číslo jednací: 03194/2020/542/MKd
spisová značka: S0056/2020/VZ

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, jichž se dopustil obviněný

• Česká republika - Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, IČO 70885869, se sídlem Teplého 1526, 530 02 Pardubice,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „PS Hlinsko - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038549 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 213-487660, a v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „PS Holice - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě nedatované výzvy k podání nabídky uveřejněné na profilu zadavatele dne 1. 11. 2018 pod identifikátorem P18V00025193,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

 

 

I.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, IČO 70885869, se sídlem Teplého 1526, 530 02 Pardubice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku„PS Hlinsko - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038549 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 213-487660, v zákonné lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno dne 18. 12. 2018 uplynutím lhůty pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení ze dne 3. 12. 2018, tedy nejpozději dne 4. 2. 2019, přičemž písemná zpráva zadavatele na profilu obviněného nebyla do dne vydání tohoto příkazu uveřejněna.

II.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, IČO 70885869, se sídlem Teplého 1526, 530 02 Pardubice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku„PS Holice - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě nedatované výzvy k podání nabídky uveřejněné na profilu zadavatele dne 1. 11. 2018 pod identifikátorem P18V00025193 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva o dílo byla s vybraným dodavatelem – HC STAV s.r.o., IČO 28406516, se sídlem Libišany 154, 533 45 Opatovice nad Labem – uzavřena dne 21. 12. 2018, tedy nejpozději dne 21. 1. 2019, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení nebylo do dne vydání tohoto příkazu uveřejněno.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, IČO 70885869, se sídlem Teplého 1526, 530 02 Pardubice – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Veřejná zakázka „PS Hlinsko - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“

1.             Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, IČO 70885869, se sídlem Teplého 1526, 530 02 Pardubice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 1. 11. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „PS Hlinsko - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038549 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 11. 2018 pod ev. č. 2018/S 213-487660 (dále jen „veřejná zakázka 1“).

2.             Jak vyplývá z bodu 2.4. „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce 1, předmětem plnění uvedené veřejné zakázky je „provedení opatření plynoucích z energetického posouzení vypracovaného dne 30. 8. 2017 podle § 9a odst. 1 písm. e) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky č. 309/2016, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a energetického posudku. Bude provedeno zejména zateplení obálky budovy (zateplení fasády, výměna výplní otvorů, zateplení střech, zateplení stropů pod půdou a zateplení podlah na zemině v garážích), výměna kotlů a vyregulování otopné soustavy. Podrobný rozpis prací je uveden v projektové dokumentaci a v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr, které jsou přílohou této zadávací dokumentace. Veškerá opatření energetického posouzení jsou promítnuta do projektové dokumentace a budou plně respektována a plněna.“ Jde tedy o veřejnou zakázku na stavební práce.

3.             V bodě 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce 1 obviněný uvedl, že „[p]ředpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 10.154.300 Kč bez DPH.“

4.             V článku IV.1.1) „Druh řízení“ oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný uvedl, že pro zadání veřejné zakázky 1 zvolil otevřené řízení.

5.             Z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 30. 11. 2018 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel obviněný celkem 14 nabídek.

6.             V „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 3. 12. 2018 obviněný uvedl, že rozhodl s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) o zrušení předmětného zadávacího řízení, neboť až při hodnocení nabídek zjistil, že opomněl uveřejnit část projektové dokumentace a výkazu výměr.  Citované oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo uveřejněno téhož dne na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-58939386/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-58939386. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný rovněž dne 3. 12. 2018 odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení všem 14 účastníkům zadávacího řízení, od nichž obdržel nabídku, a to prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „NEN“), jehož prostřednictvím byla veřejná zakázka 1 zadávána. Součástí dokumentace je též část výstupu z elektronického nástroje NEN o elektronickém úkonu s názvem „Příjem oznámení o zrušení ZŘ“ ze dne 3. 12. 2018, a to ve vztahu ke všem obeslaným účastníkům zadávacího řízení.

7.             V souvislosti se zrušením zadávacího řízení dále obviněný odeslal k uveřejnění dne 4. 12. 2018 oznámení o výsledku zadávacího řízení, jež bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 12. 2018 pod ev. č. Z2018-042181.

8.             Z profilu zadavatele vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku 1 zde nebyla uveřejněna.

Veřejná zakázka „PS Holice - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“

9.             Obviněný zahájil dne 1. 11. 2018 uveřejněním nedatované výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-58939386/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-58939386 pod identifikátorem P18V00025193 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „PS Holice - realizace opatření ke snížení energetické náročnosti objektu“ (dále jen „veřejná zakázka 2“).Téhož dnebyla na profilu zadavatele uveřejněna rovněž zadávací dokumentace k veřejné zakázce 2, v jejímž návětí je uvedeno, že se tatovztahuje k „zadání podlimitní veřejné zakázky ve zjednodušeném řízení na stavební práce dle § 53 a souvisejících zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“.

10.         V citované výzvě pro podání nabídky obviněný uvedl, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem je „provedení opatření plynoucích z energetického posouzení vypracovaného dne 17. 8. 2017 podle § 9a odst. 1 písm. e) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky č. 309/2016, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a energetického posudku. Bude provedeno zejména zateplení obálky budovy (zateplení fasády, výměna výplní otvorů, zateplení střech, zateplení stropů pod půdou a zateplení podlah na zemině v garážích). Podrobný rozpis prací je uveden v projektové dokumentaci a v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr, které jsou přílohou této zadávací dokumentace. Veškerá opatření energetického posouzení jsou promítnuta do projektové dokumentace a budou plně respektována a plněna.“ Zcela totožně obviněný vymezil předmět plnění veřejné zakázky 2 rovněž v bodě 2.4.„Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce 2.

11.         V bodě 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce 2 obviněný uvedl, že „[p]ředpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 5.904.000 Kč bez DPH.“

12.         V „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 26. 11. 2018 obviněný uvedl, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 14 nabídek.

13.         Z „Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 3. 12. 2018 vyplývá, že obviněný rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dodavatele HC STAV s.r.o., IČO 28406516, se sídlem Libišany 154, 533 45 Opatovice nad Labem (dále jen „vybraný dodavatel“), s nímž uzavřel dne 21. 12. 2018 smlouvu o dílo. Dle části VIII. „Cena díla“ citované smlouvy byla sjednána smluvní cena ve výši 5 077 478,06 Kč bez DPH.

14.         Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2 zde nebylo uveřejněno.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

15.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, získal pochybnosti o správnosti postupu obviněného v souvislosti s plněním uveřejňovacích povinností zadavatele při zadávání veřejné zakázky 1 a veřejné zakázky 2.

16.         Žádostí č. j. ÚOHS-P0373/2019/VZ-34281/2019/542/MKd ze dne 11. 12. 2019  vyzval Úřad obviněného k zaslání vyjádření k namítaným pochybením a dále k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na obě uvedené veřejné zakázky. Dne 23. 12. 2018 obdržel Úřad od obviněného vyjádření a dokumentaci týkající se obou řešených veřejných zakázek.

17.         Ve svém vyjádření ze dne 18. 12. 2019 obdrženém Úřadem dne 23. 12. 2018 obviněný ve vztahu k veřejné zakázce 1 uvedl, že „[b]ohužel zadavatel v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách následně nevyhotovil a neuveřejnil ještě i písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele po ukončení zadávacího řízení. Toto pochybení si zadavatel v současné době uvědomuje. Jednalo se ovšem pouze o formální neúmyslné pochybení u jednoho z mnoha dokumentů zpracovávaných v rámci zadávacího řízení, které  nemělo žádný vliv na výběr dodavatele, nemělo žádný dopad vůči dodavatelům, kteří byli informováni včetně zdůvodnění prostřednictvím oznámení o zrušení zadávacího řízení a nemělo ani žádný vliv na případné nehospodárné vynakládání veřejných prostředků.“ Dále obviněný ve vztahu k veřejné zakázce 2 uvedl, že „[u] dané veřejné zakázky se zadavatel mylně domníval, že zveřejnění veřejné zakázky u tohoto typu veřejné zakázky (podlimitní veřejná zakázka zadaná ve zjednodušeném podlimitním řízení) ve Věstníku veřejných zakázek není povinné.“

18.         Žádostí č. j. ÚOHS-00199/2020/542/MKd ze dne 3. 1. 2020 dále Úřad požádal obviněného o zaslání výstupu ze systému elektronického nástroje NEN s vyznačením úkonů a komunikace týkajících se doručení oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku 1 jednotlivým účastníkům zadávacího řízení a dále (vzhledem k tomu, že součástí poskytnuté dokumentace byl poškozený technický nosič dat – CD disk) o opětovné zaslání na něm obsažených dokumentů. Požadované dokumenty Úřad obdržel od obviněného dne 9. 1. 2020.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

19.         Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

20.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

 

 

K právnímu postavení obviněného jako zadavatele

21.         Před zkoumáním samotného postupu obviněného se Úřad zabýval otázkou, zda obviněný naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

22.         Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

23.         Z Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES) vyplývá, že statistická právní forma obviněného je „325 – Organizační složka státu“.

24.         Z výše uvedeného plyne, že obviněný je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, pročež je při zadávání veřejných zakázek povinen postupovat podle zákona.  

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

25.         Podle ustanovení § 25 věty první zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie[1].

26.         Podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

27.         Podle ustanovení § 27 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou malého na stavební práce veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 6 000 000 Kč.

28.         Podle ustanovení § 51 odst. 2 písm. a) zákona je v případě zrušení zadávacího řízení zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány.

29.         Podle ustanovení § 52 písm. b) zákona může zadavatel použít pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1)      jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2)      u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3)      ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

30.         Podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

31.         Podle ustanovení § 217 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

32.         Podle ustanovení § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň

a.             označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b.             použitý druh zadávacího řízení,

c.              označení účastníků zadávacího řízení,

d.             označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e.             označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f.               označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g.             odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h.             odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i.               odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j.               odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k.              odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l.               soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m.           pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n.             odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

33.         Podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

34.         Podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

35.         Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

36.         Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

Posouzení věci

37.         Úřad nejprve obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele uvádí následující. Účelem zákona i zadávacích řízení samotných je zajištění podmínek pro vytvoření řádné hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jimiž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků. Uveřejňování je pak jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacích řízení, když uveřejňovací povinnosti mají své opodstatnění zejména z hlediska možnosti veřejné kontroly.

38.         Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i jeho následná kontrola, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je zajištěno zákonem předepsanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.

39.         Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 217 odst. 1 ukládá zadavatelům povinnost vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, a to bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení. Ani zrušení zadávacího řízení nesnímá ze zadavatele tuto povinnost, jak ostatně vyplývá i z ustanovení § 217 odst. 2 písm. j) zákona, jež výslovně předpokládá jako jednu z povinných obsahových náležitostí písemné zprávy zadavatele odůvodnění zrušení zadávacího řízení, pokud k tomu došlo.

40.         Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona pak v souladu s výše uvedeným reflektuje úmysl zákonodárce, aby byla do zadávacích řízení vnesena větší míra transparentnosti zadávacího procesu, aby i případní zájemci z řad veřejnosti měli možnost získat z písemné zprávy přehledný souhrn všech zásadních informací o průběhu a výsledku konkrétního zadávacího řízení.

41.         Pro řádné splnění povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění zpracované písemné zprávy zadavatele, dále podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a v neposlední řadě podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad připomíná ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník), z něhož vyplývá, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Pokud zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

42.         Při posouzení, zda zadavatel v šetřeném případě dodržel postup stanovený ustanovením § 217 odst. 5 zákona, se Úřad nejprve zabýval určením okamžiku ukončení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

43.         Úřad připomíná, že s ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky 1 jde o veřejnou zakázku podlimitní, kterou mohl obviněný zadat v „mírnějším“ podlimitním režimu podle části třetí zákona, avšak jak vyplývá z oznámení o zahájení zadávacího řízení, obviněný zvolil pro její zadávání otevřené řízení. Tento postup mu umožňuje zákon ve svém ustanovení § 52, současně však z citovaného ustanovení plyne, že pokud zadavatel zvolí pro zadání podlimitní veřejné zakázky některý druh zadávacího řízení daný pro nadlimitní režim, je pak povinen postupovat plně podle části čtvrté zákona, resp. s výjimkami explicitně vyjádřenými v tomto ustanovení. Při ukončení otevřeného zadávacího řízení tak na zadavatele dopadá ustanovení § 128 odst. 1 zákona, jež mu ukládá odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení.

44.         Jak již bylo uvedeno výše, z obdržené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný rozhodl o ukončení předmětného zadávacího řízení dne 3. 12. 2018, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo téhož dne uveřejněno na profilu zadavatele a rovněž doručeno všem účastníkům zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje NEN.

45.         S ohledem na ustanovení § 605 odst. 1 občanského zákoníku počala lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení v délce 15 dnů stanovená v ustanovení § 242 odst. 2 zákona běžet dne 4. 12. 2018. Vzhledem ke skutečnosti,  že z dostupné dokumentace nevyplývá, že by některý z účastníků zadávacího řízení podal námitky proti zrušení zadávacího řízení, marným uplynutím této lhůty dne 18. 12. 2018 bylo zadávací řízení na veřejnou zakázku 1 ukončeno.  

46.         S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 217 odst. 1 a 5 zákona byl zadavatel povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a uveřejnit ji na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 4. 2. 2019.

47.         Na základě přezkumu profilu zadavatele provedeného Úřadem bylo zjištěno, že písemná zpráva zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku 1 zde ve výše uvedené lhůtě ani později uveřejněna nebyla.

48.         Dle vyjádření obviněného ze dne 18. 12. 2019 doručeného Úřadu dne 23. 12. 2019 nebyla písemná zpráva zadavatele o uvedeném zadávacím řízení vyhotovena a tedy uveřejněna vůbec.

49.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti, obsah dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky 1 a vyjádření obviněného ze dne 18. 12. 2019 má Úřad za prokázané, že obviněný v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 217 odst. 5 zákona, neboť  neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o zadávacím řízení na veřejnou zakázku 1 do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 4. 2. 2019. Výše uvedeným (omisivním) jednáním se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e), pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

50.         Podle ustanovení § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

51.         Podle ustanovení § 27 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou malého na stavební práce veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 6 000 000 Kč.

52.         Podle ustanovení § 52 písm. a) zákona může zadavatel použít pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč.

53.         Podle ustanovení § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.

54.         Podle ustanovení § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

55.         Podle ustanovení § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

56.         Podle ustanovení § 212 odst. 3 zákona odešle zadavatel formulář elektronicky do

a.             Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b.             Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

57.         Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

58.         Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

 

Posouzení věci

59.         Úřad předně připomíná, že obviněný stanovil v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu veřejné zakázky 2 ve výši 5 904 000 Kč bez DPH, přičemž jde o veřejnou zakázku na stavební práce. Z hlediska předpokládané hodnoty jde tedy s ohledem na ustanovení § 27 písm. b) zákona o veřejnou zakázku malého rozsahu.

60.         V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon, jak vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona. Rovněž ustanovení § 24 zákona předepisuje zadavateli povinnost dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že byl oprávněn použít jiný režim. Jinými slovy, učiní-li zadavatel rozhodnutí, že bude zadávat veřejnou zakázku, která splňuje parametry veřejné zakázky malého rozsahu, v zadávacím řízení, musí dodržet všechna relevantní pravidla vyplývající ze zákona a nemůže se zpětně dovolávat jakýchkoliv úlev z těchto pravidel s odůvodněním, že měl možnost postupovat v mírnějším režimu, jehož však na základě vlastní volby nevyužil.

61.         S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že obviněný byl povinen v celém průběhu zadávání veřejné zakázky 2 postupovat podle ustanovení zákona platných pro zjednodušené podlimitní řízení, tedy i ve vztahu ke splnění uveřejňovacích povinností stanovených zákonem.

62.         Na tomto místě Úřad odkazuje na body č. 37. a 38. tohoto příkazu, v němž podrobněji rozvedl význam uveřejňovacích povinností zadavatelů vyplývajících ze zákona, a shrnuje, že jejich základním účelem je posílení principu transparentnosti průběhu a rovněž výsledku zadávacího procesu, tedy umožnění veřejného dohledu z hlediska nakládání s veřejnými prostředky.

63.         Použije-li zadavatel pro zadání veřejné zakázky zjednodušené podlimitní řízení, předepisuje mu ustanovení § 53 odst. 7 zákona použít při ukončení zadávacího řízení ustanovení § 124 až 127 obdobně. Z ustanovení § 126 pak vyplývá, že zadavatel má povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 zákona, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 126 zákona je nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, dále podmínky provést jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému (když i v této souvislosti Úřad odkazuje na ustanovení § 605 odst. 1 občanského zákoníku, z nějž vyplývá, že lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její začátek), a v neposlední řadě podmínky učinit tak způsobem podle ustanovení § 212 zákona, z něhož vyplývá povinnost uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku. Pokud zadavatel nesplní kumulativně všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 126 zákona.

64.         S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 126 zákona byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 zákona (tedy do Věstníku veřejných zakázek) do 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, k němuž došlo dne 21. 12. 2018, tedy nejpozději dne 21. 1. 2019.

65.         Z Věstníku veřejných zakázek bylo Úřadem zjištěno, že oznámení o výsledku zadávacího řízení na dotčenou veřejnou zakázku ve výše uvedené lhůtě ani později uveřejněno nebylo.  

66.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti, obsah dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky 2 a vyjádření obviněného ze dne 18. 12. 2019 má Úřad za prokázané, že obviněný v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona, neboť neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku 2 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, tedy nejpozději dne 21. 1. 2019.  Výše uvedeným (omisivním) jednáním se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a), pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

67.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

68.         Rovněž Úřad považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

69.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

70.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

71.         Podle § 270 odst. 6 zákona se promlčecí doba přerušuje

a.             oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b.             vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

72.         Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

73.         Podle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

74.         V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání přestupků dozvěděl dne 9. 12. 2019, kdy získal pochybnosti o správnosti postupu zadavatele se zákonem. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele, tj. dne 5. 2. 2019. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 22. 1. 2019. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.  

75.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

76.         Výše zmíněné ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích do oblasti správního trestání přenáší zásadu absorpce, neboť mj. zakotvuje institut tzv. úhrnného trestu (blíže k výkladu pojmů sbíhajících se přestupků, vč. úhrnného nebo souhrnného trestu lze v plné míře odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 10. 2019, č. j. R0142/2019/VZ-28843/2019/322/PJe, bod 68. a  následující odůvodnění citovaného rozhodnutí).

77.         S ohledem na výše uvedené je tedy pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty nutné posuzovat jednotlivé přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu samostatně. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání pak Úřad v přestupkovém řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylý přestupek zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty.

78.         Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, a to v prvé řadě s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

79.         V daném případě se obviněný dopustil jednoho přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (viz výrok I. tohoto příkazu) a jednoho přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona (viz výrok II. tohoto příkazu).

80.         Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

81.         Z uvedeného je zřejmé, že horní hranice sazeb pokut, které lze uložit za oba obviněným spáchané přestupky, jsou stejné. Oba řešené přestupky představují porušení uveřejňovacích povinností a není ani u jednoho z nich pravděpodobný jejich faktický dopad na vlastní průběh hospodářské soutěže. Úřad posoudil jako závažnější spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu. Důvodem pro toto rozhodnutí Úřadu je právě přihlédnutí k obecnému významu uveřejňovacích povinností zadavatelů, jímž je posílení transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky. V této souvislosti Úřad vycházel z toho, že zatímco přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu se týkal povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele o zadávacím řízení, které bylo obviněným zrušeno, přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu se týkal povinnosti uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, v souvislosti s nímž byla uzavřena smlouva o hodnotě 5 077 478,06 Kč bez DPH, tedy s ním bylo reálně spojeno vynaložení veřejných prostředků. K přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu Úřad přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích a v návaznosti na 37 písm. c) zákona o přestupcích.

82.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

83.         Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

84.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení státem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, jež přispívá k transparentnímu vynakládání veřejných prostředků. Z ustanovení § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek i v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 30 dnů od uzavření smlouvy. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když uvedené oznámení neodeslal k uveřejnění vůbec, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

85.         Pokud jde o následky přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že postupem obviněného byla ztížena veřejnosti možnost seznámit se s výsledkem zadávacího řízení, když jeho neuveřejnění mohlo způsobit pochybnosti, zda výběr dodavatele veřejné zakázky proběhl transparentně. Na této skutečnosti přitom nemění z povahy věci nic to, že neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo na tento výběr vliv, neboť vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty přestupku podle § 269 odst. 1 zákona.

86.         Úřad jako polehčující okolnost shledal tu skutečnost, že obviněný ve svém vyjádření ze dne 18. 12. 2019 doručeného Úřadu dne 23. 12. 2019 uvedl, že se „mylně domníval, že zveřejnění veřejné zakázky u tohoto typu veřejné zakázky (podlimitní veřejná zakázka zadaná ve zjednodušeném podlimitním řízení) ve Věstníku veřejných zakázek není povinné“, tedy své pochybení fakticky přiznává. V uvedeném vyjádření obviněný dále uvedl, že „[v]aše výkladové stanovisko samozřejmě plně respektujeme a všichni pracovníci, kteří se podílejí na zadávání veřejných zakázek u zadavatele, s ním byli okamžitě seznámeni a řádně proškoleni“, přičemž doplnil stručné shrnutí opatření, která jím byla v odkazovaném směru přijata. Celkově tedy obviněný reflektoval své předchozí provinění a dle svého tvrzení přizpůsobil svůj vnitřní chod tak, aby zákonným povinnostem mohl dostát. Tento závěr se dále promítne do výše vyměřené pokuty.

87.         Při posouzení okolností, za nichž byl přestupek spáchán, vzal však Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost to, že obviněný spáchal další přestupek, a to přestupek podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona spočívající v neuveřejnění písemné zprávy zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele dle ustanovení § 217 odst. 5 zákona, jak bylo konstatováno ve výroku I. tohoto příkazu. Tento závěr se rovněž promítne do výše vyměřené pokuty.

88.         Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku II. tohoto příkazu, za nějž je ukládána pokuta, a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

89.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku ve výroku II. tohoto příkazu dne následujícího po dni, jímž marně uplynula lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 22. 1. 2019. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil ve prospěch snížení ukládané sankce výše uváděné časové kritérium, a to z důvodu časového rozestupu přibližně pouze rok mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání.

90.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z dokumentu obviněného „Roční zpráva o stavu požární ochrany v kraji a o činnosti a hospodaření HZS Pardubického kraje 2018“ (dostupného na jeho internetových stránkách) vyplývá, že v daném účetním období činily plánované roční příjmy obviněného 82 838 288 Kč. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši rozpočtu obviněného považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

91.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 10 000 Kč, která naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě funkce právní odpovědnosti.

92.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

93.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika - Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, Teplého 1526, 530 02 Pardubice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy