číslo jednací: S0096/2019/VZ-11414/2019/523/GHo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 6. 3. 2019 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný - Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, obviněným v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0464/2018 týkajícím se veřejné zakázky „Komplexní úklidové služby pro NEMJI“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-031283, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 176-399043

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 téhož zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0464/2018/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízenína veřejnou zakázku „Komplexní úklidové služby pro NEMJI“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 9. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-031283, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 176-399043, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele – MW-DIAS, a.s., IČO 25368907, se sídlem Stodolní 316/2, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky, ke kterému došlo dne 12. 11. 2018, tedy nejpozději do 22. 11. 2018, ale učinil tak až dne 29. 11. 2018, kdy prostřednictvím datové schránky zaslal protokol o otevírání nabídek ze dne 17. 10. 2018, plnou moc navrhovatele jako zmocnitele k účasti při otevírání nabídek ze dne 16. 10. 2018, plnou moc společnosti SaJ a.s., IČO 25643169, se sídlem Novodvorská 1062/12, 142 00 Praha – Lhotka jako zmocnitele k účasti při otevírání nabídek ze dne 16. 10. 2018 opatřené ověřovací doložkou o provedení konverze dokumentu vyhotoveného v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, a dále prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem doplnil dokumentaci o zadávacím řízení o e-mailovou komunikaci k žádosti účastníka zadávacího řízení o zaslání protokolu o otevírání nabídek ze dne 17. 10. 2018 a námitky proti postupu zadavatele ze dne 29. 10. 2018, a to v reakci na výzvu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže učiněnou usnesením č. j. ÚOHS-S0464/2018/VZ-34917/2018/523/GHo ze dne 27. 11. 2018.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 7 500 Kč (sedm tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, IČO 00090638, se sídlem Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil dne 11. 9. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Komplexní úklidové služby pro NEMJI“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 9. 2018 pod ev. č. Z2018-031283, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 9. 2018 pod ev. č. 2018/S 176-399043 (dále jen „veřejná zakázka“).

II.            POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

2.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 12. 11. 2018 návrh navrhovatele – MW-DIAS, a.s., IČO 25368907, se sídlem Stodolní 316/2, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů učiněných obviněným při zadávání předmětné veřejné zakázky.

3.             Dne 12. 11. 2018, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené Úřadem pod sp. zn. S0464/2018/VZ (dále jen „správní řízení“).

4.             Zahájení správního řízení Úřad jeho účastníkům oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0464/2018/VZ-33244/2018/523/GHo ze dne 13. 11. 2018, který byl obviněnému doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad obviněného upozornil, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

5.             Úřad dne 19. 11. 2018 od zadavatele obdržel do datové schránky vyjádření zadavatele ze dne 18. 11. 2018 k návrhu navrhovatele. Téhož dne obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení, zejména dokument „Zadávací dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce díl 1: podmínky a požadavky zadávacího řízení“ a „Zadávací dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce díl 2: kvalifikační dokumentace“. Dne 21. 11. 2018 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky od zadavatele další část dokumentace o zadávacím řízení.

6.             Úřad následně konstatoval, že část dokumentace o zadávacím řízení, kterou od zadavatele prostřednictvím datové schránky obdržel a která byla vyhotovena původně v listinné podobě, nebyla Úřadu doručena v originále, resp. nebyla opatřena ověřovací doložkou o provedení konverze dokumentu vyhotoveného v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ověřovací doložka“). Uvedenou část dokumentace o zadávacím řízení tedy Úřad od zadavatele obdržel pouze v prostých skenech, a zaslanou dokumentaci tedy Úřad nemohl považovat za úplnou, neboť nebyla ověřena shoda obsahu těchto dokumentů zákonem předvídanou formou. Konkrétně se jednalo o násl. dokumenty: protokol o otevírání nabídek ze dne 17. 10. 2018, plná moc navrhovatele jako zmocnitele ze dne 16. 10. 2018, plná moc společnosti SaJ a.s., IČO 25643169, se sídlem Novodvorská 1062/12, 142 00 Praha – Lhotka (dále jen jako „SaJ a.s.“) jako zmocnitele ze dne 16. 10. 2018.

7.             U části dokumentace o zadávacím řízení, kterou od zadavatele prostřednictvím datové schránky obdržel a která byla vyhotovena původně v elektronické podobě, konkrétně se jednalo o e-mailovou komunikaci k žádosti účastníka zadávacího řízení o zaslání protokolu o otevírání nabídek, Úřad konstatoval, že nebyla Úřadu doručena v originále, ale jako prostý sken těchto dokumentů. Úřad k tomu uvádí, že pokud je součástí dokumentace o zadávacím řízení e-mailová komunikace, je třeba ji rovněž zaslat elektronicky v originále. Originál e‑mailové komunikace lze zaslat Úřadu například jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

8.             Dále Úřad konstatoval, že disponuje pouze částí dokumentace o zadávacím řízení, jelikož Úřadu nebyly v rámci dokumentace o zadávacím řízení doručeny námitky navrhovatele proti postupu zadavatele ze dne 29. 10. 2018.

9.             Úřad proto usnesením č. j. ÚOHS-S0464/2018/VZ-34917/2018/523/GHo ze dne 27. 11. 2018 stanovil zadavateli dodatečnou pětidenní lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku v originále. Toto usnesení bylo zadavateli doručeno téhož dne.

10.         Zadavatel ve smyslu uvedeného usnesení zaslal Úřadu prostřednictvím datové schránky dne 29. 11. 2018 protokol o otevírání nabídek ze dne 17. 10. 2018, plnou moc navrhovatele jako zmocnitele k účasti při otevírání nabídek ze dne 16. 10. 2018 a plnou moc společnosti SaJ a.s. jako zmocnitele k účasti při otevírání nabídek ze dne 16. 10. 2018, přičemž tyto dokumenty byly opatřeny ověřovací doložkou.

11.         Prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem doplnil dne 29. 11. 2018 zadavatel Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení o e-mailovou komunikaci k žádosti účastníka zadávacího řízení o zaslání protokolu o otevírání nabídek a námitky navrhovatele proti postupu zadavatele ze dne 29. 10. 2018.

12.         Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“) a podle § 150 odst. 1 správního řádu, řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

III.         PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

13.         Úřad vydal dne 6. 3. 2019 příkaz č. j. ÚOHS-S0096/2019/VZ-06802/2019/523/GHo, který byl obviněnému doručen téhož dne (dále jen „příkaz“). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

14.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

15.         Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 13. 3. 2019 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0096/2019/VZ-07622/2019/523/GHo ze dne 15. 3. 2019 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0096/2019/VZ-09490/2019/523/GHo ze dne 3. 4. 2019 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě určené citovaným usnesením Úřadu ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Odpor obviněného ze dne 13. 3. 2019

18.         Obviněný v odporu uvádí, že povinnost danou zákonem spočívající v zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli splnil, a nemohl tedy naplnit skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

19.         Obviněný dále uvádí, že poslední den lhůty ve smyslu § 252 odst. 1 zákona připadl na 23. 11. 2018 (nikoliv na 22. 11. 2018, jak je tvrzeno Úřadem) a obviněný měl povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději dne 23. 11. 2018.

20.         Obviněný dále cituje ustanovení § 263 odst. 4 zákona a uvádí, že toto ‚ustanovení představuje zvláštní skutkovou podstatu pro uložení opatření k nápravě, a to „nespolupráci“ ze strany zadavatele, tedy pokud zadavatel nedoručí Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v zákonných lhůtách, anebo v dodatečné lhůtě, kterou mu ÚOHS stanoví. ÚOHS je povinen v takovém případě stanovit lhůtu vždy a lhůta je „pětidenní“.’. Obviněný k tomu dodává, že lhůta mu byla zachována a dokumentaci dodal v zákonem stanovené dodatečně poskytnuté lhůtě. Obviněný dále uvádí, že do doby než obviněný obdrží usnesení Úřadu, netuší, že má něco doplnit, dodat atd., právě k tomu je stanovena dodatečná lhůta k nápravě, která musí logicky běžet od doručení usnesení.

21.         Obviněný nesouhlasí se sankcí a namítá, že „s ohledem na charakter řízení, kdy námitky neúspěšného uchazeče byly podávány zcela účelově a také po splnění účelu vzaty zpět[[1]], s ohledem na to, že např. námitky navrhovatele měl ÚOHS k dispozici v originále od samého počátku řízení, se jeví jakákoli sankce formalistická.“.

22.         Obviněný dále namítá, že při rozhodování o sankci a její výši „by měly být brány všechny souvislosti celé věci, a to i v případě, že pokuta je na samé spodní hranici možné sankce.“.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

23.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, odporu obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

 

Relevantní ustanovení zákona

24.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

25.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

26.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

27.         Podle § 252 odst. 2 věty první zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku.

28.         Podle § 263 odst. 4 zákona nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

29.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

30.         V § 252 odst. 1 zákona je zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Nezaslání dokumentace o zadávacím řízení v uvedené lhůtě Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností a může případně posouzení skutečností uváděných v návrhu, resp. meritorní rozhodnutí o návrhu zcela znemožnit. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je nezbytným předpokladem pro rozhodnutí ve věci, přičemž správním řádem obecně je kladen důraz na co možná nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci (viz § 71 správního řádu). Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů (dokumentace o zadávacím řízení) zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách.

31.         Vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu Úřadu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno, bez dalšího, jako přestupek v  § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

32.         V šetřeném případě byl stejnopis návrhu zadavateli, resp. obviněnému, doručen dne 12. 11. 2018, jak plyne z dodejky datové zprávy.

33.         Úřad v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0464/2018/VZ-33244/2018/523/GHo ze dne 13. 11. 2018, obviněného poučil mj. i o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s  tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení, a to způsobem dle § 252 odst. 3 a odst. 4 zákona. Zároveň byl zadavatel v oznámení o zahájení správního řízení poučen též o své povinnosti zaslat originály dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím řízení, nikoli jejich kopie. Poslední den předmětné lhůty ve smyslu § 252 odst. 1 zákona připadl na 22. 11. 2018, a obviněný tudíž měl povinnost zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději uvedeného dne.

34.         Úřad dne 19. 11. 2018 a 21. 11. 2018 od zadavatele obdržel část dokumentace o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky, přičemž konstatoval její neúplnost vzhledem k absenci originálů některých listin a absenci námitek navrhovatele proti postupu zadavatele ze dne 29. 10. 2018 (viz bod 6., 7. a 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předmětná část dokumentace o zadávacím řízení, kterou Úřad obdržel (zadávací dokumentace, viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí), byla odeslána v zákonné lhůtě.

35.         Úřad v kontextu výše uvedeného zdůrazňuje především povin­nost předkládat zásadně originál dokumentace o zadá­vacím řízení, neboť pouze originál dokumentace o zadávacím řízení může obsahovat informace a údaje, na základě nichž může Úřad jako správní orgán zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správ­ního řádu.

36.         Úřad po přezkoumání doručené dokumentace o zadávacím řízení konstatoval, že zadavatel Úřadu nedoručil úplnou dokumentaci o zadávacím řízení, neboť nedoručil námitky navrhovatele proti postupu zadavatele ze dne 29. 10. 2018 a dokumentace o zadávacím řízení nebyla kompletně doručena v originále, a proto usnesením č. j. ÚOHS-S0464/2018/VZ-34917/2018/523/GHo ze dne 27. 11. 2018 stanovil zadavateli lhůtu k  doplnění dokumentace o  zadávacím řízení (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

37.         Požadované originály dokumentace o zadávacím řízení a chybějící dokument (námitky navrhovatele proti postupu zadavatele) zadavatel doplnil dne 29. 11. 2018 prostřednictvím datové schránky (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

38.         V návaznosti na výše uvedené Úřad uvádí, že pouze kompletní dokumentace o zadávacím řízení zaslaná Úřadu v originále je dokumentací o zadávacím řízení ve smyslu ustanovení § 216 odst. 1 zákona a může být považována za úplnou. Kompletní dokumentace o zadávacím řízení byla zadavatelem Úřadu doručena až 29. 11. 2018, tedy 7 dní po lhůtě dle § 252 odst. 1 zákona.

39.         K námitkám obviněného uvedeným v odporu Úřad uvádí následující.

40.         Úřad uvádí, že u části dokumentace o zadávacím řízení, kterou obdržel v šetřeném případě od zadavatele, konstatoval, že zadavatel Úřadu nedoručil úplnou dokumentaci o zadávacím řízení v originále (blíže viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad znovu opakuje, že pouze kompletní dokumentace o zadávacím řízení zaslaná Úřadu v originále je dokumentací o zadávacím řízení ve smyslu ust. § 216 odst. 1 zákona a odkazuje v této souvislosti na bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Je tedy zřejmé, že pokud zákon ukládá v ustanovení § 252 odst. 1 věta druhá zadavateli povinnost zaslat Úřadu společně se svým vyjádřením k obdrženému návrhu rovněž dokumentaci o zadávacím řízení, tak v souladu se zněním ustanovení § 216 odst. 1 zákona má zadavatel povinnost zaslat originály dokumentů tvořících kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad dále uvádí, že ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona dochází již nesplněním povinnosti podle § 252 odst. 1 zákona, tj. nezasláním dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu. Úřad tedy konstatuje, že v šetřeném případě s ohledem na skutečnost, že obviněný nedoručil ve lhůtě podle § 252 odst. 1 zákona Úřadu úplnou dokumentaci o zadávacím řízení v originále, dopustil se obviněný přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

41.         K tvrzení obviněného, že poslední den lhůty pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu připadl na 23. 11. 2018, Úřad konstatuje, že s obviněným nesouhlasí. Z dikce ustanovení § 252 odst. 1 zákona plyne, že zadavatel je povinen zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení návrhu, přičemž platí, že návrh musí být stěžovatelem doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dní od doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli (srov. § 251 odst. 2 zákona). V šetřeném případě z doručenky datové zprávy vyplývá, že stejnopis návrhu navrhovatele byl doručen zadavateli dne 12. 11. 2018 a rozhodným dnem pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve smyslu § 252 odst. 1 zákona bylo tedy pondělí 12. 11. 2018. S ohledem na obecná pravidla pro počítání času podle § 40 správního řádu (kdy se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, tedy 12. 11. 2018) běžela zadavateli lhůta ve smyslu § 252 odst. 1 zákona ode dne 13. 11. 2018 a posledním dnem této lhůty byl čtvrtek 22. 11. 2018.

42.         K argumentu obviněného týkajícího se ust. § 263 odst. 4 zákona Úřad uvádí následující. V případě, že zadavatel nezašle Úřadu ve smyslu § 252 odst. 1 zákona (úplnou) dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu, Úřad s odkazem na ust. § 263 odst. 4 stanoví zadavateli dodatečnou 5 denní lhůtu k jejímu doplnění. Nastíněný zákonem uložený postup však nemá vliv na to, že již uplynutím lhůty stanovené v ust. § 252 odst. 1 zákona (tj. zákonné desetidenní lhůty, jejíž délku nemá Úřad jakožto správní orgán pravomoc svým aktem ovlivnit, tedy ani jakkoli prodloužit, ani zkrátit) došlo k naplnění znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, která počítá toliko s nesplněním některé z povinností mj. podle ust. § 252 odst. 1 zákona (v posuzovaném případě nedodržení lhůty pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení). V šetřeném případě Úřad stanovil obviněnému dodatečnou 5 denní lhůtu usnesením ze dne 27. 11. 2018, přičemž obviněný v této lhůtě doplnil Úřadu požadované dokumenty. Pokud tedy obviněný uvádí, že „lhůta mu byla zachována a dokumentaci dodal v zákonem stanovené dodatečně poskytnuté lhůtě“, je to pravdou potud, že zachována mu byla právě jen ona dodatečná – Úřadem na základě § 263 odst. 4 zákona stanovená – lhůta. Zachování této (dodatečné) lhůty znamená, že je vyloučeno uložit ve věci nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 4 zákona, nicméně ke spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona dochází již nesplněním zákonné desetidenní lhůty podle § 252 odst. 1 zákona, tj. nezasláním dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu; obviněný se tedy dopustil přestupku podle citovaného ustanovení zákona.

43.         Obviněný dále v odporu argumentuje, že s ohledem na charakter řízení, kdy navrhovatel vzal svůj návrh zpět a s ohledem na skutečnost, že námitky navrhovatele měl Úřad k dispozici v originále od samého počátku správního řízení, se jeví jakákoliv sankce formalistická. Úřad k tomu uvádí, že nesplnění lhůty podle § 252 odst. 1 zákona, tj. nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu zadavateli je kvalifikováno, bez dalšího, jako přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Objektem daného přestupku je především efektivní výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, a to v tom smyslu, aby nebylo řízení před Úřadem ze strany zadavatele zdržováno tím, že ten Úřadu ve stanovených lhůtách nepředá dokumentaci o zadávacím řízení coby základní podklad pro jakékoli materiální posouzení věci. K argumentaci zadavatele zpětvzetím návrhu pak Úřad doplňuje, že k němu došlo 6. 12. 2018, tedy 14 dní po marném uplynutí lhůty k zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Je tedy vyloučeno, aby zadavatel k nesplnění své zákonné povinnosti přistoupil s vědomím, že správní řízení bude zastaveno bez meritorního rozhodnutí; za takové situace není způsobem ukončení dotčeného správního řízení zpochybněna skutečnost, že došlo k narušení objektu daného přestupku. Pokud jde o skutečnost, že Úřad měl k dispozici text námitek od navrhovatele (který jej učinil přílohou návrhu), ani tato neznamená, že by Úřad pro své rozhodování nepotřeboval text námitek, které tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení, tedy ten text, který byl doručen zadavateli. Text námitek je velmi důležitý z pohledu ust. § 251 odst. 4 věta druhá zákona, podle kterého k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Pro posouzení toho, zda se navrhovatel ve svém návrhu od svých předchozích námitek extenzívně neodchýlil, tak potřebuje Úřad znát text námitek v té podobě, jak byly doručeny zadavateli. S ohledem na protichůdné zájmy účastníků řízení se nelze zcela spolehnout na text, který navrhovatel přiloží ke svému návrhu, aniž by bylo postaveno na jisto, že se skutečně jedná o text, který byl v zákonné lhůtě doručen zadavateli. S ohledem na předestřené úvahy nemá Úřad za to, že by se z jeho strany jednalo o přepjatě formalistickou aplikaci zákona (který nadto v dotčených ustanoveních příliš prostoru pro správní uvážení nedává).

44.         Vycházeje z uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v  § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0464/2018/VZ nezaslal úplnou dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, ke kterému došlo dne 12. 11. 2018, tedy nejpozději do 22. 11. 2018, a s ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

45.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

46.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

47.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

48.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 23. 11. 2018, tedy den následující po dni, kdy obviněnému uplynula lhůta pro zaslání dokumentace. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

49.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 mil. Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

50.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

51.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

52.         Pokud jde o výklad neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

53.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 252 odst. 1 zákona, neboť obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání úplné dokumentace o zadávacím řízení Úřadu, stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Jelikož bez dokumentace o zadávacím řízení nemůže Úřad řádně a v nejkratší možné lhůtě posoudit, zda zadavatel dodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, stanovil zákonodárce zadavateli povinnost odeslat dokumentaci v přesně stanovené lhůtě. Pokud zadavatel tuto povinnost nedodrží, následkem je skutečnost, že Úřad má ztíženou možnost věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu ve lhůtě stanovené v § 246 odst. 1 písm. d) zákona (dále viz bod 55. druhá věta tohoto rozhodnutí). Uvedený přestupek má proto dopad do řádného průběhu správního řízení u Úřadu v zákonných lhůtách, a z tohoto hlediska se tak nejedná o přestupek bagatelního charakteru.

54.         Při určování výše pokuty Úřad ve prospěch obviněného zohlednil jako polehčující okolnost fakt, že v posuzovaném případě zadavatel ve lhůtě stanovené zákonem zaslal kromě některých originálů listin (zadávací dokumentaci, viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí) alespoň kopie části dokumentace o zadávacím řízení (byť právě uvedené nelze v žádném případě považovat za splnění zákonné povinnosti). Vzhledem k výše uvedenému nelze dovodit, že obviněný zcela rezignoval na svou zákonnou povinnost ve smyslu § 252 odst. 1 zákona zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. Úřad v této souvislosti uvádí, že při ukládání zohlednil okolnosti spáchání přestupku (což činí vždy při ukládání sankce) a bezpochyby tak vyhověl požadavku obviněného, který uvádí, že „by měly být brány všechny souvislosti celé věci a to i v případě, že pokuta je na samé spodní hranici možné sankce.“. Úřad nepřehlíží a v neprospěch obviněného naopak zohledňuje tu skutečnost, že námitky navrhovatele, které nebyly součástí dokumentace o zadávacím řízení, představují z hlediska přezkumu v rámci vedeného správního řízení zásadní dokument pro posouzení Úřadem, jehož autenticita musí být prostřednictvím dokumentace o zadávacím řízení ověřena (k tomu v podrobnostech srov. bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

55.         Úřad nepřehlíží a v neprospěch obviněného zohledňuje i tu skutečnost, že dokumentace o zadávacím řízení byla doplněna až dne 29. 11. 2018, tedy celkem sedm dnů ode dne, kdy byl obviněný povinen kompletní dokumentaci o zadávacím řízení ve smyslu § 252 odst. 1 zákona odeslat společně s vyjádřením k návrhu na zahájení správního řízení. Délku uvedeného prodlení rozhodně nelze považovat za marginální, a to zejména v kontextu povinnosti Úřadu rozhodnout v co nejkratší lhůtě, resp. v kontextu lhůty 60 dnů ode dne zahájení správního řízení, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem [srov. § 246 odst. 1 písm. d) zákona] a ve které by mělo být rozhodnutí Úřadu v ideálním případě vydáno. Z hlediska intenzity následků lze přitom uvést, že uvedené prodlení činilo více než polovinu zákonem stanovené lhůty podle § 252 odst. 1 zákona. Nad rámec uvedeného Úřad doplňuje, že nebral jako polehčující okolnost v úvahu skutečnost, že předmětné správní řízení vedené pod sp. zn. S0464/2018/VZ bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu usnesením č. j. ÚOHS-S0464/2018/VZ-36116/2018/523/GHo ze dne 12. 12. 2018 zastaveno, a to z důvodu zpětvzetí návrhu navrhovatelem. V tomto případě totiž zadavatel nemá možnost uvedené jednání ovlivnit, resp. nijak nepřispěl ke zmírnění následků přestupku (i k této otázce srov. v podrobnostech bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56.         Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil význam zákonem chráněného zájmu, následky spáchání přestupku a jejich intenzitu a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) pak Úřad označuje vzhledem k nízké intenzitě následků přestupku a s přihlédnutím k okolnostem jeho spáchání jako méně závažný. Úřad proto obviněnému uložil pokutu při samé spodní hranici její zákonné sazby.

57.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že ‚soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“’. Soud dále pokračuje tak, že ‚[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).’. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

58.         S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání právě projednávaného přestupku došlo dne 23. 11. 2018. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším přestupkem.

59.         S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 7 500,- Kč.

60.         Při určení výše pokuty Úřad dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem obviněného a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje. Vzhledem k  tomu, že ze schváleného rozpočtu na rok 2018 umístěného na  internetových stránkách zřizovatele (https://extranet.kr-vysocina.cz/rejstrik-organizaci/detail/59/dokumenty/13) vyplývá, že obviněný v roce 2018 počítal s výnosy v řádech stovek mil. Kč, nelze vyměřenou výši pokuty považovat za  nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného, a tedy v  tomto smyslu nespravedlivou.

61.         V souvislosti s  uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Výší ukládané pokuty v tomto případě Úřad akcentuje zejména preventivní funkci ukládané sankce.

62.         Závěrem tedy Úřad k výši uložené pokuty konstatuje, že tato dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.  

63.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

64.         Podle ust. § 93 odst. 1 písm. j) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznám vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

65.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

66.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, vycházel Úřad při jejich uložení z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

67.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

68.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

69.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000096.

 

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

  

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, Vrchlického 4630/59, 586 01 Jihlava

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy