číslo jednací: R0063/2019/VZ-14342/2019/323/MBr

 

V řízení o rozkladu ze dne 11. 4. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, který podal navrhovatel –

• VARS BRNO a. s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, Žabovřesky, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16. 7. 2018 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0444/2018/VZ-08836/2019/521/JRo ze dne 27. 3. 2019, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 29. 10. 2018 na návrh výše označeného navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 7. 11. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě“ zadávané v otevřeném řízení,  jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-026381, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 9. 2018, 20. 9. 2018 a 24. 9. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-338098, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 174-394555, dne 20. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 181-410047 a dne 25. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 184-416234,

jsem podle § 152 odst. 5 ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 257 písm. g) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0444/2018/VZ-08836/2019/521/JRo ze dne 27. 3. 2019

 

r u š í m

a správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – VARS BRNO a. s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, Žabovřesky, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 29. 10. 2018 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno, – ze dne 29. 10. 2018, vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 7. 11. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě“v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2018 a uveřejněno  ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-026381, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 9. 2018, 20. 9. 2018 a 24. 9. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-338098, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 174-394555, dne 20. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 181-410047 a dne 25. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 184-416234,

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 29. 10. 2018 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – VARS BRNO a. s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, Žabovřesky, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16. 7. 2018 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno, (dále jen „navrhovatel“) –na zahájení správního řízení (dále jen „návrh“) ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 7. 11. 2018 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 7. 2018 a uveřejněno  ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 8. 2018 pod ev. č. Z2018-026381, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 9. 2018, 20. 9. 2018 a 24. 9. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 3. 8. 2018 pod ev. č. 2018/S 148-338098, ve znění oprav uveřejněných dne 11. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 174-394555, dne 20. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 181-410047 a dne 25. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 184-416234 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 29. 10. 2018, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Rozhodnutím ze dne 21. 12. 2018, č. j. ÚOHS-S0444/2018/VZ-38261/2018/521/JRo, Úřad z moci úřední nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v předmětné veřejné zakázce (dále jen „předběžné opatření“).

4.             Dne 8. 4. 2019 Úřad obdržel zadavatelův návrh na zrušení předběžného opatření.

5.             Dne 11. 4. 2019 podal zadavatel informaci Úřadu o tom, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. h) zákona zrušil.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 27. 3. 2019 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0444/2018/VZ-08836/2019/521/JRo  (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7.             Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

8.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí se Úřad postupně v podrobnostech vyjádřil ke všem namítaným skutečnostem. Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že navrhovatel svým podaným návrhem brojí proti nezákonnému postupu zadavatele v zadávacím řízení. Nezákonný postup zadavatele navrhovatel pak spatřuje zejména v tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky týkající se požadavku na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů diskriminačně.

9.             Úřad po zhodnocení všech relevantních podkladů dospěl k závěru, že s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky, na současný stav dopravně-komunikační infrastruktury ve městě Ostravě a s přihlédnutím k odbornému stanovisku Dopravní fakulty ČVUT, neshledává předmětný požadavek zadavatele na prokázání splnění technické kvalifikace (nepřímo) diskriminačním, ani takovým, který by excesivně vybočoval z mezí přiměřenosti ve vztahu k předmětu veřejné zakázky či legitimních ekonomických úvah zadavatele.

10.         K námitce navrhovatele ohledně požadavku zadavatele na vybavení ústředny Úřad uvedl, že požadavek zadavatele v rámci vymezení technických podmínek předmětu plnění veřejné zakázky na vybavení dopravní ústředny otevřeným komunikačním protokolem OCIT-O V2.0 je z hlediska předmětu veřejné zakázky, kterým je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravně-komunikační infrastruktury, při potřebném zachování efektivity a funkčnosti stávajícího systému řízení dopravy a z hlediska zachování kompatibility (a to i do budoucna) s ostatními prvky dopravně-komunikační infrastruktury zadavatele (zejména s řadiči SSZ), objektivně odůvodněný. S ohledem na shora uvedené nelze na předmětnou technickou podmínku pohlížet jako na požadavek, který by limitně omezoval hospodářskou soutěž či vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a tudíž ji nelze pokládat za (nepřímo) diskriminační.

11.         K námitce navrhovatele, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky příliš široce Úřad uvedl, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, konkrétně se zásadou zákazu diskriminace, když šetřenou veřejnou zakázku zadával jako jednu veřejnou zakázku, neboť, jak je rozvedeno výše, jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky spolu úzce souvisí (tvoří jeden funkční celek), směřují ke stejnému cíli, jímž je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravně – komunikační infrastruktury vedoucí k zajištění moderního centrálního řízení dopravy, zvýšení kapacity, dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti, a Úřad tedy neshledal důvody, pro které by se rozdělení veřejné zakázky na části jevilo jako vhodné.

III.           Námitky rozkladu

12.         Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 28. 3. 2019. Dne 11. 4. 2019 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

13.         Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, nezákonné a zčásti nepřezkoumatelné, a proto jej v celém rozsahu napadá rozkladem. Navrhovatel se neztotožňuje s napadeným rozhodnutím a rozporuje zjištění, ke kterým Úřad dospěl. Navrhovatel trvá na tom, že zadávací podmínky byly stanoveny diskriminačně. Napadené rozhodnutí je tak v rozporu s právními předpisy, když Úřad nesprávně právně posoudil a nedostatečně odůvodnil závěr, že z odst. 1, 2, resp. z § 43 zákona vyplývá povinnost doručovat výhradně zástupci zadavatele, neboť se závěry Úřadu opírají o neexistující stav věci a zcela opomíjí argumentaci navrhovatele.

14.         Dle názoru navrhovatele Úřad provedl nesprávné právní posouzení, neboť z podkladů rozhodnutí učinil závěry o tom, že zkušenost dodavatele s paralelním připojením může vypovídat i o jeho schopnosti realizovat požadavek zadavatele na sériové (přímé) připojení, přestože tyto podklady takové závěry nijak neodůvodňují.

15.         Navrhovatel dále namítl, že Úřad provedl nesprávné právní posouzení, neboť nedokázal přesvědčivě odůvodnit nerozdělení veřejné zakázky na části a nesprávně na daný případ aplikoval rozhodovací praxi soudů i samotného Úřadu. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je tak v této části založeno na nesprávném právním posouzení a na nedostatku odůvodnění, jenž činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, a tudíž nezákonné.

Závěr rozkladu

16.         Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

17.         Dne 23. 4. 2019 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k předmětnému rozkladu. Zadavatel se plně ztotožňuje se zjištěními a závěry napadeného rozhodnutí a setrvává na svých předešlých tvrzeních.

18.         Současně zadavatel informoval Úřad o tom, že zadávací řízení bylo dne 11. 4. 2019 zrušeno, jak byl již Úřad vyrozuměn datovou zprávou dne 11. 4. 2019.

IV.          Řízení o rozkladu

19.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

20.         Zadavatel zaslal dne 11. 4. 2019 Úřadu dokument označený jako „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ve kterém informoval Úřad o tom, že přistoupil ke zrušení zadávacího řízení s ohledem na skutečnost, že nabídku v zadávacím řízení podal jen jeden účastník, přičemž zadavatel doposud nerozhodl o výběru dodavatele. V daném zadávacím řízení tak není zajištěna dostatečná soutěž o veřejnou zakázku. Dle zadavatele jsou tak naplněny zákonné důvody pro zrušení zadávacího řízení podle ust. § 127 odst. 2 písm. h) zákona.

Stanovisko předsedy Úřadu

21.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

22.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že nastala okolnost odůvodňující zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. g) zákona, dospěl jsem k závěru, že bez dalšího je třeba napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

23.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

24.         Podle ustanovení § 152 odst. 1 správního řádu lze proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, podat rozklad.

25.         Podle ustanovení § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu úprava odvolání, pokud takový postup nevylučuje povaha věci.

26.         Podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu má správní orgán povinnost bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a správní řízení zastavit, pokud nastane skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení ve věci.

27.         Z pohledu dalšího postupu v řízení je relevantní zejména oznámení zadavatele ze dne 11. 4. 2019, ve kterém informoval Úřad o tom, že dne 10. 4. 2019 zrušil zadávací řízení (dále jen „oznámení o zrušení ZŘ“).

28.         Právní úprava zastavení správního řízení ve vztahu k řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zakotvena v § 257 zákona, kde jednotlivá písmena představují taxativní výčet okolností, které podmiňují zastavení správního řízení.

29.         Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

30.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku pro nezákonně nastavené zadávací podmínky, které jsou v rozporu se základními zásadami zákona, zejména pak zásadou zákazu diskriminace a zásadou přiměřenosti.

31.         Z obsahu oznámení o zrušení ZŘ jsem zjistil, že rozhodnutím zadavatele došlo ke zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Zadavatel se rozhodl uplatnit postup podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Z uvedeného je zřejmé, že nastal důvod pro zastavení správního řízení předvídaný § 257 písm. g) zákona. Na tomto místě se jeví jako vhodné vyjádřit se ke smyslu a účelu citovaného ustanovení zákona.

32.         Ustanovení § 257 písm. g) zákona dopadá na situace, kdy pro zrušení zadávacího řízení není účelné pokračovat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Obdobný názor lze sledovat i v komentářové literatuře k citovanému ustanovení: „Pakliže zadavatel zrušil zadávací řízení, nemůže již v témže řízení dojít k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat v řízení o návrhu, jehož základní cíl, tj. zabránit zadavateli zadat veřejnou zakázku v rozporu se zákonem, již nemůže být naplněn. To ovšem nebrání podání návrhu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí zadavatele, jímž zadávací řízení zrušil.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1212).

33.         Závěru, že není dále účelné vést správní řízení, nasvědčuje rovněž skutečnost, že sám zadavatel učinil to, čeho se navrhovatel původně návrhem domáhal, tedy že sám vlastním rozhodnutím zrušil zadávací řízení, proti kterému navrhovatel brojil návrhem.

34.         O tom, že citované ustanovení má úzkou vazbu na účelnost vedení správního řízení, ostatně svědčí i skutečnost, že za dřívější právní úpravy (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) bylo v takovýchto případech postupováno dle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, který zakotvuje institut zastavení správního řízení pro zjevnou bezpředmětnost žádosti.

35.         Zjevná bezpředmětnost návrhu dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 94/2012 - 41 ze dne 21. 11. 2013 nastává v situaci, kdy rozhodnutím správního orgánu, a to ať kladným, nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele. Zjevnou bezpředmětností se zabýval též Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012 - 37 ze dne 26. 6. 2013, kdy konstatoval, že „[ž]ádost se stává bezpředmětnou, pokud by v průběhu zahájeného správního řízení nastala taková skutečnost, v jejímž důsledku by správní orgán nemohl vydat rozhodnutí, které by bylo způsobilé ovlivnit právní postavení žadatele.“

36.         Po zrušení zadávacího řízení na předmět plnění veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj.  zrušení zadávacího řízení pro nezákonně nastavené zadávací podmínky Úřadem a změny v právním postavení navrhovatele. Nebylo by tedy účelné dále pokračovat ve správním řízení ve věci návrhu o přezkoumání úkonů zadavatele, jehož základní cíl, tj. uložení nápravného opatření, již nemůže být naplněn.

37.         K výše uvedenému dodávám, že předseda Úřadu jako odvolací správní orgán rozhoduje na základě skutkového stavu v době vydání rozhodnutí o rozkladu, tedy je povinen novou skutečnost, spočívající ve zrušení zadávacího řízení při rozhodování, zohlednit. Tento postup je aprobován ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, který například v rozsudku č. j. 1 As 24/2011 – 79 ze dne 7. 4. 2011 uvedl: „Rozhodování správního orgánu podle skutkového stavu v době vydání rozhodnutí tedy vyplývá přímo z povahy správního řízení, které směřuje k vydání konstitutivního správního rozhodnutí. Teprve právní mocí takového rozhodnutí vzniká, mění se či zaniká právo a povinnost.“

38.         Vzhledem k tomu, že jsem zjistil existenci skutečnosti odůvodňující zastavení řízení, postupuji dle § 90 odst. 4 správního řádu. V souladu se zásadou procesní ekonomie jsem se nezabýval meritem věci, neboť napadené rozhodnutí bez dalšího ruším a řízení zastavuji. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co zadavatel zrušil zadávací řízení, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu. Danou problematikou se také zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 As 101/2014 – 76 ze dne 29. 5. 2015.

39.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

40.         Vzhledem k tomu, že ze spisového materiálu lze najisto postavit, že došlo ke zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele, a s ohledem na to, že je z obsahu tohoto správního spisu zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. g) zákona napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

42.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

 

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

1.             MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy