číslo jednací: 29695/2020/322/HSc
spisová značka: R0138/2020/VZ

 

V řízení o rozkladu ze dne 7. 7. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• White & Case, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 07744536, se sídlem Na příkopě 854/14, 110 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0151/2020/VZ, č. j. ÚOHS-19108/2020/544/AHn ze dne 23. 6. 2020 vydanému ve správním řízení zahájeném dne 2. 4. 2020 na návrh navrhovatele z téhož dne, jehož dalším účastníkem je zadavatel –

• Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČO 47609109, se sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha

a vybraný dodavatel –

• HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní služby pro stát ve věci uzavření smlouvy mezi státem a společností ČEZ, a.s. a vyjednávání s Evropskou komisí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2019 pod ev. č. Z2019-035079, ve znění oprav uveřejněných dne 31. 10. 2019, dne 14. 11. 2019 a dne 16. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 196-476261, ve znění oprav uveřejněných dne 31. 10. 2019, dne 15. 11. 2019 a dne 16. 12. 2019,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0151/2020/VZ, č. j. ÚOHS-19108/2020/544/AHn ze dne 23. 6. 2020

 potvrzuji

 

a podaný rozklad

zamítám.

 

Odůvodnění

 

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, obdržel dne 2. 4. 2020 návrh navrhovatele White & Case, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 07744536, se sídlem Na příkopě 854/14, 110 00 Praha, (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČO 47609109, se sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní služby pro stát ve věci uzavření smlouvy mezi státem a společností ČEZ, a.s. a vyjednávání s Evropskou komisí“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2019 pod ev. č. Z2019-035079, ve znění oprav uveřejněných dne 31. 10. 2019, dne 14. 11. 2019 a dne 16. 12. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 196-476261, ve znění oprav uveřejněných dne 31. 10. 2019, dne 15. 11. 2019 a dne 16. 12. 2019 (dále jen „zadávací řízení“).

2.             Dne 2. 4. 2020, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0151/2020/VZ.

3.             Oznámení o zahájení správního řízení a stejnopis návrhu byl doručen zadavateli a vybranému dodavateli HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) dne 6. 4. 2020 přípisem č. j. ÚOHS-10420/2020/544/AHn.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 23. 6. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0151/2020/VZ, č. j. ÚOHS-19108/2020/544/AHn (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl tak, že návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky se zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

5.             Úřad uzavřel, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když se zabýval posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) vybraného dodavatele. Na základě zdůvodnění ze strany vybraného dodavatele pak nebyly naplněny obligatorní důvody pro vyloučení vybraného dodavatele. V otázce případné relevance argumentů vybraného dodavatele Úřad uzavřel, že je pouze na uvážení zadavatele, zda argumentaci ohledně MNNC akceptuje, Úřad do takové úvahy není oprávněn zasahovat.

6.             Úřad posoudil i tvrzené porušení pravidel zadávací dokumentace a zákona a uzavřel, že z „Rámcové poddodavatelské smlouvy” ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem Ashurst1(dále jen „poddodavatelská smlouva“), která byla na základě žádosti zadavatele dle § 46 odst. 1 zákona vysvětlena „Prohlášením poddodavatele“ Ashurst ze dne 3. 2. 2020, které vybraný dodavatel předložil zadavateli spolu se zdůvodněním MNNC (dále jen „prohlášení poddodavatele“), lze vyvodit závazek participace poddodavatele Ashurst na plnění veřejné zakázky. Nabídka vybraného dodavatele tak dle Úřadu splňuje požadavky stanovené v § 83 odst. 1 písm. d) zákona, když obsahuje písemný závazek poddodavatele Ashurst k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v rozsahu prokázání kvalifikace za vybraného dodavatele. Argumentace navrhovatele měla být podpořena toliko tvrzením, že s ohledem na nabízenou cenu nelze takový závazek poddodavatele financovat, což však má být opět pouze otázka posouzení MNNC, která již byla Úřadem vyřešena.

7.             Úřad závěrem uvedl, že neshledal za nutné provedení důkazu vyžádáním údaje o hodinové sazbě sjednané mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem, neboť považoval skutkový stav za dostatečně zjištěný.

III.           Rozklad navrhovatele

8.             Dne 7. 7. 2020 byl Úřadu doručen rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 23. 6. 2020. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9.             Navrhovatel považuje rozhodnutí za nesprávné a nezákonné. Navrhovatel mimo jiné uvádí, že podstata jeho návrhu se nikterak neváže k otázce posuzování MNNC ze strany zadavatele, jak nesprávně shledává Úřad v napadeném rozhodnutí, nýbrž brojí proti porušení povinnosti zadavatele vyloučit vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona v důsledku jím nesplněného pravidla zákona o zapojení poddodavatele v rozsahu jím prokázané kvalifikace a pravidla zadávací dokumentace o poskytování služeb výhradně realizačním týmem.

10.         Navrhovatel tvrdí, že zapojení poddodavatele na bázi „strategického poradenství vyšší úrovně“, jak je definováno v poddodavatelské smlouvě, není dostatečným zapojením dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona. Chybí navíc závazek poskytovat služby na území ČR a v Lucemburku. Argument nízkou nabídkovou cenou pak má tyto závěry pouze podporovat. Stěžejním tak zůstává posouzení, zda se poddodavatel skutečně zavázal k plnění v rozsahu vyžadovaném dle zákona, dle navrhovatele takový závazek z poddodavatelské smlouvy neplyne.

11.         Zdůvodnění MNNC poskytnuté vybraným dodavatelem pak má být dle navrhovatele v rozporu s pravidlem zadávací dokumentace o poskytování služeb výhradně členy realizačního týmu, protože uvedené osoby poddodavatele Ashurst sídlí v Londýně a Paříži.

12.         Navrhovatel dále tvrdí, že vybraný dodavatel v průběhu zadávacího řízení nepřípustně změnil svou nabídku prostřednictvím zdůvodnění MNNC, ke kterému přiložil prohlášení poddodavatele Ashurst k obsahu jeho závazku, neboť z tohoto prohlášení plyne jiný obsah závazku poddodavatele, než ze smlouvy.

Závěr rozkladu

13.         Navrhovatel navrhuje předsedovi Úřadu, aby napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

14.         Zadavatel podal dne 14. 7. 2020 k rozkladu navrhovatele své vyjádření, v němž tvrdí, že námitky navrhovatele spočívají toliko na domněnkách o budoucí nemožnosti plnění poddodavatelské smlouvy v souladu se zadávacími podmínkami bez relevantních důkazů.

15.         Zadavatel tvrdí, že ze své pozice postavil najisto otázku zapojení poddodavatel Ashurst do plnění veřejné zakázky a shledal, že toto zapojení bude v souladu se zadávacími podmínkami.

16.         Doplnění prohlášení poddodavatele považuje zadavatel za pouhé vysvětlení poddodavatelské smlouvy a nikoliv za změnu nabídky.

17.         Závěrem zadavatel navrhuje, aby rozklad navrhovatele byl zamítnut a napadené rozhodnutí aby bylo v plném rozsahu potvrzeno.

V.            Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele

18.         Vybraný dodavatel podal dne 14. 7. 2020 k rozkladu navrhovatele vyjádření. Předně tvrdí, že argumentace navrhovatele týkající se nepřípustné změny nabídky je novým tvrzením, které nebylo uvedeno v námitkách, proto by k němu nemělo být přihlíženo.

19.         K námitce rozporu nabídky s § 83 odst. 1 písm. d) zákona uvádí, že zadavatel nestanovil žádné konkrétní podmínky a požadavky na zapojení jednotlivých členů realizačního týmu, naopak z jeho vyjádření plyne, že je připuštěno i zapojení širšího týmu osob v rámci plnění veřejné zakázky. Proto je zapojení právníků z bruselské pobočky dle názoru vybraného dodavatele zcela v souladu se zadávacími podmínkami. Vybraný dodavatel navíc předložil zadavateli prohlášení poddodavatele, jímž závazně interpretoval, co bylo myšleno „strategickým poradenstvím vyšší úrovně“, toto prohlášení pak bylo pouze objasněním nabídky ve smyslu § 46 zákona.

20.         Vybraný dodavatel závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že napadané rozhodnutí potvrzuje a rozklad navrhovatele zamítá.

VI.          Řízení o rozkladu

21.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

23.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke změně nebo zrušení napadeného rozhodnutí.

VII.        K námitkám rozkladu

Dotčená právní úprava

24.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

25.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

26.         Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

27.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

28.         Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

29.         Podle § 83 odst. 1 zákona dodavatel může prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou,

b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona jinou osobou a

d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

30.         Podle § 83 odst. 2 zákona se má za to, že požadavek podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona je splněn, pokud obsahem písemného závazku jiné osoby je společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem. Prokazuje-li však dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

K námitce týkající se povinnosti zadavatele vyloučit vybraného dodavatele

31.         Povinnost vyloučit vybraného dodavatele ukládá zadavateli § 48 odst. 8 zákona mimo jiné v případě, že údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. V případě, že v nabídce účastníka zadávacího řízení některé požadované dokumenty chybí nebo se v předložených dokumentech vyskytují určité nejasnosti nebo nesrovnalosti, má zadavatel před případným vyloučením možnost požadovat po účastníkovi dle § 46 zákona objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Pokud není takové objasnění či doplnění ve stanovené přiměřené lhůtě dodáno, případně pokud ani po jeho dodání nesplňují předmětné údaje, doklady, vzorky nebo modely zadávací podmínky, je zadavatel povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

32.         V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že posouzení souladu nabídky se zákonem a požadavky zadavatele obsaženými v zadávacích podmínkách je úkolem zadavatele v rámci posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Toto posouzení může zadavatel provést před nebo i po hodnocení nabídek (srov. § 39 zákona). V případě potřeby je zadavatel oprávněn dle § 46 odst. 1 zákona požadovat, aby účastník zadávacího řízení objasnil předložené údaje. Veškeré tyto kroky jsou do jisté míry odbornou činností zadavatele, kterou provádí předepsané postupy, zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Úřad tak je potom v rámci své přezkumné činnosti oprávněn přezkoumat postup zadavatele při posuzování souladu nabídky vybraného dodavatele se zákonem a zadávacími podmínkami (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2010, č. j. 62 Ca 11/2009-46)

33.         V posuzovaném případě, jak plyne ze zjištění skutkového stavu učiněných Úřadem v napadeném rozhodnutí, vybraný dodavatel využil možnost prokázat část technické kvalifikace požadované zadavatelem spočívající v předložení seznamu významných služeb dle § 83 zákona prostřednictvím poddodavatele Ashurst, přičemž za účelem prokázání této části kvalifikace ve své nabídce předložil poddodavatelskou smlouvu. Zadavatel následně po obdržení nabídky vybraného dodavatele zaslal tomuto žádost o zdůvodnění MNNC, v níž kromě zdůvodnění MNNC žádal o vysvětlení pochybností, které pojal v otázce, zda není poddodavatelská smlouva předložená v nabídce v rozporu s článkem 5.6.2 zadávací dokumentace („prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ vztahující se k takové osobě, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje“). Tyto pochybnosti plynuly zejména z formulace čl. II odst. 4 poddodavatelské smlouvy, dle které měl poddodavatel poskytovat vybranému dodavateli pouze strategické poradenství vyšší úrovně a dále zde byl deklarován záměr poskytovat tuto podporu pouze ze svých kanceláří, jednání na území ČR se měl účastnit pouze výjimečně a pod podmínkou, že bude dosaženo samostatné dohody ohledně hrazení výloh na cestovné a ubytování. Zadavatel proto požadoval ve smyslu § 46 odst. 1 zákona objasnění či doplnění poddodavatelské smlouvy, konkrétně potvrzení, že poddodavatelé budou plnit veřejnou zakázku v rozsahu prokázání technické kvalifikace a že se budou účastnit jednání na všech místech plnění veřejné zakázky (ČR, Brusel, Lucemburk).

34.         Na základě výzvy zadavatele ze dne 22. 1. 2020 potvrdil vybraný dodavatel dopisem ze dne 3. 2. 2020 (zdůvodnění MNNC), že na plnění veřejné zakázky se bude v potřebné míře spolupodílet i poddodavatel Ashurst. Vybraný dodavatel předložil současně prohlášení poddodavatele o tom, že se bude podílet se na plnění Veřejné zakázky v rozsahu prokázání technické kvalifikace. Zadavatel následně uzavřel, že nabídka vybraného dodavatele odpovídá zadávacím podmínkám, což vyplývá z protokolu o jednání komise ze dne 10. 2. 2020, a dne 24. 2. 2020 rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

35.         Úřad v napadeném rozhodnutí shora popsaný postup přezkoumal s tím, že odkázal na možnost navrhovatele postupovat dle § 46 odst. 1 zákona v případě nejasností obsažených v nabídce a současně odkázal na možnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele pouze v případě zákonem aprobovaných důvodů. Úřad následně přezkoumal poddodavatelskou smlouvu i prohlášení poddodavatele a uzavřel, že spolu tvoří jeden celek, z něhož lze vyvodit závazek participace poddodavatel Ashurst na plnění předmětu veřejné zakázky. V této souvislosti Úřad poukázal na skutečnost, že navrhovatel staví své tvrzení o nedostatečném zapojení poddodavatel Ashurst pouze na nemožnosti veřejnou zakázku splnit v daném rozsahu za nabídnutou cenu. Otázku MNNC však Úřad v napadeném rozhodnutí rovněž vypořádal a konstatoval, že zadavatel není povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit i v případě, že MNNC byla zjištěna.

36.         Navrhovatel v podaném rozkladu trvá na tom, že vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce a zdůvodnění MNNC údaje v rozporu s pravidlem zadávací dokumentace o výhradním poskytování poradenské činnosti členy realizačního týmu a v rozporu s pravidlem zapojení poddodavatele v rozsahu prokázané kvalifikace. Navrhovatel poukazuje na znění čl. II. 1 a současně na znění čl. II. 4 poddodavatelské smlouvy (srov. bod 86 napadeného rozhodnutí) a uzavírá, že poddodavatel Ashurst se zavázal poskytovat vybranému dodavateli pouze „strategické poradenství vyšší úrovně“ za současné absence závazku poddodavatele Ashurst podílet se na poskytování podpory na území České republiky. Takový závazek pak dle navrhovatele koresponduje s nízkou cenou nabídnutou vybraným dodavatelem a Úřad pochybil, pokud tvrzení o nízké ceně zohlednil pouze v rámci posouzení MNNC a nikoliv jako podpůrný důkaz k tvrzení, že zapojení poddodavatele v souladu se zadávacími podmínkami není ekonomicky možné. Na tomto místě lze poznamenat, že pochybnosti vzešlé ze znění poddodavatelské smlouvy a prohlášení poddodavatele vznáší navrhovatel až v rozkladu, ačkoliv se se zněním uvedených dokumentů seznámil již v průběhu řízení před Úřadem, nejpozději nahlížením do správního spisu učiněným dne 29. 5. 2020. V této souvislosti je nutno odkázat na § 82 odst. 4 správního řádu, dle něhož lze k novým skutečnostem obsaženým v odvolání (zde rozkladu) přihlížet pouze tehdy, pokud nemohly být uplatněny dříve. Avšak s ohledem na skutečnost, že obsah uvedených dokumentů byl v řízení před Úřadem posuzován, neboť jej pro podporu svých tvrzení uváděl zadavatel a vybraný dodavatel, je namístě, aby se předseda Úřadu těmito skutečnostmi zabýval rovněž.

37.         K otázce prokázání kvalifikace prostřednictvím subdodavatele se vyjadřuje i navrhovatelem uváděný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. 3 As 204/2014, který se vyjadřuje k úpravě dle ZVZ, avšak je plně použitelný i v poměrech zákona stávajícího. Z uvedeného rozsudku se podává následující: „Pokud podle shora citovaného ustanovení zákona o veřejných zakázkách má ze subdodavatelské smlouvy vyplývat „závazek subdodavatele“, je primárně třeba, aby subdodavatelská smlouva vůbec obsahovala nějakou jasně vymezenou kvalifikační dovednost (schopnost, licenci, zkušenost) a reálný platný závazek k jejímu plnění. Subdodavatelská smlouva proto vždy musí splňovat minimálně obecné požadavky na platnost právních úkonů. To znamená, že kromě obecných požadavků na platnost právního úkonu musí subdodavatelská smlouva být dostatečně určitá a srozumitelná. Mimo těchto minimálních požadavků je však třeba trvat také na tom, aby formulace takové smlouvy byla natolik konkrétní, že z ní bude zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím subdodavatele.“ Dále se v uvedeném rozsudku uvádí: „Požadavek na zcela detailní a komplexní úpravu subdodavatelských vztahů ve smlouvě, kterou je prokazováno splnění části kvalifikace subdodavatelem za dodavatele, z rozsudku krajského soudu rozhodně nevyplývá a nelze jej dovodit ani z výše vyslovených závěrů Nejvyššího správního soudu. Zcela detailní úprava celého subdodavatelského vztahu ve smlouvě, jíž se prokazuje splnění části kvalifikace subdodavatelsky, není nezbytná. To však neznamená, že není třeba trvat na tom, aby závazky v subdodavatelské smlouvě byly konkretizovány alespoň do té míry, aby vyhověly výše dovozeným kritériím a vždy také podmínkám konkrétní veřejné zakázky.“

38.         V předmětné poddodavatelské smlouvě, kterou vybraný dodavatel předložil spolu s doklady o splnění kvalifikačních kritérií, bylo jasně specifikováno, jaká část technických kvalifikačních předpokladů bude prostřednictvím poddodavatele prokazována a které konkrétní osoby budou tvořit realizační tým vybraného dodavatele (čl. I poddodavatelské smlouvy). V čl. II poddodavatelské smlouvy je pak uvedena obecná proklamace o podílu poddodavatele Ashurst na plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém vybraný dodavatel prokázal jeho prostřednictvím splnění kvalifikace, a dále konkrétní právní služby, které mají být součástí plnění vybraného dodavatele, a dále je specifikován předmět plnění, kterým má být poskytnutí komplexní právní podpory při přípravě a uzavření prováděcích smluv včetně související podpory při projednání s dalšími dotčenými subjekty a další potřebné podpory při její realizaci. V těchto aspektech dle předsedy Úřadu poddodavatelská smlouva vyhovuje požadavkům stanoveným ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu, neboť ze smlouvy je zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím poddodavatele a rovněž je uveden poměrně konkrétní popis právních služeb, které se poddodavatel zavazuje vybranému dodavateli poskytnout, který v podstatě kopíruje popis právních služeb dle rámcové dohody o poskytování poradenských služeb, jejíž návrh tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále také jen „rámcová dohoda na VZ“). Smlouva obsahuje i ujednání o ceně právních služeb (ačkoliv jeho konkrétní znění není z předložené poddodavatelské smlouvy patrné) a době a místě dodání. Znění poddodavatelské smlouvy tak naplňuje judikaturou dovozená kritéria s tím, že platí, že zcela detailní úprava celého poddodavatelského vztahu ve smlouvě není nezbytná. S ohledem na skutečnost, že samotná rámcová dohoda na VZ nemá dosud zcela známý rozsah a její předmět je specifikován poměrně obecně jako „poskytnutí komplexní právní podpory při přípravě a uzavření prováděcích smluv, včetně související podpory při projednání s dalšími dotčenými subjekty a další potřebné podpory při její realizaci“, není možné ani zcela přesně specifikovat závazky poddodavatele Ashurst z poddodavatelské smlouvy.

39.         Nelze však opominout ani ujednání čl. II. 4 poddodavatelské smlouvy, který hovoří o způsobu poskytování služeb poddodavatele vybranému dodavateli, kdy nejasně se může jevit zejména ujednání, dle něhož bude poddodavatel Ashurst poskytovat pouze strategické poradenství vyšší úrovně a současně je zde uveden záměr, že služby budou poskytovány z kanceláří poddodavatel Ashurst v Londýně, Paříži a Bruselu a pouze výjimečně na území České republiky se současnou úhradou cestovních výloh. Uvedené ujednání ostatně shledal v kontextu zbytku poddodavatelské smlouvy nejasným i zadavatel a v souladu s § 46 odst. 1 zákona vyzval žádostí ze dne 22. 1. 2020 vybraného dodavatele k objasnění či doplnění poddodavatelské smlouvy ve formě potvrzení, z něhož by vyplývalo, že poddodavatel bude plnit veřejnou zakázku v rozsahu prokázání technické kvalifikace, a že se bude účastnit jednání na všech místech plnění veřejné zakázky (ČR, Brusel, Lucemburk). K uvedené výzvě předložil vybraný dodavatel prohlášení poddodavatele, v němž poddodavatel Ashurst uvedl, že potvrzuje, že se bude podílet na plnění veřejné zakázky v rozsahu prokázání technické kvalifikace, jak je uvedeno v čl. II. 1 poddodavatelské smlouvy prostřednictvím členů realizačního týmu uvedených v čl. I. 8 poddodavatelské smlouvy, a to v rozsahu potřebném k řádné realizaci veřejné zakázky s tím, že vybraný dodavatel získá veškeré specifické know-how  a členové realizačního týmu se budou účastnit jednání v místech plnění veřejné zakázky v potřebném rozsahu. Na základě uvedeného prohlášení poddodavatele zadavatel konstatoval, že vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky.

40.         Z prohlášení poddodavatele jednoznačně plyne, že poddodavatel Ashurst potvrzuje splnění závazku, k němuž se zavázal již v samotné poddodavatelské smlouvě, neboť v prohlášení odkazuje na její konkrétní ujednání. Prohlášení o plnění v rozsahu potřebném k řádné realizaci veřejné zakázky a poskytnutí specifického know-how pak rovněž koresponduje s čl. II. 2 poddodavatelské smlouvy, dle kterého se poddodavatel Ashurst zavázal k poskytnutí komplexní právní podpory při přípravě a uzavření prováděcích smluv včetně související podpory při projednání s dalšími dotčenými subjekty a další potřebné podpory při její realizaci. Ani prohlášení o účasti členů realizačního týmu z kanceláře poddodavatele Ashurst na jednáních v místech plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém bude taková účast účelná a nezbytná pro řádnou realizaci veřejné zakázky, není v rozporu s ujednáními poddodavatelské smlouvy. Předně z poddodavatelské smlouvy plyne závazek poddodavatele Ashurst k poskytnutí právních služeb v rámci předmětu plnění veřejné zakázky prostřednictvím osob uvedených v čl. I. 8 poddodavatelské smlouvy, přičemž jako místo plnění veřejné zakázky je v zadávací dokumentaci uvedena Česká republika, Brusel a Lucemburk. Ujednání obsažené v čl. II. 4 poddodavatelské smlouvy ohledně místa poskytování služeb je uvozeno pouze jako záměr primárně poskytovat právní služby prostřednictvím zahraničních poboček s tím, že poskytování služeb na území České republiky je podmíněno úhradou cestovních výloh. Lze tedy uzavřít, že prohlášení poddodavatele specifikuje a upřesňuje závazek, který již sám byl založen poddodavatelskou smlouvou a není se zněním uvedené poddodavatelské smlouvy v rozporu.

41.         Zadavatel tak při posuzování skutečnosti, zda nabídka vybraného dodavatele splňovala zadávací podmínky veřejné zakázky a pravidlo o zapojení poddodavatele v rozsahu jím prokázané kvalifikace dle § 83 zákona postupoval zcela v souladu se zákonem, když se zabýval otázkou, zda z poddodavatelské smlouvy vyplývá závazek poddodavatele Ashurst poskytnout plnění určené k plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém prokázal kvalifikaci za vybraného dodavatele. S ohledem na pochybnosti, které zadavateli při interpretaci poddodavatelské smlouvy vyplynuly, postupoval zadavatel v souladu s § 46 zákona a vyzval vybraného dodavatele k objasnění poddodavatelské smlouvy, resp. k objasnění obsahu závazku poddodavatele Ashurst. Na základě předloženého prohlášení poddodavatele pak zadavatel uzavřel, že závazek poddodavatele odpovídá zákonným požadavkům a požadavkům stanoveným zadávacími podmínkami. Tento závěr není nijak excesivní, neboť poddodavatelská smlouva (po vysvětlení jejího obsahu prostřednictvím prohlášení poddodavatele, které plně na obsah poddodavatelské smlouvy odkazuje) je s ohledem na poměrně obecnou specifikaci samotné veřejné zakázky dostatečně určitá, srozumitelná a jasně stanoví, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána prostřednictvím poddodavatele.

42.         Co se týče jednotlivých konkrétních ujednání poddodavatelské smlouvy a prohlášení poddodavatele a jejich souladu s požadavky zadávací dokumentace, je nutno uzavřít, že z rámcové dohody na VZ neplyne, jakým konkrétním podílem se mají jednotliví členové realizačního týmu účastnit plnění veřejné zakázky, ani jakým způsobem mají svou část plnění poskytovat. Z povahy plnění přitom jednoznačně plyne, že tato ani přesné určení konkrétního podílu zapojení, resp. využití zkušeností jednotlivých členů realizačního týmu při plnění veřejné zakázky, neumožňuje a současně že způsob poskytování plnění předmětu veřejné zakázky je značně variabilní s ohledem na různé možnosti komunikace. Je pak nutno vycházet z celého znění poddodavatelské smlouvy, v níž se v čl. II. 1 poddodavatel Ashurs jednoznačně zavazuje k podílu na plnění předmětu veřejné zakázky v rozsahu prokázání kvalifikace a prostřednictvím osob uvedených v realizačním týmu. Ani označení služeb použité v čl. II. 4 poddodavatelské smlouvy, tedy „strategické poradenství vyšší úrovně“ není primárně s popisem předmětu plnění dle rámcové dohody na VZ v rozporu. Je třeba reflektovat, že reference poskytnuté poddodavatelem Ashurst směřují právě ke specifikům veřejné zakázky, tedy ke zkušenostem s právními službami v oblasti energetiky, lze tedy jeho zapojení očekávat právě tam, kde se tato specifika budou projevovat, nikoliv ve všech částech plnění veřejné zakázky. Pokud pak bylo vysvětleno, že pod uvedeným pojmem (strategické poradenství vyšší úrovně) je nutno rozumět přenos veškerého specifického know-how, nenachází zde předseda Úřadu důvod pro závěr o rozporu nabídky vybraného dodavatele s požadavky zákona a zadávacími podmínkami.

43.         Požadavek na stanovení konkrétní míry zapojení poddodavatele Ashurst pak navíc nekoresponduje se skutečností, že není znám ani konkrétní hodinový rozsah plnění veřejné zakázky. Samotný předmět plnění veřejné zakázky je navíc specifikován pouze obecně jako „právní podpora při jednáních” a nestanoví, do jaké míry zadavatel požaduje účast jednotlivých členů realizačního týmu na příslušných jednáních, tedy např. minimálně kolik členů realizačního týmu se jich vždy musí povinně účastnit či s jakou časovou dotací je vyžadována účast jednotlivých členů realizačního týmu na těchto jednáních apod. (srov. bod 113 napadeného rozhodnutí).

44.         Co se týče případných pochybností o následném způsobu plnění veřejné zakázky ze strany vybraného dodavatele, lze v této souvislosti odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2016, č. j. 30 Af 74/2014 – 535, který se rovněž zabýval tvrzením, že vybraný dodavatel neposkytne zadavateli řádné plnění dle zadávacích podmínek. Krajský soud v Brně zde uzavřel následující: „Podpisem kupní smlouvy se tak Siemens zavázal k dodání přesně takového přístroje, který zadavatel požadoval. To, jakým způsobem ke splnění smlouvy nakonec dojde, již není rozhodné, když samozřejmě nelze vyloučit ani případné uplatnění nároků z odpovědnosti za vady, které je ostatně při plnění kupních smluv zcela běžné. (…) podstatou této stránky věci bylo posouzení souladu nabídky uchazeče s technickými požadavky zadavatele a nikoli posouzení konkrétního následně zvoleného řešení.“ Je tedy zřejmé, že případné pochybnosti o tom, zda skutečně bude poddodavatel Ashurst plnit svůj závazek v takovém rozsahu, v jakém prokázal kvalifikaci za vybraného dodavatele, nemají vliv na posouzení souladu nabídky vybraného dodavatele se zadávacími podmínkami a zákonem. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona lze totiž vyloučit dodavatele (v případě vybraného dodavatele je zde stanovena povinnost vyloučení) pouze pokud předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky, nikoliv pokud případně hrozí následná realizace veřejné zakázky v rozporu s jejími podmínkami. Požadavek navrhovatele, aby si Úřad v projednávané věci vyžádal údaje o hodinové sazbě sjednané mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem Ashurst, pak nevede k objasnění obsahu závazku poddodavatele, ale toliko k případnému objasnění, v jakém časovém objemu by bylo možno využít služeb poddodavatele, což je však informace vztahující se již k samotnému plnění veřejné zakázky a nikoliv k souladu nabídky se zadávacími podmínkami a zákonem.

45.         Na základě shora uvedeného tedy předseda Úřadu uzavřel, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když řádně přezkoumal, zda nabídka vybraného dodavatele splnila zadávací podmínky veřejné zakázky a pravidlo o zapojení poddodavatele v rozsahu jím prokázané kvalifikace dle § 83 zákona s tím, že případnou nejasnost zadavatel odstranil postupem dle § 46 zákona. Ze zjištěných skutečností nevyplývá, že by zadavatel svůj závěr učinil s opomenutím některých podstatných aspektů a jeho závěr rovněž koresponduje s požadavky vyjádřenými v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. 3 As 204/2014. Zadavatel nebyl tedy v konkrétním případě povinen vybraného dodavatele podle § 48 odst. 8 v návaznosti na § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

K námitce rozporu s čl. IX.1(a) Rámcové dohody

46.         Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel v rámci zdůvodnění MNNC ze dne 3. 2. 2020 uvedl, že bude poskytovat služby prostřednictvím advokátů bruselské pobočky poddodavatele Ashurst, což však není žádná z osob uvedených v realizačním týmu. Dle navrhovatele je tak zjevné, že dojde k porušení čl. IX.1(a) rámcové dohody na VZ, dle kterého má být poradenská činnost poskytována výhradně členy realizačního týmu.

47.         K otázce, jak bude skutečně v budoucnu probíhat plnění poddodavatele Ashurst z poddodavatelské smlouvy lze vycházet ze závěrů uvedených v bodě 44 tohoto rozhodnutí a uzavřít, že i zde se nejedná o posouzení souladu nabídky se zadávacími podmínkami a zákonem, ale o případné pochybnosti o následném způsobu plnění veřejné zakázky. Přitom je nutno vycházet ze znění nabídky, jejíž součástí je poddodavatelská smlouva, z níž dle čl. II. 1 ve spojení s čl. I. 8  jasně vyplývá, které osoby budou součástí realizačního týmu a tedy poskytovat plnění za poddodavatele Ashurst. Pochybnosti navrhovatele o případném plnění veřejné zakázky jinými osobami tak neplynou ze znění samotné nabídky, ale toliko z výše nabídkové ceny, která dle názoru navrhovatele nemůže pokrývat případné cestovní náhrady pracovníků poddodavatel Ashurst uvedených v čl. I. 8 poddodavatelské smlouvy. Jak je však konstatováno i v napadeném rozhodnutí, je v případě MNNC zcela na uvážení zadavatele, zda vybraného dodavatele s ohledem na obsah jeho zdůvodnění MNNC v zadávacím řízení ponechá, přičemž do svých úvah musí zadavatel nutně zahrnout i případná rizika týkající se existence MNNC. Postup, který zákon vyžaduje v případě posouzení MNNC, pak zadavatel v plném rozsahu dodržel.

48.         Je tedy zřejmé, že ani případné pochybnosti o následném způsobu realizace plnění veřejné zakázky s ohledem na financování cestovních nákladů pracovníků poddodavatele Ashurst nemohou vést k závěru o povinnosti zadavatele vybraného dodavatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8 v návaznosti na § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

K námitce nepřípustné změny nabídky

49.         Navrhovatel tvrdí, že prohlášením poddodavatele došlo ke změně nabídky vybraného dodavatele, neboť v původní poddodavatelské smlouvě se poddodavatel Ashurst zavázal pouze k poskytnutí strategického poradenství vyšší úrovně a poskytování plnění v Londýně, Paříži a Bruselu, zatímco v prohlášení poddodavatele byl jeho závazek rozšířen na přenos veškerého specifického know-how a místo plnění bylo rozšířeno i na Českou republiku. Navrhovatel tvrdí, že se jedná o materiální změnu nabídky ve smyslu rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc.

50.         Předně je třeba uvést, že námitku změny nabídky uvádí navrhovatel až v rámci rozkladu. Současně je však z námitek navrhovatele podaných dne 9. 3. 2020 patrno, že v době podání námitek neměl navrhovatel k dispozici zdůvodnění vybraného dodavatele k MNNC ze dne 3. 2. 2020, a tedy ani znění poddodavatelské smlouvy a prohlášení poddodavatele. Na tyto dokumenty pak odkazuje zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 24. 3. 2020, avšak z textu rozhodnutí není patrno, že by předmětné listiny byly jeho přílohou. S uvedenými listinami se navrhovatel seznámil nebo mohl seznámit nejpozději při nahlížení do správního spisu dne 29. 5. 2020. V této souvislosti je nutno opětovně odkázat na § 82 odst. 4 správního řádu (srov. bod 36 tohoto rozhodnutí). Předseda Úřadu se však námitkou změny nabídky i přes pochybnosti o její přípustnosti zabýval, avšak dospěl k závěru, že není důvodná.

51.         Jak je konstatováno v bodě 40 tohoto rozhodnutí, prohlášení poddodavatele není v rozporu s poddodavatelskou smlouvou v tom smyslu, že by v prohlášení poddodavatele byly uvedeny závazky, které poddodavatelská smlouva vůbec neobsahovala. V čl. II.2 poddodavatelské smlouvy se poddodavatel Ashurst zavázal k poskytnutí komplexní právní podpory při přípravě a uzavření prováděcích smluv včetně související podpory při projednání s dalšími dotčenými subjekty a další potřebné podpory při její realizaci, tedy k témuž závazku, který je specifikován v rámcové dohodě na VZ; místem dodání je sjednáno sídlo vybraného dodavatele. Primárně tedy již z poddodavatelské smlouvy plyne závazek popsaný v prohlášení poddodavatele, ačkoliv ujednání obsažené v čl. II. 4 poddodavatelské smlouvy mohlo vnést do obsahu závazku nejasnosti, které však byly prohlášením poddodavatele odstraněny. Předseda Úřadu tak neshledává v prohlášení poddodavatele materiální změnu nabídky, neboť se jednalo pouze o „vysvětlení něčeho, co původně mohlo být chápáno různými způsoby“, jak přesně uvádí navrhovatelem citované rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 8. 2019, č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

52.         Ačkoliv rozklad navrhovatele neobsahuje žádné námitky týkající se právního posouzení MNNC, kterou měl předložit vybraný dodavatel, přičemž rozpor s postupem zadavatele ve věci MNNC byl původním nosným důvodem námitek navrhovatele, je na místě se stručně vyjádřit i k této problematice.

53.         Jak je správně konstatováno v napadeném rozhodnutí, je to zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou mimořádně nízkou nabídkovou cenou a pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení. V posuzovaném případě se zadavatel MNNC vybraného dodavatele řádně zabýval, neshledal důvody pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele a na základě zdůvodnění vybraného dodavatele se rozhodl jeho nabídku v zadávacím řízení ponechat. Tento postup je plně v souladu se zákonem a Úřad není oprávněn do takové úvahy zadavatele zasahovat. Lze tak v plném rozsahu odkázat na závěry napadeného rozhodnutí obsažené v jeho bodech 92 – 103, se kterými se předseda Úřadu ztotožňuje.

Shrnutí

54.         S ohledem na shora uvedená východiska, na závěry obsažené v napadeném rozhodnutí Úřadu a rovněž s ohledem na vypořádání námitek rozkladu navrhovatele jsem dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vybraného dodavatele nevyloučil pro rozpor jeho nabídky se zadávacími podmínkami a úpravou obsaženou v § 83 odst. 2 zákona. Zadavatel postupoval zákonným způsobem, když nabídku vybraného dodavatele podrobně posoudil, zabýval se specifikací obsahu závazku poddodavatele Ashurst vyplývajícího z poddodavatelské smlouvy a shledanou nejasnost odstranil postupem dle § 46 zákona. Poddodavatelská smlouva ve znění prohlášení poddodavatele je dostatečně určitá a srozumitelná s ohledem na obdobnou úpravu závazku obsaženou v rámcové dohodě na VZ a je z ní rovněž zřejmé, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za vybraného dodavatele prokázána prostřednictvím poddodavatele Ashurst. Současně jsem uzavřel, že poddodavatelská smlouva a prohlášení poddodavatele nejsou v rozporu a v případě prohlášení poddodavatele se tak jedná pouze o vysvětlení, jaký je přesně závazek plynoucí z poddodavatelské smlouvy a nikoliv o materiální změnu nabídky. Případné námitky obsahující tvrzení, že vybraný dodavatel nebude schopen veřejnou zakázku realizovat v souladu se zadávacími podmínkami, byly odmítnuty s tím, že případná rizika plynoucí z MNNC musí posoudit v plném rozsahu zadavatel a současně s tím, že se nejedná o námitky týkající se nesouladu nabídky se zadávacími podmínkami a zákonem.  

VIII.      Závěr

55.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zohlednění námitek navrhovatele, na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodnutí o zamítnutí návrhu v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.  Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

  

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 1039/32, 110 00 Praha

2. White & Case, s.r.o., advokátní kancelář, Na příkopě 854/14, 110 00 Praha

3. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy