číslo jednací: S0137/2019/VZ-10210/2019/542/VSv

Instance I.
Věc Více veřejných zakázek
Účastníci
  1. obec Ludvíkovice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 19. 4. 2019
Dokumenty file icon 2019_S0137.pdf 452 KB

Č. j.: ÚOHS-S0137/2019/VZ-10210/2019/542/VSv

 

Brno: 9. dubna 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona, jichž se dopustil:

  • obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice,

v souvislosti s realizací následujících veřejných zakázek:

Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 15. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem Děčínský stavební podnik s.r.o., IČO 47781483, t. č. se sídlem Folknářská 1246/21, 405 01 Děčín, smlouva o dílo;

 

„Oprava místní komunikace pod hřištěm“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 30. 5. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 27. 6. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem DOKOM FINAL s.r.o., IČO 25487230, se sídlem Kamenná 2, 407 11 Děčín, smlouva o dílo;

 

„Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem Zemní a dopravní stavby Hrdý Milan, s.r.o., IČO 25475819, se sídlem Dobrná 48, 407 41 Dobrná, smlouva o dílo;

 

 

„Úprava hřiště Na Kopečku“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem DT Hnilica, s.r.o., IČO 03939588, se sídlem Děčín XVIII-Maxičky 39, 405 02 Děčín, smlouva o dílo;

 

VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854“, která byla na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 5. 2014 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 7. 2014 uzavřena s vybraným dodavatelem Stavební firma Bardzák s.r.o., IČO 28745001, se sídlem Nerudova 107, 407 22 Benešov nad Ploučnicí, smlouva o dílo;

 

„Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 4. 2014 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 2. 7. 2014 uzavřena s vybraným dodavatelem Klára Čermák, dříve Klára Šebestíková – KŠ Střechy Prácheň, IČO 60249757, t. č. se sídlem Prácheň 202, 471 14 Kamenický Šenov, smlouva o dílo;

 

vydává dle ustanovení § 90 odst. 1. zákona č. 250/2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

 

příkaz:

 

I.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 15. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem Děčínský stavební podnik s.r.o., IČO 47781483, t. č. se sídlem Folknářská 1246/21, 405 01 Děčín, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož smlouvu o díloze dne 15. 9. 2017 včetně přílohy „cenová nabídka ze dne 6. 9. 2017“ neuveřejnil v celém znění na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 2. 10. 2017, přičemž přílohu předmětné smlouvy „cenová nabídka ze dne 6. 9. 2017“ obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

 

II.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 15. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem Děčínský stavební podnik s.r.o., IČO 47781483, t. č. se sídlem Folknářská 1246/21, 405 01 Děčín, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož dodatek č. 3 včetně přílohy „Oznámení změny OZ 1“ ke smlouvě o dílo ze dne 15. 9. 2017 uzavřený dne 5. 3. 2018 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 20. 3. 2018, a tento dodatek včetně přílohy „Oznámení změny OZ 1“ obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

 

III.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava místní komunikace pod hřištěm“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 30. 5. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 27. 6. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem DOKOM FINAL s.r.o., IČO 25487230, se sídlem Kamenná 2, 407 11 Děčín, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož smlouvu o díloze dne 27. 6. 2017 včetně přílohy „cenová nabídka ze dne 13. 6. 2017“ neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 12. 7. 2017, přičemž přílohu předmětné smlouvy „cenová nabídka ze dne 13. 6. 2017“ obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

 

IV.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava místní komunikace pod hřištěm“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 30. 5. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 27. 6. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem DOKOM FINAL s.r.o., IČO 25487230, se sídlem Kamenná 2, 407 11 Děčín, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 27. 6. 2017 uzavřený dne 31. 8. 2017 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 15. 9. 2017, ale učinil tak až dne 27. 9. 2017.

 

V.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem Zemní a dopravní stavby Hrdý Milan, s.r.o., IČO 25475819, se sídlem Dobrná 48, 407 41 Dobrná, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož smlouvu o díloze dne 14. 7. 2015 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 29. 7. 2015, ale učinil tak až dne 23. 10. 2015.

 

 

VI.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem Zemní a dopravní stavby Hrdý Milan, s.r.o., IČO 25475819, se sídlem Dobrná 48, 407 41 Dobrná, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož dodatek č. 1 k smlouvě od dílo ze dne 14. 7. 2015 uzavřený dne 14. 9. 2015neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 29. 9. 2015, ale učinil tak až dne 27. 1. 2016.

 

VII.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Úprava hřiště Na Kopečku“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem DT Hnilica, s.r.o., IČO 03939588, se sídlem Děčín XVIII-Maxičky 39, 405 02 Děčín, smlouva o dílo, nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož smlouvu o díloze dne 1. 7. 2015 včetně její přílohy „nabídkový položkový rozpočet“ neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 16. 7. 2015, ale učinil tak až dne 23. 10. 2015, přičemž příloha „nabídkový položkový rozpočet“ této smlouvy nebyla uveřejněna ani ke dni vydání tohoto příkazu.

 

VIII.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854“, která byla na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 5. 2014 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 7. 2014 uzavřena s vybraným dodavatelem Stavební firma Bardzák s.r.o., IČO 28745001, se sídlem Nerudova 107, 407 22 Benešov nad Ploučnicí, smlouva o dílo,nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož smlouvu o díloze dne 1. 7. 2014 včetně celého znění její přílohy „Položkový rozpočet“ neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 16. 7. 2014, přičemž kompletní přílohu předmětné smlouvy „Položkový rozpočet“ obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

 

IX.

Obviněný – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 4. 2014 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 2. 7. 2014 uzavřena s vybraným dodavatelem Klára Čermák, dříve Klára Šebestíková – KŠ Střechy Prácheň, IČO 60249757, t. č. se sídlem Prácheň 202, 471 14 Kamenický Šenov, smlouva o dílo,nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 citovaného zákona, jelikož smlouvu o díloze dne 2. 7. 2014 včetně její přílohy „cenová nabídka ZŠ Ludvíkovice“neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 17. 7. 2014, přičemž přílohu předmětné smlouvy „cenová nabídka ZŠ Ludvíkovice“ obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

 

X.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až IX. tohoto příkazu se obviněnému – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 40 000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců ode dne právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 15. 11. 2018 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0017/2018/VZ-31864/2018/544/MDb ze dne 15. 11. 2018 zadavateli – obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – kontrolu postupu zadavatele u následujících veřejných zakázek

-          Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 8. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 15. 9. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem Děčínský stavební podnik s.r.o., IČO 47781483, t. č. se sídlem Folknářská 1246/21, 405 01 Děčín, smlouva o dílo (dále jen „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“),

 

-          „Oprava místní komunikace pod hřištěm“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 30. 5. 2017 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 27. 6. 2017 uzavřena s vybraným dodavatelem DOKOM FINAL s.r.o., IČO 25487230, se sídlem Kamenná 2, 407 11 Děčín, smlouva o dílo (dále jen „Oprava místní komunikace pod hřištěm“),

 

-          „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 14. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem Zemní a dopravní stavby Hrdý Milan, s.r.o., IČO 25475819, se sídlem Dobrná 48, 407 41 Dobrná, smlouva o dílo (dále jen „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“),

 

-          „Úprava hřiště Na Kopečku“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 5. 2015 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 7. 2015 uzavřena s vybraným dodavatelem DT Hnilica, s.r.o., IČO 03939588, se sídlem Děčín XVIII-Maxičky 39, 405 02 Děčín, smlouva o dílo (dále jen „Úprava hřiště Na Kopečku“),

 

-          VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854“, která byla na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 5. 2014 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 1. 7. 2014 uzavřena s vybraným dodavatelem Stavební firma Bardzák s.r.o., IČO 28745001, se sídlem Nerudova 107, 407 22 Benešov nad Ploučnicí, smlouva o dílo (dále jen VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854“),

 

-          „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 4. 2014 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 2. 7. 2014 uzavřena s vybraným dodavatelem Klára Čermák, dříve Klára Šebestíková – KŠ Střechy Prácheň IČO 60249757, t. č. se sídlem Prácheň 202, 471 14 Kamenický Šenov, smlouva o dílo (dále jen „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“).

2.             Dne 25. 11. 2018 obdržel Úřad v roli kontrolního orgánu od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s výše uvedenými veřejnými zakázkami. V rámci poskytování součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu kontrolní orgán vyzval zadavatele žádostí č. j. ÚOHS-K0017/2018/VZ-37633/2018/544/MDb ze dne 18. 12. 2018 k zaslání dokumentu – přílohy „Oznámení změny OZ“ dodatku č. 3 – pořízeného v souvislosti s veřejnou zakázkou „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“. Žádost byla zadavateli doručena dne 19. 12. 2018. Dne 20. 12. 2018 obdržel kontrolní orgán od zadavatele výše uvedený dokument.

3.             V protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0017/2018/VZ-00061/2019/544/MDb ze dne 12. 2. 2019 (dále jen „protokol o kontrole“) Úřad v roli kontrolního orgánu konstatoval, že obviněný postupoval v souvislosti se zadáváním shora uvedených veřejných zakázek v rozporu se zákonem.

II.             ZÁVĚRY ÚŘADU

4.             Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

5.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

6.             Podle § 112 odst. 1 zákona o přestupcích se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích hledí jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti zákona o přestupcích; podle zákona o přestupcích se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

7.             S ohledem na skutečnost, že dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon (tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), a Úřad musí při posuzování případu přihlédnout ve prospěch obviněného k eventuální příznivější právní úpravě (podrobněji viz dále), konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 zákona, podle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté (dále viz bod 36. odůvodnění tohoto příkazu).

8.             Úvodem Úřad již nyní pro bližší upřesnění konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba, s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na jiné správní delikty, tedy i na správní delikty spáchané za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ode dne účinnosti citovaného zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

Posouzení právního postavení obviněného jako zadavatele

9.             Před zkoumáním samotného postupu obviněného se Úřad zabýval otázkou, zda obviněný naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

10.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

11.         Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce

12.         Podle § 2 odst. 1 zákona o obcích, je obec veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

13.         Podle Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES) je obviněný, tj. obec Ludvíkovice, IČO 00831964, se sídlem Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice, obcí ve smyslu § 1 zákona o obcích.

14.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

15.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný, tj. obec Ludvíkovice, jakožto obec ve smyslu § 1 zákona o obcích, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, pročež se na ni vztahuje zákonná právní úprava o veřejných zakázkách v platném a účinném znění, podle které je povinna postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona.

III.           K výrokům I. – IX. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

16.         Podle § 17 písm. w) ZVZ, se pro účely tohoto zákona profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

17.         Podle § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

18.         Podle § 147a odst. 2 ZVZ veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odstavce 1 písm. a) ZVZ celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé ZVZ, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odstavce 1 písm. a) ZVZ se nevztahuje na

a)      smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b)      smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona,

c)      smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

19.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

20.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) citovaného zákona.

21.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

22.         Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

23.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odstavce 2 zákona.

24.         Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“), se prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy.

25.         Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv, osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.

K aplikaci příslušné právní úpravy

26.         Úřad předně uvádí, navzdory skutečnosti, že smlouvy, resp. jejich dodatky, na veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“ (uvedena ve výrocích V. a VI. příkazu), „Úprava hřiště Na Kopečku“ (uvedena ve výroku VII. příkazu), VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854“ (uvedena ve výroku VIII. příkazu), „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“ (uvedena ve výroku IX. příkazu) byly uzavřeny, resp. konstatované přestupky byly spáchány, před 1. 10. 2016, tedy za doby účinnosti ZVZ, a tudíž by pro posouzení postupu obviněného u těchto veřejných zakázek byl rozhodný právní režim ZVZ, že je povinen v této souvislosti při rozhodování o spáchání přestupku reflektovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, který obsahuje pravidlo tzv. retroaktivity in mitius či retroaktivita bonam partem, na základě kterého se při posuzování trestnosti činu a ukládání trestu, stanovuje povinnost použití pozdějšího zákona v případech, kdy je to pro pachatele příznivější.

27.         Retroaktivita in mitius je jednou ze zásadních výjimek z principu zákazu zpětné účinnosti norem pro oblast správního trestání. Jako základní princip je zakotven na úrovni mezinárodního práva (čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech), a platí i za obecnou zásadu komunitárního práva, kterou musí vnitrostátní soudy členských států Evropské Unie respektovat při aplikaci příslušného vnitrostátního práva.

28.         Výše uvedené potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, který tuto výjimku aplikuje opakovaně a konstantě. Příkladem může být rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002-27, v němž je mimo jiné uvedeno: „To, že žalobce se podle zjištění správních orgánů dopustil deliktu za účinnosti starého práva, ještě eo ipso neznamená, že mu také za tyto delikty podle starého práva může být bez dalšího uložena sankce. Takový názor by ve svých důsledcích znamenal, že tu může dojít k uložení trestu za něco, co nové právo vůbec nesankcionuje, a tedy i k přímému porušení zásady vyslovené v čl. 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod. Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytují obviněnému z trestného činu. Je totiž zřejmé, že rozhraničení mezi trestnými (a tedy soudem postižitelnými) delikty a delikty, které stíhají a trestají orgány exekutivy, je výrazem vůle suverénního zákonodárce; není odůvodněno přirozenoprávními principy, ale daleko spíše je výrazem trestní politiky státu (…) Z těchto důvodů – a přinejmenším od okamžiku, kdy byla ratifikována Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – není rozhodné, zda pozitivní právo označuje určité deliktní jednání za trestný čin nebo za správní delikt. Zmiňuje-li se tedy uvedená Úmluva ve svém článku 6 odst. 1 o „jakémkoli trestním obvinění“, je třeba záruky, v této souvislosti poskytované tomu, kdo je obviněn, poskytnout shodně jak v trestním řízení soudním, tak v deliktním řízení správním. Tímto způsobem ostatně vykládá Úmluvu stabilně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Pro české právo to pak znamená, že i ústavní záruka článku 40 odst. 6 Listiny o tom, že je nutno použít pozdějšího práva, je-li to pro pachatele výhodnější, platí jak v řízení soudním, tak v řízení správním. Shodně ostatně judikují i správní soudy (srov. k tomu např. rozhodnutí uveřejněné pod č. 91/2004 Sb. NSS). Přijetí tohoto principu pak znamená, že nelze trestat podle starého práva v době účinnosti práva nového, jestliže nová právní úprava konkrétní skutkovou podstatu nepřevzala; analogicky to platí i tehdy, jestliže nová úprava stanoví mírnější sankce za stejné jednání (například nižší výměru pokuty).“

29.         Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatoval, že rozhodnutí, které se s dodržením ústavního principu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod nevypořádá a zcela jej pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, kde dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro pachatele příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013). Dle nálezů Ústavního soudu (např. ÚS II. 192/05-2 ze dne 11. 7. 2007 a ÚS III. 611/01 ze dne 13. 6. 2002) je opomenutí správního orgánu zabývat se tím, zda nová právní úprava je či není pro účastníka příznivější, zásahem do jeho práva na spravedlivý proces. K dalším rozsudkům výše citovaného soudu, směřujícím k problematice užití čl. 40 odst. 6 Listiny pří správním trestání, lze řadit např. rozsudek ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011-99, či rozsudek ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012 – 48.

30.         I když tedy Úřad shledá na straně obviněného pochybení, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku podle ZVZ, je Úřad povinen zohlednit novou právní úpravu, resp. jakoukoli pozdější právní úpravu, a posoudit, zda je tato nová právní úprava pro obviněného příznivější.

31.         Dle ust. § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ platí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, přičemž dle § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ dále platí, že veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření s tím, že tato povinnost se nevztahuje na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Dle ust. § 219 odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému s tím, že to neplatí pro smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Z právě uvedeného vyplývá, že ZVZ i zákon ukládají zadavateli totožnou povinnost, tedy uveřejnit do 15 dnů od jejich uzavření smlouvy na veřejné zakázky, jejichž cena činí nejméně 500 000 Kč bez DPH.

32.         V této souvislosti lze dále uvést, že jednání obviněného popsané ve výrocích V. – IX. příkazu je obsahově posuzováno jako protiprávní podle obou právních předpisů, tj. jak dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ (dle kterého se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem), a zároveň i podle § 269 odst. 2 zákona (dle kterého se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1). Při posuzování protiprávnosti jednání obviněného není mezi právní úpravou účinnou v době spáchání šetřených přestupků a novou právní úpravou rozdíl.

33.         K posouzení zániku trestnosti přestupků, obsažených ve výrocích V. - IX. příkazu, lze konstatovat, že nyní účinná právní úprava neobsahuje žádná ustanovení, na základě kterých by trestnost spáchaných přestupků obviněného zanikla. Obdobně neexistují žádná ustanovení, která by stanovovala okolnosti či lhůty pro zánik trestní odpovědnosti takovým způsobem, který by vedl k zániku trestní odpovědnosti za přestupky obviněného (k tomu srov. § 121 odst. 3 ZVZ a § 270 odst. 5 zákona). V šetřeném případě tedy Úřad nejprve porovnal skutkovou podstatu přestupku dle ZVZ [§120 odst. 1 písm. b)] a zákona (§269 odst. 2), přičemž je zjevné, že v tomto ohledu k zásadní změně v souvislosti s přijetím nové právní úpravy nedošlo. Jednání obviněného je tudíž trestné podle obou právních úprav.

34.         Následně Úřad porovnal ustanovení o pokutě za přestupky popsané ve výrocích V. - IX. příkazu, přičemž lze konstatovat, že nyní účinná právní úprava je pro obviněného příznivější. Ust. § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ stanoví pokutu za nesplnění povinnosti uveřejnění smlouvy zadavatelem postupem dle § 147a odst. 2 ZVZ v maximální výši 20 000 000 Kč. Ust. § 269 odst. 2 zákona ve spojení s § 269 odst. 3 zákona stanoví pokutu za obsahově shodné jednání v maximální výši 1 000 000 Kč. S ohledem na tuto skutečnost Úřad uvádí, že zákon v tomto ohledu spojuje s daným přestupkem nižší maximálně možnou výši sankce (ke stanovené výši pokuty dále body 55. – 87. odůvodnění).

35.         Z právě uvedeného vyplývá, že posuzování otázky spáchání přestupků popsaných ve výrocích V. - IX. příkazu je Úřad povinen, v návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, provádět na základě v této věci konkrétního příznivějšího právního rámce, tj. dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť ze srovnání obou právních úprav vyplývá závěr, že zákon obsahuje pro obviněného příznivější právní úpravu, především tedy s ohledem na ustanovení o maximální výši pokuty, kterou je za daný přestupek možné uložit.

36.         Úřad na tomto místě tudíž vyslovuje dílčí závěr, že trestnost konkrétního činu (přestupku) není možné posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování o tomto činu (přestupku), a je tedy nutno aplikovat příznivější právní úpravu jako celek. Je-li tedy jednání obviněného nadále trestné podle obou výše specifikovaných právních norem, pak je Úřad, coby orgán rozhodující o odpovědnosti za přestupek obviněného vázán ustanoveními příznivější právní úpravy pro obviněného, tj. zákonem č. 134/2016 Sb., jak při rozhodnutí o vině, tak i při rozhodnutí o trestu.

Posouzení věci

37.         Obecně Úřad uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky. Předmětná pravidla pro uveřejňování byla součástí zákonné dikce již v rámci  ZVZ, a to na základě tzv. „transparentní novely“ (zákona č. 55/2012 Sb.), s účinností od 1. 4. 2012.

38.         U šetřených veřejných zakázek je klíčovým § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy (v tomto směru je nanejvýš důležitá možnost porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky). Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek.

39.         Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.

40.         Úřad konstatuje, že u šetřených veřejných zakázek jsou rozhodující následující skutková zjištění a časové údaje:

-          U veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“ došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 15. 9. 2017 s cenou plnění, která činí celkem částku 4 187 975 Kč bez DPH (5 067 450 Kč s DPH), tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH. V odst. 2.1 článku 2. „DOKLADY VZTAHUJÍCÍ SE KE SPECIFIKACI PŘEDMĚTU SMLOUVY O DÍLO“ smlouvy o dílo ze dne 15. 9. 2017 je mimo jiné uvedeno, že „předmět díla s názvem ‚Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208‘ a některé podmínky jeho plnění (…)“ jsou určeny mimo jiné na základě cenové nabídky ze dne 6. 9. 2017, také jako příloha předmětné smlouvy o dílo je označena „cenová nabídka ze dne 6. 9. 2017“. K uveřejnění smlouvy o dílo ze dne 15. 9. 2017 včetně všech jejích příloh ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona mělo dojít nejpozději dne 2. 10. 2017 (první pracovní den následující po dni 30. 9. 2017), přičemž z profilu zadavatele vyplývá, že příloha „cenová nabídka ze dne 6. 9. 2017“ zde nebyla k tomuto dni, ani nikdy později, uveřejněna.

-          U veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“ dále obviněný uzavřel dne 5. 3. 2018 s vybraným dodavatelem dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo ze dne 15. 9. 2017 (dále jen „dodatek č. 3 ze dne 5. 3. 2018“). V odst. 3.3 článku 3. „PŘEDMĚT A ROZSAH DÍLA“ dodatku č. 3 ze dne 5. 3. 2018 je uvedeno, že „Předmět díla se rozšiřuje o vícepráce a méněpráce vzniklé v průběhu realizace díla na základě vzájemně odsouhlaseného oznámení změny OZ 1 ze dne 12. 2. 2018, které tvoří přílohu č. 1 tohoto Dodatku č. 3“. Jako příloha dodatku č. 3 ze dne 5. 3. 2018 je rovněž označeno „Oznámení změny OZ 1“. K uveřejnění dodatku č. 3 ze dne 5. 3. 2018 ke smlouvě o dílo ze dne 15. 9. 2017 včetně všech jeho příloh ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tudíž mělo dojít nejpozději dne 20. 3. 2018, přičemž z profilu zadavatele vyplývá, že příloha „Oznámení změny OZ 1“ dodatku č. 3 ze dne 5. 3. 2018 zde nebyla k tomuto dni, ani nikdy později, uveřejněna.

-          U veřejné zakázky „Oprava místní komunikace pod hřištěm“ došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 27. 6. 2017 s cenou plnění, která činí celkem částku 923 195,07 Kč bez DPH (1 117 066,03 Kč s DPH), tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH. V odst. 2.1 článku 2. „DOKLADY VZTAHUJÍCÍ SE KE SPECIFIKACI PŘEDMĚTNÉ SMLOUVY O DÍLO“ smlouvy o dílo ze dne 27. 6. 2017 je mimo jiné uvedeno, že „předmět díla s názvem ‚Oprava místní komunikace pod hřištěm‘ a některé podmínky jeho plnění (…)“ jsou určeny mimo jiné na základě cenové nabídky ze dne 13. 6. 2017, přičemž jako příloha předmětné smlouvy je označena „cenová nabídka ze dne 13. 6. 2017“. K uveřejnění smlouvy o dílo ze dne 27. 6. 2017 včetně všech jejích příloh ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tak mělo dojít nejpozději dne 12. 7. 2017, přičemž z profilu zadavatele vyplývá, že příloha „cenová nabídka ze dne 13. 6. 2017“ zde nebyla k tomuto dni, ani nikdy později, uveřejněna.

-          U veřejné zakázky „Oprava místní komunikace pod hřištěm“ dále obviněný uzavřel dne 31. 8. 2017 s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 27. 6. 2017 (dále jen „dodatek č. 1 ze dne 31. 8. 2017“). K jeho uveřejnění ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tudíž mělo dojít nejpozději dne 15. 9. 2017, přičemž z předmětné části profilu zadavatele rovněž vyplývá, že dodatek č. 1 ze dne 31. 8. 2017 zde byl uveřejněn až dne 27. 9. 2017.

-          U veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“ došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 14. 7. 2015 s cenou plnění, která činí celkem částku 568 215,76 Kč bez DPH (687 541,07 Kč s DPH), tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH. K uveřejnění předmětné smlouvy o dílo ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tudíž mělo dojít nejpozději dne 29. 7. 2015, přičemž z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva o dílo ze dne 14. 7. 2015 zde byla uveřejněna až dne 23. 10. 2015.

-          U veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“ dále obviněný uzavřel dne 14. 9. 2015 s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 7. 2015 (dále jen „dodatek č. 1 ze dne 14. 9. 2015“). K jeho uveřejnění ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tudíž mělo dojít nejpozději dne 29. 9. 2015, přičemž z předmětné části profilu zadavatele rovněž vyplývá, že dodatek č. 1 ze dne 14. 9. 2015 zde byl uveřejněn až dne 27. 1. 2016.

-          U veřejné zakázky „Úprava hřiště Na Kopečku“ došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 1. 7. 2015 s cenou plnění, která činí celkem částku 808 003 Kč bez DPH, tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH. V odst. 2. bodu 1. „Cena díla“ článku III. „Cena díla a způsoby úhrady“ smlouvy o dílo ze dne 1. 7. 2015 je uvedeno, že „Cena uvedená v odst. 1 je stanovena na základě soupisu stavebních prací, dodávek a služeb podle objednatelem přijatého nabídkového položkového rozpočtu zhotovitele (přílohy č. 1 této smlouvy).“ (dále jen „nabídkový položkový rozpočet“). K uveřejnění předmětné smlouvy o dílo včetně její přílohy „nabídkový položkový rozpočet“ ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tudíž mělo dojít nejpozději dne 16. 7. 2015, přičemž z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva o dílo ze dne 1. 7. 2015 zde byla uveřejněna až dne 23. 10. 2015, přičemž z profilu zadavatele dále vyplývá, že příloha „nabídkový položkový rozpočet výše uvedené smlouvy“ zde nebyla ke dni vydání tohoto příkazu zveřejněna vůbec.

-          U veřejné zakázky „VZMR 4/2014 - Výstavba chodníku u sil. III/25854“ došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 1. 7. 2014 , s cenou plnění, která činí celkem částku 663 222 Kč bez DPH (802 499 Kč s DPH), tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH. Příloha předmětné smlouvy obsahující položkový rozpočet díla (dále jen „Položkový rozpočet“) je složena z pěti listů, přičemž listy č. 2 až 5 předmětné přílohy jsou označeny jako „List 1“, „List 2“, „List 3“ a „List 4“. K uveřejnění předmětné smlouvy o dílo včetně celého znění její přílohy „Položkový rozpočet“ ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tak mělo dojít nejpozději dne 16. 7. 2014. Z profilu zadavatele ke dni vydání tohoto příkazu však vyplývá, že části „List 1“ a „List 3“ přílohy „Položkový rozpočet“ smlouvy o dílo ze dne 1. 7. 2014 zde uveřejněny nebyly, neboť tato část přílohy „Položkový rozpočet“ je na profilu zadavatele zveřejněna v nečitelné podobě.

-          U veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“ došlo k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 2. 7. 2014 s cenou plnění, která činí celkem částku 539 976 Kč bez DPH, tj. s cenou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH. V odst. 1 článku I. „Předmět plnění“ smlouvy o dílo ze dne 2. 7. 2014 je uvedeno, že „Zhotovitel se zavazuje provést pro objednatele: rekonstrukci střechy ZŠ Ludvíkovice v rozsahu dle cenové kalkulace, která je nedílnou součástí SoD.“ (dále jen „cenová nabídka ZŠ Ludvíkovice“). K uveřejnění předmětné smlouvy o dílo včetně její přílohy „cenová nabídka ZŠ Ludvíkovice“ ve smyslu ust. § 219 odst. 1 zákona tudíž mělo dojít nejpozději dne 17. 7. 2014, přičemž z profilu zadavatele vyplývá, že příloha „cenová nabídka ZŠ Ludvíkovice“ smlouvy o dílo ze dne 2. 7. 2014 zde nebyla k tomuto dni, ani nikdy později, uveřejněna.

41.         Úřad konstatuje, že na šetřené veřejné zakázky se nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož obviněný předmětné smlouvy nezveřejnil podle jiného právního předpisu, a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušné smlouvy včetně jejich změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření (nejpozději v termínech uvedených pro každou veřejnou zakázku dle předchozího bodu odůvodnění tohoto příkazu).

42.         Z hlediska formální stránky přestupku je u šetřených veřejných zakázek nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

43.         Dle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K naplnění materiální stránky přestupku Úřad konstatuje, že se lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, kde je uvedeno, že „[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“, z čehož vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost, jelikož ta je tímto protiprávním jednáním bez dalšího naplněna. Úřad tudíž není povinen zkoumat materiální stránku spáchaného přestupku a posuzovat nakolik je v daném případě pozdní uveřejnění, resp. neuveřejnění, smlouvy společensky škodlivé.

44.         Důsledkem pojetí přestupku v oblasti zadávání veřejných zakázek je tedy skutečnost, že Úřad se nemusí při rozhodování o přestupku zabývat tím, „zda jednání zadavatele, které jinak naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku uvedené v § 268 a § 269, je společensky škodlivé či nikoliv, tj. zabývat se výslovně materiální stránkou přestupku, pokud neexistují takové okolnosti, které zcela vylučují, že se vůbec jedná o přestupek. Jinak řečeno, ÚOHS v zásadě nemusí dokazovat materiální stránku přestupku, když ta je ze zákona výslovně presumována.“ (srov. Flaškár, Martin; Harnach, Jiří; Janoušek, Martin; Měkota, Jan; Podešva, Vilém; Sommer, Lukáš; Votrubec, Jiří. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer).

45.         Jak vyplývá z výše uvedeného, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka daného přestupku. Společenská škodlivost je dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.

 

Závěry k výrokům I. – IX. příkazu

46.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 15. 9. 2017 včetně přílohy „cenová nabídka ze dne 6. 9. 2017“ neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději 2. 10. 2017, a neučinil tak ani později, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

47.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 15. 9. 2017 včetně přílohy „cenová nabídka ze dne 6. 9. 2017“ a dodatek č. 3 ze dne 5. 3. 2018 včetně přílohy „Oznámení změny OZ 1“ ke smlouvě o dílo ze dne 15. 9. 2017 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 20. 3. 2018, a neučinil tak ani později, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

48.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava místní komunikace pod hřištěm“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 27. 6. 2017 včetně přílohy „cenová nabídka ze dne 13. 6. 2017“ neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 12. 7. 2017, a neučinil tak ani později, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

49.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava místní komunikace pod hřištěm“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož dodatek č. 1 ze dne 31. 8. 2017 ke smlouvě o dílo ze dne 27. 6. 2017 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 15. 9. 2017, ale učinil tak až dne 27. 9. 2017, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

50.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 14. 7. 2015 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 29. 7. 2015, ale učinil tak až dne 23. 10. 2015, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto příkazu.

51.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož dodatek č. 1 ze dne 14. 9. 2015 ke smlouvě o dílo ze dne 14. 7. 2015 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 29. 9. 2015, ale učinil tak až dne 27. 1. 2016, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto příkazu.

52.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Úprava hřiště Na Kopečku“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 1. 7. 2015 včetně její přílohy „nabídkový položkový rozpočet“, neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 16. 7. 2015, ale učinil tak až dne 23. 10. 2015 a přílohu „nabídkový položkový rozpočet“ této smlouvy nezveřejnil ke dni vydání tohoto příkazu vůbec, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto příkazu.

53.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 1. 7. 2014 včetně její kompletní přílohy „Položkový rozpočet neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 16. 7. 2014, a neučinil tak ani později, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto příkazu.

54.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož smlouvu o dílo ze dne 2. 7. 2014 včetně přílohy „cenová nabídka ZŠ Ludvíkovice“ této smlouvy neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření této smlouvy, tj. nejpozději dne 17. 7. 2014, a neučinil tak ani později, čímž se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přičemž ke spáchání přestupku došlo dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IX. tohoto příkazu.

K výroku X. příkazu – uložení pokuty

55.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným přestupkům přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na předmět plnění veřejných zakázek již byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout. V šetřeném případě se zadavatel dopustil celkem devíti přestupků podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. – IX. tohoto příkazu.

56.         Jak již bylo konstatováno výše, Úřad se rovněž zabýval zánikem odpovědnosti obviněného za spáchané přestupky, resp. možným uplynutím promlčecí doby, a to opět i v kontextu čl. 40 odst. 6 Listiny, tedy v souvislosti s porovnáním v úvahu připadajících právních úprav v rámci povinnosti použití pro pachatele příznivějšího zákona.

57.         Podle § 121 odst. 3 ZVZ (ve znění účinném do 5. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

58.         Podle § 121 odst. 3 ZVZ odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

59.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčení doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

60.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

61.         Podle § 270 odst. 6 zákona se promlčecí doba přerušuje

a.             oznámením o zahájení řízení o přestupku

b.             vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

62.         Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

63.         Podle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

64.         V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání přestupků dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu o kontrole ze dne 12. 2. 2019. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – IX. tohoto příkazu došlo ve dnech 3. 10. 2017 (výrok I.), 21. 3. 2018 (výrok II.), 13. 7. 2017 (výrok III.), 16. 9. 2017 (výrok IV.), 30. 7. 2015 (výrok V.), 30. 9. 2015 (výrok VI.), 17. 7. 2015 (výrok VII.), 17. 7. 2014 (výrok VIII.) a 18. 7. 2014 (výrok IX.). Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu obviněnému.  

65.         Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že odpovědnost obviněného v případě přestupků uvedených ve výrocích V., VI., VII., VIII. a IX. (spáchaných za účinnosti ZVZ) nezanikla a promlčecí doba ve smyslu ust. § 270 odst. 5 zákona u přestupků uvedených ve výrocích I. – IX. neuplynula.

66.         K uložení pokuty za spáchání přestupků, uvedených ve výrocích I. - IX. tohoto příkazu Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

67.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

68.         Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

69.         V daném případě se zadavatel dopustil devíti přestupků dle § 269 odst. 2 zákona (viz výroky I. – IX. tohoto příkazu).

70.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

71.         Ve výrocích I. – IX. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že při zadávání veřejných zakázek Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“, „Oprava místní komunikace pod hřištěm“, „Oprava komunikací F10, S17, J13 v k.ú. Ludvíkovice“, „Úprava hřiště Na Kopečku“, „VZMR 4/2014 – Výstavba chodníku u sil. III/25854“ a „Výměna střešní krytiny ZŠ Ludvíkovice“ nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 219 odst. 1 zákona, jelikož předmětné smlouvy na tyto veřejné zakázky, resp. jejich změny či dodatky v úplném znění včetně všech jejich příloh, které představují nedílnou obsahovou součást smluvních ujednání stran, neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

72.         Úřad posoudil jako nejzávažnější spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu u veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“, kde obviněný v roli zadavatele v tomto případě (srovnatelně s přestupky uvedenými ve výrocích II., III., VII., VIII. a IX., avšak na rozdíl oproti zbývajícím přestupkům, které spáchal) do dnešního dne nedostál svým povinnostem vyplývajícím z ust. § 219 odst. 1 zákona (škodlivý stav stále trvá), a současně Úřad odvozuje nejvyšší míru škodlivosti jednání obviněného popsaného ve výroku I. tohoto příkazu vzhledem k zájmu veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků, která úměrně stoupá zejména ve vztahu k hodnotě plnění, které je předmětem dané veřejné zakázky. Obviněný se v roli zadavatele protiprávního jednání uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dopustil v souvislosti s realizací veřejné zakázky malého rozsahu s cenou plnění, které činí celkem částku 4 187 975 Kč bez DPH, což představuje hodnotu vynaložených veřejných prostředků několikanásobně převyšující výši ceny plnění ostatních veřejných zakázek, při jejichž realizaci obviněný rovněž pochybil tak, jak je popsáno výše.

73.         Úřad k přestupkům uvedeným ve výrocích II. – IX. příkazu přihlédl v rámci přitěžujících okolností v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích a v návaznosti na § 37 písm. c) zákona o přestupcích.

74.         Obviněný v roli zadavatele svým jednáním dle výroku I. příkazu naplnil skutkovou podstatu přestupku obsaženou v § 269 odst. 2 zákona, a to tak, že u šetřené veřejné zakázky „Zastřešení a stavební úpravy objektu čp. 208 Ludvíkovice“ nedostál svým povinnostem dle § 219 odst. 1 zákona, když nezveřejnil smlouvu v úplném znění na tuto veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření na svém profilu.

75.         Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost přestupku. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

76.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. Úřad konstatuje, že postupem zadavatele došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků, a to nejen během doby klíčové pro takovou kontrolu (bezprostředně po uzavření smlouvy).

77.         Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředku, a úměrně s ním i závažnost porušování takového zájmu, stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je rovněž třeba připomenout, že předmětný přestupek je „tradiční“ a stále se opakující, a rozhodovací praxí je v různých obdobách řešen v široké míře. Navíc škodlivost protiprávního jednání obviněného je v tomto případě umocněna faktem, že do dnešního dne nebyl závadný stav odstraněn, tedy smlouva na veřejnou zakázku v úplném znění včetně příloh a dodatků doposud nebyla na profilu zadavatele uveřejněna. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako středně závažný, přičemž tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

78.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k zásadnímu a trvajícímu znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

79.         Při posouzení okolností, za nichž byl přestupek spáchán, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost to, že obviněný spáchal celkem osm dalších přestupků, a to rovněž podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona, tj. ve výrocích II. – IX. příkazu uvedených přestupků při uveřejňování podle zákona tím, že ve smyslu ustanovení § 219 odst. 1 zákona neuveřejnil uzavřené smlouvy na dané veřejné zakázky včetně všech jejich příloh, změn a dodatků.

80.         Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

81.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku ve výroku I. tohoto příkazu dne 3. 10. 2017 (tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy uzavřenou na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil (okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty) ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. přibližně rok a šest měsíců, a to zejména z toho důvodu, že po celou dobu škodlivý stav trvá a obviněný neprojevil snahu své jednání (byť opožděně) alespoň částečně napravit.

82.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2018 zveřejněného na jeho internetových stránkách Úřad zjistil, že obviněný má v roce 2018 hospodařit s částkou 25 875 044 Kč. Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty 40 000 Kč nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).

83.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

84.         Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výše uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 40 000 Kč naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

85.         Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku X. tohoto příkazu.

86.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, zřízeného u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Ludvíkovice, Ludvíkovice 71, 407 13 Ludvíkovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz