017 dobu využívá záložní internetovou linku o kapacitě 100/100Mbps. Tuto linku poskytovala GREPA Networks s.r.o. bezplatně SMJN na základě uzavřené smlouvy, jejíž účinnost ovšem skončila v roce 2016. Po jejím skončení nicméně linka fungovala i nadále, byť j[i] SMJN přímo pro účely úřadu nevyužívalo (data byla poskytována toliko jako veřejný internet občanům).“.

43.         Podle čl. 1 bodu 1.2 „účel vypracování znaleckého posudku“ znaleckého posudku č. 3295-75/2019 ze dne 7. 6. 2019 (dále jen „znalecký posudek“) je předmětem znaleckého posudku zodpovězení následujících otázek:

„1. Jaká je v místě a čase obvyklá měsíční cena za poskytování služeb datového spojení pro kamerové body městského kamerového dohlížecího systému v počtu 34 lokalit a kapacitě dle podkladové tabulky?

2. Jaká je v místě a čase obvyklá měsíční cena za poskytování služeb optického vlákna v počtu 2 ks z budovy radnice (sídla objednatele) do sídla budovy Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.?

3.  Jaká je v místě a čase obvyklá měsíční cena za poskytování služeb internetového připojení o kapacitě 100/100Mbps do budovy radnice (sídla objednatele)?“

44.         Z čl. 3 „výrok“ znaleckého posudku plyne, že odpovědí na otázku č. 1 danou v předmětu znaleckého posudku je: „Zjištěná cena v místě čase obvyklá za poskytování těchto služeb činí 143 100 Kč za měsíc bez DPH.“, odpovědí na otázku č. 2 danou v předmětu znaleckého posudku je: „Zjištěná cena v místě čase obvyklá za poskytování těchto služeb činí 6 009,85 Kč za měsíc bez DPH.“ a odpovědí na otázku č. 3 je: „Zjištěná cena v místě čase obvyklá za poskytování těchto služeb činí 11 100 Kč za měsíc bez DPH.“.

Právní posouzení

45.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Základní definiční znaky veřejné zakázky lze za pomoci dosavadní judikatury[1], která se vztahovala k zákonu 137/2006, avšak závěry z ní vyplývající lze aplikovat i za účinnosti stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek, dovodit následovně:

• existence smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem,
• předmětem plnění jsou dodávky, služby nebo stavební práce,
• zadavatel požaduje získání plnění veřejné zakázky,
• dodavatel poskytuje plnění veřejné zakázky,
• dodavatel za poskytnuté plnění požaduje úplatu,
• zadavatel za poskytnutí plnění realizuje úplatu.

Aby bylo možné uvažovat o zadání veřejné zakázky, je třeba, aby byly všechny výše uvedené znaky veřejné zakázky naplněny kumulativně.

46.         K problematice zadání veřejné zakázky se dále vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 18. 4. 2013 sp. zn. 62 Af 35/2012 takto: „Formální označení právního úkonu, jímž dojde k založení závazkového vztahu, stejně jako jeho obsah z pohledu právních norem soukromého práva, tu není rozhodující. Smlouva na veřejnou zakázku není zvláštním smluvním typem (…) Naplnění znaků veřejné zakázky může být založeno i kombinací několika soukromoprávních úkonů, pokud z nich vyplyne zadavatelova povinnost poskytnout plnění, jež je vyjádřitelné v penězích a jež je svojí povahou, se zohledněním kontextu všech práv a povinností zadavatele vyplývajících ze všech takto spolu souvisejících a na sebe navazujících soukromoprávních úkonů, zadavatelovým výdajem.“. Právě uvedené Úřad interpretuje tak, že má-li být určitý právní vztah posuzován z toho hlediska, zda se jedná o veřejnou zakázku či nikoli, musí být takový právní vztah posuzován jednak materiálně (jeho formální označení je nerozhodné), jednak ve své komplexitě (není rozhodující, zda je založen jedním či vícero právními jednáními jednoho či více subjektů).

47.         V prošetřovaném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný uzavřel se společností GREPA Networks dohodu o narovnání, kterou obviněný potvrdil, že nejpozději od 31. 10. 2016 odebírá datové služby od uvedené společnosti a za tyto datové služby je zavázán zaplatit. Úřad shrnuje, že v šetřeném případě poskytovala obviněnému společnost GREPA Networks následující služby:

a.             provoz 34 spojů stávajícího městského kamerového systému města Jablonec nad Nisou, z toho 28 spojů o kapacitě 10/10 Mbps, 4 spoje o kapacitě 88/88 Mbps a 2 spoje o kapacitě 200/200 Mbps (dále jen „plnění č. 1“),

b.             2 x optické vlákno v propojení sídla města a budovy (sídla) Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. o celkové délce 1561 m (dále jen „plnění č. 2“) a

c.              datová linka v sídle města o kapacitě 100/100 Mbps (dále jen „plnění č. 3“).

48.         Z čl. 1 bodu 1.6 dohody o narovnání vyplývá, že „GREPA (…) svou pohledávku za poskytování datových služeb nárokuje pouze v rozsahu 36 kalendářních měsíců zpětně, tj. od 31. 10. 2016 do 31. 10. 2019. Za období předcházející 31. 10. 2016 svůj nárok neuplatňuje a podpisem této [d]ohody se ho vzdává.“  Vzhledem ke skutečnosti, že dle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí, že dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné, má Úřad za to, že nejpozději dne 31. 10. 2016, ale pravděpodobně již dříve, začal obviněný využívat služby od společnosti GREPA Networks spočívající v poskytování datových služeb. Ačkoliv tedy strany ke dni 31. 10. 2016 neměly mezi sebou uzavřený písemný závazek, je nepochybné, že společnost GREPA Networks v tu dobu poskytovala obviněnému datové služby (plnění č. 1-3) a obviněný je využíval. Na tom nic nemění ani skutečnost, že mezi stranami nebyly písemně upraveny vzájemná práva a povinnosti z tohoto závazku plynoucí. Zadavatel přitom vzhledem k povaze dodavatele jakožto podnikatelského subjektu nemohl v žádném případě předpokládat, že by se mohlo jednat o závazek bezúplatný, a to bez ohledu na to, že strany si výši úplaty za poskytování datových služeb výslovně až do uzavření dohody o narovnání neupravily. Dle názoru Úřadu tak došlo ke kumulativnímu naplnění všech znaků veřejné zakázky (viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

49.         Dále Úřad uvádí, že zákonodárce v § 18 odst. 2 zákona doplnil obecná pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 16 zákona pro případy veřejných zakázek rozdělených na části, přičemž do předpokládané hodnoty se v takovém případě musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že koncepce právní úpravy obsažená v zákoně jednoznačně vychází z dosavadní „starší“ rozhodovací praxe, a proto i dříve vyvozené závěry správních soudů a Úřadu, tj. právní závěry učiněné za  zákona 137/2006 lze vztáhnout na postup nynější. Rozhodovací praxe Úřadu ve výše uvedených ohledech přejímá své dřívější závěry ohledně věcné a místní souvislosti, a společně s funkční souvislostí tyto dohromady podřazuje pod zákonný termín „funkční celek“.Shodně se k této otázce staví také důvodová zpráva k zákonu, dle které „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“

50.         Úřad se tedy v daném případě, s ohledem na výše uvedené, zabýval skutečností, zda byla naplněna konkrétní zákonná hlediska dle ust. § 18 odst. 2 zákona, tj. zda se v případě poskytování datových služeb uvedených v dohodě o narovnání jedná o plnění, která byla zadávána v jedné časové souvislosti, a která tvoří jeden funkční celek (přítomnost místní, věcné a funkční souvislosti).

51.         Na základě uvedeného a vzhledem ke skutečnosti, že v případě plnění zahrnutých v dohodě o narovnání se jednalo o datové služby, tj. obdobná plnění, tak Úřad pojal pochybnosti o tom, zda tyto netvoří dohromady jednu veřejnou zakázku a neměly být obviněným zadány v některém z druhů zadávacích řízení podle zákona.

52.         K  problematice „dělení“ veřejných zakázek se v obecnosti již dříve vícekrát vyjádřil Nejvyšší správní soud, např. ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 2 Afs 198/2006 uvádí, že „[z]adáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V dalším ze svých rozsudků ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173, Nejvyšší správní soud, souladně s jeho výše citovaným závěrem, uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

53.         Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 7. 3. 2013, sp. zn. 62 Af 68/2011-50, uvedl, že: „Při tomto určování (posuzování existence dělení veřejné zakázky; pozn. Úřadu) je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“

54.         Z novějších relevantních rozhodnutí Úřadu lze uvést např. rozhodnutí ze dne 25. 4. 2017, č. j. ÚOHS-S0079​/2017/VZ-12296/2017/551/DBo, rozhodnutí ze dne 20. 4. 2018, č. j. ÚOHS-S0048/2018/VZ-11879/2018/523/GHo či již výše citované rozhodnutí ze dne 22. 10. 2018, č. j. ÚOHS-S0293,0294,0295,0296,0297,0298,0299,0300,0301,0302/2018/VZ-30858/2018​/542/MCi, která se zaměřují především na posouzení časových souvislostí, a dále místních, věcných a funkčních vazeb u konkrétních veřejných zakázek (existencí funkčního celku).

55.         Ohledně pojmu „časová souvislost“ lze odkázat na jeho výklad v komentářové literatuře:

„Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“ (DVOŘÁK, David, MACHUREK, a kol:. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 112.)

„Časovou souvislostí rozumíme souvislost jednotlivých fází zadávání a realizace částí veřejné zakázky v čase. Nejjednodušším příkladem časové souvislosti je souběžná realizace jednotlivých částí veřejné zakázky, popřípadě situace, kdy na sebe realizace jednotlivých částí těsně navazuje. V časové souvislosti však mohou být i činnosti předcházející, tj. příprava zadání dané části veřejné zakázky, vlastní zadávací proces, ale i příprava vlastního projektu dané části apod. Čím je doba mezi realizací jednotlivých částí veřejné zakázky delší, tím je samozřejmě určení existence časové souvislosti obtížnější. Avšak v obecné rovině bychom za časově souvislé části veřejné zakázky tvořící funkční celek mohli považovat v případě veřejných zakázek na dodávky a služby jedno účetní období (či kalendářní rok), u veřejných zakázek na stavební práce potom období přesahující jedno účetní období (či kalendářní rok) – dle povahy konkrétních stavebních prací. U všech druhů plnění veřejných zakázek však bude záležet především na konkrétních okolnostech daného případu.“ (MACEK, I.; DERKOVÁ, R.; BARTOŇ, D.: Zákon o zadávání veřejných zakázek: Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017, str. 80).

56.         Jak vyplývá z výše uvedeného, časová souvislost není přesně ohraničená určitým pevně stanoveným okamžikem, ale je vždy nutno přihlížet k různým okolnostem, k čemuž Úřad uvádí následující.

57.         V daném případě Úřad uzavírá, že časovou souvislost poskytovaného plnění nelze bez dalšího dovodit toliko z ujednání obsažených v dohodě o narovnání. V tomto dokumentu jeho strany deklarovaly pouze tu skutečnost, že v období od 31. 10. 2016 do 31. 12. 2019 existoval závazek společnosti GREPA Networks poskytovat určité plnění a závazek obviněného za toto plnění uhradit sjednanou částku. Z čl. 1 bodu 1.6 dohody o narovnánínicméně rovněž vyplývá, že tento závazek mohl existovat již před výše zmíněným datem, když strany v předmětné dohodě uvádějí, že společnosti GREPA Networks nárokuje úhradu za poskytnuté plnění pouze v rozsahu 36 kalendářních měsíců zpětně, přičemž „za období předcházející 31. 10. 2016 svůj nárok neuplatňuje a podpisem této [d]ohody se ho vzdává“. Toto prohlášení odkazující na blíže neurčený časový okamžik v minulosti doplnil obviněný svým stanoviskem v odporu, kde uvedl, že služby uvedené pod jednotlivými písm. v čl. 2 bodu 2.1 dohody o narovnání začal od společnosti GREPA Networks odebírat v různých okamžicích. Konkrétně se mělo jednat o datové služby pro MKDS od roku 2011, optické vlákno v propojení sídla města a budovy Nemocnice Jablonec nad Nisou od roku 2014 a o datovou linku v sídle obviněného až od roku 2017. Z návrhu usnesení zastupitelstva statutárního města Jablonec nad Nisou na jednání uvedeného zastupitelstva konaného dne 20. 2. 2020 vyplývá, že „[n]arovnání mezi SMJN a GREPA Networks s.r.o. schválené zastupitelstvem města dne 17. 10. 2019 řešilo zajištění provozu MKDS od okamžiku přepojením na optické trasy v roce 2016 do konce roku 2019“.

58.         V daném případě je tedy dle názoru Úřadu možné dovodit, že se jednotlivá plnění 1-3 mohla časově prolínat, ovšem již není možné konstatovat, že by byla zahájena ve stejný okamžik, resp. že by potřebu obviněného poptávat jednotlivá plnění bylo možné vztáhnout ke konkrétnímu, všem třem plněním společnému časovému období. Nelze rovněž dovodit, že by např. ke schválení plnění č. 1-3 poskytovaného společností GREPA Networks došlo v rámci jednoho zasedání rady obviněného či že by obviněný tato plnění, coby jednotlivé zakázky, administroval současně, a tedy je současně předvídal a plánovalv horizontu jednoho rozpočtového období.

59.         Veškeré okolnosti případu tedy svědčí pro závěr, že časovou souvislost předmětných plnění není možné dovodit. Úřad uvážil všechny okolnosti, přičemž dospěl k výše uvedenému závěru, že nelze v šetřeném případě prokázat, že obviněný pořízení předmětných plnění současně předvídal nebo že by jejich pořízení plánoval současně. Stejně tak nelze dle Úřadu doložit, že by pořízení plnění č. 1-3 na sebe přímo navazovala. Vzhledem k uvedenému tak není dle Úřadu možné je označit za jednu veřejnou zakázku.

60.         Na tomto místě Úřad pouze pro úplnost konstatuje, že se rovněž zabýval otázkou, zda některé z výše uvedených plnění č. 1-3 nemělo být zadáno v zadávacím řízení podle zákona. Z dohody o narovnání je zřejmé, že obviněný se zavázal zaplatit společnosti GREPA Networks za plnění č. 1 částku 2 000 000 Kč bez DPH a za plnění č. 2 a č. 3 částku 200 000 Kč bez DPH.

61.         Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

62.         S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že (jak vyplývá z dohody o narovnání) za žádné z předmětných plnění č. 1-3 se zadavatel nezavázal uhradit částku přesahující 2 000 000 Kč, a jednalo se tak o veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 zákona. Úřad v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0214/2017/VZ-03356/2018/322/DJa ze dne 2. 2. 2018, v souladu se kterým Úřad není ze zákona oprávněn vykonávat dozor nad zadáváním veřejných zakázek malého rozsahu, a to ani ve vztahu k případnému porušení zásad uvedených v § 6 zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nezahájil na žádné z plnění zadávací řízení podle § 4 odst. 4 zákona, není Úřad s ohledem na výše uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu oprávněn jeho postup přezkoumávat.

63.         S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad o zastavení správního řízení, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 nebo § 269 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí                           

Relevantní ustanovení zákona

64.         Úřad nejprve odkazuje na relevantní ustanovení zákona uvedená v bodech 24. - 31., 34. a 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí a dále uvádí další relevantní ustanovení zákona.

65.         Podle § 19 odst. 1 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

66.         Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

67.         Podle § 21 odst. 1 zákona pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty

a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

68.         Podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 494 000 Kč[2].

Zjištěné skutečnosti

69.         Účelem uzavření smlouvy na datové služby k MKDS je dle čl. I bodu 3 této smlouvy „zajišťování služeb elektronické komunikace, které spočívají v poskytování datových služeb a připojení pro fungování [m]ěstského kamerového a dohlížecího systému, který je ve vlastnictví statutárního města Jablonec nad Nisou a jehož prvky jsou umístěny na katastrálním území statutárního města Jablonec nad Nisou dle níže uvedené specifikace.“.

70.         V čl. II bodu 1 smlouvy na datové služby k MKDS vymezil obviněný předmět smlouvy takto: ‚Předmětem této smlouvy je poskytování služby elektronických komunikací (dál jen „služba“) spočívající v přenosu dat, které objednateli umožní monitorování veřejného prostranství, a to pro účely zjišťování bezpečnostní situace, stavu veřejného pořádku, mimořádných událostí a živelních pohrom v katastrálním území Statutárního města Jablonec nad Nisou a to ve stavu, formě, rozsahu a kvalitě shodné, jako při podpisu této smlouvy. V době podpisu smlouvy činí rozsah služeb pro výše uvedené účely provoz 30 kamerových bodů (30 otočných a 11 statických kamer) s kapacitou připojení nejméně 10/10 Mbps a dále také připojení 5 klientských pracovišť s kapacitou připojení nejméně 88/88 Mbps. Blokové schéma městského kamerového a dohlížecího systému tvoří přílohu č. 1 této smlouvy, seznam kamerových bodů a klientských pracovišť s požadovanou kapacitou připojení tvoří přílohu č. 2 této smlouvy.’.

71.         Dle čl. II bodu 3 smlouvy na datové služby k MKDS se cena plnění dle čl. III této smlouvy „vztahuje i na navýšení či snížení počtu kamerových bodů a klientských pracovišť o celkem pět (5) těchto nad rámec počtu v době uzavření smlouvy (viz. příloha č. 2 této smlouvy). V případě změny počtu kamerových bodů a klientských pracovišť, pro které jsou služby poskytovány, se smluvní strany zavazují uzavřít o této změně písemný dodatek ke smlouvě ve formě změny příslušných příloh č. 1 a 2.“.

72.         V čl. III bodu 1 smlouvy na datové služby k MKDS se uvádí, že „[c]elková cena poskytovaných služeb pro provoz všech výše popsaných kamerových bodů a všech výše popsaných klientských pracovišť činí 2.000.000,- Kč bez DPH (slovy dva miliony korun českých bez DPH).“.

73.         Dle čl. VI bodu 1 smlouvy na datové služby k MKDS se smlouva uzavírá na dobu určitou, a to od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023.

74.         V čl. 1 bodu 1.8 dohody o narovnání se uvádí, že „[s]mluvní strany prohlašují a mají dále za nesporné, že [m]ěsto eviduje za GREPOU z titulu Smlouvy o spolupráci podepsané obě[ma] stranami dne 25.7.2011 (ev. č. [m]ěsta 705-2011-KT) pohledávku ve výši 109.069 Kč bez DPH (slovy jedno sto devět tisíc šedesát devět korun českých bez DPH). Smluvní strany se výslovně dohodly na zápočtu této pohledávky do [n]ového závazku 1. specifikovaného v čl. 2.1.1 této dohody.“.

75.         V čl. 2 bodu 2.2 dohody o narovnání je stanoveno, že „[n]a základě této [d]ohody se [m]ěsto zavazuje zaplatit GREPĚ částku ve výši 2.090.931 Kč bez DPH (dva miliony devadesát tisíc devět set třicet jedna korun českých bez DPH) představující hodnotu [n]ového závazku po započtení pohledávky [m]ěsta dle čl. 1.8 této [d]ohody. Tento závazek je splatný do 31. 12. 2019.“

Ke stanovení předpokládané hodnoty

76.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je, jak Úřad uvedl v bodě 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí, vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

77.         U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.  Za dodávky nebo služby pravidelné povahy jsou přitom myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Jedná se typicky např. o dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, hlasové a datové služby, právní služby, nákupy energií.

78.         V šetřeném případě obviněný uzavřel dne 27. 2. 2020 se společností GREPA Networks smlouvu na datové služby k MKDS, jejímž předmětem plnění je poskytování datových služeb pro „provoz 30 kamerových bodů s kapacitou připojení nejméně 10/10 Mbps a dále připojení 5 klientských pracovišť s kapacitou připojení nejméně 88/88 Mbps“, za který se obviněný zavázal zaplatit částku 2 000 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že uzavřením uvedené smlouvy obviněný zadal veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jejímž předmětem je výše uvedené plnění (dále jen „veřejná zakázka na služby k MKDS“), což potvrzuje i sám obviněný ve svém vyjádření ze dne 29. 6. 2020 (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

79.         Úřad konstatuje, že ze smlouvy na datové služby k MKDS je zřejmé, že plnění vyplývající z této smlouvy je veřejnou zakázkou na služby (otázka určení druhu veřejné zakázky je v dané věci nespornou a lehce odvoditelnou skutečností, viz body 69. a 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a sice na služby poskytované nikoli jednorázově, nýbrž jako trvající služby v rámci předem definovaného období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023, tj. po dobu 48 měsíců (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

80.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že je-li smlouva na plnění veřejné zakázky na služby uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle § 19 odst. 1 zákona postupem podle § 21 zákona. To tedy znamená, že v případě, že je doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší, bude předpokládaná hodnota odpovídat dle § 21 odst. 1 písm. a) zákona skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, a dále se připočte obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy.

81.         Na tomto místě Úřad považuje za nutné připomenout, že obviněný uzavřel se společností GREPA Networks dohodu o narovnání, jejímž předmětem bylo mj. plnění č. 1 spočívající v poskytování datových služeb pro „provoz 34 spojů stávajícího městského kamerového systému města Jablonec nad Nisou, z toho 28 spojů o kapacitě 10/10 Mbps, 4 spoje o kapacitě 88/88 Mbps a 2 spoje o kapacitě 200/200 Mbps“. V této souvislosti Úřad konstatuje, že uvedené datové služby poskytované společností GREPA Networks dle dohody o narovnání jsou stejného druhu jako služby poskytované citovanou společností dle smlouvy na datové služby k MKDS, neboť předmětem plnění dle této smlouvy je zajištění datových služeb pro provoz 30 kamerových bodů a připojení 5 klientských pracovišť MKDS. Uvedený závěr plyne rovněž z návrhu usnesení zastupitelstva statutárního města Jablonec nad Nisou na jednání uvedeného zastupitelstva konaného dne 20. 2. 2020, v němž se uvádí, že „[n]arovnání mezi SMJN a GREPA Networks s.r.o. schválené zastupitelstvem města dne 17. 10. 2019 řešilo zajištění provozu MKDS od okamžiku přepojením na optické trasy v roce 2016 do konce roku 2019. Z hlediska zajištění budoucího fungování MKDS zastupitelstvo schválilo záměr uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací se společností GREPA Networks s.r.o.“. Úřad k tomu podotýká, že jediným rozdílem mezi službami dle plnění č. 1 dohody o narovnání a službami dle smlouvy na datové služby k MKDS je počet spojů kamerového systému (v případě plnění č. 1 dohody o narovnání se jedná o 34 kamerových spojů a v případě předmětu plnění smlouvy na datové služby k MKDS o 35 kamerových spojů).

82.         Obviněný měl dle dohody o narovnání zaplatit společnosti GREPA Networks za plnění č. 1 (tedy provoz 34 kamerových spojů) za období 38 měsíců částku 2 000 000 Kč bez DPH (blíže viz body 39. - 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad požádal obviněného o zaslání účetních dokladů, které prokazují splnění závazku zadavatele dle čl. 2 bodu 2.2. dohody o narovnání, tedy skutečné uhrazení ceny ve výši 2 090 931,- Kč bez DPH sjednané za jednotlivá plnění podle dohody o narovnání. Úřad dále uvádí, že uvedená hodnota představuje součet částek, které měl obviněný zaplatit za plnění č. 1 – č. 3 dohody o narovnání (tedy 2 000 000,- Kč a 200 000,- Kč) od kterých byla odečtena hodnota pohledávky obviněného za společností GREPA Networks ve výši 109 069 Kč bez DPH (blíže viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dne 22. 7. 2020 obdržel Úřad od obviněného výpis z bankovního účtu obviněného poř. č. 252, z něhož plyne, že na bankovní účet společnosti GREPA Networks byla dne 16. 12. 2019 zaslána částka ve výši 2 530 026,51 Kč. Úřad k tomu uvádí, že rozdíl mezi částkou 2 530 026,51 Kč a částkou 2 090 931,- Kč tvoří DPH ve výši 21 %. Z uvedených skutečností vyplývá, že obviněný uhradil společnosti GREPA Networks částku dle dohody o narovnání ve výši 2 090 931,- Kč. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel za plnění č. 1 zaplatil uvedené společnosti částku ve výši 2 000 000 Kč bez DPH.

83.         S ohledem na výše uvedené měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na služby k MKDS následujícím způsobem. Jak Úřad uvedl v bodě 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí, předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla v dané věci odpovídat skutečné ceně uhrazené zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců a dále měla být připočtena obdobně vypočítaná předpokládaná hodnota za další měsíce do celkové doby trvání smlouvy. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby MKDS měla být tedy nejdříve vypočítána hodnota, kterou měl obviněný zaplatit za jeden kamerový bod za jeden měsíc dle dohody o narovnání (tedy 2 000 000/38 = 52 631,579 a dále 52 631,579/34 = 1 547.99), přičemž tímto výpočtem získáme částku 1 547.99 Kč bez DPH za jeden kamerový bod za měsíc. Následně měla být předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby k MKDS vypočítána jako násobek částky 1 547,99 a počtu kamerových spojů dle smlouvy na datové služby k MKDS, neboť předmětem plnění dle této smlouvy je 35 kamerových spojů a nikoliv 34 jako u plnění č. 1 dohody o narovnání (tedy 1 547,99*35 = 54 179,65) a vzhledem ke skutečnosti, že smlouva na datové služby k MKDS byla uzavřena na období 48 měsíců, měla být výsledná částka 54 179,65 Kč vynásobena 48 měsíci (tj. 54 179,65*48 = 2 600 623,2 Kč). Na základě výše uvedeného výpočtu měla být předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby k MKDS ve výši 2 600 623,- Kč bez DPH (po zaokrouhlení), případně upravená o ty změny, které lze očekávat. V šetřeném případě však ani z uzavřené smlouvy, ani z jiných podkladů, které má Úřad k dispozici, nijak nevyplývá, že by se rozsah plnění poskytovaných společností GREPA Networks či cena, kterou zadavatel za tato plnění na základě smlouvy má hradit, měly nějakým způsobem měnit. Nelze tedy dle Úřadu důvodně očekávat žádné změny, o které by měla být předpokládaná hodnota upravena. 

84.         Jelikož předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky měla být stanovena cca ve výši 2 600 000,- Kč bez DPH, nejednalo se o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 písm. a) zákona, jejíž přepokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na služby částce 2 000 000 Kč bez DPH, když předpokládaná hodnota v šetřeném případě tuto hodnotu přesahuje. Veřejná zakázka tedy měla být zadávána v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona.

85.         Úřad na tomto místě nesouhlasí s názorem obviněného, uvedeným v jeho stanovisku k podanému odporu, že finanční závazek uvedený v dohodě o narovnání se týkal poskytování služeb už od roku 2011, když dohoda o narovnání upravuje cenu hrazenou za období od 31. 10. 2016 do 31. 12. 2019. Vymezení předmětu v čl. 1 bodu 1.1. písm. a) dohody o narovnání, za které se obviněný zavázal uhradit za období 38 měsíců částku ve výši 2 000 000 Kč, je přitom obdobné jako ve smlouvě na datové služby k MKDS. Tvrdí-li obviněný, že finanční závazek upravený v dohodě o narovnání zahrnuje i zavádění kamerových bodů a modernizaci nad rámec smlouvy na datové služby k MKDS, pak toto tvrzení neodpovídá vymezení předmětu v cit. ustanovení dohody o narovnání, dle kterého společnost GREPA Networks zajišťovala pro obviněného provoz datových služeb k MKDS, nikoliv zavádění či modernizaci kamerových bodů.

86.         S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť svým postupem zamezil účasti jiných v úvahu přicházejících dodavatelů. Nelze přitom vyloučit možnost, že pokud by obviněný při zadávání veřejné zakázky na služby k MKDS postupoval v zadávacím řízení dle zákona, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů.

87.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 2 odst. 3 zákona zadal veřejnou zakázku na služby k MKDS, tedy pravidelně pořizované služby, mimo zadávací řízení, když nesprávně stanovil předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky, přestože znal skutečnou cenu uhrazenou za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců a měl tedy stanovit předpokládanou hodnotu citované veřejné zakázky postupem dle ust. § 19 odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na ust. § 19 odst. 2 a ust. § 21 odst. 1 písm. a) zákona jako skutečnou cenu uhrazenou obviněným za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, na něž byla zadána veřejná zakázka uvedená ve výroku I. tohoto rozhodnutí, upravenou o změny v množství nebo cenách, které mohl obviněný očekávat během následujících 12 měsíců a přepočítanou za celou dobu trvání smlouvy na služby k MKDS, v důsledku čehož ji byl povinen zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky na služby k MKDS uzavřel smlouvu na datové služby k MKDS.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

88.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

89.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

90.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

91.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 27. 2. 2020, kdy obviněný uzavřel smlouvu na datové služby k MKDS.

92.         Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že  v šetřeném případě promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

93.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

94.         Úřad konstatuje, že podle čl. III bodu 1 smlouvy na datové služby k MKDS činí celková cena poskytovaných služeb 2 000 000 Kč bez DPH. Z registru smluv je pak zřejmé, že celková cena vč. DPH činí 2 420 000 Kč (DPH v tomto případě činí 21%). Z uvedeného plyne, že za spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu lze uložit maximální pokutu v částce ve výši 242 000 Kč.

95.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že ‚soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“’. Soud dále pokračuje tak, že ‚[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).’. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

96.         S ohledem na výše uvedené Úřad dále zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona a které jsou ve vztahu k projednávanému přestupku v souběhu. Úřad v kontextu uvedeného konstatuje, že neshledal přestupky, za které by byl obviněný v minulosti trestán a které by byly v souběhu s právě projednávaným přestupkem.

97.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

98.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

99.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

100.     V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku spáchaného podle výroku II. rozhodnutí Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zajištění řádné hospodářské soutěže, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. U posuzované veřejné zakázky je tedy podstatnou skutečností to, že obviněný zadal předmětnou veřejnou zakázku, aniž by vůbec aplikoval pravidla stanovená v zákoně. Vzhledem k tomu, že obviněný v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty veřejnou zakázku zadal bez provedení zadávacího řízení, přestože byl povinen jej provést, přičemž pro stanovení předpokládané hodnoty měl k dispozici jasné vodítko v podobě obdobného plnění, které realizoval v dřívějších letech, Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako přestupek s vysokou mírou závažnosti.

101.     Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku a uvádí, že nezákonným postupem obviněného došlo k úplné eliminaci okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky a z tohoto pohledu s největší pravděpodobností i k možnému negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky výhodnější, a tudíž že mohl dosáhnout úspory při výdeji veřejných prostředků.

102.     Ve vztahu ke kritériu uvedenému v § 37 písm. c) zákona o přestupcích, podle kterého Úřad při určení druhu trestu a jeho výměry přihlédne k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, Úřad uvádí, že po pečlivém posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech Úřad konstatuje, že neshledal žádné polehčující či přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty.

103.     Při posuzování výše uložené pokuty Úřad dále vycházel z premisy, že pokuta (jak již bylo naznačeno výše) uložená obviněnému za zjištěné porušení zákona má obecně plnit dvě základní funkce, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem – a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v obviněného materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Podle názoru Úřadu je výše uložené pokuty vzhledem k okolnostem případu, kdy obviněný svým jednáním de facto ignoroval zákon a jím stanovená pravidla, čímž omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. jeho postupem mohlo dojít k možnému negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

104.     Dále je třeba akcentovat, že v konečném důsledku se nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

105.     Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta – ať už uložená v jakékoli výši – může jevit jako krajně „nespravedlivá“, a to konkrétně v situaci, kdy by zcela „zmařila“ ekonomickou podstatu pachatele přestupku. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z obsahu výroční zprávy obviněného za rok 2019 umístěné na internetových stránkáchhttps://www.mestojablonec.cz/redakce/index.php?clanek=37045&lanG=cs&xuser=308610698391498376&slozka=37011 vyplývá, že obviněný hospodařil v roce 2019 s majetkem v řádu miliard korun. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze s ohledem na výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

106.     Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační, když Úřad s ohledem na vysokou závažnost spáchaného přestupku uložil obviněnému pokutu cca v jedné třetině hranice zákonné sazby.

107.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

108.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

109.     Podle ust. § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznám vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

110.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

111.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, vycházel Úřad při jejich uložení z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

112.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

113.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

114.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000336.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

  

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží

statutární město Jablonec nad Nisou, Mírové náměstí 3100/19, 467 51 Jablonec nad Nisou

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy