číslo jednací: S0342/2016/VZ-28450/2016/541/JCh

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 5. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je:

 

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7,

ve věci veřejné zakázky „Hlavní architekt“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 12. 2011 a uveřejněno dne 29. 12. 2011 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 104289,

rozhodl takto:

 

Správní řízení vedené pod sp. zn. S0342/2016/VZ ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 – v souvislosti s možným nedodržením postupu stanoveného v ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) citovaného zákona a zásady zákazu diskriminace podle § 6 citovaného zákona při stanovení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. b) citovaného zákona spočívajícího v požadavku na délku praxe v oblasti ICT projektů minimálně 15 let u osoby v roli hlavního architekta tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky „Hlavní architekt“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 12. 2011 a uveřejněno dne 29. 12. 2011 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 104289, se podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 12. 4. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7 (dále jen „zadavatel“) – ve veřejné zakázce „Hlavní architekt“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 12. 2011 a uveřejněno dne 29. 12. 2011 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 104289 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Na základě skutečností uvedených v podnětu k přezkoumání postupu zadavatele si Úřad od zadavatele vyžádal jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3.             Zadavatel zahájil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku dne 27. 12. 2011 odesláním oznámení o zahájení řízení do Věstníku veřejných zakázek, které bylo uveřejněno dne 29. 12. 2011.

4.             Dle bodu 4.1 „Popis role hlavního architekta v projektu“ zadávací dokumentace je: „hlavní architekt odpovědný za výkon instituce hlavního architekta jako celku. Je klíčovým nositelem koncepce rozvoje eGovernmentu. Skrze koordinaci a řízení svého týmu je odpovědný za dosahování cílů projektu Efektivní tvorba a implementace vládních strategií v oblasti eGovernmentu, zřetelnou formulaci klíčových záměrů (strategických cílů) v oblasti rozvoje elektronické veřejné správy, stanovování a prosazování nezbytných technologických standardů a obsahovou koordinaci klíčových projektů směřujících k naplnění cílů koncepce eGovernment. Hlavní architekt na základě podkladů připravených týmem a externími subjekty vydává stanovisko HA k připravovaným projektům eGovernment. Jeho klíčovou kompetencí je vedle nezbytných manažerských a komunikačních dovedností především schopnost koncepčního řízení rozvoje komplexních ICT systémů založená na vlastní praxi a zkušenosti. Strategická dimenze nezbytně determinuje budoucí projekty pouze do určité míry. Zajištění konzistence eGovernment jako celku si však u diferencovaných projektů infrastrukturního charakteru žádá úzkou koordinaci i na úrovni realizace jednotlivých projektů.“

5.             V bodu 4.2 „Požadovaná forma poskytovaných služeb“ zadávací dokumentace je uvedeno, že: „Vzhledem k závažnosti a jedinečnosti role hlavního architekta požaduje zadavatel, aby služby v rámci této veřejné zakázky byly poskytovány jednou konkrétní osobou v roli hlavního architekta a jednou konkrétní osobou v roli technologického architekta, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky. Změny v osobě hlavního architekta a technologického architekta jsou možné jen po předchozím písemném souhlasu zadavatele.“

6.             Podle bodu 4.2.1 zadávací dokumentace mělo být předmětem zadavatelem poptávaných služeb zejména:

• „být nositelem koncepce rozvoje eGovernment,
• podílet se na definici páteřních (kmenových) projektů České republiky, jako základního podkladu pro Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost,
• podílet se na formulaci zásad IT eGovernance, zejména formulaci zásad vzniku a využívání sdílených služeb ve veřejné správě a rovněž klíčových záměrů (strategických cílů) v oblasti rozvoje elektronické veřejné správy České republiky,
• stanovovat a prosazovat nezbytné technologické standardy,
• koordinovat klíčové projekty směřující k naplnění cílů eGovernment, zejména projekty související s programem základních registrů,
• vydávat stanoviska hlavního architekta k projektům eGovernment,
• řídit aktivity vedoucí k vyřešení průběžně vznikajících otázek souvisejících s architekturou projektů eGovernment.“

7.             Zadavatel v bodě 15.2.1 zadávací dokumentace požadoval za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona předložit osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb, a to pro 1 osobu v roli hlavního architekta, která bude splňovat následující požadavky zadavatele:

• vysokoškolské vzdělání,
• délka praxe v oblasti ICT projektů minimálně 15 let,
• zkušenosti s řízením (v liniové nebo v projektové struktuře) minimálně 3 rozsáhlých ICT projektů, jejichž součástí bylo vytvoření strategie, architektury a návrhu implementace systému, kdy hodnota každého z projektů činila min. 100 mil. Kč s DPH,

• detailní znalost záměrů, cílů a postupu realizace programu základních registrů tak, jak je definuje zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech a znalost dalších projektů eGovernment souvisejících se strategií Smart Administration,

• prezentační a komunikační dovednosti.

8.             Tamtéž je k uvedenému kvalifikačnímu předpokladu uvedeno, že: „role Hlavního architekta vyžaduje vysoce sofistikované služby v mnoha oblastech. Od této funkce bude vyžadováno být jednak nositelem rozvoje e-Governmentu, tedy projektů, které v sobě zahrnují oblasti hardwarové, softwarové, datové komunikace, centrální databáze a další, nejen v obecné rovině, ale i ve specifickém prostředí e-Governmentu, a to na velmi vysoké úrovni, neboť součástí předmětu služeb je i podílení se na definici dalších páteřních /kmenových/ projektů a sdílených služeb ve veřejné správě, jako základu pro Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační bezpečnost. Zadavatel požaduje od osoby Hlavního architekta dostatečné procesní znalosti a zkušenosti stejně jako další požadovaný předmět služeb, kterým je stanovování a prosazování technologických standardů či vydávání stanovisek a koordinace projektů a řešení problémů e-Governmentu, zejména ve vazbě na základní registry. Zkušenosti uvedené v tomto odstavci je uchazeč povinen prokázat v profesním životopise, případně prohlášením o konkrétních službách, které realizoval a které splňují vysoké nároky zadavatele.“

9.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 9. 2. 2012 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek nabídku pouze jednoho uchazeče – Igos Consulting, a.s., IČO 27396347, se sídlem U Trojice 1042/2, 150 00 Praha 5 (dále jen „vybraný uchazeč“).

10.         Dne 4. 6. 2012 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče.

11.         Dne 5. 6. 2012 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu s § 56 odst. 7 písm. c) zákona a zásadou zákazu diskriminace uvedenou v § 6 zákona, resp. zda se nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v rámci technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona stanovil u osoby v roli hlavního architekta požadavek na délku praxe v oblasti ICT projektů minimálně 15 let, a proto zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

13.         Účastníkem správního řízení je podle ustanovení § 116 zákona zadavatel.

14.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0342/2016/VZ-20521/2016/541/PDz ze dne 12. 5. 2016. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno téhož dne, a tímto dnem bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0342/2016/VZ-20648/2016/541/JCh ze dne 13. 5. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které mohl vyjádřit své stanovisko v řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 5. 2016

16.         Dne 19. 5. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém uvádí, že minimální délka praxe je jedním z technických kvalifikačních předpokladů, a zadavatel ji tedy byl oprávněn požadovat. Zadavatel dále uvádí, že povaha pozice hlavního architekta, jeho význam a činnosti je podrobně popsána v dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“, a to zejména v části „Předmět zakázky“.

17.         Z pozice hlavního architekta je dle zadavatele zřejmé, že osoba hlavního architekta musí mít značný rozsah znalostí z několika oborů, a to informačních technologií, nejen z hlediska provozního IT, ale i z hlediska strategického, vývojového a architektonického, a právních předpisů základních i prováděcích, jakož i interních normativních aktů, provozních řádů a dalších souvisejících předpisů. Zadavatel poukazuje zejména na znalost zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

18.         Osoba hlavního architekta musí mít podle zadavatele také podrobnou znalost organizační struktury a praktického fungování veřejné správy v České republice, zejména pokud jde o organizační strukturu a fungování ministerstev a ostatních ústředních správních úřadů. V kontextu požadavku na minimální patnáctiletou délku praxe zadavatel dodává, že znalost v oblastech popsaných výše musí osoba hlavního architekta vykazovat nejen ohledně jejich aktuálního stavu, ale rovněž pokud jde o jejich historický vývoj, neboť v oblasti informačních technologií je znalost historického vývoje nutná zejména proto, že příprava a realizace jednotlivých projektů v oblasti veřejné správy je zpravidla záležitostí několika let a je nezbytně nutné, aby osoba hlavního architekta vnímala tento proces již v době, kdy probíhá. Některé informační systémy využívané orgány veřejné správy, a to včetně těch nejvýznamnějších, byly podle zadavatele vytvořeny již před desítkami let a dodnes jsou v provozu. Dle zadavatele se jedná např. o ústřední evidenci obyvatel, která byla automatizovaně zpracována již počátkem 80. let a funguje dodnes jako informační systém evidence obyvatel, automatizovaný daňový informační systém (ADIS), některé segmenty informačních systémů sociálního zabezpečení, rejstřík trestů či některé lékařské informační systémy. Zadavatel je přesvědčen, že má-li osoba hlavního architekta cokoliv v souvislosti s těmito systémy činit, měla by být znalostně výborně vybavena, pokud jde o strukturu a fungování těchto systémů historicky i v současnosti.

19.         V oblasti právních předpisů je tato znalost podle zadavatele nutná pro dostatečné zaznamenání přípravy právních předpisů v oblasti eGovernmentu, v době od věcného záměru přes připomínková řízení a legislativní proces a nabytí účinnosti až po implementaci právních předpisů a vyhodnocování jejich fungování v praxi. Z výčtu právních předpisů je podle zadavatele zřejmé, že první z nich byly přijaty již před 16 či více lety, přičemž zadavatel má za to, že v oblasti organizační struktury a praktického fungování veřejné správy v České republice je znalost historie těchto oblastí naprosto nezbytná k dostatečně hlubokému pochopení současné struktury informačních systémů veřejné správy, příčin vzniku jednotlivých informačních systémů, jejich struktury a architektury, jakož i jejich změn a vývoje v čase. Zadavatel podotýká, že vzal jako vedlejší kritérium v úvahu rovněž praxi zavedenou v odvětví informačních technologií, kdy je pravidlem, že za dostatečně schopné a zkušeného IT architekta je považována osoba mající praxi v IT o délce cca 15 let. Pokud je tato praxe očekávána od „řadových“ architektů v soukromé sféře, je dle zadavatele zcela na místě tento požadavek aplikovat rovněž na osobu hlavního architekta.

20.         Zadavatel shrnuje, že je ústředním a koordinačním orgánem eGovernmentu, přičemž jeho postavení je v tomto směru oproti ostatním ústředním úřadům naprosto výjimečné, a je tedy zřejmé, že na hlavního architekta eGovernmentu, který je klíčovým nositelem eGovermentu, musejí být kladeny mimořádně přísné požadavky, odpovídající nejen významu pozice, rozsahu a povaze jeho činností, ale i významu zadavatele. V tomto směru považuje zadavatel požadavek na minimální patnáctiletou délku praxe za jednoznačně odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

21.         Zadavatel dále poukazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S344/2009/VZ-2916/2010/510/HOd ze dne 16. 4. 2010, kde je mj. uvedeno, že praxe v IT oboru minimálně 10 let u osoby v postavení hlavního projektového manažera i v postavení výkonného projektového manažera zadavatel je v souladu s ust. § 56 odst. 7 písm. c) zákona. Zadavatel má za to, že byl-li ze strany Úřadu aprobován požadavek na minimální délku praxe 10 let u projektu, který se týká jen působnosti a je určen k výkonu agendy, která probíhá formou jednorázové akce jednou za 10 let, pak je požadavek na patnáctiletou praxi u osoby kontinuálně se zabývající veškerou elektronizací veřejné správy v České republice proporčně zcela adekvátní. Stanovení jakéhokoliv kvalifikačního požadavku je podle zadavatele samo o sobě vždy ze své podstaty diskriminační, je však výslovným zákonným oprávněním takové požadavky stanovit aprobováno, je-li zároveň dodržena přiměřenost vzhledem k druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

22.         Zadavatel poukazuje na závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008, podle něhož: „…není dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Odvrácenou stranou stanovení kvalifikačních předpokladů je tedy selekce těch uchazečů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci nelze v žádném případě hovořit jako o skryté diskriminaci.“ Dle zadavatele je zřejmé, že § 56 odst. 7 písm. c) zákona, opravňující ke stanovení kvalifikačních požadavků je speciálním ustanovením k § 6 zákona zakotvujícímu zákaz diskriminace. Zadavatel je přesvědčen, že k nedodržení postupu stanoveného zákonem nedošlo a podmínka nedodržení zákonného postupu tak nebyla naplněna.

23.         Předmětný kvalifikační požadavek na minimální délku praxe mohl podle zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nicméně podle zadavatele je zřejmé, že se jedná o ovlivnění výslovně připuštěné zákonem, nikoliv o nezákonné podstatné ovlivnění ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel uvádí, že za situace, kdy není naplněna podmínka nedodržení postupu stanoveného zákonem, není možné hovořit ani o tom, že by mezi touto podmínkou a podmínkou podstatného ovlivnění byla příčinná souvislost.

24.         Zadavatel uzavírá, že požadavek na minimální délku praxe 15 let u osoby hlavního architekta odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky a nejedná se o požadavek porušující zákaz diskriminace.

25.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0342/2016/VZ-22513/2016/541/JCh ze dne 26. 5. 2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

26.         Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

27.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění rozhodl ve smyslu § 117a písm. d) zákona o zastavení správního řízení.

28.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

29.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona.

30.         Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika.

31.         Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), jsou organizačními složkami státu (dále jen „organizační složka“) ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51 zákona o majetku České republiky); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

32.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatelem je Ministerstvo vnitra, které vykonává svoji činnost na základě zákona o majetku České republiky, Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť se jedná o organizační složku státu.

K  výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

33.         Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

34.         Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

35.         Podle § 56 odst. 7 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a)      stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b)      uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c)      vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

36.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Závěry Úřadu

37.         Úřad předně uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky z okruhu subjektů, jež prokáží schopnost veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů má zajistit, že se soutěže o veřejnou zakázku zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.

38.         Při stanovení technických kvalifikačních předpokladů je zadavatel vázán zejména ustanovením § 50 odst. 3 zákona, podle kterého je povinen rozsah požadované kvalifikace omezit pouze na informace a doklady s předmětem veřejné zakázky bezprostředně související.

39.         Technické kvalifikační požadavky pak musí být specifikovány v souladu s ustanovením § 56 odst. 7 písm. c) zákona, podle kterého zadavatel musí v oznámení o zahájení zadávacího řízení vymezit jejich minimální úroveň tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. V rámci oznámení o zahájení zadávacího řízení může zadavatel uvést buď úplné požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, či jejich stručný přehled jako v předmětném případě, kdy zadavatel uvedl stručný souhrn technických kvalifikačních předpokladů a současně uvedl, že podrobná specifikace těchto požadavků je uvedena v zadávací dokumentaci. K uvedenému Úřad konstatuje, že při posouzení minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 7 písm. c) zákona je nezbytné vycházet z podrobné specifikace technických kvalifikačních předpokladů bez ohledu na to, zda jsou uvedeny přímo v oznámení či  v zadávací dokumentaci. Údaje uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení mohou být totiž limitovány technickými parametry Věstníku veřejných zakázek.

40.         Dále ve vztahu k vymezení technických kvalifikačních předpokladu platí, že zadavatel není oprávněn požadovat prokázání jiných technických kvalifikačních předpokladů, než které jsou vymezeny v ustanovení § 56 odst. 1 až 5 zákona (viz § 56 odst. 6 zákona).

41.         Současně platí, že neadekvátní vymezení kvalifikačních předpokladů, zejména při stanovení příliš restriktivních kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude zadavatel v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat, a proto je při stanovení kvalifikačních předpokladů zadavatel vždy povinen respektovat zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení ve smyslu § 6 zákona. Stanovení kvalifikačních předpokladů tedy nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení.

42.         K významu zásad dle § 6 zákona při stanovení technických kvalifikačních předpokladů se ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008 vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud, který konstatoval, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 zákona zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“ (viz rovněž rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 15/2009-71 ze dne 10. 3. 2011).

43.         Zadavatel v bodě 15.2.1 zadávací dokumentace požadoval za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložit osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb, a to pro 1 osobu v roli hlavního architekta, splňující mj. požadavek zadavatele na délku praxe v oblasti ICT projektů minimálně 15 let.

44.         Úřad se zabýval otázkou, zda stanovení uvedeného technického kvalifikačního předpokladu nemohlo vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či nedůvodného zvýhodnění některého z dodavatelů, čímž by byl ohrožen samotný účel kvalifikace, kterým je umožnit účast všem potenciálním dodavatelům, kteří jsou způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit.

45.         Úřad uvádí, že při zkoumání toho, zda zadavatelem nastavené zadávací podmínky, a to včetně jeho požadavků na prokázání kvalifikace, odpovídají zákonu, musí být vždy pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu. Do úvahy proto musí být brána, vedle dalších okolností, i povaha poptávaného předmětu veřejné zakázky, tzn. jeho „běžnost“, či naopak „exkluzivnost“ a od ní se odvíjející velikost, resp. šíře, relevantního trhu. Úřad podotýká, že znaky porušení zákona bude vykazovat, ve vztahu k vymezení zadávacích podmínek, tedy i požadavků na kvalifikaci, výlučně takové jednání zadavatele, kdy tento vymezí zadávací podmínky skutečně excesivně, čili tak, že dopad jeho jednání na konkurenční prostředí bude zjevně nepřiměřený důvodům, které zadavatele k takovému vymezení zadávacích podmínek vedly.

46.         Zadavatel odůvodnil ve svém vyjádření ze dne 19. 5. 2016 nutnost délky jím požadované praxe u osoby v roli hlavního architekta tím, že některé informační systémy využívané orgány veřejné správy, a to včetně těch nejvýznamnějších, byly vytvořeny již před desítkami let a dodnes jsou v provozu, přičemž se dle zadavatele jedná např. o ústřední evidenci obyvatel, která byla automatizovaně zpracována již počátkem 80. let a funguje dodnes jako informační systém evidence obyvatel, automatizovaný daňový informační systém (ADIS), některé segmenty informačních systémů sociálního zabezpečení, rejstřík trestů či některé lékařské informační systémy. Zadavatel v citovaném vyjádření dále uvádí, že v oblasti organizační struktury a praktického fungování veřejné správy v České republice je znalost historie těchto oblastí naprosto nezbytná k dostatečně hlubokému pochopení současné struktury informačních systémů veřejné správy, příčin vzniku jednotlivých informačních systémů, jejich struktury a architektury, jakož i jejich změn a vývoje v čase. Zadavatel dále ve svém vyjádření zdůrazňuje, že je ústředním a koordinačním orgánem eGovernmentu, přičemž jeho postavení je v tomto směru oproti ostatním ústředním úřadům naprosto výjimečné, a je tedy zřejmé, že na hlavního architekta eGovernmentu, který je klíčovým nositelem eGovermentu, musejí být kladeny mimořádně přísné požadavky, odpovídající nejen významu pozice, rozsahu a povaze jeho činností, ale i významu zadavatele.

47.         Vzhledem k povinnosti zadavatele stanovit kvalifikační předpoklady přiměřeně k požadovanému předmětu plnění, tak aby odpovídaly druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, což v daném případě znamená být nositelem koncepce rozvoje eGovernment, podílet se na definici páteřních (kmenových) projektů České republiky, jako základního podkladu pro Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, podílet se na formulaci zásad IT eGovernance, zejména formulaci zásad vzniku a využívání sdílených služeb ve veřejné správě a rovněž klíčových záměrů (strategických cílů) v oblasti rozvoje elektronické veřejné správy České republiky, stanovovat a prosazovat nezbytné technologické standardy, koordinovat klíčové projekty směřující k naplnění cílů eGovernment, zejména projekty související s programem základních registrů, vydávat stanoviska hlavního architekta k projektům eGovernment, řídit aktivity vedoucí k vyřešení průběžně vznikajících otázek souvisejících s architekturou projektů eGovernment, Úřad konstatuje, že v daném případě zadavatel své zákonné povinnosti v případě požadavku na délku praxe hlavního architekta dostál, jelikož jím stanovený požadavek patnáctileté praxe je přiměřený k požadovanému předmětu plnění.

48.         K výše uvedenému Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel k prokázání splnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu stanovil požadavek vycházející z ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) zákona, jehož cílem je umožnit zadavateli, aby si ověřil a zajistil odbornou způsobilost osob, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky.

49.         V šetřeném případě byl předmětem plnění veřejné zakázky výkon funkce hlavního architekta, který je nositelem koncepce eGovernmentu, tedy rozvoje elektronizace celé veřejné správy v České republice. Jeho úkolem je jak zajištění konzistence eGovernmentu jako celku, tak také formulace zásad, stanovování a prosazování technologických standardů, koordinace klíčových projektů k naplnění eGovernmentu, či vydávání stanovisek k těmto projektům. Úřad konstatuje, že se v případě šetřené veřejné zakázky jedná o předmět plnění značně rozsáhlý, jehož realizace vyžaduje široké spektrum znalostí a praktických zkušeností v oboru ICT. Z náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky pak vyplývá nezbytnost zkušeností a znalostí kladených na osobu hlavního architekta.

50.         Požadavek na praxi 15 let v oboru ICT u pozice hlavního architekta je v tomto specifickém případě, kdy předmětem plnění veřejné zakázky je výkon funkce hlavního architekta, který je nositelem koncepce celého eGovernmentu v České republice, tedy rozvoje elektronizace celé veřejné správy, tj. na celorepublikové úrovni, odůvodněn nutností znalostí a zkušeností z oblasti historického vývoje informačních systémů využívaných jednotlivými orgány veřejné správy, přičemž je nezbytné zdůraznit, že zadavatel je ústředním a koordinačním orgánem eGovernmentu.

51.         Úřad pro úplnost uvádí, že s přibývajícími lety praxe nemusí nutně přibývat také zkušeností a dovedností osoby, která praxi získala a je naopak možné, že s narůstající délkou praxe může osoba vykonávající předmětnou činnost považovat výkon své práce za určitou rutinu, přičemž nelze s jistotou tvrdit, že lze zlepšovat své schopnosti a zkušenosti „donekonečna“, s čímž se (ve vztahu k poskytování právních služeb) ztotožnil i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 37/2011 ze dne 7. 12. 2011, kde souhlasil s názorem Úřadu (a také Krajského soudu v Brně), když konstatoval: „Podle soudu předseda žalovaného na str. 7 napadeného rozhodnutí pouze v obecné rovině, navíc zcela správně, poukázal na to, že samotná délka praxe ještě nezaručuje zvýšenou odbornost a erudovanost advokáta. Upozornil zde přitom na nebezpečí tzv. „zkostnatění“, které zkušeným odborníkům může hrozit, neboť musejí být již schopni flexibilně reagovat na případné komplikace a jejich schopnost orientovat se v aktuálním právním prostředí může klesat. Zdejší soud má za to, že takové nebezpečí (a to nejen v právnických profesích) jistě může v některých případech hrozit.“ Není tedy nutně pravdou, že delší praxe v oboru zaručuje vždy lepší zkušenosti a odbornost osoby v jakémkoli povolání. Stanovení technických kvalifikačních předpokladů je však vždy nutno posuzovat individuálně ve vztahu ke konkrétnímu předmětu plnění veřejné zakázky a s ohledem na její specifika. V šetřeném případě veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění je výkon funkce hlavního architekta, který je nositelem výjimečně rozsáhlé a v poměrech České republiky ojedinělé koncepce eGovernmentu, by osoba s kratší délkou praxe v oblasti ICT projektů neměla možnost znát oblast historického vývoje informačních systémů se všemi jejich přednostmi a nedostatky, která by jí umožnila kvalifikovaně plnit předmět veřejné zakázky, neboť hlavní architekt je nositelem koncepce eGovernmentu, tedy rozvoje elektronizace veřejné správy České republiky.

52.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že se v daném případě, kdy je předmětem plnění veřejné zakázky výkon funkce hlavního architekta, který je nositelem koncepce eGovernmentu a který nese odpovědnost za všechny zásadní i související strategické cíle v oblasti rozvoje elektronické správy v České republice, jedná o úzce specifickou veřejnou zakázku, kdy osoba v roli hlavního architekta musí mít podrobnou znalost organizační struktury a praktického fungování veřejné správy v České republice. Předmět veřejné zakázky tak nelze přirovnávat k běžným ICT projektům, neboť je úzce specifický a koncepčně výjimečně náročný, a proto posoudil Úřad zadavatelem požadovanou délku praxe v ICT projektech v délce 15 let pro osobu v roli hlavního architekta jako přiměřenou, a to i přesto, že u běžných ICT projektů by takto nastavený požadavek na délku praxe nemusel být odpovídající předmětu veřejné zakázky.

53.         Úřad uvádí, že v rozsudku č. j. 9 Afs 37/2011 – 82 ze dne 7. 12. 2011 dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že „zadavatel je oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů znevýhodnit některé dodavatele. Toto je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi. Navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené, jinak se zadavatel dopustí porušení zásady zákazu diskriminace“. Jak vyplývá z výše uvedeného, v šetřeném případě je požadavek na délku praxe hlavního architekta v délce 15 let v oblasti ICT projektů odůvodněn druhem, rozsahem a složitostí předmětu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 56 odst. 7 písm. c) zákona, a zadavatel se tak v šetřeném případě nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace ve smyslu § 6 zákona.

54.         K odkazu zadavatele na závěr obsažený v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008, konkrétně, že: „…není dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady…“, Úřad uvádí, že s uvedeným závěrem soudu souhlasí, přičemž poukazuje na skutečnost, že Nejvyšší správní soud dále v rozsudku, na který zadavatel odkazuje, uvádí, že kvalifikační předpoklady musí být vždy stanoveny přiměřeně k požadovanému předmětu plnění, tak aby odpovídaly druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, což v šetřeném případě, jak vyplývá z výše uvedeného, bylo naplněno.

55.         Úřad rovněž souhlasí s tvrzením zadavatele, že na hlavního architekta eGovernmentu, který je klíčovým nositelem projektu elektronizace veřejné správy, musejí být kladeny mimořádně přísné požadavky, odpovídající nejen významu této pozice, rozsahu a povaze jeho činností, ale i významu zadavatele.   

56.         Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v požadavku na délku praxe v oblasti ICT projektů minimálně 15 let u osoby v roli hlavního architekta odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 56 odst. 7 písm. c) zákona a byla stanovena v souladu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 zákona.

57.         Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 zákona nebo § 120a zákona.

58.         Úřad vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména vzhledem ke složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, dospěl k závěru, že v předmětném případě nelze požadavek na délku praxe v oblasti ICT projektů minimálně 15 let u osoby v roli hlavního architekta považovat za nepřiměřený nebo diskriminační, neboť odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel se tedy uvedeným postupem nedopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a Úřad proto neshledal důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona, pročež Úřad předmětné správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavil.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží:

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha 7

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy