číslo jednací: S0502/2018/VZ-03194/2019/541/JCh

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 12. 2018 z moci úřední, jehož účastníkem je

• obviněný – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona při zadávání části 1 „Zpracování analýzy současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v České republice“ veřejné zakázky „Zpracování analytických podkladů vycházejících z Implementačních plánů Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2016 pod ev. č. 529501, ve znění opravy ze dne 3. 6. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 079-140344, ve znění opravy ze dne 8. 6. 2016,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části 1 „Zpracování analýzy současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v České republice“ veřejné zakázky „Zpracování analytických podkladů vycházejících z Implementačních plánů Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 4. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2016 pod ev. č. 529501, ve znění opravy ze dne 3. 6. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 079-140344, ve znění opravy ze dne 8. 6. 2016, nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona, jelikož nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle subjektivních (nečíselných) hodnotících kritérií posuzujících návrh řešení veřejné zakázky (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“), když nestanovil, jaké konkrétní skutečnosti bude v podaných nabídkách zohledňovat v rámci jejich hodnocení, v důsledku čehož postupoval v rozporu s § 79 odst. 1 citovaného zákona a v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když nepopsal ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ani v jiných dokumentech, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci dílčích hodnotících kritérií (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“) tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 20. 10. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky. 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).  

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) zahájil jakožto veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 13. 4. 2016 odesláním oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zpracování analytických podkladů vycházejících z Implementačních plánů Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020“, zadávanou v otevřeném řízení, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 4. 2016 pod ev. č. 529501, ve znění opravy ze dne 3. 6. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 4. 2016 pod ev. č. 2016/S 079-140344, ve znění opravy ze dne 8. 6. 2016, jejíž součástí byla rovněž část 1 „Zpracování analýzy současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v České republice“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle bodu II.1.5 oznámení o zakázce: „…zpracování Analýz Strategického rámce rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020  , jejichž prostřednictvím bude především získán všeobecný a detailní přehled o situaci v daných oblastech, identifikován současný stav, budou zmapována kritická a problematická místa a následně budou nastíněny variantní možnosti řešení. Analýzy musí obsahovat všechny požadované části, dostatek relevantních zdrojů, variant řešení včetně doporučení podpořené kvalitně zpracovaným datovým fondem. Cílem této veřejné zakázky je kvalitní a odborné zpracování Analýz SRR VS dle specifického cíle 1.2 Snižování byrokratické zátěže, který spadá pod strategický cíl 1 Modernizace veřejné správy a specifických cílů 2.1 Harmonizace administrativního členění státu, 2.2 Revize a úprava funkce územně členěných měst, 2.3 Optimalizace systému veřejnoprávních smluv, 2.4 Úprava a optimalizace systému financování přeneseného výkonu státní správy a 2.5 Snížení rizika platební neschopnosti územní samosprávy, které jsou zakotveny ve strategickém cíli 2 Revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území. Analýzy by měly být vypracovány v průběhu roku 2016.“ Popis části 1. veřejné zakázky je dle přílohy B, bodu 1. citovaného oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek následující: „V souladu se strategickým cílem a jeho specifikací je hlavním cílem Analýzy:

1.             Identifikovat aktuální dobrou praxi a v současnosti existující stěžejní problémy regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v zahraničí a v ČR,

2.             Formulovat a odůvodnit konkrétní praktická doporučení legislativní i nelegislativní povahy, která sníží regulatorní zátěž občanů a veřejné správy v ČR. Doporučení musejí být v Analýze vyhodnocena z hlediska nákladů a přínosů, časové náročnosti, legislativních změn a proveditelnosti. Musejí být odůvodněna na základě analýzy sekundárních, ale i primárních dat.“

3.             Předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky činí dle bodu II.2.1 oznámení o zakázce 9 075 000,- Kč bez DPH, předpokládaná hodnota části 1 veřejné zakázky činí dle přílohy B, bodu 3. citovaného oznámení 1 532 500,- Kč bez DPH.

4.             Z bodu 16. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace vyplývá, že „Základním hodnotícím kritériem pro zadání konkrétní veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky v poměru 60 % celková nabídková cena v Kč bez DPH za realizaci veřejné zakázky, 40 % návrh řešení veřejné zakázky.“

5.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 20. 6. 2016 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem pět nabídek na plnění části 1 veřejné zakázky:

a.             nabídku uchazeče MEPCO, s.r.o., IČO 27143643, se sídlem Spálená 108/51, 110 00 Praha 1 (dále jen „MEPCO, s.r.o.“),

b.             nabídku uchazeče PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., IČO 28576217, se sídlem Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava (dále jen „PROCES, s.r.o.“),

c.              nabídku uchazeče Deloitte Advisory s.r.o., IČO 27582167, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 (dále jen „Deloitte Advisory s.r.o.“ nebo „vybraný uchazeč“),

d.             nabídku uchazeče BDO Advisory s.r.o., IČO 27244784, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8 (dále jen „BDO Advisory s.r.o.“),

e.             nabídku uchazeče EEIP, a.s., IČO 15891534, se sídlem Thunovská 179/12, 118 00 Praha 1 (dále jen „EEIP, a.s.“).

6.             Dne 8. 9. 2016 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky podané vybraným uchazečem.

7.             S vybraným uchazečem zadavatel následně dne 20. 10. 2016 uzavřel smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky. Podle čl. 5.1. předmětné smlouvy byla cena předmětu plnění části 1 veřejné zakázky sjednána na částku 840 000 Kč bez DPH, tj. 1 016 400 Kč s DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Na základě kontroly postupu zadavatele, zahájené dne 29. 8. 2018 doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0013/2018/VZ-24624/2018/544/MBo ze dne 28. 8. 2018 zadavateli, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0013/2018/VZ-28606/2018/544/MBo ze dne 30. 10. 2018 (dále jen „protokol o kontrole“) konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání části 1 předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 79 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“, aniž by ze zprávy o hodnocení nabídek, případně z protokolu z 2. jednání hodnotící komise, jejichž součástí jsou tabulky obsahující slovní a bodové hodnocení jednotlivých nabídek hodnotící komisí, bylo možné určit, z jakého konkrétního důvodu byl uchazečům v rámci jednotlivých dílčích kritérií (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“) dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ přidělen příslušný počet bodů, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska hodnocení předmětných dílčích kritérií lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého konkrétního důvodu, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným a netransparentním.

9.             Proti kontrolnímu zjištění obsaženému v protokolu o kontrole podal zadavatel přípisem ze dne 14. 11. 2018 námitky, které byly Úřadu doručeny téhož dne (blíže viz body 55. až 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

10.         Přípisem č. j. ÚOHS-K0013/2018/VZ-35823/2018/544/MBo ze dne 6. 12. 2018 sdělil Úřad zadavateli, že podané námitky budou v souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) vyřízeny v tomto správním řízení.

11.         Úřad, který je příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, získal na základě kontroly postupu zadavatele vedené pod sp. zn. K0013/2018/VZ taktéž pochybnosti, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když nedodržel při zadávání části 1 předmětné veřejné zakázky postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona, jelikož nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, resp. nestanovil, jaké konkrétní skutečnosti bude v podaných nabídkách zohledňovat v rámci jejich hodnocení, a zda následně nepostupoval v rozporu s § 79 odst. 1 zákona a v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když nepopsal ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ani v jiných dokumentech, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci dílčích hodnotících kritérií (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“) tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 20. 10. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky, a proto zahájil správní řízení o přestupku. 

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

12.         Účastníkem řízení je podle § 116 zákona obviněný.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-S0502/2018/VZ-36384/2018/541/JCh ze dne 6. 12. 2018, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Oznámení o zahájení řízení o přestupku bylo obviněnému doručeno dne 6. 12. 2018, přičemž tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) v návaznosti na § 113 zákona a § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích), zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0502/2018/VZ-36390/2018/541/JCh ze dne 6. 12. 2018 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byl oprávněn vyjádřit své stanovisko v řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 17. 12. 2018

15.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2018 uvedl, že navrhuje, aby přestupkové řízení bylo zastaveno, neboť se nedopustil přestupku, jelikož jeho postup při zadávání části 1 veřejné zakázky byl přezkoumatelný a transparentní. Zadavatel odmítá, že by došlo v rámci hodnocení části 1 veřejné zakázky k celospolečenskému škodlivému protiprávnímu jednání. Dle zadavatele provedla hodnotící komise hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, ke všem dílčím hodnotícím kritériím a všem nabídkám napsala odůvodnění udělení příslušného počtu bodů, které reflektovalo přidělování bodů v rámci konkrétního dílčího hodnotícího kritéria dle zadávací dokumentace.

16.         Hodnotící komise se dle zadavatele skládala z 5 členů, pro zvýšení transparentnosti zasedli v hodnotící komisi odborníci v oblasti snižování byrokratické zátěže ze sekce řízení veřejné správy, zaměstnanci odboru veřejných zakázek a centrálních nákupů zadavatele a externí odborník. Zadavatel uvedl, že na základě výsledků posouzení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií hodnotící komise vybrala jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče, která byla zároveň i nejlevnější nabídkou. Dle zadavatele nebyla v zákonné lhůtě zadavateli doručena žádná námitka proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, zadavatel tak nespatřuje ve svém postupu znaky celospolečensky škodlivého protiprávního jednání, dle zadavatele nevystupuje žádný subjekt v roli poškozeného.

17.         Zadavatel dále předložil jako důkaz protokol o zahájení kontroly, zprávu o daňové kontrole a protokol k projednání zprávy o daňové kontrole Finančního úřadu hlavního města Prahy, které se dle zadavatele týkají části 1 předmětné veřejné zakázky. Zadavatel dále odkázal na své stanovisko ze dne 14. 11. 2018, kde uvedl, že Finanční úřad hlavního města Prahy neshledal v postupu hodnotící komise v hodnocení jednotlivých nabídek porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení. Ke svému stanovisku ze dne 14. 11. 2018 zadavatel dále sdělil, že kontrolní orgán nevzal při svém hodnocení v potaz rozdílný obsah slovního hodnocení v tabulkách, vztahujícím se k dílčímu kritériu č. 2.2 „Návrh metodologie technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“, které jsou dle zadavatele dvě. Zadavatel uvedl, že tabulka s bodovým ohodnocením obsahuje stručnější odůvodnění (v textu protokolu z 2. jednání hodnotící komise, které měl kontrolní orgán k dispozici, jde o přílohu navazující na přílohu, týkající se kritéria č. 1), obsahuje poslední tabulka přiložená k předmětnému protokolu širší zdůvodnění obsahu hodnocení dílčích kritérií, které nabídky jednotlivých soutěžitelů měly splnit. Zadavatel má za to, že kontrolní orgán ve svém zjištění vyšel především z obsahu první tabulky k předmětnému dílčímu kritériu a nezohlednil širší obsah druhé tabulky. Dle zadavatele tak nebyl zjištěn správný skutkový stav, ze kterého by bylo možno vyvodit závěry ohledně porušení zákona odůvodňující zahájení přestupkové řízení. Zadavatel tak zahájení zadávacího řízení pokládá za nedůvodné.

18.         Zadavatel odkazuje na podrobné odůvodnění ve svém stanovisku ze dne 14. 11. 2018 k protokolu o kontrole Úřadu.

Další průběh správního řízení

19.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0502/2018/VZ-38093/2018/541/JCh ze dne 2. 1. 2019 určil obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

20.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního šetření konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 1 předmětné veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona, jelikož nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle subjektivních (nečíselných) hodnotících kritérií posuzujících návrh řešení veřejné zakázky (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“), když nestanovil, jaké konkrétní skutečnosti bude v podaných nabídkách zohledňovat v rámci jejich hodnocení, v důsledku čehož postupoval v rozporu s § 79 odst. 1 citovaného zákona a v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když nepopsal ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ani v jiných dokumentech, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci dílčích hodnotících kritérií (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“) tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 20. 10. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky.

21.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

22.         Podle ustanovení § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích.

23.         Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o přestupcích nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017, je tedy s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích třeba na dosavadní správní delikty, tedy na správní delikty upravené zákonem, hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona přestupek (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt" byl nahrazen pojmem „přestupek", pozn. Úřadu). Tatáž argumentace se pak vztahuje i vzhledem k pojmu „obviněný", kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení.

24.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

25.         Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

26.         Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

27.         Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

28.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku (správního deliktu dle dřívější terminologie) tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecně k problematice způsobu hodnocení nabídek

29.         Ke způsobu hodnocení nabídek vymezenému zadavatelem v zadávací dokumentaci Úřad nejprve obecně uvádí, že zadávací dokumentace je základním dokumentem v zadávacím řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky. Zákon proto zadavateli ukládá povinnost vymezit jejím prostřednictvím veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele.

30.         Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle stanovených hodnotících kritérií.

31.         V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „(…) zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“

32.         Úřad rovněž odkazuje i na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009, který se zabýval povinností vypracovat transparentní zadávací dokumentaci, a tedy i povinností transparentně popsat stanovená hodnotící kritéria, a ze kterého mimo jiné vyplývá, že „(…) zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“ Pro úplnost Úřad dodává, že tento rozsudek lze aplikovat i v předmětném správním řízení, ačkoliv se vztahuje k veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť povinnost zadavatele vypracovat transparentní zadávací dokumentaci nebyla zákonem (zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, pozn. Úřadu) nijak dotčena.

33.         K samotnému vymezení hodnotících kritérií a jejich způsobu hodnocení Úřad uvádí, že způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií je obligatorní součástí zadávací dokumentace podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona. Na základě stanovených hodnotících kritérií probíhá samotný proces hodnocení nabídek, jehož výsledkem je výběr nejvhodnější nabídky.

34.         Zákon zadavateli umožňuje zvolit jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky buď nejnižší nabídkovou cenu, nebo ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž v případě ekonomické výhodnosti nabídky je zadavatel vždy povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria, a to tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny a vztahovala se k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, apod. (viz § 78 odst. 4 zákona). V případě hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost nabídky je zadavatel rovněž oprávněn rozhodnout se, zda jím nastavená hodnotící kritéria budou buď tzv. objektivní či subjektivní.

35.         Úřad s ohledem na závěry obsažené např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, potvrzeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 8/2011-112 ze dne 30. 3. 2011 konstatuje, že subjektivní hodnotící kritéria je zadavatel oprávněn použít kdykoliv, tedy i bez ohledu na eventuální příležitost hodnotících kritérií objektivních. Při využití subjektivních hodnotících kritérií však musí být na tato kritéria kladeny vyšší nároky, co se týče jasnosti, srozumitelnosti a dostatečné specifikaci pravidel jak pro zpracování samotných nabídek, tak i jejich následného hodnocení.

36.         S ohledem na to, že samotné pojmenování dílčího hodnotícího kritéria (či subkritéria) nemusí být, a ve většině případů z pochopitelných důvodu ani nemůže být, dostatečným vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, jsou na zadavatele v souvislosti s nimi kladeny vyšší nároky na jejich specifikaci v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude v rámci těchto dílčích kritériích hodnoceno, a to tak, aby každý uchazeč věděl, jaké údaje má ve své nabídce uvádět a v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů. V této souvislosti lze odkázat taktéž na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R173/2008/02-632/2009/310-ASc ze dne 19. 1. 2009, které uvádí, že „(…) podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a zadavatel je při jejich stanovení povinen dodržovat zásady zakotvené v ustanovení § 6 zákona. Stanovení hodnotících kritérií je jedním z nejdůležitějších kroků ze strany zadavatele, neboť na jejich základě zadavatel rozhoduje, jakým způsobem bude hodnotit nabídky, resp. která vlastnost nabídky je z jeho pohledu nejvýznamnější. Stanovení hodnotících kritérií a jejich obsahu je tedy klíčovou fází pro hodnocení nabídek ve smyslu § 79 zákona. Zadavatelem stanovená hodnotící kritéria musí splňovat základní charakteristické vlastnosti a to určitost, jednoznačnost, schopnost být předmětem hodnocení a nediskriminační charakter. Z každého dílčího hodnotícího kritéria musí být patrné, co se jím jednoznačně myslí, resp. co má nabídka obsahovat, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena. Nedodržení těchto požadavků totiž může vést k nejednotnému pochopení významu a povahy takového kritéria a k podání nabídek, jež nejsou vzájemně srovnatelnými. Kvalita stanovení dílčích hodnotících kritérií má zpravidla přímý vliv na kvalitu provedení hodnocení nabídek.“

37.         Zadavatel tak musí (s ohledem na povinnost dodržovat mj. zásadu transparentnosti v průběhu celého zadávacího řízení) dbát na to, aby dílčí hodnotící kritéria a jejich způsob hodnocení byl stanoven jednoznačně, srozumitelně a transparentně, aby uchazeči o veřejnou zakázku měli již při zpracovávání svých nabídek jednoznačnou představu o tom, jaké aspekty jejich nabídek budou pro zadavatele při jejich hodnocení určující (kterou nabídku bude považovat zadavatel za nejvhodnější) a na co se tedy při jejich zpracování zaměřit.

38.         Výše uvedené lze rovněž seznat z již citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž soud judikoval, že „(…) ze zadávací dokumentace tedy musí být zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky „soutěžit“. V případě, že zadavatel pro zadání veřejné zakázky zvolil kritérium ekonomické výhodnosti nabídky a pokud stanovil jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musel popsat natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu – a aby následně bylo zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách – zejména pak v dostatečně konkrétní míře právě v zadávací dokumentaci. Už při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení ,úspěšným´“.

39.         Aby mohl být i navazující proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií reflektovat předem stanovené vymezení těchto kritérií, přičemž nelze připustit situaci, aby se zadavatel, resp. hodnotící komise, jakkoliv odchýlil od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci. Hodnocení číselně nevyjádřených kritérií musí být dostatečně podrobně zdůvodněno a musí obsahovat údaje, proč je určitá nabídka hodnocena lépe než ostatní. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto má stěžejní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení.

40.         Při procesu hodnocení nabídek je v zájmu zajištění zásady transparentnosti nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, přičemž zvláště důležité je odůvodnění přidělení bodových hodnot u neměřitelných kritérií. Hodnocení nabídek tak musí obsahovat relevantní písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní zdůvodnění názoru a postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Uvedené je např. potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně č. j. 5 Afs 6/2007–92 ze dne 21. 6. 2007.

41.         K transparentnosti a přezkoumatelnosti hodnocení nabídek Úřad dále uvádí, že je nezbytné, aby hodnocení nabídek obsahovalo údaje, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, příp. subkritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu (subkritériu) určitý počet bodů a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích (subkritériích) hodnocení liší. Zadavatel, resp. hodnotící komise musí věnovat pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého slovního odůvodnění, a to zejména právě u hodnocení nabídek v rámci kritérií (subkritérií), která nejsou matematicky vyjádřitelná. Jen takovýmto způsobem provedené a zaznamenané hodnocení, umožní zadavateli prokázat, že hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud hodnocení nabídek takové údaje neobsahuje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné.

42.         K tomu Úřad dále dodává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Požadavek transparentnosti je považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, neboť stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. K tomu Úřad dodává, že za netransparentní lze podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. S ohledem na dodržení zásady transparentnosti pak musí být hodnocení (včetně hodnocení slovního) zaznamenáno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8. 12. 2014, kde se v bodu 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí výslovně uvádí: „(…) Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je jedním z klíčových dokumentů pořizovaných v průběhu zadávacího řízení, neboť je přístupná všem uchazečům. Proto z ní musí být patrné, jak zadavatel v zadávacím řízení postupoval, a jakým způsobem dospěl k výsledkům posouzení a hodnocení nabídek.“

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

43.         Pro přehlednost Úřad opětovně uvádí, že z bodu 16. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace vyplývá, že „Základním hodnotícím kritériem pro zadání konkrétní veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky v poměru 60 % celková nabídková cena v Kč bez DPH za realizaci veřejné zakázky, 40 % návrh řešení veřejné zakázky.“

44.         Dále je v bodu 16. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, konkrétně v části „Dílčí hodnotící kritéria“, zadávací dokumentace uvedeno, že „Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti tak, že jejich součet je celkem 100 %.

 

Dílčí kritérium	Váha
1. Celková nabídková cena v Kč bez DPH za realizaci veřejné zakázky	60 %
2. Návrh řešení veřejné zakázky	40 %
2.1. Zpracování části analýzy	20 %
2.2. Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky	20 %

V rámci dílčího hodnotícího kritéria 2. Návrh řešení veřejné zakázky budou hodnoceny navržené postupy, metody a techniky, které budou zvoleny k naplnění konkrétní veřejné zakázky.“

45.         V bodu 16. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“, konkrétně v části „Způsob hodnocení nabídek“, zadávací dokumentace je dále uvedeno, že „Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 1–100 bodů. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího hodnotícího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží kvalitu předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria.“

46.         Ve shora specifikovaném bodu 16., konkrétně v části 2.1 „Zpracování části analýzy“, zadávací dokumentace zadavatel vymezil způsob hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria „Zpracování části analýzy“, přičemž stanovil, že je uchazeč „povinen v rámci své nabídky na konkrétní část veřejné zakázky předložit k hodnocení zpracovanou část analýzy v rozsahu 10 normostran. Zadavatel požaduje, aby uchazeč v tomto rozsahu předložil k hodnocení zpracovanou ukázku části konkrétních pasáží analýzy, které jsou uvedeny v kapitole 5 odst. 5.7. této Zadávací dokumentace[1]:

- 1. část (SC 1.2): I.2. ‚Snižování regulatorní zátěže v ČR – východiska a aktuální rámec národní politiky (stručné shrnutí)‘ – 10 normostran;(…).

Hodnotící komise přidělí v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií bodové ohodnocení podle následující stupnice:

Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, jejíž zpracovaná část analýzy je vynikající, plně vyhovující, vysoce profesionální z hlediska propracovanosti, proveditelnosti a věcné správnosti. Uchazeč prokáže jednoznačné porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v Zadávací dokumentaci a v Příloze č. 1 Zadávací dokumentace.“

47.         Ve shora specifikovaném bodu 16., konkrétně v části 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“, zadávací dokumentace zadavatel dále vymezil způsob hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“, přičemž stanovil, že „Uchazeč odpoví na níže uvedené otázky. Uchazeč ve svých odpovědích také popíše, jak bude postupovat při realizaci veřejné zakázky a jaké metody, techniky a postupy použije, z jakých zdrojů bude čerpat, jakým způsobem zajistí aktuálnost nasbíraných dat, jejich korelaci, validitu, jaké konkrétní činnosti bude při realizaci veřejné zakázky realizovat, jak bude při realizaci probíhat spolupráce a jak budou do realizace zapojeni jednotliví členové realizačního týmu, a to v rozsahu 5 – 10 normostran.

Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí (Příloha č. 1 Zadávací dokumentace).

1) Stručně popište, jak budete postupovat při realizaci veřejné zakázky a jaké metody, techniky a postupy použijete?

2) Z jakých zdrojů budete čerpat pro získání kompletních a podrobných informací potřebných pro realizaci veřejné zakázky?

3) Jakým způsobem zajistíte aktuálnost nasbíraných dat, jejich korelaci, validitu?

4) Jaké konkrétní činnosti budete v rámci zpracování zakázky realizovat?

5) Jak bude při realizaci veřejné zakázky probíhat spolupráce se zainteresovanými aktéry a s kým bude spolupráce nastavena? Jak budou do realizace zapojeni jednotliví členové realizačního týmu?

Hodnotící komise přidělí v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií bodové ohodnocení. Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí, pokud zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající. Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění. Nejlépe hodnocená bude ta nabídka, ve které uchazeč zohlední metody, se kterými operuje zadavatel ve specifikaci jednotlivých částí. Pokud ve specifikaci jednotlivých částí zadavatel konkrétní metody neuvádí, bude nejlépe hodnocená ta nabídka, ve které uchazeč navrhne metody, které nejlépe odpovídají zadání. Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která navrhne vhodnější způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity.“.

48.         Podle bodu 16. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace se pro hodnocení subjektivních (nečíselných) kritérií použije bodová stupnice 1 až 100. Nejvhodnější nabídce je vždy přiřazena hodnota 100 bodů, ostatním jsou přiřazeny body odpovídající výsledku jejich porovnání s touto nejvhodnější nabídkou v daném kritériu. Počet bodů, které hodnocená nabídka v daném kritériu získala, se vynásobí váhou kritéria vyjádřenou v %.

49.         Jak již Úřad uvedl v bodu 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z protokolu o otevírání obálek ze dne 20. 6. 2016 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem pět nabídek na plnění části 1 veřejné zakázky.

50.         Z bodu 4. části E „Závěr“ protokolu z 2. jednání hodnotící komise k části 1 veřejné zakázky ze dne 7. 9. 2016 (dále jen „protokol z 2. jednání hodnotící komise“) vyplývá, že přílohu č. 2 protokolu z 2. jednání hodnotící komise tvoří „Podrobná specifikace hodnocení doručených nabídek, zpracovaná komisí – 10 listů“.

51.         Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8. 9. 2016 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) a přílohy č. 2 protokolu z 2. jednání hodnotící komise vyplývá, že zadavatel hodnotil na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci celkem pět nabídek, přičemž hodnotící komise přiřadila jednotlivým nabídkám body dle níže uvedené tabulky:

VYHODNOCENÍ, Celkové bodové ohodnocení
	cena	kvalita	celkově	pořadí
BDO Advisory s.r.o. (nabídka č. 4)	48,4	28,0	76,4	5
Deloitte Advisory s.r.o. (nabídka č. 3)	60,0	38,0	98,0	1
EEIP, a.s. (nabídka č. 5)	54,8	36,0	90,8	4
MEPCO, s.r.o. (nabídka č. 1)	58,6	36,0	94,6	2
PROCES, s.r.o. (nabídka č. 2)	56,0	36,0	92,0	3

 

52.         Ze zprávy o hodnocení nabídek a z přílohy č. 2 protokolu z 2. jednání hodnotící komise vyplývá, že u dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ vybraný uchazeč získal 100 bodů a uchazeč PROCES, s.r.o., 80 bodů. Popis stěžejních částí předkládaného řešení a slovní zdůvodnění hodnocení vybraného uchazeče a uchazeče PROCES, s.r.o., jsou zde uvedeny následujícím způsobem:

 

	Vybraný uchazeč	PROCES, s.r.o.
Popis stěžejních částí předkládaného řešení	Uvedeno na 4 stranách od str. 79 do str. 82.   V rámci předloženého textu jsou nejprve definovány základní pojmy (administrativní a regulatorní zátěž) a dále jsou popsány hlavní dokumenty vztahující se k analyzované problematice jak na úrovni ČR, tak i EU.   Vyjmenovány jsou též nejdůležitější kroky, které byly dosud v ČR realizovány. Kapitolu doplňuje i přehled hlavních překážek, které dalšímu snižování zátěží dosud brání.	Uvedeno na 7 stranách od str. 130 do str. 136.   V rámci předloženého textu jsou nejprve vymezeny priority resortů MPO a MV v oblasti snižování administrativních zátěží, následně jsou zmíněny nejdůležitější relevantní cíle definované ve Strategickém rámci rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014-2020.   V další části jsou popsány mechanismy RIA, včetně drobných příkladů.
Slovní zdůvodnění hodnocení (předchází přidělení počtu bodů)	Zpracování části analýzy je z obsahového hlediska vynikající a plně vyhovující.   Je shledáno vysoce profesionální z hlediska propracovanosti, proveditelnosti a věcné správnosti.   Uchazeč prokázal jednoznačné porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v Zadávací dokumentaci a v Příloze č. 1 Zadávací dokumentace, což se projevuje také schopností identifikovat klíčové problémy (překážky), které brání dalšímu pokroku v této oblasti.	Zpracování části analýzy je na dostatečné úrovni a vyhovující.   Z hlediska propracovanosti však chybí analýza evropského rámce i dokumentů OECD, které jsou pro rámec snižování administrativních zátěží v České republice klíčové.   Nejsou též identifikovány hlavní překážky/nedostatky současného systému.   Ukázka ve formě grafů k problematice „Alternativních paliv k benzinovým a naftovým motorům“ je nadbytečná a s analyzovaným tématem přímo nesouvisí.   Uchazeč prokázal dostatečné porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v Zadávací dokumentaci a v Příloze č. 1 Zadávací dokumentace.

 

53.         Ze zprávy o hodnocení nabídek a z přílohy č. 2 protokolu z 2. jednání hodnotící komise vyplývá, že u dílčího hodnotícího kritéria 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ získal uchazeč Deloitte Advisory s.r.o. 90 bodů, uchazeč EEIP, a.s., také 90 bodů a uchazeč PROCES, s.r.o., 100 bodů. Návrh celkového zdůvodnění hodnocení uchazečů Deloitte Advisory s.r.o., EEIP, a.s, a PROCES, s.r.o. v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.2. je zde uveden následujícím způsobem:

Deloitte Advisory s.r.o.          Nabídka zohledňuje veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci.   Zvolená metodologie, techniky, metody, postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající.   Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění. Nabídka zohlední metody, se kterými operuje zadavatel v Zadávací dokumentaci.   Navrhovaný způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity je pro plnění veřejné zakázky relevantní.   Oproti ostatním nabídkám je navrhováno využít koncept životních situací a provádět konzultace se zahraničními pracovníky společností, kteří se relevantní problematice věnují, což představuje upřesnění postupů blíže nespecifikovaných v Zadávací dokumentaci a je z hlediska plnění veřejné zakázky vhodné.

EEIP, a.s.   Nabídka zohledňuje veškeré požadavky zadavatele v Zadávací dokumentaci.   Zvolená metodologie, techniky, metody, postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající.   Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění.   Nabídka zohledňuje metody, se kterými operuje zadavatel v Zadávací dokumentaci.   Navrhovaný způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity je pro plnění veřejné zakázky relevantní.

PROCES, s.r.o.   Nabídka zohledňuje veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci.   Zvolená metodologie, techniky, metody, postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající.   Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění.   Nabídka zohledňuje metody, se kterými operuje zadavatel v Zadávací dokumentaci.   Oproti ostatním nabídkám je navrhováno realizovat dotazníkové šetření i na úrovni občanů, což představuje vhodné rozpracování způsobu získávání dat a metod dále nespecifikovaných v zadávací dokumentaci.   Navrhovaný způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity je pro plnění veřejné zakázky relevantní.

54.         Dne 8. 9. 2016 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky podané vybraným uchazečem, přičemž následně dne 20. 10. 2016 zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky.

Námitky obviněného ze dne 14. 11. 2018

55.         Zadavatel ve svých námitkách ze dne 14. 11. 2018 k protokolu o kontrole ze dne 30. 10. 2018 stručně shrnul průběh zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž uvedl jména a profesní zkušenosti jednotlivých členů hodnotící komise pro část 1 předmětné veřejné zakázky.

56.         Zadavatel připouští, že hodnotící komise byla v části 1 předmětné veřejné zakázky méně konkrétní a věcná, ale vždy se dle zadavatele vyjádřila ke všem bodům dílčích hodnotících kritérií, ke všem nabídkám uchazečů a nabídky porovnávala mezi sebou. Zadavatel žádá o odstranění tvrzení kontrolních osob na straně č. 19 protokolu o kontrole, kde je uvedeno, že zadávací dokumentace neobsahuje bližší popis toho, jakým způsobem budou body přidělovány v rámci určité kategorie. Dle zadavatele není uvedené tvrzení správné, popis přidělování bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria je dle zadavatele uveden na straně č. 30 až 32 zadávací dokumentace. V rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.1. Zpracování části analýzy je dle zadavatele uvedeno: „Hodnotící komise přidělí v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií bodové ohodnocení podle následující stupnice: Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, jejíž zpracovaná část analýzy je vynikající, plně vyhovující, vysoce profesionální z hlediska propracovanosti, proveditelnosti a věcné správnosti. Uchazeč prokáže jednoznačné porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v Zadávací dokumentaci a v Příloze č. 1 Zadávací dokumentace.“ U dílčího hodnotícího kritéria 2.2. Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky na stránce 31 - 32 zadávací dokumentace je dle zadavatele uvedeno, že: „Hodnotící komise přidělí v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií bodové ohodnocení. Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí, pokud zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající. Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění. Nejlépe hodnocená bude ta nabídka, ve které uchazeč zohlední metody, se kterými operuje zadavatel ve specifikaci jednotlivých částí. Pokud ve specifikaci jednotlivých částí zadavatel konkrétní metody neuvádí, bude nejlépe hodnocená ta nabídka, ve které uchazeč navrhne metody, které nejlépe odpovídají zadání. Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která navrhne vhodnější způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity.“

57.         Dle zadavatele je tedy zřejmé, že bližší popis toho, jakým způsobem budou body přidělovány v rámci určité kategorie, zadávací dokumentace obsahuje. Dle zadavatele se uvedené zdůvodnění objevuje v zápise o hodnocení a posouzení nabídek hodnotící komise, proto komise postupovala podle podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a byl dodržen přesně daný popis toho, jakým způsobem budou body přidělovány v rámci všech kategorií.

58.         Dle zadavatele považují kontrolující osoby v kontrolním protokolu na straně 21 neuvedení analýzy dokumentů OECD u společnosti Proces, s.r.o. hodnotící komisí za „zápor“, přičemž komise v popisu stěžejních částí předkládaného řešení dle zadavatele konstatovala, že vybraný uchazeč se věnoval hlavním dokumentům vztahujícím se k analyzované problematice jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie. U uchazeče Proces, s.r.o., je dle zadavatele v kontrolním protokolu uvedeno, že: „chybí analýza evropského rámce i dokumentů OECD“. Dle zadavatele je důležité, že se vybraný uchazeč věnoval problematice na úrovni České republiky i Evropské unie, přičemž komise považovala Evropskou unii jako obdobnou mezinárodní množinu na stejné úrovni jako OECD. Dle zadavatele je důležité, zda uchazeči zvažovali mezinárodní kontext. Zadavatel uvedl, že v tomto smyslu bylo argumentováno již Ministerstvu práce a sociálních věcí, které však bez širšího pochopení problematiky regulatorní zátěže a pouze z formalistického pohledu bez věcného obsahu konstatovalo, že hodnotící komise hodnotila mezinárodní kontext nad rámec podmínek uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel uvedl, že proto dle Ministerstva práce a sociálních věcí postupovala hodnotící komise nesprávně, když neuvedení mezinárodního kontextu přičítala k tíži uchazečů. Uvedené je dle zadavatele důkazem nepochopení problematiky snižování regulatorní zátěže v České republice a zásahem externích kontrolních subjektů do úvah a myšlenkových pochodů hodnotící komise. Zadavatel však souhlasí s tím, že tento postoj měla hodnotící komise do svého hodnocení uvést.

59.         Mezinárodní kontext neměl dle zadavatele vliv na celkové posouzení kvality jednotlivých nabídek u předmětného hodnotícího kritéria. Pořadí jednotlivých nabídek by bylo dle zadavatele totožné i tehdy, pokud by mezinárodní souvislosti nebyly při hodnocení brány v potaz. Ke straně 21 protokolu o kontrole zadavatel uvedl, že je u uchazeče BDO Advisory, s.r.o. přesně pojmenován nedostatek nabídky uchazeče v dílčím hodnotícím kritériu, což dle zadavatele komise provedla u všech nabídek v případě, že v nich dle jejich odborného názoru nabídka nesplnila podmínky zadávací dokumentace. Zadavatel žádá o odstranění konstatování kontrolního zjištění uvedeného mimo jiné v závěru, že není možné určit, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska hodnocení předmětných dílčích kritérií lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání.

60.         Zadavatel dále uvedl, že hodnocení kvality nabídek nemělo žádný vliv na celkové pořadí nabídek, jelikož vyhrála nejlevnější nabídka, přičemž druhá nejlevnější nabídka byla i v celkovém pořadí druhá atd. Zadavatel tak dovozuje, že jej nelze podezírat z netransparentního postupu při hodnocení nabídek. Zadavatel dále uvedl, že i kdyby se bodové hodnocení u 2., 3. nebo 4. uchazeče zvýšilo o 2 body v hodnocení kvality nabídek (ze 36 bodů na 38 bodů), stále by byla vybraným uchazečem společnost Deloitte Advisory, s.r.o. s 98 body. Tedy i v případě, že by společnosti MEPCO, a.s., PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. nebo EEIP, a.s. obdržely shodný počet bodů, výběrové řízení by mělo dle zadavatele stejný výsledek, uchazeč Deloitte Advisory, s.r.o. by ve výběrovém řízení zvítězil.

61.         Zadavatel dále podotýká, že i přes výsledek ex-ante kontroly Řídícího orgánu Operačního programu Zaměstnanost - Ministerstva práce a sociálních věcí uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu, jelikož bylo nutné splnit termín pro vytvoření analýzy Snižování byrokratické zátěže pro občany a veřejnou správu v České republice do konce roku 2016 z důvodu nutného naplnění předběžné podmínky č. 11 stanovené Evropskou komisí. Soustava předběžných podmínek byla závazkem od Evropské komise směrem pro Českou republiku k čerpání prostředků z Evropské unie pro oblast veřejné správy. V případě, že by předběžná podmínka č. 11 nebyla naplněna, hrozilo by dle zadavatele reálné riziko, že Evropská komise pozastaví čerpání z evropských fondů pro priority Operačního programu Zaměstnanost související s veřejnou správou. Zadavatel uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že byla analýza dodavatelem vytvořena a následně schválena Radou vlády pro veřejnou správu v uvedeném termínu, předběžná podmínka byla splněna. Zadavatel dle svého tvrzení neměl jinou možnost, než smlouvu s vybraným uchazečem uzavřít. V ostatních případech, kdy Řídící orgán Operačního programu Zaměstnanost - Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhl na základě drobných domnělých pochybení zrušení hodnocení, zadavatel dle svého tvrzení na základě doporučení Řídícího orgánu některé části výběrového řízení zrušil. Dle zadavatele byla snaha maximálně eliminovat riziko nezpůsobilých výdajů nebo sankcí, u 1. části veřejné zakázky, to ale dle zadavatele nebylo možné, jelikož vytvoření analýzy bylo navázáno na plnění Předběžné podmínky č. 11 Evropské komise.

62.         Dle zadavatele hovoří v jeho prospěch rovněž skutečnost, že nikdo z pěti uchazečů nepodal podnět k šetření z důvodu nerovného nebo netransparentního postupu zadavatele k Úřadu. Všechny zúčastněné strany považovaly dle zadavatele jeho postup a postup hodnotící komise za transparentní a přezkoumatelný.

63.         Zadavatel podotýká, že hodnocení nabídek u 1. části veřejné zakázky bylo přezkoumáváno již třemi odlišnými subjekty, a to Ministerstvem práce a sociálních věcí jako Řídícího orgánu Operačního programu Zaměstnanost, kdy byla snížena refundace o 10% z celkové ceny výsledné analýzy od společnosti Deloitte Advisory, s.r.o, tj. o 105.705,60 Kč, což zahrnuje 101.640 Kč jako 10% z ceny díla a navíc 4.065,60 Kč jako 4% nepřímých nákladů. Následně podalo dle zadavatele Ministerstvo práce a sociálních věcí podnět na možné porušení rozpočtové kázně Finančnímu úřadu hlavního města Prahy a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Finanční úřad hlavního města Prahy ve své zprávě o daňové kontrole dle zadavatele mj. konstatuje, že zpracování zkušeností v oblasti snižování regulatorní zátěže ve vybraných zemích je i součástí zadání pro zpracování samotné analýzy a proto neshledal v postupu hodnotící komise v hodnocení jednotlivých nabídek porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení, a ve svém závěru uvedl, že nezjistil skutečnosti, které by měly za následek doměření daně. Dle zadavatele by tak bylo domnělé netransparentní a nepřezkoumatelné hodnocení zadavatele sankcionováno dvakrát a v případě započtení úroků z prodlení i vícekrát.

64.         Zadavatel závěrem uvedl, že hodnotící komisi 1. části veřejné zakázky byla svěřena časově i obsahově náročná práce, která dohromady čítala několik desítek hodin příprav členů komise, kdy komise pečlivě prostudovala právní a další související předpisy od zákonů až po vnitřní předpisy Ministerstva vnitra a dokumenty vztahující se přímo k dané zakázce, jako zadávací dokumentace, nabídky uchazečů atd. Dle zadavatele následovala jednání hodnotící komise, kdy členové hodnotící komise věnovali další hodiny pečlivému posuzování a hodnocení jednotlivých nabídek a dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a s maximální možnou mírou objektivity vybrali tu, která dle jejich názoru na základě určených kritérií nejlépe splňovala stanovené podmínky uvedené v zadávací dokumentaci. Zadavatel souhlasí s tím, že předložená Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek mohla být více konkrétní a popisná a že komise mohla být, při hodnocení nabídek, pro zvýšení zásady transparentnosti, více věcná, ale hodnocení nabídek bylo dle zadavatele po stránce specifické odbornosti náročné. Zadavatel se tak nedomnívá, že došlo k porušení postupu v zadávacím řízení či zákona, o čemž dle zadavatele svědčí neuplatnění a nevznesení žádných opravných prostředků ze strany uchazečů v části 1. veřejné zakázky.

 

K nastavení zadávacích podmínek

65.         Jak vyplývá z obsahu bodu 16. „ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace (viz bod 43. a násl. tohoto rozhodnutí), zadavatel v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ zvolil subkritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“.

66.         U subkritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ měl zadavatel dle citovaného bodu zadávací dokumentace hodnotit zpracovanou část analýzy v rozsahu 10 normostran, přičemž požadavky na analýzu pro část 1 předmětné veřejné zakázky jsou popsány v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Způsob přidělení bodů v rámci citovaného subkritéria zadavatel specifikoval následujícím způsobem: „Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, jejíž zpracovaná část analýzy je vynikající, plně vyhovující, vysoce profesionální z hlediska propracovanosti, proveditelnosti a věcné správnosti. Uchazeč prokáže jednoznačné porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v Zadávací dokumentaci a v Příloze č. 1 Zadávací dokumentace.“

67.         Z uvedeného popisu způsobu hodnocení však není zřejmé, jaké konkrétní aspekty musí tato část analýzy splňovat, aby byla zadavatelem považována za „vynikající, plně vyhovující, vysoce profesionální z hlediska propracovanosti, proveditelnosti a věcné správnosti“, a uchazeči tak neměli dostatečné informace o tom, jak zpracovat svou nabídku, aby byla v rámci předmětného hodnotícího kritéria „úspěšná“. Citovaný způsob hodnocení nabídek, který stanovil zadavatel, tak není natolik podrobný, aby umožnil sestavení nabídky a její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl (srov. výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008).

68.         Zadavatel dále v rámci předmětného subkritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ nespecifikoval, jakým způsobem bude hodnotit prokázání „porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v zadávací dokumentaci“. Uchazečům se tak nedostalo konkrétní, přesné a jednoznačné informace, jakým způsobem budou jejich nabídky stran prokázání porozumění problematice zadání a potřebám zadavatele specifikovaným v zadávací dokumentaci porovnávány a hodnoceny. Na základě takto nastaveného hodnotícího kritéria, které neobsahuje podrobný popis způsobu hodnocení nabídek, nelze následně přezkoumat, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Z citovaného způsobu nastavení předmětného subkritéria tedy nejsou zřejmé požadavky zadavatele na zpracování nabídky či jeho preference tak, aby dodavatelé měli konkrétní informace o tom, jaké řešení jednoznačně vede k  naplnění potřeb zadavatele a tedy následně k přidělení plného bodového ohodnocení v příslušném subkritériu posuzující předložené řešení. Citované subkritérium tak není jednoznačně a transparentně nastaveno. V uvedeném odkazuje Úřad na závěry Nejvyššího správního soudu v rámci rozsudku sp. zn. 2 Afs 86/2008 ze dne 25. 3. 2009.

69.         Z popisu hodnocení předmětného subkritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ tak není zřejmá informace o tom, na základě jakých aspektů bude zadavatel hodnotit nabídku jednotlivých uchazečů lépe či hůře oproti nabídkám ostatních uchazečů. Předmětné subkritérium tak není stanoveno způsobem, který vylučuje pochybnosti o jednotlivých posuzovaných a hodnocených aspektech podaných nabídek.

70.         V rámci subkritéria 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky" měli uchazeči dle citovaného bodu zadávací dokumentace zodpovědět na zadavatelem stanovené dotazy (viz bod 47. tohoto rozhodnutí) v rozsahu 5 až 10 normostran, přičemž zadavatel stanovil způsob hodnocení uvedeného subkritéria následujícím způsobem: „Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí (Příloha č. 1 Zadávací dokumentace) ... Hodnotící komise přidělí v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií bodové ohodnocení. Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v Zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí, pokud zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající. Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění. Nejlépe hodnocená bude ta nabídka, ve které uchazeč zohlední metody, se kterými operuje zadavatel ve specifikaci jednotlivých částí. Pokud ve specifikaci jednotlivých částí zadavatel konkrétní metody neuvádí, bude nejlépe hodnocená ta nabídka, ve které uchazeč navrhne metody, které nejlépe odpovídají zadání. Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která navrhne vhodnější způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity.“

71.         Zadavatel tedy v rámci předmětného subkritéria stanovil způsob hodnocení tak, že: „ nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí... Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění.“ Dle bodu 16. zadávací dokumentace požadoval zadavatel, aby uchazeč předložil k hodnocení 1. části předmětné veřejné zakázky zpracovanou ukázku části konkrétní pasáže analýzy, a to „Snižování regulatorní zátěže v ČR – východiska a aktuální rámec národní politiky (stručné shrnutí)“ v rozsahu 10 normostran. Dle přílohy č. 1. zadávací dokumentace, strany 3, šlo tedy o předložení části I.2 předmětu plnění veřejné zakázky. K tomu Úřad konstatuje, že podle § 76 odst. 1 zákona musí být vyřazeny mj. ty nabídky, které nesplní požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a uchazeč, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, musí být dle § 76 odst. 6 zákona bezodkladně vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel tak s ohledem na citovaná ustanovení zákona nebyl oprávněn nastavit hodnotící kritéria ve smyslu § 44 odst. 3 písm. h) tak, že: „nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí“, přičemž ostatní nabídky by byly hodnoceny „hůře“, neboť zadavatel je dle § 76 odst. 1 a 6 povinen vyloučit uchazeče, jehož nabídka nesplní podmínky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, tedy i požadavky zadavatele na předmět plnění. Zadavatel tak hodnotí teprve takové nabídky, které požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách bezvýhradně splňují. Z uvedeného je zřejmé, že nastavení způsobu hodnocení v šetřeném případě tak, že „nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která zohlední veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a ve specifikacích jednotlivých částí... Návrh je propracovaný, jasný a zcela odpovídá předmětu plnění.“ je v rozporu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona.

72.         Uvedené „nejlepší“ hodnocení nabídky zadavatel mimo výše uvedené dále podmínil tím, že „zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající.“ Zadavatel však neuvedl, na základě jakých kritérií bude posuzovat, zda uchazečem zvolená metodologie, techniky, metody či postupy řešení a proces realizace je či není „vynikající“. Dále zadavatel nespecifikoval, jaký způsob zapojení členů realizačního týmu a jaký způsob spolupráce se zadavatelem bude považovat za vynikající, či na základě čeho bude hodnotit, zda je způsob zapojení členů realizačního týmu a spolupráce se zadavatelem „vynikající" či nikoliv. V této části tak nebylo zadavatelem nastaveno předmětné subkritérium dle § 44 odst. 3 písm. h) zákona jednoznačně a transparentně.

73.         Dále zadavatel v rámci předmětného subkritéria uvedl, že: „Nejlépe hodnocená bude ta nabídka, ve které uchazeč zohlední metody, se kterými operuje zadavatel ve specifikaci jednotlivých částí. Pokud ve specifikaci jednotlivých částí zadavatel konkrétní metody neuvádí, bude nejlépe hodnocená ta nabídka, ve které uchazeč navrhne metody, které nejlépe odpovídají zadání“. Zadavatel stran metod v příloze č. 1 zadávací dokumentace vztahující se k předmětné části 1 veřejné zakázky uvedl v rámci požadavků na analytickou část analýzy, že k analýze primárních dat počítá s využitím „vhodných metod“, nadto uvedl jako metody dotazníkové šetření, rozhovory či kvalitativní výzkum. Z formulace zadavatele, že počítá s využitím vhodných metod k analýze primárních dat je zřejmé, že pro analýzu primárních dat zadavatel neuvedl přesnou specifikaci metody, tedy konkrétní metodu k analýze primárních dat. Dle výše uvedeného by tak měla být nejlépe hodnocena ta nabídka, ve které jsou k analýze primárních dat navrženy metody nejlépe odpovídající zadání. Ve způsobu hodnocení však není transparentně uvedeno, na základě jakých kritérií bude hodnoceno, která metoda k analýze primárních dat bude lépe hodnocena. Uchazeči tak neměli přesné informace, na základě čeho budou jimi navržené metody vyhodnoceny za „nejlépe odpovídající zadání“.

74.         Zadavatel dále v rámci popisu způsobu hodnocení uvedl, že: „Nejlépe bude hodnocena ta nabídka, která navrhne vhodnější způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity“. Z uvedeného popisu způsobu hodnocení však není zřejmé, který způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace a validity bude zadavatelem v rámci hodnocení považován za „vhodnější“ a který za „méně vhodný“, a tudíž mu bude přiděleno vyšší bodové ohodnocení oproti jinému. Uchazeči tak neměli jednoznačné a transparentní informace o způsobu hodnocení navrženého řešení týkající se zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace a validity, resp. nebyla jim v rámci popisu způsobu hodnocení sdělena informace o preferencích zadavatele.

75.         Úřad konstatuje, že nelze připustit, aby dodavatelé před podáním nabídek nevěděli, co konkrétně zadavatel požaduje a co je pro něj stěžejní, tedy na co bude klást při hodnocení důraz a jakým způsobem splnění míry určitého požadavku ohodnotí. Je to právě zadavatel, kdo poptává určitý předmět plnění a tomu uzpůsobuje proces zadávacího řízení, tedy i stanovení zadávacích podmínek, včetně způsobu hodnocení. Právě zadavatel si musí být vědom toho, jak má vypadat nabídka, která pro něj bude nejpřínosnější. Tyto skutečnosti je však zadavatel povinen řádně do zadávacích podmínek promítnout, zejména pak do vymezení způsobu hodnocení, aby uchazeči na základě jím uvedených informací mohli nabídky zpracovat tak, aby co nejvíce odpovídaly požadavkům a potřebám zadavatele a zadavatel byl následně schopen přezkoumatelným způsobem nabídky hodnotit. Uchazeč má právo, aby zadavatel sdělil, co bude hodnoceno nejlépe, aby tomu přizpůsobil svou nabídku.

76.         Za situace, kdy zadavatel specifikuje způsob hodnocení nabídek, aniž by v rámci popisu tohoto hodnocení uvedl konkrétní posuzované a preferované skutečnosti, aspekty, údaje, popisy apod. nelze takto vymezené hodnocení považovat za dostatečné, resp. uchazečům se nedostává informací o konkrétních preferencích zadavatele, které jsou nezbytné pro koncipování konkurenceschopné nabídky. Hodnocení nabídek vymezené v souladu se zákonem nemůže být založeno na očekávání dodavatelů, zda se tzv. „trefí do vkusu“ zadavatele či nikoli. 

77.         Z uvedených skutečností je však zřejmé, že v šetřeném případě uchazeči o veřejnou zakázku nemohli mít v době podání nabídek reálnou představu, podle jakých pravidel bude zadavatel přidělovat body v rámci subkritérií 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“, neboť zadavatel nestanovil v uvedených hodnotících subkritériích dostatečně přesné údaje tak, aby byl předem znám způsob hodnocení ve smyslu § 44 odst. 3 písm. h) zákona. Uchazeči tak nemohli vědět, „co“ konkrétně mají zadavateli nabídnout, aby mohli obdržet více bodů, než jejich konkurenti v soutěži o veřejnou zakázku.

78.         K tomu Úřad v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dodává, že pokud zadavatel zvolí pro zadání veřejné zakázky subjektivní dílčí hodnotící kritéria, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musí v zadávací dokumentaci popsat natolik srozumitelně, aby bylo každému uchazeči už při zpracování nabídky zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny a co bude zadavatelem preferováno, resp. hodnoceno lépe, aby mohly být nabídky uchazeči zpracovány tak, aby byly při hodnocení „úspěšnými“. K uvedenému Úřad doplňuje, že povinnost popsat hodnocení subjektivního hodnotícího kritéria tak, aby bylo pro dodavatele a následné hodnocení zadavatelem jednoznačné a transparentní, se vztahuje k subjektivnímu hodnotícímu kritériu jako celku, tedy včetně jeho subkritérií a jednotlivých požadavků, které tvořily obsah daných subkritérií.

79.         Z výše uvedených skutečností však vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě neformuloval pravidla pro hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“, a jeho subkritérií 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ dle uvedených pravidel. Je tak zřejmé, že uchazeči o veřejnou zakázku neměli již ve fázi přípravy svých nabídek jednoznačnou představu o preferencích zadavatele a ohledně takto vymezeného dílčího hodnotícího kritéria tedy mohla vzniknout na straně uchazečů o veřejnou zakázku jistá interpretační nejistota, neboť, jak již Úřad uvedl výše, není jednoznačné, které aspekty nabídek budou pro zadavatele určující, resp. které údaje uvedené v nabídkách uchazečů bude zadavatel upřednostňovat. Vzhledem k tomu, že navržené metody, postupy, návrhy řešení mají ve většině případů různé vlastnosti, kdy některé z těchto vlastností jsou zadavatelem preferovány a některé naopak nikoliv, avšak vždy se jedná o souhrn těchto vlastností, je nutné jednoznačně vymezit, co zadavatel požaduje, aby dodavatel mohl nabídnout optimální řešení, resp. jednoznačně stanovit co bude zadavatel hodnotit kladně a co naopak bude považováno za nedostatek, který se odrazí snížením bodového hodnocení. Příkladem může být např. navržená metoda A, která je velmi přesná, avšak časově i finančně nákladná. Oproti tomu metoda B není oproti metodě A tak přesná, avšak je několikanásobně levnější a současně i rychlejší. Za situace, kdy zadavatel hodlá hodnotit nabídky z hlediska vhodnosti navržených metod, je nutné stanovit jednoznačná kritéria hodnocení, resp. preference, aby dodavatelé měli jasnou představu, která z vlastností je zadavatelem preferována a této skutečnosti přizpůsobili svoji nabídku.

Dílčí závěr k vymezení způsobu hodnocení

80.         Aby zadavatel vyhověl požadavkům zákona na dostatečné a transparentní vymezení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, tedy vymezený v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, musí výše popsané povinnosti dostát. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí však vyplývá, že způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“, a jeho dílčích subkritérií 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ byl nastaven zcela nedostatečně a bez jakýchkoliv bližších konkretizací. Z výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel svou povinnost precizního nastavení citovaného dílčího hodnotícího kritéria nenaplnil.

K provedenému hodnocení nabídek

81.         Úřad dále uvádí, že nejednoznačné vymezení způsobu hodnocení v rámci dílčích kritérií má kromě vlivu na sestavení nabídek uchazeči o veřejnou zakázku rovněž vliv na samotné hodnocení nabídek hodnotící komisí, neboť ta má povinnost provést hodnocení nabídek přesně podle hodnotících kritérií stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách a nesmí se za účelem dodržení transparentnosti zadávacího řízení jakkoliv odchýlit od daného způsobu hodnocení, neboť jednoznačné vymezení způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií a následné hodnocení podle těchto kritérií zaručuje objektivní přezkoumání postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, směřující k výběru nejvhodnější nabídky.

82.         K samotnému procesu hodnocení nabídek Úřad v obecné rovině uvádí, že je v zájmu zajištění zásady transparentnosti nezbytné věnovat zvýšenou pozornost již popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek. Zvláště důležité je pak zdůvodnění přidělení bodových hodnot u neměřitelných kritérií. K jednotlivým bodovým hodnotám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Uvedené je potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně č. j. 5 Afs 6/2007 - 92 ze dne 21. 6. 2007.

83.         Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 není Úřad oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky související s procesem hodnocení nabídek. V citovaném rozsudku je dále uvedeno, že Úřad však musí dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné. Jinými slovy pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.

84.         K postupu zadavatele při hodnocení nabídek v šetřeném případě v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“, jehož obsahem jsou dílčí hodnotící kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je, jak vyplývá rovněž z výše uvedeného, nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnocení je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.

85.         V této souvislosti lze dále odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 57/2012 ze dne 7. 2. 2013, ve kterém Nejvyšší správní soud mimo jiné dovodil, že: „pokud by bylo zpracované hodnocení nepřezkoumatelné, např. v důsledku neúplného zachycení úvah či jejich logické rozpornosti, které hodnotící komisi vedly k přidělení počtu bodů jednotlivým nabídkám, bylo by takové hodnocení netransparentní (neprůhledné, nezjistitelné), a tudíž neodpovídající zásadě transparentnosti (§ 6 zákona o veřejných zakázkách). Tato zásada může být porušena mimo jiné i tím, že výstup provedeného hodnocení komisí je nepřezkoumatelný.“ Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí konstatoval, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nesmí být posuzována izolovaně, ale je nutné se postupem a závěry hodnotící komise zabývat podle obsahu zprávy, ve spojení s protokolem z jednání komise, který je nepochybně materiálně výstupem, jež je nutno za součást dokumentace vztahující se k hodnocení provedeného komisí považovat.

86.         V šetřeném případě zadavatel stanovil dílčí kritéria hodnocení: „Celková nabídková cena v Kč bez DPH za realizaci veřejné zakázky“ s vahou 60 % a „Návrh řešení veřejné zakázky“ s vahou 40 %. V rámci dílčího kritéria hodnocení „Návrh řešení veřejné zakázky“ přitom zadavatel hodnotil dvě dílčí hodnotící kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ s vahou 20 % a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ s vahou též 20 %.

87.         Úřad s odkazem na body 67. až 80. tohoto rozhodnutí konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě neformuloval pravidla pro hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ a jeho subkritérií 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ jednoznačně a transparentně, když nebylo jasně stanoveno, které aspekty nabídek budou pro hodnocení nabídek určující, resp. které údaje uvedené v nabídkách uchazečů bude hodnotící komise v rámci hodnocení nabídek upřednostňovat.

88.         Dle zadávací dokumentace se pro hodnocení subjektivních (nečíselných) kritérií použila bodová stupnice 1 až 100. Nejvhodnější nabídce byla vždy přiřazena hodnota 100 bodů, ostatním byly přiřazeny body odpovídající výsledku jejich porovnání s touto nejvhodnější nabídkou v daném kritériu. Počet bodů, které hodnocená nabídka v daném kritériu získala, se vynásobil váhou kritéria vyjádřenou v %.

89.         Úřad na tomto místě uvádí, že způsob přidělení bodů jednotlivým účastníkům včetně zdůvodnění hodnotící komise, proč právě takový počet bodů přidělila, musí být pečlivě popsán ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek či jiných dokumentech, ve kterých je zaznamenáno hodnocení nabídek tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek.

K hodnocení nabídek v rámci kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“

90.         K hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy" uvádí Úřad následující.

91.         Před samotným posouzením způsobu hodnocení Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě se zadavatel dopustil pochybení již při samotném vymezení hodnotících kritérií tím, že neformuloval pravidla pro hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ a jeho subkritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ jednoznačně a transparentně, přičemž nebylo jasně stanoveno, které aspekty nabídek mají být pro hodnocení nabídek určující, resp. které údaje uvedené v nabídkách uchazečů má hodnotící komise v rámci hodnocení nabídek upřednostňovat (viz body 67. a následující tohoto rozhodnutí). V důsledku uvedeného pochybení zadavatele při samotném vymezení hodnotících kritérií hodnotící komise následně neprovedla transparentní hodnocení nabídek, resp. provedení transparentního hodnocení již není ze své podstaty možné, neboť pokud již není na počátku zadávacího řízení jednoznačně stanoveno co (myšleno jaké aspekty či údaje obsažené v nabídkách) a jak (bodová preference jednotlivých údajů obsažených v nabídkách dodavatelů) se bude hodnotit, není v průběhu procesu hodnocení ze strany zadavatele možné dostát nárokům kladených na provedené hodnocení. Nicméně Úřad se k postupu zadavatele při hodnocení nabídek v daném případě vyjádří v bližších podrobnostech s ohledem na skutečnost, že součástí odůvodnění rozhodnutí je taktéž vypořádání námitek podaných proti závěrům vyplývajícím z kontrolního protokolu č. j. ÚOHS-K0013/2018/VZ-28606/2018/544/MBo ze dne 30. 10. 2018.

92.         K samotnému hodnocení provedenému hodnotící komisí Úřad uvádí následující. Ze zprávy o hodnocení nabídek a z protokolu z 2. jednání hodnotící komise včetně příloh vyplývá, že u dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ vybraný uchazeč získal 100 bodů a uchazeč PROCES, s.r.o., 80 bodů. Popis stěžejních částí předkládaného řešení a slovní zdůvodnění hodnocení vybraného uchazeče a uchazeče PROCES, s.r.o., jsou uvedeny v tabulce v bodu 52. tohoto rozhodnutí.

93.         Ze zprávy o hodnocení nabídek a z příloh k protokolu z 2. jednání hodnotící komise dále vyplývá, že vybraný uchazeč získal v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ 100 bodů, což je hodnota, která byla dle zadávací dokumentace přiřazena nejvhodnější nabídce. Ostatním nabídkám dle zadávací dokumentace byly přiřazeny body odpovídající výsledku jejich porovnání s touto nejvhodnější nabídkou.

94.         Úřad konstatuje, že pokud nabídka vybraného uchazeče získala maximální počet bodů, je zřejmé, že v rámci hodnocení musela splnit požadavky zadavatele, které měly být dle zadávací dokumentace hodnoceny, lépe než nabídky ostatních uchazečů. Skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče splnila požadavky zadavatele lépe než nabídky ostatních uchazečů a na základě čeho současně musí jednoznačně a transparentně vyplývat z popisu hodnocení uvedeného ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, případně v jiných dokumentech, tj. musí zde být u každého požadavku zadavatele u jednotlivých dílčích kritérií uvedeno, jakým způsobem a proč nabídka vybraného uchazeče dílčí požadavek zadavatele splnila a byl jí přidělen plný počet bodů. Jen v takovém případě může být hodnocení nabídek jasné, přezkoumatelné a transparentní.

95.         Úřad po přezkoumání zadávací dokumentace, zprávy o hodnocení nabídek a přílohy č. 2 protokolu z 2. jednání hodnotící komise zjistil následující. Ve slovním zdůvodnění hodnocení uchazeče PROCES, s.r.o., v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ je uvedeno, že „Z hlediska propracovanosti však chybí analýza evropského rámce i dokumentů OECD, které jsou pro rámec snižování administrativních zátěží v České republice klíčové“. Z uvedeného popisu hodnocení lze vyvozovat, že hodnotící komise považovala absenci analýzy dokumentů OECD, které jsou dle tvrzení hodnotící komise klíčové pro rámec snižování administrativních zátěží v České republice, za nedostatek z hlediska propracovanosti dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“. Ze zprávy o hodnocení nabídek ani z příloh k protokolu z 2. jednání hodnotící komise ale žádným způsobem nevyplývá, zda vybraný uchazeč ve své nabídce z hlediska propracovanosti dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ analyzoval i dokumenty OECD. Pokud se o tom hodnotící komise nezmiňuje, není zřejmé, zda vybraný uchazeč dané požadavky splnil a zda měl dostat plný počet bodů. Úřad podotýká, že zadavatel nestanovil jednoznačně a transparentně už v zadávacích podmínkách, jakým způsobem bude hodnotit nabídky v rámci předmětného hodnotícího kritéria (viz body 67. až 77. tohoto rozhodnutí), v důsledku čehož nemohlo být ani samotné hodnocení nabídek provedeno transparentně.

96.         Zvýše uvedených skutečností je zřejmé, že ze zprávy o hodnocení nabídek ani z příloh k protokolu z 2. jednání hodnotící komise nevyplývá, že a na základě čeho splnila nabídka vybraného uchazeče v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ požadavky zadavatele lépe než nabídky ostatních uchazečů, a nelze z ní tedy tím pádem ani ověřit, zda měl vybraný uchazeč skutečně dostat plný počet bodů. S ohledem na uvedené nelze způsob, jakým hodnotící komise ve zprávě o hodnocení nabídek a v příloze k protokolu z 2. jednání hodnotící komise popsala hodnocení nabídky vybraného uchazeče v rámci předmětného subkritéria, považovat za transparentní a přezkoumatelný.

 

K hodnocení nabídek v rámci kritéria 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“

97.         K hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ uvádí Úřad následující.

98.         Ze zprávy o hodnocení nabídek a z příloh k protokolu z 2. jednání hodnotící komise vyplývá, že u dílčího hodnotícího kritéria 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ uchazeč Deloitte Advisory s.r.o. získal 90 bodů, uchazeč EEIP, a.s., též 90 bodů a uchazeč PROCES, s.r.o., 100 bodů. Návrh celkového zdůvodnění hodnocení uchazečů Deloitte Advisory s.r.o., EEIP, a.s, a PROCES, s.r.o. v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.2. je uvedeno v tabulce v bodu 53. tohoto rozhodnutí.

99.         Z uvedené tabulky vyplývá, že hodnotící komise konstatovala, že nabídky všech uchazečů mají společné to, že zohlednily veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, že zvolená metodologie, techniky, metody, postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem je vynikající, že zohlední/zohledňují metody, se kterými operuje zadavatel v zadávací dokumentaci a že navrhovaný způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace a validity je pro plnění veřejné zakázky relevantní. Hodnotící komise u uchazeče EEIP, a.s., v návrhu celkového zdůvodnění hodnocení dále nic dalšího nekonstatovala. Naproti tomu u uchazeče Deloitte Advisory s.r.o. hodnotící komise v návrhu celkového zdůvodnění hodnocení uvedla, že oproti ostatním nabídkám je navrhováno využít koncept životních situací a provádět konzultace se zahraničními pracovníky společností, kteří se relevantní problematice věnují, což představuje upřesnění postupů blíže nespecifikovaných v zadávací dokumentaci a je z hlediska plnění veřejné zakázky vhodné, respektive u uchazeče PROCES, s.r.o., je oproti ostatním nabídkám navrhováno realizovat dotazníkové šetření i na úrovni občanů, což představuje vhodné rozpracování způsobu získávání dat a metod dále nespecifikovaných v zadávací dokumentaci.

100.     Úřad konstatuje, že v rámci hodnocení uchazečů Deloitte Advisory s.r.o., EEIP, a.s., a PROCES, s.r.o., je z uvedeného popisu hodnocení zřejmé, že všichni zmínění uchazeči obdrželi 5 pozitivních hodnocení za zohlednění veškerých požadavků zadavatele v zadávací dokumentaci, za zvolenou metodologii, techniky, postupy řešení, proces realizace, zapojení členů realizačního týmu a způsob spolupráce se zadavatelem, za propracovanost a jasnost návrhu, za zohlednění metod, se kterými operuje zadavatel v zadávací dokumentaci, a za navrhovaný způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelaci a validitu. Uchazeči Deloitte Advisory s.r.o. a PROCES, s.r.o., přitom obdrželi 1 pozitivní hodnocení navíc, a to za návrh využití konceptu životních situací a provádění konzultací se zahraničními pracovníky, kteří se relevantní problematice věnují, respektive za návrh realizace dotazníkového šetření i na úrovni občanů.

101.     Úřad na základě uvedeného konstatuje, že není zřejmé, na základě čeho udělila hodnotící komise v rámci uvedeného dílčího kritéria nabídce uchazeče PROCES, s.r.o., 100 bodů, jako nejvhodnější nabídce, když kladně hodnotila 6 aspektů, oproti nabídce uchazeče Deloitte Advisory s.r.o., které udělila „jen“ 90 bodů, když kladně hodnotila též 6 aspektů, a dále není vůbec zřejmé, na základě čeho udělila hodnotící komise nabídkám uchazečů Deloitte Advisory s.r.o. a EEIP, a.s., stejný počet 90 bodů, když u nabídky uchazeče Deloitte Advisory s.r.o. kladně hodnotila 6 aspektů a u nabídky uchazeče EEIP, a.s., hodnotila kladně pouze 5 aspektů. Jednotlivé návrhy, za které nabídky uchazečů Deloitte Advisory s.r.o. a PROCES, s.r.o., obdržely 1 pozitivní hodnocení navíc, mohly být posuzovány hodnotící komisí jako více či méně vhodné, tato skutečnost by ale musela být ve zprávě o hodnocení nabídek či v jiném dokumentu (např. příloze k protokolu z 2. jednání hodnotící komise) v souladu se zásadou transparentnosti pečlivě popsána. Zpráva o hodnocení nabídek a příloha k protokolu z 2. jednání hodnotící komise sice u uvedeného dílčího kritéria obsahuje určitý slovní komentář k hodnocení nabídek, z něj však nelze určit, jaký jednotlivý návrh, za který nabídky uchazečů Deloitte Advisory s.r.o. a PROCES, s.r.o., získaly 1 pozitivní hodnocení navíc, byl hodnotící komisí považován za vhodnější, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek.

102.     Úřad nad rámec způsobu přidělování bodů v dílčím kritériu 2.2. výše uvedeným uchazečům konstatuje, že zdůvodnění přidělení jednotlivých bodů hodnotící komisí nabídce uchazeče PROCES, s.r.o., která v rámci dílčího kritéria 2.2. obdržela 100 bodů, je nadto vnitřně rozporné, jelikož návrh celkového zdůvodnění, kde je uvedeno, že „Navrhovaný způsob zajištění aktuálnosti nasbíraných dat, jejich korelace, validity je pro plnění veřejné zakázky relevantní,“ nekoresponduje s popisem odpovědi na otázku 3. „Jakým způsobem zajistíte aktuálnost nasbíraných dat, jejich korelaci, validitu?“, kde je uvedeno, že „Chybí však specifikace způsobů ověřování validity dat“, a dále s popisem odpovědi na totožnou otázku v rámci podrobného zdůvodnění na str. 7 přílohy č. 2 protokolu z 2. jednání hodnotící komise, kde je uvedeno, že „Konkrétní metody pro stanovení validity nejsou uvedeny.

103.     Úřad dále konstatuje, že přestože nabídka Deloitte Advisory s.r.o. získala 6 pozitivních hodnocení, obdržela stejný počet 90 bodů jako nabídka uchazeče EEIP, a.s., která, byť splnila veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a získala 5 pozitivních hodnocení, neuvedla oproti ostatním nabídkám uchazečů nic navíc.

104.     Hodnocení nabídek uchazečů v rámci příslušného dílčího kritéria tak není transparentní a přezkoumatelné, neboť popis hodnocení obsažený ve zprávě o hodnocení nabídek ani v jiných částech dokumentace (např. v příloze k protokolu z 2. jednání hodnotící komise) nelze pokládat za transparentní, protože z něj není dostatečně patrné, zda a v jaké míře nabídky předmětných dodavatelů splňovaly požadavky zadavatele, které měly být předmětem hodnocení a co bylo příčinou, která vedla hodnotící komisi k přidělení určitého počtu bodů, tedy jak byly jednotlivé nabídky a jejich kvalita v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ porovnávány.

105.     Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2018 uvedl, že kontrolní orgán nevzal při svém hodnocení v potaz rozdílný obsah slovního hodnocení v tabulkách, vztahujícím se k dílčímu kritériu č. 2.2 „Návrh metodologie technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“, neboť tabulka s bodovým ohodnocením v textu protokolu z 2. jednání hodnotící komise obsahuje stručnější odůvodnění, zatímco tabulka přiložená k předmětnému protokolu obsahuje širší zdůvodnění obsahu hodnocení dílčích kritérií, které nabídky jednotlivých soutěžitelů měly splnit. Dle zadavatele kontrolní orgán ve svém zjištění vyšel z obsahu první tabulky k předmětnému dílčímu kritériu a nezohlednil širší obsah druhé tabulky, čímž nebyl zjištěn správný skutkový stav. Úřad k výše uvedené argumentaci zadavatele uvádí, že v šetřeném případě vycházel také z tabulky obsahující slovní popis hodnocení v rámci předmětných dílčích hodnotících kritérií, která je přílohou protokolu o 2. jednání hodnotící komise (viz body 95. a násl. a 101. a násl. tohoto rozhodnutí).

Dílčí závěr k provedenému hodnocení

106.     S ohledem na uvedené Úřad k postupu zadavatele při hodnocení nabídek konstatuje, že v důsledku nejednoznačných a netransparentně nastavených hodnotících kritérií postupoval zadavatel při zadávání části 1 „Zpracování analýzy současného stavu snižování regulatorní zátěže občanů a veřejné správy v České republice" veřejné zakázky rovněž v rozporu s § 79 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když hodnotil nabídky v rámci dílčího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky", aniž by ze zprávy ohodnocení nabídek, případně z jiných dokumentů (např. protokolu z 2. jednání hodnotící komise) bylo možné určit, z jakého konkrétního důvodu byl uchazečům v rámci jednotlivých subkritérií (2.1 „Zpracování části analýzy" a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky") dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky" přidělen příslušný počet bodů a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého konkrétního důvodu, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným a netransparentním.

Vliv na výběr

107.     Skutečnost, že zadavatel v rámci popisu způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií 2.1 „Zpracování části analýzy" a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky" neuvedl jednoznačně a transparentně, jakým způsobem bude nabídky hodnotit, mohla vést k tomu, že se někteří potenciální uchazeči rozhodli nepodat nabídku do zadávacího řízení, ačkoliv by jinak byli schopni předmět šetřené veřejné zakázky reálně plnit. Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že nezákonný postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zákonné nastavení hodnotících kritérií představuje jeden ze základních prvků soutěže v rámci zadávacího řízení. Jejich nezákonnost má velký odrazující potenciál pro řadu uchazečů, jež by mohli podat nabídku, která mohla obsahovat pro zadavatele výhodnější podmínky, než tomu bylo v případě nabídky vybraného uchazeče, přitom současně hodnocení podle takto nezákonně vymezených hodnotících kritérií se projevuje ve faktické nepřezkoumatelnosti postupů zadavatele, což mohlo mít v konečném důsledku i reálný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, provedené hodnocení totiž nelze relevantně přezkoumat.

108.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že postup zadavatele v šetřeném zadávacím řízení mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť kdyby byla subkritéria 2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“ stanovena dostatečně podrobně a transparentně v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, nelze vyloučit, že by se zadávacího řízení zúčastnilo více uchazečů, resp. že by podané nabídky zadavatel vyhodnotil s odlišným výsledkem. Úřad k tomuto pro úplnost dodává, že pro naplnění dikce ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona postačí pouhá možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tudíž úvaha nad potencialitou ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky je součástí legitimního správního uvážení.

109.     K uvedenému Úřad dodává, že jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jak rovněž vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

Závěr

110.     Úřad na základě všech uvedených skutečností dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 1 veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona, jelikož nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle subjektivních (nečíselných) hodnotících kritérií posuzujících návrh řešení veřejné zakázky (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“), když nestanovil, jaké konkrétní skutečnosti bude v podaných nabídkách zohledňovat v rámci jejich hodnocení, v důsledku čehož postupoval v rozporu s § 79 odst. 1 zákona a v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když nepopsal ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ani v jiných dokumentech, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci dílčích hodnotících kritérií (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“) tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 20. 10. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

111.     Úřad v šetřené věci pro úplnost sděluje, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo obviněným realizováno v době účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dál jen „ZZVZ“). K uvedenému Úřad sděluje, že při rozhodování o spáchání přestupku je povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním; judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích je předmětná ústavní zásada přímo zakotvena i pro správní trestání, neboť podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.

112.     Úřad v této souvislosti konstatuje, že s ohledem na § 115 odst. 1 ZZVZ a § 119 ZZVZ v návaznosti na § 268 odst. 1 písm. a) a b) ZZVZ [srov. § 120 odst. 1 písm. a) zákona] je pochybení zadavatele přestupkem podle obou právních předpisů, tedy zákona i ZZVZ. Zadavateli by při ukládání sankce podle ZZVZ hrozila stejně vysoká pokuta [srov. ust. § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ] jako dle právní úpravy aplikované v šetřeném případě, tedy zákona. Za tohoto stavu věci není podle Úřadu pozdější právní úprava obsažená v ZZVZ pro zadavatele příznivější, a proto jednání zadavatele Úřad posuzoval v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku.

Vypořádání námitek

113.     Úřad dále s odkazem na bod č. 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupil k vypořádání námitek obviněného ze dne 14. 11. 2018 (dále jen „námitky“) proti kontrolním zjištěním, přičemž uvádí následující.

114.     K argumentaci zadavatele v námitkách profesními zkušenostmi jednotlivých členů hodnotící komise Úřad uvádí, že nezpochybňuje odbornou způsobilost členů hodnotící komise, ale postup zadavatele při nastavení hodnotících kritérií a následně při hodnocení nabídek. Zadavatel rovněž ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2018 argumentuje, že se hodnotící komise skládala z 5 členů, pro zvýšení transparentnosti zasedli v hodnotící komisi odborníci v oblasti snižování byrokratické zátěže ze sekce řízení veřejné správy, zaměstnanci odboru veřejných zakázek a centrálních nákupů zadavatele a externí odborník. Úřad k tomu opětovně konstatuje, že nikterak nezpochybňuje odbornost členů hodnotící komise, avšak za situace, kdy zadavatel nedostatečně vymezil hodnotící kritéria, je zřejmé, že následný postup hodnotící komise při hodnocení podaných nabídek již nemůže být z podstaty věci v souladu se zákonem, byť by takové hodnocení bylo učiněno hodnotící komisí, jejíž členové disponují patřičnou odborností. 

115.     Zadavatel v rámci předmětných námitek připouští, že hodnotící komise byla v části 1 předmětné veřejné zakázky méně konkrétní a věcná, namítá však, že se vždy vyjádřila ke všem bodům dílčích hodnotících kritérií, ke všem nabídkám uchazečů a nabídky porovnávala mezi sebou. K tomu Úřad odkazuje na bod 106. a předcházející tohoto rozhodnutí, kde je dovozeno, že postup hodnotící komice při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ byl v rozporu s § 79 odst. 1 v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona.

116.     Zadavatel v rámci námitek dále žádá o odstranění tvrzení z kontrolního protokolu, že zadávací dokumentace neobsahuje bližší popis toho, jakým způsobem budou body přidělovány v rámci určité kategorie, neboť dle zadavatele zadávací dokumentace bližší popis hodnocení v rámci dílčího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ obsahuje. K tomu Úřad odkazuje na body 67. až 80. tohoto rozhodnutí, kde je dovoženo, že zadavatel svou povinnost transparentního nastavení dílčího hodnotícího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ ve smyslu § 44 odst. 3 písm. h) zákona nenaplnil. Na tomto místě Úřad opětovně uvádí, že je potřeba rozlišit uvedení způsobu hodnocení po stránce „formální“, tedy situaci, kdy zadavatel např. popíše, že nabídce přidělí 1 až 100 bodů v závislosti na kvalitě této nabídky a uvedení způsobu hodnocení po stránce „obsahové“, kdy bude jednoznačně zřejmé, jaké konkrétní aspekty, údaje, informace či skutečnosti zadavatel preferuje a povedou k přidělení konkrétního počtu bodů. V daném případě zadavatel způsob hodnocení po stránce materiální či obsahové u výše uvedených subjektivních hodnotících kritérií neuvedl. 

117.     K tvrzení zadavatele v rámci námitek, že hodnotící komise postupovala podle podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a byl dodržen přesně daný popis toho, jakým způsobem budou body přidělovány v rámci všech kategorií, Úřad odkazuje na body 90. až 106. tohoto rozhodnutí, kde je dovozeno, že hodnotící komise nepostupovala v souladu s § 79 odst. 1 zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, přičemž v důsledku nezákonně nastaveného způsobu hodnocení v souladu s citovanými ustanoveními zákona postupovat ani nemohla.

118.     K námitkám zadavatele, že považoval v rámci hodnocení dle dílčího kritéria „Návrh řešení veřejné zakázky“ za důležité, že se vybraný uchazeč věnoval problematice na úrovni České republiky i Evropské unie, přičemž zadavatel považoval Evropskou unii jako obdobnou mezinárodní množinu jako OECD, Úřad konstatuje, že uchazeči neměli na základě zadávacích podmínek žádné informace o tom, jakou váhu bude mít zmínění mezinárodního kontextu v části I.2 při hodnocení nabídek, nevěděli tedy, jakou váhu bude mít zmínění mezinárodního kontextu Evropské unie či OECD, případně jiného, a který mezinárodní kontext by měl případně větší váhu.

119.     K tvrzení zadavatele v rámci námitek, že mezinárodní kontext neměl vliv na celkové posouzení v rámci předmětného hodnotícího kritéria, přičemž pořadí jednotlivých nabídek by bylo totožné i tehdy, pokud by mezinárodní souvislosti nebyly při hodnocení brány v potaz, odkazuje Úřad na body 107. a následující tohoto rozhodnutí, kde se vlivem na výběr nejvhodnější nabídky v důsledku shledaných pochybení zadavatele Úřad podrobně zabývá.

120.     K žádosti zadavatele v rámci námitek o odstranění konstatování kontrolního zjištění uvedeného mimo jiné v závěru, že není možné určit, v čem konkrétně se nabídky jednotlivých uchazečů z hlediska hodnocení předmětných dílčích kritérií lišily a které z nabízených plnění splňuje lépe podmínky zadání, Úřad konstatuje, že skutečnost, že hodnocení nabídek nebylo mj. z výše uvedených důvodů transparentní je dovozena v bodu 87. a předcházejících tohoto rozhodnutí, na které Úřad v této souvislosti odkazuje.

121.     Zadavatel v rámci námitek argumentuje, že hodnocení kvality nabídek nemělo na celkové pořadí nabídek vliv, neboť vyhrála nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Obdobně zadavatel argumentuje i ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2018, že na základě výsledků posouzení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií vybrala hodnotící komise jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče, která byla zároveň i nejlevnější nabídkou. K tomu Úřad konstatuje, že hodnotícím kritériem v šetřeném případě nebyla nabídková cena, ale ekonomická výhodnost nabídky, a proto nelze dovozovat zákonnost postupu zadavatele ze skutečnosti, že současně byla ekonomicky nejvhodnější nabídka také nejlevnější, neboť za situace, kdy není hodnocení provedeno v souladu se zákonem, nelze určit, jak by vypadalo pořadí nabídek po řádném provedení hodnocení (za situace, že provedení hodnocení je možné učinit na základě jednoznačně definovaných hodnotících kritérií).

122.     Ke stanovisku zadavatele v námitkách, že i přes výsledek kontroly Ministerstva práce a sociálních věcí neměl jinou možnost, než uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, a to z důvodu čerpání prostředků z evropských fondů, Úřad konstatuje, že skutečnost, že byly na předmětnou veřejnou zakázku čerpány uvedené prostředky, nemá v šetřeném případě na povinnost zadavatele postupovat podle zákona žádný vliv. Úřad tedy zdůrazňuje, že nelze akceptovat postup zadavatele spočívající v nedostatečném vymezení způsobu hodnocení nabídek, a to ani např. z důvodu čerpání finančních prostředků z různých dotačních programů, projektů apod., jelikož realizace projektů spojené s čerpáním dotací jistě ze své podstaty nemá vést k legalizaci nezákonných postupů, zejména však by takový přístup umožňoval bezbřehé obcházení zákona při zadávání veřejných zakázek s odkazem na případnou „nemožnost čerpání dotací“.

123.     Zadavatel v rámci předmětných námitek podotýká, že v jeho prospěch hovoří skutečnost, že nikdo z pěti uchazečů nepodal podnět k šetření z důvodu nerovného nebo netransparentního postupu zadavatele k Úřadu, a tedy všechny zúčastněné strany považovaly dle zadavatele jeho postup a postup hodnotící komise za transparentní a přezkoumatelný. Rovněž ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2018 zadavatel uvedl, že nebyla v předmětném zadávacím řízení proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podána žádná námitka, díky čemuž zadavatel ve svém postupu nevidí znaky celospolečensky škodlivého protiprávního jednání, neboť žádný subjekt nevystupuje v roli poškozeného. Úřad konstatuje, že skutečnost, že nejsou v souvislosti se zadávacím řízením podány námitky či podnět k prošetření postupu zadavatele, tedy to, že si nikdo na postup zadavatele „nestěžuje“, není důkazem toho, že zadavatel v rámci zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem. V této souvislosti je nutné rovněž zohlednit skutečnost, že nedostatečné vymezení zadávacích podmínek mohlo odradit potenciální uchazeče o veřejnou zakázku, tudíž absence „přímých poškozených“ není důkaz o zákonném postupu zadavatele, ale je nutno posuzovat okruh dotčených subjektů v širších souvislostech, tedy i včetně potenciálních dodavatelů.

124.     Zadavatel uvedl v rámci námitek, že vzhledem k provedeným kontrolám ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí a Finančního úřadu hlavního města Prahy by bylo domnělé netransparentní a nepřezkoumatelné hodnocení zadavatele sankcionováno dvakrát a v případě započtení úroků i vícekrát. V rámci svého vyjádření ze dne 17. 12. 2018 zadavatel rovněž odkázal na dokumenty Finančního úřadu hlavního města Prahy, který dle zadavatele neshledal v postupu hodnotící komise v hodnocení jednotlivých nabídek porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení. Úřad k tomu konstatuje, že dle zákona je příslušným k výkonu dohledu nad dodržováním zákona Úřad, do jehož kompetence dle § 112 zákona patří rovněž rozhodování o tom, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky (zde myšleno obecně) a soutěži o návrh v souladu se zákonem, tedy i rozhodování o případném spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona spojeného s uložením pokuty dle tohoto zákona. Zadavatelem uvedený postup jiných správních orgánů nelze vnímat tak, že by tím bylo dotčeno právo uložit Úřadu za porušení zákona pokutu, neboť možnost kontroly postupu jiných orgánů může být podmínkou např. pro čerpání dotací, přičemž tato skutečnost bývá zadavatelům známa a je na jejich uvážení, zda se dané podmínky rozhodnou respektovat (např. finanční úřad může uložit odvody a penále za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Uvedené nelze vnímat tak, že by tím Úřadu, jako jedinému příslušnému orgánu dle § 112 zákona zanikla pravomoc k přezkumu (spojená s případnou možností uložení pokuty) v případě, kdy by byl jiný orgán či subjekt kompetentní dohlížet na dodržování jiných zákonů či pravidel spojených např. s čerpáním dotací na konkrétní veřejnou zakázku.

125.     Úřad dále konstatuje, že zadavatel v rámci námitek proti kontrolnímu protokolu poukazoval na vysokou odbornou náročnost hodnocení. K uvedenému Úřad uvádí, že odborná náročnost hodnocení nabídek nemůže být argumentem, který by měl vést k akceptaci nezákonného postupu ze strany zadavatele, nebo jej mohl zbavit odpovědnosti za spáchaný přestupek.

 

K výroku II. tohoto rozhodnutí - uložení sankce

126.     Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přerstupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

127.     Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 1 veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona, jelikož nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle subjektivních (nečíselných) hodnotících kritérií posuzujících návrh řešení veřejné zakázky (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“), když nestanovil, jaké konkrétní skutečnosti bude v podaných nabídkách zohledňovat v rámci jejich hodnocení, v důsledku čehož postupoval v rozporu s § 79 odst. 1 zákona a v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když nepopsal ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ani v jiných dokumentech, jakým způsobem byly přidělovány body v rámci dílčích hodnotících kritérií (2.1 „Zpracování části analýzy“ a 2.2 „Návrh metodologie, technik, metod a postupů řešení veřejné zakázky“) tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií proporcionálně odpovídá zpracování jednotlivých nabídek, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 20. 10. 2016 s vybraným uchazečem smlouvu na plnění části 1 veřejné zakázky. 

128.     Vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty.

129.     K tomu Úřad opakuje, že podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, kdy skutečnost, že se předmětná ústavní zásada uplatní jak pro správní trestání, vyplývá ze soudní judikatury, která byla zároveň reflektována v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, přičemž v rámci posouzení zániku odpovědnosti za spáchaný přestupek z hlediska „příznivosti pozdějších úprav“ pak Úřad posoudil jak zákon, ZZVZ a přestupkový zákon, neboť právní úprava zániku odpovědnosti se v těchto zákonech liší.

130.     Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

131.     Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 ZZVZ činí 5 let.

132.     Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

133.     V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona, ZZVZ a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupku dozvěděl na základě protokolu o kontrole ze dne 30. 10. 2018. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dnem doručení oznámení o zahájení správního řízení, tedy dne 6. 12. 2018. Ke spáchání správního přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 20. 10. 2016, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci plnění předmětu šetřené části 1 veřejné zakázky. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že k zániku odpovědnosti obviněného za předmětný přestupek nedošlo, a to ani podle zákona, ani podle ZZVZ a ani podle zákona o přestupcích.

134.     Úprava zákona o zadávání veřejných zakázek je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

135.     Úřad ve vztahu ke způsobu stanovení výše uložené pokuty na tomto místě rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016, v němž je mimo jiné konstatováno následující: „Podle § 35 trestního zákona se při postihu souběhu trestných činů ukládá úhrnný nebo souhrnný trest. Tyto tresty „představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: cit. dílo, str. 301). Z téhož ustanovení pak plyne zásada uložení shodného trestu za sbíhající se trestné činy bez ohledu na to, zda je o těchto činech vedeno společné řízení (§ 20 odst. 1 trestního řádu) či ne. Při ukládání úhrnného i souhrnného trestu soud vychází ze stejných zásad. Z hlediska trestního práva tedy nehraje roli, kdy všechny sbíhající se trestné činy vyjdou najevo, tato skutečnost nesmí být pachateli ani ku prospěchu, ani na újmu. Je zřejmé, že pro trestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale naopak je zcela nezbytné použití absorpční zásady, tedy vzájemné posouzení veškerých souvisejících trestních sazeb.“.

136.     S ohledem na výše uvedené provedl Úřad šetření, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné sbíhající delikty (přestupky), za které již zadavateli byla uložena pokuta podle zákona. Jak je výše uvedeno, ke spáchání přestupku šetřeného v rámci tohoto správního řízení došlo dne 20. 10. 2016. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě je přestupek obviněného v souběhu s přestupky (delikty), o nichž bylo rozhodnuto v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0281/2017/VZ-27615/2017/531/JDo  ze dne 22. 9. 2017, který byl spáchán dne 7. 11. 2014, přičemž pokuta byla uložena ve výši 85 000,- Kč, v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0298/2017/VZ-26507/2017/522/PKř  ze dne 12. 9. 2017, který byl spáchán dne 10. 6. 2016, přičemž pokuta byla uložena ve výši 1 000 000,- Kč a v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0277/2017/VZ-25377/2017/532/KSt  ze dne 30. 8. 2017, který byl spáchán dne 26. 2. 2016, přičemž pokuta byla uložena ve výši 1 000 000,- Kč. Veškerá pravomocná rozhodnutí Úřadu jsou dostupná online na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html. 

137.     S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

138.     Měl-li by Úřad uložit zadavateli pokutu za uvedený přestupek spáchaný dne 20. 10. 2016 a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky uvedené v bodě 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za delikty (přestupky), jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokutu uloženou rozhodnutími uvedenými v bodě 136. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

139.     Za přestupek se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta do 10% ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

140.     Cena části 1. veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil přestupku, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí podle bodu 5.1 smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky 1 016 400,- Kč včetně DPH. Horní hranice pokuty za spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí 10 % z této částky, tj. částku ve výši 101 640,- Kč.

141.     Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

142.     Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

143.     Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

144.     Hlavním kritériem, které je podle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost přestupku podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti přestupku, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

145.     Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, zadavatel tím, že nedostatečně vymezil dílčí hodnotící kritérium „Návrh řešení veřejné zakázky“, potenciálně omezil okruh uchazečů o veřejnou zakázku (jak vyplývá z bodů 107. a následujících tohoto rozhodnutí), neboť někteří potenciální dodavatelé nemuseli mít zájem účastnit se zadávacího řízení, kde není postup zadavatele při hodnocení jasně a transparentně dán, neboť není zřejmé, jaké plnění bude zadavatel preferovat. Popsané jednání zadavatele mohlo mít za následek omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Lze předpokládat, že při dostatečně podrobném a transparentním vymezení citovaného dílčího hodnotícího kritéria by zadavatel obdržel více nabídek, přičemž nelze vyloučit, že v těchto případných dalších nabídkách mohly být obsaženy výhodnější podmínky plnění, než obsahovala nabídka vybraného uchazeče. Stejně tak nelze vyloučit skutečnost, že by nabídky předložené uchazeči v zadávacím řízení při srozumitelně nastavených zadávacích podmínkách (srozumitelně popsaném způsobu hodnocení nabídek) koncipovali své nabídky odlišně a mohl tak zadavatel i od těchto uchazečů obdržet pro něj výhodnější nabídky.

146.     Co se týče stupně závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že pochybení zadavatele spočívající v nedostatečně vymezených zadávacích podmínkách je třeba hodnotit jako typově závažné porušení zákona, protože atakuje základní principy zadávání veřejných zakázek, když může mít dle názoru Úřadu silný odrazující efekt pro potenciální dodavatele, neboť by bylo logické, pokud by neměli zájem účastnit se zadávacího řízení, které nemá jasně a transparentně stanoveno, za jakých podmínek a při splnění jakých skutečností, bude jejich nabídka nejlépe hodnocena.

147.     Na druhou stranu je však třeba zohlednit, že celková výše peněžitého plnění je dle smlouvy na předmět plnění části 1 veřejné zakázky „pouze“ 1 016 400,- Kč včetně DPH. Při určení výše pokuty tak Úřad přihlédl k hodnotě veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků přestupku a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou.

148.     Jako další polehčující okolnost v této souvislosti Úřad při stanovení pokuty zohlednil skutečnost, že jednáním zadavatele nebyla soutěž o veřejnou zakázku zcela vyloučena, ale pouze omezena, neboť jak vyplývá z obsahu dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel obdržel v šetřeném případě nabídky pěti uchazečů, přičemž všechny nabídky byly zadavatelem hodnoceny, avšak k provedenému způsobu hodnocení Úřad současně konstatoval, že ani toto hodnocení nebylo učiněno v souladu se zákonem (viz výše).

149.     Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti v postupu zadavatele v šetřené části 1 veřejné zakázky.

150.     S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 30 000,- Kč, a to při respektování veškerých polehčujících okolností a absorpční zásady ve formě analogického použití institutu souhrnného trestu.

151.     Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „[...] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu o jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty; k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit; aby výše pokuty; jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

152.     V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu dne 20. 10. 2016, kdy zadavatel uzavřel na část 1 veřejné zakázky smlouvu. Od spáchání přestupku tak uplynulo více než dva roky, přičemž účel trestu ve smyslu výše citovaného rozsudku zůstává zachován.

153.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta - ať už uložená v jakékoli výši - může jevit jako krajně „nespravedlivá“, a to konkrétně v situaci, kdy by zcela „zmařila“ ekonomickou podstatu pachatele přestupku. Nepřípustné jsou totiž takové pokuty, jež mají likvidační charakter. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti) působení zadavatele, který je organizační složkou České republiky, neboť zadavatel disponuje rozpočtem v řádech desítek miliard korun, jak vyplývá z informací uveřejněných na jeho internetových stránkách https://www.mvcrxz/clanek/statni-rozpocet-pros na-platy-i-investice.aspx.

154.     V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

155.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku zadavatele přistoupil k uložení pokuty, přičemž s ohledem na výše uvedené důvody uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

156.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol - IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Česká republika - Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3,170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy