číslo jednací: S0054/2017/VZ-09441/2017/543/MŠl

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 2. 2017, na návrh ze dne 2. 2. 2017, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, Čech & Toul, sdružení advokátů, IČO 72015250, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice,

ve věci veřejné zakázky „R6 (D6) Řevničov, obchvat“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632639, ve znění opravy ze dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 189-338819, ve znění opravy ze dne 9. 11. 2016,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek – na přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ze dne 2. 2. 2017 se v částech návrhu, které směřují proti délce lhůty pro podání žádostí o účast, proti absenci některých dokumentů a informací v zadávacích podmínkách, proti lhůtě zveřejnění odpovědi jmenovaného zadavatele na žádost o dodatečné informace ze dne 2. 1. 2017 a proti stanovení technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. c) citovaného zákona ve veřejné zakázce „R6 (D6) Řevničov, obchvat“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632639, ve znění opravy ze dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 189-338819, ve znění opravy ze dne 9. 11. 2016, podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

II.

Návrh navrhovatele – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek – na přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ze dne 2. 2. 2017 se v části návrhu, která směřuje proti postupu zadavatele při poskytnutí dodatečných informací č. 6 ze dne 9. 1. 2017 k zadávacím podmínkám veřejné zakázky „R6 (D6) Řevničov, obchvat“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632639, ve znění opravy ze dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 189-338819, ve znění opravy ze dne 9. 11. 2016, ve které citovaný navrhovatel uvádí, že má „za to, že dodatečné informace nebyly poskytnuty v souladu se zákonem, zejména co se týká obsahu, kdy na řadu dotazů bylo odpovězeno obecně“, podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2016 pod ev. č. 632639, ve znění opravy ze dne 7. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 189-338819, ve znění opravy ze dne 9. 11. 2016, oznámení užšího zadávacího řízení veřejné zakázky „R6 (D6) Řevničov, obchvat“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 21. 9. 2016 a tímto dnem bylo podle § 26 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.  

2.             V bodu II.1.2) oznámení o zakázce je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, přičemž v bodu II.1.5) oznámení o zakázce je zadavatelem uvedeno, že „[k]omunikace je navržena v kategorii R25,5/100. Velká část trasy je vedena po zemědělských pozemcích, jen velmi malá část je na pozemcích lesních. Délka úseku je 4,2 km. V oblasti 38,3 hlavní trasy R6 (D6) je navržena mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/16. Stavba zahrnuje výstavbu 7 mostů, protihlukové stěny, přeložku potoka, vodovodů, sedimentační a retenční nádrže, středovou kanalizaci, úpravy meliorací, úpravy vedení VVN, VN a NN, přeložky stávajících inženýrských sítí. Součástí je systém SOS s informačním systémem, oplocení a vegetační úpravy. (…) Zároveň stavba zahrnuje rozsáhlou přeložku současné silnice I. třídy č. 16, která je navržena v kategorii S 11,5/80. Prostorové řešení vyhoví i směrodatné rychlosti 90 km/hod. Celá trasa je vedena po zemědělských pozemcích. Délka úseku je 1,462 km. V km 0,130 je v křížení se současnou silnicí I/6 navržena okružní křižovatka, která je i s částečnou úpravou silnice I/6 součástí této přeložky, jakož i napojení současné silnice I/16 do obce Řevničov na konci přeložky.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 1 584 735 000 Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu 1.2. kvalifikační dokumentace stanovil dobu pro dokončení stavby v délce 36 měsíců, přičemž jako předpokládaný termín zahájení stavby uvedl „07/2017“.

5.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v užším řízení, přičemž v bodu IV.3.4) oznámení o zakázce stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast, a to do 9. 11. 2016 do 10:00 hodin.

6.             Zadavatel dne 4. 11. 2016 odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář „F14 Oprava - Oznámení změn nebo dodatečných informací“, přičemž v bodu VII.1.2) prodloužil původní lhůtu pro doručení žádostí o účast do 11. 1. 2017 do10:00 hodin.

7.             Dne 16. 1. 2017 obdržel zadavatel od navrhovatele – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Pražská 483, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, Čech & Toul, sdružení advokátů, IČO 72015250, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 13. 1. 2017 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Zadavatel po přezkoumání těmto námitkám nevyhověl, jak vyplývá z jeho rozhodnutí ze dne 23. 1. 2017, které bylo navrhovateli doručeno dne 27. 1. 2017.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 2. 2017 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti zadávacím podmínkám posuzované veřejné zakázky, resp. vůči požadavkům zadavatele stanovených v kvalifikační dokumentaci. Úřad poznamenává, že navrhovatel součástí návrhu učinil i jeho námitky ze dne 13. 1. 2017.

10.         V úvodu návrhu (v námitkách, které navrhovatel začlenil do návrhu) navrhovatel napadá lhůtu pro doručení žádostí o účast, kterou považuje vzhledem k rozsahu a složitosti veřejné zakázky za nepřiměřeně krátkou, a to především s ohledem na složitá a časově náročná jednání zejména se zahraničními subjekty při zakládání případných sdružení dodavatelů za účelem splnění kvalifikačních podmínek, neboť společností, které by kvalifikační podmínky splnily samy, je v České republice pouze několik.

11.         Navrhovatel dále uvádí, že má navíc zkušenost, že zadavatel velmi často požaduje prokázání, že uchazeč má k dispozici obalovnu a záložní obalovnu asfaltových směsí, což ovšem v kvalifikačních podmínkách uvedeno není. Navrhovateli tak nebylo jasné, zda se má pokusit sdružit se společností, která splňuje kvalifikační podmínky, které nesplňuje uchazeč a zároveň, která má k dispozici obalovnu asfaltových směsí v dojezdové vzdálenosti veřejné zakázky z důvodu, že uchazeč disponuje pouze jednou obalovnou asfaltových směsí v dojezdové vzdálenosti, což je samozřejmě další komplikace.

12.         Navrhovatel v dalším uvádí, že zadávací dokumentace neobsahuje technické podmínky a dobu realizace veřejné zakázky, a navrhovateli tudíž není zřejmé, jaké množství pracovníků a strojů bude k realizaci veřejné zakázky zapotřebí, případně v jakém termínu by měli uchazeči disponovat obalovnou asfaltových směsí. Navrhovatel dále uvádí, že mu není znám ani způsob financování realizace veřejné zakázky.

13.         Navrhovatel dále uvádí, že v kvalifikační dokumentaci postrádá odpověď na otázky, které zaslal zadavateli v rámci žádosti o dodatečné informace (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

14.         Současně dle slov navrhovatele zadavatel součástí zadávací dokumentace neučinil ani způsob úhrady provedených prací, tj. zda tyto práce budou hrazeny měsíčně, čtvrtletně, pololetně či až po dokončení díla, technickou dokumentaci, výkaz výměr atd., čímž dle názoru navrhovatele zadavatel omezil okruh dodavatelů, kteří by byli schopni žádost o účast v zadávacím řízení podat. Navrhovatel dále uvádí, že taktéž není schopen ze zadávacích podmínek zjistit rozsah jednotlivých prací, objem materiálů a také dodávky asfaltu apod. To vše navrhovatel považuje za velmi zásadní nedostatek, neboť není schopen hradit ze svých prostředků celý rozsah veřejné zakázky a potřebuje na další období zasmluvnit dodávky asfaltem obalovaných směsí apod. Zároveň při plánování prací na další období musí zohlednit výši potřeby pracovníků, mechanizace, apod. Navíc v odůvodnění veřejné zakázky se uvádí, co všechno je součástí zadávací dokumentace, ovšem tyto dokumenty nejsou její přílohou. Navrhovatel chápe, že obsah kvalifikační dokumentace je jiný než obsah zadávací dokumentace, ovšem navrhovatel má za to, že by měla obsahovat alespoň základní údaje o plnění veřejné zakázky, což kvalifikační dokumentace neobsahuje. Například podmínka dispozice s obalovnou, kterou zadavatel poměrně standardně vyžaduje, zde zcela chybí, přičemž zadavatel připouští, že ji bude vyžadovat. Jak dále uvádí navrhovatel, je nesmyslné, aby tato podmínka byla plněna subdodavateli, protože žádný vlastník obalovny nenechá obalovnu třetí osobě k dispozici. 

15.         Navrhovatel ve svém návrhu dále namítá, že odpověď na jeho žádost o dodatečné informace byla zveřejněna v rozporu se zadávací dokumentací a se zákonem až dne 9. 1. 2017, tedy nikoliv nejméně 2 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast v užším řízení.

16.         Navrhovatel je rovněž přesvědčen, že zadavatel pochybil při vymezení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona uvedeného v bodě 3. „KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY“, konkrétně v části 3.7.1., kvalifikační dokumentace. Navrhovatel má totiž za to, že zadavatel u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího a u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mostní stavby a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího, není oprávněn požadovat prokázání minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavby ve finančním objemu minimálně 600 mil. Kč bez DPH, resp. mostní stavby ve finančním objemu minimálně 80 mil. Kč bez DPH, a „praxi 7 let“ na pozici stavbyvedoucího. Dle navrhovatelova názoru jsou takové podmínky nastaveny diskriminačně v rozporu s ustanovením §§ 6 a 56 odst. 3 a 5 zákona. Jak navrhovatel dále uvádí, zadavatel je oprávněn požadovat pouze autorizaci těchto osob, která deklaruje získání určitého vzdělání, praxe a složení zkoušky, a podotýká, že zadavatel se s touto námitkou vůbec nevypořádal.  

17.         Navrhovatel ve svém návrhu dále rozvádí, že stavbyvedoucích s pětiletou praxí a zkušeností s realizovanými silničními dopravními stavbami nejméně za 600 miliónů Kč bez DPH a s praxí 7 let v oboru je v České republice minimum, neboť na každé stavbě může působit pouze jeden stavbyvedoucí a navíc se musí jednat o osobu činnou na území České republiky, jelikož musí být zapsána v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále „ČKAIT“), přičemž zadavatelem uvedenou možnost využití i zahraničních fyzických osob pokládá spíše za teoretickou z důvodu, že tyto osoby musí být vedeny v ČKAIT a jejich zápis trvá nejméně 30 dnů. Navíc vzhledem k rozsahu veřejných zakázek, které zadavatel zveřejnil v posledních deseti dnech účinnosti zákona o veřejných zakázkách (v řádu desítek miliard Kč), je zřejmé, že osoby splňující tyto podmínky se budou u těchto veřejných zakázkách opakovat a je možné, že takové osoby budou zajišťovat realizaci několika veřejných zakázek najednou, pokud jejich zaměstnavatel podá nejvhodnější nabídku v několika zadávacích řízeních.     

18.         Navrhovatel dále u osoby odborně způsobilé v oboru mostní stavby a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího spatřuje za neoprávněný požadavek zadavatele na doložení praxe této osoby na pozici stavbyvedoucího, ačkoliv se jedná o osobu zástupce stavbyvedoucího.

19.         Navrhovatel nad rámec svých námitek v návrhu uvedl, že má za to, že „dodatečné informace nebyly poskytnuty v souladu se zákonem, zejména co se týká obsahu, kdy na řadu dotazů bylo odpovězeno obecně.“.

20.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel nezákonným nastavením zadávacích podmínek nepřípustně zúžil okruh potenciálních dodavatelů a znemožnil mu podat žádost o účast v šetřeném zadávacím řízení. Na základě všech výše uvedených argumentů má navrhovatel za to, že zadavatel porušil § § 6, 28, 39, 44, 54 a 56 zákona, přičemž v závěru návrhu Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 3. 2. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele dne 3. 2. 2017.

22.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

23.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0054/2017/VZ-03928/2017/543/MPr ze dne 6. 2. 2017.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0054/2017/VZ-05892/2017/543/MŠl ze dne 15. 2. 2017 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle § 17 písm. v) zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0054/2017/VZ-06952/2017/543/MŠl ze dne 27. 2.2017 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě určené výše citovaným usnesením Úřadu, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 9. 2. 2017

26.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 9. 2. 2017, které Úřad obdržel dne 10. 2. 2017. Zadavatel ve svém vyjádření mj. odkazuje i na rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 23. 1. 2017, které je součástí dokumentace o veřejné zakázce, a proto Úřad dále uvádí i relevantní argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách.

27.         K navrhovatelem zpochybněné zákonnosti vymezení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona, jenž byl specifikován v bodu 3. „KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY“, konkrétně v části 3.7.1., kvalifikační dokumentace zadavatel sděluje, že tvrzení navrhovatele, že zadavatel nevysvětlil důvod, proč požaduje praxi uvedených osob, se nezakládá na pravdě, což dokládá citací části rozhodnutí o námitkách: „Technické kvalifikační předpoklady, stanovené pro osoby zajišťující odbornou způsobilost v čl. 7.3.1. kvalifikační dokumentace, považuje zadavatel za stanovené zcela v souladu se zákonem, neboť rozsah požadované kvalifikace bezprostředně souvisí s předmětem zakázky ve smyslu § 50 odst. 3 zákona, a je stanoven v intencích § 56 odst. 3 a 5 zákona. Jedná se o kvalifikační předpoklady, jež musí splňovat osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucí, osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího a osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru zeměměřičská činnost, tj. osoby, jejichž vzdělání, kvalifikace a praxe zcela zásadním způsobem ovlivňují řádné a kvalitní provedení díla, které je předmětem zakázky.“. Zadavatel pokládá odůvodnění uvedené v rozhodnutí o námitkách za zcela dostačující a dále sděluje, že rozsah požadovaných zkušeností včetně objemu referenčních staveb je dle jeho názoru přiměřený ve vztahu k předmětu zakázky (mimo jiné 7 mostů), respektive ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (1 584 735 000 Kč bez DPH).

28.         Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že lze požadovat v tomto případě po uchazeči prokázání odbornosti vedoucích pracovníků pouze jejich autorizací, pak zadavatel konstatuje, že mu není jasné, z jakých skutečností navrhovatel při svém tvrzení vychází. Dle názoru zadavatele  se jedná o zcela standardní praxi, kterou ani Úřad nikdy žádným způsobem nezpochybnil. Na podporu svého tvrzení pak zadavatel cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk, ve kterém bylo mimo jiné uvedeno k osobám stavbyvedoucího, zástupce stavbyvedoucího a geodeta, že se „jedná o odborné a vysoce specifikované pracovní činnosti. Kvalita odborné práce těchto osob je podstatná pro bezproblémový průběh realizace předmětu veřejné zakázky.“.

29.         K argumentu navrhovatele, že osob s praxí s realizací dopravní stavby na pozici stavbyvedoucího za minimálně 600 miliónů Kč je v České republice minimum, zadavatel uvádí, že považuje stanovený technický kvalifikační předpoklad za nediskriminační a přiměřený složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Dle zadavatele o důvodnosti tvrzení navrhovatele nenasvědčuje ani skutečnost, že žádný jiný dodavatel nenamítal nezákonnost výše uvedeného kvalifikačního předpokladu a že v zadávacím řízení bylo podáno celkem 13 žádostí o účast. Zadavatel z důvodu dostatečně dlouhé lhůty pro podání žádostí o účast (110 dnů) neshledává za relevantní důvod pro nezákonnost tohoto kvalifikačního předpokladu ani lhůtu trvání zápisu zahraniční osoby do ČKAIT v délce minimálně 30 dnů.

30.         K otázce uvedení stejných osob splňujících předmětné podmínky ve více zadávacích řízeních zadavatel pouze konstatuje, že se jedná o pouhou spekulaci navrhovatele a že i případné uvedení totožné osoby na pozici stavbyvedoucího ve více zadávacích řízeních nevypovídá nic o skutečných možnostech personálního obsazení u konkrétního dodavatele ani u ostatních dodavatelů na trhu.

31.         K námitce navrhovatele, že u zástupce stavbyvedoucího – osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mostní stavby a inženýrské konstrukce je požadována praxe na pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, zadavatel uvedl, že „[v]zhledem k tomu, že zástupce stavbyvedoucího má např. v případě nepřítomnosti stavbyvedoucího totožné kompetence jako stavbyvedoucí, je logické, že je pro něj vyžadována obdobná nebo stejná praxe. Zadavatel v tom tedy nespatřuje žádný rozpor, natož nezákonnost.“.

32.         K navrhovatelem namítané absenci příslušných dokumentů zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel patrně nepochopil podstatu užšího řízení, jež bylo pro zadání šetřené veřejné zakázky užito, a rozdíl mezi pojmy zadávací podmínky a zadávací dokumentace, jakož i rozdíl mezi kvalifikační dokumentací, která je uveřejněna jako součást výzvy k podávání žádostí o účast a zadávací dokumentací, k jejímuž uveřejnění dochází až ve fázi podávání nabídek. Zadavatel dle svého vyjádření zveřejnil popis veřejné zakázky v odůvodnění účelnosti zakázky, přičemž přesné vymezení předmětu veřejné zakázky bude pro účely podání nabídek vymezeno až v zadávací dokumentaci, která bude součástí výzvy k podání nabídek.

33.         K navrhovatelem uváděné dispozici s obalovnou zadavatel uvádí, že pokud bude obalovnu v rámci zadávací dokumentace požadovat, tak nikoliv pouze prostřednictvím vlastních kapacit, což znamená, že bude možné obalovnu zajistit mj. subdodavatelsky, přičemž vlastník obalovny nebude muset „nechat obalovnu třetí osobě k dispozici“, neboť subdodavatelské využití obalovny neznamená, že její vlastník musí uzavřít s navrhovatelem či jiným uchazečem o veřejnou zakázku pachtovní smlouvu, jak namítá navrhovatel.

34.         Dále zadavatel k požadavku navrhovatele na sdělení informace, jež navrhovatel požadoval formou otázek uvedených v bodu 2 námitek, uvádí, že tyto informace budou součástí výzvy k podání nabídek v rámci „druhého kola“ užšího řízení. Dle názoru zadavatele tyto otázky nemají charakter námitky, přičemž zadavatel dodává, že na obdobné otázky již odpovídal dodatečnými informacemi ze dne 9. 1. 2017.

35.         Zadavatel dále k námitce navrhovatele, že odpověď na navrhovatelovu žádost o dodatečné informace zveřejnil v rozporu se zákonem a zadávací dokumentací méně než 2 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, uvádí, že navrhovatel zřejmě vypočítával tuto lhůtu (2 pracovní dny) ze lhůt uvedených v § 49 odst. 1 a 2 zákona, z něhož vyplývá, že žádost o dodatečné informace musí být zadavateli doručena nejméně 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek (analogicky před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast) a že zadavatel odešle dodatečnou informaci nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti. Jak dále zadavatel uvádí, žádost o dodatečné informace mu byla doručena dne 3. 1. 2017, přičemž odpověď na tyto informace zadavatel odeslal a uveřejnil dne 9. 1. 2017 prostřednictvím dodatečných informací. Z výše uvedeného je zřejmé, že lhůta 4 pracovních dnů pro vyřízení žádosti byla dodržena. Dle zadavatele by z tvrzení navrhovatele, že dodatečná informace byla zveřejněna méně než 2 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, jednoznačně vyplývalo, že ani navrhovatel nedodržel zákonem stanovenou lhůtu pro doručení žádosti o dodatečné informace v délce 6 pracovních dnů. Tento závěr je však podle zadavatele nesprávný. Zadavatel naopak zastává názor, že žádost o dodatečné informace byla navrhovatelem doručena právě 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast a zadavatel odeslal dodatečnou informaci právě 4 pracovní dny po doručení žádosti, a tedy 2 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, která skončila dne 11. 1. 2017.

36.         K argumentu navrhovatele, že délka lhůty pro podání žádostí o účast byla nedostatečná, zadavatel sděluje, že lhůta pro podání nabídek činila 110 dnů a pokládá ji za zcela dostatečnou. Své tvrzení opírá také o skutečnost, že žádost o účast obdržel ve stanovené lhůtě od 13 zájemců.   

37.         Ve světle všech shora předestřených skutečností tak zadavatel v závěru jeho vyjádření navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

38.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl ve výroku I. tohoto rozhodnutí podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu v  částech, které směřují proti délce lhůty pro podání žádostí o účast, proti absenci některých dokumentů a informací v zadávacích podmínkách, proti lhůtě zveřejnění odpovědi zadavatele na žádost o dodatečné informace ze dne 2. 1. 2017 a proti stanovení technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. c) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a ve výroku II. tohoto rozhodnutí o zamítnutí návrhu v části, která směřuje proti postupu zadavatele při poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 6 ze dne 9. 1. 2017 podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona, neboť nebyl podán oprávněnou osobou. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

39.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.   

40.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

41.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona také státní příspěvková organizace.

42.         V úplném znění zřizovací listiny Ředitelství silnic a dálnic ČR (tj. zadavatele) ve znění ze dne 11. 3. 2016 je na více místech uvedeno, že se jedná o státní příspěvkovou organizaci. Taktéž z webových stránek zadavatele (https://www.rsd.cz/wps/portal/web/rsd/Reditelstvi-silnic-a-dálnic) vyplývá, že Ředitelství silnic a dálnic ČR je státní příspěvkovou organizací, která byla zřízena Českou republikou – Ministerstvem dopravy.

43.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ředitelství silnic a dálnic ČR, coby státní příspěvková organizace, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tak v šetřeném případě bez nejmenších pochyb dána.

K výroku I. rozhodnutí

44.         Navrhovatel v návrhu uvedl, že postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky považuje za rozporný se zákonem z důvodů uvedených v čl. I. odst. 2 návrhu. V předmětném článku návrhu jsou přitom „okopírovány“ námitky navrhovatele ze dne 13. 1. 2017. Úřad podotýká, že ačkoliv navrhovatel v návrhu výslovně blíže „rozvádí“ pouze některé z jeho námitek, vypořádal se Úřad v tomto rozhodnutí z opatrnosti se všemi námitkami navrhovatele, tj. jak s těmi námitkami, k nimž navrhovatel v návrhu poskytl svoji bližší argumentaci, tak i s těmi námitkami, které navrhovatel do návrhu toliko „okopíroval“.

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

46.         Podle § 16a písm. a) zákona se významnou veřejnou zakázkou rozumí taková veřejná zakázka, kterou zadává zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), nebo jiná právnická osoba podle § 2 odst. 2 písm. d), je-li Česká republika ve vztahu k této osobě v postavení podle § 2 odst. 2 písm. d) bodu 2, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 300 000 000 Kč.        

47.         Podle § 17 písm. f) zákona se kvalifikační dokumentací pro účely tohoto zákona rozumí dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele.

48.         Podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

49.         Podle § 28 odst. 1 zákona v oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace.

50.         Podle § 28 odst. 2 zákona zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Pouze veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a sektorový zadavatel může v oznámení užšího řízení omezit počet zájemců pro účast v užším řízení a rovněž stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky; k podání nabídky vyzve pouze zájemce vybrané v souladu s § 61, jde-li o veřejného zadavatele, nebo v souladu s § 66, jde-li o sektorového zadavatele.

51.         Podle § 28 odst. 4 zákona písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň

a) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,

b) informaci o uveřejnění oznámení užšího řízení,

c) lhůtu pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sektorový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,

d) místo podání nabídek,

e) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení užšího řízení či zadávací dokumentaci, a

f) informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

52.         Podle § 39 odst. 1 zákona veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.

53.         Podle § 39 odst. 2 zákona lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být kratší než

a) 37 dnů u nadlimitních veřejných zakázek, nebo

b) 15 dnů u podlimitních veřejných zakázek.

54.         Podle § 39 odst. 4 zákona lhůty podle odstavců 2 a 3 se u významných veřejných zakázek prodlužují alespoň o polovinu.

55.         Podle § 39 odst. 6, věty první, zákona lhůty pro doručení žádostí o účast podle odstavce 2 začínají běžet dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení.

56.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

57.         Podle § 44 odst. 3 zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň

a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,

b) technické podmínky (§ 45) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

d) požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e) požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil,

f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,

i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a

j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

58.         Podle § 44 odst. 4 zákona zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 obsahovat:

a) příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky,

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě.

59.         Podle § 44 odst. 6 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.

60.         Podle § 49 odst. 1 zákona je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

61.         Podle § 49 odst. 2 zákona zadavatel odešle dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1.

62.         Podle § 49 odst. 3 zákona dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 1, odešle zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.

63.         Podle § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

64.         Podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací.

65.         Podle § 56 odst. 5 písm. c) zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

66.         Podle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen „vyhláška k odůvodnění veřejné zakázky“), veřejný zadavatel odůvodní přiměřenost požadavků na technické kvalifikační předpoklady dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k rizikům souvisejícím s plněním veřejné zakázky, pokud požaduje

a) předložení seznamu stavebních prací, ze kterého vyplývá, že finanční hodnota uvedených stavebních prací je v souhrnu minimálně dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky,

b) předložení seznamu více než tří techniků nebo technických útvarů,

c) osvědčení odborné kvalifikace delší než pět let dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací,

d) předložení přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele nebo jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení,

e) přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

67.         V bodu 3 „KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY“, konkrétně v části 3.7.1 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil, že k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požaduje:

„1) u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby - stavbyvedoucího

(i) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu stavební inženýrství nebo ve srovnatelném programu a/nebo odborné středoškolské vzdělání stavební – obor dopravní stavby, (ii) minimálně 7 let praxe v oboru, (iii) minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, z toho minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavby ve finančním objemu minimálně 600 mil. Kč bez DPH, (iv) existenci pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem, (v) autorizaci jako autorizovaný inženýr nebo technik dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů pro obor dopravní stavby, nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele ve shora uvedeném oboru k výkonu níže uvedených činností, a který je v souladu se zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů: vedení realizace staveb ve smyslu § 18 nebo 19 zákona č. 360/1992 Sb.

2) u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce - zástupce stavbyvedoucího

(i) minimálně 7 let praxe v oboru, (ii) minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, z toho minimálně jedné dokončené nebo zprovozněné mostní stavby ve finančním objemu minimálně 80 mil. Kč bez DPH, (iii) existenci pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem, (iv) autorizaci jako autorizovaný inženýr nebo technik dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, pro obor mosty a inženýrské konstrukce, nebo jiný obdobný doklad vydaný v jiné zemi než v ČR, který v této jiné zemi opravňuje jeho držitele ve shora uvedeném oboru k výkonu níže uvedených činností, a který je v souladu se zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů: vedení realizace staveb ve smyslu § 18 nebo 19 zákona č. 360/1992 Sb.(…).“.

68.         V bodu 3 „Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady“, konkrétně v části b) odůvodnění veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „[z]adavatel požaduje osvědčení o odborné kvalifikaci delší než 5 let dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací (§ 3 odst. 3 písm. c) vyhlášky). Tímto požadavkem se zadavatel snaží zajistit, aby uchazeč, resp. následně dodavatel (zhotovitel), který bude realizovat VZ, měl přiměřeně dostatečnou a odpovídající odbornou personální kapacitu (zejména ve vedoucích funkcích) se zkušeností při provádění, vedení a realizaci stavebních prací. (…) Tyto požadavky jsou stanoveny s ohledem na rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky. Dodavatelé, resp. jejich pracovní týmy musí prokázat svou schopnost zajistit vedení stavby a prokázat své zkušenosti s realizací zakázek obdobného charakteru, tzn., že každý dodavatel musí prokázat svou schopnost veřejnou zakázku zrealizovat řádně a včas.“.

69.         V bodu 4. „DODATEČNÉ INFORMACE KE KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACI“, konkrétně v části 4.1. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil, že „[v] souladu s § 49 odst. 1 zákona mohou dodavatelé požadovat písemně dodatečné informace ke kvalifikační dokumentaci. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast. Zadavatel (případně zadavatel prostřednictvím zástupce zadavatele) odešle dodatečné informace ke kvalifikační dokumentaci, popřípadě související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti dodavatele, a to prostřednictvím faxu, poskytovatele poštovních služeb, datové schránky nebo e-mailu na číslo, resp. adresu sdělenou zadavateli.“.

70.         V bodu 4. „DODATEČNÉ INFORMACE KE KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACI“, konkrétně v části 4.2. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil, že „[d]odatečné informace, včetně přesného znění požadavku (ale bez určení žadatele/dodavatele), budou zaslány všem známým dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Dodatečné informace včetně přesného znění žádosti budou uveřejněny na profilu zadavatele (https://www.egordion.cz/nabidka GORDION/profilRSD). Zadavatel může poskytnout dodavatelům dodatečné informace ke kvalifikační dokumentaci i bez předchozí žádosti.“.

71.         Dne 3. 1. 2017 obdržel zadavatel od navrhovatele žádost o dodatečné informace, jejíž součástí byly mimo jiné následující otázky:

• „Prosíme o sdělení, jakým způsobem bude dílo financováno, tedy zda bude financováno průběžně (a v jakém časovém intervalu x objemu prostavěnosti) anebo bude hrazeno po jeho předání;“ 
• „Prosíme o sdělení, zda bude ŘSD požadovat pozastávku, v jaké výši a na jak dlouho?“
• „Prosíme o sdělení, zda bude ŘSD požadovat bankovní záruku x jistinu pro provádění díla a v jaké výši?“
• „Prosíme o sdělení, zda bude ŘSD požadovat pojištění odpovědnosti zhotovitele za škodu způsobenou na prováděném díle a v jaké výši? Zda budete požadovat stavebně montážní pojištění a v jaké výši?“
• „Z dokumentace není zřejmé, zda budou povrchy i betonové? Prosíme o sdělení, zda budou povrchy realizovány z asfaltových směsí anebo betonových směsí, případně poměr?“
• „Prosíme o sdělení, jaký objem asfaltem obalovaných směsí bude dle výkazu výměr předmětem tohoto díla a kdy je předpoklad pokládky asfaltových směsí? Z důvodu našich možných kapacit resp. kapacit sdružení.“
• „Z důvodu, že není dostatečná informace o množství tun a druhu asfaltových směsí prosíme o sdělení, zda bude ŘSD požadovat dispozici s obalovnou/obalovnami (standardní a záložní) asfaltových směsí? Jaký bude požadavek na výkon u jedné či obou? A jejich vlastnictví anebo jinou dispozici (nájem atd.)?“
• „Dále z důvodu, že klient je specializován spíše na silniční stavby, potřebuje vědět, kolik mostů se vyskytuje na dané stavbě? Kolik mostů je delších než 100 m? A největší resp. nejdelší most? Druhy mostního objektu a materiál, ze kterého jsou? Potřebujeme         vědět druh zakládání? Plošné či na pilotách?“
• „Prosíme o sdělení, zda bude ŘSD požadovat dispozici s nějakým technickým (resp. strojním) vybavením? Např. finišery kolové nebo pásové a určené pro pokládku v celé šíři nebo po standartní šíři v cca 6 m?“

• „Prosíme o sdělení, kdy plánuje ŘSD začátek provádění díla a délku jeho provádění, abychom zajistili dostatečnou kapacitu pracovníků?“

• „Prosíme o sdělení, co je myšleno v kvalifikační dokumentaci tím, že: „dodavatel je povinen realizovat vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím subdodavatelů, minimálně následující části veřejné zakázky: pokládka hutněných asfaltových vrstev hlavní trasy dálnice včetně větví křižovatek. Dodavatelé budou povinni tuto skutečnost zohlednit v rámci podání nabídek. Tomuto požadavku musí být rovněž přizpůsobeno prokazování kvalifikace dodavatelem. Nevíme, co znamená, že „Dodavatelé budou povinni tuto skutečnost zohlednit v rámci         podání nabídek.“. Jak zohlednit? Jakým způsobem musí být tomuto požadavku přizpůsobeno prokazování kvalifikace dodavatelem? S ohledem, že nevíme, kdy se daná stavba, resp. pokládka asfaltových směsí bude provádět, tak jak můžeme garantovat vlastní kapacitu? Žádáme o odpověď, zda není diskriminační podmínka vlastními kapacitami, když nikdo neví, kdy se to bude provádět?“
• „Jak máme rozumět vlastními kapacitami? Je vlastní kapacitou myšleno vlastní zaměstnanci a stroje vč. finišeru a válců pronajaté od jiné firmy?“
• „Jsou vlastní kapacitou najatí pracovníci na dohodu o provedení práce či na živnostenský list a vlastní stroje? Leasing strojů se počítá jako by byly ve vlastnictví klienta?“

• „Jaký objem z díla může být proveden subdodavateli? Může subdodavatel provést 95 procent díla? Musí být subdodavatel uveden už v tomto stupni soutěže? Kolik procent z celé zakázky zahrnuje pokládka asfaltových směsí (z předaných podkladů pro soutěž to nelze propočítat)?“

• „Jaký objem z díla musí provést člen sdružení? Může jeden člen provést 95 procent díla? Závisí objem na nějakém podkladu z nabídky? Musí být celé sdružení uvedeno už v tomto stupni soutěže? Lze sdružení o dalšího člena v dalším kole soutěže doplnit po získání podrobnějších podkladů?“
• „Co se týká autorizace techniků/inženýrů dodavatele splňující podmínky dle českých právních předpisů pro vydání autorizace, postačí, pokud hostující osoba z jiné země (mimo          EU) podá autorizačnímu orgánu žádost o autorizační zkoušku před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doloží?“
• „Co se týká autorizace techniků/inženýrů dodavatele splňující podmínky dle českých právních předpisů pro vydání autorizace, postačí, pokud hostující osoba podá uznávacímu orgánu úplné oznámení před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doloží?“
• „Z jakého důvodu je požadována 7 let praxe pro jednotlivé techniky na místo geodeta resp. stavbyvedoucí, když daný technik/inženýr získáním autorizačního osvědčení potvrzuje délku praxe?“.

72.         Zadavatel odpověděl na výše uvedené otázky dodatečnými informacemi č. 6, které byly uveřejněny na profilu zadavatele dne 9. 1. 2017, přičemž na otázku, co je myšleno tím, že dodavatel je povinen realizovat některé části veřejné zakázky vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím subdodavatelů, zadavatel odpověděl, že „[z]adavatel odkazuje na text Kvalifikační dokumentace, konkrétně bod 3.8. Výše uvedené se zejména týká prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatelů - Vztahuje-li se určitý technický kvalifikační předpoklad ke konkrétní části veřejné zakázky, ve vztahu ke které si zadavatel vyhradil, že nemůže být plněna prostřednictvím subdodavatele (§ 44 odst. 6 zákona), nelze tento kvalifikační předpoklad prokázat prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 51 odst. 4 zákona.“.

Na otázku vztahující se k možnosti hostující osoby podat autorizačnímu orgánu žádost o autorizační zkoušku nebo uznávacímu orgánu úplné oznámení před podáním žádosti o účast v užším řízení a toto podání doložit zadavatel mj. odpověděl, že „[p]ouze žádost nestačí. Dodavatel postupuje dle Kvalifikační dokumentace. (…) Jak dále vyplývá z ustanovení § 30h odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb. ,na území České republiky může usazená osoba vykonávat vybranou činnost, jestliže byla na základě žádosti zapsána do seznamu registrovaných osob (§ 301 odst. 1) a složila slib do rukou předsedy příslušné Komory.‘

Ve vztahu k výkonu vybrané činnosti na území České republiky hostující osobou zákon č. 360/1992 Sb. v ustanovení § 30h uvádí, že ,hostující osoba je povinna před zahájením výkonu vybrané činnosti na území České republiky podat uznávacímu orgánu úplné oznámení podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávací orgán může před zahájením výkonu vybrané činnosti na území České republiky hostující osobou požadovat ověření odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.‘

Podle ustanovení § 30r zákona č. 360/1992 Sb. ,splňuje-li hostující osoba požadavky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, zapíše ji uznávací orgán bezodkladně do seznamu registrovaných osob [§ 23 odst. 6 písm. e)] a o provedení zápisu jí vydá potvrzení.‘

Jak vyplývá z výše uvedeného, podmínkou pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle zákona č. 360/1992 Sb. je tedy v případě usazené osoby i hostující osoby její zápis do seznamu registrovaných osob. Doklady prokazující odbornou způsobilost příslušné osoby vydané v jiném členském státě Evropské unie tedy s ohledem na uvedené k prokázání předmětného kvalifikačního předpokladu nepostačují, neboť tyto doklady bez dalšího neopravňují příslušnou osobu k výkonu vybrané činnosti na území České republiky v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb. Zadávací podmínky je tedy třeba chápat tak, že zadavatel požaduje prokázání splnění podmínek výkonu vybrané činnosti u osob z jiného členského státu Evropské unie na území České republiky v souladu s požadavky zákona č. 360/1992 Sb., jak stanovil v článku 6.7.1 zadávací dokumentace.“.

K doložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností zadavatel dále mj. uvedl, že „dle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (dál jen ,zákon č. 200/1994 Sb.‘), ,výsledky zeměměřických činností a) využívané pro správu a vedení katastru nemovitostí a pro státní mapová díla, b) ve výstavbě, musí byt ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností.‘

Podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb. ,přeshraniční poskytování služeb v České republice zahraniční fyzickou osobou podle odstavce 1 je možné pouze na základě úředního oprávnění.‘ (…)

Zákon č. 200/1994 Sb., jakožto zvláštní právní předpis, tedy stanoví speciální podmínky pro výkon předmětné činnosti zahraniční fyzickou osobou, kterými je udělení úředního oprávnění. Z tohoto důvodu, stejně jako v případě požadavku dle zákona č. 360/1992 Sb., doklady k výkonu předmětné činnosti vydané v jiném členském státě Evropské unie samy o sobě k prokázání splnění uvedeného kvalifikačního předpokladu nepostačují. Uchazeč je povinen rovněž doložit splnění požadavku dle zákona č. 200/1994 Sb., jak stanoví kvalifikační dokumentace.“.

Dále k otázce týkající se uvedení důvodu, pro který zadavatel požadoval praxi 7 let pro jednotlivé techniky na místo geodeta, resp. stavbyvedoucí zadavatel uvedl následující: „Zadavatel je přesvědčen, že kvalifikační předpoklady jsou nastaveny v souladu se zákonem, neboť rozsah požadované kvalifikace bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, ve smyslu § 50 odst. 3 zákona, a je stanoven v intencích § 56 odst. 3 a 5 zákona. Pro zadavatele je důležitá i délka praxe těchto osob k zajištění kvalitního plnění.“.

73.         Z protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast ze dne 11. 1. 2017 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem 13 žádostí o účast.

K délce lhůty pro doručení žádostí o účast

74.         Úřad primárně poznamenává, že délka lhůty pro doručení žádostí o účast v užším řízení významnou měrou ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet počet doručených žádostí o účast v daném zadávacím řízení. Potenciální dodavatelé se totiž potřebují o příslušném zadávacím řízení dozvědět, opatřit si doklady ke splnění kvalifikačních předpokladů a následně připravit žádosti o účast, jež budou splňovat zákonem a zadavatelem stanovené podmínky, přičemž nelze opomenout nezbytný čas na rozhodovací procesy v rámci organizačních struktur dodavatelů. Úřad upozorňuje, že zákonem upravené lhůty pro doručení žádostí o účast jsou stanoveny jako minimální, přičemž je třeba brát v úvahu ustanovení § 39 odst. 1 zákona, podle něhož je zadavatel povinen stanovit veškeré lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z právě řečeného je zřejmé, že lhůta pro doručení žádostí o účast může být dle charakteru předmětu veřejné zakázky a z toho plynoucí náročnosti zpracování žádosti o účast i delší než lhůta stanovená zákonem jako minimální. Z uvedeného důvodu jsou délky lhůt pro doručení žádostí o účast upraveny kogentním ustanovením § 39 odst. 2 zákona, přičemž význam dodržení citovaného ustanovení zákona zdůraznil zákonodárce výrazem „nesmí být kratší“.

75.         Dříve než se Úřad bude věnovat zodpovězení otázky, zda délka lhůty pro doručení žádostí o účast byla v šetřeném případě dostatečná, považuje za nezbytné postavit najisto, jaká délka této lhůty byla délkou minimální, čili zákonem minimálně připuštěnou (dovolenou). Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, je finančním limitem pro nadlimitní veřejnou zakázku v případě veřejných zakázek na stavební práce částka 142 668 000 Kč. Jelikož předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činí 1 584 735 000 Kč bez DPH, jedná se prokazatelně o nadlimitní veřejnou zakázku. Jak bylo Úřadem dovozeno již shora, zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona (viz body 39. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z ustanovení § 16a písm. a) zákona vyplývá, že významnou veřejnou zakázkou je, mimo jiné, veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona, přičemž její předpokládaná hodnota činí nejméně 300 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že posuzovaná veřejná zakázka je zadávána veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona a současně s ohledem na její předpokládanou hodnotu, je evidentní, že jde o významnou veřejnou zakázku.

76.         Z ustanovení § 39 odst. 4 zákona plyne, že lhůta pro doručení žádostí o účast podle § 39 odst. 2 zákona se u významných veřejných zakázek prodlužuje alespoň o polovinu. Jak je zřejmé z § 39 odst. 2 písm. a) zákona, lhůta pro doručení žádostí o účast nesmí být kratší než 37 dnů, pokud jde o nadlimitní veřejnou zakázku. Úřad tudíž s odkazem na shora citovaná ustanovení zákona na základě jednoduchého výpočtu dovozuje, že minimální délka lhůty pro doručení žádostí o účast musela ve zde posuzovaném případě činit 56 dnů (37 + 19 = 56).

77.         Jestliže bylo Úřadem výše zjištěno, jaká délka lhůty pro doručení žádostí o účast byla v šetřeném případě podle zákona délkou minimální, je třeba v dalším zjistit, kolik dnů tato lhůta ve skutečnosti činila. Úřad uvádí, že podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Zadavatel odeslal Oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 21. 9. 2016, přičemž stanovil lhůtu pro doručení žádostí o účast do 9. 11. 2016 (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Původní lhůta pro podání žádosti o účast tak činila 48 celých dnů, z čehož vyplývá, že tato původní lhůta nesplňovala minimální zákonnou lhůtu 56 dnů. Jak je však z dokumentace o veřejné zakázce patrné, zadavatel dne 4. 11. 2016 odeslal k uveřejnění opravný formulář „F14 Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací“, na základě něhož prodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast do 11. 1. 2017 (viz bod 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Původní délka lhůty pro podání žádosti o účast byla tedy zadavatelem prodloužena o 67 celých dnů, což je sama o sobě lhůta přesahující minimální zákonnou lhůtu pro podání žádosti o účast, která byla dovozena v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že celková lhůta pro doručení žádostí o účast tedy po prodloužení lhůty činila 111 celých dnů. 

78.         Jestliže bylo shora popsáno a dovozeno, kolik dnů měla lhůta pro doručení žádostí o účast minimálně činit a kolik reálně činila, může se Úřad nyní zabývat tím, zda se jednalo o délku přiměřenou, resp. dostatečnou či nikoliv. Úřad na tomto místě předesílá, že smysl žádosti o účast tkví, zjednodušeně řečeno, v prokázání splnění kvalifikace příslušného dodavatele (viz § 28 odst. 2 zákona). Do žádosti o účast tedy dodavatel začleňuje de facto pouze ty dokumenty, jež jsou nezbytné k prokázání splnění zadavatelem stanovených kvalifikačních předpokladů. Teprve tehdy, pokud tento dodavatel požadavky zadavatele na kvalifikaci úspěšně splní, může postoupit do druhé fáze užšího řízení, která je spojena s přípravou nabídky (k „dvoufázovosti“ užšího řízení v podrobnostech níže). Rozdílně od otevřeného řízení, kde jsou potenciální dodavatelé povinni ve lhůtě pro podání nabídek vytvořit a zkompletovat celou nabídku, a to včetně opatření si dokumentů týkajících se prokázání splnění kvalifikace, mají potenciální dodavatelé v případě užšího řízení ve lhůtě pro doručení žádostí o účast povinnost připravit žádost o účast, která, jak již bylo řečeno shora, se týká dokumentů a podkladů vztahujících se k prokázání kvalifikačních předpokladů. Byť Úřad nijak nesnižuje důležitost pečlivé přípravy žádosti o účast, má za to, že se po administrativní stránce jedná o jednodušší proces, než je tomu u přípravy nabídky, a to vzhledem k tomu, že do nabídky musí být začleněna celá řada dalších dokumentů, které současně v některých případech vyžadují značnou časovou přípravu dodavatele, mj. i co do zpracování cenotvorby nabídky (např. oceněný výkaz výměr, návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, popř. určité dokumenty týkající se dílčích hodnotících kritérií, apod.), jež jsou v užším řízení ve fázi prokazování kvalifikace irelevantní, resp. v této fázi užšího řízení ještě nemusí být ani známy. Z pohledu Úřadu tedy musí být při posuzování přiměřenosti délky lhůty pro doručení žádostí o účast přihlíženo i k tomu, že žádost o účast slouží „pouze“ k prokázání splnění kvalifikace, a proto neobsahuje takové penzum dokumentů, jejichž vytvoření (vyplnění) a získání je v případě tvorby a kompletace nabídky nezbytné.            

79.         Při určitém zjednodušení věci lze říci, že tím, že se zadavatel rozhodl pro zadání veřejné zakázky v užším řízení, které se vnitřně rozpadá do dvou relativně samostatných fází, do jisté míry ulehčil potenciálním dodavatelům „práci“ spojenou s jejich účastí v předmětném zadávacím řízení. Zadavatel takto poskytl potenciálním dodavatelům časový prostor k tomu, aby se ve lhůtě pro podání žádostí o účast mohli plně koncentrovat výhradně na obstarání si dokumentů nezbytných k prokázání splnění jejich kvalifikace. Jestliže by zadavatel předmětnou veřejnou zakázku zadával v otevřeném řízení, byli by si potenciální dodavatelé povinni ve lhůtě pro podání nabídek obstarat veškeré dokumenty potřebné pro vytvoření nabídky, tedy kromě dokumentů souvisejících s kvalifikací paralelně i řadu dalších dokumentů. Úřad proto opětovně předesílá, že při posuzování zákonnosti délky lhůty pro podání žádostí o účast v šetřeném případě je nezbytné brát v potaz právě ten fakt, že potenciální dodavatelé byli povinni v této lhůtě připravit žádost o účast, a nikoliv celou nabídku. S ohledem na shora popsané tudíž Úřad délku lhůty pro podání žádostí o účast, která činila od provedení opravy původně stanovené lhůty 67 celých dnů, tedy více, než je zákonem dovolené minimum, považuje pro řádnou přípravu žádostí o účast lhůtu pro podání žádostí o účast za dostatečnou.

80.         Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že délka lhůty pro podání žádostí o účast byla nepřiměřeně krátká i s ohledem na složitá jednání se zejména zahraničními subjekty za účelem vzniku sdružení k získání veřejné zakázky (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak Úřad zjistil z dokumentace o veřejné zakázce, a to konkrétně z „Protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast“ ze dne 11. 1. 2017, bylo zadavateli ve lhůtě pro podání žádostí o účast doručeno celkem 13 žádostí o účast, což už samo o sobě dle názoru Úřadu rozhodně nesignalizuje, že délka lhůty pro podání žádostí o účast byla nedostatečná a nebylo v silách dodavatelů žádost o účast zpracovat a podat. Z předmětného protokolu přitom vyplývá, že 10 z 13 zájemců o veřejnou zakázku má formu sdružení, kdy je nadto třeba zdůraznit, že v 6 z těchto sdružení je minimálně jeden z jeho členů zahraničním subjektem. Úřad tedy vzhledem k právě řečenému nemá za to, že ve lhůtě pro podání žádostí o účast bylo prakticky nemožné dojednat vznik sdružení za účelem společné účasti v soutěži o posuzovanou veřejnou zakázku, jak de facto tvrdí navrhovatel. Úřad navíc upozorňuje, že potenciální dodavatelé neměli pro vytvoření případných sdružení čas ryze během lhůty pro podání žádostí o účast. Zadavatel totiž již dne 19. 2. 2016 ve Věstníku veřejných zakázek a následně dne 24. 2. 2016 v Úředním věstníku Evropské unie uveřejnil Oznámení předběžných informací o veřejné zakázce. V tomto ohledu lze odkázat na závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Ca 15/2006 ze dne 30. 11. 2006. V citovaném rozsudku se Krajský soud věnoval institutu předběžného oznámení veřejné zakázky, přičemž uvedl, že „[z] pohledu dodavatelů jde o institut umožňující v dostatečném předstihu zvážit účast v zadávacím řízení, zvážit obchodní zájmy a na zadávací řízení se připravit, mimo jiné i předběžnou přípravou samotné nabídky, mají-li dodavatelé již v této fázi za to, že se zadávacího řízení hodlají zúčastnit.“. Byť byl předmětný závěr formulován za účinnosti předchozího zákona o veřejných zakázkách, tj. zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a institut předběžného oznámení dle § 29 tehdejšího zákona není obsahově zcela identický s institutem předběžného oznámení dle § 86 současného zákona, lze mít za to, že význam předběžného oznámení, resp. předběžných informací je pro dodavatele stále tentýž – na jejich základě získává dodavatel prvotní informaci o veřejné zakázce, přičemž již v tento moment může pro její plnění vyčlenit své kapacity a zahájit předběžná jednání nejen s potenciálními subdodavateli, nýbrž samozřejmě i s jinými dodavateli za účelem vytvoření sdružení. V šetřeném případě tak měli potenciální dodavatelé téměř sedm měsíců před samotným zahájením zadávacího řízení informace o tom, že zadavatel hodlá tuto veřejnou zakázku zadat, znali její předpokládanou hodnotu, jakož i její předmět. Od okamžiku uveřejnění Oznámení předběžných informací tedy již potenciální dodavatelé mohli činit konkrétní kroky k jejímu získání, a to včetně vyhledání vhodného obchodního partnera (společníka), s nímž posléze vytvoří sdružení. Úřad podotýká, že Oznámení o zakázce, jehož prostřednictvím dochází k zahájení zadávacího řízení, nelze chápat jako jakýsi pomyslný „startovní výstřel“, na základě něhož dodavatelé teprve začnou s úvahami o účasti v zadávacím řízení a s přípravou vlastní žádosti o účast. Jak bylo uvedeno výše, potenciální dodavatelé měli možnost získat relevantní informace o veřejné zakázce se značným časovým předstihem před zahájením zadávacího řízení, a pokud měli reálně zájem na jejím získání, mohli začít vyvíjet příslušné aktivity k dosažení tohoto cíle. 

81.         S ohledem na shora předestřené skutečnosti tedy Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že pokud jde o navrhovatelem namítanou nepřiměřeně krátkou lhůtu pro doručení žádostí o účast, neshledal, že by se zadavatel při stanovení předmětné lhůty dopustil porušení zákona.

K namítané absenci dokumentů a údajů o plnění veřejné zakázky

82.         Navrhovatel v návrhu v dalším brojí proti tomu, že „zadávací dokumentace“ neobsahuje informaci o tom, kdy má být veřejná zakázka realizována, technické podmínky požadované zákonem a navrhovateli tudíž není zřejmé, jaké množství pracovníků a strojů bude k realizaci veřejné zakázky zapotřebí, způsob úhrady provedených prací, ani informaci o tom zda, případně v jakém termínu by dodavatelé měli disponovat obalovnou asfaltových směsí. Navrhovatel dále namítá, že v kvalifikační dokumentaci postrádá odpověď na otázky, které zadavateli zaslal v rámci žádosti o dodatečné informace. K uvedenému Úřad sděluje následující.

83.         Předně k námitce navrhovatele, že zadavatel neuvedl, kdy má být veřejná zakázka realizována, Úřad uvádí, že toto tvrzení navrhovatele neshledal pravdivým z důvodu, že zadavatel již v úvodní části kvalifikační dokumentace v bodu 1.2. stanovil předpokládaný termín zahájení stavby „07/2017“ a dobu pro dokončení stavby v délce 36 měsíců (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

84.         Úřad dále podotýká, že šetřená veřejná zakázka je zadávána v užším řízení. Úřad v obecné rovině konstatuje, že užší řízení je zákonem upravený postup, který se v určitých aspektech odlišuje od řízení otevřeného. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma druhy zadávacího řízení tkví v tom, že užší řízení se vnitřně rozpadá do dvou relativně samostatných fází, které však nelze vnímat izolovaně, nýbrž v jejich vzájemné souvztažnosti.

85.         První fáze užšího řízení slouží k prokazování kvalifikace. Zájemci o veřejnou zakázku v této fázi podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve lhůtě stanovené zadavatelem. První fáze užšího řízení tedy slouží k vyeliminování těch zájemců o konkrétní veřejnou zakázku, jež nesplňují kvalifikační předpoklady pro její řádné plnění. Je možno uvést, že stěžejní dokument pro tuto první fázi užšího řízení představuje kvalifikační dokumentace, v níž zadavatel definuje své požadavky týkající se prokazování jednotlivých kvalifikačních předpokladů. Tato prvotní fáze končí posouzením kvalifikace zájemců, po které zůstanou v zadávacím řízení pouze takoví zájemci, kteří splnili kvalifikační předpoklady stanovené zadavatelem v kvalifikační dokumentaci.

86.         Jak bylo Úřadem uvedeno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, nejvýznamnějším dokumentem pro první fázi užšího řízení je kvalifikační dokumentace. Podle § 17 písm. f) zákona se jedná o dokumentaci obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele. Na základě kvalifikační dokumentace zájemci o veřejnou zakázku zpracovávají své žádosti o účast, a proto musí být zadavatelem vyhotovena s maximální pozorností, tak, aby byla dostatečně konkrétní a srozumitelná. Odpovědnost za zákonný průběh zadávacího řízení jako celku, a tedy i za zákonnost kvalifikační dokumentace, nese výlučně zadavatel.     

87.         Zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, následně zadavatel vyzývá k podání nabídky, jak je zřejmé z ustanovení § 28 odst. 2 zákona. Odesláním písemné výzvy k podání nabídek tedy dochází k „zahájení“ druhé fáze užšího zadávacího řízení. V této druhé fázi kvalifikovaní dodavatelé podají zadavateli jejich nabídky, které jsou z jeho strany následně podrobeny posouzení a hodnocení. Z § 28 odst. 4 písm. a) zákona přitom plyne, že písemná výzva k podání nabídek musí obsahovat, mimo jiné, alespoň zadávací dokumentaci.   

88.         Úřad je toho názoru, že z tvrzení navrhovatele, že zadavatel nezveřejnil jako součást zadávací dokumentace způsob úhrady provedených prací, technickou dokumentaci, výkaz výměr atd. je zřejmé, že navrhovatel zaměňuje pojmy „kvalifikační dokumentace“ a „zadávací dokumentace“. Jak již bylo popsáno výše, kvalifikační dokumentace obsahuje podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatelů. Oproti tomu zadávací dokumentace obsahuje celou řadu dalších dokumentů, technických podmínek, požadavků zadavatele, apod., jak vyplývá z § 44 zákona. Úřad zdůrazňuje, že zadávací dokumentace je, pokud jde o užší řízení, až součástí písemné výzvy k podání nabídek. A jelikož navrhovatel podal návrh v době, kdy se šetřené užší zadávací řízení nacházelo v jeho první fázi, tzn. ve fázi prokazování splnění kvalifikace, což je zřejmé z dokumentace o veřejné zakázce, a zadavatel proto dosud nevyzval kvalifikované dodavatele k podání nabídek (jelikož k okamžiku podání návrhu nebyl proces posuzování kvalifikace ukončen), nebyla z jeho strany logicky zpřístupněna ani zadávací dokumentace. Ze shora popsaného je zřejmé, že dokumenty, podklady a informace, jejichž absenci navrhovatel v kvalifikační dokumentaci postrádá (např. požadavek na dispozici s obalovnou, soupis stavebních prací, výkaz výměr, technické podmínky, apod.), ze zákona vůbec součástí kvalifikační dokumentace být nemusí, jelikož tyto jsou podle zákona povinnou součástí až zadávací dokumentace. A jelikož v době podání návrhu navrhovatelem nebyla zadávací dokumentace zadavatelem dodavatelům zpřístupněna, tzn. nebyla jim známa, je naprosto bezpředmětné jejich absenci namítat.

89.         Navrhovatel v návrhu evidentně chybně označuje (zaměňuje) kvalifikační dokumentaci za zadávací dokumentaci; nejedná se však, jak bylo výše řečeno, v žádném případě o ekvivalentní termíny, neboť každá z těchto dokumentací sleduje, zjednodušeně řečeno, jiný účel. Úřad uvádí, že argumentace navrhovatele stran absence konkrétních dokumentů a informací nezbytných k realizaci zakázky by byla případně opodstatněná až tehdy, jestliže by již v době podání návrhu byla zadávací dokumentace známa. Ovšem za situace, kdy tomu tak nebylo, což Úřad z dokumentace o veřejné zakázce ověřil, se jedná o argumentaci zcela irelevantní. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel ve zde posuzovaném případě nemusel učinit součástí kvalifikační dokumentace dokumenty jako např. soupis stavebních prací, výkaz výměr, technické podmínky, apod., neboť tyto jsou relevantní až pro následnou (druhou) fázi užšího řízení, do níž šetřené zadávací řízení v době podání návrhu ještě nedospělo.        

90.         Obdobný závěr lze učinit i ve vztahu k argumentu navrhovatele, že zadavatel součástí zadávací dokumentace neučinil ani způsob úhrady provedených prací, tzn. zda tyto práce budou hrazeny měsíčně, čtvrtletně, pololetně či až po dokončení díla, což vede k tomu, že navrhovatel nemůže vědět, zda by byl schopen realizaci předmětné veřejné zakázky ufinancovat (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak totiž vyplývá z ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona, zadávací dokumentace musí obsahovat i obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny. Způsob úhrady za provedené práce v průběhu realizace veřejné zakázky, potažmo jejich periodicita, jsou upraveny v obchodních podmínkách, jež jsou standardně uvedeny v návrhu smlouvy na plnění konkrétní veřejné zakázky. Jelikož, jak Úřad opakuje, navrhovatel podal návrh v době, kdy zadavatel podle zákona ještě neměl povinnost zpřístupnit potenciálním dodavatelům zadávací dokumentaci, nestíhala jej, z logiky věci, ani povinnost uveřejnit způsob úhrady provedených prací v podobě obchodních, resp. platebních podmínek. Úřad uvádí, že první fáze užšího řízení slouží k prokazování splnění kvalifikace. Podání žádosti o účast přitom dodavatele nezavazuje k podání nabídky. I pokud tedy konkrétní dodavatel prokáže kvalifikaci v plném rozsahu a je zadavatelem vyzván k podání nabídky, nemusí tuto nabídku z libovolného důvodu, čili i z důvodu, že mu některá ze zadávacích podmínek uvedených v zadávací dokumentaci, kupříkladu právě způsob úhrady za provedené práce v rámci realizace veřejné zakázky, nebude vyhovovat, podat. Úřad k tomu podotýká, že to, zda se daný dodavatel zúčastní soutěže o veřejnou zakázku či nikoliv, záleží výlučně na jeho volbě. Pokud se rozhodne do této soutěže „vstoupit“, musí pochopitelně nést náklady s tím spojené (ovšem s možností generování zisku, pokud by veřejnou zakázku získal). Účast dodavatele v zadávacím řízení tak představuje běžnou míru rizika spojenou s jeho podnikatelskou činností; dodavatelé musí nést „běžné“ riziko vyplývající z účasti v zadávacím řízení, s nímž je každý dodavatel v rámci své podnikatelské aktivity srozuměn. Optikou šetřeného případu, nelze klást zadavateli k tíži, že součástí kvalifikační dokumentace neučinil obchodní, resp. platební podmínky, neboť k tomu nebyl povinen, jelikož tyto musí být až součástí zadávací dokumentace. Úřad poznamenává, že navrhovateli v tomto ohledu nic nebránilo v podání žádosti o účast s tím, že se posléze případně rozhodne, zda vzhledem k nastavení těchto platebních podmínek podá i nabídku (za předpokladu prokázání splnění kvalifikace).       

91.         Úřad dále k navrhovatelem namítané skutečnosti, že v kvalifikační dokumentaci postrádá odpověď na otázky doručené zadavateli dne 3. 1. 2017 (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí, že i většina těchto otázek směřovala ke skutečnostem, které musí být až součástí zadávací dokumentace, přičemž v rámci předmětné veřejné zakázky zadavatel, jak již bylo konstatováno výše, poskytl dodavatelům pouze kvalifikační dokumentaci, která se diametrálně odlišuje od zadávací dokumentace, jež v předmětné fázi šetřeného zadávacího řízení ještě nemusela být zadavatelem zpřístupněna.

92.         S odkazem na výše popsané skutečnosti tak nelze konstatovat jinak, než že pokud jde o navrhovatelem namítanou absenci příslušných dokumentů a o zodpovězení navrhovatelem položených otázek týkajících se skutečností, které musí být až obsahem zadávací dokumentace, Úřad neshledal, že by se zadavatel dopustil porušení zákona, neboť tyto dokumenty a odpovědi na otázky zadavatel nebyl povinen učinit součástí kvalifikační dokumentace. 

93.         Ke zbývajícím otázkám uvedených v návrhu, jež zadavatel obdržel dne 3. 1. 2017 a jež se týkaly požadavků zadavatele uvedených v kvalifikační dokumentaci, tj. k otázkám prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, prokazování kvalifikace ve sdružení, autorizace zahraničních techniků/inženýrů a praxe 7 let pro jednotlivé techniky/inženýry, která je dle názoru navrhovatele prokázána již získáním autorizačního osvědčení (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že zadavatel poskytl navrhovateli konkrétní odpovědi v rámci dodatečných informací č. 6 ze dne 9. 1. 2017 (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterými byly požadavky uvedené v kvalifikační dokumentaci dále rozvedeny.

94.         Dále Úřad k tvrzení navrhovatele, že odpověď na jeho žádost o dodatečné informace byla zveřejněna v rozporu se zadávací dokumentací a se zákonem, neboť nebyla uveřejněna nejméně 2 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast v užším řízení, uvádí, že zákon obecně vztahuje ke konci lhůty pro podání nabídek konec lhůty pro doručení žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám (viz § 49 odst. 1 zákona). S přihlédnutím k zákonné možnosti žádat o dodatečné informace i k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení dle § 49 odst. 3 zákona přitom Úřad konstatuje, že v případě užšího řízení se ke stanovení konce lhůty pro podání žádosti o dodatečné informace k požadavkům na kvalifikaci obdobně použije lhůta pro podání žádosti o účast.   

95.         Na základě skutečností z předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že žádost navrhovatele o poskytnutí dodatečných informací byla zadavateli doručena dne 3. 1. 2017, tj. 6. pracovní den před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast dne 11. 1. 2017, tedy v souladu s kvalifikační dokumentací a se zněním § 49 odst. 1 zákona. Zadavatel dne 9. 1. 2017 uveřejnil odpověď na žádost o dodatečné informace na profilu zadavatele a téhož dne ji odeslal všem známým dodavatelům, tj. 4. pracovní den po obdržení žádosti o dodatečné informace, čímž postupoval opět v souladu s kvalifikační dokumentací a se zněním § 49 odst. 2 zákona. Úřadu proto není zřejmé, o jakou skutečnost opírá navrhovatel svoje tvrzení, že zadavatel postupoval v rozporu se zadávací dokumentací a se zákonem, když dodatečné informace nebyly zveřejněny nejméně 2 pracovní dny před uplynutím lhůty k podání žádosti o účast v užším řízení. V žádném zákonném ustanovení ani v žádném bodu kvalifikační dokumentace (viz body 69. a 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí) totiž není uvedeno, že by dodatečné informace měly být zveřejněny nejméně 2 pracovní dny před uplynutím lhůty k podání žádosti o účast v užším řízení.

K technickému kvalifikačnímu předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona vymezenému v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace

96.         Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace je veřejný zadavatel povinen stanovit v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, přičemž je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

97.         Úřad v této souvislosti poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, podle kterého „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod. Odpovědnost za stanovení kvalifikačních kritérií je proto plně na zadavateli. Zadavatel podle předmětu veřejné zakázky volí konkrétní další kvalifikační kritéria, kterými vymezuje odpovídající úroveň způsobilosti dodavatele poskytnout, dodat nebo provést předmět veřejné zakázky. Pokud ve vztahu k veřejné zakázce dospěje k závěru, že splnění dalších kvalifikačních kritérií není nutné, nemusí jejich prokazování požadovat vůbec. Pokud však dospěje k závěru opačnému, musí pečlivě vážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení jím zadávané veřejné zakázky nezbytné. Musí se přitom vyvarovat všech požadavků, které s předmětem zadávané zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně. (…) Stanovení kvalifikačních kritérií proto může omezit výběr potencionálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů. Naopak jejich účelem je zabezpečit účast všech potencionálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou zakázku splnit.“. Dále v citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že nastavení kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět nebo rozsah zadávané veřejné zakázky, ale pouze znemožní některým dodavatelům se o veřejnou zakázku ucházet, lze považovat za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení.

98.         V návaznosti na výše uvedené Úřad uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je tedy objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikačních předpokladů obecně, čili i technických kvalifikačních předpokladů, mají tudíž zajistit, že se soutěže o veřejnou zakázku zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou reálně schopni po stránce technické, personální a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel si musí být vědom toho, že vymezením kvalifikačních předpokladů, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Z uvedeného důvodu je zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona.

99.         K významu § 6 odst. 1 zákona se ve svém rozhodnutí č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008 rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že „[t]oto ustanovení totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. (…) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“.

100.     Nejvyšší správní soud dále v citovaném rozhodnutí uvedl, že „(…) za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy požadovaná úroveň technické způsobilosti je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že právě pro takto nastavené kvalifikační předpoklady mohou veřejnou zakázku splnit jen někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak (bez takto nastavených předpokladů) byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými.“.

101.     Z výše uvedeného vyplývá, že stanovení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Účelem kvalifikace je zabezpečit účast všech potenciálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace promítá do § 50 odst. 3 zákona, dle kterého je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, a taktéž do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

102.     Ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona specifikuje právo zadavatele požadovat předložení dokladů o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací. Zamýšleným cílem předmětného ustanovení zákona je zabezpečit, aby realizační tým dodavatele, který bude pověřen realizací předmětu plnění veřejné zakázky, měl k tomuto dostatečné vzdělání a odpovídající odbornou způsobilost.

103.     Úřad v dalším předesílá, že při zkoumání toho, zda zadavatelem nastavené požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů odpovídají zákonu, musí být vždy pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu. Do úvahy proto musí být brána, vedle dalších okolností, i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho „běžnost“, či naopak „exkluzivnost“ a od ní se odvíjející velikost, resp. šíře, relevantního trhu. Úřad zdůrazňuje, že při posuzování zákonnosti technických kvalifikačních předpokladů musí být současně poskytnut prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele. Úřad podotýká, že znaky porušení zákona bude vykazovat, ve vztahu k vymezení technických kvalifikačních předpokladů, výlučně takové jednání zadavatele, kdy tento vymezí požadovanou úroveň technických kvalifikačních předpokladů skutečně excesivně, čili tak, že dopad jeho jednání na konkurenční prostředí bude zjevně nepřiměřený důvodům, které zadavatele k takovému vymezení vedly.

104.     Ve světle shora popsaných úvah proto Úřad podrobil přezkumu technické kvalifikační předpoklady v předmětném zadávacím řízení, jež považuje navrhovatel za diskriminační a rozporné se zákonem.  

105.     Navrhovatel v další části návrhu brojí vůči vymezení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona, jenž byl specifikován v bodě 3. „KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY“, konkrétně v části 3.7.1., kvalifikační dokumentace. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel je u vedoucích zaměstnanců příslušného dodavatele, a sice u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího a u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího, oprávněn požadovat pouze autorizaci těchto osob, která deklaruje získání určitého vzdělání, praxe a zkoušek, avšak již nemůže u shora jmenovaných osob požadovat prokázání jejich zkušeností se stavbou o určitém minimálním finančním objemu a splnění požadované minimální délky praxe na pozici stavbyvedoucího, jak zadavatel v kvalifikační dokumentaci učinil (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto Úřad konstatuje následující. 

106.     Úřad uvádí, že zadavatel ve shora specifikované pasáži kvalifikační dokumentace vázal prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona u konkrétních osob z týmu dodavatele mj. na zkušenosti s realizací veřejných zakázek na stavební práce o určitém minimálním finančním objemu a na minimální délku praxe na pozici stavbyvedoucího, a to v následující podobě:     

• u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího praxi minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, z toho s minimálně jednou dokončenou nebo zprovozněnou silniční dopravní stavbou ve finančním objemu minimálně 600 mil. Kč bez DPH;    
• u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce –zástupce stavbyvedoucího praxi minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb, z toho s minimálně jednou dokončenou nebo zprovozněnou mostní stavbou ve finančním objemu minimálně 80 mil. Kč bez DPH.

107.     Ke stanovení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona Úřad primárně poznamenává, že citované ustanovení zákona výslovně nevylučuje možnost stanovení požadavku na prokázání odborné způsobilosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky pomocí určité prahové hodnoty veřejné zakázky, s jejímž plněním mají tyto osoby zkušenosti, či prostřednictvím požadavku na minimální délku praxe v určité pozici. Pokud zadavatel takové požadavky stanoví, pak je vždy zapotřebí jednotlivý požadavek, resp. jeho oprávněnost, zkoumat v širších souvislostech daného případu. Rovněž je nutné zohlednit, zda a u jakých osob byla podmínka účasti na referenčních zakázkách o určité finanční hodnotě a podmínka dosažení minimální délky praxe na určité pozici stanovena; za oprávněnou ji lze přitom považovat spíše u těch osob, resp. pozic, u kterých lze předpokládat, že se zásadním způsobem budou podílet na realizaci předmětu veřejné zakázky a na jejichž zkušenostech a rozhodnutích tedy bude plnění veřejné zakázky postaveno, když prokázání jejich účasti na referenční zakázce o určitém rozsahu v téže pozici a s určitou minimální délkou praxe může zadavateli jasně indikovat, že taková osoba bude schopna úspěšně působit v dané pozici i v jím zadávané veřejné zakázce. Stejně tak je nutné při posuzování přiměřenosti požadavků na kvalifikaci brát v potaz i charakter poptávané veřejné zakázky, její rozsah a složitost, zda se jedná např. o běžně poptávané plnění či zda je předpokládaná veřejná zakázka specifická jak po věcné stránce, objemu plnění či po časové dotaci. Podpůrně v daném případě, vzhledem k tomu, že byly již podány žádosti o účast, lze přihlédnout při posuzování oprávněnosti postupu zadavatele při stanovení technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 56 odst. 3 písm. c) zákona i k počtu podaných žádostí o účast v zadávacím řízení. Vzhledem k charakteru a náročnosti plnění veřejné zakázky by případně jejich nápadně nízký počet mohl být indicií toho, že požadavky na technické kvalifikační předpoklady jsou nastaveny nepřiměřeně. Úřad proto shrnuje, že skutečnost, zda požadavky zadavatele na účast osob, které se mají podílet na plnění veřejné zakázky, na referenčních zakázkách o určité minimální finanční hodnotě a s určitou minimální délkou praxe jsou způsobilé poskytnout zadavateli představu o zkušenostech a dovednostech, které dané osoby nabyly skrze jejich účast na těchto zakázkách a délku jejich praxe, je nutné posuzovat vždy v kontextu dalších konkrétních požadavků, přičemž závěry v jednom posuzovaném případě nelze zevšeobecňovat a aplikovat i na ostatní, byť velmi podobné, případy. 

108.     K charakteru předmětu šetřené veřejné zakázky Úřad uvádí následující. Předmětem veřejné zakázky je zhotovení úseku dálnice D6 „Řevničov, obchvat“. Tento úsek dálnice je provázán s dalšími projekty týkajícími se výstavby dálnice D6, která je významným dopravním tahem spojujícím hlavní město Prahu s Karlovými Vary a dále s Chebem, resp. se Spolkovou republikou Německo. Tato nepochybně složitá dopravní stavba tak má dle názoru Úřadu velký význam pro stávající dálniční síť České republiky.

109.     Úřad dále uvádí, že předmět veřejné zakázky, jehož předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena ve výši 1 584 735 000 Kč bez DPH, spočívá v provedení stavebních prací. Úřad má za to, že pokud má poptávané plnění charakter provedení stavebních prací na projektu tak strategického významu a pokud tyto stavební práce mají být provedeny během 3 let, jak plyne z bodu 1.2. kvalifikační dokumentace, pak je zřejmé, že i nároky na kvalitu zpracování předmětu veřejné zakázky a na koordinaci postupu určitých osob, jež se budou podílet na její realizaci, budou odpovídat významu veřejné zakázky. 

110.     K samotnému požadavku zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím účasti konkrétních osob na referenčních zakázkách o určité minimální hodnotě v šetřeném případě sděluje Úřad následující. Požadavek na prokázání účasti na alespoň jedné referenční zakázce o minimální hodnotě 600 mil. Kč bez DPH, resp. 80 mil. Kč bez DPH, stanovil zadavatel u osob vykonávajících funkci „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“. Již ze samotného označení těchto pozic lze přitom dle přesvědčení Úřadu dovodit, že u všech těchto pozic se jedná o pozice, které jsou zcela zásadní z hlediska řádného (perfektního) plnění veřejné zakázky, kdy u těchto pracovních pozic se jedná o vysoce odbornou a odpovědnou činnost. Z výše popsané náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky pak vyplývá nezbytnost zkušeností a znalostí kladených na tyto osoby.

111.     V případě osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího – zadavatel vymezil v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace její kvalifikaci požadovaným vzděláním, minimální délkou praxe v oboru, minimální délkou praxe v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb s účastí na dokončené nebo zprovozněné silniční dopravní stavbě o minimálním finančním objemu 600 mil. Kč bez DPH, existencí pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele a autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o autorizaci“) (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně již ze samotného názvu pozice, kterou měla výše jmenovaná osoba zastávat, plyne, že se jedná o významnou pozici týkající se řízení vlastního průběhu výstavby dopravní stavby, tj. posuzované veřejné zakázky.

112.     V případě osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího – zadavatel vymezil v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace její kvalifikaci minimální délkou praxe v oboru, minimální délkou praxe v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb s účastí na dokončené nebo zprovozněné mostní stavbě v minimálním finančním objemu 80 mil. Kč bez DPH, existencí pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele a autorizací podle zákona o autorizaci (viz opětovně bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně z názvu pozice, kterou měla daná osoba zastávat, plyne, že se jedná o významnou pozici v týmu specialistů podílejících se na plnění veřejné zakázky.

113.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel sice jako technický kvalifikační předpoklad stanovil podmínku účasti shora jmenovaných osob na referenčních zakázkách o minimální finanční hodnotě, nicméně tuto podmínku omezil pouze na osoby na určitých pozicích. Je přitom zřejmé, že role těchto osob jsou při plnění veřejné zakázky pro zadavatele stěžejní, což lze dovodit již ze samotného označení jejich pozic (formální stránka), jakož i z dalších obsahově vymezených požadavků kladených na ně v kvalifikační dokumentaci (materiální stránka), kdy je zřejmé, že dané osoby budou vykonávat vysoce odbornou činnost, na jejímž správném a kvalitním provedení závisí úspěšnost realizace veřejné zakázky. Není tedy dle názoru Úřadu možné zadavateli upřít oprávnění, aby u těchto pozic požadoval prokázání určitých v minulosti nabytých zkušeností, které budou zárukou kvalitní realizace jím zadávané veřejné zakázky. Ve vztahu k oběma těmto osobám lze přitom konstatovat, že právě jejich účast na projektu o určitém finančním rozsahu v téže pozici může bezpochyby indikovat pravděpodobnost kvalitního výkonu v rámci realizace jiných objemných staveb dle příslušného zaměření dané osoby. Je totiž nepochybně rozdíl k ověření potřebných znalostí a zkušeností požadovat toliko dokumenty prokazující autorizaci osob ve smyslu zákona o autorizaci, a oproti tomu relevantně, tzn. na základě referenční zakázky o minimálním finančním objemu, zjistit, zda se daná osoba účastnila projektu tak komplexního charakteru, jako je posuzovaná veřejná zakázka. Pouhý požadavek na dokumenty prokazující autorizaci dané osoby nemusí mít zcela vypovídací hodnotu o tom, že osoba fakticky předmětnou činnost vykonávala, což právě ověřují zadavatelem stanovené požadavky na účasti na referenčních zakázkách.

114.     Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě bylo snahou zadavatele využít posuzovaný ukazatel, tj. účast shora jmenovaných osob na referenční zakázce s minimálním finančním objemem, jako určitý „filtr“ mezi osobami bez žádných, popř. s minimálními zkušenostmi, a těmi osobami, u nichž jejich podílení se na alespoň 1 referenční zakázce v obdobném postavení nasvědčuje tomu, že se v dané problematice orientují a jsou schopny zvládnout požadavky na ně kladené.

115.     Pokud jde o finanční hranici, kterou zadavatel pro referenční zakázky stanovil, tedy 600 mil. Kč bez DPH, resp. 80 mil. Kč bez DPH, pak Úřad s odkazem na argumentaci uvedenou v předchozích odstavcích konstatuje, že s ohledem na charakter a předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky lze takový požadavek považovat za přiměřený, neboť není jisté, zda by účast příslušných osob na referenčních zakázkách o nižší hodnotě, u nichž lze logicky předpokládat i nižší rozsah plnění než v předmětné veřejné zakázce, dokázala zaručit dostatečnou úroveň zkušeností daných osob pro úspěšnou realizaci veřejné zakázky. Dle přesvědčení Úřadu je v šetřené věci minimální hodnota referenčních zakázek, na jejichž plnění se shora specifikované osoby měly dle požadavků zadavatele stanoveným způsobem podílet, neklamnou indicií dosažených zkušeností těchto osob, tj. má o míře zkušeností a znalostí těchto osob reálnou vypovídací hodnotu, neboť lze spravedlivě očekávat, že osoba, která realizovala zadavatelem požadované referenční plnění je schopna zajistit koordinaci a kvalitu výstavby rozsáhlejšího stavebního objektu. Nelze přitom přehlédnout fakt, že zadavatel sice nastavil určitý požadavek na finanční objem realizovaných zakázek, na jejichž plnění se příslušné osoby podílely, nicméně ve vztahu k prověřované veřejné zakázce se v případě referenčních zakázek jedná o finančně méně náročné plnění, které je však schopno zadavateli poskytnout dostatečnou záruku o kvalifikovanosti těchto osob. Vzhledem k výše uvedenému však nelze výše uvedené požadavky zadavatele považovat za takové, které by měly nepříznivý dopad do předmětného zadávacího řízení, např. v podobě nepřípustné diskriminace potenciálních dodavatelů.

116.     Úřad uvádí, že zadavatel může k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadovat předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací. Úřad konstatuje, že citované ustanovení zákona blíže neurčuje, co se rozumí pojmem „odborná kvalifikace“, resp. co vše pod něj spadá. Dle přesvědčení Úřadu není a priori vyloučeno, aby tato odborná kvalifikace byla prokazována i referenčními zakázkami o určité minimální hodnotě, na jejichž plnění se osoby z týmu dodavatele na příslušných pozicích podílely. Zadavatel je nicméně při stanovení jeho požadavků na odbornou kvalifikaci dodavatele povinen důsledně dbát ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona, tedy vymezit její minimální úroveň tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž je současně povinen respektovat základní zásady zadávacího řízení zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, zejména pak zásadu zákazu diskriminace. Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě citovaným ustanovením zákona dostál, neboť jeho požadavek na to, aby vedoucí zaměstnanci (osoby) dodavatele, a sice osoby v  pozicích „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“, disponovali zkušenostmi s účastí na referenčních zakázkách s konkrétním předmětem plnění a s minimálním finančním objemem, je plně odůvodnitelný charakterem a náročností předmětu plnění posuzované veřejné zakázky, jak již Úřad podrobně popsal shora. Současně je zřejmé, že požadavek zadavatele na prokázání účasti na referenčních zakázkách s minimálním finančním objemem se týká toliko dvou konkrétních pozic, které, jak Úřad taktéž uvedl výše, jsou pro řádné plnění veřejné zakázky stěžejní. K otázce týkající se vymezení technických kvalifikačních předpokladů vážících se ke konkrétním osobám, které jsou zapojeny do realizace veřejné zakázky, se rovněž vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 3 As 63/2014 ze dne 30. 9. 2014, v němž uvedl, že „samotný požadavek na předložení referencí u těchto osob [osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pozn. Úřadu] není v rozporu s § 56 odst. 7 ZVZ, naopak je projevem transparentnosti veřejné zakázky“. V tomto svém rozsudku pak Nejvyšší správní soud zdůraznil, že je však vždy třeba posuzovat přiměřenost takových požadavků ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, resp. k jeho druhu, rozsahu a složitosti.

117.     Dále pro úplnost k požadavku zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím dosažené praxe o minimální délce 5 let na pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb v šetřeném případě sděluje Úřad následující. Požadavek na prokázání dosažené praxe na pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb o minimální délce 5 let stanovil zadavatel u osob vykonávajících funkci „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“.

118.     Předně Úřad upozorňuje na zjevnou nesprávnost navrhovatelova tvrzení, že zadavatel požadoval u osob vykonávajících funkci „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“ praxi „7 let na pozici stavbyvedoucího“ (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť z požadavků zadavatele uvedených v bodu 3.7.1. kvalifikační dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval u výše uvedených osob pouze praxi v délce minimálně 5 let na pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb. 

119.     Pokud jde o minimální délku, kterou zadavatel pro dosaženou praxi stanovil, tedy minimálně 5 let v pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb pro pozici „stavbyvedoucí v oboru dopravní stavby“ a „zástupce stavbyvedoucího v oboru mosty a inženýrské konstrukce“, pak Úřad s odkazem na argumentaci uvedenou v předchozích odstavcích odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatuje, že s ohledem na charakter veřejné zakázky lze takový požadavek považovat za přiměřený, neboť není jisté, zda by kratší praxe příslušných osob, které jsou pro plnění veřejné zakázky zásadní, dokázala zaručit dostatečnou úroveň zkušeností daných osob pro úspěšnou realizaci veřejné zakázky. Je totiž nepochybně rozdíl k ověření potřebných znalostí a zkušeností požadovat toliko dokumenty prokazující autorizaci osob ve smyslu zákona o autorizaci, a oproti tomu relevantně, tzn. na základě dosažené praxe o minimální délce, zjistit, zda daná osoba vykonává požadovanou činnost „dlouhodoběji“, zejména v situaci, kdy obdobně rozsáhlé zakázky trvají v řádu několika let. Pouhý požadavek na dokumenty prokazující autorizaci dané osoby proto nemusí mít zcela vypovídací hodnotu o tom, že osoba fakticky předmětnou činnost vykonávala, což právě ověřují zadavatelem stanovené požadavky na dosaženou praxi v pozici stavbyvedoucího.

120.     Nadto Úřad dodává, že ve vyhlášce k odůvodnění veřejné zakázky je v § 3 odst. 3 písm. c) uveden požadavek, aby zadavatelé odůvodnili přiměřenost požadavků na technické kvalifikační předpoklady, pokud požadují osvědčení odborné kvalifikace delší než pět let u vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo u osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z této povinnosti lze dle názoru Úřadu také vyvodit obecnou přípustnost samotného požadavku na doložení praxe u osob realizačního týmu, jakož i přípustnost této praxe v délce 5 let.

121.     K navrhovatelem namítané skutečnosti, že v případě osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mostní stavby a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího zadavatel požadoval praxi na pozici stavbyvedoucího, Úřad uvádí, že při posuzování přiměřenosti tohoto požadavku je nutno vzít v úvahu, že zástupce stavbyvedoucího musí být schopen z povahy věci v případě nepřítomnosti stavbyvedoucího tohoto v plné míře nahradit, a to v šetřeném případě při vedení stavby, jejíž předpokládaná hodnota převyšuje 1 miliardu Kč. Praxe na pozici stavbyvedoucího je z tohoto důvodu pro zástupce stavbyvedoucího nezbytná pro bezproblémovou realizaci veřejné zakázky, a proto je tento požadavek naprosto opodstatněný.    

122.     Úřad konstatuje, že zadavatel byl při stanovení posuzovaných požadavků veden oprávněnou snahou o zabezpečení kvalifikovaného dohledu nad plněním předmětu veřejné zakázky, přičemž vzhledem k tomu, že předmětem plnění veřejné zakázky je provedení velmi komplexních stavebních prací, je požadavky zadavatele nutno považovat za zcela legitimní. Nadto z „Protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast“ ze dne 11. 1. 2017 vyplývá, že žádost o účast podalo celkem 13 zájemců, což je s ohledem na charakter a náročnost plnění veřejné zakázky počet, který svědčí o přiměřenosti předmětného požadavku.

123.     Úřad k navrhovatelem zmiňované „teoretické možnosti“ využití zahraničních fyzických osob pro prokázání splnění kvalifikace uvádí, že celkovou lhůtu pro doručení žádostí o účast v délce 111 dnů (viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí) považuje za dostatečnou i v případě nutnosti zápisu zahraniční osoby do seznamu registrovaných osob v ČKAIT se lhůtou nejméně 30 dnů. Úřad z tohoto důvodu spatřuje možnost využití zahraniční fyzické osoby k prokázání kvalifikace jako „prakticky možnou“ a zcela reálnou.

124.     Vzhledem k výše popsaným skutečnostem proto nelze konstatovat jinak, než že se zadavatel nedopustil porušení zákona ani tím, že za účelem splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadoval v bodě 3. „KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY“, v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace u vedoucích zaměstnanců příslušného dodavatele, a sice u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru dopravní stavby – stavbyvedoucího a u osoby zajišťující odbornou způsobilost v oboru mosty a inženýrské konstrukce – zástupce stavbyvedoucího, prokázání jejich zkušeností s účastí na referenční zakázce o určitém minimálním finančním objemu a splnění minimální délky praxe na pozici stavbyvedoucího inženýrských staveb.

125.     Pokud se jedná o tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal s námitkou navrhovatele týkající se požadavku zadavatele obsaženého v části 3.7.1. kvalifikační dokumentace, Úřad konstatuje, že se s tímto tvrzením navrhovatele neztotožňuje. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách touto námitkou navrhovatele zabýval, přičemž svou reakci z rozhodnutí o námitkách odcitoval i ve svém vyjádření k návrhu (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

126.     Na základě všech výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tudíž Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal u postupů zadavatele namítaných navrhovatelem důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, a proto podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl. Důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona nemohou být dány, neboť v posuzované věci nebyla uzavřena smlouva a nebyl logicky ani podán návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 114 odst. 2 zákona.

K výroku II. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

127.     Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. 

128.     Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.   

129.     Podle § 110 odst. 2 zákona lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.      

130.     Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

131.     Podle § 114 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,

c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,

d) rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,

e) použití druhu zadávacího řízení.

132.     Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

133.     Podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou. 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

134.     Z obsahu podaných námitek vyplývá, že neobsahují žádnou argumentaci zpochybňující postup zadavatele při poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám týkající se obsahu dodatečných informací.

135.     Argumentace zpochybňující poskytnutí dodatečných informací, které dle navrhovatele nebyly poskytnuty, zejména co se týká obsahu, v souladu se zákonem, je navrhovatelem uvedena až v jeho návrhu (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Právní posouzení

136.     Jak vyplývá z  návrhu navrhovatele, jsou jeho obsahem námitky navrhovatele proti délce lhůty pro podání žádostí o účast, proti absenci některých dokumentů a informací v zadávacích podmínkách, proti lhůtě zveřejnění odpovědi zadavatele na žádost o dodatečné informace ze dne 2. 1. 2017 a proti stanovení technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. c) zákona. Nadto navrhovatel v návrhu namítá, že „dodatečné informace nebyly poskytnuty v souladu se zákonem, zejména co se týká obsahu, kdy na řadu dotazů bylo odpovězeno obecně.“.

137.     Ustanovení § 110 odst. 1 zákona stanoví okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni podávat zdůvodněné námitky zadavateli. Ustanovení § 110 odst. 7 zákona dále zužuje tento okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni podat návrh u Úřadu, přičemž jako nutnou podmínku pro podání návrhu u Úřadu dodavatelům stanoví předchozí podání námitek u zadavatele řádně a včas.

138.     V šetřeném případě však žádné námitky proti úkonům zadavatele týkajících se obsahu dodatečných informací podány nebyly, nebyla tak splněna nutná podmínka podle § 110 odst. 7 zákona pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu. Uvedení „námitek“ proti obsahu dodatečných informací až v návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele s ohledem na výše uvedené nepostačuje.

139.     Úřad proto uzavírá, že navrhovatel není oprávněnou osobou pro podání návrhu v části týkající se obsahu poskytnutých dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 6 ze dne 9. 1. 2017, a proto Úřad návrh v této části podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží

1.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.             Mgr. Filip Toul, advokát, Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy