číslo jednací: 01101/2020/531/MKe
spisová značka: S0017/2020/VZ

Instance I.
Věc UniMeC - II. etapa - projektový management
Účastníci
  1. Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 22. 1. 2020
Dokumenty file icon 2020_S0017.pdf 277 KB

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-S0017/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-01101/2020/531/MKe

 

Brno: 13. ledna 2020

 

 

 

       

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

  • Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1,

v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0387/2019/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky UniMeC - II. etapa - projektový management, zadávané v otevřeném řízení,jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 4. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013270, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082-195192,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0387/2019/VZ nedoručil vyjádření k obdrženému návrhu navrhovatele – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha 4 – ze dne 24. 10. 2019 na zahájení citovaného správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „UniMeC - II. etapa - projektový management“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 4. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013270, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082-195192, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu jmenovaného navrhovatele, ke kterému došlo dne 24. 10. 2019, tedy nejpozději do 4. 11. 2019, ale učinil tak až dne 12. 11. 2019.

II.

Obviněný – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0387/2019/VZ nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „UniMeC - II. etapa - projektový management“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 4. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013270, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082-195192, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha 4 – ze dne 24. 10. 2019 na zahájení citovaného správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky, ke kterému došlo dne 24. 10. 2019, tedy nejpozději do 4. 11. 2019, ale učinil tak až ve dnech 5. 11. 2019 a 12. 11. 2019.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 15 000 Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

1.             Obviněný – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 23. 4. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „UniMeC - II. etapa - projektový management“ (dále jen „zadávací řízení“ a „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-013270, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 082-195192.

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 odst. 1 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 24. 10. 2019 návrh navrhovatele – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky (dále jen „návrh“).

3.             Dne 24. 10. 2019, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené Úřadem pod sp. zn. S0387/2019/VZ. Jak Úřad ověřil, zadavatel stejnopis návrhu obdržel rovněž dne 24. 10. 2019.

4.             Zahájení správního řízení Úřad jeho účastníkům oznámil přípisem č. j. ÚOHS-S0387/2019/VZ-29474/2019/531/MKe ze dne 29. 10. 2019, který zadavatel obdržel téhož dne (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení“). V oznámení o zahájení správního řízení Úřad zadavatele upozornil, že je podle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením Úřadu zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad zadavatele rovněž upozornil, že jeho vyjádření k návrhu a další podání a zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace je podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Úřad zadavatele dále upozornil, že části dokumentace o zadávacím řízení neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace je podle § 252 odst. 4 zákona povinen Úřadu odeslat v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona však Úřadu nebylo ze strany zadavatele doručeno ani jeho vyjádření k návrhu, ani nebyla zadavatelem Úřadu zaslána dokumentace o zadávacím řízení.

ZÁVĚRY ÚŘADU

5.             Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny všechny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

7.             Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

8.             Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

9.             Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

10.         Podle § 252 odst. 2 věty první zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku.

11.         Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

12.         Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

13.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

14.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že ze situace, kdy je podán návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, vyplývají pro zadavatele z ustanovení § 252 odst. 1 zákona dvě povinnosti. Zadavatel je povinen ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a současně v téže lhůtě Úřadu zaslat dokumentaci o zadávacím řízení. Nedodržení těchto povinností způsobuje průtahy ve správním řízení, neboť chybějící stanovisko zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu, resp. absence kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu jako správnímu orgánu komplikuje řádné zjištění skutkového stavu. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů, tj. dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu, je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a pro vydání rozhodnutí v zákonné lhůtě. Z uvedených důvodů je také nesplnění těchto povinností kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

15.         V oznámení o zahájení správního řízení (viz bod 4. odůvodnění tohoto příkazu) Úřad obviněného poučil o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením Úřadu v téže lhůtě zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

16.         Z „Doručenky datové zprávy“, kterou má Úřad od obviněného k dispozici, je přitom zřejmé, že stejnopis návrhu byl do jeho datové schránky dodán, a tím tedy i doručen (k tomu viz § 211 odst. 6 zákona) dne 24. 10. 2019. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu, tj. dne 25. 10. 2019, obviněnému začala běžet lhůta 10 dnů stanovená v § 252 odst. 1 zákona. Zákonná lhůta pro doručení vyjádření k obdrženému návrhu tím obviněnému uplynula dne 4. 11. 2019 (neboť desátý den připadl na neděli 3. 11. 2019 a prvním následujícím pracovním dnem bylo tedy v souladu s obecnými pravidly pro počítání času ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu pondělí dne 4. 11. 2019). Obviněný měl tedy ve smyslu ustanovení § 252 odst. 1 zákona povinnost doručit své vyjádření k obdrženému návrhu Úřadu nejpozději dne 4. 11. 2019.

17.         Obviněný své vyjádření k návrhu však v zákonné lhůtě Úřadu nedoručil, ale učinil tak až dne 12. 11. 2019, kdy Úřad prostřednictvím datové schránky (tedy formou stanovenou v ustanovení § 252 odst. 3 zákona) od obviněného obdržel datovou zprávu obsahující jeho vyjádření k návrhu z téhož dne.

18.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0387/2019/VZ nedoručil vyjádření k obdrženému návrhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, ke kterému došlo dne 24. 10. 2019, tedy nejpozději do 4. 11. 2019, ale učinil tak až dne 12. 11. 2019. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

19.         Úřad v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 216 odst. 1 zákona vyplývá, že dokumentací o zadávacím řízení se rozumí všechny dokumenty v listinné či elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace (zdokumentované v souladu s ustanovením § 211 odst. 1 zákona), jejichž pořízení v průběhu, popřípadě po ukončení zadávacího řízení, vyžaduje zákon, včetně originálů nabídek všech účastníků zadávacího řízení.

20.         Úřad dále uvádí, že nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností a může dokonce posouzení návrhu, resp. meritorní rozhodnutí o návrhu, zcela znemožnit. Skutečnost, zda zadavatel v zadávacím řízení dodržel pravidla stanovená zákonem, lze ze strany Úřadu objektivně ověřit pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci. Přitom je právním řádem obecně kladen akcent na co možná nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci (k tomu srov. § 71 správního řádu). Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách.

21.         Právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro průběh správního řízení o návrhu, resp. pro rozhodnutí o návrhu, zákon v ustanovení § 252 odst. 1 stanovuje zadavateli povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení návrhu a z téhož důvodu je (jak již bylo konstatováno výše) nesplnění této povinnosti zadavatelem bez dalšího kvalifikováno jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

22.         Jak již bylo uvedeno výše, stejnopis návrhu byl do datové schránky obviněného dodán, a tím tedy i doručen dne 24. 10. 2019. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu, tj. dne 25. 10. 2019, obviněnému začala plynout lhůta 10 dnů, stanovená v § 252 odst. 1 zákona. Obviněný tak měl ve smyslu tohoto ustanovení zákona povinnost zaslat kompletní dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději dne 4. 11. 2019 (neboť, Úřad opakuje, desátý den připadl na neděli 3. 11. 2019 a prvním následujícím pracovním dnem bylo tedy v souladu s obecnými pravidly pro počítání času ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu pondělí dne 4. 11. 2019), a to způsobem stanoveným v § 252 odst. 3 a odst. 4 zákona. V oznámení o zahájení správního řízení byl obviněný Úřadem také v tomto smyslu poučen (viz bod 4. odůvodnění tohoto příkazu). V zákonné lhůtě však obviněný dokumentaci o zadávacím řízení nezaslal vůbec.

23.         Dne 5. 11. 2019 byla do datové schránky Úřadu obviněným doručena část dokumentace o zadávacím řízení, blíže specifikovaná v úředním záznamu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení č. j. ÚOHS-S0387/2019/VZ-30239/2019/531/MKe ze dne 7. 11. 2019, kterou je zadavatel povinen odeslat Úřadu prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem (§ 252 odst. 3 zákona), a to např. příloha č. 1 zadávací dokumentace – příkazní smlouva, oznámení o výběru dodavatele ze dne 3. 9. 2019 či nabídky na plnění veřejné zakázky, kdy je z průvodek datových zpráv, v nichž byly předmětné části dokumentace o zadávacím řízení obsaženy, zřejmé, že předmětné datové zprávy, resp. část dokumentace o zadávacím řízení byla zadavatelem Úřadu zaslána dne 5. 11. 2019, čili evidentně až po lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona. Úřad však na tomto místě zdůrazňuje, že se nejednalo o kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Zbývající část dokumentace o zadávacím řízení, blíže specifikovaná v úředním záznamu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení č. j. ÚOHS-S0387/2019/VZ-31084/2019/531/MKe ze dne 15. 11. 2019, např. vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, žádost o podporu ze dne 17. 8. 2017 či dokumentace pro provádění stavby, pak byla do datové schránky Úřadu obviněným doručena až dne 12. 11. 2019.

24.         Jak vyplývá z výše uvedeného, Úřad kompletní dokumentaci o zadávacím řízení od obviněného fakticky obdržel až dne 12. 11. 2019, kdy obviněný doplnil dokumenty zasílané Úřadu v průběhu dnů 5. 11. 2019 a 12. 11. 2019, čímž „zkompletoval“ dokumentaci o zadávacím řízení tak, aby byla ve smyslu ustanovení § 216 odst. 1 zákona úplná. Část dokumentace o zadávacím řízení, jak je zřejmé z průvodek příslušných datových zpráv, tedy byla zadavatelem zaslána až dne 12. 11. 2019, čili s prodlením 8 dnů. S ohledem na výše uvedené tudíž nelze konstatovat jinak, než že obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

25.         Úřad doplňuje, že při posuzování postupu obviněného zohlednil skutečnost, že obviněný některé dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení zaslal Úřadu duplicitně. Úřad proto vždy považoval za relevantní dobu „prvního“ doručení konkrétního dokumentu.

26.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0387/2019/VZ nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, ke kterému došlo dne 24. 10. 2019, tedy nejpozději do 4. 11. 2019, ale učinil tak až ve dnech 5. 11. 2019 a 12. 11. 2019. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K uložení pokuty

27.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

28.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

29.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

30.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona.

31.         Ke spáchání obou přestupků došlo dne 5. 11. 2019, když obviněný ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona (která skončila dne 4. 11. 2019) Úřadu nedoručil vyjádření k obdrženému návrhu a neodeslal Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení, čímž nesplnil uvedené povinnosti stanovené v § 252 odst. 1 zákona (srov. odůvodnění k výrokům I. a II. tohoto příkazu). Úřad se o spáchání přestupků dozvěděl v souvislosti s vedením správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (obviněného) sp. zn. S0387/2019/VZ, v rámci něhož měl obviněný povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení a doručit vyjádření k návrhu Úřadu, a to den následující po dni, kdy obviněnému uplynula lhůta pro zaslání dokumentace a doručení vyjádření, tedy dne 5. 11. 2019. Řízení o přestupcích je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula.

32.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad uvádí, že soudy již dříve dospěly k závěru, že i při stanovení výše sankce za (tehdejší) správní delikty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu sbíhajících se skutků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků (správních deliktů) týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k (tehdejší) neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

33.         Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější, jak již ostatně bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto příkazu.

34.         V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

35.         Úřad shledal, že nesplněním povinností stanovených v § 252 odst. 1 zákona obviněný spáchal dva typově shodné přestupky podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, za něž lze v souladu s ustanovením § 268 odst. 2 písm. c) zákona uložit pokutu do 1 mil. Kč. Úřad konstatuje, že za oba uvedené přestupky lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, a je tedy nutné uložit dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že dokumentace o zadávacím řízení je zcela zásadní a jedinečný podklad pro přezkoumání postupu zadavatele v rámci správního řízení. K přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

36.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

37.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

38.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, pak Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

39.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 252 odst. 1 zákona, neboť obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu, stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem).

40.         Jelikož bez dokumentace o zadávacím řízení nemůže Úřad řádně posoudit, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, stanovil zákonodárce zadavateli povinnost odeslat dokumentaci v přesně stanovené lhůtě. Pokud zadavatel tuto povinnost nedodrží, následkem je skutečnost, že Úřad má ztíženou možnost věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu v co nejkratší lhůtě, resp. ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení správního řízení, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem [srov. § 246 odst. 1 písm. d) zákona] a ve které by mělo být meritorní rozhodnutí Úřadu vydáno.

41.         Úřad v této souvislosti doplňuje, že podle § 252 odst. 2 zákona sice počíná lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu běžet až od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení, avšak s ohledem na zákonnou lhůtu ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona (která není během lhůty pro vydání rozhodnutí nijak ovlivňována, avšak pro naplnění účelu správního řízení má zcela stěžejní význam) může být každý den prodlení v doručení dokumentace o zadávacím řízení potřebné pro posouzení případu zcela zásadní. Úřad uzavírá, že vzhledem k tomu, že ve veřejném prostoru je kladen důraz na co možná nejrychlejší projednání věci a vydání meritorního rozhodnutí v řízení před Úřadem a rovněž s ohledem na lhůtu ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona, nelze uvedený přestupek obviněného posoudit jako bagatelní.

42.         Při zvažování výše pokuty tak Úřad přihlédl z hlediska následků přestupku ke skutečnosti, že nezasláním dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona obviněný Úřadu ztížil posouzení v návrhu namítaných skutečností a narušil tak řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách, nicméně je v této souvislosti třeba uvést, že vzhledem k délce prodlení se zasláním dokumentace o zadávacím řízení v řádech několika dnů (konkrétně 8 dnů) byl negativní dopad daného pochybení relativně limitován, což je okolností svědčící pro uložení pokuty spíše nižší.

43.         Co se týče kritéria uvedeného v § 37 písm. c) zákona o přestupcích, Úřad při zvažování výše pokuty zohlednil jako přitěžující okolnost skutečnost, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení zaslal po uplynutí zákonné lhůty, přestože byl na povinnost ji zaslat do 10 dnů od obdržení návrhu v oznámení o zahájení správního řízení Úřadem výslovně upozorněn.

44.         Co se týká okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, kde obviněný za téměř totožných skutkových okolností (nedodržení zákonné lhůty pro předložení materiálů Úřadu) svým postupem naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku jako ve výroku II. tohoto příkazu. V neprospěch zadavatele Úřad zohlednil dále i skutečnost, že vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, kterou zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil ve výši 15 000 000 Kč bez DPH, se v šetřeném případě jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, přičemž zájem na kontrole (přezkumu) zákonnosti postupu zadavatele při vynakládání veřejných prostředků nepochybně roste i s výší veřejných prostředků, které zadavatel hodlá na předmět veřejné zakázky vynaložit. S ohledem na zmíněné je pak třeba konstatovat, že narušení možnosti kontroly v důsledku nezákonného postupu zadavatele má v případě nadlimitní veřejné zakázky následek závažnější, oproti např. veřejné zakázce, jejíž hodnota se pohybuje při spodní hranici limitu pro podlimitní veřejné zakázky.

45.         Úřad naopak ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu (byť se zpožděním) nakonec zaslal a nerezignoval tak zcela na povinnost stanovenou mu zákonem v ust. § 252 odst. 1 zákona, v důsledku čehož bylo řádné posouzení postupu zadavatele sice ztíženo, nikoli však zcela znemožněno (k čemuž by došlo v situaci, kdy by obviněný Úřadu dokumentaci nezaslal vůbec). Negativní dopad pochybení obviněného tím byl podstatně omezen. Dle posouzení Úřadu se tedy jedná o přestupek méně závažného charakteru, a proto Úřad obviněnému uložil pokutu při samé spodní hranici rozpětí zákonné sazby, preferujíc tak v šetřeném případě její preventivní a výchovnou funkci.

46.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z pravidla, že není přípustné uložit pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ ekonomickou podstatu obviněného. Úřad proto přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou výši pokuty posoudil ve vztahu k objemu finančních prostředků, kterými obviněný disponuje. Úřad z dokumentu „Výroční zpráva o hospodaření 2018“ (dostupný na adrese: http://www.lfp.cuni.cz/sekce/97-vyrocni-zpravy.html) zjistil, že obviněný v roce 2018 dosáhl hospodářského výsledku ve výši 1 496 000 Kč. Na základě této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v takovém případě považovat za likvidační či nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a tedy v tomto smyslu nespravedlivou).

47.         Úřad doplňuje, že pokuta uložená za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Závěrem Úřad konstatuje, že pokuta uložená obviněnému dostatečně naplňuje obě uvedené funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

48.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz