číslo jednací: 03617/2020/532/DKu
spisová značka: S0451/2019/VZ

Spisová značka:
ÚOHS-S0451/2019/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-03617/2020/532/DKu		Brno: 31. ledna 2020

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 12. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6,
• navrhovatel – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní podpora a služby akce Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“ v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-014733, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 3. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 086-207763.

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Právní podpora a služby akce Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“ v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-014733, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 3. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 086-207763 pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to tím, že postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 129 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když navrhovatele – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – coby účastníka zadávacího řízení vyloučil z další účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že navrhovatel nesplňuje zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace dle bodu 7. 3. a) iii) zadávací dokumentace, aniž by měl zadavatel postaveno najisto, že navrhovatel splnění technické kvalifikace neprokázal, jelikož řádně neposoudil všechny skutečnosti uvedené v „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 29. 8. 2019, když neposoudil skutečnost, že k uzavření smluvního závazku došlo mezi klientem navrhovatele a třetími osobami a současně nezohlednil jmenovaným navrhovatelem dále předložené reference dne 29. 8. 2019, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spočívající v rozhodnutí a oznámení o rozhodnutí jmenovaného zadavatele o vyloučení navrhovatele – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – ze zadávacího řízení ze dne 1. 11. 2019 učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Právní podpora a služby akce Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“ zadávanou v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu podle § 129 citovaného zákona, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-014733, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 3. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 086-207763 a současně ruší i všechny následné úkony zadavatele v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0451/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 – ze dne 12. 12. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Právní podpora a služby akce Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“ zadávanou v řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-014733, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 3. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 086-207763.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 – (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 30. 4. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu podle § 129 zákona za účelem zadání veřejné zakázky „Právní podpora a služby akce Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace“, přičemž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-014733, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 3. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 086-207763.

2.             Dle bodu 2.1. „Zadávacích podmínek a zadávací dokumentace“ (dále jen „zadávací dokumentace“) „Výsledkem zadávacího řízení bude uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, jejímž předmětem bude obecné i specializované poskytování právních služeb dle zadávacích podmínek vymezených dle potřeb zadavatele(...).“.

3.             Dle bodu 2.5. zadávací dokumentace „Předmětem plnění této VZ na právní služby je poskytování komplexních právních služeb, a to jak v předkontraktační fázi VZ na dodávky, tak v kontraktační i postkontraktační fázi VZ na dodávky, a to v úzké součinnosti se zadavatelem.“.

4.             Dle bodu 3.1. zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky 13 958 678 Kč bez DPH.

5.             Dle bodu 13. zadávací dokumentace byl stanoven termín pro podání nabídek na 20. 5. 2019, 11:00 hod.

6.             Dle „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ (dále také „rozhodnutí o vyloučení navrhovatele“) ze dne 1. 11. 2019 vyloučil zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení.

7.             „Oznámením o rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ (dále také „oznámení o vyloučení navrhovatele“) ze dne 1. 11. 2019 sdělil zadavatel navrhovateli jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

8.             Dne 15. 11. 2019 podal navrhovatel „Námitky proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ (dále také „námitky“), které zadavatel „Rozhodnutím“ ze dne 2. 12. 2019 (dále také „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 12. 12. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10.         Podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2006 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 12. 12. 2019, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele téhož dne.

11.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

12.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0451/2019/VZ-34707/2019/532/DKu ze dne 16. 12. 2019.

13.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0451/2019/VZ-35117/2019/532/DKu ze dne 18. 12. 2019 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 61 odst. 1 správního řádu uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

14.         Výrokem I. usnesení č. j. UOHS-01491/2020/532/DKu ze dne 15. 1. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Výrokem II. citovaného usnesení stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

15.         Výrokem usnesení č. j. ÚOHS-01857/2020/532/DKu ze dne 17. 1. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

16.         Výrokem usnesení č. j. ÚOHS-02342/2020/532/DKu ze dne 21. 1. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

17.         Dne 22. 1. 2020 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-02527/2020/532/DKu o částečném nevyhovění žádosti navrhovatele o nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0451/2019/VZ, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu tohoto spisu.

18.         Dne 24. 1. 2020 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-02657/2020/532/DKu o částečném nevyhovění žádosti navrhovatele o nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0451/2019/VZ, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu tohoto spisu.

19.         Dne 29. 1. 2020 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-03166/2020/532/DKu o částečném nevyhovění žádosti zadavatele o nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0451/2019/VZ, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu tohoto spisu.

Obsah návrhu

20.         Navrhovatel je přesvědčen, že došlo ze strany zadavatele k porušení § 39 ve spojení s ustanovením § 79 odst. 2 písm. b) zákona a ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, když nesprávně posoudil splnění kvalifikace navrhovatelem. Dle navrhovatele dospěl zadavatel k nesprávnému závěru, že referenční zakázky navrhovatele nesplňují požadované parametry, konkrétně požadavky uvedené v bodě 7.3. písm. a) iii) zadávací dokumentace.

21.         Navrhovatel uvádí, že jím poskytnuté právní poradenství se vztahovalo jak k uzavření smlouvy mezi klientem a zadavateli veřejných zakázek, tak i k uzavření smluv mezi klientem a třetími osobami (poddodavateli či jinými dodavateli) za účelem účasti klienta v zadávacím řízení, přičemž právě v případě smluv mezi klientem a třetími osobami došlo k uzavření smluvní dokumentace tak, jak bylo zadavatelem požadováno v rámci zadávacích podmínek. Navrhovatel dodává, že nikdy netvrdil, že prokazoval referenční zakázky týkající se výhradně smluvních vztahů mezi klientem a zadavateli dotčených veřejných zakázek. Dle navrhovatele zadavatel tyto skutečnosti ve svém rozhodnutí o vyloučení vůbec nezohledňuje, proto je toto rozhodnutí o vyloučení i postup zadavatele nepřezkoumatelný a jako takový rozporný se zákonem.

22.         Navrhovatel dále uvádí, že z ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona, jakož i ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by byl navrhovatel povinen identifikovat smluvní strany referenčních služeb, nýbrž je povinen pouze identifikovat objednatele referenčních služeb, což také učinil a dále podal informaci o rozsahu poskytovaných služeb.

23.         Navrhovatel také nesouhlasí se závěry zadavatele, že zadavatel jasně prokázal, že referenční zakázky nevyústily k uzavření smluvního závazku. Dle navrhovatele se toto tvrzení nezakládá na pravdivých základech, nýbrž pouze na ničím nepodložených úvahách zadavatele. Navrhovatel dále upozorňuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení, jakož i v rozhodnutí o námitkách nikterak nezdůvodňuje, z jakého důvodu neakceptuje referenční zakázky v rozsahu smluv mezi klientem a třetími osobami.

24.         Navrhovatel se rovněž ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že navrhovatel ve své nabídce neuvedl pravdivé údaje a dále dodává, že pravdivost navrhovatelova tvrzení si mohl zadavatel ověřit i u objednatele referenčních služeb.

25.         Navrhovatel opakuje, že rozhodnutí o vyloučení, jakož i rozhodnutí o námitkách, je v této části nepřezkoumatelné a nemá oporu v dokladech, jež jsou součástí dokumentace k veřejné zakázce.

26.         Navrhovatel dále uvádí, že v reakci na výzvu k vysvětlení a doplnění nabídky řádně objasnil danou skutečnost a nad rámec svého objasnění zadavateli doložil doplňující seznam s dalšími 8 významnými službami, kterými splňuje zadavatelem vymezenou kvalifikaci. Dále uvádí, že zadavatel výslovně požádal o objasnění a doplnění dokladů a nelze tedy souhlasit s tvrzením zadavatele, že navrhovatel tyto reference doplnil svévolně proti vůli zadavatele. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel měl tyto doplněné referenční zakázky posoudit. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu Wolters Kluwer, rozhodovací praxi Úřadu a jeho výkladové stanovisko k problematice objasnění informací či předložení dodatečných dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Navrhovatel odkazuje i na hlavní účel institutu objasnění a doplnění dokladů, jenž je zřejmý např. z textace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

27.         Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k rozsudku Krajského soudu v Brně sp.zn. 29 Af 74/2012, na který zadavatel odkazuje v rozhodnutí o námitkách a který dle navrhovatele není vůbec použitelný na danou situaci.

28.         Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že by při zpracování jeho nabídky došlo k jakémukoliv pochybení, a že uvedl relevantní informace pro účely prokázání splnění kvalifikace. Uvádí, že na základě výzvy zadavatele opakovaně objasnil jím uváděné údaje a informace a následně v mezích zákona uvedl údaje o jím realizovaných dalších referenčních zakázkách, které rovněž splňují požadavky vymezené zadavatelem.

29.         Dle názoru navrhovatele nebyly naplněny žádné důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a naopak mělo dojít ze strany zadavatele k vyhovění námitkám dle ustanovení § 245 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele nemá odmítnutí námitek dostatečnou oporu v jeho odůvodnění, resp. odůvodnění vychází z nesprávného právního posouzení ze strany zadavatele.

30.         Navrhovatel uvádí, že má i nadále zájem na získání plnění předmětu veřejné zakázky, a že mu hrozí vznik škody ve formě ušlého zisku z plnění veřejné zakázky, získal-li by veřejnou zakázku namísto navrhovatele jiný dodavatel. Případným uzavřením smlouvy v zadávacím řízení by dle navrhovatele bylo rovněž zhoršeno jeho postavení v řízení, poškozovány jeho zájmy v zadávacím procesu a byla by mu odňata možnost účinné ochrany jeho práv a oprávněných zájmů.

31.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a dále aby uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, dle kterého zadavatel rozhodl dne 1. 11. 2019 o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a všech s tím souvisejících úkonů.

Vyjádření navrhovatele ze dne 20. 12. 2019

32.         Dne 23. 12. 2019 obdržel Úřad „Přípis navrhovatele“, v němž navrhovatel Úřadu sdělil, že „(…) je vázán mlčenlivostí dle advokátních předpisů co do rozsahu identifikace klientů a předmětu poskytovaných právních služeb. Navrhovatel byl svými klienty zproštěn pouze pro účely zadávacích řízení, nikoliv pro účely správních řízení. S ohledem na tuto skutečnost považuje údaje týkajících se referenčních zakázek a identifikace jeho klientů za údaje, na které se vztahuje mlčenlivost advokáta. Navrhovatel dále sděluje, že považuje za obchodní tajemství veškeré údaje v dokumentech týkající[ch] se prokazovaní kvalifikace navrhovatele a údaje co do cenotvorby jeho nabídkové ceny.“.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 23. 12. 2019

33.         V úvodu vyjádření zadavatel uvádí, že setrvává na argumentaci, která je uvedena v rozhodnutí o námitkách a plně na něj odkazuje.

34.         Dle zadavatele se navrhovatel v návrhu snaží relativizovat obsahový význam zadávacích podmínek a zastřít skutečnost, že ve své nabídce deklaroval splnění kvalifikačního požadavku referenční službou, která neměla zadavatelem požadované parametry.

35.         Zadavatel dále uvádí, že se navrhovatel snaží relativizovat a nepřípustně měnit skutečnosti, které tvrdil ve své původní nabídce, dle zadavatele nebyly doklady předložené zadavatelem objasněny resp. doplněny a neodpovídají skutečnosti. Zadavatel dále uvádí, že v „Oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení“ jasně prokázal, že referenční služby požadované po navrhovateli jako podmínka pro prokázání kvalifikace v uzavření závazku nevyústily.

36.         Dle názoru zadavatele navrhovatel neunesl důkazní břemeno o splnění kvalifikačních předpokladů. Dle zadavatele se navrhovatel nepodílel na přípravě, vedení vyjednávání a uzavření smluvního závazku a v nabídce tak neuvedl pravdivé údaje, resp. je přetvořil ve svůj prospěch. Zadavatel připouští, že navrhovatel podle svého tvrzení udělal revizi zadávacích podmínek pro svého klienta a blíže neurčené 3. osoby (které v nabídce neuvedl), a dodává, že uvedená revize není požadovanou referenční službou požadovanou zadávacími podmínkami.

37.         Zadavatel je toho názoru, že navrhovatel neférově relativizoval zadávací podmínky a pokoušel se o „inovativní“ výklad zákona v tom smyslu, že se má zadavatel spokojit s tvrzením navrhovatele. Dodává, že nepravdivé údaje uvedené v nabídce jsou zákonným důvodem vyloučení účastníka řízení.

38.         Zadavatel připouští, že navrhovatel je oprávněn doplnit nabídku o zcela nové skutečnosti prokazující splnění kvalifikace, avšak nikoliv způsobem, jakým toto učinil navrhovatel. Dle zadavatele navrhovatel v průběhu zadávacího řízení de facto rezignoval na intence žádosti zadavatele o vysvětlení nabídky, tj. splnění technických kvalifikačních předpokladů a ze své vůle uvedl zcela nové referenční služby. Dle zadavatele by tak mohl navrhovatel dokládat nové reference po každé jeho žádosti o doplnění nabídky a zadavatel by se tak nedobral konce posouzení splnění kvalifikačních předpokladů.

39.         V souvislosti s výše uvedeným zadavatel odkazuje na komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek autorů HERMAN, P., FIDLER, V. a kol., z něhož plyne, že doklady lze doplňovat sice zcela jiné, ale vztahující se výslovně k žádosti zadavatele o doplnění. „…Dodavateli není sice výslovně zakázáno nabídku doplnit, z ustanovení odstavce 2 nicméně jasně vyplývá, že nabídka účastníka zadávacího řízení může být doplněna pouze na základě žádosti zadavatele…“. Zadavatel uvádí, že požadoval doplnění dokladů vztahujících se k původním referenčním zakázkám na základě ustanovení § 46 odst. 1 zákona, kterými navrhovatel deklaroval splnění kvalifikačních předpokladů v původní nabídce, a rozhodně nepožadoval doplnění dokladů zcela nových, vztahujících se k jiné referenční zakázce. Dle zadavatele navrhovatel svým doplněním referenčních služeb mimo žádost zadavatele, o své vůli, doplnil nabídku v takové míře, že ji zcela změnil.

40.         Zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele odmítl, neboť se nezakládaly na správném právním základě, nikoliv z důvodů preference některého z účastníků zadávacího řízení. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl a řízení zastavil.

 

 

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 1. 2020 k podkladům rozhodnutí

41.         Navrhovatel se ohrazuje proti tvrzením zadavatele, že navrhovatel v rámci nabídky deklaroval splnění kvalifikačního požadavku referenční službou, která neměla zadavatelem požadované parametry. Dle navrhovatele je vyjádření zadavatele liché, ničím nepodložené, neodpovídá obsahu dokladů předkládaných navrhovatelem v rámci zadávacího řízení a navíc toto tvrzení není ani dostatečně konkrétní, neboť z vyjádření zadavatele nelze dovodit, jakou konkrétní referenční službu má na mysli. Dále navrhovatel nesouhlasí, že by v nabídce uvedl jakékoliv nepravdivé údaje. Navrhovatel uvádí, že v rámci nabídky předložil seznam významných služeb včetně údajů prokazujících splnění kvalifikace, a to v rozsahu stanoveném zadávacími podmínkami. Navrhovatel upozorňuje, že po obdržení žádostí zadavatele o objasnění a doplnění nabídky došlo pouze k bližší konkretizaci poskytovaných služeb, nikoliv ke změně údajů uvedených v nabídce navrhovatele, tedy zadavatel nemohl dojít k závěru, že by navrhovatel neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu.

42.         Navrhovatel dále nesouhlasí, že jím předložené referenční služby nesplňují požadavek dle bodu 7.3. a) iii) zadávací dokumentace. Navrhovatel uvádí, že u dotčených referenčních služeb poskytoval pro klienta hloubkovou analýzu zadávacích podmínek, vč. smluvních podmínek, v rámci které upozornil klienta na rizika uzavření smluvní dokumentace ve znění vymezeném zadavatelem zakázky, přičemž v souvislosti s tímto byly navrhovatelem zpracovány smluvní dokumentace pro účely vyjednávání a následné uzavření smluvního závazku s třetími osobami (poddodavateli), kdy se jednalo zejména o smlouvy kupní nebo smlouvy o dílo v rámci subdodavatelského vztahu či konsorcia.

43.         Navrhovatel dále upozorňuje, že dle „oznámení o vyloučení navrhovatele“ „byl navrhovatel zadavatelem vyloučen dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, nikoliv dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. e) zákona“, jak ve svém vyjádření zadavatel uvádí. Navrhovatel je toho názoru, že postup zadavatele je netransparentní a jako takový i nepřezkoumatelný, když zadavatel odůvodňuje oprávněnost svého jednání jinými důvody vyloučení, než pro které dříve navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení.

44.         Navrhovatel dále uvádí, že doložením dalších referenčních zakázek zadavateli v souladu se zákonem prokazuje, že je dostatečně kvalifikovaný pro účely poskytování předmětných právních služeb, což je také záměr samotného institutu objasnění a doplnění nabídky dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona. Pro úplnost ke své argumentaci odkazuje navrhovatel na rozhodovací praxi Úřadu.

45.         Závěrem navrhovatel navrhuje, aby úřad vyhověl návrhu navrhovatele ze dne 12. 12. 2019 a uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, dle kterého zadavatel rozhodl dne 1. 11. 2019 o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a všech s tím souvisejících úkonů.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

46.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

 

Relevantní ustanovení zákona

47.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

48.         Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel podle § 6 odst. 2 zákona dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

49.         Podle § 46 odst. 1 může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

50.         Podle § 46 odst. 2 nemůže být nabídka po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

51.         Podle § 48 odst. 1 může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

52.         Podle § 48 odst. 2 může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)      nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)      nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo

c)      neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

53.         Podle § 129 odst. 2 zákona postupuje zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu podle části páté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou.

54.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

55.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

56.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

57.         Dle bodu 2.1. zadávací dokumentace „Výsledkem zadávacího řízení bude uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, jejímž předmětem bude obecné i specializované poskytování právních služeb dle zadávacích podmínek vymezených dle potřeb zadavatele(…).“.

58.         Dle bodu 2.5. zadávací dokumentace „Předmětem plnění této VZ na právní služby je poskytování komplexních právních služeb, a to jak v předkontraktační fázi VZ na dodávky, tak v kontraktační i postkontraktační fázi VZ na dodávky, a to v úzké součinnosti se zadavatelem.“.

59.         Dle bodu 7.3. „Technická kvalifikace“ písm. a) zadávací dokumentace požaduje zadavatel „Předložení seznamu významných služeb (…) včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí, včetně identifikace jejich objednatele a kontaktních údajů a skutečně uhrazené ceny za plnění předmětu referenčních veřejných zakázek“. V bodě iii) pak konkrétně „seznam dokládající realizaci služeb spočívajících v poskytování právního servisu, alespoň 2 komplexních právních služeb spočívajících zejména v poradenství – přípravě, vedení vyjednávání a uzavření smluvního závazku, jehož předmětem je převážně stroj (věc hmotná) a technologie a s ní související práva duševního vlastnictví (věc nehmotná) v hodnotě závazku alespoň 20.000.000,- Kč pro každou z těchto významných služeb.“. Doložení technické kvalifikace požaduje zadavatel formou čestného prohlášení o splnění technické kvalifikace a předložením seznamu referencí.

60.         Dle bodu 10.1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace je jediným hodnotícím kritériem nejnižší celková nabídková cena za jednu hodinu poskytování právních služeb.

61.         K prokázání technické kvalifikace (viz bod 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí) navrhovatel ve své nabídce doložil následující reference:

„Počet služeb	Název klienta a kontaktní osoba	Stručný popis a rozsah významné služby (dále jen „VS“)	Hodnota VS	Období, ve kterém byla VS realizována
1	CAMEA spol. s r.o. Ing. Pavel Valenta email: p.valenta@camea.cz	Právní poradenství pro účely uzavření závazku ve věci akce nazvané „Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích“.	22.000.000,- Kč bez DPH	2017
2	CAMEA spol. s r.o. Ing. Pavel Valenta email: p.valenta@camea.cz	Právní poradenství pro účely uzavření smluvního závazku ve věci akce nazvané „WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“.	21.000.000,- Kč bez DPH	2017-2018
3	CAMEA spol. s r.o. Ing. Pavel Valenta email: p.valenta@camea.cz	Právní poradenství pro účely uzavření závazku ve věci akce nazvané „Systém informací o dojezdových dobách na Městském okruhu v hl. m. Praze“.	190.000.000,- Kč bez DPH	2018“

62.         Z emailové komunikace mezi zadavatelem a společností CAMEA spol. s r.o. vyplývá, že zadavatel uvedenou společnost telefonicky kontaktoval za účelem ověření významných služeb doložených navrhovatelem ve své nabídce (viz bod 61 odůvodnění tohoto rozhodnutí). CAMEA spol. s r.o. k dané věci uvedla následující:

• „Systém informací o dojezdových dobách na Městském okruhu v hl. m. Praze – zde jsme využili služeb AK Brož, Sedlatý s.r.o. v rámci přípravy a dalších úkonů souvisejících s přípravou podání nabídky pro zadavatele.
• WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5 km – AK Brož, Sedlatý s.r.o. pro naši společnost zpracovávala podklady v rámci vyjednávání a podávání vysvětlení zadávací dokumentace, dále pak zajišťovala komplexní právní služby při přípravě a uzavírání smlouvy o dílo, konsorciální smlouvy a poddodavatelské smlouvy k realizaci pro tuto veřejnou zakázku.
• Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích – AK Brož, Sedlatý s.r.o. poskytovala právní poradenství pro účely podání nabídky a uzavření smlouvy ve věci této veřejné zakázky na dodávku zařízení měření úsekové rychlosti, včetně instalace, oživení a souvisejících služeb.“.

Na základě výše uvedených informací položil zadavatel dne 17. 6. 2019 prostřednictvím emailu společnosti CAMEA, spol. s r.o. 3 doplňující otázky:

„a) zda se jednalo o poskytování právních služeb, jež vyústily ve smlouvu, jejímž předmětem byl stroj a technologie,

b) a) zda se jednalo o poskytování právních služeb, jež vyústily ve smlouvu, jejímž předmětem byla i úprava práv duševního vlastnictví (typicky licence,).

c) zda se jednalo o poskytování právních služeb, jež vyústily ve smlouvu, jejíž hodnota plnění byla alespoň 20.000.0000,- Kč.“.

V  odpovědi ze dne 18. 6. 2019 na výše položené doplňující otázky uvedla firma CAMEA, spol. s r.o. následující:

„na všechny tři dotazy uvedené níže odpovídám kladně. To znamená, že se jednalo o veřejné zakázky, které:

a. o poskytování právních služeb, jež vyústily ve smlouvu, jejímž předmětem byl stroj a technologie,

b. o poskytování právních služeb, jež vyústily ve smlouvu, jejímž předmětem byla i úprava práv duševního vlastnictví,

c. o poskytování právních služeb, jež vyústily ve smlouvu, jejíž hodnota plnění byla alespoň 20.000.0000,- Kč.“.

63.         „Žádostí dle ust. § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, k vysvětlení nabídky“ ze dne 18. 6. 2019 (dále také „Žádost k vysvětlení nabídky I.“) požádal zadavatel navrhovatele o vysvětlení, resp. doplnění dokladů, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace dle bodu 7.3. a) iii) zadávací dokumentace (viz bod 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel se mimo jiné tázal „(…) v čem konkrétně spočívalo poskytování komplexních právních služeb spočívající zejména v poradenství v souvislosti s právem duševního vlastnictví v předmětných významných službách – jakých konkrétních institutů práva duševního vlastnictví se poradenství ve významných službách týkalo, a pokud ano, zda byly užity ve smluvním vztahu mezi společností CAMEA spol. s r.o. a objednatelem.“.

64.         Navrhovatel ve svém „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 24. 6. 2019 uvedl, že u akce „Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích“ se jednalo o „Komplexní právní poradenství směřující k uzavření smluvního závazku mezi klientem a kupujícím. Předmětem právního poradenství bylo právní poradenství v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na zboží, jakož i souvisejících smluv s dalšími dodavateli, v rámci kterých byla řešena problematika duševního vlastnictví – problematika licencí a oprávnění k nakládání s dodávaným plnění[m]. Oblast duševního vlastnictví byla řešena jak ke smluvnímu závazku mezi klientem a kupujícím, tak i ke smluvním závazkům mezi klientem a dalšími dodavateli.“. U akce „WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5 km“ se jednalo o „Komplexní právní poradenství směřující k uzavření smluvního závazku mezi klientem a objednatelem. Předmětem právního poradenství bylo právní poradenství v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy o dílo, jejíž součástí byla i dodávka zboží, jakož i souvisejících smluv s dalšími dodavateli, v rámci kterých byla řešena problematika duševního vlastnictví – problematika licencí a oprávnění k nakládání s dodávaným plnění[m]. Oblast duševního vlastnictví byla řešena jak ke smluvnímu závazku mezi klientem a kupujícím, tak i ke smluvním závazkům mezi klientem a dalšími dodavateli.“.

65.         Dle „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 15. 7. 2019 rozhodl zadavatel o výběru navrhovatele, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

66.         Dne 29. 7. 2019 podal účastník zadávacího řízení Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, Staré Město, 110 00 Praha 1, (dále jen „stěžovatel“) „Námitky proti Oznámení o výběru dodavatele“. Na základě námitek podaných stěžovatelem vznikla zadavateli pochybnost o tom, zda navrhovatel splnil zadávací podmínky, resp. požadavek na technickou kvalifikaci uvedený v bodě 7.3. a) iii) zadávací dokumentace (viz bod 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a stěžovateli v této části námitek vyhověl.

67.         Dne 14. 8. 2019 vydal zadavatel „Oznámení zadavatele o provedení opatření k nápravě, zrušení úkonů zadavatele a návrat zadávacího řízení do fáze hodnocení a posouzení nabídek“, kterým zrušil „Rozhodnutí o výběru dodavatele“ ze dne 11. 7. 2019, zrušil „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 15. 7. 2019 a věc předal hodnotící komisí k opětovnému posouzení a hodnocení nabídek.

68.         Dne 15. 8. 2019 požádal zadavatel Ředitelství silnic a dálnic, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 14000 Praha – Nusle (dále také „ŘSD“), o součinnost dopisem „Žádost o součinnost ve věci prokázání technické kvalifikace v zadávacím řízení“, jehož obsahem byly mimo jiné následující otázky týkající se referenčních zakázek („Systém měření úsekové rychlosti – zařízení pro měření rychlosti a WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“ a „Systém vysokorychlostního vážení – technologie automatických vah“ – dále také „významné služby“) doložených navrhovatelem v rámci prokázání technické kvalifikace.

1.             „V jakém druhu zadávacího řízení byly významné služby zadávány, lze je případně dohledat z veřejných zdrojů (např. profil zadavatele, registr smluv)?

2.             Byly výše uvedené významné služby zadávány z Vaší strany v otevřeném řízení tak, aby výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření smlouvy na významné služby?

3.             Podílel se dle Vašich informací nějak účastník na poradenství, vedení vyjednávání a popř. uzavření smlouvy na významné služby – v otevřeném řízení by tato možnost byla stěží představitelná, neboť zadávací podmínky stanoví zadavatel (tedy ŘSD), a tomu účastník právní služby související s významnou službou poskytovat neměl?

4.             Byly smlouvy na významné služby z Vaší strany s vybraným dodavatelem uzavřeny?“.

69.         ŘSD dopisem ze dne 16. 8. 2019 odpovědělo následující:

Ad 1.: „Níže uvádíme veřejné zakázky, které by mohly dle Vámi poskytnutých parametrů předmětným referenčním veřejným zakázkám odpovídat.“.

Název veřejné zakázky	Druh řízení	Účastenství společnosti CAMEA, spol. s r. o.
WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km	Otevřené nadlimitní řízení Předpokládaná hodnota: 21 000 000 Kč bez DPH	Vybraný dodavatel: Konsorcium AŽD – CAMEA – WIM D4 - vedoucí: AŽD Praha s.r.o. Člen: CAMEA, spol. s r. o.
Systém pro úsekové měření rychlosti na dálnicích (veřejná zakázka byla zrušena!)	Otevřené nadlimitní řízení Předpokládaná hodnota: 30 000 000 Kč bez DPH	Dodavatel s nejvýhodnější nabídkou: Konsorcium KapCam - vedoucí: Kapsch TrafficCom Construction & Realization spol. s r.o. Člen: CAMEA, spol. s r. o.
Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích. (veřejná zakázka byla zrušena!)	Otevřené nadlimitní řízení Předpokládaná hodnota: 22 000 000 Kč bez DPH	Dodavatel, který se po provedeném hodnocení umístil na druhém místě: Konsorcium KapCam - vedoucí: Kapsch TrafficCom Construction & Realization spol. s r.o. Člen: CAMEA, spol. s r. o.

Ad 2.:

„Název veřejné zakázky	Druh veřejné zakázky	Výsledek řízení
WIM 2017 - LOKALITA D4 – 9,5km	Stavební práce	Smlouva uzavřena 4. 12. 2018 https://smlouvy.gov.cz/smlouva/7539015
Systém pro úsekové měření rychlosti	Dodávky	Zadávací řízení veřejné zakázky bylo zrušeno.
Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích.	Dodávky	Zadávací řízení veřejné zakázky bylo zrušeno.“

Ad 3.: „Jednalo se o standardní otevřená řízení, nemáme žádné informace o poskytování právních služeb v souvislosti s těmito veřejnými zakázkami subjektem Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o. společnosti CAMEA spol. s r.o., a to ani u žádostí o vysvětlení, námitek či řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.“.

Ad 4.: „Viz odpověď na otázku č. 2.“.

70.         „Žádostí dle ust. § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, k vysvětlení nabídky“ ze dne 15. 8. 2019 (dále také „Žádost k vysvětlení nabídky II.“) požádal zadavatel navrhovatele o vysvětlení, resp. doplnění dokladů k referenčním zakázkám, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace dle bodu 7.3. a) iii) zadávací dokumentace (viz bod 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí), konkrétně k významným službám „Systém měření úsekové rychlosti – zařízení pro měření rychlosti a WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“ a „Systém vysokorychlostního vážení – technologie automatických vah“ – dále také „významné služby“.

Zadavatel v žádosti položil následující otázky:

1.             „Z povahy a informací dostupných o výše uvedených významných službách vyplývá, že se jednalo o služby, které byly veřejnými zakázkami a významné služby, jak vyplývá z Vaší nabídky, byly poskytovány dle Vašeho tvrzení vybranému dodavateli; Sdělte prosím, v jakém druhu zadávacího řízení byly významné služby zadávány?

2.             Jestliže byly výše uvedené významné služby zadávány v otevřeném řízení, jakým způsobem bylo zajištěno z Vaší strany poskytování služeb spočívajících zejména v poradenství, přípravě, vedení vyjednávání a uzavření smluvního závazku (požadavek technické kvalifikace v zadávacích podmínkách), když však v otevřeném řízení tvoří zadávací podmínky, tj. včetně obchodních podmínek resp. smlouvy, zadavatel veřejné zakázky a nikoliv vybraný dodavatel?

3.             Z veřejně dostupných informací uveřejněných na profilu zadavatele ŘSD pod tímto odkazem: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=97666 vyplývá, že pokud se jednalo o Vámi v nabídce uvedenou službu WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km Systém vysokorychlostního vážení – technologie automatických vah, nebyla dle písemné zprávy zadavatele smlouva na uvedenou veřejnou zakázku uzavřena se společností CAMEA spol. s r.o., ale s jiným vybraným dodavatelem a rovněž byla veřejná zakázka zadávána v otevřeném řízení, tj. poskytování právních, významných služeb bylo z povahy otevřeného řízení v dispozici zadavatele, nikoliv společnosti CAMEA spol. s r.o. Vyjádřete se prosím k této skutečnosti, zejména prosím uveďte, zda se jednalo o stejnou významnou službu, jíž jste prokazovali technickou kvalifikaci?

4.             Z veřejně dostupných informací uveřejněných na profilu zadavatele ŘSD pod tímto odkazem: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=94991 vyplývá, že pokud se jednalo o Vámi v nabídce uvedenou službu Systém měření úsekové rychlosti – zařízení pro měření rychlosti, nebyla dle písemné zprávy zadavatele smlouva na uvedenou veřejnou zakázku uzavřena. Rovněž byla veřejná zakázka zadávána v otevřeném řízení, tj. poskytování právních, významných služeb bylo z povahy otevřeného řízení v dispozici zadavatele, nikoliv společnosti CAMEA spol. s r.o. Vyjádřete se prosím k této skutečnosti, zejména prosím uveďte, zda se jednalo o stejnou významnou službu, jíž jste prokazovali technickou kvalifikaci?

5.             Jelikož v bodě 7.3 a) iii) zadávacích podmínek bylo pro splnění technické kvalifikace požadováno, aby významná služba vedla k uzavření smluvního závazku, sdělte prosím, kdy a zda byl závazek vzniklý z významné služby uzavřen, resp. nabyl účinnosti?

6.             Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o služby poskytované Vašemu klientovi a druhou stranou byl veřejný zadavatel, lze dle Vašich informací smlouvy na vybrané služby dohledat z veřejně dostupných zdrojů – např. registr smluv, profil zadavatele apod?“.

71.         Navrhovatel se ve svém „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 29. 8. 2019 vyjádřil k otázkám uvedeným v bodě 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí následujícím způsobem:

»Ad 1) AKBS v této části předně odkazuje na její písemné objasnění nabídky ze dne 24.6.2019 (Ad 2)), ze kterého vyplývá, že poskytované právní poradenství bylo AKBS poskytováno pro účely uzavření smluvních závazků v rámci dotčených „akcí“. Je nutno upozornit, že právní poradenství zahrnovalo právní servis při uzavírání řady smluv i s dalšími dodavateli, tj. nejenom se zadavatelem. AKBS pro snažší identifikaci poskytnutých právních služeb označuje právní poradenství pro akci „Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích“ a pro akci „WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5 km“.

K dotazu zadavatele AKBS uvádí, že VZ nazvaná „WIM 2017 - LOKALITA D4 – 9,5km“, jejímž zadavatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČ: 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, byla zadávána v otevřeném zadávacím řízení.

K dotazu zadavatele AKBS uvádí, že VZ nazvaná „Měření úsekové rychlosti na uzavírkách na dálnicích“, jejímž zadavatelem bylo Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČ: 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, byla zadávána v otevřeném zadávacím řízení.

Ad 2) AKBS poskytovala právní poradenství v souvislosti s výše uvedenými „akcemi“, které jak bylo uvedeno shora, zahrnovaly širší okruh právních služeb, než pouze právní poradenství ve vztahu k zadavateli dotčené veřejné zakázky, jak se pokouší stěžovatel v námitkách účelově navodit. AKBS dodává, že interpretace stěžovatele je záměrně zavádějící, neboť z informací a dokladů uvedených AKBS nevyplývá, že by předmětné právní poradenství spočívalo v poskytování právních služeb jen ve vztahu ke smluvní dokumentaci mezi zadavatelem dotčené zakázky a klientem AKBS, jakožto dodavatelem. AKBS pro klienta poskytovala hloubkovou analýzu zadávacích podmínek, vč. smluvních podmínek, v rámci které upozornila klienta na rizika uzavření smluvní dokumentace ve znění vymezeném zadavatelem dotčené zakázky. V souvislosti s „akcemi“ byly zpracovány smluvní dokumentace pro účely vyjednávání a následné uzavření smluvního závazku s třetími osobami (poddodavateli), kdy se jednalo zejména o smlouvy kupní nebo smlouvy o dílo v rámci subdodavatelského vztahu či konsorcia.

Ad 3) Ano, právní služby poskytnuté ze strany AKBS byly poskytovány v souvislostí s veřejnou zakázkou vedenou pod názvem „WIM 2017 - LOKALITA D4 – 9,5km“.

AKBS upozorňuje, jak bylo uvedeno výše, že právní služby poskytované AKBS byly širšího charakteru, neboť zahrnovaly přípravu, vedení vyjednávání, a uzavření smluvního závazku v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti v dotčené veřejné zakázce. Pro úplnost je nutno uvést, že veškeré poskytnuté právní služby v rámci „akce“ směřovaly k uzavření smlouvy na plnění se zadavatelem dotčené veřejné zakázky a skutečnost, že v závěru nedošlo k uzavření smlouvy na plnění mezi zadavatelem a klientem AKBS, nemůže mít vliv na získanou zkušenost AKBS s předmětnou právní službou.

Ad 4) Ano, právní služby poskytnuté ze strany AKBS byly poskytovány v souvislostí s veřejnou zakázkou vedenou pod názvem „Měření úsekové rychlosti na uzavírkách na dálnicích“.

AKBS upozorňuje, jak bylo uvedeno výše, že právní služby poskytované AKBS byly širšího charakteru, neboť zahrnovaly přípravu, vedení vyjednávání, a uzavření smluvního závazku v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti klienta AKBS v dotčené veřejné zakázce. Pro úplnost je nutno uvést, že veškeré poskytnuté právní služby v rámci „akce“ směřovaly k uzavření smlouvy na plnění se zadavatelem dotčené veřejné zakázky a skutečnost, že v závěru nedošlo k uzavření smlouvy na plnění mezi zadavatelem a klientem AKBS, nemůže mít vliv na získanou zkušenost AKBS s předmětnou právní službou.

Ad 5) Jak AKBS uvedla výše, právní služby poskytované AKBS byly širšího charakteru, neboť zahrnovaly přípravu, vedení vyjednávání, a uzavření smluvního závazku v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti klienta AKBS v dotčené veřejné zakázce. Pro úplnost je nutno uvést, že veškeré poskytnuté právní služby v rámci „akce“ směřovaly k uzavření smlouvy na plnění se zadavatelem dotčené veřejné zakázky a skutečnost, že v závěru nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s klientem AKBS, nemůže mít vliv na získanou zkušenost AKBS s předmětnou právní službou.

Ad 6) Jak AKBS uvedla výše, právní služby poskytované AKBS (viz seznam významných služeb) byly širšího charakteru, neboť zahrnovaly přípravu, vedení vyjednávání, a uzavření smluvního závazku v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti klienta AKBS v dotčené veřejné zakázce. Smlouvy, jejichž stranou nebyl veřejný subjekt nejsou zveřejňovány v registru smluv či na profilu zadavatele.«.

72.         Dále navrhovatel v „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 29. 8. 2019 uvedl, že z důvodu vyloučení jakýchkoliv pochybností doložil zadavateli jako přílohu výše uvedeného „Písemného objasnění a doplnění nabídky“ dalších 8 referenčních zakázek, ze kterých je dle navrhovatele zřejmé splnění technické kvalifikace požadované zadavatelem v bodě 7.3. a) iii) zadávací dokumentace (viz bod 59 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73.         Dle „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 1. 11. 2019 vyloučil zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení. V odůvodnění zadavatel uvedl následující:

1.             „Zadavatel na základě podaného vysvětlení resp. doplnění nabídky účastníkem AKBS dospěl k závěru, že jsou naplněny důvody pro vyloučení účastníka AKBS, a to konkrétně dle ust. § 48 odst. 2 písm. a), jelikož zaslané objasnění resp. doplnění nabídky účastníkem AKBS postavilo zadavateli na jisto, že doklady nabídky předložené účastníkem AKBS nesplňují zadávací podmínky, resp. že účastník AKBS nesplňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady.

2.             Zadavatel v bodě 7.3. písm. a) bod iii) zadávacích podmínek požadoval, aby významná služba dle definice tam obsažená kromě jiného vyústila v uzavření závazku. Na základě objasnění resp. doplnění dokladů od účastníka AKBS doručeného dne 29. srpna 2019 zadavatel na jisto seznal, že účastníkem AKBS předložené významné služby WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km Systém vysokorychlostního vážení – technologie automatických vah a Systém měření úsekové rychlosti – zařízení pro měření rychlosti, kterými účastník prokazoval splnění požadované technické kvalifikace dle bodu 7.3. písm. a) bod iii) zadávacích podmínek, nesplňují zadávací podmínky, neboť významné služby nevyústily v uzavření závazku, což přiznává v doplnění resp. objasnění sám účastník AKBS.

3.             Zadavatel nemůže přisvědčit argumentaci účastníka AKBS, že skutečnost, že poskytované významné služby nevyústily v uzavření závazku, není rozhodující pro otázku jím deklarované technické kvalifikace – vyústění významných služeb v uzavření závazku bylo zadavatelem v zadávacích podmínkách jasně požadovanou skutečností, proti které si účastník AKBS v zákonem předvídané lhůtě (pozn.: dle ust. § 242 odst. – zákona) nepodal námitky, resp. proti ní nijak nebrojil; zadavatel má tedy za to, že účastník AKBS byl s požadavkem zadávacích podmínek srozuměn a souhlasil s nimi, a proto přijal i odpovědnost za jím v nabídce tvrzené skutečnosti, včetně skutečností rozhodných pro splnění podmínek technické kvalifikace.

4.             Zadavatel nemůže přisvědčit ani argumentaci účastníka AKBS v tom smyslu, že by se zadavatel měl spokojit s dalšími významnými službami, jejichž seznam účastník AKBS o své vůli, tj. bez výslovné výzvy zadavatele, připojil ke svému objasnění resp. doplnění nabídky ze dne 29. 8, 2019. Zadavatel je totiž toho názoru, že zákon sice umožňuje po lhůtě pro podání nabídek účastníkům nabídku doplnit, ale zároveň omezuje doplnění pouze na případ, kdy je účastník zadávacího řízení k tomu výslovně zadavatelem a předepsanou formou požádán.1 Z konstantní rozhodovací praxe ÚOHS2, a zákon č. 134/2016 Sb., oproti zákonu č. 137/2006 Sb. v uvedené problematice diskursivní posun nepředstavuje, lze dovodit, že objasňování nabídky neslouží k předkládání nových dokladů prokazujících zcela nové skutečnosti. Přehled nových referenčních zakázek předložených účastníkem AKBS však takovou situací nepochybně je – jsou předkládány a deklarovány zcela nové skutečnosti, zcela nové významné služby, aniž by k uvedenému předložení zadavatel účastníka AKBS vyzval. Účastník AKBS tak nenaplnil imperativ ust. § 46 odst. 2 zákona, jelikož novými doklady a doplněními by jeho nabídka byla měněna, nemohl na ni zadavatel brát žádný zřetel.“.

74.         „Oznámením o rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 1. 11. 2019 sdělil zadavatel navrhovateli jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

75.         Navrhovatel v šetřeném případě brojí proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Neoprávněnost svého vyloučení navrhovatel vnímá ve dvou rovinách, a sice ve vztahu k posouzení referencí doložených navrhovatelem v nabídce za účelem prokázání splnění technické kvalifikace a dále ve vztahu k postupu zadavatele, kdy se zadavatel nezabýval posouzením významných služeb navrhovatele, jejichž seznam navrhovatel doložil v rámci objasnění, resp. doplnění nabídky. Navrhovatel rovněž upozorňuje na nepřezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele a na nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.

Ke zjednodušenému režimu obecně

76.         Zjednodušený režim dle § 129 zákona představuje samostatný režim zadávání veřejné zakázky, a stojí tak vedle podlimitního a nadlimitního režimu. Jedná se o režim veřejné zakázky s nejnižší mírou regulace, který poskytuje zadavatelům u vybraných služeb větší míru volnosti při nastavení zadávacích podmínek a postupu v rámci zadávacího řízení. V případě, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku či koncesi ve zjednodušeném režimu, je povinen postupovat podle části první, druhé, páté, desáté až třinácté zákona, což plyne z § 129 odst. 2 zákona. Ve zde řešeném případě je předmětem sporu zejména skutečnost, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Postup pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení je zakotven v § 48 zákona, tzn. v části druhé zákona. Je tedy zjevné, že zadavatel, ačkoliv předmětnou veřejnou zakázku zadává ve zjednodušeném režimu je povinen dodržet při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení zde stanovená pravidla a postupovat v souladu s nimi, stejně tak je obecně v celém procesu zadávání veřejné zakázky povinen postupovat v souladu se základními zásadami vyjádřenými v § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel v návrhu, nad rámec sporu týkajícího se oprávněnosti jeho vyloučení ze zadávacího řízení, zpochybňuje řádnost postupu zadavatele při vyřizování jím podaných námitek. Ze systematiky zákona plyne, že ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele, tzn. problematika týkající se rovněž námitek a rozhodování o nich, je upravena v části třinácté zákona a tedy se taktéž vztahuje na zadavatele, který zadává veřejnou zakázku ve zjednodušeném režimu; zadavatel je tak povinen postupovat v souladu s pravidly zde stanovenými.

Postup zadavatele související s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení

77.         Zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 7.3. písm. a) iii) určil jako jednu z podmínek technické kvalifikace doložení seznamu dokládajícího realizaci služeb spočívajících v poskytování právního servisu, tj. alespoň 2 komplexních právních služeb spočívajících zejména v poradenství – přípravě, vedení vyjednávání a uzavření smluvního závazku, jehož předmětem je převážně stroj (věc hmotná) a technologie a s ní související práva duševního vlastnictví (věc nehmotná) v hodnotě závazku alespoň 20 mil. Kč pro každou z těchto významných služeb.

78.         Za účelem prokázání splnění technické kvalifikace tedy zadavatel podle výše uvedené zadávací podmínky požaduje doložení alespoň 2 významných služeb, ke kterým dodavatel (účastník zadávacího řízení) poskytoval objednateli právních služeb komplexní právní služby, přičemž tyto služby vedly k uzavření závazku v minimální hodnotě 20 mil. Kč. Není však již blíže specifikováno, v jakém postavení měly jednotlivé strany figurovat. Zda v případě, pokud by se referenční zakázka vztahovala k veřejné zakázce ve smyslu zákona, by se muselo jednat o uzavření závazku, k němuž by mělo dojít mezi objednatelem právních služeb a zadavatelem referenční veřejné zakázky či mohlo dojít k uzavření závazku v rámci poskytování právního poradenství k uvedené významné službě mezi objednatelem právních služeb a třetími osobami, tj. v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti objednatele právních služeb v dotčené veřejné zakázce. Dle názoru Úřadu v tomto ohledu vzhledem k jazykovému výkladu předmětného požadavku na doložení skutečností týkajících se referenční služby tyto požadavky konkretizovány nejsou, tzn. není zde konkrétně stanoveno, že by se muselo jednat o poskytování právních služeb pouze za situace, kdy jednou ze smluvních stran bude objednatel právních služeb a druhou stranou zadavatel veřejné zakázky, který poptává jejím prostřednictvím poskytnutí plnění. V tomto ohledu nelze přehlédnout, že pokud zadavatel hodlal požadavky na reference spojit výlučně s plněním týkajícím se veřejných zakázek, je tak v příslušných částech výslovně uvedeno (k tomu srov. např. čl. 7.3 písm. a) i) zadávací dokumentace).

79.         Navrhovatel k prokázání technické kvalifikace doložil ve své nabídce mimo jiné následující významné služby (viz bod 61 odůvodnění tohoto rozhodnutí):

• Právní poradenství pro účely uzavření závazku ve věci akce nazvané „Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích“, jejíž hodnota činila 22 mil. Kč bez DPH, objednatelem byla společnost CAMEA spol. s r. o.
• Právní poradenství pro účely uzavření závazku ve věci akce nazvané „WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“, jejíž hodnota činila 21 mil. Kč bez DPH, objednatelem byla společnost CAMEA spol. s r. o.
• Právní poradenství pro účely uzavření závazku ve věci akce nazvané „Systém informací o dojezdových dobách na Městském okruhu v hl. m. Praze“, jejíž hodnota činila 190 mil. Kč bez DPH, objednatelem byla společnost CAMEA spol. s r. o.

80.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel si výše uvedené reference navrhovatele ověřil přímo u objednatele právních služeb u společnosti CAMEA spol. s r. o. Ta potvrdila, že navrhovatel poskytoval v rámci výše uvedených významných služeb komplexní právní poradenství, jež vyústilo ve smlouvy, jejichž předmětem byl stroj a technologie aúprava práv duševního vlastnictví, přičemž hodnota smluv byla alespoň 20 mil. Kč. Zadavatel rovněž požádal dne 18. 6. 2019 navrhovatele ve smyslu § 46 zákona o objasnění, resp. doplnění nabídky ve vztahu k jím doloženým referencím. V rámci objasnění nabídky navrhovatel ve vztahu k významné službě „Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích“ mj. uvedl, že předmětem právního poradenství bylo právní poradenství v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na zboží a souvisejících smluv s dalšími dodavateli, v rámci kterých byla řešena problematika duševního vlastnictví. Ve vztahu k významné službě „WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“ navrhovatel mj. uvedl, že předmětem právního poradenství bylo právní poradenství v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy o dílo, jejíž součástí byla i dodávka zboží, jakož i souvisejících smluv s dalšími dodavateli, v rámci kterých byla řešena problematika duševního vlastnictví.

81.         Z dalšího průběhu zadávacího řízení vyplývá, že „Rozhodnutím o výběru dodavatele“ zadavatel vybral jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku navrhovatele. Následně, v návaznosti na podané námitky stěžovatelem proti výběru dodavatele zadavatel uvedené rozhodnutí o výběru dodavatele zrušil a předal věc hodnotící komisi k opětovnému novému posouzení a hodnocení nabídek.

82.         Z důvodu ověření významných služeb („WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“ a „Měření úsekové rychlosti v uzavírkách na dálnicích“) požádal zadavatel o součinnost Ředitelství silnic a dálnic (viz bod 68 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jakožto zadavatele veřejných zakázek, které navrhovatel uvedl ve své nabídce v souvislosti s poskytováním právních služeb společnosti CAMEA, spol. s r.o. Zadavatel mimo jiné zjišťoval, o jaký druh zadávacího řízení se jednalo, zda se navrhovatel podílel na poradenství, vedení vyjednávání a popř. uzavření smlouvy na významné služby a také, zda byly smlouvy na významné služby s vybraným dodavatelem uzavřeny. Ve své odpovědi (viz bod 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí) ŘSD uvedlo, že se jednalo o standardní otevřená řízení, přičemž ŘSD nemá žádné informace o poskytování právních služeb v souvislosti s těmito veřejnými zakázkami navrhovatelem společnosti CAMEA spol. s r.o., a to ani u žádostí o vysvětlení, námitek či řízení před Úřadem. ŘSD rovněž uvedlo, že pouze u veřejné zakázky „WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km“ došlo k uzavření smlouvy mezi ŘSD a vybraným dodavatelem.

83.         Současně zadavatel požádal dne 15. 8. 2019 navrhovatele ve smyslu § 46 zákona o vysvětlení, resp. doplnění dokladů, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace ve veřejné zakázce (viz bod 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel ve své odpovědi (viz bod 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí) mj. uvedl, že poskytoval právní poradenství v souvislosti s uvedenými významnými službami, které zahrnovalo širší okruh právních služeb, než pouze právní poradenství ve vztahu k zadavateli dotčené veřejné zakázky. Upřesnil, že pro klienta poskytoval hloubkovou analýzu zadávacích podmínek, vč. smluvních podmínek, v rámci které upozornil klienta na rizika uzavření smluvní dokumentace ve znění vymezeném zadavatelem dotčené zakázky. Dále uvedl, že zpracoval smluvní dokumentace pro účely vyjednávání a následné uzavření smluvního závazku s třetími osobami (poddodavateli), kdy se jednalo zejména o smlouvy kupní nebo smlouvy o dílo v rámci subdodavatelského vztahu či konsorcia. Navrhovatel dále uvedl, že právní služby byly širšího charakteru, neboť zahrnovaly přípravu, vedení vyjednávání, a uzavření smluvního závazku v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti klienta navrhovatele v dotčené veřejné zakázce. Pro úplnost navrhovatel uvedl, že veškeré poskytnuté právní služby v rámci významných služeb směřovaly k uzavření smlouvy na plnění se zadavatelem dotčené veřejné zakázky a skutečnost, že v závěru nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s klientem navrhovatele, nemůže mít podle jeho názoru vliv na získanou zkušenost navrhovatele s předmětnou právní službou.

84.         Navrhovatel tedy zadavateli na základě jeho žádosti poskytl vysvětlení referencí obsažených v jím podané nabídce a nad rámec toho zadavateli doložil seznam dalších referencí, kterými by byl, dle jeho názoru, schopen kvalifikaci rovněž prokázat.

85.         Následně zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ze zadávacího řízení.Z obsahu rozhodnutí o vyloučení navrhovatele vyplývá, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť dospěl k závěru, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Své rozhodnutí zadavatel odůvodnil tím, že zaslané objasnění resp. doplnění nabídky navrhovatelem postavilo zadavateli najisto, že doklady nabídky předložené navrhovatelem nesplňují zadávací podmínky, respektive, že navrhovatel nesplňuje kvalifikační předpoklady. Nesplnění zadávacích podmínek zadavatel odůvodnil tak, že navrhovatelem předložené významné služby („WIM 2017 – LOKALITA D4 – 9,5km systém vysokorychlostního vážení – technologie automatických vah“ a Systém měření úsekové rychlosti – zařízení pro měření rychlosti“) nevyústily v uzavření závazku. Dále v odůvodnění upřesnil, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele, že skutečnost, že poskytované významné služby nevyústily v uzavření závazku, není rozhodující pro otázku jím deklarované technické kvalifikace. K navrhovatelem dodatečně předloženým významným službám zadavatel uvedl, že zákon umožňuje po lhůtě pro podání nabídek nabídku doplnit, ale omezuje toto doplnění pouze pro případ, kdy je účastník zadávacího řízení k tomu výslovně zadavatelem a předepsanou formou požádán, z tohoto důvodu nově navrhovatelem předložené referenční zakázky (v rámci objasnění a doplnění nabídky) neakceptoval.

86.         Navrhovatel však splnění zadávacích podmínek obhajuje tím, že v rámci poskytování komplexních právních služeb k významným službám došlo k uzavření závazku mezi třetími osobami, tj. v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti objednatele v dotčeném veřejné zakázce, přičemž se domnívá, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele neodůvodnil, z jakého důvodu neakceptuje referenční zakázky v rozsahu smluv mezi klientem a třetími osobami.

87.         V této souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že zadavatel učinil součástí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele (a rovněž součástí oznámení o vyloučení navrhovatele) přepis svých dotazů zaslaných navrhovateli za účelem objasnění, resp. doplnění nabídky a rovněž odpovědi navrhovatele, kde např. na dotaz „Jestliže byly výše uvedené významné služby zadávány v otevřeném řízení, jakým způsobem bylo zajištěno z Vaší strany poskytování služeb spočívajících zejména v poradenství, přípravě, vedení vyjednávání a uzavření smluvního závazku (…)?“ navrhovatel odpověděl: „V souvislosti s akcemi byly zpracovány smluvní dokumentace pro účely vyjednávání a následné uzavření smluvního závazku s třetími osobami (poddodavateli), kdy se jednalo zejména o smlouvy kupní nebo smlouvy o dílo v rámci subdodavatelského vztahu či konsorcia.“. Z obsahu odpovědí navrhovatele zachycených v úvodu rozhodnutí o vyloučení navrhovatele vyplývá, že navrhovatel ve svých odpovědích několikrát zopakoval, že jím poskytované právní služby byly širšího charakteru, „neboť zahrnovaly přípravu, vedení vyjednávání, a uzavření smluvního závazku v rámci dodavatelské struktury pro účely účasti klienta navrhovatele v dotčené veřejné zakázce.“, přičemž na upozornění zadavatele, že v případě veřejných zakázek (uvedených v nabídce navrhovatele za účelem prokázání technické kvalifikace) buď nebyla uzavřena smlouva se společností CAMEA spol. s r.o., která byla klientem navrhovatele, anebo nebyla uzavřena smlouva vůbec, navrhovatel uvedl: »veškeré poskytnuté právní služby v rámci „akce“ směřovaly k uzavření smlouvy na plnění se zadavatelem dotčené veřejné zakázky a skutečnost, že v závěru nedošlo k uzavření smlouvy na plnění mezi zadavatelem a klientem navrhovatele, nemůže mít vliv na získanou zkušenost navrhovatele s předmětnou právní službou.«. Je tedy zřejmé, že i v samotném rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zadavatel zachycuje skutečnost, kterou argumentuje navrhovatel a upozorňuje zadavatele, že za účelem prokázání technické kvalifikace předložil takové referenční zakázky, v jejichž případě klientovi zajistil služby právního poradenství, přípravu, vedení a uzavření smluvního závazku, přičemž k uzavření smluvního závazku došlo (dle objasnění navrhovatele) nikoliv mezi klientem navrhovatele a zadavatelem příslušné veřejné zakázky, nýbrž mezi klientem navrhovatele a třetími osobami. Úřad rovněž ověřil, že navrhovatel již ve svém prvním písemném objasnění nabídky mj. uvedl, že právní poradenství v případě obou ověřovaných referencí bylo navrhovatelem poskytováno ke smluvnímu závazku mezi „klientem a kupujícím“ a rovněž ke smluvním závazkům mezi „klientem a dalšími dodavateli“. Je tedy zřejmé, že zadavatel opakovaně dostal od navrhovatele informaci, že poskytované právní poradenství směřovalo a mělo vyústit k uzavření smluvního závazku mezi klientem a dalšími dodavateli (třetími osobami), přičemž skutečnost, že k uzavření smluvního závazku došlo, potvrdila ve svém vyjádření společnost CAMEA spol. s r.o., a to v návaznosti na dotaz zadavatele (viz bod 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad pro úplnost poznamenává, že z žádného dokumentu poskytnutého navrhovatelem zadavateli v rámci předmětného zadávacího řízení neplyne, že by k uzavření smluvního závazku mělo dojít právě mezi klientem navrhovatele a zadavatelem referenčních zakázek (ŘSD), na kterého se zadavatel při ověřování informací týkajících se prokazování technické kvalifikace navrhovatelem, rovněž obrátil. Právě na této argumentaci pak zadavatel vystavěl své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

88.         Jak již Úřad uvedl výše, v zadávací podmínce uvedené v bodu 7.3. písm. a) bod iii) zadávací dokumentace není striktně uvedeno, že k uzavření smluvního závazku musí bezpodmínečně dojít mezi objednatelem právních služeb a zadavatelem referenční veřejné zakázky. Podmínkou je pouze skutečnost, že se musí jednat o smluvní závazek, jehož předmětem je převážně stroj a technologie a související práva duševního vlastnictví, a že hodnota závazku musí být ve výši alespoň 20 mil. Kč. Pokud tedy navrhovatel i jeho klient potvrzují, že k takovému závazku v souvislosti s příslušnými referenčními zakázkami došlo, jedná se o skutečnost, kterou se měl zadavatel při posouzení, zda navrhovatel splnil předmětnou zadávací podmínku, zabývat a v případě, že by uvedený způsob prokázání technické kvalifikace zadavatel nepovažoval za souladný s požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci, měl tuto skutečnost řádně v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele (potažmo v oznámení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele) odůvodnit. V daném případě však zadavatel dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v návaznosti na skutečnost, že v případě navrhovatelem předložených referenčních zakázek nedošlo k uzavření smluvního závazku mezi klientem a zadavatelem předmětných referenčních zakázek (což si zadavatel rovněž ověřil u zadavatele ŘSD – viz bod 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v souvislosti s uzavřením smluvního závazku mezi klientem navrhovatele a třetími osobami v odůvodnění vyloučení navrhovatele zcela absentuje. Ačkoliv na této podstatě právě stojí způsob prokazování technické kvalifikace, jak lze dovodit z argumentace navrhovatele, kterou však zadavatel v posuzovaném případě zcela přehlíží. Úřad nepředjímá, zda by zadavatel v případě posouzení uvedené skutečnosti mohl či nemohl dospět ke stejnému závěru, a to že jsou dány důvody pro  vyloučení navrhovatele, avšak s ohledem na to, že zadavatel při svém rozhodnutí nezohlednil všechny skutečnosti uvedené v objasnění nabídky navrhovatele, není rozhodnutí o vyloučení navrhovatele možno považovat za souladné se zákonem. Z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení totiž není zřejmé, zda zadavatel s předmětnou informací (že při poskytování právních služeb navrhovatelem došlo k uzavření smluvního závazku mezi klientem navrhovatele a třetími osobami) při rozhodnutí o vyloučení navrhovatele pracoval, nebo zda si ke svému závěru „vybral“ pouze tu část vysvětlení navrhovatele, která se týkala potvrzení, že nedošlo k uzavření smluvního závazku mezi klientem a zadavatelem. Odůvodnění rozhodnutí (oznámení) o vyloučení tak nelze s ohledem na výše uvedené, ve vztahu k tomuto navrhovatelem prezentovanému způsobu prokazování technické kvalifikace, přezkoumat, neboť zadavatel v předmětném odůvodnění vyloučení navrhovatele vůbec neuvedl důvody, na základě nichž neakceptoval skutečnost, že k uzavření smluvního závazku došlo mezi klientem navrhovatele a třetími osobami.

89.         Vzhledem k tomu, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nezohlednil všechny skutečnosti uvedené v nabídce, potažmo v objasnění nabídky navrhovatele, je postup zadavatele související s vyloučením navrhovatele nutno považovat za nezákonný.

90.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že vzhledem ke způsobu, jakým zadavatel odůvodnil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, je zjevné, že zadavatel neměl postaveno najisto, zda byly naplněny podmínky pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť zadavatel nezohlednil všechny skutečnosti potřebné pro jím učiněný závěr, a to že navrhovatel nebyl schopen prostřednictvím referenčních zakázek doložených v nabídce prokázat splnění technické kvalifikace dle bodu 7.3. písm. a) bod iii) zadávací dokumentace, jelikož zcela absentuje závěr ve vztahu k prokazování technické kvalifikace ve smyslu, jak ji prezentuje navrhovatel (tzn. reference se vztahují ke smluvnímu závazku mezi objednatelem právních služeb a třetími subjekty, nikoliv zadavatelem veřejných zakázek).

91.         Úřad rovněž nepřehlédl, že navrhovatel v rámci objasnění a doplnění nabídky doložil za účelem prokázání technické kvalifikace podle bodu 7.3. písm. a) bod iii) zadávací dokumentace dalších 8 referenčních zakázek v návaznosti na žádost zadavatele ve smyslu § 46 zákona. Zadavatel však uvedené doplnění dokladů o kvalifikaci navrhovatele neakceptoval s odůvodněním, že by se jednalo o nezákonné doplnění nabídky a že byl navrhovatel v rámci objasnění a vysvětlení nabídky dotázán k objasnění pouze těch referencí, které doložil v nabídce. Navrhovatel s uvedenou argumentací zadavatele nesouhlasí a označuje ji jako nesprávnou interpretaci § 46 zákona.

92.         K otázce objasnění nebo doplnění nabídky Úřad předně uvádí, že zadavatel je obecně oprávněn podle § 46 odst. 1 zákona požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady (v zákonem určených mezích). Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy na něm, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo tohoto účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí. Lze předpokládat, že zadavatel se při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění nebo doplnění nabídky bude řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku. Účelem takového postupu je tedy zpravidla ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že vybraný účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky.Z citovaného ustanovení zároveň vyplývá, že zadavatel může účastníky vyzývat k doplnění a předložení požadovaných údajů a dokumentů opakovaně, přičemž je oprávněn jím stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání. Jedná se o právo zadavatele, kterého nemusí využít; pokud však zadavatel takového oprávnění využije, musí postupovat v souladu se základními zásadami zadávacího řízení a je také limitován ustanovením § 46 odst. 2 zákona.

93.         Úřad dále v obecné rovině k problematice objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů uvádí, že zákon zapovídá změnu nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek, připuštěno je však její doplnění na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. K účelu § 46 zákona se vyjadřuje komentářová literatura takto: „Odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti a odpovědnost za podanou nabídku (její úplnost a správnost) nese účastník zadávacího řízení. V praxi veřejného zadávání se může stát, že obsah (resp. výklad) nabídky či žádosti o účast nebude vždy zcela jasný anebo část relevantních dokladů nebude vůbec doložena. Ačkoli procedura zadávacího řízení je formalizovaná a splnění zadávacích podmínek by primárně mělo vyplynout již z podané žádosti o účast anebo nabídky, zadavatel se může rozhodnout, že požádá účastníka zadávacího řízení o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, resp. ve vazbě na položkový rozpočet může být nabídka dokonce upravena. Účelem takového postupu je ověření, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že vybraný účastník splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla stanovená zákonem a zadávací dokumentací. Jen takový dodavatel může být vybrán z účastníků zadávacího řízení a povolán k realizaci veřejné zakázky.“ [DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017].

94.         Úřad dále uvádí, že podle § 46 odst. 2 zákona lze u nabídky provést pouze její doplnění nebo objasnění na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Pro upřesnění je pak v daném ustanovení konstatováno, že takovéto doplnění nabídky se za změnu nepovažuje. V této souvislosti lze odkázat na komentář k citovanému ustanovení § 46 odst. 2 zákona uvedený v Systému ASPI – stav k 24. 4. 2019 [pozn. Úřadu: jedná se o komentář -  Podešva V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha: 2016], kde je uvedeno, že „(…) nabídka nemůže být sice měněna, nicméně může být doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely podle komentovaného odstavce 1, a to za předpokladu, že takto doplněné údaje, doklady, vzorky nebo modely nebudou předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení. Zadavatel tak je oprávněn požadovat doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů do nabídky účastníka zadávacího řízení, musí se však jednat pouze o doplnění takových údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které následně nebude na základě kritérií hodnocení hodnotit. Zákon výslovně stanoví, že v případě, kdy zadavatel požaduje doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, přičemž tyto nejsou/nebudou předmětném hodnocení, se za změnu nabídky nepovažuje doplnění údajů, které se týkají prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (zejm. podmínky kvalifikace, ale i další podmínky účasti dle § 37).“.

95.         Z výše uvedeného zcela explicitně vyplývá, že pokud účastník zadávacího řízení doplní údaje, které budou relevantní například pouze pro prokázání kvalifikace a nebudou takové údaje předmětem hodnocení, jedná se o situaci, kterou § 46 odst. 2 zákona povoluje.  Úřad rovněž pro úplnost uvádí, že ve vztahu k prokazování kvalifikace obsahovala předchozí právní úprava (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZVZ“) obdobný institut možnosti doplnění dokladů prokazujících kvalifikaci, a to v § 59 odst. 4 ZVZ. Výklad uvedeného ustanovení provedl např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 66/2014-40 ze dne 2. 6. 2016: »Zákon o veřejných zakázkách v § 59 odst. 4 výslovně stanoví, že „veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.“ (…). Bez jakýchkoliv pochyb je tedy zřejmé, že postup podle § 59 odst. 4 je fakultativní. (…) Citované ustanovení pouze dává zadavateli možnost žádat objasnění předložených informací a dokladů nebo si vyžádat dodatečné informace nebo doklady a předejít tak vyloučení nabídky, byť výhodné, kvůli spíše formálním pochybením či opomenutím. Ze znění citovaného ustanovení je zřejmé, že zadavatel může žádat nejen objasnění již předložených informací a dokladů, ale i předložení dokladů v původní nabídce nedodaných. Po novele zákona o veřejných zakázkách provedené zákonem č. 417/2009 Sb. navíc došlo k odstranění dílčí překážky ve využití tohoto institutu, neboť nyní může zadavatel dodavatele vyzvat i tehdy, pokud příslušnou část kvalifikace zadavatel neprokázal vůbec. Po uvedeném zmírnění tak zadavatel může vyzvat dodavatele k vyjasnění nebo doplnění informací a dokladů prokazujících kvalifikaci vždy, bez ohledu na úplnou absenci dokladů ve vztahu k příslušné části kvalifikace.«. Jak vyplývá z uvedeného výkladu ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ, předchozí právní úprava umožňovala doplnit i doklady prokazující kvalifikaci, které v podané nabídce zcela absentovaly. Úřad s ohledem na výše uvedený zákonem stanovený postup zadavatele ve vztahu k možnému doplňování údajů, dokladů, modelů nebo vzorků podle § 46 zákona konstatuje, že v této rovině (tzn. ve vztahu k možnosti doplnění dokladů prokazujících kvalifikaci dodavatele) se zákon oproti předchozí právní úpravě neliší, neboť podle minulé i podle současné právní úpravy bylo/je doplnění dokladů prokazujících kvalifikaci umožněno a s ohledem na význam příslušných citovaných ustanovení zákona a ZVZ tak lze podle názoru Úřadu mutatis mutandis vycházet i z výše uvedených závěrů Krajského soudu v Brně. Uvedenou skutečnost ostatně nerozporuje ani zadavatel, který je však toho názoru, že navrhovatel provedl doplnění nových referenčních služeb mimo žádost zadavatele, z čehož dovozuje, že navrhovatel svým postupem nabídku změnil v rozporu s ustanovením § 46 odst. 2 zákona.

96.         V prověřovaném případě doručil zadavatel navrhovateli „Žádost k vysvětlení nabídky II.“, ve které navrhovatele požádal o vysvětlení, resp. doplnění dokladů, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace ve veřejné zakázce. V reakci na tuto žádost vypracoval navrhovatel „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 29. 8. 2019, ve kterém se vyjadřoval jednak k otázkám zadavatele týkajícím se požadavků na technickou kvalifikaci (viz bod 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a dále doplnil dalších 8 referenčních zakázek, které dle navrhovatele splňují požadavky na technickou kvalifikaci uvedenou v bodě 7.3. a) iii) zadávací dokumentace. Navrhovatel tak podle jeho vyjádření učinil z důvodu vyloučení jakýchkoliv pochybností, že by nebyl schopen splnit požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci.

97.         Úřad uvádí, že z „Žádosti k vysvětlení nabídky II.“, kterou zadavatel vyzval navrhovatele k vysvětlení resp. doplnění dokladů, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace, plyne, že uvedenou žádostí zadavatel aktivoval institut § 46 zákona, jehož prostřednictvím ověřoval kvalifikovanost navrhovatele. Z citovaného ustanovení zákona plyne, že navrhovatel v návaznosti na výzvu zadavatele mohl v daném případě nabídku nejen objasnit, ale i doplnit např. o další údaje či doklady, jelikož prostřednictvím výzvy zadavatel zjišťoval informace vztahující se ke kritériu technické kvalifikace. Úřad v tomto ohledu ověřil, že dle zadávací dokumentace je jediným hodnotícím kritériem nejnižší celková nabídková cena za jednu hodinu poskytování právních služeb(viz bod 60 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je tedy zřejmé, že kritérium technické kvalifikace nebylo v prověřovaném případě stanoveno jako kritérium hodnocení, a proto lze konstatovat, že doklady předkládané v souvislosti s objasněním kvalifikace navrhovatele nemají dopad do hodnocení nabídek.

98.         Ve vztahu k možnosti doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů má Úřad za to, že je vždy třeba reflektovat skutečnost, co je prostřednictvím žádosti ve smyslu § 46 zákona vyjasňováno či doplňováno, zda tímto postupem nedochází ke změně nabídky. V daném případě, jak již bylo opakovaně uvedeno, se jednalo o zjišťování skutečností vztahujících se ke kvalifikovanosti navrhovatele. Úřad má za to, že právě tento fakt je velmi významný v tom, zda je zadavatel oprávněn nově dodané reference od navrhovatele akceptovat a tyto zahrnout do posuzování splnění podmínek účasti navrhovatelem. Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je zadavatel oprávněn tyto další reference přijmout a posoudit, zda je jejich prostřednictvím eventuálně navrhovatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky nepostačovaly). Skutečnost, že tyto reference byly doloženy prostřednictvím doplnění nabídky, dle názoru Úřadu neznamená, že by byla nabídka změněna. Jak bylo uvedeno již výše, § 46 odst. 2 zákona výslovně pracuje s tím, že nabídka může být doplněna, avšak nesmí být změněna. Dle názoru Úřadu se tedy v případě doplnění dalších referencí nejedná o změnu nabídky, nýbrž o doplnění skutečností vztahujících se ke kvalifikaci dodavatele (navrhovatele). Úřad v kontextu právě uvedeného konstatuje, že nepřehlédl ani rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019 týkající se výkladu § 46 odst. 2 zákona. Avšak v daném případě se závěry uvedeného rozhodnutí vztahovaly k postupu zadavatele při vyjasňování (doplňování) nabídky ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, tzn. tomu, co dodavatel nabízel zadavateli jako předmět plnění veřejné zakázky. V tomto případě pak předseda Úřadu dospěl k závěru, že se jedná o změnu nabídky, jelikož bylo nově nabízeno jiné plnění a nelze „doplnění“ nového zboží považovat za doplnění nabídky, ale je nutno toto jednání vnímat jako změnu nabídky. Úřad však má za to, že tuto argumentaci nelze považovat za přiléhavou pro přijetí závěru o postupu zadavatele při posuzování prokázání kvalifikace navrhovatelem, jelikož v případě doplnění dokladů vztahujících se k prokázání kvalifikace nedochází ke změně nabídky, neboť kvalifikovanost dodavatele je stále stejná, jako při podání nabídky a tedy nedochází ke změně nabízeného plnění, jako tomu bylo v případě řešeném předsedou Úřadu ve výše uváděném rozhodnutí. 

99.         V souvislosti s tvrzením zadavatele, že prostřednictvím postupu dle § 46 zákona chtěl pouze vysvětlit a doplnit informace vztahující se k již původně v nabídce předloženým referencím a nechtěl doložit reference nové, uvádí Úřad následující. V návaznosti na aktivitu zadavatele, který požádal navrhovatele o vysvětlení, popř. doplnění dokladů, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace, byl navrhovatel zpraven o tom, že zadavatel má zájem ověřit, zda lze přesvědčivě učinit závěr, že navrhovatel splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení. Pokud tedy navrhovatel v návaznosti na předmětnou výzvu zadavatele objasnil reference doložené v nabídce a „pro vyloučení pochybností“ o získaných zkušenostech doplnil další referenční zakázky, Úřad konstatuje, že v daném případě navrhovatel pouze „doplnil“ doklady týkající se prokázání splnění předmětné podmínky technické kvalifikace, a lze tedy konstatovat, že dostál požadavku zadavatele uvedeného v „Žádosti k vysvětlení nabídky II.“.

100.     V návaznosti na výše uvedený závěr Úřad konstatuje, že v případě, kdy zadavatel dospěl k závěru, že na základě referencí doložených navrhovatelem v nabídce při jejím podání, nelze učinit závěr, že navrhovatel splňuje příslušnou kvalifikační podmínku (avšak jak bylo zevrubně popsáno výše, posouzení zadavatel neprovedl tak, jak měl, jelikož navrhovatel mu opakovaně uvedl, že kvalifikaci prokazuje jinak, než ji chápe zadavatel, a to s ohledem na to, které subjekty byly smluvními stranami), měl se zabývat posouzením dalších navrhovatelem doložených referencí, aby měl postaveno najisto, že tento dodavatel nesplňuje požadavky na prokázání technické kvalifikace stanovené v zadávací dokumentaci. Vzhledem k tomu, že zadavatel v daném případě na posouzení předmětných dodatečně doložených referenčních zakázek rezignoval a následně rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že zadavatel nemohl mít a neměl pro předmětné rozhodnutí postaveno najisto, že jsou pro vyloučení navrhovatele naplněny zákonné důvody.

K otázce vlivu na výběr dodavatele

101.     Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a také v těchto případech bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je stejná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala níže uvedená předchozí právní úprava.

102.     K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.

103.     Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl  ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně předseda konstatoval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009, kde je uvedeno, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.

104.     Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu: „Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, [...] takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“.

105.     K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí, o čemž svědčí i původně učiněný závěr zadavatele.

106.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

107.     Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel nedodrželpravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to tím, že postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 129 odst. 2 zákona, kdyžnavrhovatele  vyloučil z další účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že navrhovatel nesplňuje zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace dle bodu 7. 3. a) iii) zadávací dokumentace, aniž by měl zadavatel postaveno najisto, že navrhovatel splnění technické kvalifikace neprokázal, jelikož řádně neposoudil všechny skutečnosti uvedené v „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 29. 8. 2019, když neposoudil skutečnost, že k uzavření smluvního závazku došlo mezi klientem navrhovatele a třetími osobami a současně nezohlednil navrhovatelem dále předložené reference dne 29. 8. 2019, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

108.     V návaznosti na výše uvedené Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K rozhodnutí o námitkách

109.     Navrhovatel v podaném návrhu rovněž namítá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nezdůvodňuje, „z jakého důvodu neakceptuje referenční zakázky v rozsahu smluv mezi klientem a třetími osobami“ a považuje v této části rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné. Dále je navrhovatel přesvědčen, že odůvodnění odmítnutí námitek vychází z nesprávného právního posouzení ze strany zadavatele.

110.     Navrhovatel v námitkách mj. uvedl „(…) v souvislosti s „akcemi“ byly zpracovány smluvní dokumentace pro účely vyjednávání a následné uzavření smluvního závazku s třetími osobami, kdy se jednalo zejména o smlouvy kupní nebo smlouvy o dílo v rámci poddodavatelského vztahu či konsorcia. Toto skutečnost však zadavatel v oznámení jakkoli nezohledňuje, a proto je minimálně v tomto rozsahu oznámení i postup zadavatele nepřezkoumatelný a jako takový rozporný se zákonem, stejně jako fakt, že si zadavatel mohl tuto skutečnost kdykoliv sám ověřit.“.

111.     Ve vztahu k výše uvedené námitce zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „Zadavatel (…) jasně prokázal, že referenční služby požadované po stěžovateli jako podmínka pro prokázání kvalifikace v uzavření závazku nevyústily. Pokud by v uzavření závazku vyústily, není zadavateli známo, které 3. osoby má stěžovatel na mysli. Stěží lze také uvěřit obsahu závazku stěžovatelem deklarovaného samotného právního poradenství, protože jistě ne náhodou se názvem téměř shodovaly s veřejnými zakázkami ŘSD, které prokazatelně v uzavření závazku nevedly. Pokud došlo k uzavření závazku mezi 3. osobami, pak nelze věřit skutečnosti, že se jednalo o závazky se stejným názvem, které mezi sebou zavřeli blíže nespecifikované 3. osoby resp. poddodavatelé. Lze konstatovat, že stěžovatel důkazní břemeno o splnění kvalifikačních předpokladů neunesl; je pravděpodobné, že poskytoval právní poradenství ve smyslu právní analýzy zadávacích podmínek ŘSD pro svého klienta, který se veřejné zakázky hodlal účastnit, nicméně tato služba nesplňuje požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace stěžovatele - jednak závazek nebyl uzavřen, a také se charakterem služby jednalo pouze o revizi závazku, který by sice byl s to, v případě jeho uzavření, podmínky technické kvalifikace pravděpodobně splnit, nicméně se na přípravě, vedení vyjednávání a uzavření smluvního závazku (pozn.: kumulativní požadavek čl. 7.3. a) iii) zadávacích podmínek) stěžovatel nepodílel. Stěžovatel ve své nabídce tudíž neuvedl pravdivé údaje. Z uvedených důvodů, zadavateli nezbývá, než argumentaci stěžovatele jako nanejvýš nepravděpodobnou odmítnout, byť s vědomím, že z logiky věci je užito induktivní argumentace.“.

112.     Z výše uvedené reakce zadavatele na část námitek navrhovatele, v nichž navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel v odůvodnění vyloučení navrhovatele nijak nezohlednil, že v případě referenčních zakázek doložených navrhovatelem došlo k uzavření smluvního závazku se třetími osobami, vyplývá, že zadavatel sice na uvedenou námitku reagoval, avšak odmítl ji konstatováním, že jasně prokázal, že referenční služby v uzavření závazku nevyústily. V dalším pouze striktně odmítl tvrzení navrhovatele ohledně uzavření závazku mezi klientem a třetími osobami jako nepodložené („není zadavateli známo, které 3. osoby má stěžovatel na mysli.“) a zpochybnil jeho pravdivost („Stěží lze také uvěřit obsahu závazku stěžovatelem deklarovaného samotného právního poradenství“). Ačkoliv byl tedy zadavatel námitkami navrhovatele upozorněn na skutečnost, že v odůvodnění vyloučení navrhovatele absentuje sdělení zadavatele, z jakého důvodu uzavření závazku mezi klientem a třetími osobami neakceptoval, zadavatel v rozhodnutí o námitkách tento svůj námitkami napadený postup neosvětlil, ale pouze předmětnou argumentaci navrhovatele ve vztahu k prokázání technické kvalifikace odmítl s tím, že argumentace navrhovatele je nepravděpodobná („Z uvedených důvodů, zadavateli nezbývá, než argumentaci stěžovatele jako nanejvýš nepravděpodobnou odmítnout.“).

113.     Úřad na tomto místě uvádí, že jen takové odmítavé rozhodnutí o námitkách (pochopitelně, pokud námitky byly podány řádně a včas) je souladné se zákonem, když se zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona v odůvodnění podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem namítaným skutečnostem. Za takové situace je výsledkem stav, kdy dodavatel ví, proč zadavatel neshledává námitky relevantními, a může zvážit se všemi důsledky (např. kauce, kterou je nutno složit s podáním návrhu a která při zamítnutí návrhu Úřadem pro jeho nedůvodnost „propadá“ státu) svůj další postup. Tento zákonem předpokládaný stav – výsledek „řízení o námitkách“ je podstatný pro to, aby obě strany pak věděly, co může být předmětem zpochybnění (legitimně může navrhovatel v návrhu dle zákona napadat jen to, co zpochybnil v řádně a včas podaných námitkách), tedy primárním smyslem je, aby strany věděly, o čem se spor vede, a nebyly překvapovány novými skutečnostmi, jež v námitkách (dodavatel), a v na ně navazujícím rozhodnutí o námitkách (zadavatel) nebyly obsaženy.

114.     S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že pokud zadavatel v rozhodnutí o námitkách nekonkretizoval, z jakého důvodu v rozhodnutí o vyloučení nezohlednil navrhovatelem namítanou skutečnost, ačkoliv se jedná o opakovaně uplatňovanou argumentaci ze strany navrhovatele, že v případě referenčních zakázek doložených navrhovatelem došlo k uzavření smluvního závazku se třetími osobami, ale pouze ji odmítl jako nepravděpodobnou, zadavatel nedostál zákonné povinnosti uložené § 245 odst. 1 zákona, podle něhož se musí zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřit podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

115.     Podle § 263 odst. 5 zákona pak platí, je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

116.     Na tomto místě je třeba akcentovat, že je zde dána možnost Úřadu uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, nikoliv povinnost. V daném případě, ačkoliv Úřad shledal postup zadavatele při vyřízení námitek za nesouladný se zákonem, Úřad nepřistoupil k uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona, ale případ přezkoumal věcně. Ke svému postupu Úřad uvádí následující.

117.     Smyslem všech relevantních ustanovení zákona upravujících institut námitek a jejich vyřizování ve vazbě na § 263 odst. 5 zákona je mj. i naplnění stěžejní procesní zásady rovnosti účastníků při následném sporu před dozorovým orgánem, kdy každá procesní strana by měla mít přiměřenou možnost uplatnit své argumenty za podmínek, které ji citelně neznevýhodňují v porovnání s protistranou. S tím souvisí i požadavek náležité substanciace přednesů stran vždy v určitý zákonem předvídaný daný okamžik. Je tedy žádoucí, aby se stěžovateli v situaci, kdy ve svých námitkách uvede skutečnosti, ve kterých spatřuje porušení zákona zadavatelem, a tyto námitky splňují i všechny další zákonné náležitosti, dostalo vždy v rozhodnutí o námitkách dostatečně srozumitelného a jasného výkladu ke všem skutečnostem, které v námitkách uvedl, aby pak zadavatel v případě, kdy zadavatel rozhodnutím námitkám nevyhoví a odmítne je, vždy umožnil stěžovateli kvalifikovaně vyhodnotit, zda se ztotožňuje se závěry zadavatele ke všem jednotlivým skutečnostem, které v námitkách uvedl, či naopak zda jsou dány důvody pro to, aby stěžovatel k Úřadu podal návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

118.     Úřad upozorňuje, že v posuzovaném případě navrhovatel spatřuje nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách v části argumentace zadavatele týkající se námitky navrhovatele, v níž upozorňuje na skutečnost, že jím předložené reference splňují podmínku „uzavření závazku“, a to mezi klientem a třetími osobami. Úřad dodává, že nedostatečnost zohlednění této skutečnosti (že navrhovatelem předložené reference splňují podmínku „uzavření závazku“, a to mezi klientem navrhovatele a třetími osobami) navrhovatel v návrhu namítá i ve vztahu k obsahu rozhodnutí o vyloučení navrhovatele.

119.     Úřad uvádí, že hlavním smyslem dozorové činnosti Úřadu je přezkoumat úkony zadavatele v zadávacím řízení, přičemž procesní pravidla stanovená pro férový přezkum – postup dozorového orgánu Úřadu nemají vést k popření bazální činnosti a smyslu celého řízení. Právě s ohledem na uvedené, kdy netransparentnost v postupu zadavatele byla shledána v postupu v rámci zadávacího řízení a následně se projevila i v rozhodnutí o námitkách, Úřad považuje za zcela racionální, aby rozhodl o podstatě sporu, tzn., aby konkrétní postup zadavatele při vyloučení navrhovatele přezkoumal a rozhodl, zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona. Podle názoru Úřadu totiž za uvedené situace nemůže navrhovatel pociťovat újmu v tom smyslu, že Úřad nepřistoupil k uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 5 zákona, neboť hlavním důvodem podání návrhu navrhovatelem byl nesouhlas s rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení, jehož zrušení Úřad v návaznosti na věcný přezkum případu uložil ve výroku II. tohoto rozhodnutí zadavateli jako nápravné opatření jeho nezákonného postupu.

120.     K názoru navrhovatele, že odmítnutí námitek nemá dostatečnou oporu v jeho odůvodnění, resp. že odůvodnění vychází z nesprávného právního posouzení ze strany zadavatele, Úřad uvádí, že v případě, kdy by odůvodnění zadavatele v rozhodnutí o námitkách případně vycházelo z nesprávného právního posouzení, avšak zadavatel by se dostatečně podrobně a srozumitelně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele, uvedená skutečnost by nemohla založit důvod pro učinění závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku II. rozhodnutí                                        

121.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

122.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, přičemž není vázán návrhem navrhovatele.

123.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to tím, že postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 129 odst. 2 zákona, kdyžnavrhovatele  vyloučil z další účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že navrhovatel nesplňuje zadavatelem stanovené kritérium technické kvalifikace dle bodu 7. 3. a) iii) zadávací dokumentace, aniž by měl zadavatel postaveno najisto, že navrhovatel splnění technické kvalifikace neprokázal, jelikož řádně neposoudil všechny skutečnosti uvedené v „Písemném objasnění a doplnění nabídky“ ze dne 29. 8. 2019, když neposoudil skutečnost, že k uzavření smluvního závazku došlo mezi klientem navrhovatele a třetími osobami a současně nezohlednil navrhovatelem dále předložené reference dne 29. 8. 2019, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

124.     Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí. Úřad tedy dodává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

125.     Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

126.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, ačkoliv neměl postaveno najisto, že navrhovatel nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona a všech úkonů následujících.

127.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

128.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

129.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

130.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení v něm uvedených úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku. 

K výroku IV. rozhodnutí

131.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

132.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení v něm uvedených úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 

133.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000451.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží:

1.             Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6

2.             Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy