číslo jednací: S0338/2018/VZ-20803/2019/512/TDv

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 27. 8. 2018 z moci úřední, jehož předmět byl rozšířen dne 13. 12. 2018, a jehož účastníkem je

• obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným při zadávání veřejné zakázky „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 16. 10. 2008 a uveřejněno tamtéž dne 27. 10. 2008 pod ev. č. 60024111, ve znění opravy uveřejněné dne 28. 11. 2008,

 

rozhodl takto:

 

Správní řízení ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 7 písm. c) citovaného zákona, když umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy tím, že uzavřel dne 25. 3. 2015 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 4. 5. 2009 s vybraným uchazečem – Sdružení „ALPINE – BÖGL A KRÝSL – SWIETELSKY – Lešná III“, jehož účastníky jsou společnost ALPINE stavební společnost CZ, s.r.o., IČO 45192286, Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí - jako vedoucí účastník sdružení, společnost BÖGL A KRÝSL k.s., IČO 26374919, se sídlem Renoirova 1051/2a, 152 00 Praha 5 - jako účastník sdružení a společnost SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Jahodová 60, 620 00 Brno - jako účastník sdružení, na základě uzavřené smlouvy o sdružení ze dne 19. 12. 2008 – na veřejnou zakázku „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno k uveřejnění dne 16. 10. 2008 a uveřejněno tamtéž dne 27. 10. 2008 pod ev. č. 60024111, ve znění opravy uveřejněné dne 28. 11. 2008, a daným dodatkem změnil termín pro uvedení stavby do provozu tak, že lhůtu pro uvedení stavby do provozu stanovil v celkové délce 46 měsíců, neboť výše uvedený dodatek uzavíral v době, kdy z původní lhůty uvedení stavby do provozu sjednané ve smlouvě na plnění citované veřejné zakázky již uplynulo 19 měsíců a celkovou lhůtu pro uvedení stavby do provozu tak prodloužil z 32 měsíců na 46 měsíců, přičemž tato změna by za použití v původním zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný uzavřel s citovaným vybraným uchazečem dne 25. 3. 2015 výše citovaný dodatek, se podle § 117a písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a citovaného zákona.

 

Odůvodnění

 

I.               PŮVODNÍ ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – odeslal dne 16. 10. 2008 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zahájení zadávacího řízení, čímž bylo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ v otevřeném řízení, přičemž oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 10. 2008 pod ev. č. 60024111, ve znění opravy uveřejněné dne 28. 11. 2008 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle dílu 0 bodu 1.1 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „[z]hotovení stavby Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa. Stavba Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa zahrnuje výstavbu zbylých objektů celé stavby – přeložku sil. I/35 (kategorie S24,5/100, délka 700m) včetně jejího napojení do stávající sil. I/35 v prostoru podél areálu firem DEZA a CS Cabot (délka 300m), dobudování souběžné silnice III. třídy do Byniny (kategorie S7,5/60) včetně křižovatky s přeložkou sil. III/03568 do Mštěnovic. Součástí 3. etapy je i zajištění přístupu do obou továren – příjezdové komunikace, šest mostních objektů, výstavba nového vstupního objektu do CS Cabot a přeložky inženýrských sítí. Dále bude nutné odstranit dočasný sjezd na stávajicí sil. I/35 vystavěný ve 2. etapě.“

3.             V bodě 2.1 formuláře „Oznámení o zakázce“ je uvedeno, že přepokládaná hodnota veřejné zakázky činí 722 909 000,- Kč bez DPH.

4.             Jak vyplývá z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 8. 1. 2009, zadavatel obdržel nabídky od těchto společností:

• „Sdružení Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“, jehož účastníky jsou společnost STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Na Bělidle 198/21, 150 00 Praha 5 a společnost Skanska DS a.s., IČO 26271303, se sídlem Bohunická 133/50, Brno (dále jen „Sdružení Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“);
• OHL ŽS a.s., IČO 46342796, se sídlem Burešova 938/17, 660 02 Brno (dále jen „OHL ŽS a.s.“);
• Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2246, 180 00 Praha 8;
• Sdružení „ALPINE – BÖGL A KRÝSL – SWIETELSKY – Lešná III“, jehož účastníky jsou společnost ALPINE stavební společnost CZ, s.r.o., IČO 45192286, Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí - jako vedoucí účastník sdružení, společnost BÖGL A KRÝSL k.s., IČO 26374919, se sídlem Renoirova 1051/2a, 152 00 Praha 5 - jako účastník sdružení a společnost SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Jahodová 60, 620 00 Brno - jako účastník sdružení, na základě uzavřené smlouvy o sdružení ze dne 19. 12. 2008.

5.             Z přípisu „Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 12. 3. 2009 je mj. zřejmé, že nabídka uchazeče – Sdružení „ALPINE – BÖGL A KRÝSL – SWIETELSKY – Lešná III“, jehož účastníky jsou společnost ALPINE stavební společnost CZ, s.r.o., IČO 45192286, Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí - jako vedoucí účastník sdružení, společnost BÖGL A KRÝSL k.s., IČO 26374919, se sídlem Renoirova 1051/2a, 152 00 Praha 5 - jako účastník sdružení a společnost SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Jahodová 60, 620 00 Brno - jako účastník sdružení, na základě uzavřené smlouvy o sdružení ze dne 19. 12. 2008 (dále jen „vybraný uchazeč“ či „zhotovitel“) – byla hodnotící komisí posouzena a vyhodnocena jako ekonomicky nejvhodnější ve všech dílčích hodnotících kritériích, a dále nabídka společnosti – Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2246, 180 00 Praha 8, byla ze zadávacího řízení vyřazena.

6.             Dále z přípisu „Oznámení o uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky“ ze dne 5. 5. 2009 vyplývá, že obviněný dne 4. 5. 2009 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo“), a taktéž dne 4. 5. 2009 došlo mezi obviněným a vybraným uchazečem k uzavření dodatku č. 1 k citované smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“), přičemž podle přílohy č. 1 „Dopis nabídky“ smlouvy o dílo činí cena veřejné zakázky 826 523 230 Kč vč. DPH.

7.             Dále pak dne 25. 3. 2015 uzavřel obviněný s vybraným uchazečem dodatek č. 2 k citované smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 4. 5. 2018 podnět týkající se přezkoumání úkonů obviněného učiněných při zadávání veřejné zakázky.

9.             V podnětu bylo namítáno: „Zadavatel porušil § 82 odst. 7 a § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tím, že umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, neboť změnil termín realizace o více než 150 %. Tím umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem, neboť za použití v původním zadávacím řízení by tato skutečnost jednak umožnila účast jiných dodavatelů, jednak mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a na základě výše uvedeného se průběh veřejné soutěže pro ostatní uchazeče stal netransparentním.“

10.         Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal prostřednictvím Výzvy k zaslání dokumentace č. j. ÚOHS-P0169/2018/VZ-13603/2018/512/TDv ze dne 9. 5. 2018 od obviněného dokumentaci o veřejné zakázce, a taktéž vyjádření obviněného k obsahu podnětu, který byl přílohou předmětné výzvy.

11.         Dne 21. 5. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 21. 5. 2018

12.         Obviněný nejdříve v obecné rovině uvádí, že při realizaci rozsáhlých výstavbových projektů, mezi které se řadí i předmětná veřejná zakázka, může dojít k situacím, které ovlivní plynulost nebo cenu zhotovované stavby. Příčiny dle obviněného mohou být různorodé, příkladem uvádí pouze některé z nich – nepříznivé klimatické podmínky, zrušení stavebního povolení či omezení financování. Důležité však podle obviněného je, že na základě výše uvedených příčin dojde na jedné či druhé straně smluvního vztahu k prodlení, které bude mít za následek nemožnost dokončit/převzít dílo v původně uvažovaných lhůtách a ve většině případů bude nutné vynaložit i více finančních prostředků. Obviněný rovněž konstatoval, že veřejné zakázky na stavební práce byly v daném období uzavírány s využitím vzorové dokumentace schválené Ministerstvem dopravy, kterou tvoří všeobecné obchodní podmínky a zvláštní obchodní podmínky vycházející z mezinárodních podmínek FIDIC, Red Book, Conditions of Contract for Constructions.

13.         Obviněný k dané věci dále uvádí, že dle čl. 20.1 obchodních podmínek, má zhotovitel „právo uplatnit svůj nárok na prodloužení lhůty. Prodlení objednatele zakládá na straně zhotovitele, mimo jiné, právo na prodloužení lhůt. Právní vztah (smlouva) mezi smluvními stranami v tomto případě trvá, vznikají ale mezi nimi nová práva a povinnosti, která ve smlouvě (resp. v jejím nedodržení) mají svůj původ. Uplynutí původně sjednané lhůty neznamená konec platnosti a účinnosti smlouvy o dílo (souhrnu smluvních dohod). Kontrakt je stále platný i účinný a strany jsou jím nadále vázány. Objednateli zůstalo právo na provedení stavby, zhotovitel zůstal stále k její realizaci zavázán a má nárok na zaplacení provedených prací (a případně účelně vynaložených nákladů). Institut prodlužení lhůty se vztahuje i na situaci vzniklou přerušením prací pokynem správce stavby podle obchodních podmínek, článku 8.8 (Přerušení práce) a následujících.“ Dle obviněného tak účastníci zadávacího řízení disponovali informacemi o postupech a mechanizmech vyplývajících z obchodních podmínek, kterými se smlouva řídí v případě prodlení na straně objednatele (včetně prodlení s financováním zakázky).

14.         Dále se obviněný věnuje samotnému uzavření smlouvy o dílo a uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, kdy dle obviněného k uzavření smlouvy o dílo s vybraným uchazečem došlo dne 4. 5. 2009 a současně téhož dne uzavřel s vybraným uchazečem i dodatek č. 1 k výše citované smlouvě. Obviněný následně uvádí: „Zadavatel v době uzavření smlouvy o dílo nepředpokládal dlouhodobý nedostatek finančních prostředků na krytí realizace stavby. Jmenovitá akce I/35 Valašské Meziříčí – Lešná 3. etapa byla zahrnuta ve střednědobém výhledu rozpočtu SFDI na roky 2010 – 2011 s finančními prostředky umožňujícími její realizaci. V době ukončení zadávacího řízení se nepředpokládaly v budoucnu nastalé zásadní změny v objemech finančních prostředků u akcí, které již v rozpočtu SFDI byly zařazeny, a tudíž zadavatel v daný okamžik ke zrušení zadávacího řízení nepřistoupil (zákonné důvody, na základě kterých by zadavatel musel zrušit zadávací řízení, tak nenastaly). Nedostatek finančních prostředků vznikl z rozhodnutí politické reprezentace s ohledem na finanční krizi a negativní situaci na finančních trzích, tedy skutečností, stojících vně Zadavatele, které Zadavatel nemohl v žádném případě předvídat a i při vynaložení veškeré péče nemohl takové situaci zabránit.“

15.         Obviněný také tvrdí, že dodatkem č. 1 k předmětné smlouvě o dílo řešil situaci, kdy uzavřením smlouvy o dílo potvrdil záměr zakázku prostřednictvím vybraného uchazeče realizovat a za tímto účelem byl vymezen postup, kdy by smluvní strany měly začít plnit smlouvu o dílo v návaznosti na vydání pokynu k zahájení prací.

16.         Obviněný se dále vyjádřil k přerušení prací, kdy k přerušení prací po jejich zahájení došlo na základě pokynu správce stavby, přičemž možnost a přerušení prací jsou dle obviněného upraveny ve smluvních podmínkách. K tomu dále obviněný uvádí, že dodatkem č. 2 k výše citované smlouvě ze dne 25. 3. 2015 byly po zajištění finančních prostředků v rozpočtu SFDI sjednány podmínky zahájení prací a dokončení díla.

17.         K výše citovanému dodatku obviněný dále uvádí: „V období od předání staveniště 29. 10. 2009 a zahájení prací v 11/2009 byly zahájeny práce na přeložkách inženýrských sítí a následně byla stavba pozastavena. Byly tedy realizovány pouze přípravné práce. Do znovuzahájení stavby 03/2015 byly fakturovány pouze nutné udržovací práce a nestavební náklady. Celkový objem fakturovaných prací představoval 14 098 tis. Kč bez DPH, což představuje 2,03 % hodnoty zakázky. Samotný předmět zakázky, tj. výstavba silnice I/35 ve finančním rozsahu 97,97 % hodnoty zakázky byl realizován až po znovuzahájení prací v 03/2015.“

18.         Poté obviněný ve svém vyjádření cituje část dodatku č. 2 týkající se lhůty pro uvedení do provozu a lhůty pro dokončení, kdy k tomu dodává, že „je patrné, že realizace zakázky sjednaná v dodatku č. 2 nepředstavovala změnu vůči lhůtám uvedeným v zadávací dokumentaci. Zhotovitel na základě dodatku č. 2 provedl práce dle původního zadání (zadávací dokumentace) tak, aby byly dokončeny v rozsahu nezbytném pro uvedení stavby do provozu ve lhůtě stanovené v dodatku č. 2.“

19.         Dle obviněného tak prodloužením lhůty pro uvedení stavby do provozu zohledňujícím přerušením prací nedošlo k rozšíření předmětu veřejné zakázky, neboť daná skutečnost neměla podstatný vliv na provedené práce z hlediska množství a kvality, ale pouze se jednalo o úpravu organizace výstavby.

20.         Obviněný je také přesvědčen, že vybranému uchazeči neposkytl výhodu spočívající v prodloužení doby plnění veřejné zakázky, kdy přerušení běhu původně stanovených lhůt nikterak nerozšířilo okruh možných dodavatelů, a ekonomická rovnováha smlouvy zůstala zachována, neboť vybraného uchazeče v žádném případě nezbavila povinnosti dokončit plnění díla v původně sjednaném rozsahu a kvalitě.

21.         Obviněný tedy trvá na tom, že žádná z podmínek vymezující podstatnou změnu závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 3 zákona nebyla naplněna, když obviněný nepřistoupil ke zmírnění žádné zadávací podmínky, provedené změny neměly vliv na stanovené kvalifikační požadavky či kritéria hodnocení a rozhodně nejsou v rozporu s provedeným posouzením a hodnocením nabídek (jelikož vybraný uchazeč dílo realizoval ve lhůtě, kterou uvedl ve své nabídce a která byla i jedním z hodnotících kritérií).

22.         V neposlední řadě obviněný konstatuje, že přerušení a opětovné zahájení prací v souladu s předem stanoveným postupem dle obchodních podmínek představujících mezinárodně uznávaný standard nevedlo ve smyslu § 82 odst. 7 zákona a potažmo § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, k rozšíření předmětu veřejné zakázky, neumožnilo účast jiných dodavatelů, nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky a nezměnilo ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

Další průběh postupu Úřadu před zahájením řízení o přestupku

23.         Úřad si na základě žádosti č. j. ÚOHS-P0169/2018/VZ-16644/2018/512/TDv ze dne 6. 6. 2018 od obviněného vyžádal:

• veškeré dokumenty, které dokládají, že dle hlavního stavebního deníku došlo ke zvolnění tempa výstavby,
• pokyn Ředitele ŘSD, Správy Zlín, č. j. SZ/16340/11-Ř ze dne 18. 3. 2011, kterým byly oficiálně přerušeny práce na stavbě, a taktéž veškeré dokumenty dokládající z jakých důvodů došlo k přerušení práce na stavbě,
• veškeré dokumenty, které dokládají, že došlo ke znovuzahájení (obnovení) práce na stavbě.

24.         Dne 14. 6. 2018 pak Úřad od obviněného obdržel přípis ze dne 14. 6. 2018, ve kterém je uvedeno: »Na základě Vaší žádosti o zaslání dokumentů k veřejné zakázce„Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ ze dne 6. 6. 2018, č. j. ÚOHS-P0169/2018/VZ-16644/2018/512/TDv, Vám k dnešnímu dni zasíláme tyto požadované dokumenty:

• 1-VM-L_3_etapa_Zápis_z_KD_č. 3_z_18_II-2010
• 2-VM-L_3_etapa_Projednání_výstavby_ŘSD+ALPINE_19-II-2010
• 3-VM-L_3_etapa_Hlavní_SD_zvolení
• 4-VM-L_3_etapa_Oznámení_ŘSD_přerušení_prací_z_18-III-2011
• 5-VM-L_3_etapa_Dopis_ALPINE-ŘSD_19-IV-2011
• 6-VM-L_3_etapa_Pokyn_ŘSD-ALPINE_omezení_výstavby_3-II-2012
• 7-VM-L_3_etapa_Pokyn_ŘSD-ALPINE_pokračování_prací_13-V-2013
• 8-VM-L_3_etapa_Hlavní_SD«

25.         Na základě uvedených skutečností ve vyžádaných dokumentech od obviněného, Úřad žádostí č. j. ÚOHS-P0169/2018/VZ-19500/2018/512/TDv ze dne 29. 6. 2018 vyzval obviněného k zaslání následujících dokumentů:

• veškeré dokumenty, kterými dle článku 8.9 „Následky přerušení“ v rámci všeobecných obchodních podmínek vznikla zhotoviteli dle čl. 20.1 „Nároky zhotovitele“ v rámci všeobecných obchodních podmínek povinnost oznámit správci stavby, že „[m]á nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a/nebo dodatečnou platbu podle některé kapitoly těchto podmínek nebo jinak podle smlouvy o dílo, oznámí to zhotovitel správci stavby s popisem skutečností nebo okolností pro vznik nároku.“,
• veškeré dokumenty, které dokládají a souvisí s přerušením prací ze strany zhotovitele dle čl. 16.1 všeobecných obchodních podmínek, kdy předmětné přerušení oznámil zhotovitel zadavateli dopisem ze dne 19. 4. 2011,
• veškeré dokumenty, které souvisí s proklamací zhotovitele (viz „Zápis z jednání“ ze dne 19. 2. 2010): „Zástupce sdružení akceptuje tento pokyn, upozorňuje však na to, že případný další odklad provádění stavebních prací (tedy po 30. 6. 2010) může mít již dopad na termín dokončení díla dle SOD.“,
• pokyn správce stavby k přerušení veškerých stavebních prací ze dne 11. 6. 2013,
• veškeré dokumenty, které souvisí s vydáním pokynu k přerušení veškerých stavebních prací ze dne 11. 6. 2013, a veškeré dokumenty, které následovaly po tomto přerušení a souvisí s danou věcí,
• návrh Dodatku č. 2, který byl přílohou dopisu „Přerušení veškerých prací na akci „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ ze dne 18. 3. 2011,
• stanovisko zhotovitele k zpracovanému návrhu Dodatku č. 2, který byl přílohou dopisu „Přerušení veškerých prací na akci „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ ze dne 18. 3. 2011.

26.         Dne 9. 7. 2018 Úřad od obviněného obdržel přípis ze dne 9. 7. 2018 nazvaný »Předání dokumentů k veřejné zakázce „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“«, kde bylo uvedeno: »Na základě Vaši žádosti o zaslání dokumentů k veřejné zakázce „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ ze dne 29. 6. 2018, č. j. ÚOHS-P0169/2018/VZ-19500/2018/512/TDv, Vám oznamujeme, že veškeré námi dostupné podklady a doklady (dokumenty) jsme Vám již zaslali e-mailem dne 14. 6. 2018 a dalšími dokumenty již nedisponujeme. V době přerušení prací v roce 2011 až 2014 bylo vytvořeno mnoho návrhů dodatků č. 2. Jelikož nebyly akceptovány žádnou ze smluvních stran, tak tyto návrhy nebyly podepsány. Z tohoto důvodu nebyly archivovány a ani uloženy. Dle našeho názoru je důležitý podepsaný dodatek č. 2 ze dne 25. 3. 2015 oběma smluvními stranami, na základě kterého byly práce v 04/2015 znovu zahájeny.«

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

27.         Účastníkem řízení o přestupku podle § 116 zákona je:

• obviněný.

28.         Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-24929/2018/512/TDv ze dne 27. 8. 2018, ve kterém Úřad seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

29.         Předmětné řízení o přestupku bylo zahájeno podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), ve spojení s § 113 zákona dne 27. 8. 2018, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-25056/2018/512/TDv ze dne 28. 8. 2018 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

31.         Dne 4. 9. 2018 Úřad od obviněného obdržel žádost ze dne 4. 9. 2018 o prodloužení lhůty k podání vyjádření obviněného. V předmětné žádosti obviněný požadoval prodloužit lhůtu pro navrhování důkazů, činění jiných návrhů a vyjádření svého stanoviska v řízení do 11. 9. 2018.

32.         Na základě usnesení č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-26003/2018/512/TDv ze dne 6. 9. 2018 tak Úřad obviněnému určil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, do 11. 9. 2018.

33.         Dne 11. 9. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o řízení o přestupku.

Vyjádření obviněného ze dne 11. 9. 2018

34.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 11. 9. 2018 nejdříve zdůraznil, že část obsahu smlouvy, konkrétně všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“), které jsou dílčím způsobem modifikované zvláštními obchodními podmínkami (dále jen „ZOP“), vychází ze vzorových smluvních podmínek publikace FIDIC, které jsou ve stavitelství obecně užívané, známé, uznávané, respektované a vytváří standard oboru, přičemž byly oficiálně vydány Ministerstvem dopravy.

35.         Dále obviněný uvádí, že dne 25. 3. 2015 uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 2, kterým prodloužil zejména lhůtu pro dokončení dle Pod-článku 1.1.3.3 VOP/ZOP: do 42 měsíců ode dne 1. 4. 2015, a lhůtu pro uvedení stavby do provozu dle Pod-článku 1.1.3.10 VOP/ZOP: do 27 měsíců ode dne 1. 4. 2015, a to zcela v souladu se smlouvou (VOP/ZOP), resp. smluvními podmínkami FIDIC. Obviněný následně uvedl výčet události, které se dle smlouvy považují za události, které při způsobení zpoždění s dokončením díla zakládají dle Pod-článku 8.4 VOP/ZOP vznik časového nároku zhotovitele vůči obviněnému, a to tedy konkrétně:

„dne 29. 10. 2009 došlo k předání staveniště a k zahájení prací, resp. k zahájení běhu termínu realizace díla, které byly stanoveny původně na 47 měsíců, pokud jde o lhůtu pro dokončení dle Pod-článku 1.1.3.3 VOP/ZOP, a 32 měsíců, jde-li o lhůtu pro uvedení stavby do provozu dle Pod-článku 1.1.3.10 VOP/ZOP;

Zhotovitel byl na kontrolním dni stavby, který se konal dne 18. 2. 2010, informován o nedostatku disponibilních zdrojů od SFDI na realizaci stavby pro rok 2010;

vzhledem k absenci finanční prostředků zadavatel požádal zhotovitele zápisem ze dne 19. 2. 2010 o zpomalení prací, resp. zmírnění tempa,

k dotazu zhotovitele, zda má nadále pokračovat v provádění prací na díle, vydal správce stavby dne 19. 2. 2010 na společném jednání pokyn k přerušení prací; ze stavebního deníku plyne, že práce na díle byly skutečně přerušeny od 19. 2. 2010;

správce stavby dále informoval zhotovitele dopisem ze dne 18. 3. 2011 o nedostatku disponibilních zdrojů SFDI pro realizaci stavby, resp. uvedl, že není možné stavbu realizovat pro absenci finančních prostředků s tím, že řešením je skutečně pozastavení prací a změna termínu realizace díla;

zhotovitel dopisem ze dne 19. 4. 2011 oznámil správci stavby porušení určitých smluvních povinností s tím, že dle Pod-článku 16.1 VOP/ZOP přerušuje práce;

jelikož došlo na rok 2013 k přidělení finančních prostředků umožňující pokračování v provádění prací na stavbě, vydal správce stavby dne 13. 5. 2013 pokyn k pokračování prací (doručení vykázáno zhotoviteli až 27. 5. 2013), aby následně správce stavby pokynem ze dne 11. 6. 2013 práce opět přerušil.“

36.         S ohledem na výše uvedené události obviněný prohlašuje, že práce byly přerušeny (A) od 19. 2. 2010 do 27. 5. 2013, resp. z důvodu nutnosti re-mobilizace kapacit zhotovitele do 31. 5. 2013, a dále pak (B) od 11. 6. 2013 do 31. 3. 2015, kdy byly na základě dodatku č. 2 práce zahájeny. Tyto skutečnosti dle obviněného plynou z hlavního stavebního deníku stavby.

37.         Obviněný dále uvádí, že Úřad v případě prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu nevzal v úvahu časový úsek významného přerušení prací, kdy nebylo možné práce na díle vůbec vykonávat. K tomu dále doplňuje, že Úřad vychází z nesprávných skutkových okolností ohledně výpočtu nastalého přerušení prací, resp. ohledně určení jeho počátku, průběhu a konce, a v důsledku toho Úřad taktéž vadně vychází z nesprávného zjištění délky údajného neoprávněného prodloužení termínu realizace díla.

38.         Dle obviněného tak celková doba přerušení prací činí 60 měsíců a 30 dní. Dle obviněného tak není pravdou, že by k prvnímu přerušení prací došlo až 30. 4. 2011 zhotovitelem dle Pod‑článku 16.1 VOP/ZOP a že by tak práce zhotovitele před prvním přerušením probíhaly přes 18 měsíců. Podle obviněného k prvnímu přerušení prací došlo již 19. 2. 2010, přičemž k datu podpisu dodatku č. 2 uplynulo z původních lhůt 3 měsíce a 30 dní. Dále k tomu obviněný uvádí: „Vezmeme-li v potaz faktické přerušení prací na Díle z důvodů v riziku na straně Zadavatele 60 měsíců a 30 dní, je zjevné, že Dodatkem č. 2 došlo zkrácení Termínů realizace Díla, neboť Zhotovitel měl na faktickou činnost pouze 46/31 měsíců, oproti původním 47/32.“

39.         Obviněný tak tvrdí, že nelze zjednodušeně sčítat původní lhůtu ve smlouvě a novou lhůtu v dodatku č. 2 bez ohledu na dobu přerušení prací a není tedy správný závěr, jak dovozuje Úřad, že by uzavřením dodatku č. 2 došlo k prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu dle Pod-článku 1.1.3.3 VOP/ZOP z původních 32 měsíců na 59 měsíců, ale naopak dle obviněného došlo k jejímu zkrácení na 31 měsíců.

40.         Obviněný k dané věci doplňuje, že respektuje tu skutečnost, že po celou dobu realizace veřejné zakázky musí být smlouva v souladu s původními zadávacími podmínkami a podanou nabídkou vybraného uchazeče, a taktéž plnění veřejné zakázky musí probíhat za podmínek, které byly sjednány v zadávacím řízení, a nikoliv za podmínek, které budou v průběhu plnění veřejné zakázky libovolně měněny. Avšak s ohledem na výše uvedené odmítá, že by se uzavřením dodatku č. 2 dopustil podstatné změny smlouvy dle § 82 odst. 7 zákona, jelikož nebyly splněny pojmové znaky podstatné změny a výše citovaný dodatek byl uzavřen zcela v souladu se zákonem.

41.         Dále k tomu obviněný uvádí: „Jelikož v době podpisu Dodatku č. 2 existovala Nová zadávací směrnice EU, kterou měla Česká republika povinnost transponovat do 18. 4. 2016, mohl Zadavatel s přihlédnutím k povinnosti českých soudů a správních orgánů postupovat při výkladu a aplikaci právních předpisů (ZVZ) euro-konformním způsobem, spoléhat i na znění nové směrnice a její vnímání institutu podstatné změny, resp. specifikaci toho, co není změnou podstatnou. Nová zadávací směrnice EU, účinná od 17. 4. 2014 (tj. přede dnem podpisu Dodatku č. 2), uvádí v čl. 72 odst. 4, že je nepřípustná taková změna smlouvy, která je změnou podstatnou. Za podstatnou změnu přitom předmětná směrnice považuje zejména takovou změnu, která zavádí podmínky, které, pokud byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky. Nová zadávací směrnice EU, která je reflexí ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora Evropských společenství (Soudního dvora EU), rovněž ve svém čl. 72 odst. 1 písm. a) stanoví, za jakých podmínek je změna smlouvy možná, aniž by muselo dojít k novému zadávacímu řízení, tj. jaká změna je nepodstatná, konkrétně v tom případě, kdy změny, bez ohledu na jejich hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ujednáních o změnách (review clauses – změnová ujednání). Naposledy citovaný čl. Nové zadávací směrnice EU je dne de facto obsažen v ustanovení § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (…)“.  

42.         S ohledem na výše uvedené obviněný k tomu dodává, že v daném případě přitom smlouva (VOP/ZOP), resp. smluvní podmínky FIDIC, takový změnový mechanismus obsahuje, především se jedná o Pod-článek 8.4 VOP/ZOP.

43.         Obviněný v návaznosti na předcházející větu uvedl, co tedy plyne z Pod-článku 8.4 VOP/ZOP, přičemž následně tvrdí, že „[z] povahy a logiky věci plyne, že absence finančních prostředků je překážkou přičitatelnou zadavateli, která, má-li vliv na zpoždění s dokončením díla, zakládá časové nároky zhotovitele na prodloužení termínu realizace díla dle Pod-článku 8.4 písm. e) VOP/ZOP.“

44.         Obviněný taktéž uvedl, jaké skutečnosti plynou z Pod-článku 8.8 a 8.9 VOP/ZOP a dodává, že „[j]e dále patrné, že dojde-li ke zpoždění s dokončením díla v důsledku přerušení prací z pokynu správce stavby, který může být i ústní (!), má zhotovitel rovněž časový nárok podle Pod-článku 8.4 písm. b) VOP/ZOP ve spojení s Pod-článkem 8.9 VOP/ZOP.“

45.         Následně obviněný uvedl, jaké skutečnosti vyplývají z Pod-článku 16.1 VOP/ZOP a danou část vyjádření uzavírá tím, že „[d]ojde-li ke zpoždění s dokončením v důsledku přerušení prací zhotovitelem a aprobovaném správcem stavby, má zhotovitel rovněž časový nárok dle Pod‑článku 8.4 písm. b) VOP/ZOP ve spojení s Pod-článkem 16.1 VOP/ZOP. Nutno podtrhnout, že tento časový nárok není nutně vázán na přerušení prací, ale přichází v úvahu i v případě zpoždění z důvodu snížení rychlosti práce.“

46.         Obviněný tak prohlašuje, že shora uvedené nasvědčuje tomu, že smlouva (VOP/ZOP), jakož i smluvní podmínky FIDIC, výslovně umožňují a předvídají, za předem jednoznačně specifikovaných podmínek, prodloužení termínu realizace díla. K tomu dále dodává, že při zkoumání ze strany Úřadu, zda tedy tomu tak skutečně je a zda smlouva (VOP/ZOP) obsahuje jednoznačná změnová ustanovení, které odpovídají výjimce z podstatné změny dle § 82 odst. 7 zákona, je potřebné nejen vycházet z vlastního znění smlouvy (VOP/ZOP), ale také z tuzemského i mezinárodního standardu užívaného v dopravním stavitelství, který se vztahuje k interpretaci a aplikaci smlouvy (VOP/ZOP), resp. smluvních podmínek FIDIC.

47.         Obviněný tak konstatuje, že „[z]hotovitel měl nárok na prodloužení termínů realizace díla v důsledku událostí, tedy z titulu (A) Pod-článku 8.4 písm. b) VOP/ZOP ve spojení (i) s Pod-článkem 8.9 VOP/ZOP a (ii) Pod-článkem 16.1 VOP/ZOP, i (B) Pod-článku 8.4 písm. e) VOP/ZOP.“

48.         V neposlední řadě obviněný tvrdí, že k přiznání časových nároků zhotovitele a uzavření dohody dle Pod-článku 3.5 VOP/ZOP při zohlednění Pod-článku 3.1 VOP/ZOP, by došlo vždy, bez ohledu na to, kdo by byl vybraným uchazečem a tedy zhotovitelem díla.

49.         S ohledem na veškeré výše uvedené je obviněný přesvědčen a trvá na tom, že uzavřením dodatku č. 2 nedošlo k podstatné změně smlouvy dle § 82 odst. 7 zákona a že se tedy nedopustil porušení zákona, jelikož dodatkem č. 2 byly prodlouženy termíny realizace díla zcela v souladu se smlouvou, a to na základě událostí, které se dle smlouvy, resp. smluvních podmínek FIDIC, považují za události v riziku obviněného, a které dle smlouvy opodstatňují vznik časového nároku zhotovitele.

50.         Na základě skutečností, jež zadavatel uvedl ve svém vyjádření ze dne 11. 9. 2018, požádal Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-26856/2018/512/TDv ze dne 13. 9. 2018 obviněného o předložení hlavního stavebního deníku stavby, protokolu o předání staveniště vybranému uchazeči k plnění předmětné veřejné zakázky a oznámení nároku zhotovitele dle Pod-článku 20.1 Všeobecných obchodních podmínek, který mu měl vzniknout na základě Pod-článku 8.9 Všeobecných obchodních podmínek.

51.         Na základě výše citovaného usnesení obviněný dne 20. 9. 2018 doručil Úřadu v listinné podobě hlavní stavební deník stavby a protokol o předání staveniště vybranému uchazeči k plnění předmětné veřejné zakázky.

52.         Dne 21. 9. 2018 obdržel Úřad od obviněného vyjádření ze dne 20. 9. 2018, v němž uvádí, že nedisponuje formálním oznámení nároku zhotovitele dle Pod-článku 20.1 Všeobecných obchodních podmínek, který mu měl vzniknout na základě Pod-článku 8. 9 Všeobecných obchodních podmínek. V dané věci obviněný dále odkazoval na své vyjádření ze dne 11. 9. 2018.

53.         Úřad dále na základě žádosti č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-28355/2018/512/TDv ze dne 2. 10. 2018 požádal společnosti:

• Alpine Bau CZ a.s., IČO 02604795, se sídlem Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí jako právního nástupce společnosti ALPINE stavební společnost CZ s.r.o., IČO 45192286, se sídlem Jiráskova 613/73, 757 43 Valašské Meziříčí,
• BÖGL A KRÝSL k.s., IČO 26374919, se sídlem Renoirova 1051/2a, 152 00 Praha 5,
• SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Jahodová 60, 620 00 Brno,

o sdělení informací, kdy výše citované společnosti, jako účastníci sdružení „ALPINE – BÖGL A KRÝSL – SWIETELSKY – Lešná III“, měly Úřadu sdělit, zda v období od 19. 2. 2010 do 31. 5. 2013 a v období od 11. 6. 2013 do 31. 3. 2015 probíhaly práce na veřejné zakázce, a v případě, že ano, měly uvést v jakém rozsahu.

54.         Dne 3. 10. 2018 Úřad obdržel od společnosti – Alpine Bau CZ a.s., IČO 02604795, se sídlem Jiráskova 613/13, 757 43 Valašské Meziříčí (dále jen „Alpine Bau CZ a.s.“) – prostřednictvím datové schránky přípis ze dne 2. 10. 2018  nazvaný »Sdělení informací – stavba „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“«, kde výše citovaná společnost uvedla následující:

„K dotazu nadepsaného správního orgánu shora uvedeného č. j. tímto sdělujeme, že v označeném časovém období neplnil investor (ŘSD ČR) své smluvní povinnosti vůči naší společnosti, resp. její právní předchůdkyni, z důvodu nedostatku finančních prostředků, v důsledku čehož bylo provádění díla významně omezeno.

Stavební práce a ostatní činnosti v rámci uzavřené smlouvy o dílo byly prováděny dle pokynů a aktuálních finančních možností investora.

V podrobnostech si dovolujeme odkázat na dokumentaci ke stavbě, kterou má k dispozici přímo účastník řízení (zadavatel), u něhož lze případné další rozhodné skutečnosti zjistit jiným úředním postupem.“

55.         Dne 8. 10. 2018 Úřad obdržel od společnosti – SWIETELSKY stavební s.r.o., odštěpný závod Dopravní stavby MORAVA, IČO 48035599, se sídlem Jahodová 60, 620 00 Brno (dále jen „SWIETELSKY stavební s.r.o.“) – prostřednictvím datové schránky odpověď ze dne 8. 10. 2018 na žádost Úřadu č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-28355/2018/512/TDv ze dne 2. 10. 2018, v níž výše citovaná společnost nejdříve zrekapitulovala, o co jej Úřad žádal, a následně uvedla:

»Dle smlouvy o sdružení uzavřené dne 19. 12. 2008 (dále jen „smlouva o sdružení“), článku III. bodu 1., se účastníci shora uvedeného sdružení dohodli, že vedoucím účastníkem sdružení bude společnost ALPINE stavební společnost CZ, s.r.o. (dále jen „vedoucí účastník“). Dle článku III. bodu 2 smlouvy o sdružení pak vedoucí účastník mimo jiné odpovídá za řízení a koordinaci předmětného díla.

Údaje o veškerých pracích v inkriminovaná období a jejich rozsahu má za celé sdružení k dispozici vedoucí účastník, který by vám je měl poskytnout.

Nad rámec shora uvedeného sdělujeme, že naší společnosti je známo, že v důsledku postoje investora – Ředitelství silnic a dálnic ČR – na díle v této době probíhaly pouze přípravné práce.«

56.         Dále pak dne 10. 10. 2018 Úřad obdržel od společnosti – BÖGL A KRÝSL k.s., IČO 26374919, se sídlem Renoirova 1051/2a, 152 00 Praha 5 (dále jen „BÖGL A KRÝSL k.s.“) – prostřednictvím datové schránky přípis ze dne 8. 10. 2018 nazvaný „Odpověď na Žádost o sdělení informací ze dne 2. 10. 2018, č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-28355/2018/512/TDv“, kde bylo mj. uvedeno:

„(…) k výše uvedené Žádosti tímto sdělujeme, že práce na stavbě ve vámi dotazovaných termínech neprobíhaly.“

57.         Úřad na základě žádosti č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-29616/2018/512/TDv ze dne 16. 10. 2018 požádal společnost Alpine Bau CZ a.s. o doplnění a upřesnění informací, které citovaná společnost uvedla ve vyjádření ze dne 3. 10. 2018. Konkrétně Úřad danou společnost žádal, aby předmětné vyjádření bylo doplněno a upřesněno v tom smyslu, aby na otázku „Probíhaly v období od 19. 2. 2010 do 31. 5. 2013 a v období od 11. 6. 2013 do 31. 3. 2015 práce na veřejné zakázce?“ bylo ze strany předmětné společnosti jasně odpovězeno „Ano“ či „Ne“. Jinými slovy jestli vyjádření předmětné společnosti ze dne 3. 10. 2018, že „v označeném časovém období…bylo provádění díla významně omezeno“, znamená, že v tomto období reálné plnění zakázky v nějakém, byť menším rozsahu, stále probíhalo.

58.         Dne 17. 10. 2018 pak Úřad obdržel od společnosti Alpine Bau CZ a.s. prostřednictvím datové schránky přípis ze dne 16. 10. 2018 nazvaný »Sdělení dodatečných informací – stavba „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“« ze dne 16. 10. 2018, ve kterém bylo uvedeno:

»K dotazu nadepsaného správního orgánu shora uvedeného č. j. tímto sdělujeme, že v označeném časovém období v menším rozsahu plnění veřejné zakázky probíhalo (požadovaná odpověď tedy zní „Ano“). Konkrétně se jednalo o přípravu území, všeobecné konstrukce a práce, a výstavbu, resp. přeložku plynovodu.«

59.         Úřad na základě žádosti č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-30739/2018/512/TDv ze dne 22. 10. 2018 požádal společnost BÖGL A KRÝSL k.s. o vyjádření, zda setrvává na svém stanovisku uvedeném ve vyjádření ze dne 8. 10. 2018, tedy, že práce na veřejné zakázce v období od 19. 2. 2010 do 31. 5. 2013 a v období od 11. 6. 2013 do 31. 3. 2015 skutečně neprobíhaly nebo zda, jak tvrdí zbylí dva účastníci citovaného sdružení, plnění veřejné zakázky ve výše uvedených časových úsecích, byť v menším rozsahu, probíhalo.

60.         Předmětná žádost byla společnosti BÖGL A KRÝSL k.s. doručena dne 22. 10. 2018, přičemž se daná společnost měla vyjádřit do 5 dnů ode dne obdržení předmětné žádostí. Úřad však od společnosti BÖGL A KRÝSL k.s. ve stanovené lhůtě žádné vyjádření neobdržel, proto ji opětovně požádal žádostí č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-31819/2018/512/TDv ze dne 2. 11. 2018 o vyjádření, zda setrvává na svém stanovisku uvedeném ve vyjádření ze dne 8. 10. 2018, tedy, že práce na veřejné zakázce v období od 19. 2. 2010 do 31. 5. 2013 a v období od 11. 6. 2013 do 31. 3. 2015 skutečně neprobíhaly nebo zda, jak tvrdí zbylí dva účastníci citovaného sdružení, plnění veřejné zakázky ve výše uvedených časových úsecích, byť v menším rozsahu, probíhalo.

61.         Dne 13. 11. 2018 byl Úřadu od společnosti BÖGL A KRÝSL k.s. prostřednictvím datové schránky doručen přípis ze dne 13. 11. 2018 nazvaný „Odpověď na žádost o sdělení informací ze dne 2. 10. 2018, č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-28355/512/TDv a ze dne 2. 11. 2018“, kde bylo mj. uvedeno:

„(…) na váš dotaz si dovoluji upřesnit informaci k námi zaslané odpovědi – práce na objektech společnosti Bögl a Krýsl, k.s. v daném období neprobíhaly. Nedisponujeme informacemi o tom, zda probíhaly jiné práce jiných účastníků Sdružení.“

62.         Dále Úřad požádal na základě žádosti č. j. ÚOHS-338/2018/VZ-31820/2018/512/TDv ze dne 7. 11. 2018 společnost Alpine Bau CZ a.s. o písemné sdělení, kdy a pod jakým číslem byly ze strany předmětné společnosti vystaveny faktury za činnosti, které byly uvedeny ve vyjádření ze dne 16. 10. 2018, konkrétně se mělo jednat o přípravu území, všeobecné konstrukce a práce, a výstavbu, resp. přeložku plynovodu, a zároveň daná společnost měla uvést, kdy jí byly předmětné faktury za výše uvedené činnosti ze strany zadavatele uhrazeny.

63.         Dne 8. 11. 2018 byl Úřadu od společnosti Alpine Bau CZ a.s. prostřednictvím datové schránky doručen přípis ze dne 8. 11. 2018 nazvaný „Sdělení dalších dodatečných informací – stavba »Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa«“, ve kterém daná společnost uvedla následující:

„K dotazu nadepsaného správního orgánu shora uvedeného č. j. tímto sdělujeme, že faktura č. 321 032 byla vystavena dne 9. 7. 2013 a investorem proplacena dne 4. 10. 2013, a faktura č. 321 061 byla vystavena dne 1. 10. 2013 a investorem proplacena dne 19. 11. 2013.“

64.         Úřad na základě žádosti č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-31981/2018/512/TDv ze dne 7. 11. 2018 požádal rovněž společnost SWIETELSKY stavební s.r.o. o písemné sdělení, kdy a pod jakým číslem byly ze strany předmětné společnosti vystaveny faktury za činnosti, které byly uvedeny ve vyjádření ze dne 8. 10. 2018, konkrétně se mělo jednat o přípravné práce, a zároveň daná společnost měla uvést, kdy jí byly předmětné faktury za výše uvedené činnosti ze strany zadavatele uhrazeny.

65.         Dne 9. 11. 2018 byla Úřadu prostřednictvím datové schránky od společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o. doručena odpověď na žádost č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-31981/2018/512/TDv ze dne 7. 11. 2018. V předmětné odpovědi citovaná společnost uvádí následující:

„K vaší žádosti ve stanovené lhůtě sdělujeme, tak jak jsme již uváděli v našem předchozím sdělení, že v návaznosti na smlouvu o sdružení uzavřenou dne 19. 12. 2008 (dále jen „smlouva o sdružení), článek III. Vedoucí účastník sdružení, bod 1., se účastníci shora uvedeného sdružení dohodli, že vedoucím účastníkem sdružení bude společnost ALPINE stavební společnost CZ, s.r.o. (dále jen „vedoucí účastník“). Dle bodu 2. tohoto článku smlouvy o sdružení pak vedoucí účastník mimo jiné odpovídá za řízení a koordinaci předmětného díla.

Dle článku VI. Hospodaření účastníků v rámci sdružení, bodu 2., vedoucí účastník sdružení mimo jiné …vyfakturuje zadavateli všechny části díla, které byly zadavatelem schváleny k fakturaci, resp. k proplacení za daný kalendářní měsíc.

V návaznosti na shora uvedené sdělujeme, že naše společnost vůči zadavateli žádné faktury nevystavovala a zadavatel tak naší společnosti žádné faktury také nehradil.

Je třeba se proto obrátit na vedoucího účastníka sdružení, který by vám měl poskytnout informace, které práce v inkriminovaných obdobích zadavateli fakturoval. Tak jak jsme uváděli v předchozím sdělení, máme za to, že v rámci sdružení byly v důsledku tehdejší situace prováděny pouze dílčí přípravné práce, nicméně přesné informace vám poskytne vedoucí účastník sdružení.“

66.         Úřad dále požádal žádostí č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-34163/2018/512/TDv ze dne 20. 11. 2018 společnost Alpine Bau CZ a.s., aby vyjádření citované společnosti ze dne 16. 10. 2018 bylo upřesněno v tom smyslu, aby předmětná společnost uvedla konkrétní data (od – do), kdy z její strany probíhaly práce na veřejné zakázce, které byly uvedeny v citovaném vyjádření, konkrétně se tak mělo jednat o přípravu území, všeobecné konstrukce a práce, a výstavbu, resp. přeložku plynovodu. Společnost Alpine Bau CZ a.s., již na předmětnou žádost Úřadu neodpověděla.

67.         Úřad rovněž požádal žádostí č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-34172/2018/512/TDv ze dne 20. 11. 2018 společnost SWIETELSKY stavební s.r.o., aby vyjádření citované společnosti ze dne 8. 10. 2018 bylo upřesněno v tom smyslu, aby předmětná společnost uvedla konkrétní data (od – do), kdy z její strany probíhaly práce na veřejné zakázce, které byly uvedeny v citovaném vyjádření, konkrétně se tak mělo jednat o přípravné práce.

68.         Dne 27. 11. 2018 byla Úřadu prostřednictvím datové schránky od společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o. doručena odpověď ze dne 26. 11. 2018 na žádost č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-34172/2018/512/TDv ze dne 20. 11. 2018, ve které citovaná společnost nejdříve rekapituluje, o co ji Úřad žádal, a dále uvádí: „K vaší žádosti ve stanovené lhůtě sdělujeme, že naše společnost prováděla dílčí přípravné práce – přípravu území stavby – v únoru a dubnu 2010 a v dubnu 2011.“

69.         Dále pak Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-34945/2018/512/TDv ze dne 27. 11. 2018 požádal obviněného o sdělení konkrétního data doručení (popř. doložení dokladu o doručení) dokumentu s názvem „Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08 »Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa« - oznámení o přerušení prací dle čl. 16.1 Obchodních podmínek“ ze dne 19. 4. 2011, a zároveň požádal obviněného o podání písemného sdělení k vyjádření společnosti Alpine Bau CZ a.s ze dne 16. 10. 2018 v tom smyslu, aby Úřadu sdělil konkrétní data (od – do), kdy probíhaly práce na veřejné zakázce, které uvedla citovaná společnost v daném vyjádření, konkrétně se mělo jednat o přípravu území, všeobecné konstrukce a práce, a výstavbu, resp. přeložku plynovodu, přičemž tyto práce měly být prováděny v období od 19. 2. 2010 do 31. 5. 2013 a v období od 11. 6. 2013 do 31. 3. 2015.

70.         Úřad dne 3. 12. 2018 obdržel od obviněného prostřednictvím datové schránky vyjádření ze dne 3. 12. 2018 včetně přílohy „Výpis – Referátník (Přijatý dokument) – Př_1-Přijatý dokument-ALPINE.pdf“. V předmětném vyjádření ke stavebním pracím (příprava území, všeobecné konstrukce a práce, přeložka plynovodu) obviněný uvádí: „Tyto práce skutečně proběhly a veškeré kontroly, které na stavbě pobíhaly, byly s touto skutečností obeznámeny. Jednalo se o práce na přeložce a propojení plynovodu SO 506 a s tím spojené práce Příprava území a Všeobecné konstrukce a práce. Doba potřebná k vykonání těchto prací, pokud probíhají nepřetržitě, se dají vykonat za cca 10 pracovních dnů. Tato doba do přerušení prací nebyla započítána. Jelikož se jednalo o práce pro správce plynovodů a sousední firmy, musel být termín těchto prací vykonán v souladu s požadavky správce a těchto sousedních firem tak, aby přerušení dodávky plynu neohrozilo výrobu a chod těchto sousedních firem (odstávky, celopodnikové dovolené atd.). Po provedení těchto prací mohla být stavba zakonzervována a čekalo se na obnovení zahájení prací.“

71.         Na základě vyjádření obviněného ze dne 3. 12. 2018 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-36201/2018/512/TDv ze dne 6. 12. 2018 opětovně požádal obviněného, aby Úřadu sdělil konkrétní data (od – do), kdy probíhaly práce na veřejné zakázce, konkrétně se mělo jednat o přípravu území, všeobecné konstrukce a práce, a výstavbu, resp. přeložku plynovodu.

72.         Dne 11. 12. 2018 byla Úřadu od obviněného prostřednictvím datové schránky doručena žádost ze dne 11. 12. 2018 o prodloužení lhůty k podání vyjádření, a to do 20. 12. 2018. Obviněný prodloužení lhůty objasnil tak, že ve stanovené lhůtě sedmi dnů od doručení usnesení č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-36201/2018/512/TDv ze dne 6. 12. 2018, připadají dva dny na pracovní volno a taktéž, že v této lhůtě stěžejní pracovníci čerpají plánovanou dovolenou.

73.         Úřad tak na základě usnesení č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-36966/2018/512/TDv ze dne 12. 12. 2018 obviněnému prodloužil lhůtu určenou usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-36201/2018/512/TDv ze dne 6. 12. 2018, a to do 20. 12. 2018.

74.         Dne 20. 12. 2018 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel od obviněného vyjádření ze dne 20. 12. 2018 k usnesení č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-36201/2018/512/TDv ze dne 6. 12. 2018. V předmětném vyjádření obviněný nejdříve rekapituluje, o co jej Úřad žádal, a následně uvádí: „Jak jsme se již vyjádřili ke stavebním činnostem na stavbě „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ v předešlém sdělení ze dne 3. 12. 2018 pod č. j. SZ/03122018/18-Ř, tvrdíme nadále, že se jednalo o stavební činnost na propojení plynovodu (SO 506) a příprava území (SO 051.2) v období od 19. 2. 2010 až do 31. 3. 2015. Stavební činnost dle našeho přesvědčení lze nasčítat do deseti pracovních dnů, pokud by probíhaly nepřetržitě.

Všeobecné konstrukce a práce byly taktéž v inkriminovaném období fakturovány, ale nejedná se o stavební práce – jsou to položky za pronájem kanceláří, kopírky, atd.

Samozřejmostí je i to, že ve stavebním deníku jsou uvedeny/zapsány i jiná data, protože práce na plynovodu se nedaly provádět nepřetržitě (např. nutné tlakové zkoušky, na základě kterých se dá pokračovat v pracovní činnosti, vytýčení – musí odsouhlasovat pověřená osoba plynáren.) Z výše uvedeného tedy vyplývá, že práce jsou prováděny po drobných časových úsecích.

Každý krok zhotovitele po staveništi byl zaznamenáván do stavebního deníku, kvůli bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), tj. z důvodu možného pracovního úrazu. Takže jsou ve stavebním deníku zaznamenávány i práce nesouvisející se stavebními položkami v soupisu prací, např. sečení trávy, obnova vytýčení stavebních objektů, zřízení zařízení staveniště, úklid staveniště, atd.

Stavba byla přerušena, ale staveniště (vč. zařízení) zůstalo předáno zhotoviteli a jeho povinností bylo se o něj starat, jak je uvedeno ve stavebním deníku. Práce popsané ve stavebním deníku se netýkají stavebních položek ve smlouvě o dílo, ale jedná se pouze o udržovací práce, které jsou jeho povinností a tyto práce byly vyvolány přerušením stavby a musely se v této době vykonávat.“

Níže uvádíme pracovní činnost po jednotlivých pracovních dnech a hodinách (dle stavebního deníku):

SO 051.2 Příprava území (Příloha č. 1)

15. 10. 2010 – 1 den

31. 5. 2013 – 2 hodiny

4. 6. 2013 – 2 hodiny

6. 6. 2013 – 2 hodiny

10. 6. 2013 – 1 den

12. 6. 2013 – 1 den

13. 6. 2013 – 1 den

14. 6. 2013 – 1 den

17. 6. 2013 – 1 den

18. 6. 2013 – 2 hodiny

19. 6. 2013 – 2 hodiny

20. 6. 2013 – 2 hodiny

24. 6. 2013 – 2 hodiny

Celkem 7 dnů a 6 hodin.

 

SO 506 Nový VTL plynovod (příloha č. 2)

17. 2. 2011 – 1 den

18. 2. 2011 – 1 hodina

25. 6. 2013 – 1 den

Celkem 2 dny a 1 hodina.“

75.         Na základě nových skutečností, které vyšly v řízení o přestupku najevo, Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-35825/2018/512/TDv ze dne 13. 12. 2018 seznámil obviněného s novými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Dále Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-37099/2018/512/TDv ze dne 13. 12. 2018 stanovil obviněnému lhůtu do 31. 12. 2018, v níž mohl navrhovat důkazy nebo činit jiné návrhy a taktéž vyjádřit v řízení své stanovisko.

76.         Dne 28. 12. 2018 Úřad od obviněného obdržel vyjádření ze dne 27. 12. 2018.

Vyjádření obviněného ze dne 27. 12. 2018

77.         V předmětném vyjádření obviněný úvodem uvádí data, která v šetřené věci považuje za stěžejní:

„4. 5. 2009 – uzavření Smlouvy o dílo (Lhůta pro uvedení stavby do provozu v délce 32 měsíců)

29. 10. 2009 – předání a převzetí staveniště a zahájení plnění veřejné zakázky

18. 2. 2010 – KD č. 3 – informace o problémech s financováním stavby

19. 2. 2010 – Zápis z jednání – požadavek na zmírnění tempa stavebních prací (vedoucí k faktickému přerušení prací na stavbě)

25. 3. 2015 – uzavření Dodatku č. 2 (Lhůta pro uvedení stavby do provozu v délce 24 měsíců ode dne zahájení výstavby SO 202, resp. 27 měsíců ode dne 1. 4. 2015 v případě díla s výjimkou SO 202)“

78.         K tomu obviněný dále dodává, že ačkoliv došlo v průběhu realizace veřejné zakázky k přerušení/pozastavení stavebních prací z důvodu problému s financováním stavby, celková doba plnění ve svém souhrnu (lhůta pro uvedení stavby do provozu) nepřesáhla ani po uzavření dodatku původně nabídnutou lhůtu 32 kalendářních měsíců.

79.         Dále obviněný uvádí, že je nesporné, že v průběhu realizace stavby došlo k pozastavení (přerušení) stavebních prací. Obviněný za sporné pouze považuje celkovou dobu přerušení (pozastavení) stavebních prací a s tím přímo související celková doba realizace stavebních prací v daném „mezidobí“ (mezi zahájením stavebních prací a obnovením stavebních prací po jejich přerušení). Podle obviněného celková doba realizace stavebních prací v předmětném „mezidobí“ trvala reálně pouze 3 měsíce a 21 kalendářních dnů, což dle obviněného odpovídá období mezi předáním a převzetím staveniště dne 29. 10. 2009 a dnem 19. 2. 2010, kdy bylo mezi obviněným a zhotovitelem dohodnuto zmírnění tempa stavebních prací, které ve výsledku představovalo reálné a fakticky úplné přerušení stavebních prací do uzavření dodatku č. 2. Dle obviněného tak k přerušení stavebních prací reálně došlo již dne 19. 2. 2010 a dělo se na pokyn a s plným vědomím obviněného, byť tento pokyn není výslovně písemně zachycen.

80.         Dále obviněný uvádí, že „[k]omunikace smluvních stran z 18. 3. 2011 a 19. 4. 2011 pak již jen potvrzovala existující situaci a byla vedena snahou o její vyjasnění (otázku nedostatku finančních prostředků) a jejího trvání. Konstataci zhotovitele o využití čl. 16. 1 VOP v situaci, kdy již více než rok nebyly žádné práce prováděny, lze považovat spíše za preventivní krok z jeho strany než za jednání teprve konstituující přerušení provádění prací.“

81.         Obviněný tak tvrdí, že při uzavírání dodatku č. 2 postupoval v souladu se zákonem, když vycházel z toho, že ze lhůty pro uvedení díla do provozu uplynuly jen 3 měsíce a 21 dní, a proto stanovením nové lhůty pro uvedení díla do provozu v délce 27 měsíců od data 1. 4. 2015 se nedopustil podstatné změny smlouvy.

82.         Obviněný pro úplnost dále dodává, že „byl plně oprávněn využít práva přerušení prací na základě čl. 8.8 VOP, aniž by tím došlo k podstatné změně smlouvy. Přerušení prací dle 8.8 VOP je dle názoru Zadavatele třeba považovat za vyhrazenou změnu závazku, která byla obsažena již v zadávacích podmínkách Veřejné zakázky a s níž proto mohli všichni uchazeči při úvahách o účasti v Zadávacím řízení, resp. plnění Veřejné zakázky počítat.“ K tomu obviněný doplňuje, že „aplikace článku 8.8 VOP nastala z objektivních důvodů (nedostatek finančních prostředků) a uplatnila by se shodně vůči jakémukoliv dodavateli. Jednání zadavatele proto nelze považovat za jakýmkoliv způsobem diskriminační či naopak zvýhodňující určitého dodavatele.“

83.         Závěrem obviněný navrhuje, aby Úřad zahájené správní řízení o přestupku zastavil.

84.         Vzhledem ke skutečnostem uvedeným ve vyjádření obviněného ze dne 20. 12. 2018 si Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-00062/2019/512/TDv ze dne 4. 1. 2019 vyžádal od obviněného podání písemného sdělení. Obviněný měl Úřadu sdělit, zda v období od 19. 2. 2010 do 19. 5. 2011 probíhaly stavební práce, dodávky či služby na veřejné zakázce, které jsou uvedeny ve stavebních položkách (objektech) uvedených v souhrnu smluvních dohod ze dne 4. 5. 2009, a pokud ano, měl obviněný uvést, na jakých stavebních položkách (objektech) uvedených v původním souhrnu smluvních dohod byly stavební práce, dodávky či služby v daném období prováděny, a rovněž v jakém rozsahu.

85.         Dne 11. 1. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel od obviněného vyjádření ze dne 11. 1. 2019 k usnesení č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-00062/2019/512/TDv ze dne 4. 1. 2019. Obviněný ve svém vyjádření nejprve rekapituluje, o co jej Úřad žádal, a dále uvádí, že „[p]ráce uvedené v souhrnu smluvních dohod a v dokumentu „Rekapitulace stavby – po objektech“ v termínu 19. 2. 2010 do 19. 5. 2011 probíhaly pouze na stavebních objektech:

SO 051.2 Příprava území

15. 10. 2010 – 1 pracovní den – sejmutí ornice

SO 506 Nový VTL plynovod

17. 2. 2011 – 1 pracovní den – demontáž odpojeného nefunkčního potrubí, betonáž mezi panely na příjezdové cestě, zahrnutí výkopu v km 0,304-0,320.

18. 2. 2011 – 1 hodina – tlakování potrubí pro tlakovou zkoušku.

Jiné stavební práce, dodávky a služby, než jsou uvedeny ve stavebních položkách (objektech) uvedených v souhrnu smluvních dohod ze dne 4. 5. 2009, v období od 19. 2. 2010 do 19. 5. 2011 neprobíhaly.“

86.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-00006/2019/512/TDv ze dne 17. 1. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 2. 2019

87.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-05671/2019/512/TDv ze dne 25. 2. 2019 (dále jen „původní rozhodnutí“) rozhodl Úřad takto:

• ve výroku I. původního rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustil přestupku tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 7 písm. c) zákona, když umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy tím, že uzavřel s vybraným uchazečem dne 25. 3. 2015 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 4. 5. 2009 na předmětnou veřejnou zakázku, a daným dodatkem změnil termín pro uvedení stavby do provozu tak, že lhůtu pro uvedení stavby do provozu stanovil v celkové délce 46 měsíců, neboť výše uvedený dodatek uzavíral v době, kdy z původní lhůty uvedení stavby do provozu sjednané ve smlouvě na plnění předmětné veřejné zakázky již uplynulo 19 měsíců a celkovou lhůtu pro uvedení stavby do provozu, tak prodloužil z 32 měsíců na 46 měsíců, přičemž tato změna by za použití v původním zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný uzavřel s vybraným uchazečem dne 25. 3. 2015 výše citovaný dodatek.
• ve výroku II. původního rozhodnutí Úřad rozhodl, že správní řízení zahájené z moci úřední dne 27. 8. 2018 ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona obviněným tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 7 písm. b) zákona, když umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy tím, že uzavřel s vybraným uchazečem dne 25. 3. 2015 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 4. 5. 2009 na předmětnou veřejnou zakázku, a daným dodatkem změnil termín pro uvedení stavby do provozu tak, že lhůtu pro uvedení stavby do provozu stanovil v celkové délce 59 měsíců, neboť výše uvedený dodatek uzavíral v době, kdy z původní lhůty uvedení stavby do provozu, která byla sjednána ve smlouvě na plnění předmětné veřejné zakázky, již uplynulo 18 měsíců a 11 dní, a celkovou lhůtu pro uvedení stavby do provozu tak prodloužil z 32 měsíců na 59 měsíců, přičemž tato změna by za použití ve výše zmíněném zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku umožnila účast jiných dodavatelů, a obviněný uzavřel s vybraným uchazečem dne 25. 3. 2015 výše citovaný dodatek, sepodle § 117a písm. f) zákona zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona.
• ve výroku III. původního rozhodnutí Úřad za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. původního rozhodnutí uložil obviněnému podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 500 000,- Kč.

Řízení o rozkladu

88.         Dne 12. 3. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky od obviněného rozklad ze dne 12. 3. 2019 proti výroku I. a III. původního rozhodnutí (dále jen „rozklad ze dne 12. 3. 2019“). Obviněný v rozkladu ze dne 12. 3. 2019 nejprve namítal, že se neztotožňuje se závěrem Úřadu, že k faktickému přerušení prací na díle došlo v období od 19. 5. 2011 do 31. 5. 2013 a v období od 11. 6. 2013 do 1. 4. 2015. Obviněný tvrdí, že celková doba realizace stavebních prací v mezidobí mezi zahájením stavebních prací a obnovením stavebních prací po jejich přerušení trvala reálně pouhé 3 měsíce a 21 kalendářních dnů, což odpovídá období mezi předáním a převzetím staveniště dne 29. 10. 2009 a dnem 19. 2. 2010, kdy došlo na základě požadavku obviněného jakožto zhotovitele ke zmírnění tempa stavebních prací, které dle obviněného ve výsledku představovalo reálné a fakticky úplné přerušení stavebních prací do uzavření dodatku č. 2. Obviněný trvá na tom, že k přerušení prací došlo již ke dni 19. 2. 2010, k čemuž odkazuje na zápis z jednání z téhož dne, resp. příslušný zápis ve stavebním deníku, a to na základě čl. 8.8 VOP. V důsledku toho po obnovení prací, resp. uzavření dodatku činila dle obviněného lhůta pro uvedení stavby do provozu necelých 31 měsíců (4 měsíce před přerušením stavebních prací a 27 měsíců po obnovení těchto prací na základě dodatku), tedy ve výsledku o 1 měsíc méně než byla lhůta původně sjednaná ve smlouvě.

89.         Uvedený zápis z jednání ze dne 19. 2. 2010 dle obviněného fakticky obsahuje rovněž písemné potvrzení pokynu ze strany zhotovitele, jakož i písemné oznámení nároku zhotovitele ve smyslu čl. 20.1 VOP na prodloužení „doby dokončení díla“, když se v něm uvádí, že zástupce sdružení akceptuje pokyn, upozorňuje však na to, že případný další odklad provádění stavebních prací, tedy po 30. 6. 2010, může mít již dopad na termín dokončení díla.

90.         Obviněný dále tvrdil, že „(v) rámci předložení aktualizovaného programu prací dopisem ze dne 3. 6. 2013 uplatnil současně zhotovitel nárok dle čl. 20.1 VOP (claim zhotovitele) na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu a lhůty pro dokončení stavby s ohledem na předchozí přerušení prací, a to tak, že celková lhůta pro uvedení stavby do provozu měla nově činit 31 měsíců od data 17. 6. 2013 a celková lhůta pro dokončení stavby měla od uvedeného data činit 46 měsíců.“ Dřívější „claim zhotovitele“ postupem dle čl. 20.1 VOP nebyl dle obviněného reálně možný, neboť přerušení postupu stavebních prací trvalo prakticky kontinuálně od 19. 2. 2010 do 31. 5. 2013 a zhotovitel až do nařízení pokračování stavebních prací nebyl schopen své nároky na prodloužení vyčíslit.

91.         Obviněný dále namítal, že »Úřad v rámci odůvodnění automaticky srovnává lhůty pro uvedení stavby do provozu nabídnuté dalšími uchazeči o veřejnou zakázku, kteří v rámci zadávacího řízení zcela nepochybně počítali s realizací plnění s „plným nasazením“ a bez jakéhokoli přerušení stavebních prací s lhůtou pro uvedení stavby do provozu zhotovitele jakožto vybraného dodavatele „prodlouženou“ na základě uzavřeného dodatku č. 2, ve které je však s ohledem na výše uvedenou chybnou argumentaci Úřadu zahrnuta rovněž doba 15 kalendářních měsíců, kdy bylo provádění stavebních prací v důsledku písemného pokynu obviněného podstatným způsobem přerušeno (tj. období, kdy stavební práce reálně probíhaly jen 2 dny a 1 hodinu – viz výše).« Dle obviněného nelze bez dalšího přisvědčit závěru, že by další uchazeči o veřejnou zakázku v nabídnutých lhůtách pro dokončení stavby počítali s tím, že by plnění po celkovou dobu 15 měsíců nesměli fakticky provádět.

92.         Závěrem obviněný namítal, že Úřad nepřihlédl k polehčujícím okolnostem, za které obviněný považuje faktické úplné přerušení stavebních prací v období od 19. 2. 2010 do 18. 5. 2011, resp. do 31. 3. 2015, dále objektivní důvody pro přerušení stavebních prací ležící mimo obviněného a prodloužení lhůty pro dokončení, která je dle obviněného po odečtení doby faktického přerušení stavebních činností o 1 měsíc kratší, než byla původně sjednaná lhůta pro dokončení.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 14. 5. 2019

93.         O rozkladu obviněného proti výroku I. a III. původního rozhodnutí předseda Úřadu rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0048/2019/VZ-13223/2019/322/PJe ze dne 14. 5. 2019 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým výroky I. a III. původního rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu ve druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že se Úřad v původním rozhodnutí nezabýval dostatečně podrobně všemi aspekty právní otázky, zda nastala podstatná změna závazku ze smlouvy, a to zejména s přihlédnutím k právní úpravě § 222 odst. 4 až 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), a taktéž rozhodl, že původní rozhodnutí trpí v určitých dílčích otázkách vadou nepřezkoumatelnosti.

94.         Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí tvrdí, že pro řádné zjištění stíhaného skutku je třeba posoudit otázky, z jaké výchozí délky a na jakou délku výslednou měla být lhůta prodloužena a po uplynutí jaké její části, přičemž aby takové posouzení bylo správně a transparentně provedeno, je nezbytné, aby se Úřad zabýval otázkou, kdy lhůta pro uvedení stavby do provozu počala běžet, jestli se lhůta pro uvedení stavby do provozu někdy zastavila a pokud ano, tak z jakého právního důvodu, dále kolik z ní před tím kterým zastavením uplynulo, jestli byla lhůta někdy prodloužena na základě mechanismů předvídaných samotnou smlouvou a nakonec jaká byla výsledná délka lhůty. Předseda Úřadu k výše uvedenému doplnil, že všechny dílčí otázky týkající se lhůty pro uvedení stavby do provozu je třeba opřít o ustanovení právních předpisů nebo o právně relevantní projevy vůle stran.

95.         Předseda Úřadu dále konstatoval, že se Úřad nedostatečným způsobem zabýval i otázkou posouzení vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nevzal v úvahu, na čí straně ležela příčina vzniku potřeby přistoupit ke změně práv a povinností ze smlouvy na veřejnou zakázku. Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen na straně vybraného uchazeče, je dle předsedy Úřadu možné posuzovat vliv této změny jen s ohledem na tohoto jednoho uchazeče izolovaně, avšak leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na straně zadavatele (např. právě nedostatkem finančních prostředků), lze zpravidla očekávat, že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení byl vybrán jiný uchazeč.

96.         V neposlední řadě předseda Úřadu konstatoval, že se Úřad v šetřené věci nedostatečným způsobem zabýval posouzením příznivější právní úpravy, když přehlédl, že právní úprava stanovená v § 222 v odst. 4 až 7 ZZVZ obsahuje výluky stanovující, které změny závazku se za podstatné nepovažují. V případě, že tedy Úřad dojde k závěru, že se jedná o podstatnou změnu závazku ve smyslu § 82 odst. 7 písm. c) zákona, je dle předsedy nezbytné posoudit, zda lze na předmětný případ aplikovat příznivější právní úpravu uvedenou v ustanovení § 222 odst. 4 až 7 ZZVZ.

Nové projednání věci Úřadem

97.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-14644/2019/512/TDv ze dne 27. 5. 2019 obviněného vyrozuměl o pokračování řízení o přestupku.

98.         Na základě skutečností uvedených v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 14. 5. 2019 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-15007/2019/512/TDv ze dne 30. 5. 2019 stanovil obviněnému lhůtu 10 dnů ode dne doručení předmětného usnesení k podání písemného sdělení, zda v zadávací dokumentaci či v jiném dokumentu, který je součástí dokumentace o veřejné zakázce, je vymezen mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, a pokud ano, měl obviněný uvést konkrétně v jakém/ých dokumentu/ech a kde konkrétně v daném/ých dokumentu/ech je mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu vymezen.

99.         Dne 10. 6. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel od obviněného přípis nazvaný „Vyjádření účastníka k usnesení“ ze dne 10. 6. 2019.

Vyjádření obviněného ze dne 10. 6. 2019

100.     Obviněný tímto přípisem reagoval na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-15007/2019/512/TDv ze dne 30. 5. 2019, přičemž v předmětném přípise obviněný nejprve rekapituluje, o co jej Úřad žádal, a následně uvádí, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána s využitím obchodních podmínek staveb pozemních komunikací vycházejících z mezinárodních smluvních podmínek Mezinárodní federace konzultačních inženýrů, přičemž obchodní podmínky tvoří dle obviněného VOP a ZOP.

101.     Obviněný dále tvrdí, že „claim“ jakožto nárok jedné ze smluvních stran představuje smluvní mechanismus předvídaný již v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky. Jedná se tak dle obviněného o zadavatelem vyhrazenou změnu závazku z uzavřené smlouvy o dílo, přičemž mezi nároky zhotovitele se dle obviněného mj. řádí nárok na prodloužení lhůty pro dokončení podle článku 20.1 VOP. Obviněný dále uvádí, že předmětné obchodní podmínky, jež byly využity při zadávání veřejné zakázky, byly vydány v roce 2008, tedy za účinnosti zákona, a ačkoliv zákon vyhrazené změny závazku výslovně neupravoval, bylo s ohledem na úpravu obsaženou v obchodních podmínkách možné vyhrazenou změnu závazku využívat i za účinnosti zákona. Dále k tomu obviněný doplňuje, že změny smluv, jež byly uzavřeny na základě zákona, je navíc třeba v současné době posuzovat dle ustanovení § 273 odst. 6 ZZVZ, přičemž podmínky pro uplatnění nároku zhotovitele na prodloužení lhůty pro dokončení jsou dle obviněného konkrétně a podrobně specifikovány v obchodních podmínkách, jež jsou součástí zadávací dokumentace, a mají tak dle obviněného povahu vyhrazené změny závazku ve smyslu § 100 odst. 1 ZZVZ.

102.     Obviněný v citovaném vyjádření dále uvádí, že lhůta pro uvedení stavby do provozu je s ohledem na definice lhůt v obchodních podmínkách lhůtou odvozenou od lhůty pro dokončení, neboť podstata obou lhůt je stejná, a to provádění díla dle podmínek smlouvy o dílo, přičemž obviněný dále tvrdí, že „(n)árok na prodloužení termínu pro uvedení stavby do provozu na rozdíl od lhůty pro uvedení stavby do provozu samostatně definován nebyl; tento nárok je tak třeba vykládat s ohledem na znění obchodních podmínek v celém svém souhrnu, které mechanismus prodloužení lhůty upravují v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP.“ Obviněný k tomu dále dodává, že pokud by zamýšlel způsob prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu definovat odlišně od úpravy obsažené v čl. 8.4 VOP, učinil by tak prostřednictvím ZOP či dodatku ke smlouvě o dílo.

103.     Podle obviněného smyslem lhůty pro uvedení stavby do provozu je zajištění co možná nejrychlejšího užívání díla formou předčasného užívání, ačkoliv dílo ještě není zcela kompletní, přičemž „(p)okud by mělo v souvislosti s přerušením prací dojít jen k prodloužení lhůty pro dokončení, došlo by fakticky jen k prodloužení lhůty až od okamžiku předání díla do předčasného užívání, což by bylo naprosto nelogické (důvodem pro prodloužení je právě pozastavení prací).“

104.     Obviněný dále uvádí, že pokud má správce stavby dle obchodních podmínek právo vydávat pokyn k přerušení prací, dochází předmětným pokynem k přerušení provádění prací na celém díle, to podle obviněného znamená, že není možné, aby s ohledem na provázanost obou lhůt došlo k přerušení a následnému prodloužení pouze lhůty pro dokončení, zatímco lhůty pro uvedení stavby do provozu nikoliv.

105.     Obviněný rovněž konstatoval, že skutečnost, že smluvní strany v rámci uzavřené smlouvy o dílo přistupují k nároku na prodloužení termínu pro uvedení stavby do provozu v kontextu celých obchodních podmínek, vyplývá rovněž z faktického jednání smluvních stran v průběhu trvání smlouvy o dílo, přičemž tato skutečnost byla dle obviněného stvrzena uzavřením dodatku č. 2, ve kterém se smluvní strany dohodly na změně termínů plnění díla, a to včetně termínu pro uvedení stavby do provozu. Obviněný v dané souvislosti rovněž poukázal na § 266 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, v tehdy platném znění, kdy s ohledem na citované ustanovení tvrdí, že bylo třeba právní jednání mj. posuzovat dle jejich obsahu a bylo třeba přihlédnout k úmyslu jednajícího, pokud o něm musela druhá strana vědět, stejně jako následnému jednání stran.

106.     Obviněný k dané věci dále uvádí, že pokud by v rámci dodatku č. 2 chtěl přistoupit k prodloužení lhůty pro dokončení díla, musel tak s ohledem na provedené doplnění VOP učinit rovněž ve vztahu ke lhůtě pro uvedení stavby do provozu, neboť pouze samotné prodloužení lhůty pro dokončení díla by v kontextu obchodních podmínek postrádalo smysl, když uvedené lhůty spolu vzájemně souvisí.

107.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti obviněný konstatoval, že mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu je uveden v čl. 8.4 „Prodloužení lhůty pro dokončení“ VOP ve spojení s čl. 8.9 „Následky přerušení“ VOP a čl. 16.1 „Oprávnění zhotovitele přerušit práce“ VOP.

108.     Obviněný uzavírá, že „je přesvědčen, že byl plně oprávněn využít mechanismu pro změnu (prodloužení) lhůty pro uvedení stavby do provozu dle obchodních podmínek a smluvních podmínek FIDIC, aniž by tím došlo k podstatné změně smlouvy o dílo. Prodloužení uvedené lhůty je dle názoru zadavatele třeba považovat za vyhrazenou změnu závazku a v daném případě nejsou naplněny podmínky podstatné změny dle § 82 odst. 7 písm. a) až d) ZVZ ani § 222 ZZVZ.“

109.     Na základě skutečností, jež obviněný uvedl ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2019, požádal Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-17044/2019/512/TDv ze dne 18. 6. 2019 obviněného o zaslání originálu přípisu »Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – předložení aktualizovaného programu prací« ze dne 3. 6. 2013, který obviněný přiložil k rozkladu ze 12. 3. 2019 v „prosté kopii“.

110.     Úřad dále na základě skutečností uvedených ve vyjádření obviněného ze dne 10. 6. 2019 požádal žádostí č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-17065/2019/512/TDv ze dne 18. 6. 2019 společnost Alpine Bau CZ a.s. o sdělení, zda výše citovaná společnost může potvrdit, že z její strany byl odeslán obviněnému přípis »Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – předložení aktualizovaného programu prací« ze dne 3. 6. 2013 v období od 3. 6. 2013 do 11. 6. 2013, případně, aby společnost Alpine Bau CZ a.s. uvedla přesná data, kdy byl citovaný přípis odeslán a následně doručen obviněnému.

111.     Dne 20. 6. 2019 obdržel Úřad od obviněného v listinné podobě přípis »Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – předložení aktualizovaného programu prací« ze dne 3. 6. 2013.

112.     Dne 24. 6. 2019 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel od společnosti Alpine Bau CZ a.s. přípis »Stavba „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – sdělení« ze dne 24. 6. 2019, ve kterém společnost Alpine Bau CZ a.s. mj. uvedla: „Ve shora uvedené věci obdržela ALPINE Bau CZ a. s., IČ: 026 04 795, se sídlem Jiráskova 613/13, Krásno nad Bečvou, 757 01 Valašské Meziříčí, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. B 10609, žádost o sdělení informací týkajících se odeslání dopisu ze dne 03. 06. 2013 zadavateli.

Uvedený dopis odesílala naše právní předchůdkyně a zpětně již proto není možné požadovanou informaci dohledat. Dopis ostatně mohl být doručován jak prostřednictvím držitele poštovní licence, tak i osobně přímo na stavbě či v sídle zadavatele.“

113.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-18515/2019/512/TDv ze dne 3. 7. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se obviněný nevyjádřil k podkladům rozhodnutí.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

114.     Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, na základě vlastního zjištění a s ohledem na závěry plynoucí z druhostupňového rozhodnutí konstatuje, že v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona, a proto Úřad předmětné řízení o přestupku podle § 117a písm. f) zákona zastavuje. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení obviněného jako veřejného zadavatele

115.     Úřad v šetřeném případě nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.

116.     Podle § 2 odst. 1 zákona za zadavatele veřejné zakázky se pro účely zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

117.     Podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.

118.     Z úplného znění zřizovací listiny zadavatele ze dne 11. 3. 2016, ve znění dodatku č. 11 z téhož dne, vyplývá, že zadavatel byl zřízen jako státní příspěvková organizace, a to Ministerstvem dopravy České republiky, IČO 66003008, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 (dále jen „Ministerstvo dopravy ČR“).

119.     S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ředitelství silnic a dálnic ČR, coby státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR, je veřejný zadavatel ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

120.     Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

121.     Podle § 82 odst. 7 písm. c) zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

122.     Podle § 117a písm. f) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a.

123.     Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

124.     Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

125.     Podle § 556 odst. 1 občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

126.     Podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

127.     Podle § 69 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky podezřelý z přestupku se stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení.

128.     Podle § 97 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může obviněný v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy. Ostatní účastníci, orgán sociálně-právní ochrany dětí a zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného a osoba přímo postižená spácháním přestupku, která dala souhlas se zahájením nebo pokračováním řízení, mohou uvádět nové skutečnosti nebo důkazy ve svých vyjádřeních vztahujících se k novým skutečnostem nebo důkazům, které obviněný uvede v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení.

129.     Podle § 112 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

Zjištěné skutečnosti

130.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 2 nazvané „Všeobecné obchodní podmínky staveb pozemních komunikací“ je v čl. 1.3 „Komunikace“ vymezeno:

„Kdekoliv tyto obchodní podmínky předpokládají schválení nebo vydání souhlasu, potvrzení, schválení, určení, oznámení a žádosti, budou tato sdělení:

a) písemná a předávána osobně (proti potvrzení), poslána poštou nebo kurýrem, nebo přenášena za použití jakýchkoliv odsouhlasených systémů elektronického přenosu uvedených v Příloze k nabídce a

b) doručena, zaslána nebo přenesena na adresu příjemce uvedenou v Příloze k nabídce. Avšak:

i) jestliže příjemce oznámí změnu adresy, sdělení bude doručeno podle toho, a

ii) pokud příjemce neuvede při žádosti o schválení nebo souhlas jinak, může být zasláno na adresu, z níž byla odeslána žádost.

Schválení, potvrzení, souhlas a určení nebudou bez závažného důvodu zadržována nebo zpožďována. Když je pro některou ze stran vydáno potvrzení, ten, kdo potvrzení vydává, zašle kopii též druhé straně. Když je jedné straně vydáno oznámení druhou stranou nebo správcem stavby, bude kopie zaslána podle okolností buď správci stavby, nebo druhé straně.“

131.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 2 nazvané „Všeobecné obchodní podmínky staveb pozemních komunikací“ je v čl. 3.3 „Pokyny správce stavby“ uvedeno:

„Správce stavby může (kdykoli) vydávat zhotoviteli pokyny a dodatečné nebo pozměněné dokumenty, které jsou nutné pro realizaci stavby a odstranění vad, vše v souladu se Smlouvou o dílo. Zhotovitel dostává pokyny jen od správce stavby nebo od asistenta, na nějž byla delegována příslušná pravomoc podle tohoto článku. Jestliže pokyn představuje změnu, bude platit kapitola 13 (Změny a úpravy).

Zhotovitel musí plnit pokyny vydané správcem stavby nebo delegovaným asistentem v jakékoliv záležitosti související se Smlouvou o dílo. Kdykoliv je to možné, budou jejich pokyny dány písemně. Jestliže správce stavby nebo delegovaný asistent:

a) vydá ústní pokyn,

b) obdrží písemné potvrzení pokynu od zhotovitele (nebo v jeho zastoupení) do dvou pracovních dnů po vydání pokynu, a

c) nezareaguje vydáním písemného odmítnutí a/nebo pokynu do dvou pracovních dnů poté, co obdržel potvrzení,

pak toto potvrzení představuje písemný pokyn správce stavby nebo delegovaného asistenta (podle okolností).“

132.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 2 nazvané „Všeobecné obchodní podmínky staveb pozemních komunikací“ je v čl. 8.2 „Lhůta pro dokončení“ uvedeno:

„Zhotovitel dokončí celou stavbu a všechny její části (jsou-li jaké) ve lhůtě pro dokončení stavby nebo části stavby (podle okolností), včetně:

a) úspěšného provedení přejímacích zkoušek a

b) dokončení veškerých prací, které jsou uvedeny ve Smlouvě o dílo, tak jak se požaduje k tomu, aby byla stavba nebo její část pokládána za dokončenou pro účely převzetí podle článku 10.1 (Převzetí stavby a částí stavby).“

133.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 2 nazvané „Všeobecné obchodní podmínky staveb pozemních komunikací“ v čl. 8.4 „Prodloužení lhůty pro dokončení“, který byl modifikován dodatkem č. 1, je uvedeno:

„Zhotovitel bude mít podle článku 20.1 (Nároky zhotovitele) právo na prodloužení lhůty pro dokončení, jestliže a do té míry, v jaké dokončení pro účely článku 10.1 (Převzetí stavby a částí staveb) je nebo bude opožděno z některé z následujících příčin:

a) změna (pokud není úprava lhůty pro dokončení dohodnuta podle článku 13.3 (Postup při změnách)) nebo jiná významná odchylka v množství kterékoliv položky prací zahrnutých ve Smlouvě o dílo,

b) z příčiny zpoždění, které zakládá nárok na prodloužení lhůty podle některého článku těchto obchodních podmínek, a které zároveň nastalo po Datu zahájení prací,

c) mimořádně nepříznivé klimatické podmínky,

d) nepředvídatelný nedostatek personálu nebo vybavení způsobený epidemií, změnami v právních předpisech nebo jinými kroky vládní administrativy nebo

e) jakékoliv zpoždění, překážka nebo opatření způsobené nebo přičitatelné objednateli nebo personálu objednatele za předpokladu, že k němu došlo po Datu zahájení prací.

Jestliže se zhotovitel domnívá, že má nárok na prodloužení lhůty pro dokončení, oznámí to správci stavby v souladu s článkem 20.1 (Nároky zhotovitele). Při určování každého prodloužení lhůty podle článku 20.1 zkontroluje správce stavby všechna předchozí rozhodnutí a může celkovou dobu prodloužení zvýšit, nikoli však snížit.“

134.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 2 nazvané „Všeobecné obchodní podmínky staveb pozemních komunikací“ je v čl. 16.1 „Oprávnění zhotovitele přerušit práce“ uvedeno:

„Jestliže správce stavby nevydá Potvrzení v souladu s článkem 14.6 (Vydání Potvrzení dílčí platby) nebo objednatel neplní článek 2.4 (Finanční opatření objednatele) nebo článek 14.7 (Platba), může zhotovitel poté, co to nejméně 21 dnů předem oznámil objednateli, přerušit práce (nebo snížit rychlost práce), dokud a pokud neobdrží potvrzení o platbě, dostatečný důkaz nebo platbu, podle okolností a podle toho, co stojí v oznámení.

Tento krok nijak neomezuje nárok zhotovitele na pokutu podle článku 14.8 (Opožděná platba) a na odstoupení podle článku 16.2 (Odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele).

Jestliže zhotovitel následně obdrží toto potvrzení o platbě, důkaz nebo platbu (tak jak je to popsáno v příslušném článku a ve výše uvedeném oznámení) dříve než vydá oznámení o odstoupení, vrátí se k normální práci tak rychle, jak je to prakticky možné.

Jestliže zhotoviteli vznikne zpoždění a/nebo náklady v důsledku přerušení práce (nebo snížení tempa práce) podle tohoto článku, předá zhotovitel správci stavby oznámení a vznikne mu nárok podle článku 20.1 (Nároky zhotovitele) na:

a)prodloužení lhůty v důsledku tohoto zpoždění, pokud je nebo bude dokončení opožděno, podle článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení), a

b)uhrazení veškerých vzniklých nákladů plus přiměřeného zisku, které budou zahrnuty do ceny díla.

Po obdržení tohoto oznámení bude správce stavby postupovat v souladu s článkem 3.5 (Rozhodování), tak aby tyto záležitosti odsouhlasil nebo o nich rozhodl.“

135.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 2 nazvané „Všeobecné obchodní podmínky staveb pozemních komunikací“ je v čl. 20.1 „Nároky zhotovitele“ uvedeno:

„Jestliže se zhotovitel domnívá, že má nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a/nebo dodatečnou platbu podle některé kapitoly těchto Podmínek nebo jinak podle Smlouvy o dílo, oznámí to zhotovitel správci stavby s popisem skutečností nebo okolností pro vznik nároku. Oznámení bude dáno jak nejdříve je to možné, ale ne později než 28 dnů po tom, co se zhotovitel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o vzniku události nebo okolnosti.

Jestliže zhotovitel nepředloží oznámení nároku během 28 dnů, čas dokončení stavby nebude prodloužen, zhotovitel nebude mít nárok na dodatečnou platbu a objednatel bude zbaven veškeré odpovědnosti v souvislosti s nárokem. Jinak budou platit následující ustanovení tohoto odstavce.

Zhotovitel také předloží všechna ostatní oznámení vyžadovaná Smlouvou o dílo a vztahující se k dané skutečnosti či okolnosti, včetně zdůvodnění nároku.

Zhotovitel bude uchovávat veškeré průběžné záznamy, které by mohly být důležité pro zdůvodnění nároku, a to buď na staveništi nebo na jiném místě, přijatelném pro správce stavby. Aniž by se tím objednatel zavazoval, může správce stavby poté, co obdržel oznámení podle tohoto článku, zkontrolovat vedení záznamů a/nebo vydat zhotoviteli pokyn, aby vedl další záznamy. Zhotovitel umožní správci stavby, aby prověřil všechny tyto záznamy, a je-li o to požádán předá správci stavby jejich kopie.

Do 42 dnů poté co se zhotovitel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o události nebo okolnosti, z níž vyplývá nárok, nebo v jiné lhůtě, která může být navržena zhotovitelem a schválena správcem stavby, předloží zhotovitel správci stavby nárok se všemi podrobnostmi, což znamená se všemi podpůrnými argumenty, na kterých se zakládá nárok na prodloužení lhůty a/nebo dodatečnou platbu. Jestliže událost nebo okolnost, z níž vyplývá nárok, má pokračující charakter:

a) tento plně zdůvodněný nárok bude pokládán za předběžný,

b) zhotovitel bude zasílat další předběžné nároky v měsíčních intervalech; udá v nich nashromážděné zpoždění a/nebo požadovanou částku a další podrobnosti, které mohou být správcem stavby požadovány, a

c) zhotovitel zašle konečný nárok do 28 dnů po skončení důvodů, vyplývajících ze skutečností či okolností, nebo v jiné lhůtě, která může být navržena zhotovitelem a schválena správcem stavby.

Do 42 dnů po obdržení nároku nebo dalších podrobností, podporujících předchozí nárok, nebo v jiné lhůtě, která byla navržena správcem stavby a schválena zhotovitelem, zareaguje správce stavby souhlasem nebo nesouhlasem s podrobným komentářem. Může si také vyžádat nutné další podrobnosti, avšak musí dát své stanovisko k podstatě nároku v daném čase.

Každé Potvrzení platby bude obsahovat částky za nároky, které byly opodstatněné podle příslušných ustanovení Smlouvy o dílo. Pokud a dokud nejsou poskytnuté podklady dostatečné k tomu, aby zdůvodnily celý nárok, má zhotovitel nárok pouze na zaplacení té části nároku, kterou byl schopen doložit.

Správce stavby bude postupovat v souladu s článkem 3.5 (Rozhodování), aby odsouhlasil nebo určil (i) prodloužení lhůty na dokončení (před jejím vypršením nebo po něm) v souladu s článkem 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) a/nebo (ii) dodatečnou platbu (je-li jaká), na níž má zhotovitel nárok podle Smlouvy o dílo.

Požadavky tohoto článku se přidají k požadavkům uvedeným v jakémkoliv jiném článku, který se na daný nárok může vztahovat. Pokud zhotovitel nesplní tento nebo jiný článek v souvislosti s nárokem, prodloužení lhůty pro dokončení a/nebo dodatečná platba vezmou v úvahu vliv rozšíření (pokud existuje) k němuž došlo v důsledku potřeby řádného vyšetření nároku, pokud nárok není vyloučen podle druhého odstavce tohoto článku.“

136.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 3 nazvané „Zvláštní obchodní podmínky“ je v čl. 1 „Všeobecná ustanovení“ uvedeno:

»Za 1.1.3.9 se vkládá

1.1.3.10 „Lhůta pro uvedení stavby do provozu“ znamená dobu pro dokončení části prací zhotovitelem v rozsahu nezbytném pro uvedení stavby do provozu uvedeno v Příloze k nabídce. Lhůta pro uvedení stavby do provozu počíná běžet dnem předání staveniště (případně jeho části) zhotoviteli podle článku 2.1 (právo na přístup na staveniště) a končí dnem úplného a bezvadného provedení a dokončení takové části prací. Nejpozději 2 měsíce před uplynutím lhůty pro uvedení stavby do provozu jsou smluvní strany povinny uzavřít dohodu nutnou pro zahájení řízení o Předčasném užívání stavby, obsahující zejména souhlas zhotovitele, podmínky převzetí části prací, které jsou předmětem Uvedení stavby do provozu, případně podmínky předčasného užívání stavby. Smluvní strany nejsou oprávněny odmítnout uzavření dohody podle předchozí věty bez závažných důvodů.«

137.     V zadávací dokumentaci v díle 2, části 3 nazvané „Zvláštní obchodní podmínky“ je v čl. 3 „Správce stavby“ uvedeno:

»3.3 se doplňuje:

„Písemné vydání pokynu, jeho potvrzení nebo odmítnutí je možno provést zápisem do stavebního deníku.“«

138.     Dne 4. 5. 2009 uzavřel obviněný s vybraným uchazečem smlouvu o dílo, kde je mj. v příloze č. 1 „Příloha k nabídce“ uvedeno, že lhůta pro uvedení stavby do provozu činí 32 měsíců, lhůta pro dokončení stavby činí 47 měsíců, a rovněž je zde uvedeno, že cena veřejné zakázky činí 826 523 230 Kč vč. DPH.

139.     Hlavní stavební deník stavby obsahuje mj. následující záznamy:

29. 10. 2009 – „Dnešního dne proběhlo předání a převzetí staveniště na stavbě, silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. Etapa viz samostatný zápis protokol o předání a převzetí staveniště ze dne 29. 10. 2009.“

6. 11. 2009 – „Na jednotlivé stavební objekty budou vedeny stavební deníky samostatně na každý objekt zvlášť“

19. 2. 2010 – Zápis zhotovitele:

„Proběhlo jednání mezi ŘSD ČR správa Zlín a zhotovitelem ALPINE stav. spol. CZ s.r.o. o zmírnění tempa stavebních prací viz zápis – projednání postupu výstavby, ze dne 19. 2. 2010“

22. 3. 2011 – Zápis zhotovitele:

„Dnešního dne zhotovitel obdržel od objednatele ŘSD ČR dopis o přerušení veškerých prací na akci silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná 3. etapa č. j. SZ/16340/11-Ř ze dne 18. 3. 2011.“

19. 4. 2011 – Zápis zhotovitele:

„Dnešního dne byl odeslán dopis na objednatele ŘSD ve věci oznámení o přerušení prací dle čl. 16. 1 obchodních podmínek – viz dopis ze dne 19. 4. 2011.“

27. 5. 2013 – Zápis zhotovitele:

„Dnešního dne obdržel zhotovitel od objednatele ŘSD ČR, zprávu s tím pokynem k pokračování v práci viz dopis ze dne 13. 5. 2013“

28. 5. 2013 – Zápis zhotovitele:

„Po přerušení prací ze strany zhotovitele, viz dopis ze dne 19. 4. 2011, zhotovitel započne práce v pokračování provádění prací. Zhotovitel tímto potvrzuje doručení pokynu správce stavby, resp. jeho zástupce Ing. […OSOBNÍ ÚDAJ…] k pokračování v práci. Uvedený pokyn k pokračování v práci byl zhotoviteli doručen dne 27. 5. 2013 a zhotovitel proto započne bez zbytečného odkladu s dalším prováděním stavebních prací. Zhotovitel zamýšlí zahájit práce dne 31. 5. 2013 a tímto nabízí správci stavby možnost společného provedení kontroly staveniště ve smyslu čl. 8.12 obchod. podmínek.“

11. 6. 2013 – TDI:

„Na základě pověření zástupce správce stavby Ing. […OSOBNÍ ÚDAJ…] a v souladu s bodem 8.8 Obchodních podmínek staveb, PK vydávám zhotoviteli pokyn k přerušení veškerých stavebních prací na stavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa.“

18. 6. 2013 – Zápis zhotovitele:

„Zhotovitel žádá objednatele, resp. správce stavby, aby ve smyslu čl. 8.8 OP byly sděleny příčiny opětovného přerušení práce. Zhotovitel současně upozorňuje na nárůst zbytečně vynakládaných prostředků souvisejících s obnovením a opětovným přerušením prácí s tím, že tyto náklady budou nárokovány dle čl. 20 OP.“

26. 6. 2013 – Zápis zhotovitele:

„Dnešního dne obdržel zhotovitel od objednatele resp. správce stavby dopisem ze dne 25. 6. 2013 pokyn k propojení SO 506 (…). Zhotovitel upozorňuje objednatele (správce stavby), že jeho pokyn následující po přerušení veškerých stavebních prací (viz zápis ze dne 11. 6. 2013) je ve skutečnosti pokynem k částečnému pokračování v prací ve smyslu čl. 8.12 OP.“

26. 6. 2013 – Pokračování zápisu:

„Zhotovitel proto nabízí správci stavby provedení společné kontroly staveniště před započetím dalších prací ve smyslu uvedeného ustanovení OP.

Termín bude upřesněn později.“

Nedatovaný zápis zhotovitele:

„Zápis zhotovitele:

Na základě dodatku č. 2 ze dne 25. 3. 2015 ke smlouvě o dílo a dohody o narovnání ze dne 25. 3. 2015 objednatel vydává souhlas a pokyn k opětovnému zahájení prací na díle.“

30. 6. 2017 – „Výzva – Vyzýváme objednatele k závěrečné prohlídce před uvedením stavby do provozu dle dohody o předčasném užívání ze dne 30. 5. 2017“

140.     V dopise odeslaném obviněným ze dne 18. 3. 2011 č. j. SZ/16340/11-Ř nazvaném „Přerušení veškerých prací na akci „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ je uvedeno následující:

„Vážení,

současné disponibilní zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňují realizaci plánovaných staveb. S ohledem na všeobecně známou skutečnost nedostatku finančních prostředků na realizaci staveb silniční infrastruktury v České republice je v současné době pravděpodobně jediným možným řešením vzniklé situace vzájemné jednání mezi objednatelem a zhotovitelem o podmínkách změny stávající smlouvy.

Tato změna podle našeho návrhu spočívá v uzavření dodatku ke smlouvě, který by obsahoval ujednání o změně termínu plnění vč. úpravy výše finančních prostředků veřejné zakázky (zohlednění předjednané slevy vč. zkrácení lhůty výstavby) a dále ujednání o pozastavení stavby do doby vyjasnění financování stavby. Přílohou tohoto dopisu Vám předkládáme návrh Dodatku č. 2 ke stávající platné smlouvě o dílo (vč. Dodatku č. 1) a předpokládáme, že jej akceptujete nebo upravíte. V této souvislosti chceme také zdůraznit, že v návaznosti na změnu stávající smlouvy počítáme také s aktualizací harmonogramu prací.

Chceme Vás ubezpečit o tom, že máme zájem problémy na výše uvedené stavbě s Vámi řešit.“

141.     V dopise odeslaném vybraným uchazečem ze dne 19. 4. 2011 nazvaném „Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08 „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – oznámení o přerušení prací dle čl. 16.1 Obchodních podmínek“ je uvedeno:

„Vážení,

dopisem ze dne 8. 6. 2010 jsme se na objednatele obrátili ve smyslu článku 2.4 Obchodních podmínek ve znění Zvláštních obchodních podmínek (dále jen „OP“) s žádostí o předložení důkazu o přijatých finančních opatřeních, které objednateli umožní řádnou úhradu sjednané ceny díla. Dopisem shora uvedeného data objednatel v zásadě zhotoviteli sdělil, že důkaz o přijatých finančních opatřeních nelze podat, neboť současné disponibilní zdroje SFDI aktuálně neumožňují financování stavby.

Dopisem ze dne 7. 4. 2011 pak zhotovitel dále upozornil objednatele na jeho prodlení s vydáním potvrzení dílčí platby ohledně částek nárokovaných v souvislosti s již provedenými stavebními pracemi a s náklady vynaloženými na pojištění stavby.

Vzhledem k tomu, že každá z výše uvedených skutečností je samostatným a dostatečným důvodem pro přerušení prací ve smyslu čl. 16.1 OP, oznamuje tímto zhotovitel objednateli, že po uplynutí 21 dnů od doručení tohoto oznámení již bez dalšího přeruší provádění stavebních prací. Toto oznámení samozřejmě předkládáme jménem všech dotčených zhotovitelů tzn. též jménem společnosti BÖGL a KRÝSL, k.s. a SWIETELSKY stavební s.r.o.

Závěrem bychom Vás chtěli ubezpečit, že přerušení prací vnímáme jako krok, jehož účelem je stabilizovat situaci z hlediska právního a vytvořit dostatečný časový prostor pro dosažení oboustranně přijatelné dohody o dalším postupu. Přerušení stavebních prací však bohužel nezabrání průběžnému nárůstu některých dalších nákladů souvisejících s plněním smluvních závazků zhotovitele (např. náklady na pojištění stavby, vázání kapacit základního kádru osob včetně stavbyvedoucího, apod.) a tudíž považujeme za nezbytné co nejrychlejší nalezení vhodného řešení. V nejbližších dnech Vám proto předložíme též naše stanovisko k Vámi zpracovanému návrhu dodatku č. 2.“

142.     V přípise nazvaném »Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – předložení aktualizovaného programu prací« ze dne 3. 6. 2013 je mj. uvedeno:

„Zhotovitel v souladu s pokynem správce stavby ze dne 13. 5. 2013 po předchozím přerušení prací pokračuje v dalším provádění díla. Vzhledem k tomu, že práce byly přerušeny po dobu více než dvou let, vznikla zhotoviteli ve smyslu čl. 8.3 OP povinnost předložit objednateli aktualizovaný program (harmonogram) prací. S ohledem na shora uvedené přerušení prací vznikl zhotoviteli ve smyslu čl. 16.1 OP nárok na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, jakož i lhůty pro dokončení stavby. Zhotovitel proto tímto uplatňuje dle čl. 20.1 OP nárok na prodloužení shora uvedených lhůt tak, že celková lhůta pro uvedení stavby do provozu bude od data 17.06.2013 činit 31 měsíců a celková lhůta pro dokončení stavby bude od uvedeného data činit 46 měsíců. Uvedené nároky na prodloužení lhůt je možno považovat za konečné za předpokladu, že objednatel řádným a včasným plněním vlastních smluvních povinností umožní zhotoviteli plynulé provádění stavebních prací.

Vzhledem k tomu, že dosud nebyl aplikován žádný ze smlouvou závazně stanovených postupů pro změnu předmětu díla, byl zhotovitel nucen zpracovat program prací (harmonogram), který odpovídá rozsahu předmětu díla dosud platně zakotvenému ve smlouvě. Toto upozornění předkládá zhotovitel z toho důvodu, že získal informaci o snaze objednatele dosáhnout změn, resp. úprav pravomocného stavebního povolení, které by ve svém důsledku mohly mít vliv na konečnou podobu předmětu díla.“

143.     V dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo, který uzavřel obviněný a vybraný uchazeč dne 25. 3. 2015, je mj. bod 3. „Změna termínu plnění díla“, kde je mj. uvedeno následující:

„3. Změna termínu plnění Díla

Sjednává se v důsledku pozastavení prací změna termínu plnění Díla, který je v konečném důsledku kratší o jeden (1) měsíc oproti původnímu termínu, takto:

Stavba SO 202 a související objekty specifikované v Příloze č. 2 (dále jen „SO 202“):

Termín pro uvedení do provozu: do 24 měsíců ode dne zahájení výstavby SO 202 (Příloha k nabídce, část (c) Smlouvy o dílo, 1.1.6.11 VOP)

Termín pro dokončení: do 24 měsíců ode dne zahájení výstavby SO 202 (Příloha k nabídce, část (c) Smlouvy o dílo, 1.1.3.3. VOP

Dílo s výjimkou SO 202:

Termín pro uvedení do provozu: do 27 měsíců ode dne 1. dubna 2015 (Příloha k nabídce, část (c) Smlouvy o dílo, 1.1.6.11. VOP)

Termín pro dokončení: do 42 měsíců ode dne 1. dubna 2015 (Příloha k nabídce, část (c) Smlouvy o dílo, 1.1.3.3 VOP)“

144.     V přípise „Vyjádření účastníka k usnesení“ ze dne 10. 6. 2019, který Úřad obdržel od obviněného prostřednictvím datové schránky dne 10. 6. 2019, je mj. uvedeno: „Lhůta pro uvedení stavby do provozu je s ohledem na vymezené definice lhůt v Obchodních podmínkách lhůtou odvozenou od lhůty pro dokončení, když podstata obou lhůt je stejná, a to provádění díla dle podmínek Smlouvy o dílo. (…) Nárok na prodloužení termínu pro uvedení stavby do provozu na rozdíl od lhůty pro uvedení stavby do provozu samostatně definován nebyl; tento nárok je tak třeba vykládat s ohledem na znění Obchodních podmínek v celém svém souhrnu, které mechanismus prodloužení lhůty upravují v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP. Pokud by zadavatel zamýšlel způsob prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu definovat odlišně od úpravy obsažené v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP, učinil by tak prostřednictvím ZOP či dodatku ke Smlouvě o dílo; k tomuto však v posuzovaném případě nedošlo. (…) V této souvislosti je dále třeba poukázat na skutečnost, že pokud má správce stavby dle Obchodních podmínek právo dávat pokyn k přerušení prací, dochází daným pokynem k přerušení provádění prací na celém díle, tj. není možné, aby s ohledem na provázanost obou výše uvedených lhůt došlo k přerušení a následnému prodloužení pouze lhůty pro dokončení, zatímco lhůty pro předčasné užívání stavby nikoliv. Při uvážení tohoto výkladu by zhotovitel byl v případě prodlení povinen platit smluvní pokutu, přestože žádné ujednání Smlouvy o dílo neporušil, takový výklad je s § 2594 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů neudržitelný, když zhotovitel by v dané situací nemohl jednat jinak a byl by trestán za něco, co nezpůsobil a ani nemohl ovlivnit. (…) Zadavatel dále uvádí, že pokud by v rámci dodatku č. 2 chtěl přistoupit k prodloužení termínu pro dokončení díla, musel tak s ohledem na provedené doplnění VOP učinit rovněž ve vztahu k termínu pro uvedení do provozu; pouze samotné prodloužení termínu pro dokončení díla by v kontextu Obchodních podmínek ztrácelo smysl, když uvedené lhůty spolu vzájemně souvisí a jsou od sebe odvislé. Zadavatel tak uzavírá, že mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu je uveden v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP ve spojení s článkem 8.9 (Následky přerušení) VOP a článkem 16.1 (Oprávnění zhotovitele přerušit práce) VOP.“

145.     V přípise »Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – sdělení« ze dne 24. 6. 2019, který Úřad obdržel od společnosti Alpine Bau CZ a.s. prostřednictvím datové schránky dne 24. 6. 2019, je mj. uvedeno: „Ve shora uvedené věci obdržela ALPINE Bau CZ a.s., IČ: 026 04 795, se sídlem Jiráskova 613/13, Krásno nad Bečvou, 757 01 Valašské Meziříčí, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. B 10609, žádost o sdělení informací týkajících se odeslání dopisu ze dne 03. 06. 2013 zadavateli. Uvedený dopis odesílala naše právní předchůdkyně a zpětně již proto není možné požadovanou informaci dohledat. Dopis ostatně mohl být doručován jak prostřednictvím držitele poštovní licence, tak i osobně přímo na stavbě či v sídle zadavatele.“

Právní posouzení

146.     Vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky hledět jako na přestupky podle zákona o odpovědnosti za přestupky (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Tatáž argumentace se pak vztahuje i vzhledem k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o odpovědnosti za přestupky se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci podezření za spáchání přestupku, je zadavatel v tomto rozhodnutí označován v souladu se zákonem o odpovědnosti za přestupky jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

147.     V posuzovaném případě Úřad ve výroku I. původního rozhodnutí konstatoval, že se obviněný podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustil přestupku tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 7 písm. c) zákona, když umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy tím, že uzavřel dne 25. 3. 2015 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 4. 5. 2009 s vybraným uchazečem na předmětnou veřejnou zakázku, a daným dodatkem změnil termín pro uvedení stavby do provozu tak, že lhůtu pro uvedení stavby do provozu stanovil v celkové délce 46 měsíců, neboť výše uvedený dodatek uzavíral v době, kdy z původní lhůty uvedení stavby do provozu sjednané ve smlouvě na plnění citované veřejné zakázky již uplynulo 19 měsíců a celkovou lhůtu pro uvedení stavby do provozu, tak prodloužil z 32 měsíců na 46 měsíců, přičemž tato změna by za použití v původním zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný uzavřel s vybraným uchazečem dne 25. 3. 2015 dodatek č. 2. Úřad ve výroku III. původního rozhodnutí za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. původního rozhodnutí uložil obviněnému podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 500 000,‑ Kč.

148.     Předseda Úřadu druhostupňovým rozhodnutím výroky I. a III. původního rozhodnutí zrušil a věc v rozsahu těchto výroků vrátil Úřadu k novému projednání, přičemž předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí za stěžejní otázku považuje tu skutečnost, zda byla lhůta pro uvedení stavby do provozu někdy prodloužena, a pokud ano, tak na základě jakého smluvního změnového mechanismu, případně zda lze smluvní změnový mechanismus stanovený ve VOP uplatnit i na lhůtu pro uvedení stavby do provozu (viz bod 93. – 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle předsedy Úřadu by totiž řešením této otázky mohlo dojít k ovlivnění výsledné délky lhůty pro uvedení stavby do provozu.

149.     Ve světle výše uvedených závěrů předsedy Úřadu se tak Úřad nejdříve zabýval stěžejní otázkou, zda byla lhůta pro uvedení stavby do provozu někdy prodloužena, a v případě že ano, tak na základě jakých mechanismů. Úřad tak s ohledem na skutečnosti uvedené v druhostupňovém rozhodnutí stanovil obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-15007/2019/512/TDv ze dne 30. 5. 2019 lhůtu k podání písemného sdělení, zda v zadávací dokumentaci či v jiném dokumentu, který je součástí dokumentace o veřejné zakázce, je vymezen mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, a pokud ano, měl obviněný uvést konkrétně v jakém/ých dokumentu/ech a kde konkrétně v daném/ých dokumentu/ech je mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu vymezen.

150.     Dne 10. 6. 2019 Úřad obdržel od obviněného přípis „Vyjádření účastníka k usnesení“ ze dne 10. 6. 2019, ve kterém obviněný mj. uvádí: „Lhůta pro uvedení stavby do provozu je s ohledem na vymezené definice lhůt v Obchodních podmínkách lhůtou odvozenou od lhůty pro dokončení, když podstata obou lhůt je stejná, a to provádění díla dle podmínek Smlouvy o dílo. (…) Nárok na prodloužení termínu pro uvedení stavby do provozu na rozdíl od lhůty pro uvedení stavby do provozu samostatně definován nebyl; tento nárok je tak třeba vykládat s ohledem na znění Obchodních podmínek v celém svém souhrnu, které mechanismus prodloužení lhůty upravují v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP. Pokud by zadavatel zamýšlel způsob prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu definovat odlišně od úpravy obsažené v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP, učinil by tak prostřednictvím ZOP či dodatku ke Smlouvě o dílo; k tomuto však v posuzovaném případě nedošlo. (…) V této souvislosti je dále třeba poukázat na skutečnost, že pokud má správce stavby dle Obchodních podmínek právo dávat pokyn k přerušení prací, dochází daným pokynem k přerušení provádění prací na celém díle, tj. není možné, aby s ohledem na provázanost obou výše uvedených lhůt došlo k přerušení a následnému prodloužení pouze lhůty pro dokončení, zatímco lhůty pro předčasné užívání stavby nikoliv. Při uvážení tohoto výkladu by zhotovitel byl v případě prodlení povinen platit smluvní pokutu, přestože žádné ujednání Smlouvy o dílo neporušil, takový výklad je s § 2594 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů neudržitelný, když zhotovitel by v dané situací nemohl jednat jinak a byl by trestán za něco, co nezpůsobil a ani nemohl ovlivnit. (…) Zadavatel dále uvádí, že pokud by v rámci dodatku č. 2 chtěl přistoupit k prodloužení termínu pro dokončení díla, musel tak s ohledem na provedené doplnění VOP učinit rovněž ve vztahu k termínu pro uvedení do provozu; pouze samotné prodloužení termínu pro dokončení díla by v kontextu Obchodních podmínek ztrácelo smysl, když uvedené lhůty spolu vzájemně souvisí a jsou od sebe odvislé. Zadavatel tak uzavírá, že mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu je uveden v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP ve spojení s článkem 8.9 (Následky přerušení) VOP a článkem 16.1 (Oprávnění zhotovitele přerušit práce) VOP.“

151.     Z výše uvedených tvrzení obviněného vyplývá, že mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu není ve VOP výslovně uveden, ale s ohledem na provázanost lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu, má obviněný za to, že k prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu je možné využít mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro dokončení, který je jednoznačně stanovený ve VOP, konkrétně se jedná o čl. 8.4 VOP, 8.9 VOP a 16.1 VOP. Obviněný to opodstatňuje mj. také tvrzením, že „(p)okud by zadavatel zamýšlel způsob prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu definovat odlišně od úpravy obsažené v článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení) VOP, učinil by tak prostřednictvím ZOP či dodatku ke Smlouvě o dílo; k tomuto však v posuzovaném případě nedošlo.“ a dále argumentuje, že lhůta pro uvedení stavby do provozu je lhůtou odvozenou od lhůty pro dokončení, přičemž dle obviněného je podstata obou lhůt stejná, a to provádění díla dle podmínek uvedených ve smlouvě o dílo.

152.     Úřad konstatuje, že v případě, kdy obviněný tvrdí, že k prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu je možné využít i mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro dokončení, neboť mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu nebyl ve VOP či jiném dokumentu výslovně vymezen, je v daném případě nezbytné přistoupit k výkladu (interpretaci) právního jednání, přičemž Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 občanského zákoníku), proto je vždy nejprve nutné zjistit, co je obsahem daného právního jednání. Žádné pochybnosti o obsahu jednání nelze odstranit jen vyložením slov, které jednající použil. Obsah právního jednání je třeba vykládat podle skutečné vůle stran, a nikoliv doslovně, přičemž základním kritériem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího, který zde byl v době vzniku právního jednání, a při zjišťování daného úmyslu je nezbytné vycházet z hledisek (kritérií) stanovených v ustanovení § 556 odst. 2 občanského zákoníku, tzn. přihlédnout k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. V případě, že ani za použití výše citovaných hledisek nelze zjistit úmysl jednajícího, použije se metoda, kdy projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Problematikou výkladu právního jednání se zabýval i Nejvyšší soud, který např. v rozsudku č. j. 21 Cdo 6073/2017 ze dne 19. 3. 2019 konstatoval: „Základním hlediskem pro výklad právního jednání je tedy podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. již uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5281/2016).“

153.     Dále k tomu Úřad doplňuje, že výčet kritérií stanovených v § 556 odst. 2 občanského zákoníku není vyčerpávající, je třeba zohlednit všechny další skutečnosti, které mohou přispět k objasnění obsahu právního jednání. Za taková kritéria lze považovat zejména zvyklosti, povahu a účel daného právního jednání, nebo například zvláštní význam určitého výrazu či pojmu, který je mu dáván v určitém odvětví, pokud se právní jednání takového odvětví týká.

154.     S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda úmyslem obviněného při vymezení mechanismu umožňujícího prodloužení lhůty pro dokončení byla ta skutečnost, že se tento mechanismus bude vztahovat nejen k prodloužení lhůty pro dokončení, ale i k prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu.

155.     Z dokumentace předložené obviněným, konkrétně z referátníku, který byl přílohou rozkladu ze dne 12. 3. 2019 a rovněž z originálu daného přípisu, je zřejmé, že dne 11. 6. 2013 byl obviněnému od vybraného uchazeče doručen přípis »Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – předložení aktualizovaného programu prací« ze dne 3. 6. 2013 (dále jen „přípis ze dne 3. 6. 2013“), ve kterém je mj. uvedeno: „S ohledem na shora uvedené přerušení prací vznikl zhotoviteli ve smyslu čl. 16.1 OP nárok na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, jakož i lhůty pro dokončení stavby. Zhotovitel proto tímto uplatňuje dle čl. 20.1 OP nárok na prodloužení shora uvedených lhůt tak, že celková lhůta pro uvedení stavby do provozu bude od data 17.06.2013 činit 31 měsíců a celková lhůta pro dokončení stavby bude od uvedeného data činit 46 měsíců.“

156.     V návaznosti na uvedené skutečnosti v přípise ze dne 3. 6. 2013 Úřad konstatuje, že zmíněné články obchodních podmínek, respektive VOP, se týkají nároku na prodloužení lhůty pro dokončení (viz bod 134. a 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak tím, že tyto články VOP vybraný uchazeč aplikoval v souvislosti s nárokem na prodloužení lhůty pro dokončení i s nárokem na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, dal jasně najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání obviněného přikládá, tedy, že vymezený mechanismus pro prodloužení lhůty pro dokončení ve VOP, byl obviněným určen pro obě výše citované lhůty. Zároveň z dokumentace předložené obviněným nevyplývá, že by obviněný následně jakkoli projevil nesouhlas s daným postupem vybraného uchazeče, tedy s aplikováním nároku na prodloužení lhůty pro dokončení stavby rovněž na lhůtu pro uvedení stavby do provozu. Vzhledem k tomu, že při zjišťování úmyslu jednajícího je nutné vycházet z hledisek podle § 556 odst. 2 občanského zákoníku, mezi které patří i to, že je třeba přihlížet k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají, je s ohledem na výše uvedené zřejmé, že právě z jednání vybraného uchazeče, tím myšleno zaslání přípisu ze dne 3. 6. 2013 obviněnému, kterým uplatňuje nárok na prodloužení lhůty pro dokončení, jakož i lhůty pro uvedení stavby do provozu, a rovněž z akceptace daného postupu vybraného uchazeče obviněným vyplývá, že obě strany chápaly mechanismus vymezený ve VOP tak, že slouží jednak k prodloužení lhůty pro dokončení a jednak k prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu.

157.     Úřad tedy uvádí, že z jednání vybraného uchazeče (tj. zaslání přípisu ze dne 3. 6. 2013, kterým uplatňuje nárok na prodloužení lhůty pro dokončení, jakož i lhůty pro uvedení stavby do provozu) i obviněného (tj. neprojevení nesouhlasu s daným postupem vybraného uchazeče, tedy s aplikováním nároku na prodloužení lhůty pro dokončení stavby rovněž na lhůtu pro uvedení stavby do provozu), kterým dali jednoznačně najevo, jaký obsah a význam změnovému mechanismu vymezenému ve VOP přikládají, lze vyvodit, že změnový mechanismus vymezený ve VOP umožňující prodloužení lhůty pro dokončení, je možné aplikovat i na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu. Uvedený závěr ostatně potvrzuje i sám obviněný v rámci svého vyjádření ze dne 10. 6. 2019 (podrobně viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

158.     Jak je již výše uvedené, z přípisu ze dne 3. 6. 2013 tedy vyplývá, že zhotovitel u obviněného uplatňuje nárok na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu a lhůty pro dokončení (viz bod 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž právě posouzení, zda došlo k uplatnění daného nároku je v šetřeném případě stěžejní, neboť pokud by vybraný uchazeč u obviněného způsobem vymezeným ve VOP uplatnil nárok na prodloužení výše citovaných lhůt, tzn., pokud by vybraný uchazeč aktivoval změnový mechanismus vymezený v zadávací dokumentaci umožňující prodloužení těchto lhůt, došlo by k prodloužení výše citovaných lhůt na základě vyhrazené změny závazku stanovené v zadávací dokumentaci. Úřad k tomu konstatuje, že obviněný přípis ze dne 3. 6. 2013 podal Úřadu až v rámci rozkladu ze dne 12. 3. 2019, ačkoliv Úřad obviněného usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-26856/2018/512/TDv ze dne 13. 9. 2018 žádal o předložení oznámení nároku zhotovitele na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu.

159.     Úřad tak na tomto místě předně přistoupil k posouzení toho, zda obviněný mohl přípis ze dne 3. 6. 2013 přiložit až v rámci jím podaného rozkladu ze dne 12. 3. 2019. V této souvislosti Úřad uvádí, že z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu jednoznačně vyplývá, že procesní institut (resp. zásada) koncentrace řízení (která v podstatě znamená, že účastníci řízení mohou uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání pouze do zákonem stanoveného časového okamžiku (fáze řízení), přičemž k později uvedeným důkazům a skutečnostem správní orgán či soud (až na výjimky) nepřihlíží), se neuplatňuje ve všech typech řízení, kdy se mezi výjimky z působení této zásady typicky řadí právě řízení o přestupku. K tomu Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 96/2008-115 ze dne 22. 1. 2009, v němž je uvedeno: „Podle § 73 odst. 2 zákona o přestupcích má obviněný z přestupku právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. Tato práva náležejí obviněnému po celou dobu řízení o přestupku: zákon o přestupcích výslovně neomezuje jejich uplatňování na určité stádium řízení (třeba řízení v I. stupni), a takové omezení není možno dovodit ani z povahy věci. (…) Obviněný v přestupkovém řízení není totiž povinen poskytovat správnímu orgánu při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí veškerou potřebnou součinnost, jak to od jiných subjektů správních řízení žádá § 50 odst. 2 správního řádu (srov. Vedral, J.: Správní řád – komentář. BOVA POLYGON, Praha 2006, výklad k § 50 odst. 2 na str. 334): z toho nutno dovodit jak to, že může být procesně i zcela pasivní, tak to, že k procesní aktivitě se může rozhodnout i v pozdější fázi řízení, a správní orgán se musí s touto jeho aktivitou (v podobě uplatňování nových tvrzení a navrhování nových důkazů) vypořádat. Protichůdné postoje obviněného v různých fázích řízení jistě nijak neusnadňují správnímu orgánu jeho činnost; to ale nemůže být důvodem pro omezení práv obviněného v odvolacím řízení. (…) Ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu tedy na řízení o přestupku nedopadá; uplatní se však typicky u řízení zahajovaných na návrh, tedy řízení o žádosti. V nich je koncentrace řízení plně na místě: je totiž v zájmu žadatele, aby shromáždil a správnímu orgánu předložil všechny potřebné doklady.“Pro úplnost Úřad dodává, že přestože se závěry Nejvyššího správního soudu učiněné ve výše uvedeném rozsudku vztahují k zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích), lze je aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu o odpovědnosti za přestupky, neboť princip prolomení tzv. koncentrační zásady stanovený v § 73 odst. 2 zákona o přestupcích zůstal i v souvislosti s nynější právní úpravou (§ 97 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky) zachován.

160.     Obdobně se vyjádřil Nejvyšší správní soud i v rozsudku č. j. 10 Azs 206/2016–48 ze dne 19. 1. 2017, ve kterém je uvedeno, že „Stěžovatelce lze přisvědčit v tom, že zásada koncentrace řízení není neomezená. V určitých typech řízení je prolomena zásadami uvedenými zejména v § 2 a § 3 správního řádu. Typicky se jedná o řízení o přestupcích a správních deliktech (srov. rozsudky NSS ze dne 22. 1. 2009, čj. 1 As 96/2008-115, č. 1856/2009 Sb. NSS, a ze dne 27. 11. 2012, čj. 1 As 136/2012-23, č. 2786/2013 Sb. NSS, bod 14). Koncentrační zásada se neuplatní obecně též v řízeních, v nichž má být z moci úřední uložena povinnost (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 4. 2011, čj. 5 As 7/2011-48, č. 2412/2011 Sb. NSS).“

161.     S ohledem na výše uvedené tak Úřad uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě vede Úřad s obviněným řízení o přestupku, resp., že původní rozhodnutí bylo vydáno v řízení o přestupku, přičemž (jak je uvedeno výše) obviněný v přestupkovém řízení není povinen poskytovat správnímu orgánu při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí veškerou potřebnou součinnost a dále, že obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy, tedy obviněný v přestupkovém řízení může uplatnit nové skutečnosti či navrhovat důkazy i v odvolání, neboť omezení zakotvené v § 82 odst. 4 správního řádu, v němž se odráží právě zásada koncentrace řízení, na řízení o přestupku nedopadá, mohl obviněný v daném případě Úřadu podat přípis vybraného uchazeče ze dne 3. 6. 2013, kterým tento uplatňuje nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, až v rámci svého rozkladu ze dne 12. 3. 2019.

162.     Úřad v dané věci dále uvádí, že obviněný tento přípis ze dne 3. 6. 2013 doručil Úřadu dne 12. 3. 2019 (příloha rozkladu ze dne 12. 3. 2019) prostřednictvím datové schránky v „prosté kopii“, přičemž po prostudování přípisu „Vyjádření účastníka k usnesení“ ze dne 10. 6. 2019, a s ohledem na to, že je Úřad při novém projednání vázán právním názorem vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí, naznal Úřad, že pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, potřebuje opatřit další poklady, konkrétně originál přípisu ze dne 3. 6. 2013. Úřad tak usnesením č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-17044/2019/512/TDv ze dne 18. 6. 2019 určil obviněnému lhůtu k provedení úkonu – zaslání originálu přípisu »Souhrn smluvních dohod č. 53030-00143/08, „Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – předložení aktualizovaného programu prací« ze dne 3. 6. 2013.

163.     Na základě výše citovaného usnesení Úřad dne 20. 6. 2019 od obviněného obdržel v listinné podobě přípis ze dne 3. 6. 2013. Úřad tento přípis pak posuzoval z hlediska „pravosti“, neboť, jak již bylo uvedeno výše, původní přípis ze dne 3. 6. 2013 obdržel Úřad od obviněného pouze v „prosté kopii“. Na základě předmětného posouzení Úřad došel k závěru, že dne 20. 6. 2019 Úřad od obviněného obdržel přípis ze dne 3. 6. 2013 v originální podobě. Úřad rovněž žádostí č. j. ÚOHS-S0338/2018/VZ-17065/2019/512/TDv ze dne 18. 6. 2019 žádal společnost Alpine Bau CZ a.s. (vedoucího účastníka sdružení), aby Úřadu potvrdila, že z její strany byl přípis ze dne 3. 6. 2013 odeslán obviněnému v období od 3. 6. 2013 do 11. 6. 2013. Společnost Alpine Bau CZ a.s. na tuto žádost odpověděla přípisem »Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa“ – sdělení« ze dne 24. 6. 2019, přičemž v předmětném přípise společnost Alpine Bau CZ a.s. uvedla, že přípis ze dne 3. 6. 2013 odesílal její právní předchůdce, proto již není možné požadovanou informaci dohledat, nicméně podle společnosti Alpine Bau CZ a.s. mohl být dopis doručen prostřednictvím držitele poštovní licence, ale i osobně přímo na stavbě či v sídle zadavatele (viz bod 145. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vybraný uchazeč tedy nijak nepopřel, že by přípis ze dne 3. 6. 2013 mohl být doručen či předán tak, jak uvádí obviněný ve svém rozkladu ze dne 12. 3. 2019, tedy, že přípis ze dne 3. 6. 2013 byl obviněnému od vybraného uchazeče doručen dne 11. 6. 2013, přičemž obviněný se v dané souvislosti odkazuje na referátník, který byl přílohou rozkladu ze dne 12. 3. 2019. S ohledem na to, že dle Úřadu neexistuje žádný další efektivní způsob, jak ověřit, zda vybraný uchazeč skutečně doručil obviněnému zmíněný přípis, lze uzavřít, že ze shromážděných podkladů vyplývá, že je výrazně vyšší pravděpodobnost, že přípis doručen byl než, že nebyl.

164.     V návaznosti na výše uvedené tak Úřad mohl přistoupit k posouzení přípisu ze dne 3. 6. 2013 z hlediska jeho obsahu. V předmětném přípise ze dne 3. 6. 2013 je mj. uvedeno: „Zhotovitel v souladu s pokynem správce stavby ze dne 13. 5. 2013 po předchozím přerušení prací pokračuje v dalším provádění díla. Vzhledem k tomu, že práce byly přerušeny po dobu více než dvou let, vznikla zhotoviteli ve smyslu čl. 8.3 OP povinnost předložit objednateli aktualizovaný program (harmonogram) prací. S ohledem na shora uvedené přerušení prací vznikl zhotoviteli ve smyslu čl. 16.1 OP nárok na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, jakož i lhůty pro dokončení stavby. Zhotovitel proto tímto uplatňuje dle čl. 20.1 OP nárok na prodloužení shora uvedených lhůt tak, že celková lhůta pro uvedení stavby do provozu bude od data 17.06.2013 činit 31 měsíců a celková lhůta pro dokončení stavby bude od uvedeného data činit 46 měsíců. Uvedené nároky na prodloužení lhůt je možno považovat za konečné za předpokladu, že objednatel řádným a včasným plněním vlastních smluvních povinností umožní zhotoviteli plynulé provádění stavebních prací.“

165.     Úřad tak zjistil, že ačkoliv z označení přípisu ze dne 3. 6. 2013 jednoznačně nevyplývá, že by se mělo jednat o oznámení nároku zhotovitele na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu a prodloužení lhůty pro dokončení, z jeho obsahu lze však dovodit, že zhotovitel předmětným přípisem ze dne 3. 6. 2013 u obviněného v souvislosti s přerušením stavebních prací ve smyslu čl. 16.1 VOP uplatňuje nárok dle čl. 20.1 VOP na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu a lhůty pro dokončení.

166.     Na základě skutečností uvedených v přípise ze dne 3. 6. 2013 tak Úřad následně přistoupil k posouzení toho, zda vybraný uchazeč přípisem ze dne 3. 6. 2013 splnil veškeré podmínky pro aktivaci změnového mechanismu k prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu a k prodloužení lhůty pro dokončení stanovené v čl. 8.4 VOP, čl. 16.1 VOP a čl. 20.1 VOP, přičemž v této souvislosti Úřad připomíná, že již výše vyvodil (viz body 150. – 157. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že změnový mechanismus uvedený ve VOP lze použít k prodloužení obou lhůt, tedy k prodloužení lhůty pro dokončení i lhůty pro uvedení stavby do provozu.

167.     Úřad k šetřené věci nejdříve uvádí, že z přípisu ze dne 3. 6. 2013 (viz bod 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí) mj. vyplývá, že zhotovitel po předchozím přerušení prací pokračuje na základě pokynu správce stavby ze dne 13. 5. 2013 v dalším provádění díla. Dále zhotovitel sdělil obviněnému, že v souvislosti s přerušením prací mu vznikl ve smyslu čl. 16.1 VOP nárok na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, jakož i lhůty pro dokončení, a tyto nároky uplatňuje u obviněného dle čl. 20.1 VOP, přičemž lhůta pro uvedení stavby do provozu bude od data 17. 6. 2013 činit 31 měsíců a lhůta pro dokončení stavby bude od citovaného data činit 46 měsíců. Zhotovitel rovněž poznamenal, že předmětné nároky na prodloužení výše citovaných lhůt je možné považovat za konečné za předpokladu, že obviněný řádným a včasným plněním vlastních smluvních povinností umožní zhotoviteli plynulé provádění stavebních prací.

168.     Vybraný uchazeč tak v přípise ze dne 3. 6. 2013 nejdříve obviněného informoval o tom, že na základě pokynu správce stavby ze dne 13. 5. 2013 započne další stavební práce po předchozím přerušení stavebních prací, ostatně ta stejná skutečnost vyplývá i ze zápisu ze dne 28. 5. 2013 v hlavním stavebním deníku stavby, kde je nejprve ze strany zhotovitele potvrzeno, že mu byl dne 27. 5. 2013 doručen pokyn správce stavby ze dne 13. 5. 2013 a že zhotovitel práce znovu započne dne 31. 5. 2013 (viz bod 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vybraný uchazeč tak práce započal dne 31. 5. 2013, avšak po obnovení stavebních prací zjistil, že důsledkem přerušení stavebních prací mu vzniklo zpoždění. Tato skutečnost vyplývá z přípisu ze dne 3. 6. 2013, jelikož vybraný uchazeč se zde odvolává na čl. 16.1 VOP (viz bod 134. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z kterého mj. vyplývá, že pokud zhotoviteli vznikne zpoždění a/nebo náklady v důsledku přerušení práce, předá zhotovitel správci stavby oznámení a vznikne mu nárok podle čl. 20.1 na: prodloužení lhůty v důsledku tohoto zpoždění, pokud je nebo bude dokončení opožděno, podle článku 8.4 (Prodloužení lhůty pro dokončení), a uhrazení veškerých vzniklých nákladů plus přiměřeného zisku, které budou zahrnuty do ceny díla.

169.     Jestliže v daném případě v důsledku přerušení stavebních prací vzniklo vybranému uchazeči zpoždění, měl dle čl. 20.1 VOP nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu, avšak vybraný uchazeč nárok dle čl. 20.1 VOP mohl uplatnit jen v případě, jestliže je nebo bude dokončení opožděno podle čl. 8.4 VOP, přičemž Úřad konstatuje, že v tomto čl. VOP, který byl modifikován na základě dodatku č. 1 (viz bod 133. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je mj. uvedeno: „Zhotovitel bude mít podle článku 20.1 (Nároky zhotovitele) právo na prodloužení lhůty pro dokončení, jestliže a do té míry, v jaké dokončení pro účely článku 10.1 (Převzetí stavby a částí staveb) je nebo bude opožděno z některé z následujících příčin:

e) jakékoliv zpoždění, překážka nebo opatření způsobené nebo přičitatelné objednateli nebo personálu objednatele za předpokladu, že k němu došlo po Datu zahájení prací.“

170.     Úřad pak k tomu uvádí, že z dokumentace předložené obviněným je zřejmé, že obviněný již dopisem ze dne 18. 3. 2011 (viz bod 140. odůvodnění tohoto rozhodnutí) informoval vybraného uchazeče, že současné disponibilní zdroje určené na předmětnou veřejnou zakázku neumožňují realizaci plánovaných staveb. Následně z dopisu od vybraného uchazeče ze dne 19. 4. 2011 (viz bod 141. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že důvodem k přerušení stavebních prací bylo prodlení obviněného s vydáním potvrzení dílčí platby ohledně částek nárokovaných v souvislosti s již provedenými stavebními pracemi a s náklady vynaloženými na pojištění. Z výše uvedených skutečností tak vyplývá, že obviněný neměl dostatek disponibilních zdrojů na financování předmětné veřejné zakázky, a tudíž lze vyvodit, že se jedná o určitou skutečnost přičitatelnou obviněnému (objednateli), ke které došlo po datu zahájení prací, neboť k zahájení prací, jak je uvedeno v hlavním stavebním deníku stavby, došlo dne 29. 10. 2010 (viz bod 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V daném případě je tak naplněna podmínka uvedená v čl. 8.4 písm. e) VOP, protože zhotoviteli vzniklo zpoždění z důsledku přerušení stavebních prací, přičemž k předmětnému přerušení došlo na základě události přičitatelné obviněnému (objednateli) a rovněž se tak stalo až po datu zahájení stavebních prací.

171.     Úřad výše objasnil, že v šetřeném případě došlo k naplnění podmínky stanovené v čl. 8.4 VOP, konkrétně podmínky vztahující se k čl. 8.4 písm. e) VOP, na kterou bylo odkazováno v čl. 16.1 VOP, přičemž pokud došlo k naplnění výše citované podmínky, mohlo se přistoupit k aplikaci čl. 20.1 VOP. Úřad však k tomu doplňuje, že čl. 20.1 VOP rovněž obsahuje podmínky, které musí být splněny, aby mohl být tento čl. 20.1 VOP ze strany vybraného uchazeče aplikován. V čl. 20.1 VOP (viz bod 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je mj. uvedeno: „Jestliže se zhotovitel domnívá, že má nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a/nebo dodatečnou platbu podle některé kapitoly těchto Podmínek nebo jinak podle Smlouvy o dílo, oznámí to zhotovitel správci stavby s popisem skutečností nebo okolností pro vznik nároku. Oznámení bude dáno jak nejdříve je to možné, ale ne později než 28 dnů po tom, co se zhotovitel dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o vzniku události nebo okolnosti. Jestliže zhotovitel nepředloží oznámení nároku během 28 dnů, čas dokončení stavby nebude prodloužen, zhotovitel nebude mít nárok na dodatečnou platbu a objednatel bude zbaven veškeré odpovědnosti v souvislosti s nárokem.“

172.     Z uvedeného vyplývá, že zhotovitel musí, jestliže se domnívá, že má nárok na prodloužení lhůty pro dokončení oznámit to správci stavby s popisem skutečností nebo okolností pro vznik nároku nejdříve jak je to možné, ale ne později než 28 dnů po tom, co se dozvěděl (nebo mohl dozvědět) o vzniku události nebo okolnosti.

173.     Co se týče podmínky stanovené v čl. 20.1 VOP, že oznámení nároku na prodloužení lhůty musí obsahovat popis skutečností nebo okolností pro vznik nároku, tak Úřad po posouzení obsahu přípisu ze dne 3. 6. 2013 (viz bod 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí) konstatuje, že tato podmínka byla naplněna, jelikož vybraný uchazeč v daném přípisu uvedl mj. konkrétně následující: „Zhotovitel v souladu s pokynem správce stavby ze dne 13. 5. 2013 po předchozím přerušení prací pokračuje v dalším provádění díla. Vzhledem k tomu, že práce byly přerušeny po dobu více než dvou let, vznikla zhotoviteli ve smyslu čl. 8.3 OP povinnost předložit objednateli aktualizovaný program (harmonogram) prací. S ohledem na shora uvedené přerušení prací vznikl zhotoviteli ve smyslu čl. 16.1 OP nárok na prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, jakož i lhůty pro dokončení stavby. Zhotovitel proto tímto uplatňuje dle čl. 20.1 OP nárok na prodloužení shora uvedených lhůt tak, že celková lhůta pro uvedení stavby do provozu bude od data 17.06.2013 činit 31 měsíců a celková lhůta pro dokončení stavby bude od uvedeného data činit 46 měsíců. Uvedené nároky na prodloužení lhůt je možno považovat za konečné za předpokladu, že objednatel řádným a včasným plněním vlastních smluvních povinností umožní zhotoviteli plynulé provádění stavebních prací.“, což lze považovat za popis skutečností nebo okolností pro vznik nároku.

174.     K další podmínce uvedené v čl. 20.1 VOP, tedy že oznámení nároku na prodloužení lhůty bude dáno, jak nejdříve je to možné, ovšem ne později než 28 dní po tom, co se zhotovitel dozvěděl nebo mohl dozvědět o vzniku události či okolnosti pro vznik nároku, uvádí Úřad následující.

175.     V daném případě, jak je již výše uvedené, měl vybraný uchazeč dáno najisto, že mu vzniklo zpoždění v důsledku přerušení stavebních prací v souvislosti s nedostatkem disponibilních zdrojů k financování předmětné veřejné zakázky až po tom, co správce stavby vydal pokyn k znovuzahájení stavebních prací ze dne 13. 5. 2013, který byl vybranému uchazeči doručen 27. 5. 2013. V tento daný okamžik se zhotovitel dozvěděl, že důsledkem přerušení stavebních prací mu vzniklo zpoždění, a proto přípisem ze dne 3. 6. 2013 uplatňoval u obviněného nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu, přičemž podle referátníku, který byl přílohou rozkladu ze dne 12. 3. 2019, a i z originálu přípisu ze dne 3. 6. 2013 je zřejmé, že přípis ze dne 3. 6. 2013 byl obviněnému doručen dne 11. 6. 2013. Úřad tak konstatuje, že v daném případě byla podmínka, kdy zhotovitel musí oznámit nárok na prodloužení lhůty pro dokončení, resp. prodloužení lhůty pro uvedení stavby do provozu, nejpozději do 28 dnů po tom, co se dozvěděl nebo mohl dozvědět o vzniku události nebo okolnosti pro vznik nároku, splněna, neboť vybraný uchazeč nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu oznámil obviněnému do 15 dnů po tom, co se dozvěděl, že následkem přerušení stavebních prací mu vzniklo zpoždění. Oněch 15 dní je rozdíl mezi dnem 11. 6. 2013, kdy bylo obviněnému doručeno oznámení nároku dle čl. 20.1 VOP a dnem 27. 5. 2013, kdy vybraný uchazeč zjistil okolnosti nebo události, že v důsledku přerušení stavebních prací mu vzniklo zpoždění. Tím vybraný uchazeč splnil poslední podmínku pro aktivaci změnového mechanismu stanoveného ve VOP umožňujícího prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu. Vybraný uchazeč tedy u obviněného řádným způsobem (tj. v souladu se zadávacími podmínkami) uplatnil nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu.

176.     Na základě požadavků vybraného uchazeče uvedených v přípise ze dne 3. 6. 2013 by tedy lhůta pro uvedení stavby do provozu od data 17. 6. 2013 činila 31 měsíců a lhůta pro dokončení by od výše uvedeného data činila 46 měsíců, neboť právě tyto nároky, jak je již výše objasněno, vybraný uchazeč řádně uplatnil u obviněného, avšak dne 11. 6. 2013, kdy byl přípis ze dne 3. 6. 2013, kterým vybraný uchazeč uplatnil nároky na prodloužení obou výše citovaných lhůt, doručen obviněnému, byly stavební práce ze strany obviněného přerušeny. Tato skutečnost je doložena v hlavním stavebním deníku stavby v zápise ze dne 11. 6. 2013, ve kterém je uvedeno: „Na základě pověření zástupce správce stavby Ing. […OSOBNÍ ÚDAJ…] a v souladu s bodem 8.8 Obchodních podmínek staveb, PK vydávám zhotoviteli pokyn k přerušení veškerých stavebních prací na stavbě silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 3. etapa.“ Tímto zápisem tak došlo dne 11. 6. 2013 k přerušení stavebních prací, neboť z čl. 3 ZOP vyplývá, že čl. 3.3 VOP se doplňuje následovně: „Písemné vydání pokynu, jeho potvrzení nebo odmítnutí je možno provést zápisem do stavebního deníku.“

177.     Obviněný tak ode dne 11. 6. 2013 neumožnil vybranému uchazeči plynulé provádění stavebních prací, a tím nároky vybraného uchazeče nemohly být považovány za konečné, což Úřad vyvodil gramatickým výkladem podmínky uvedené vybraným uchazečem v přípise ze dne 3. 6. 2013, kdy uvedl: „Uvedené nároky na prodloužení lhůt je možno považovat za konečné za předpokladu, že objednatel řádným a včasným plněním vlastních smluvních povinností umožní zhotoviteli plynulé provádění stavebních prací.“ S ohledem na výše uvedené tak lze uvést, že k modifikaci nároků vybraného uchazeče na prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu, které byly vymezeny v přípise ze dne 3. 6. 2013, a zároveň k vyhovění těmto již modifikovaným nárokům vybraného uchazeče došlo na základě shody obou zúčastněných stran, a to na základě dodatku č. 2, který dne 25. 3. 2015 uzavřeli obviněný a vybraný uchazeč, a to tak, že lhůta pro uvedení stavby do provozu ode dne 1. 4. 2015 činila 27 měsíců a lhůta pro dokončení ode dne 1. 4. 2015 činila 42 měsíců (viz bod 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

178.     Z výše uvedeného tak vyplývá, že vybraný uchazeč u obviněného řádným způsobem (tj. v souladu se zadávacími podmínkami) uplatnil nárok na prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu, přičemž změnový mechanismus umožňující prodloužení lhůty pro dokončení, resp. lhůty pro uvedení stavby do provozu, byl vyhrazen obviněným v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl. 8.4 VOP, čl. 16.1 VOP a čl. 20.1 VOP (viz bod 133. – 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k tomu uvádí, že ze zákona sice výslovně nevyplývá, že by si zadavatel v zadávací dokumentaci mohl vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, avšak rovněž ze zákona nevyplývá, že by tak zadavatel nesměl učinit, jestliže při tom dodrží zásady uvedené v § 6 zákona. Úřad k danému sděluje, že postup obviněného spočívající ve vymezení změnového mechanismu umožňujícího prodloužení lhůty pro dokončení, resp. lhůty pro uvedení stavby do provozu, v zadávacích podmínkách nelze považovat za rozporný se zákonem.

179.     Úřad tedy konstatuje, že jestliže si zadavatel již v zadávacích podmínkách (zadávací dokumentaci) vyhradil určitý mechanismus, kterým může být provedena změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, v posuzovaném případě je tímto závazkem myšlena lhůta pro dokončení a lhůta pro uvedení stavby do provozu, které byly vymezeny v souhrnu smluvních dohod (smlouvě o dílo) na předmětnou veřejnou zakázku (viz bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a následně došlo ze strany vybraného uchazeče v souladu se zadávacími podmínkami k aktivaci tohoto změnového mechanismu, a to tak, že žádal prodloužení lhůty pro dokončení a lhůty pro uvedení stavby do provozu, kdy výsledkem dané aktivace změnového mechanismu bylo dne 25. 3. 2015 uzavření dodatku č. 2 mezi obviněným a vybraným uchazečem, v jehož rámci bylo dohodnuto, že lhůta pro uvedení stavby do provozu ode dne 1. 4. 2015 činí 27 měsíců a lhůta pro dokončení ode dne 1. 4. 2015 činí 42 měsíců, nelze tvrdit, že by zadavatel umožnil podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem, jelikož postupoval v souladu s uzavřenou smlouvou, nelze tedy ani konstatovat, že by obviněný postupoval v rozporu se zákonem.

180.     V návaznosti na výše uvedené tak Úřad v šetřeném případě neshledal, že by obviněný postupoval v rozporu se zákonem, v důsledku čehož tedy nemůže být ani shledáno, že byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

181.     S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy