číslo jednací: 19868/2020/542/MDb
spisová značka: S0257/2020/VZ

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

1.             Obviněný – obec Jablůnka, IČO 00303852, se sídlem Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 1. 2020 s vybraným dodavatelem – COMMODUM, spol. s r.o., IČO 46577238, se sídlem Valašská Bystřice 225, 756 27 Valašská Bystřice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Jablůnka – doplnění kanalizace“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“), smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle článku II. „SPECIFIKACE DÍLA“ smlouvy o dílo „provedení, dodání a zajištění všech činností, prací, služeb, věcí a dodávek, nutných k realizaci díla ,Jablůnka – doplnění kanalizace‘ specifikované v projektové dokumentaci“.

3.             Dle článku V. „CENA ZA DÍLO, PLATEBNÍ PODMÍNKY“ smlouvy o dílo byla cena díla stanovena ve výši 5 650 569,00 Kč bez DPH.

4.             Z profilu zadavatele, dostupného na internetové stránce https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-jablunka_2210/jablunka-doplneni-kanalizace_31992/, vyplývá, že smlouva o dílo zde byla uveřejněna dne 29. 2. 2020.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 3. 3. 2020 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky malého rozsahu. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou. Po jejím přezkoumání dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, a proto vydává tento příkaz.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

8.             Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

9.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

10.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Právní posouzení

11.         Úřad předně obecně uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí již předchozí právní úpravy a byla zavedena na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.) s účinností od 1. 4. 2012.

12.         Úřad dále uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovením § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy. Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek. V případě veřejné zakázky malého rozsahu (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) přitom toto uveřejnění může představovat jedinou možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti).

13.         Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.

14.         Úřad konstatuje, že v šetřeném případě došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem dne 28. 1. 2020. Cena plnění uvedená v článku V. „CENA ZA DÍLO, PLATEBNÍ PODMÍNKY“ smlouvy o dílo byla stanovena ve výši 5 650 569,00 Kč bez DPH. S ohledem na požadavky obsažené v § 219 odst. 1 zákona byl tedy zadavatel povinen uveřejnit smlouvu o dílo na svém profilu do 15 dnů od jejího uzavření. Podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (v šetřeném případě dnem následujícím po dni uzavření smlouvy o dílo, tj. dnem 29. 1. 2020). S ohledem na uvedené byl tedy zadavatel povinen uveřejnit předmětnou smlouvu o dílo na svém profilu nejpozději dne 12. 2. 2020. Z profilu zadavatele však vyplývá, že smlouva o dílo zde byla uveřejněna až dne 29. 2. 2020.

15.         Úřad k šetřené veřejné zakázce dále uvádí, že na šetřenou veřejnou zakázku se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný předmětnou smlouvu (s cenou plnění přesahující částku 500 000 Kč bez DPH) neuveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv [zákon o registru smluv]), a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušnou smlouvu včetně jejích příloh, změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření.

16.         Z hlediska formální stránky přestupku je u šetřené veřejné zakázky nutné naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se veřejný zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

17.         Jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 zákona, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.

18.         Na základě Úřadem provedeného přezkumu tak bylo zjištěno, že obviněný neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu o dílo v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 12. 2. 2020, ale učinil tak až dne 29. 2. 2020. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 zákona týkající se uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků nejpozději do 15 dnů od uzavření příslušné smlouvy.

19.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, když v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, čímž se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

20.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak bylo konstatováno výše.

21.         Ještě než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

22.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

23.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

24.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 13. 2. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo v celém jejím znění na profilu zadavatele. Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu doručeného Úřadu dne 3. 3. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu.

25.         Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že k uplynutí zákonné lhůty pro zahájení řízení o přestupku tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla a promlčecí lhůta (a to jak objektivní, tak subjektivní) neuplynula.

26.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

27.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

28.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

29.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu, pozn. Úřadu).

30.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

31.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

32.         Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, tedy Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.

33.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

34.         Coby polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že obviněný, ač po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění předmětné smlouvy, smlouvu o dílo na svém profilu uveřejnil, a to dne 29. 2. 2020, přičemž předmětnou smlouvu uveřejnil ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. K uvedenému Úřad dále konstatuje, že obviněný uveřejnil smlouvu o dílo na profilu zadavatele pouze necelé tři týdny po uplynutí zákonné lhůty, tudíž kontrola ze strany veřejnosti, přispívající k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků, byla v daném případě limitována minimálně.

35.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

36.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2020[1] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2020 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 39 498 100 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného, neboť uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtovým příjmům zcela marginální.

37.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

38.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.

39.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Obec Jablůnka, Jablůnka 365, 756 23 Jablůnka

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy