číslo jednací: S0189/2019/VZ-12780/2019/522/NRi

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

• hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka služební a taktické obuvi po potřeby Městské policie hl. města Prahy“ v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 30. 3. 2016 odesláním „Výzvy k jednání k veřejné zakázce zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ č. j.: MPPH 42459/2016 z téhož dne,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz

 

I.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, žev rozporu s ustanovením § 219 odst. 1 citovaného zákona neuveřejnilna profilu zadavatele „Kupní smlouvu č. 704/16“ uzavřenou dne 20. 4. 2016 s vybraným dodavatelem – Prabos plus a.s., IČO 26272857, se sídlem Komenského 9, 763 21 Slavičín, na veřejnou zakázku „Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. města Prahy“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 30. 3. 2016 odesláním „Výzvy k jednání k veřejné zakázce zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ č. j. MPPH 42459/2016 z téhož dne, do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 5. 5. 2016, ale učinil tak až dne 14. 3. 2017.

 

II.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávuzadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. města Prahy“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 30. 3. 2016 odesláním „Výzvy k jednání k veřejné zakázce zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ č. j. MPPH 42459/2016 z téhož dne, nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 20. 4. 2016 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem Prabos plus a.s., IČO 26272857, se sídlem Komenského 9, 763 21 Slavičín, tedy nejpozději do 1. 6. 2016, ale učinil tak až dne 20. 8. 2018.

 

III.

Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 citovaného zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení naveřejnou zakázku „Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. města Prahy“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění zahájeném dne 30. 3. 2016 odesláním „Výzvy k jednání k veřejné zakázce zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ č. j. MPPH 42459/2016 z téhož dne, do 30  dnů od uzavření smlouvy, která byla s vybraným dodavatelem – Prabos plus a.s., IČO 26272857, se sídlem Komenského 9, 763 21 Slavičín – uzavřena dne 20. 4. 2016, tedy nejpozději do 20. 5. 2016, přičemž oznámení o zadání veřejné zakázky nebylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek ani do vydání tohoto příkazu.

 

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ukládá

pokuta ve výši 17 500 Kč (sedmnáct tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – hlavní město Praha, Městská policie hl. m. Prahy, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je jakožto územní samosprávný celek veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů[1] (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“ nebo „ZVZ“)[2], zahájil podle ZVZ dne 30. 3. 2016 odesláním „Výzvy k jednání k veřejné zakázce zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ č. j. MPPH 42459/2016 z téhož dne (dále jen „výzva“) jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. města Prahy“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). Výzva byla odeslána jednomu dodavateli – společnosti Prabos plus a.s., IČO 26272857, se sídlem Komenského 9, 763 21 Slavičín (dále jen „vybraný dodavatel“ nebo také „dodavatel“).

2.             Předmětem veřejné zakázky specifikovaným ve výzvě je „dodávka obuvi – služební a taktická vhodná pro výkon práce strážníka městské policie (…)“. Přílohou výzvy je Specifikace předmětu plnění, ve které jsou vymezeny tři požadované typy obuvi.

3.             Ve výzvě je dále uvedeno, že obviněný vybraného dodavatele „dle § 34 odst. 1 ZVZ[] vyzývá k jednání.“. Obviněný ve výzvě také odůvodňuje použití jednacího řízení bez uveřejnění, uvádí návrhy termínů jednání, způsob a zásady jednání, lhůtu a místo pro podání nabídek, sděluje, že nepožaduje prokázání splnění kvalifikace a že nebude provádět hodnocení.

4.             Ze Zápisu z jednání k veřejné zakázce ze dne 6. 4. 2016 vyplývá, že tohoto dne proběhlo jednání mezi zadavatelem a dodavatelem, na základě kterého podal dodavatel dne 12. 4. 2016 nabídku.

5.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle dokumentace o veřejné zakázce (konkrétně pak dle dokumentu nadepsaného „Způsob stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky“ ze dne 11. 4. 2016) činí 1.876.060,- Kč bez DPH a byla obviněným stanovena „na základě průzkumu trhu s obdobnými produkty a dále na jednáních s oslovenou firmou v rámci jednacího řízení bez uveřejnění.“.

6.             Dne 20. 4. 2016 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Kupní smlouvu č. 704/16 (dále jen „kupní smlouva“ nebo „smlouva“). Ze čl. III. „Cenové ujednání a platební podmínky“ kupní smlouvy vyplývá, že cena za předmět plnění činí 1 876 060,- Kč bez DPH.

7.             Obviněný písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku na svém profilu zadavatele zrušeném dne 30. 9. 2016, který je dostupný na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilMhmp (dále jen „zrušený profil zadavatele“), neuveřejnil. Obviněný uveřejnil písemnou zprávu zadavatele č. j. MPPH 121798/2018 ze dne 17. 8. 2018 (dále jen „písemná zpráva zadavatele“) na svém profilu zadavatele platném od 1. 10. 2016, který je dostupný na adrese https://www.tenderarena.cz/profily/HlavniMestoPraha (dále jen „profil zadavatele“ nebo „platný profil zadavatele“), dne 20. 8. 2018.

II.             POSTUP ÚŘADU

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo také „ZZVZ“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, přistoupil z moci úřední k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

9.             Přípisem č. j. ÚOHS-P460/2018/VZ-34865/2018/522/NRi ze dne 28. 11. 2018 Úřad vyzval zadavatele k zaslání dokumentace pořízené v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky a rovněž o písemné vyjádření mimo jiné k následujícím otázkám:

a.             Uveřejnil zadavatel na svém profilu smlouvu na veřejnou zakázku v zákonném termínu?

b.             Vyhotovil zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení a odeslal je k uveřejnění do 15 dnů od uzavření smlouvy?

10.         Dne 6. 12. 2018 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele č. j. MPPH 190274/2018 ze dne 5. 12. 2018 (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 5. 12. 2018“) spolu s částí dokumentace o veřejné zakázce. Téhož dne byla Úřadu doručena v listinné podobě dokumentace o veřejné zakázce a rovněž byla Úřadu doručena prostřednictvím datové zprávy e-mailová komunikace zadavatele.

Vyjádření obviněného ze dne 5. 12. 2018

11.         Obviněný v úvodu svého vyjádření uvádí, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána podle ZVZ, od 1. 10. 2016 však nabyl účinnosti zákon o zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti dodává, že s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se trest ukládá a trestnost činu se posuzuje podle předpisu účinného v době spáchání přestupku, přičemž pozdějšího předpisu se užije v případě, že ustanovení pozdějšího předpisu jsou pro pachatele příznivější.

12.         K dotazu Úřadu, zda obviněný uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v zákonném termínu, uvedl obviněný následující: „Smlouva byla zveřejněna dne 2. 5. 2016 (doklad o zveřejnění je ve spise[3]) – tedy v zákonném termínu (smlouva uzavřena 20. 4. 2016)“.

13.         K dotazu Úřadu, zda obviněný vyhotovil a odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, uvedl obviněný obecně, že na zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění nelze plně aplikovat ustanovení § 81 a 83 ZVZ. K tomu dodává, že v případě šetřené veřejné zakázky se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, na niž rovněž nelze ZVZ plně aplikovat. Podotýká, že v době zadávání veřejné zakázky zastával ten názor, že „nebylo jasně nastaveno, zda pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku podle hodnoty malého rozsahu formou [jednacího řízení bez uveřejnění], má povinnost podle daného ustanovení o oznámení zadání veřejné zakázky do Věstníku [veřejných zakázek] aplikovat“. Obviněný tvrdí, že veškeré své povinnosti splnil vyvěšením smlouvy na profilu zadavatele. Za další argument, proč se zmiňovaná povinnost odeslat oznámení do Věstníku veřejných zakázek dle obviněného nevztahuje na jednací řízení bez uveřejnění, považuje tu skutečnost, že jednací řízení bez uveřejnění není zahájeno uveřejněním oznámení ve Věstníku veřejných zakázek či na profilu zadavatele, ale pouze odesláním výzvy.

Další postup Úřadu

14.         Úřad při svém přezkumu zjistil rozpor u data uveřejnění předmětné kupní smlouvy na profilu zadavatele. Obviněný k prokázání uveřejnění předmětné kupní smlouvy na svém profilu předložil jako součást dokumentace o veřejné zakázce vytištěný náhled webové stránky s adresou https://egordion.cz/dataGORDION3Mhmp/seznamPriloh.seam?c=soubor&cid=70, na níž se nachází položka „Přílohy zakázky Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“. Pod touto položkou je jediný soubor nazvaný „Prabos plus, a.s.“, s popisem „smlouva“, autor „mp22246“, vloženo „02. 05. 16. 10:39:03“. Úřad ověřil dne 11. 12. 2018 údaje na zrušeném (neaktivním) profilu zadavatele, a rovněž na profilu zadavatele platném od 1. 10. 2016, přičemž na obou uvedených profilech zadavatele je u souboru s názvem „Prabos plus, a.s.“ uvedeno datum uveřejnění „14. 3. 2017, 09:31:16“ a jako autor vložení je uveden „Michal Witosz“.

15.         Vzhledem k uvedenému zjištění požádal Úřad obviněného přípisem č. j. ÚOHS-P0460/2018/VZ-37510/2018/522/NRi ze dne 18. 12. 2018 (dále jen „žádost ze dne 18. 12. 2018“) o vysvětlení rozporu mezi datem uveřejnění kupní smlouvy tvrzeným obviněným (viz k tomu bod 12. odůvodnění tohoto příkazu) doloženým vytištěným náhledem webové stránky a datem uveřejnění kupní smlouvy uvedeným na zrušeném profilu zadavatele (tj. na profilu zadavatele, který byl aktivní v době zadávání veřejné zakázky).

16.         Dne 21. 12. 2018 obdržel Úřad vyjádření obviněného č. j. MPPH 20323/2018 z téhož dne k žádosti ze dne 18. 12. 2018. Obviněný ve vyjádření uvedl, že jím doložený vytištěný náhled webové stránky z již neaktivního (zrušeného) profilu na portálu egordion.cz byl pořízen v režimu, kdy byla přihlášena osoba s oprávněním ke spravování profilu, který se dle obviněného liší od rozhraní pro osobu nepřihlášenou. Zároveň uvádí, že ke zveřejnění smlouvy – dokumentu „Prabos plus, a.s.“ došlo dne 2. 5. 2016, neboť z vytištěného náhledu je zřejmé, že tohoto dne byl předmětný soubor vložen a „zároveň byly vybrány možnosti ‚platná verze‘ a ‚exp.‘ (export), čímž byly splněny parametry pro uveřejnění souboru.“. Dále obviněný uvádí, že nezná důvod, proč se nepřihlášenému uživateli (tedy i Úřadu) zobrazuje jako datum uveřejnění smlouvy 14. 3. 2017. Rovněž na svoji obranu uvádí, že v současné době je funkční jeho „nový“ profil na portálu tenderarena.cz (tj. platný profil zadavatele – pozn. Úřadu) a k původnímu profilu již nemá přístup, nemůže tedy poskytnout žádné další podklady a je nucen „vycházet z migrovaných dat na portálu ‚Tenderarena‘.“. Rovněž uvádí, že na platném profilu zadavatele na portálu tenderarena.cz je u dokumentu „Prabos plus, a.s.“ uvedeno datum 2. 5. 2016, což dokládá výtiskem náhledu webové stránky profilu zadavatele z elektronického nástroje Tender arena. Zde jsou na první stránce náhledu viditelné celkově 3 položky: „Písemná zpráva zadavatele“ s datem 20. 8. 2018, „Smlouva-Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy“ s datem 1. 2. 2018 a „Prabos plus, a.s.“ s datem 2. 5. 2016. Na druhé stránce náhledu nadepsané „Historie dokumentů na profilu zadavatele“ jsou 2 záznamy. První s datem 20. 5. 2018, čas 12:58:29, s označením úkonu – „Vyvěšení verze dokumentu na profilu zadavatele“, jako uživatel je uveden „mp23245“, jako ID předmětu záznamu „1251045“ a v položce podrobnosti je uvedeno: „Dokument s id 1067427 s názvem Písemná zpr[á]va zadavatele s id 1251046 s názvem 70416 písemná zpráva zadavatele pdf“. Druhý záznam je s datem 1. 2. 2018 a časem 13:27:55 s označením úkonu – „Vyvěšení verze dokumentu na profilu zadavatele“, jako uživatel je rovněž uveden „mp23245“, jako ID předmětu záznamu „1085443“ a v položce podrobnosti je uvedeno: „Dokument s id 963011 s názvem Smlouva – Dodávka služební a taktické obuvi pro potřeby Městské policie hl. m. Prahy verze s id 1085443 s názvem Prabos plus, a.s., Kupní smlouva č. 704-16 MPPH52344/2016 Ag SML-2016-02835pdf.“

17.         Jak již Úřad uvedl v bodě 14. odůvodnění tohoto příkazu, zjistil Úřad na platném profilu zadavatele, že k uveřejnění souboru „Prabos plus, a.s.“ došlo dne 14. 3. 2017. S ohledem na trvající rozpor v datu uveřejnění předmětné smlouvy na profilu zadavatele požádal Úřad přípisem č. j. ÚOHS-P460/2018/VZ-00567/2019/522/NRi ze dne 10. 1. 2019 společnost Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 (dále jen „provozovatel profilu“), která je provozovatelem elektronického nástroje Tender arena, který je aktuálně užíván obviněným jako profil zadavatele. Úřad se provozovatele profilu dotázal na to, zda je možné, že se dvěma různým subjektům zobrazují různá data uveřejnění totožného dokumentu na profilu zadavatele a také jej požádal sdělení, jaké datum, příp. čas uveřejnění eviduje u souboru s názvem „Prabos plus, a.s.“.

18.         Dne 16. 1. 2019 obdržel Úřad vyjádření provozovatele profilu ze dne 15. 1. 2019. Provozovatel profilu v něm uvádí, že není možné, aby se dvěma různým subjektům zobrazovalo u totožného dokumentu jiné datum uveřejnění. Uvedl rovněž, že k uveřejnění dokumentu s názvem „Prabos plus, a.s.“ došlo dne 14. 3. 2017 v 9:31:16. K podkladu doloženému obviněným (tj. k vytištěnému náhledu profilu zadavatele) provozovatel profilu uvádí, že se jedná o „prostředí elektronického nástroje z pohledu zadavatele (lze dovodit mj. z podrobnějšího levého menu a z uživatelského jména přihlášeného uživatele), kde se na rozdíl od veřejné části – profilu zadavatele, zobrazuje datum vložení dokumentu, bez ohledu na to, kdy byl tento skutečně uveřejněn.“. Dodává, že dne 2. 5. 2016 došlo pouze k vložení (nahrání) předmětného dokumentu, nikoliv však k jeho uveřejnění. Svá tvrzení doložil provozovatel profilu rovněž výtiskem náhledu profilu zadavatele (elektronický nástroj Tender arena), kde přihlášeným uživatelem je „admin“ a kde je u souboru s názvem „Prabos plus, a.s.“ uvedeno jako datum vyvěšení „14. 03. 2017 09:31:16“ a jako datum vytvoření den „02. 05. 2016 10:39:03“. Současně provozovatel profilu zadavatele doložil náhled na výpis z logu uveřejnění z původního elektronického nástroje eGORDION (neboť je rovněž jeho výrobcem a provozovatelem), z něhož proběhla migrace dat do elektronického nástroje (profilu zadavatele) současného, ze kterého rovněž vyplývá datum uveřejnění 14. 3. 2017 v 9:31:16. 

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

K vydání příkazu

19.         Po přezkoumání předložených dokumentů a dalších podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0189/2019/VZ, dospěl Úřad k závěru, že obviněný při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

20.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

21.         Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

22.         Vzhledem k posledně uvedeným ustanovením zákona o přestupcích a správního řádu a rovněž s ohledem na to, že má Úřad za to, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti, přistoupil Úřad k vydání tohoto příkazu.

Obecně k aplikaci právní úpravy v případech, kde přichází v úvahu více použitelných právních úprav

23.         Úřad předně k otázce výkladu použití pravidel zakotvených v ZVZ uvádí, že pokud si zadavatel před zahájením zadávacího řízení zvolí, že bude postupovat podle pravidel platných pro podlimitní veřejné zakázky, ačkoli nebyl vůbec povinen veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení podle ZVZ zadávat (zde zadavatel konkrétně zvolil jednací řízení bez uveřejnění, tj. dal nepochybně najevo svoji vůli nepostupovat mimo zadávací řízení upravené ZVZ ve smyslu výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 18 odst. 5 ZVZ), budou se na něj vztahovat v souladu s ust. § 26 odst. 5 věty druhé ZVZ zákonná ustanovení platná pro podlimitní veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění. Uvedené pravidlo přitom platí jak pro právní úpravu obsaženou v ZVZ, tak pro úpravu obsaženou v ZZVZ (k tomu srov. ust. § 4 odst. 4 ZZVZ).

24.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona se podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

25.         Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

26.         Úřad dále uvádí, že byť bylo předmětné zadávací řízení zahájeno (dne 30. 3. 2016 odesláním výzvy) a rovněž i ukončeno (dne 20. 4. 2016 uzavřením smlouvy) za účinnosti ZVZ a nyní účinný zákon v přechodných ustanoveních mj. stanoví, že v řízeních o přestupcích zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti zákona se postupuje podle ZVZ, týkají-li se zadávání veřejných zakázek podle ZVZ, je Úřad povinen v souladu s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny základních práv a svobod přihlédnout ve prospěch pachatele k pozdější příznivější právní úpravě, je-li taková, resp. musí alespoň zvážit, zda pozdější přijatá právní úprava příznivější není. Zmíněné ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty, resp. přestupky. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27. 10. 2004, č. j. 5 Afs  68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012 a č. j. 2 Afs 64/2012-48 ze dne 12. 4. 2013.S ohledem na právě uvedené proto Úřad ve vztahu ke každému ze spáchaných přestupků provede níže v odůvodnění tohoto příkazu toto posouzení.

27.         Na tomto místě Úřad dále pro úplnost a bližší vysvětlení konstatuje, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, a proto je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem o veřejných zakázkách a zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“, pozn. Úřadu). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je zahajováno ve věci podezření ze spáchání přestupků, je obviněný v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích právě jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání zadavatele, resp. obviněného).

K výroku I. tohoto příkazu

Právní úprava

28.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

29.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

30.         Podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

31.         Podle § 147a odst. 2 věty první ZVZ veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Podle § 147a odst. 2 věty čtvrté ZVZ povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 tis. Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) ZVZ,

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 tis. Kč bez DPH.

32.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

33.         Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

34.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.

Právní posouzení

35.         Úřad obecně uvádí, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků byla do ZVZ zakotvena tzv. transparentní novelou, tj. zákonem č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 4. 2012, přičemž povinnosti stanovené zadavatelům v § 147a ZVZ (nyní v § 219 zákona), vč. povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele kompletní znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, mají za cíl posílit princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek (v tomto případě prostřednictvím možnosti seznámení se ze strany široké veřejnosti s obsahem uzavřené smlouvy) a umožnit veřejný dohled nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Úřad dále uvádí, že pro naplnění požadavků § 147a odst. 1 a 2 ZVZ je pak nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (případně její změny či dodatků), jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (případně její změny či dodatků), dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a její uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud zadavatel veškeré uvedené podmínky nesplní, tak nedodrží povinnost stanovenou mu v § 147a odst. 2 v návaznosti na § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ.

36.         Jak je uvedeno výše, obviněný v šetřeném případě uzavřel dne 20. 4. 2016 kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem (k tomu srov. bod 6. odůvodnění tohoto příkazu). Ze smlouvy pak vyplývá, že cena předmětného plnění činí 1.876.060,- Kč bez DPH. S ohledem na posledně uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu k uveřejňovací povinnosti obviněného ohledně předmětné smlouvy nebylo možno aplikovat výjimku zakotvenou v § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ. Obviněný taktéž při uzavírání smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku nepostupoval dle žádné z výjimek z působnosti ZVZ uvedených v § 147a odst. 2 písm. b) ZVZ a šetřená veřejná zakázka také nebyla zadaná na základě rámcové smlouvy ani v dynamickém nákupním systému. Z uvedeného tak vyplývá, že se na obviněného nevztahuje žádná z výjimek z předmětné uveřejňovací povinnosti uvedených v § 147a odst. 2 ZVZ  a obviněný, jako veřejný zadavatel (viz k tomu bod 1. odůvodnění tohoto příkazu), byl tedy povinen předmětnou smlouvu v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ ve spojení s § 147a odst. 2 ZVZ uveřejnit na svém profilu do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 5. 5. 2016.

37.         Úřad na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že obviněný uveřejnil předmětnou kupní smlouvu na profilu zadavatele dne 14. 3. 2017, což vyplývá z údajů obsažených na zrušeném profilu zadavatele i na profilu zadavatele platném od 1. 10. 2016 (srov. bod 14. odůvodnění tohoto příkazu). Zjištěná informace (tj. datum uveřejnění předmětné kupní smlouvy na profilu zadavatele) byla Úřadu potvrzena rovněž provozovatelem profilu (k tomu srov. body 17. – 18. odůvodnění tohoto příkazu), který Úřadu doložil, že smlouva byla na původním (zrušeném) profilu zadavatele zveřejněna dne 14. 3. 2017 v 09:31:16 hodin a totožný údaj (datum a čas uveřejnění) je tudíž zobrazován i na platném profilu zadavatele.

38.         V šetřeném případě měl tedy obviněný kupní smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku ze dne 20. 4. 2016 uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději dne 5. 5. 2016, přičemž tak učinil až dne 14. 3. 2017. Vzhledem k uvedenému dospěl Úřad k závěru, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele předmětnou smlouvu v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření s vybraným dodavatelem, ale učinil tak až o více než 10 měsíců později. V šetřeném případě Úřad konstatuje, že obviněný tak naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách.

39.         Přestože Úřad shledal na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ, je Úřad povinen posoudit jakoukoli pozdější právní úpravu dle ZVZ (tj. znění případných novel) a rovněž dle ZZVZ a učinit v duchu zásady zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny závěr, zda nepředstavuje právní úpravu pro obviněného příznivější.

40.         V šetřeném případě tedy Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku dle zákona o veřejných zakázkách [§ 120 odst. 1 písm. b) v návaznosti na § 147a odst. 1 a 2] a zákona (§ 269 odst. 2 v návaznosti na § 219 odst. 1). K tomu Úřad uvádí, že dle ustanovení § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neuveřejní na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku dle § 219 odst. 1 zákona. Dle § 219 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. V případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému umožňuje § 219 odst. 1 zákona uveřejnění uzavřené smlouvy do 15 dnů od konce každého čtvrtletí (tato lhůta se v šetřeném případě neuplatní, neboť smlouvy nebyly zadávány na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému).

41.         V § 219 odst. 1 zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně na které zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, popř. dodatků a změn neuplatní. Ve výčtu smluv, na které se povinnost jejího uveřejnění na profilu zadavatele neuplatní, jsou mimo jiné také smlouvy, které byly uveřejněny podle jiného právního předpisu – § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Pokud tedy bude smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu, tj. zejména zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), účinného od 1. 7. 2016, není již zadavatel povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně podle zákona, neboť tím bude zároveň splněna uveřejňovací povinnost podle zákona, resp. bude tím naplněna výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. V souvislosti s výše uvedeným Úřad ověřil, zda obviněný neuveřejnil předmětnou smlouvu podle zákona o registru smluv, přičemž z informací uvedených v registru smluv je evidentní, že smlouva nebyla v tomto registru uveřejněna. Nadto k uzavření smlouvy došlo před nabytím účinnosti zákona o registru smluv. Žádné další výjimky dle § 219 odst. 1 zákona nelze v tomto případě aplikovat, neboť obviněný při uzavření smlouvy na veřejnou zakázku nepostupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, s § 30 písm. d) zákona ani v souladu s § 191 odst. 2 písm. e) zákona, rovněž obviněný není zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu a cena veřejné zakázky, jak již Úřad uvedl výše, přesáhla 500 000 Kč bez DPH.

42.         Na základě výše uvedeného je dle Úřadu zjevné, že jednání obviněného je trestné podle obou právních úprav, tj. obviněný měl povinnost jak s ohledem na znění § 147a odst. 1 a 2 ZVZ, tak i s ohledem na § 219 odst. 1 zákona uveřejnit na profilu zadavatele úplné znění smlouvy na veřejnou zakázku včetně všech dodatků, a to shodně do 15 dnů od jejího uzavření.

43.         Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě u přestupku dle zákona o veřejných zakázkách [§ 120 odst. 2 písm. b)] a zákona [§ 269 odst. 3 písm. a)], z čehož je evidentní, že ustanovení o pokutě je podle zákona pro obviněného příznivější, neboť dle zákona o veřejných zakázkách se za přestupek podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných zakázkách ukládá pokuta do 20.000.000,- Kč, přičemž dle zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 ukládá pokuta „pouze“ do 1.000.000,- Kč. Úřad tedy akcentuje, že zákon v tomto ohledu s daným přestupkem spojuje podstatně nižší horní sazbu pokuty. Úřad tedy srovnáním maximální možné výše sankce podle zákona o veřejných zakázkách a zákona za obviněným spáchaný přestupek zjistil, že právní úprava obsažená v zákoně je, co do trestu, pro obviněného příznivější. S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit souladnost postupu obviněného v kontextu nové právní úpravy obsažené v § 219 odst. 1 zákona, potažmo v § 269 zákona, neboť trestnost konkrétního činu (přestupku) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného při rozhodování o tomto činu (přestupku), a je tedy nutno aplikovat příznivější normu jako celek. S ohledem na shora popsané tedy Úřad při rozhodování věci aplikoval „nový“ zákon.

44.         Vycházeje z výše uvedeného Úřad ve věci uvádí, že z ustanovení § 219 odst. 1 zákona zřetelně vyplývá povinnost obviněného uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Obviněný tak byl povinen uveřejnit na profilu zadavatele předmětnou kupní smlouvu na veřejnou zakázku nejpozději do dne 5. 5. 2016. Úřad dále konstatuje, že obviněný kupní smlouvu na profilech zadavatele uveřejnil až dne 14. 3. 2017. Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku včetně všech jejích dodatků do 15 dnů od jejich uzavření na profilu zadavatele, když předmětnou kupní smlouvu na profilu zadavatele neuveřejnil v zákonem stanovené lhůtě.

45.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, tím, že v rozporu s ustanovením § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou dne 20. 4. 2016 s vybraným dodavatelem do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 5. 5. 2016, ale učinil tak až dne 14. 3. 2017. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

Právní úprava

46.         Podle § 85 odst. 1 ZVZ zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

47.         Podle § 85 odst. 4 ZVZ písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

48.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

49.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) ZVZ.

50.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

51.         Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

52.         Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

53.         Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

54.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

55.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

Právní posouzení

56.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že ZVZ i zákon ukládá zadavateli povinnost vyhotovit o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, přičemž tato povinnost se vztahuje i na ty případy, kdy bylo zadávací řízení zrušeno. Účelem takovéto povinnosti je přitom zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, identifikace všech dodavatelů (včetně dodavatele vybraného), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají. Povinnost uveřejnit písemnou zprávu byla zakotvena, obdobně jako i v případě smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, až transparentní novelou, přičemž do nabytí účinnosti této novely zákona byl zadavatel povinen tuto zprávu pouze vyhotovit a zaslat ji na vyžádání Evropské komisi či Úřadu. I zde je tak zřejmý úmysl zákonodárce dát široké veřejnosti možnost se seznámit s co možná nejvíce informacemi o průběhu a výsledku zadávacího řízení.

57.         Úřad i v případě přestupku řešeného ve výroku II. tohoto příkazu přistoupil k posouzení zákonných úprav v návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (více k tomu body 24. - 26. odůvodnění tohoto příkazu).

58.         V daném případě je zřejmé, že obdobně, jako tomu je podle § 217 odst. 5 zákona, byl obviněný i s odkazem na ustanovení § 85 odst. 4 tehdy účinného ZVZ ve vztahu k předmětné veřejné zakázce vázán povinností uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu zadavatele. Ustanovení § 217 odst. 5 ZZVZ však obsahuje příznivější právní úpravu v tom, že zadavatelé již nejsou povinni na svém profilu zadavatele uveřejnit písemnou zprávu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, ale až do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Nová právní úprava tedy počítá s delší lhůtou pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele.

59.         Je rovněž zřejmé, že ačkoliv je dle obou právních předpisů neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě správním deliktem, resp. přestupkem [srov. § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 269 odst. 1 písm. e) zákona], zákon v ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) stanoví podstatně nižší horní sazbu pokuty za spáchání přestupku spočívajícího v neuveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě, než jakou stanoví ZVZ v ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) (viz k tomu výše bod 55. a bod 49. odůvodnění tohoto příkazu). S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit souladnost postupu zadavatele v kontextu nové právní úpravy obsažené v § 217 odst. 5 zákona, potažmo v § 269 zákona (blíže viz body 24. až 26. odůvodnění tohoto příkazu).

60.         Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele [na rozdíl od správního deliktu zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku.

61.         Úřad uvádí, že ačkoliv obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku dne 20. 4. 2016 a dle § 85 odst. 4 ZVZ byl povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 5. 5. 2016 (přičemž při aplikaci příznivější právní úpravy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, kdyby písemnou zprávu zadavatele na svém profilu uveřejnil do 30 pracovních dnů od uzavření předmětné smlouvy, tj. nejpozději do 1. 6. 2016), z profilů zadavatele nicméně vyplývá, že obviněný na zrušeném profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele vůbec neuveřejnil a uveřejnil ji teprve na (platném) profilu zadavatele dne 20. 8. 2018, tedy až po uplynutí zákonné lhůty, přičemž datována je až dnem 17. 8. 2018 (k tomu srov. bod 7. odůvodnění tohoto příkazu).

62.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 ZZVZ neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 20. 4. 2016 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem, tedy nejpozději dne 1. 6. 2016, ale učinil tak až dne 20. 8. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu

Právní úprava

63.         Podle § 83 odst. 1 věty první ZVZ je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

64.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

65.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ uloží pokuta do 20 000 000 Kč.

66.         Podle § 146 odst. 1 písm. a) ZVZ, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 ZVZ, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy. Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

67.         Podle § 146 odst. 3 ZVZ použije pro uveřejnění vyhlášení zadavatel formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem. Ministerstvo zveřejní formuláře v datovém formátu umožňujícím jejich zaslání datovou schránkou a jejich automatizované zpracování na portálu veřejné správy. V případě předběžného oznámení a pravidelného předběžného oznámení uvede zadavatel ve vyhlášení pouze ty údaje, které jsou mu známy v okamžiku odeslání vyhlášení k uveřejnění.

68.         Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

69.         Podle § 212 odst. 1 zákona zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

70.         Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.

71.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

72.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona za přestupek se uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

73.         Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel uzavřel dne 20. 4. 2016 smlouvu s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku (k tomu srov. bod 6. odůvodnění tohoto příkazu).

74.         Předložená dokumentace o veřejné zakázce neobsahovala oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 83 odst. 1 ZVZ ani doklad prokazující jeho odeslání k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.

Právní posouzení

75.         Úřad v obecné rovině uvádí, že ZVZ i zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nevíce informací o jeho průběhu i výsledku, což je podmíněno mj. ZVZ (i zákonem) definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mj. za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování jsou taktéž využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informace o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených ZVZ/zákonem a na místech zákonem (ZVZ) předvídaných. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností přestupkem, za který zadavateli hrozí postih.

76.         Každý zadavatel má podle ZVZ (i zákona) mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. V případě ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky je zadavatel v případě jednacího řízení bez uveřejnění dle ZVZ povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

77.         Pro naplnění požadavků § 83 odst. 1 věty první ZVZ je tak v případě podlimitní veřejné zakázky nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek – jednak podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy. Pokud tedy zadavatel nesplní uvedené podmínky, nedodrží tak povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 ZVZ. Obdobné vyplývá v případě ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku i z ustanovení § 126 zákona, podle něhož je také vázán povinnosti odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Ustanovení § 126 zákona však obsahuje příznivější právní úpravu v tom, že zadavatel je povinen toto oznámení odeslat k uveřejnění do 30 dnů od uzavření smlouvy.

78.         Ačkoliv je dle obou právních předpisů neodeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení, resp. o zadání veřejné zakázky k uveřejnění v zákonné lhůtě správním deliktem, resp. přestupkem [srov. § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 269 odst. 1 písm. a) zákona], zákon v ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona stanoví podstatně nižší horní sazbu pokuty za spáchání přestupku dle § 269 odst. 1 zákona, tedy i přestupku spočívajícího v neodeslání oznámení o zadání zakázky k uveřejnění smlouvy podle § 212 tohoto zákona v zákonné lhůtě. S ohledem na příznivější právní úpravu je proto nutné posoudit souladnost postupu obviněného v kontextu nové právní úpravy (blíže k tomu body 24. - 26. odůvodnění tohoto příkazu).

79.         Dne 20. 4. 2016 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem v šetřeném zadávacím řízení kupní smlouvu. Obviněný tak byl dle § 126 zákona povinen do 30 dnů od uzavření výše uvedené smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, tj. byl povinen tak učinit do dne 20. 5. 2016.

80.         Úřad na základě jím provedeného šetření zjistil, že ve Věstníku veřejných zakázek se nenachází oznámení o výsledku šetřeného zadávacího řízení, přičemž obviněný neučinil ve vztahu k předmětné veřejné zakázce žádná oznámení do Úředního věstníku Evropské unie. Oznámení o výsledku zadávacího řízení ani doklad prokazující jeho odeslání k uveřejnění pak neobsahovala ani dokumentace o veřejné zakázce předložená obviněným (viz k tomu bod 74. odůvodnění rozhodnutí tohoto příkazu). Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanovené v § 126 zákona.

81.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 126 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku do 30 dnů od uzavření smlouvy, která byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 20. 4. 2016, tedy nejpozději do 20. 5. 2016, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku nebylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek ani do vydání tohoto příkazu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. tohoto příkazu

82.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť, jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

83.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda ve vztahu k některému ze spáchaných přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto příkazu nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele, a to (ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod) podle všech v úvahu připadajících právních úprav.

84.         Podle § 121 odst. 3 ZVZ (ve znění účinném od 6. 3. 2015, tj. zákona účinného v době spáchání všech přestupků) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Totožně upravoval dobu, ve které dochází k zániku odpovědnosti za přestupek, od 1. 10. 2016 do 30. 6. 2017 i § 270 odst. 3 zákona. Podle § 270 odst. 5 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017, tj. v době vydání tohoto příkazu, činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

85.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

86.         V návaznosti na výše citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 ZVZ. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupků popsaných ve výrocích I. – III. tohoto příkazu dozvěděl z úřední činnosti dne 13. 11. 2018, přičemž správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno doručením tohoto příkazu. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění kupní smlouvy na veřejnou zakázku, tj. dne 6. 5. 2016. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele, tj. dne 2. 6. 2016. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta stanovená k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 21. 5. 2016. Z právě uvedeného plyne, že v šetřeném případě ve vztahu k přestupkům uvedeným ve výrocích I. – III. tohoto příkazu byla zachována subjektivní i objektivní lhůta dle § 121 odst. 3 ZVZ. Obdobně neuplynula ani objektivní promlčecí doba dle zákona, která činí 5 let. Žádná z pozdějších právních úprav – o jejíž aplikaci by bylo možno uvažovat s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních a práv svobod – není pro obviněného příznivější v tom smyslu, že by jeho odpovědnost za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto příkazu zanikla. Úřad konstatuje, že byly zachovány lhůty dle ZVZ, jakož i dle zákona, a odpovědnost obviněného za přestupky uvedené ve výrocích I. – III. tohoto příkazu nezanikla.

87.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů (přestupků) týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007).

88.         Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

89.         V souladu  s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu. 

90.         Za přestupek dle § 269 odst. 2 zákona uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Za přestupky dle § 269 odst. 1 písm. a) a dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona uvedené ve výrocích II. a III. tohoto příkazu lze podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona uložit pokutu do 200 000 Kč.

91.         Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě lze za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uložit nejvyšší pokutu, a z tohoto důvodu považuje Úřad tento přestupek za nejpřísněji trestný. Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku konstatovaného ve výroku I. tohoto příkazu. K přestupkům uvedeným ve zbývajících výrocích tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

92.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

93.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

94.         Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

95.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

96.         Za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona Úřad považuje postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven.

97.         Zákon jednoznačně stanoví v § 219 odst. 1 zákona povinnost uveřejnit uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele, a to ve lhůtě 15 dní ode dne jejího uzavření.

98.         Z hlediska závažnosti je možno neuveřejnění nebo pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností, neboť uzavřenou smlouvu lze z pohledu veřejnosti (a jejího legitimního zájmu na kontrole vydávání veřejných prostředků) pokládat za vůbec nejrelevantnější dokument celého zadávacího řízení. Je to právě smlouva na plnění veřejné zakázky, na základě které bude veřejná zakázka plněna a veřejné prostředky na základě ní vynakládány. Zadavatel pozdním uveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku omezil možnost veřejnosti dozvědět se základní údaje o tom, za jakých obchodních podmínek mají být veřejné prostředky vynakládány, a současně omezil možnost získat informace, na základě kterých by bylo možné se domáhat provedení kontrolní činnosti ze strany kompetentních orgánů státní správy. Došlo tak k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, tedy k omezení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.

99.         Z hlediska následků spáchání přestupku nelze přehlížet tu skutečnost, že obviněný v šetřeném případě svoji povinnost splnil až s velkým časovým odstupem, neboť uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku na svém profilu uveřejnil až dne 14. 3. 2017, a prodlení s uveřejněním předmětné smlouvy tak trvalo více než 10 měsíců.

100.     Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil spáchání dalších dvou přestupků, a to přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kdy obviněný neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, ale učinil tak o více než dva roky později (viz přestupek konstatovaný ve výroku II. tohoto příkazu) a dále podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kdy obviněný neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy, resp. neučinil tak dosud (viz přestupek konstatovaný ve výroku III. tohoto příkazu). Postupem obviněného tak bylo znemožněno, aby měla široká veřejnost k dispozici souhrn nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávacího řízení.

101.     Při určení výše pokuty přihlédl Úřad k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku podle § 269 odst. 2 zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou v tom smyslu, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků veřejné zakázky. S ohledem na zmíněné je pak třeba v rámci posouzení závažnosti spáchaného přestupku zohlednit, že narušení možnosti veřejné kontroly u předmětné veřejné zakázky, jejíž cena činí dle kupní smlouvy 1 876 060,- Kč bez DPH, nepředstavuje zásah nejvyšší intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem. Lze tedy konstatovat, že se jedná z hlediska stupně závažnosti o méně závažný přestupek.

102.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu pokutu ve výši 17.500,- Kč, která odpovídá povaze a závažnosti spáchaného přestupku a všem dále hodnoceným skutečnostem a kterou Úřad považuje za dostačující.

103.     Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 62 Af 123/2013 zohlednil rovněž dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dne 6. 5. 2016, přičemž správní řízení je zahájeno doručením tohoto příkazu. V souvislosti s výše uvedeným Úřad zohlednil ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty.

104.     Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného návrhu rozpočtu na rok 2019, dostupného na webových stránkách obviněného http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rozpocet/rozpocet_na_rok_2019/schvaleny_rozpocet_vlastniho_hlavniho.html, Úřad zjistil, že obviněný má v roce 2019 hospodařit s rozpočtovými příjmy přesahujícími 59 mld. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty naprosto nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými zadavatel hospodaří.

105.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

106.     Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

107.     Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

108.     Pokuta uložená ve výroku IV. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

 

Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

hlavní město Praha, Městská policie hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha – Staré Město

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy