číslo jednací: S0253/2019/VZ-23459/2019/533/LHl

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 6. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1,
• navrhovatel – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55A, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 6. 2019 JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem, ev. č. ČAK 02072, Advokátní kancelář JUDr. Mrázek & JUDr. Žák, se sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 Šumperk,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Jednotný evidenční grantový a dotační informační systém MK (IS JEGIS)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-015466, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 090-215205, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244520,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Jednotný evidenční grantový a dotační informační systém MK (IS JEGIS)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-015466, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 090-215205, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244520, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 6. 2019 o námitkách stěžovatele – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55A, 787 01 Šumperk – jež byly zadavateli doručeny dne 6. 6. 2019, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách jmenovaného stěžovatele, když se

• vůbec nevyjádřil k námitkám stěžovatele, týkajícím se

o      neprodloužení lhůty k podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 citovaného zákona ve vztahu k požadavku na „zásobník akcí OIVZ“ a „vytvoření výkazu“,

o      neposkytnutí řádného vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 citovaného zákona

• u dotazu č. 4 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019, který se týká způsobu přihlašování uživatelů podle výše žadatelem požadované částky,
• u dotazu č. 10 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 30. 5. 2019, týkajícího se tvorby přehledů (filtrování),

• u dotazu č. 8 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019, který se týká toho, zda jsou dodavatelem předložené dvojice pojmů synonyma,

• ani se dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce stěžovatele týkající se vyjasnění vztahu IS JEGIS a EIS JASU v souvislosti s čerpáním/proplácením finanční částky,

čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 6. 2019 o námitkách stěžovatele – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55A, 787 01 Šumperk – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Jednotný evidenční grantový a dotační informační systém MK (IS JEGIS)“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-015466, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 090-215205, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244520.

 

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0253/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55A, 787 01 Šumperk – ze dne 28. 6. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvuv zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Jednotný evidenční grantový a dotační informační systém MK (IS JEGIS)“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-015466, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 090-215205, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244520.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1 – ukládá

                        uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo kultury, IČO 00023671, se sídlem Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – odeslal dne 7. 5. 2019 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zahájení zadávacího řízení, čímž bylo podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Jednotný evidenční grantový a dotační informační systém MK (IS JEGIS)“ v otevřeném řízení, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 5. 2019 pod ev. č. Z2019-015466, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 090-215205, ve znění oprav uveřejněných dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244520 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodě II.1.4) „Stručný popis“ formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Cílem této veřejné zakázky je vytvoření, implementace a integrace Jednotného evidenčního grantového a dotačního informačního systému MK (JEGIS).“.

3.             Dne 6. 6. 2019 zadavatel obdržel námitky účastníka zadávacího řízení – ASD Software, s.r.o., IČO 62363930, se sídlem Žerotínova 2981/55A, 787 01 Šumperk, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 25. 6. 2019 JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem, ev. č. ČAK 02072, Advokátní kancelář JUDr. Mrázek & JUDr. Žák, se sídlem Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 Šumperk (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávací dokumentaci a postupu zadavatele (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 20. 6. 2019, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel výše uvedené námitky navrhovatele odmítl.

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28. 6. 2019 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.             Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 28. 6. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

6.             Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

7.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-18280/2019/533/AMe ze dne 1. 7. 2019.

8.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-19808/2019/533/LHl ze dne 19. 7. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-20004/2019/533/LHl ze dne 23. 7. 2019 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

10.         Dne 25. 7. 2019 nahlédl zástupce navrhovatele do správního spisu sp. zn. S0253/2019/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

11.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-20513/2019/533/LHl ze dne 26. 7. 2019 Úřad částečně nevyhověl žádosti navrhovatele ze dne 25. 7. 2019 o nahlédnutí do správního spisu, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí, a které tvoří přílohu tohoto spisu.

12.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-21118/2019/533/LHl ze dne 1. 8. 2019 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – sdělení a prokázání skutečnosti příslušnými dokumenty, kolik bylo podáno nabídek na veřejnou zakázku.

13.         Dne 5. 8. 2019 Úřad od zadavatele obdržel dokument nazvaný „Sdělení a prokázání skutečnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“ z téhož dne, ve kterém zadavatel konstatuje, že v rámci vyjádření k návrhu uvedl, že v zadávacím řízení obdržel celkem tři nabídky a současně Úřadu zaslal všechny podané nabídky v kompletní podobě. K nynějšímu svému vyjádření zadavatel přiložil pro úplnost seznam podaných nabídek, který byl vygenerován v systému Národního elektronického nástroje.

14.         Dne 5. 8. 2019 Úřad od zadavatele obdržel dokument nazvaný „Podání informace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o dalších úkonech zadavatele“ z téhož dne, v němž zadavatel uvedl, že informuje Úřad o úkonu provedeném v zadávacím řízení, který spočívá v odeslání výzvy k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 zákona jednomu z účastníků zadávacího řízení. Znění žádosti dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona zadavatel přiložil jako přílohu tohoto podání.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-21528/2019/533/LHl ze dne 6. 8. 2019 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve stanovené lhůtě a ani po ní nevyjádřil k podkladům rozhodnutí.

16.         Dne 16. 8. 2019 nahlédl zástupce navrhovatele do správního spisu sp. zn. S0253/2019/VZ; protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-22886/2019/533/LHl ze dne 19. 8. 2019 Úřad částečně nevyhověl žádosti navrhovatele ze dne 13. 8. 2019 o nahlédnutí do správního spisu, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí, a které tvoří přílohu tohoto spisu.

Obsah návrhu

18.         Návrh je směřován proti zadávacím podmínkám a proti postupu zadavatele při podávání vysvětlení zadávací dokumentace, a to v rozsahu prezentovaném v námitkách navrhovatele. Současně návrh směřuje i proti rozhodnutí o námitkách, resp. navrhovatel uvádí, že zadavatel se s některými námitkami navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nevypořádal. Níže Úřad popisuje jednotlivé případy, v nichž navrhovatel shledává porušení zákona ze strany zadavatele.

Nedostatečná lhůta pro vytvoření funkčního prototypu

19.         Zadavatel dle navrhovatele stanovil krátkou lhůtu pro podání nabídek, která neposkytuje dostatek času pro vytvoření požadovaného funkčního prototypu. Dodavatelé měli 27 kalendářních dnů k vytvoření funkčního prototypu, přičemž v důsledku dodatečného zveřejnění nových zadání v rámci testovacího scénáře zbylo dodavatelům na jeho vytvoření pouhých 17 kalendářních dní. Navrhovatel taktéž uvádí, že při posuzování lhůty nelze vycházet z okamžiku odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení, neboť při odeslání oznámení není zveřejňována zadávací dokumentace. Tím došlo dle navrhovatele nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona.

Nepřiměřený rozsah funkčního prototypu

20.         Požadavky na obsah funkčního prototypu jsou dle navrhovatele nepřiměřeně rozsáhlé, přičemž vedou prakticky k vytvoření funkčního software a nikoliv k pouhému ověření splnění technické kvalifikace. Dodavatelům tak vzniknou dle navrhovatele nedůvodně rozsáhlé náklady na vytvoření funkčního prototypu, které nejsou pro ověření technické kvalifikace nutné. Konkrétně navrhovatel poukazuje na požadavek vícejazyčnosti funkčního prototypu a ověřování struktury webové stránky prototypu. K oběma požadavkům pak navrhovatel uvádí, že jsou nepřiměřeně rozsáhlé, přičemž pro ověření způsobilosti dodavatelů by stačila ukázka jedné dvojjazyčné stránky, resp. u druhého požadavku je postačující vytvoření jedné vzorové stránky. Tím došlo dle navrhovatele nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona.

 

 

Požadavky na funkční prototyp nad rámec požadavků na dílo

21.         Požadavky na obsah funkčního prototypu obsahují dle navrhovatele funkcionality, které nepožaduje ani samotná zadávací dokumentace pro dodávku celého informačního systému. Navrhovatel konkrétně uvádí funkcionalitu automatického generování šablon, přičemž se navrhovatel neztotožňuje s názorem zadavatele, že tato funkcionalita je součástí již každého frameworku, a tudíž se nejedná o požadavek na rozvoj/vývoj. Dle navrhovatele funkcionality frameworku nejsou nikde definovány, a je tedy nutné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci jasně specifikoval, jaké funkcionality požaduje. Tím došlo dle navrhovatele nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona.

Funkční prototyp – porovnání postupu s jinou zakázkou

22.         Postup zadavatele při zadání této veřejné zakázky (konkrétně při stanovení časových a věcných podmínek dodání funkčního prototypu) se dle navrhovatele významně odlišuje od postupu téhož zadavatele při zadání současně zadávané srovnatelné veřejné zakázky na IS RCNS. Tím došlo nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona. Navrhovatel současně konstatuje, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nijak nevyjadřuje k zásadní odlišnosti požadavků na funkční prototyp v obou srovnatelných informačních systémech. Rozhodnutí o námitkách je tak dle navrhovatele v této části nepřezkoumatelné.

Nejasné zadání díla – rozhraní na další informační systémy

23.         Dle navrhovatele zadávací dokumentace obsahuje dva odlišné seznamy požadavků na vytvoření rozhraní na další informační systémy, a to na stranách 126 - 127 a 147 - 148 „Požadavky objednatele na systém, služby podpory provozu a rozvoj“ (dále jen „příloha č. 3 zadávací dokumentace“). V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019 (dále jen vysvětlení zadávací dokumentace č. 4) zadavatel navíc uvedl, že pokud jsou v některých částech analytických dokumentů uvedeny různé informační systémy, musí účastník uvažovat s maximem možných integrací. V rozhodnutí o námitkách zadavatel pak potvrdil, že všechna integrační rozhraní uvedená v technické specifikaci budou požadována. Dle navrhovatele tedy zadavatel nemá jasno v tom, co vlastně požaduje.

Nejasné zadání díla – formáty pro export dat

24.         Dle zadavatele zadávací dokumentace požaduje realizaci exportů dat v různých formátech. Nespecifikuje přitom, o jaké formáty se má jednat, takže není jasné zadání a ani rozsah činností v rámci díla. Navrhovatel taktéž uvádí, že v kapitole 3.3 přílohy č. 3 zadávací dokumentace je neuzavřený výčet požadovaných exportních formátů, když je zde uveden výčet uvedený slovem „např.“ a ukončen slovem „atd.“. Dodavatelé tak nejsou dle navrhovatele schopni určit přesný rozsah formátů, v nichž má být IS JEGIS schopen realizovat export dat. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách současně připustil, že konkrétní exportní výstupy nejsou definované a budou určeny až v předimplementační analýze

 

 

Nejasné zadání díla – implementace dosavadních výzev a dotačních titulů

25.         Navrhovatel uvádí, že ze zadávací dokumentace není jasné, zda před spuštěním IS JEGIS do běžného provozu bude do tohoto systému implementovat dosavadní výzvy a související dotační tituly zadavatel nebo dodavatel. Dle navrhovatele zadavatel výše uvedený problém nevyjasnil ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 28. 5. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“), ale až v rozhodnutí o námitkách. Zadávací dokumentace tak dle navrhovatele byla v době podání nabídek v této části nejasná.

Nejasné zadání díla – vztah IS JEGIS a EIS JASU při proplácení finanční částky

26.         Navrhovatel zde konstatuje, že v případě činností souvisejících s čerpáním a proplácením finanční částky není vyjasněn vztah resp. napojení na další informační systémy, a to manažerský informační systém (dále jen „MIS“) a EIS JASU. Dle navrhovatele nebyla tato otázka vyjasněna ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 a ani v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel dle navrhovatele neodpověděl na to, která ze dvou možností konkrétních technických řešení představených navrhovatelem je správná. Dle navrhovatele se k této otázce zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil a rozhodnutí o námitkách je tudíž v této části nepřezkoumatelné.

Nejasné zadání díla – „doporučení“ a „specifická doporučení“ jako možná součást díla

27.         Dle navrhovatele zadávací dokumentace obsahuje na více místech části označené např. jako „doporučení“ a „specifická doporučení“. Tato doporučení uvádějí značné množství činností, které by IS JEGIS měl realizovat, není ovšem zřejmé, zda se jedná o součást díla, nebo zda tyto činnosti není nutné v rámci díla realizovat. Uvedené zadavatel nevyjasnil ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 a vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 31. 5. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 6“). Podle navrhovatele není tedy předmět díla dostatečně vymezen. Navrhovatel dále uvádí, že i z rozhodnutí o námitkách nabyl dojmu, že zadavatel neví, zda tyto doporučené činnosti mají být v rámci díla prováděny. Přitom tyto rozsáhlé soupisy činností ovlivní dle navrhovatele zásadně cenu díla. Uvedené je tak dle navrhovatele v rozporu s § 36 odst. 3 zákona.

Požadavek certifikace ARCHIMATE 3.0

28.         Zadávací dokumentace obsahuje požadavek, aby architekt informačního systému byl držitelem certifikace Archimate 3.0, přestože jinde v zadávací dokumentaci není uveden požadavek na to, že IS JEGIS má být vytvořen za použití modelovacího jazyku Archimate. Navrhovatel dále uvádí, že modelovací jazyk Archimate není jediným prostředkem, kterým lze dílo realizovat. Tento požadavek je dle navrhovatele zcela nedůvodný a vede k omezení možnosti dodavatelů zúčastnit se této veřejné zakázky. Tím došlo nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona.

Nereálné cenové limity

29.         Zadávací podmínka nepřekročitelné nabídkové ceny týkající se maximální částky za podporu a rozvoj díla ve výši 15.000.000,- Kč je dle navrhovatele při použití obvyklých cen služeb nesplnitelná a nutí dodavatele k nezákonným manipulacím s nabídkovou cenou. Tím došlo nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona. Současně navrhovatel uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil ke konkrétnímu porovnání limitace ceny s obvyklými cenami požadovaných činností, přestože námitky obsahovaly konkrétní odkaz na zdroj těchto obvyklých cen. Rozhodnutí o námitkách je tak dle navrhovatele v této části nepřezkoumatelné.

Neprodlužování lhůty k podání nabídek

30.         Navrhovatel dále uvádí, že v průběhu zadávacího řízení došlo v rámci podání vysvětlení zadávací dokumentace k rozšíření požadavků na funkční prototyp i na dílo samé nad rámec požadavků uvedených v zadávací dokumentaci, aniž by došlo k prodloužení lhůty pro podání nabídek. Konkrétně pak navrhovatel uvádí změnu požadavků na „funkční prototyp“ v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 23. 5. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“), změnu požadavků na „zásobník akcí OIVZ“ uvedenou v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 30. 5. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) a změnu ve vytvoření výkazu obsaženou ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5. Tím došlo dle navrhovatele nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1, § 36 odst. 1 a § 98 a 99 zákona. Navrhovatel taktéž uvádí, že zadavateli v rámci námitek předložil výše uvedené konkrétní případy, kdy došlo ke změně zadávacích podmínek v rámci postupných vysvětlení zadávací dokumentace, ale zadavatel na tyto konkrétní výhrady nijak v rozhodnutí o námitkách nereagoval. Rozhodnutí o námitkách je tak dle navrhovatele v této části nepřezkoumatelné.

Neposkytování řádných vysvětlení

31.         V poslední řadě navrhovatel konstatuje, že v průběhu zadávacího řízení docházelo opakovaně ke zcela formálnímu poskytování vysvětlení zadávací dokumentace, kdy odpovědi na dotazy dodavatelů sice byly formálně poskytnuty, ovšem jejich obsah nebyl skutečným vysvětlením, které bylo požadováno. Dle navrhovatele zadavatel v řadě případů vůbec věcně nepodal vysvětlení k podstatě dotazu, případně odkazoval na vyřešení problému ze strany samotných dodavatelů v případech, kdy bylo nutné upřesnit zadání dle zadávací dokumentace. V důsledku tohoto postupu zadavatele tak nedošlo k vysvětlení nejasností zadávací dokumentace, která tak i nadále umožňuje v řadě případů různé varianty výkladu, v důsledku čehož bude docházet k podání neporovnatelných nabídek. Tím došlo nejméně k porušení ustanovení § 6 odst. 1, § 36 odst. 1 a § 98 zákona. Navrhovatel taktéž uvádí, že ani k této části námitek se zadavatel nevyjádřil v rozhodnutí o námitkách, přičemž na navrhovatelem vznesené konkrétní výhrady reagoval pouze obecně.

32.         Navrhovatel proto žádá, aby Úřad rozhodl v souladu s § 263 odst. 2 zákona o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 8. 7. 2019

33.         Dne 8. 7. 2019 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne spolu s dokumentací o zadávacím řízení. V citovaném vyjádření zadavatel pouze konstatoval, že setrvává na svém postoji obsaženém v rozhodnutí o námitkách, ale současně si vyhrazuje právo doplnit své vyjádření k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15. 7. 2019

34.         Dne 15. 7. 2019 Úřad obdržel doplnění vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

35.         K části návrhu, která napadá délku lhůty pro podání nabídek, zadavatel uvádí, že v této lhůtě obdržel tři nabídky obsahující i kompletně zpracované funkční prototypy. Z uvedeného má zadavatel za to, že lhůta byla stanovena dostatečně dlouhá vzhledem k předmětu veřejné zakázky.

36.         K nepřiměřeně rozsáhlým požadavkům na funkční prototyp, které přímo souvisí s nepřiměřenými náklady na straně dodavatelů, zadavatel konstatuje, že dodavatelé nejsou nuceni se zadávacích řízení účastnit. Zpracování nabídky je vždy přiměřeným obchodním rizikem dodavatele, který v případě, že v daném zadávacím řízení uspěje, pokryje náklady na zpracování nabídky v rámci plnění předmětu veřejné zakázky.

37.         K  překročení požadavků na předmět plnění veřejné zakázky v rámci podmínek stanovených pro zpracování požadovaného prototypu zadavatel sděluje, že podmínky pro vytvoření prototypu zcela korespondují s funkčními požadavky na předmět plnění, přičemž pro prototyp samotný jsou stanoveny jako minimální možné. Dle zadavatele musí být již ve fázi posouzení nabídek prokázané, že dodavatelem dodávaný systém může splňovat zadavatelem požadované náležitosti. V této námitce zadavatel odkazuje i na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S765/2013/VZ-6141/2014/511/JPo ze dne 21. 3. 2014.

38.         K požadavku na doložení certifikace Archimate 3.0 pro jednoho z členů realizačního týmu zadavatel předně odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Dále pak uvádí, že tento požadavek byl stanoven na základě obecně závazného doporučení Odboru hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra České republiky a současně s přihlédnutím k objektivním potřebám zadavatele vzhledem k předmětu, rozsahu a složitosti plnění dané veřejné zakázky.

39.         V případě napadení podmínky nepřekročitelnosti části nabídkové ceny odkazuje zadavatel na odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Dále uvádí, že se snaží předejít situacím vendor lock-inu, které by mohly mít značný vliv na nehospodárné vynakládání veřejných financí. Současně zadavatel zdůrazňuje, že byly podány tři nabídky, tudíž pro dodavatele podávající tyto nabídky nebyl finanční limit překážkou.

40.         Ke srovnání postupu zadavatele v rámci dvou zadávacích řízení zadavatel plně odkazuje na svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách.

41.         K tvrzenému porušení zákona neprodlužováním lhůty pro podání nabídek návazně na domnělé rozšíření zadávacích podmínek v rámci poskytování vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že k tomuto vyjádření přiložil přílohu, v níž je obsažen podrobný soupis požadavků stanovených v rámci zadávací dokumentace a poskytnutých informací. Z této přílohy pak dle zadavatele vyplývá, že zadavatelem poskytovaná vysvětlení zcela adekvátně reagovala na zaslané dotazy a neobsahovala nové informace nebo požadavky.

42.         Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona podaný návrh zamítl.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 29. 7. 2019

43.         Navrhovatel se v úvodu vyjadřuje k rozsahu podkladů pro rozhodnutí, kde uvádí, že ze záznamu do spisu č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-18921/2019/533/LHl ze dne 9. 7. 2019 vyplývá, že zadavatel Úřadu v souvislosti s jeho povinností ve smyslu § 252 odst. 1 zákona doručil pouze dvě nabídky, přičemž z vyjádření zadavatele ze dne 15. 7. 2019 a i ze seznamu elektronických úkonů v Národním elektronickém nástroji vyplývá, že zadavatel obdržel na veřejnou zakázku tři nabídky.Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli předložit kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, včetně třetí nabídky.

44.         Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2019 tvrdí, že všichni tři dodavatelé doručili kompletní funkční prototypy odpovídající požadavkům zadavatele. Předložená zadávací dokumentace však neobsahuje žádný doklad o tom, že by již byl proveden test předložených funkčních prototypů podle jednotného testovacího scénáře. Pokud nedošlo k provedení testů, nemá zadavatel jakýkoliv podklad, z něhož by bylo možné dovodit, že předložené prototypy jsou funkční, a že odpovídají požadavkům zadavatele. K takovému závěru může zadavatel dle navrhovatele dojít pouze po provedení testu. Navrhovatel proto navrhuje, aby si Úřad vyžádal od zadavatele sdělení, zda došlo k provedení testů předložených funkčních prototypů a případně i předložení dokladu o provedení testů.

45.         Navrhovatel taktéž uvádí, že z obsahu podaných žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace vyplývá, že kromě žádostí podaných navrhovatelem byla podána řada dalších žádostí o vysvětlení, z nichž řada poukazovala na stejné nedostatky, které jsou obsahem námitek navrhovatele.U většiny dotazů však jejich autor není uveden a navrhovatel jej nedokáže identifikovat. Navrhovatel proto navrhuje, aby si Úřad vyžádal od zadavatele doklady o tom, které subjekty podaly žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, aby bylo možné posoudit rozsah zájemců, kteří v konečném důsledku nepodali nabídku.

46.         Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel ve vyjádření ze dne 15. 7. 2019 argumentuje přiměřeností cenových limitů uvedených v zadávací dokumentaci a odkazuje na skutečnost, že tři dodavatelé podali nabídky, tedy cenové limity pro ně byly akceptovatelné. Navrhovatel proto navrhuje, aby si Úřad vyžádal od zadavatele konkrétní obsah podaných nabídek s podrobným cenovým rozpisem každé z nabídek.

47.         K argumentům zadavatele z vyjádření ze dne 15. 7. 2019 navrhovatel nejprve uvádí, že zadavatel především ve svém vyjádření zcela pomíjí skutečnosti uváděné v návrhu v souvislosti s nepřiměřeným rozsahem funkčního prototypu, a to ohledně požadavku na rozsáhlé překlady do cizího jazyka. Zadavatel obecně tvrdí, že podání tří nabídek různých dodavatelů prokazuje správnost postupu zadavatele a přiměřenost jeho požadavků. Přitom zadavatel argumentuje údajně kompletními funkčními prototypy, z nichž má vyplývat splnitelnost požadavků zadavatele. Zadavatel přitom dle navrhovatele přehlíží, že výhrady navrhovatele směřovaly zejména k nepřiměřenosti požadavků na rozsah funkčního prototypu.

48.         Dále navrhovatel uvádí, že v části II. bod 4. vyjádření ze dne 15. 7. 2019 zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu v souvislosti s předložením vzorku. Tato argumentace je zcela irelevantní, neboť se netýká dodávky služeb, ale výrobků. Dle navrhovatele je nutno rozlišit významný rozdíl mezi předložením vzorku výrobku, který už příslušní dodavatelé mají k dispozici a mohou jej bez problémů předložit, a mezi předložením vzorku software, který musí být teprve jako jedinečný software na zakázku vyroben.

49.         K problematice nereálných cenových limitů zadavatel poukazuje na skutečnost, že tato podmínka nebyla pro tři dodavatele překážkou pro podání nabídky. Zadavatel přitom neuvádí žádné konkrétní údaje o podaných nabídkách, aby bylo možné posoudit, zda jednotlivé ceny prací v nabídkách odpovídají běžným cenám těchto prací, nebo zda se skutečně pohybují na úrovni zhruba čtvrtiny obvyklých cen.

50.         Navrhovatel opakovaně upozorňuje, že ohledně certifikace Archimate zadavatel stále nevyjasnil základní otázku, a to zda zadavatel požaduje vytvořit návrh infrastruktury informačního systému za použití modelovacího jazyka Archimate, nebo zda zadavatel pouze požaduje, aby jeden z členů realizačního týmu byl držitelem certifikátu Archimate, přičemž návrh infrastruktury informačního systému může být vytvořen jakýmkoliv vhodným modelovacím jazykem. Dle navrhovatele vytvoření návrhu infrastruktury informačního systému za použití modelovacího jazyka Archimate nevyplývá ani z doporučení Odboru Hlavního Architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra České republiky.

51.         K problematice rozšiřování požadavků na informační systém zadavatel předložil soubor, v němž porovnává požadavky uvedené v testovacím scénáři s požadavky na funkční prototyp uvedenými v zadávací dokumentaci. Obsah přílohy je však dle navrhovatele v rozporu s tvrzením ve vyjádření zadavatele ze dne 15. 7. 2019, neboť příloha nereaguje na všechny změny zadávací dokumentace, ale jen na změny realizované testovacím scénářem. Toto vysvětlení je dle navrhovatele zcela nedostačující, mimo jiné proto, že nereaguje na konkrétní vznesené námitky, a to doplnění požadavku na „zásobník akcí OIVZ“ a požadavek na „vytvoření výkazu“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

52.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

53.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle ustanovení § 4 zákona, tedy zda je dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona taxativně vymezuje pět skupin subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona Česká republika, kdy dle citovaného ustanovení zákona se v případě České republiky organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

54.         Podle ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak.

55.         Z dikce ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetku České republiky tudíž vyplývá, že za stát, tzn. za Českou republiku, coby veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona, jednají, a tedy i veřejné zakázky zadávají, jednotlivé organizační složky státu.

56.         Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky jsou organizačními složkami státu mj. i ministerstva.

57.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ministerstvo kultury, jakožto organizační složka státu podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.

Relevantní ustanovení zákona

58.         Dle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

59.         Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

60.         Dle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

61.         Dle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

62.         Dle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

63.         Dle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

64.         Dle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

65.         Z formuláře „F02 - Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro doručení nabídek do dne 7. 6. 2019, 10:00 hod. místního času. Na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 23. 5. 2019 zadavatele prodloužil ve smyslu § 98 odst. 4 zákona lhůtu pro podání nabídek, a to do 10. 6. 2019 do 10:00 hod. Uvedené pak vyplývá i z formuláře „F14 - Oprava - Oznámení změn nebo dodatečných informací“ zveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, ve kterém zadavatel uvedl datum pro doručení nabídek na 10. 6. 2019, 10:00 hod. místního času. Z dalších vysvětlení zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatele více prodlužoval lhůtu pro podání nabídek.

66.         V příloze č. 3 s názvem „Požadavky objednatele na systém, služby podpory provozu a rozvoj“ zadávací dokumentace je v kap. 3.7 s názvem „Poskytnutí finančních prostředků“ seznam požadavků na „user story“, přičemž je zde obsažena položka user story „Vytvoření výkazu“ s tím že ji vytvoří „Uživatel žadatele“.

67.         V příloze č. 3 s názvem „Požadavky objednatele na systém, služby podpory provozu a rozvoj“ zadávací dokumentace je v kap. 2.2 s názvem „Datové entity IS JEGIS“ seznam entit, přičemž u entity „Zásobník akcí OIVZ“ je uvedena poznámka ve znění:

„- ještě bude upřesněno, zdali bude součástí IS JEGIS, z rozhodnutí MK - 250 investičních akcí odboru investic a veřejných zakázek, které jsou v různém stadiu rozpracovanosti a připravenosti. K zařazení do programu dochází, až když jsou úplně připraveny. Databáze slouží pouze příspěvkovým organizacím MK, tyto informace v databázi aktualizují každý rok, podle aktualizace stavu je pak rozhodnuto, zda budou zařazeny do programu.“.

68.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 23. 5. 2019 zadavatelposkytl obecný jednotný testovací scénář pro ověření prototypů definovaných v dokumentu „Příloha ZD č. 1_Kvalifikační dokumentace.docx“ v části dokumentu „Příloha č. 5 - Specifikace prototypu“.

69.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019 k dotazu č. 4, ve kterém je:

» „V kapitole „1.7.1 Bezpečnost přihlašování uživatelů“ dokumentu „Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Požadavky objednatele na systém, služby podpory provozu a rozvoj“ je uvedeno:

Bezpečnost se bude řídit přiměřeností k výši finanční částky, o kterou žadatel žádá a také snahou o co nejvyšší procento elektronicky podaných žádostí. Jinými slovy snahou o co největší zjednodušení elektronické formy podání. Z toho důvodu je požadováno, aby IS JEGIS disponoval odstupňovanou autentizací a různými formami podání. Ty budou povolovány v administraci konkrétní výzvy.

…

Více faktorová autentizace a registrace externích uživatelů (žadatel, externí posuzovatel) přes uživatelský účet. Systém musí být připraven na odstupňovanou autentizaci, podle výše finanční částky.

…

Ověření identity uživatele - Pro žádosti a aktivity externích uživatelů do určité hodnoty (stanoví MK) se může uživatel autorizovat ověřením své identity pomocí zadání jednoho z osobních údajů (číslo OP), který se ověří proti ROB.

Způsob přihlašování uživatelů se má nastavovat na výzvě, a to podle výše žadatelem požadované částky. V době registrace žadatele však požadovaná částka není známa, ani není známo, ve kterých výzvách a v jakých výších bude žadatel žádat o podporu. Žádáme Zadavatele o vysvětlení, případně úpravu tohoto požadavku.“ «

zadavatel odpověděl následující:

„Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že některé výzvy na dotační tituly jsou v řádech jednotek tisíců Kč (příp. nízkých desítek tisíc Kč), kdy žadatelem je jednotlivá fyzická osoba (např. hudebník), přičemž účelem je v maximální možné míře zjednodušit jejich interakci s IS JEGIS. V rámci takovýchto výzev chce mít zadavatel možnost stanovit jednodušší způsob autorizace uživatele dle popisu.“.

70.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019 k dotazu č. 8, ve kterém je uvedeno:

»„Žádáme Zadavatele o informaci, zda jsou následující dvojice pojmů synonymy:

tematický okruh = podporovaná aktivita?

dotační program = dotační titul?

zpráva = depeše nebo jde o emailovou zprávu?

Člen hodnotící komise / Člen programové rady?“«

zadavatel odpověděl následující:

„Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že veškeré uvedené pojmy jsou standardní pojmy užívané v dotační praxi. Veškerá komunikace v rámci IS JEGIS bude probíhat formou interních depeší. E-mailové zprávy mohou být použity pouze formou upozornění v návaznosti na interní akci (reminder / avízo) dle nastavení preferencí uživatele.“.

71.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 30. 5. 2019 k dotazu č. 10, ve kterém je uvedeno:

»„Kapitola „3.8 Kontrola“ dokumentu „Příloha č. 3 Zadávací dokumentace Požadavky objednatele na systém, služby podpory provozu a rozvoj“- User story „Vytvoření přehledu podpořených subjektů“. Dle informací uvedených ve sloupci „Popisu požadavku“ má mít uživatel možnost vytvořit jeden přehled, ve sloupci „Poznámka“ je uveden následující text, který požadavek podstatně rozšiřuje: „Tvořit různé sestavy by měli mít možnost všichni pracovníci MK – dle zadaných parametrů, klíčových slov apod….“ Žádáme Zadavatele o sdělení, jaké konečné znění tohoto požadavku.“«

zadavatel odpověděl následující:

„Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že se jedná o standardní filtrování / reporting, které jde napříč celým UI IS JEGIS.“.

Námitky navrhovatele ze dne 6. 6. 2019

72.         Navrhovatel v námitkách v úvodu čl. VII. uvedl následující: „Zadávací dokumentace je v mnoha bodech nejasná, umožňuje více výkladů postupu a často není zřejmé, co konkrétně má být v rámci Zakázky realizováno. Na tyto nedostatky je poukazováno v žádostech o vysvětlení zadávací dokumentace, ovšem Zadavatel ve svých odpovědích potřebná vysvětlení neposkytuje, většinou se omezuje na stručná obecná konstatování, která neřeší konkrétní problém.“.

73.         Navrhovatel v námitkách v čl. VII. bodu 4. nadepsaném „Vztah IS JEGIS a EIS JASU při proplacení finanční částky“ uvedl následující argumenty:

»Zadávací dokumentace požaduje činnosti souvisící s čerpáním/proplacením finanční částky (viz str. 173 Přílohy č. 3 zadávací dokumentace). V této souvislosti jsou využívány i další informační systémy, a to manažerský informační systém (MIS) a EIS JASU. Ze zadávací dokumentace však tento vztah není jednoznačně zřejmý.

Vzhledem k této nejasnosti byl vznesen požadavek na vysvětlení, který Zadavatel řešil (ovšem nedostatečně) ve Vysvětlení č. 4 pod bodem 6 následovně: „Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že schválení bude probíhat v interním MIS, následně bude předáno do EIS JASU k dalšímu procesu.“

Toto vysvětlení nijak neobjasňuje podstatu problému, neboť stále existují dvě verze postupu:

a) V MIS proběhne schválení, načež MIS předá pokyn k proplacení do EIS JASU

b) V MIS proběhne schválení, načež IS JEGIS předá pokyn k proplacení do EIS JASU

Je zřejmé, že druhá varianta je pro dodavatele podstatně pracnější, neboť musí řešit vztah mezi IS JEGIS a EIS JASU, což v prvním případě není potřeba. Zadávací dokumentace tak neposkytuje odpověď na otázku, co je předmětem díla. Rozsah díla je proto neurčitý.«.

74.         Navrhovatel v námitkách v čl. X. nadepsaném „Neprodlužování lhůty k podání nabídek“ uvedl následující argumenty:

»Dle ustanovení § 98 odst. 5 ve spojení s § 99 ZZVZ je Zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, pokud s vysvětlením zadávací dokumentace provedl i změnu zadávacích podmínek.

Těchto změn Zadavatel provedl několik, aniž by došlo k jakékoliv změně lhůty pro podání nabídek z tohoto důvodu. Zejména se jedná o tyto změny:

1. Změny požadavků na funkční prototyp

Z výše uvedeného textu vyplývá, že zejména z Testovacího scénáře obsaženého ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, zveřejněného dne 23. 5. 2019, vyplývá řada změn či spíše rozšíření požadavků na přípravu funkčního prototypu (nutnost vícejazyčných textů dle bodu FW10 Testovacího scénáře, potřeba úplné funkčnosti všech webových stránek dle bodu DG2 Testovacího scénáře, požadavek na automatické generování šablon dle bodu FC5 Testovacího scénáře atd.).

Pokud Zadavatel svým postupem neprodloužil po výše uvedených změnách lhůtu pro podání nabídek a ponechal tak dodavatelům pouhých 17 kalendářních dní na realizaci veškerých nových požadavků na funkční prototyp, porušil tím zákonný postup při zadávání veřejné zakázky.

2. Zásobník akcí OIVZ

Obdobně postupoval Zadavatel i v případě požadavků na „Zásobník akcí OIVZ“. Zadavatel původně na str. 154 Přílohy č. 3 zadávací dokumentace uvedl, že „ještě bude upřesněno, zda bude součástí IS JEGIS, z rozhodnutí MK“. Toto upřesnění Zadavatel provedl až na základě požadavku jednoho z dodavatelů, a to ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, dotaz č. 12, v němž uvedl, že: „Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že IS JEGIS musí být připraven pro zásobník akcí OIVZ“.

Tímto požadavkem, zveřejněným ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 dne 30. 5. 2019, poskytl Zadavatel dodavatelůmlhůtu na vyřešení tohoto nového požadavku v délce pouhých 10 dní (z toho pouze 6 pracovních dní), aniž by došlo k prodloužení lhůty k podání nabídek.

3. Vytvoření výkazu

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, dotaz č. 8 Zadavatel na žádost o vysvětlení doplnil zadávací dokumentaci následovně:

„Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, následující informace:

- Popis požadavku: Uživatel založí nový výkaz.

- Důkaz splnění: Viditelný vytvořený výkaz“

Před tímto doplněním byly příslušné údaje nevyplněné, dodavatelé se proto až zveřejněním tohoto vysvětlení dozvěděli, co konkrétně je po nich v této záležitosti požadováno. Podáním vysvětlení tak došlo k doplnění zadávací dokumentace. I v tomto případě zbylo dodavatelům na vyřešení nového požadavku pouhých 10 dní (z toho pouze 6 pracovních dní), Zadavatel však prodloužení lhůty k podání nabídek neprovedl.

Výše uvedenými postupy Zadavatel opakovaně porušil své povinnosti dle zákona, a to konkrétně svou povinnost dle výše citovaného ustanovení § 98 odst. 5 ve spojení s § 99 ZZVZ.«.

75.         Navrhovatel v námitkách v čl. XI. nadepsaném „Neposkytování řádných vysvětlení“ namítal, že „Zadavatel však v mnoha případech rezignoval na svou zákonnou povinnost a požadovaná vysvětlení poskytoval zcela formálně, když jednotlivá vysvětlení obsahovala jednovětné či dvouvětné obecné konstatování, které nijak neobjasnilo příslušný problém.“. Konkrétně pak navrhovatel poukázal mj. na následující okruhy nedostatečných vysvětlení:

»Dotaz č. 4:

Způsob přihlašování uživatelů se má nastavovat na výzvě, a to podle výše žadatelem požadované částky. V době registrace žadatele však požadovaná částka není známa, ani není známo, ve kterých výzvách a v jakých výších bude žadatel žádat o podporu. Žádáme Zadavatele o vysvětlení, případně úpravu tohoto požadavku.“

Vysvětlení Zadavatele:

Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že některé výzvy na dotační tituly jsou v řádech jednotek tisíců Kč (příp. nízkých desítek tisíc Kč), kdy žadatelem je jednotlivá fyzická osoba (např. hudebník), přičemž účelem je v maximální možné míře zjednodušit jejich interakci s IS JEGIS. V rámci takovýchto výzev chce mít zadavatel možnost stanovit jednodušší způsob autorizace uživatele dle popisu.

Stanovisko stěžovatele:

Zadavatel se vůbec nevyjádřil k podstatě problému – jak má při registraci žadatele dojít k odstupňování autentizace podle výše částky, o kterou žádá, když tato částka při registraci není známa?

(…) Dotaz č. 10:

Dle informací uvedených ve sloupci „Popisu požadavku“ má mít uživatel možnost vytvořit jeden přehled, ve sloupci „Poznámka“ je uveden následující text, který požadavek podstatně rozšiřuje: „Tvořit různé sestavy by měli mít možnost všichni pracovníci MK – dle zadaných parametrů, klíčových slov apod….“. Žádáme Zadavatele o sdělení, jaké konečné znění tohoto požadavku.“

Vysvětlení Zadavatele:

Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že se jedná o standardní filtrování /reporting, které jde napříč celým UI IS JEGIS.

Stanovisko stěžovatele:

Přestože dotaz žádal o vyjasnění rozporu v zadávací dokumentaci, tedy zda má být možnost pro vytvoření jednoho přehledu, nebo pro tvorbu blíže neurčeného počtu blíže neurčených sestav, Zadavatel na tento jednoznačný rozpor vůbec neodpověděl.

(…) Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, žádost č. 1

Dotazy:

Žádáme Zadavatele o informaci, zda jsou následující dvojice pojmů synonymy:

              tematický okruh = podporovaná aktivita?

              dotační program = dotační titul?

              zpráva = depeše nebo jde o e- mailovou zprávu?

              Člen hodnotící komise / Člen programové rady?“

Vysvětlení Zadavatele:

Zadavatel k výše uvedenému dotazu sděluje, že veškeré uvedené pojmy jsou standardní pojmy užívané v dotační praxi. Veškerá komunikace v rámci IS JEGIS bude probíhat formou interních depeší. E-mailové zprávy mohou být použity pouze formou upozornění v návaznosti na interní akci (reminder / avízo) dle nastavení preferencí uživatele.

Stanovisko stěžovatele:

Vznesený dotaz nepožadoval vysvětlení pojmů, ale odstranění užívání různých pojmů pro (pravděpodobně) stejné situace. Zadávací dokumentace pravděpodobně tvořena zkopírováním částí různých materiálů, které používaly rozdílné terminologie, přičemž následně nedošlo ke sjednocení používaných termínů. Z tohoto pohledu je vznesený požadavek na vysvětlení zcela logický, ovšem Zadavatel na něj odmítl odpovědět s tím, že dodavatele má tyto termíny znát.Dodavatel však nemůže sám svým výkladem odstraňovat nedostatky zadávací dokumentace.

 

 

Rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 6. 2019

76.         Zadavatel v čl. VIII. nadepsaném „Námitky stěžovatele k rozšíření zadávacích podmínek vysvětleními zadávací dokumentace a současně k neposkytování odpovědí na zaslané dotazy“ rozhodnutí o námitkách uvedl následující:

„Stěžovatel v závěrečné části svých námitek tvrdí, že zadavatel na jedné straně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace rozšířil zadávací podmínky a měl tak prodloužit lhůtu pro podání nabídek a na straně druhé neposkytoval taková vysvětlení, která by se obsahově dala považovat za odpovědi na zaslané dotazy.

Zadavatel k této části námitek předně upozorňuje, že tato tvrzení si vzájemně odporují. Není totiž možné neposkytnout odpověď na dotazy a současně rozšířit předmět plnění veřejné zakázky. Níže nicméně zadavatel, v rámci zachování zásady transparentnosti, reaguje jednotlivé konkrétní části tohoto bodu stěžovatelova podání:

K námitce rozšíření zadávacích podmínek uveřejněním testovacího scénáře:

- Zadavatel zveřejněním testovacích scénářů pouze formálně upřesnil jednotlivé požadavky specifikované v zadávací dokumentaci k ověření funkcionalit nabízeného frameworku, přičemž rozhodně nešlo o rozšíření zadávacích podmínek, neboť veškeré tyto požadavky byly obsaženy v souboru dokumentů tvořících zadávací dokumentaci jak mj. zadavatel uvedl výše v tomto svém odůvodnění.

K námitce na odpověď zadavatele k rozhraní JEGIS / EIS JASU:

- Zadavatel jednoznačně v soupisu integračních rozhraní v technické specifikaci v části 2 v bodu 1.8 vymezil, že propojení IS JEGIS a EIS JASU bude obousměrné, tudíž stěžovatel dostal jednoznačnou informaci již ze zadání o tom, že IS JEGIS bude napojen na EIS JASU, tuto specifikaci pak zadavatel již pouze potvrdil v rámci příslušného vysvětlení zadávací dokumentace.

K námitce na odpověď zadavatele k doporučení a specifickým doporučením:

- Zadavatel jednoznačně vymezil, že se jedná o doporučení pro proces a dodavatel bude přítomen rozhodnutí, která budou tato doporučení procesně implementovat a která nikoliv, a povede jednání k otázce, které tyto změny implementovat do svých procesů a jakým způsobem. K vymezení dopadu do IS JEGIS bude sloužit předimplementační analýza, což jednoznačně vyplývá ze zadávacích podmínek, což dále zadavatel potvrdil v odpovědi v žádosti o vysvětlení č. 6 ze dne 31. 5. 2019, kde je navíc opětovně zcela jasně uvedeno, že tato jednání povede dodavatel (a tedy bude přítomen všem důležitým krokům).

K námitce na odpověď zadavatele k implementaci dosavadních výzev a dotačních titulů:

- Zadavatel jednoznačně uvedl, že očekává podporu ověřovacího provozu ze strany dodavatele, nikoliv zadávání výzev do IS JEGIS. Toto je pak předmětem pracovních náplní pracovníků zadavatele a je to současně dostatečně srozumitelně a jednoznačně deklarováno již v rámci zadávacích podmínek. Zároveň to vyplývá rovněž z definice SLA pro ověřovací provoz IS JEGIS.

K námitce na odpověď zadavatele k formátům exportu dat:

- Zadavatel určil možný okruh výstupů, přičemž rovněž ve všech svých odpovědích konzistentně deklaroval, že detaily budou řešeny v rámci předimplementační analýzy tak, jak to bylo od počátku uvedeno v zadávacích podmínkách.

K námitce na odpověď zadavatele k rozhraní na další IS:

- Zadavatel jednoznačně určil, že všechny integrační rozhraní uvedené v technické specifikaci budou požadována. Dodavatel, který splňuje kritéria technické kvalifikace pak již z hlediska své odbornosti musí být jednoznačně schopen je určit, a to přímo z textace kvalifikační dokumentace.

Zadavatel současně uvádí, že na základě mj. i výše uvedeného přehledu jednotlivých konkrétních údajných nedostatků obsažených ve vysvětlení zadávací dokumentace, která stěžovatel sumarizuje ve svých námitkách, je zřejmé, že zadavatel dostál veškerým povinnostem, které jsou mu ukládány ve vztahu k podávání vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel především zodpověděl všechny obdržené dotazy jasně a srozumitelně a současně ve svých odpovědích nijak nerozšířil původní zadávací podmínky, ani neposkytl jejich odlišný výklad. V ustanovení § 99 odst. 5 zákona je uvedeno, že pokud zadavatel provede vysvětlení zadávací dokumentace změnu zadávacích podmínek. Postupuje dle ustanovení § 99 zákona. Zároveň pak zákon v § 99 odst. 2 ZZVZ stanoví, že pokud to vyžaduje povaha změny zadávacích podmínek, pak zadavatel přiměřeně prodlouží pro podání nabídek.

Vzhledem k tomu, že zadavatel v první řadě v rámci svých poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace žádnou změnu, či úpravu, či rozšíření zadávacích podmínek neprovedl, pak se na jeho postup nedá ustanovení § 99 odst. 2 ZZVZ aplikovat a zadavatel tak v žádném případě nebyl povinen prodlužovat lhůtu pro podání nabídek. Ve světle výše uvedeného odůvodnění je tak zadavatel přesvědčen, že zadavatel v rámci daného zadávacího řízení postupoval zcela striktně dle zákona a současně má zadavatel za to, že výše uvedenou argumentací vyvrátil stěžovatelovo tvrzení o opaku.

Na základě výše uvedeného tedy zadavatel odmítá i tuto námitku stěžovatele pro její zjevnou bezpředmětnost.“.

K výroku I. rozhodnutí

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

77.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Úřad dodává, že uvedená judikatura se vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, avšak uvedené závěry lze analogicky aplikovat na zákon, neboť princip podání námitek zůstal zachován.

78.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

79.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

80.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

81.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

82.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

83.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

84.         Se zřetelem na vše shora uvedené, stejně tak s přihlédnutím k argumentu navrhovatele uvedenému v návrhu, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je v některých jeho částech nepřezkoumatelné, neboť zadavatel se dostatečně nevypořádal se všemi námitkami uplatněnými navrhovatelem, tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

 

 

K postupu zadavatele při vyřizování námitek

85.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 6. 6. 2019 prostřednictvím elektronického nástroje námitky navrhovatele z téhož dne, které s odkazem na ustanovení § 245 odst. 2 zákona odmítl.

86.         Navrhovatel ve svých námitkách mj. brojí proti „nejasnému zadání díla“, kdy uvádí, že některé zadávací podmínky a vysvětlení zadávacích podmínek jsou nejasné (viz bod 72 a 73 odůvodnění tohoto rozhodnutí). S uvedeným souvisí i další část námitek, které se týkají tvrzeného „neposkytování řádných vysvětlení“ zadávací dokumentace ve smyslu § 98 odst. 3 zákona, přičemž navrhovatel zde u konkrétních žádostí o vysvětlení a zadavatelem poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace demonstruje to, že zadavatelovy odpovědi na předložené žádosti jsou příliš obecné a nijak neobjasňují předkládané problémy (viz bod 75 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V další části námitek pak navrhovatel napadá mj. to, že zadavatel provedl v rámci svých vysvětlení zadávací dokumentace i změny zadávacích podmínek, ale již neprodloužil lhůtu pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona (viz bod 74 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak k výše uvedenému shrnuje, že navrhovatel v námitkách mj. napadal nejasně stanovené zadávací podmínky a k nim vážící se nedostatečné vysvětlení zadávací dokumentace a dále, že v souvislosti s některými vysvětleními zadávací dokumentace byly provedeny změny zadávací dokumentace, ale již nebyla prodloužena lhůta pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona.

87.         Zadavatel se k  výše uvedeným tvrzením navrhovatele (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyjádřil souhrnně v čl. VIII. rozhodnutí o námitkách (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí), který uvozuje jako „Námitky stěžovatele k rozšíření zadávacích podmínek vysvětleními zadávací dokumentace a současně k neposkytování odpovědí na zaslané dotazy“. Jak vyplývá z obsahu rozhodnutí o námitkách, zadavatel zjevně spojil argumentaci k čl. VII. a XI. námitek (které se týkají nejasnosti zadávacích podmínek, a to i ve vztahu k nedostatečnému vysvětlení zadávací dokumentace) souhrnně do tohoto jednoho článku rozhodnutí o námitkách a současně se v předmětném čl. VIII. rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjadřuje i k další námitce navrhovatele, a to k tvrzenému rozšíření zadávacích podmínek prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace a současnému neprodloužení lhůty pro podání nabídek.

88.         Zadavatel v úvodu čl. VIII. rozhodnutí o námitkách nejprve reaguje na určitou vnitřní rozpornost námitek navrhovatele, když konstatuje, že „Není totiž možné neposkytnout odpověď na dotazy a současně rozšířit předmět plnění veřejné zakázky“ (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně se zadavatel v čl. VIII. rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k následujícím konkrétním námitkám navrhovatele, a to „K námitce rozšíření zadávacích podmínek uveřejněním testovacího scénáře“, „K námitce na odpověď zadavatele k rozhraní JEGIS / EIS JASU“, „K námitce na odpověď zadavatele k doporučení a specifickým doporučením“, „K námitce na odpověď zadavatele k implementaci dosavadních výzev a dotačních titulů“, „K námitce na odpověď zadavatele k formátům exportu dat“ a „K námitce na odpověď zadavatele k rozhraní na další IS“. Závěrem čl. VIII. rozhodnutí o námitkách pak zadavatel již jen uvádí obecné teze, kde mj. uvádí, že „Zadavatel především zodpověděl všechny obdržené dotazy jasně a srozumitelně a současně ve svých odpovědích nijak nerozšířil původní zadávací podmínky, ani neposkytl jejich odlišný výklad. (…) Vzhledem k tomu, že zadavatel v první řadě v rámci svých poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace žádnou změnu, či úpravu, či rozšíření zadávacích podmínek neprovedl, pak se na jeho postup nedá ustanovení § 99 odst. 2 ZZVZ aplikovat a zadavatel tak v žádném případě nebyl povinen prodlužovat lhůtu pro podání nabídek.“ (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak rovněž vyplývá z rozhodnutí o námitkách, na žádném dalším místě rozhodnutí o námitkách se zadavatel k výše uvedeným námitkám navrhovatele (viz bod 86 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nevyjádřil.

89.         Úřad tedy ve vztahu k rozhodnutí o námitkách uvádí, že ze skutkových zjištění, která Úřad v právě posuzovaném případě učinil (viz body 86 – 88 odůvodnění tohoto rozhodnutí) má za to, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil k námitkám navrhovatele ohledně neprodloužení lhůty k podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona ve vztahu k požadavku na „zásobník akcí OIVZ“ a „vytvoření výkazu“, ani k námitkám neposkytování řádných vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 odst. 3 zákona (tj. u dotazu č. 4 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, který se týká způsobu přihlašování uživatelů podle výše žadatelem požadované částky; u dotazu č. 10 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, který se týká tvorby přehledů (filtrování); a u dotazu č. 8 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, který se týká toho, zda jsou dodavatelem předložené dvojice pojmů synonyma. Znění dotazů viz body 68 – 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tyto námitky navrhovatele tak nebyly nijak vypořádány, tj. zadavatel navrhovateli v rámci rozhodnutí o námitkách vůbec nezdůvodnil svůj postup, který navrhovatel námitkami napadá, ačkoli měl na tyto námitky věcně reagovat a jasně a srozumitelně uvést konkrétní argumenty ke svému postupu. Současně se zadavatel ani dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce stěžovatele týkající se vyjasnění vztahu IS JEGIS a EIS JASU v souvislosti s čerpáním/proplácením finanční částky, když zadavatel se v rozhodnutí o námitkách (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí) „vypořádal“ s výše uvedenou námitkou navrhovatele ohledně objasnění, zda pokyn k proplacení finanční částky bude předán do EIS JASU z MIS či z IS JEGIS tak, že pouze bez dalšího uvedl, že „Zadavatel jednoznačně v soupisu integračních rozhraní v technické specifikaci v části 2 v bodu 1.8 vymezil, že propojení IS JEGIS a EIS JASU bude obousměrné, tudíž stěžovatel dostal jednoznačnou informaci již ze zadání o tom, že IS JEGIS bude napojen na EIS JASU, tuto specifikaci pak zadavatel již pouze potvrdil v rámci příslušného vysvětlení zadávací dokumentace.“. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel se vůbec nevyjádřil k samotné podstatě předmětné námitky, a nepodal tedy navrhovateli jasný a srozumitelný výklad navrhovatelem namítané nejasnosti této zadávací podmínky (v podrobnostech viz bod 94 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

90.         Ohledně námitky týkající se „neprodlužování lhůty k podání nabídek“ uvádí Úřad, že navrhovatel v této souvislosti poukázal v námitkách na tři tvrzené změny zadávací dokumentace, na základě nichž měla být dle navrhovatele prodloužena lhůta pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona. Konkrétně se jednalo o změny týkající se „změny požadavků na funkční prototyp“, „zásobníku akcí OIVZ“ a „vytvoření výkazu“. Jak již Úřad popsal výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel se okruhem námitek týkajících se „neprodlužování lhůty k podání nabídek“ zabýval pouze v rámci čl. VIII. rozhodnutí o námitkách (viz body 87 a 88 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Co se týče přímo konkrétních změn zadávací dokumentace, na které navrhovatel poukazuje ve svých námitkách, zadavatel se zabýval pouze otázkou rozšíření zadávacích podmínek uveřejněním testovacího scénáře. V rozhodnutí o námitkách zadavatel k „námitce rozšíření zadávacích podmínek uveřejněním testovacího scénáře“ uvedl, že „Zadavatel zveřejněním testovacích scénářů pouze formálně upřesnil jednotlivé požadavky specifikované v zadávací dokumentaci k ověření funkcionalit nabízeného frameworku, přičemž rozhodně nešlo o rozšíření zadávacích podmínek, neboť veškeré tyto požadavky byly obsaženy v souboru dokumentů tvořících zadávací dokumentaci jak mj. zadavatel uvedl výše v tomto svém odůvodnění.“.

91.         K výše uvedenému Úřad opětovně zdůrazňuje, že navrhovatel v této části námitek poukazoval na tvrzené tři změny zadávací dokumentace, které se týkaly naprosto rozdílných otázek obsažených v naprosto rozdílných dokumentech, přičemž první problém se týkal změny požadavků na funkční prototyp v testovacím scénáři obsaženém ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 (resp. jeho srovnání s požadavky stanovenými v příloze č. 1 zadávací dokumentace), další problém se týkal „zásobníku akcí OIVZ“ obsaženém v příloze č. 3 zadávací dokumentace (resp. jeho změny provedené v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, viz body 67 a 71 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a poslední změna se týkala „vytvoření výkazu“ obsaženého v příloze č. 3 zadávací dokumentace (viz bod 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zjevné, že nelze ztotožnit testovací scénář s dalšími namítanými skutečnostmi, přičemž zadavatel se v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách vyjádřil pouze k námitce ve vztahu k požadavkům na funkční prototyp v testovacím scénáři (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Testovací scénář se týká vytvoření prototypu, který bude předváděn v rámci prokázání kvalifikace a nejedná se tedy o samotné plnění veřejné zakázky. Ostatní dva okruhy řešených skutečností se týkaly již plnění předmětu veřejné zakázky, tj. konkrétních technických řešení resp. parametrů samotného dodávaného informačního systému „IS JEGIS“. Ostatně jak již Úřad uvedl výše, požadavky na prototyp sloužící k prokázání kvalifikace, jsou obsaženy v naprosto jiném dokumentu zadávací dokumentace než je tomu v případě „zásobníku akcí OIVZ“ a „vytvoření výkazu“, které jsou obsaženy v příloze č. 3 zadávací dokumentace, přičemž tato příloha se zabývá požadavky objednatele na systém, služby podpory provozu a rozvoj, a nikoliv na požadavky na kvalifikaci. Úřad podotýká, že z jazykového výkladu, ani z celkového kontextu vyjádření zadavatele ke změně požadavků na funkční prototyp v testovacím scénáři nelze dojít k závěru, že by zadavatel tuto část svého odůvodnění rozhodnutí o námitkách vztahoval ke všem třem výše uvedeným tvrzeným změnám zadávací dokumentace, které napadal navrhovatel, jelikož výslovně (viz citace v předešlém bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí) svou argumentaci uplatnil pouze vůči námitce ve vztahu k testovacímu scénáři a jak Úřad zevrubně dovodil výše, nemohl vypořádání této námitky vztahovat vůči dalším dvěma uplatněným námitkám ve vztahu k „zásobníku akcí OIVZ“ a „vytvoření výkazu“.

92.         K uvedenému dále Úřad konstatuje, že nelze přijmout ani argumentaci zadavatele, který v úvodu čl. VIII. rozhodnutí o námitkách zmiňuje vnitřní rozpor námitek stěžovatele, přičemž konstatuje, že „Není totiž možné neposkytnout odpověď na dotazy a současně rozšířit předmět plnění veřejné zakázky.“ (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad na tomto místě uvádí, že pokud zadavatel odmítne námitky navrhovatele, je povinen se srozumitelně a podrobně vyjádřit ke všem argumentům uvedeným v námitkách. Za tímto účelem bylo tedy nezbytné, aby zadavatel odůvodnil, proč dvě zmiňované konkrétní situace nejsou změnou zadávací dokumentace a případně měl dostatečně přesvědčivě a srozumitelně porovnat zadávací dokumentaci s jednotlivými vysvětleními zadávací dokumentace. Konstatování zadavatele, že není možné neposkytnout odpověď na žádosti o vysvětlení a současně rozšířit předmět plnění veřejné zakázky, je naprosto nedostatečná zvláště v tomto případě, když u námitky neposkytnutí řádných vysvětlení zadávací dokumentace navrhovatel odkazoval na naprosto odlišné zadávací podmínky. Obdobně i navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel na konkrétní případy, kdy došlo ke změně zadávacích podmínek, nereagoval (viz bod 30 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K uvedeným dvěma navrhovatelem tvrzeným změnám zadávací dokumentace tak naprosto chybí věcné vyjádření zadavatele, resp. odůvodnění postupu, proč zadavatel v souvislosti s těmito tvrzenými změnami zadávací dokumentace neprodloužil lhůtu k podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona, a proto se v této části stává odůvodnění předmětného rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné. Na výše uvedeném ničeho nemění ani souhrnné konstatování zadavatele v závěru čl. VIII. rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel jen obecně konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

93.         Navrhovatel v námitkách dále uvedl řadu konkrétních žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, na které nebylo dle navrhovatele v rámci jednotlivých zadavatelem poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace řádně odpovězeno. Jak vyplývá ze zjištění Úřadu, zadavatel se v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách vyjádřil pouze k části těchto konkrétních žádostí o vysvětlení, přičemž jak již Úřad rozvedl výše, zadavatel spojil argumentaci z čl. VII. a XI. námitek do jednoho celku odůvodnění rozhodnutí o námitkách (viz bod 88 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu je nepochybné, že jak z textace jednotlivých nadpisů uvozujících reakci zadavatele k jednotlivým konkrétním námitkám, tak i z kontextu samotného odůvodnění je zjevné opominutí některých námitek zadavatelem. Konkrétně se jedná o námitky vztahující se k neposkytování řádných vysvětlení u dotazu č. 4 obsaženém ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, který se týká způsobu přihlašování uživatelů podle výše žadatelem požadované částky, u dotazu č. 10 obsaženém ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, který se týká tvorby přehledů (filtrování) a u dotazu č. 8 obsaženém ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, který se týká toho, zda jsou dodavatelem předložené dvojice pojmů synonyma. Zadavatel se měl k uvedeným nedostatkům vysvětlení zadávací dokumentace vyjádřit v rozhodnutí o námitkách minimálně v rozsahu, ve kterém se vyjádřil k ostatním konkrétním námitkám v čl. VIII. rozhodnutí o námitkách (viz bod 76 odůvodnění tohoto rozhodnutí).K uvedeným námitkám vztahujícím se k neposkytování řádných vysvětlení u výše uvedených žádostí o vysvětlení tak naprosto chybí jakákoli argumentace zadavatele, a proto se v této části stává odůvodnění předmětného rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

94.         K námitce ohledně vyjasnění vztahu IS JEGIS a EIS JASU v souvislosti s čerpáním/proplácením finanční částky Úřad opětovně konstatuje, že pokud zadavatel odmítne námitky navrhovatele, je povinen se srozumitelně a podrobně vyjádřit ke všem argumentům uvedeným v námitkách. Navrhovatel v tomto případě předložil dvě konkrétní verze možného postupu týkající předávání pokynů k proplácení finanční částky mezi dvěma informačními systémy. Zadavatel tak měl v rozhodnutí o námitkách jasně říci, která z uvedených možností je ta správná, případně vyvrátit obě možnosti technického řešení uváděného navrhovatelem v námitkách. Zadavatel se však v rozhodnutí o námitkách vyjádřil pouze v tom smyslu, že propojení IS JEGIS a EIS JASU bude obousměrné, čímž nikterak neodpověděl na navrhovatelem předložený konkrétní dotaz a pouze dal prostor pro další možné pochybnosti navrhovatele, jak má být uvedený technický problém řešen. Sám navrhovatel v návrhu konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách v této souvislosti vyjadřuje k jiné skutečnosti, nikoliv k podstatě problému, tedy se k této námitce nevyjádřil a rozhodnutí o námitkách je tudíž v této části nepřezkoumatelné (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tak v souvislosti s námitkou nejasnosti vztahu IS JEGIS a EIS JASU při proplácení finanční částky uzavírá, že ačkoliv zadavatel se k námitce nějakým způsobem vyjádřil, neučinil tak v souladu se zákonem, neboť námitka byla položena zcela konkrétně a zadavatel měl na tuto námitku povinnost srozumitelně reagovat. Zadavatel měl v rozhodnutí o námitkách určit, která z možných variant předkládaných navrhovatelem pro postup při předávání pokynů k proplacení finanční částky je správná, případně odůvodnit, proč není správná ani jedna z těchto variant a předestřít jiný postup, což však neučinil, a proto se v této části stává odůvodnění předmětného rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným.

95.         Úřad tak konstatuje, že zadavatel se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem obsaženým v námitkách, čímž porušil § 245 odst. 1 zákona, a rozhodnutí zadavatele o námitkách se tak stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

96.         Úřad k postupu při vyřizování námitek podle § 245 odst. 1 zákona dodává, že zadavatel se musí nejen vypořádat se všemi skutečnostmi uvedenými navrhovatelem v námitkách, ale své rozhodnutí o námitkách musí též řádně (podrobně a srozumitelně) odůvodnit, a to ve vztahu ke každé jednotlivé skutečnosti. Rozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem, musí být srozumitelné a musí být opřeno o relevantní důvody. I kdyby zadavatel považoval některou namítanou skutečnost za irelevantní či nesouvisející se zadávacím řízením, je třeba se i s takovou námitkou vypořádat a zaujmout k ní stanovisko, i kdyby toto vyjádření mělo být takové, že námitka nesouvisí se zadávacím řízením, že k namítanému jednání vůbec nedošlo apod. Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách pak způsobuje nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Opomene-li zadavatel vypořádat některé z uplatněných námitek, pak je odůvodnění takového rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

97.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit a tedy nikoliv se k některé části námitek vůbec nevyjádřit, jak to učinil v právě posuzovaném případě. Takové podrobné zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřadem na základě návrhu.

98.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách jmenovaného stěžovatele, když se vůbec nevyjádřil k námitkám stěžovatele týkajícím se

o      neprodloužení lhůty k podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona ve vztahu k požadavku na „zásobník akcí OIVZ“ a „vytvoření výkazu“,

o      neposkytnutí řádného vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 zákona

• u dotazu č. 4 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019, který se týká způsobu přihlašování uživatelů podle výše žadatelem požadované částky,
• u dotazu č. 10 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 30. 5. 2019, týkajícího se tvorby přehledů (filtrování),
• u dotazu č. 8 obsaženého ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 5. 2019, který se týká toho, zda jsou dodavatelem předložené dvojice pojmů synonyma,

a současně se ani dostatečně podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce stěžovatele týkající se vyjasnění vztahu IS JEGIS a EIS JASU v souvislosti s čerpáním/proplácením finanční částky, čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

K návrhům navrhovatele na doplnění podkladů pro rozhodnutí

99.         Nad rámec výše uvedených závěrů Úřad ve vztahu k průběhu vedeného správního řízení doplňuje, že dne 29. 7. 2019 obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém navrhovatel Úřadu navrhl doplnění podkladů pro rozhodnutí o další dokumenty (shrnutí vyjádření viz body 43 - 51 tohoto rozhodnutí). Navrhovatel ve svém vyjádření mj. uvedl, že z podkladů pro rozhodnutí není jisté, zda zadavatel doručil Úřadu nabídky všech dodavatelů a současně navrhovatel navrhl, aby Úřad tuto skutečnost prověřil. Úřad k uvedenému uvádí, že všechny dokumenty, které obdržel od zadavatele v rámci jeho povinnosti ve smyslu § 252 odst. 1 zákona, zaznamenal do záznamu č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-18921/2019/533/LHl ze dne 9. 7. 2019. K tomu Úřad podotýká, že od zadavatele obdržel přehled elektronických úkonů z národního elektronického nástroje (viz informace k datové zprávě č. j. ÚOHS-18870/2019 ze dne 8. 7. 2019 obsažená v záznamu o obdržené dokumentaci), ze kterého je patrno, že byly podány tři nabídky, ale již z něj nelze vyčíst, kteří dodavatelé tyto nabídky podali. Navrhovatel s ohledem na specifikaci jednotlivých doručených dokumentů Úřadem v záznamu o obdržené dokumentaci, který reflektoval způsob doručení jednotlivých souborů prostřednictvím systému datových schránek, vznesl pochybnost, zda zadavatel splnil povinnost dle § 252 odst. 1 zákona a zda zaslal Úřadu všechny obdržené nabídky. Úřad z procesní opatrnosti usnesením č. j. ÚOHS-S0253/2019/VZ-21118/2019/533/LHl ze dne 1. 8. 2019 stanovil zadavateli lhůtu k objasnění toho, zda skutečně Úřadu zaslal všechny podané nabídky (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dne 5. 8. 2019 Úřad od zadavatele obdržel dokument nazvaný „Sdělení a prokázání skutečnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“ z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že v rámci zadávacího řízení obdržel celkem tři nabídky, a tuto skutečnost dokládá seznamem podaných nabídek, který byl vygenerován v systému Národního elektronického nástroje. Rovněž zadavatel uvedl, že všechny tři nabídky zaslal Úřadu řádně ve lhůtě pro doručení dokumentace Úřadu. Úřad na základě podaného vysvětlení zadavatele opětovně zkontroloval dokumentaci o zadávacím řízení doručenou zadavatelem dne 8. 7. 2019, přičemž konstatuje, že zadavatel jemu stanovenou povinnost splnil a ve lhůtě stanovené zákonem Úřadu doručil rovněž tři nabídky, které byly podány v rámci zadávacího řízení. Pro odstranění jakýchkoliv pochybností Úřad dodává, že skutečnost, že záznam o obdržené dokumentaci obsahuje označení dvou dokumentů – nabídek dodavatelů – označení „nabídka společnosti KOMIX s.r.o“ a „nabídka společnosti Solitea Business Solutions s.r.o.“ a ve vztahu k nabídce dodavatele SYSCOM Software s.r.o. není v záznamu o obdržené dokumentaci uvedeno shodné označení jako v případě prvých dvou jmenovaných dodavatelů, tzn. nabídka společnosti SYSCOM Software s.r.o., je odůvodněna tím, že tato nabídka nebyla Úřadu doručena jako jeden celistvý soubor (dokument), ale byla rozdělena na více samostatných souborů (dokumentů), což je zachyceno v záznamu o obdržené dokumentaci. Jedná se o dokumenty doručené 8. 7. 2019 a v záznamu o obdržené dokumentaci označené jako „Čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti - SYSCOM Software s.r.o.“, „Seznam techniků - SYSCOM Software s.r.o.“, „Závazný vzor Smlouvy - SYSCOM Software s.r.o.“, „Tabulka pro hodnocení nabídek - SYSCOM Software s.r.o.“, „Výkaz zisků a ztrát za rok 2015 - SYSCOM Software s.r.o.“, „Výkaz zisků a ztrát za rok 2016 - SYSCOM Software s.r.o.“, „Výkaz zisků a ztrát za rok 2017 - SYSCOM Software s.r.o.“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „CV [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „Identifikační údaje účastníka - SYSCOM Software s.r.o.“, „Seznam poddovatelů - SYSCOM Software s.r.o.“, „Technická specifikace“, „výpis z rejstříku trestů - SYSCOM Software s.r.o.“, „certifikát ARCHIMATE 3 - [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „certifikát PRINCE - [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „certifikát TOGAF LV 1 - [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „certifikát TOGAF LV 2 - [… JMÉNO A PŘÍJMENÍ…]“, „čestné prohlášení o splnění kvalifikace architekta IS - SYSCOM Software s.r.o.“, „Čestné prohlášení o výši obratu - SYSCOM Software s.r.o.“, „Seznam významných zakázek - SYSCOM Software s.r.o.“.      

100.     K požadavku navrhovatele, který uvedl ve vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 29. 7. 2019, na doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí o další dokumenty (viz body 43 až 46 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad poznamenává, že vzhledem k výše uvedeným právním závěrům, které Úřad dostatečně podrobně a srozumitelně odůvodnil, a rovněž s ohledem na povahu nápravného opatření ukládaného v této věci Úřadem (viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad nepovažoval za potřebné doplnit do podkladů pro vydání rozhodnutí navrhovatelem zmíněné dokumenty, neboť vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v projednávaném případě posuzoval přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, nejsou předmětné dokumenty pro posouzení právě projednávané věci relevantní a Úřad z nich rovněž ani za účelem odůvodnění rozhodnutí nevycházel.

101.     Na základě všeho výše uvedeného proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

102.     Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

103.     Navrhovatel se domáhá, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení o zadávání šetřené veřejné zakázky.

104.     Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

105.     Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. rozhodnutí

106.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

107.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

108.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí

109.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

110.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

111.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000253.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

                                                           otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Markéta Dlouhá

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Ministerstvo kultury, Maltézské náměstí 471/1, 118 00 Praha 1

2.             JUDr. Radovan Mrázek, Advokátní kancelář JUDr. Mrázek & JUDr. Žák, Masarykovo nám. 3125/11, 787 01 Šumperk

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy