číslo jednací: S0283/2016/VZ-27433/2016/542/JVo

Instance I.
Věc Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb
Účastníci
  1. Městská část Praha 4
  2. O2 IT Services s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 15. 7. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 513 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S0283/2016/VZ-27433/2016/542/JVo

 

29. června 2016

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 4. 2016, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

  • zadavatel – Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4,
  • navrhovatel – O2 IT Services s. r. o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 26. 4. 2016 Tomášem Pfefferem, IČO 87705508, s místem podnikání Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 6. 2015, pod ev. č. 516945, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2015, 23. 12. 2015, 26. 1. 2016, 4. 2. 2016, 9. 2. 2016, 16. 2. 2016, 2. 3. 2016, 9. 3. 2016, 16. 3. 2016 a 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 124-227628, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 168-306683, 26. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 250-457788, 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-033225, 13. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 031-050044, 20. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 036-058208, 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076116, 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084911, 19. 3. 2016 pod ev. č.  2016/S 056-093771 a 23. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 058-097875,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když v části 1. „Dodávka hardware“ veřejné zakázky „Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 6. 2015, pod ev. č. 516945, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2015, 23. 12. 2015, 26. 1. 2016, 4. 2. 2016, 9. 2. 2016, 16. 2. 2016, 2. 3. 2016, 9. 3. 2016, 16. 3. 2016 a 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 124-227628, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 168-306683, 26. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 250-457788, 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-033225, 13. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 031-050044, 20. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 036-058208, 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076116, 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084911, 19. 3. 2016 pod ev. č.  2016/S 056-093771 a 23. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 058-097875, v článku 12. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace u dílčího hodnotícího kritéria „Technické a funkční vlastnosti dodávaného hardware a software“ neuvedl u vybraných hodnocených parametrů hardware a software blíže specifikovaných v příloze č. 3 „Technická specifikace“ způsob hodnocení těchto parametrů, a to za situace, kdy nabízené řešení jednotlivých dodavatelů by bylo odlišné od minimálních požadavků zadavatele, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – O2 IT Services s. r. o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4 – ze dne 28. 4. 2016 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4 – učiněných při zadávání 2. části „Služby – Outsourcing s podporou v sídle zadavatele“ veřejné zakázky „Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 6. 2015, pod ev. č. 516945, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2015, 23. 12. 2015, 26. 1. 2016, 4. 2. 2016, 9. 2. 2016, 16. 2. 2016, 2. 3. 2016, 9. 3. 2016, 16. 3. 2016 a 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 124-227628, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 168-306683, 26. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 250-457788, 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-033225, 13. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 031-050044, 20. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 036-058208, 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076116, 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084911, 19. 3. 2016 pod ev. č.  2016/S 056-093771 a 23. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 058-097875, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení v části 2. uvedené veřejné zakázky bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 6. 2016 pod ev. č. formuláře 7651011016945, se podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť žádost navrhovatele, tj. návrh v části týkající se netransparentního vymezení způsobu hodnocení nabídek a předmětu plnění 2. části „Služby – Outsourcing s podporou v sídle zadavatele“ předmětné veřejné zakázky ze dne 28. 4. 2016, se stala zjevně bezpředmětnou.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na část 1. „Dodávka hardware“ veřejné zakázky„Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 6. 2015, pod ev. č. 516945, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2015, 23. 12. 2015, 26. 1. 2016, 4. 2. 2016, 9. 2. 2016, 16. 2. 2016, 2. 3. 2016, 9. 3. 2016, 16. 3. 2016 a 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 124-227628, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 168-306683, 26. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 250-457788, 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-033225, 13. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 031-050044, 20. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 036-058208, 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076116, 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084911, 19. 3. 2016 pod ev. č.  2016/S 056-093771 a 23. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 058-097875.

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4 – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 

 

Odůvodnění

 I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávací řízení veřejné zakázky „Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 6. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 6. 2015, pod ev. č. 516945, ve znění oprav uveřejněných dne 28. 8. 2015, 23. 12. 2015, 26. 1. 2016, 4. 2. 2016, 9. 2. 2016, 16. 2. 2016, 2. 3. 2016, 9. 3. 2016, 16. 3. 2016 a 18. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 1. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 124-227628, ve znění oprav uveřejněných dne 1. 9. 2015 pod ev. č. 2015/S 168-306683, 26. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 250-457788, 30. 1. 2016 pod ev. č. 2016/S 021-033225, 13. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 031-050044, 20. 2. 2016 pod ev. č. 2016/S 036-058208, 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076116, 12. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 051-084911, 19. 3. 2016 pod ev. č.  2016/S 056-093771 a 23. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 058-097875 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z bodu 2. 1. „předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel rozdělil veřejnou zakázku ve smyslu ustanovení § 98 zákona na část 1. „Dodávka hardware“ (dále jen „1. část“) a část 2. „Služby – Outsourcing s podporou v sídle zadavatele“ (dále jen „2. část“).

3.             Z bodu II. 1. 5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je v případě 1. části veřejné zakázky uzavření smlouvy na dodávku hardwaru (dodávka infrastruktury, servery, storage, zálohovacího systému, řešení pro chlazení datového centra, záložní zdroje napájení, systém hašení a následná podpora) a v případě 2. části veřejné zakázky uzavření rámcové smlouvy k zajištění provozu služeb zadavatele, tj. outsourcingu (podpora koncových stanic, správa mobilních zařízení, metodické řešení pro zálohování dat, podpora stolních tiskáren a periferií, helpdesk/helpline, správa operačních systémů, databázových systémů a aplikačních serverů, zajištění provozu informačních systémů a aplikací, technická podpora v sídle zadavatele). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle bodu II.2.1) oznámení o zakázce činí 88 060 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu 12. „způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace stanovil základní hodnotící kritérium pro zadání 1. části veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky, které bylo tvořeno dílčími hodnotícími kritérii: A) „Nabídková cena bez DPH“ s váhou 60 %, B) „Technické a funkční vlastnosti dodávaného HW a SW“ s váhou 30 % a C) „Technický koncept implementace HW a SW do prostředí zadavatele – komplexnost celkového řešení, funkcionalita a využití vlastností dodávané technologie, včetně projektového plánu“ s váhou 10 %.

5.             Dne 8. 4. 2016 podal uchazeč – O2 IT Services s. r. o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 26. 4. 2016 Tomášem Pfefferem, IČO 87705508, s místem podnikání Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které byly doručeny zadavateli téhož dne. Zadavatel rozhodnutím ze dne 18. 4. 2016, které bylo navrhovateli doručeno dne téhož dne, podaným námitkám ze dne 8. 4. 2016 nevyhověl. 

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28. 4. 2016 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 28. 4. 2016.

Obsah návrhu

7.             Navrhovatel v rámci svého návrhu nejprve uvedl vybrané citace zadavatele týkající se zamítnutí námitek proti netransparentnímu vymezení způsobu hodnocení nabídek a následně konstatoval, že zadavatel v čl. 12 zadávací dokumentace vymezil způsob hodnocení nabídek tak, že pro každou část veřejné zakázky zařadil mezi dílčí hodnotící kritéria taková, jejichž prostřednictvím plánuje hodnotit technické a funkční vlastnosti nabízeného plnění. Konkrétně jsou to dílčí kritéria s váhou 30%, označená shodně písmeny B). Tato dílčí kritéria hodlá zadavatel hodnotit dle vybraných technických parametrů nabízeného plnění, a to s využitím tabulek obsahující minimální specifikaci požadovaných parametrů a volná pole k doplnění uchazeči nabízených „výhodnějších“ hodnot.

8.             Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že vymezení dílčího hodnotícího kritéria B) v případě obou částí veřejné zakázky způsobuje, že jednotliví uchazeči mohou nabídnout velmi různorodá plnění, která sice budou formálně splňovat požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, ve svém důsledku však nezaručí, že zadavatel vybere skutečně pro sebe ekonomicky nejvhodnější nabídku. Dle navrhovatele je vymezení způsobu hodnocení nabídek totiž krajně netransparentní a je stiženo řadou vážných nedostatků, v jejichž důsledku není navrhovateli v mnoha aspektech zřejmé, co bude zadavatel považovat za nejlepší řešení a není tudíž patrné, jak má vypadat nabídka, aby jim nejlépe vyhověla.

9.             Navrhovatel konstatoval, že obě dílčí kritéria B) jsou z hlediska své povahy kritérii subjektivního charakteru v tom smyslu, že relativní míra jejich splnění není hodnocena pomocí exaktní matematické metody. V důsledku toho je hodnocení nabídek pomocí těchto kritérií víceméně otázkou odborného úsudku hodnotící komise. Je proto nezbytné, aby hodnocené parametry - aspekty zmíněných kritérií byly vymezeny jednoznačně a transparentně. Dle navrhovatele musí být tedy zřejmé, které aspekty plnění považuje zadavatel za stěžejní a které za méně důležité. Splnění této podmínky má přitom zásadní význam nejen pro navrhovatele, který usiluje o podání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, ale rovněž pro zachování transparentnosti zadávacího řízení, která vyžaduje, aby zadavatelem provedené hodnocení nabídek bylo zpětně přezkoumatelné a aby bylo možné posoudit soulad postupu zadavatele se zákonem a zadávacími podmínkami veřejné zakázky.

10.         Navrhovatel v návaznosti na stanovené zadávací podmínky formuloval v rámci svého návrhu následující výtky směřující vůči netransparentnímu vymezení způsobu hodnocení nabídek, přičemž uvedl že: „V mnoha aspektech není zřejmé, co bude Zadavatel považovat za výhodnější řešení, když z pouhého jmenování minimálních parametrů nevyplývá, kterým směrem či jak konkrétně by Zadavatel přivítal jejich vylepšení. Co se může na první pohled zdát vylepšením, může jiným pohledem přinášet komplikace a de facto zhoršení užitné hodnoty. K čemu Zadavateli bude razantní navýšení propustnosti síťových prvků, když třeba nedisponuje kabeláží, jež by takový datový tok mohla přenést. Podobně zvyšování výkonu a množství všelijakých vymožeností opět znamená jenom prohlubování komplexity a poruchovosti IT jako celku, což v konečném důsledku může být vnímáno i negativně.“

11.         Navrhovatel dále konstatoval, že: „navrhovatel nemůže zpracovat nabídku na banálním předpokladu „čím větší, tím lepší“. Vzájemné hodnocení nabídek by pak stěží přinášelo Zadavateli vyšší užitnou hodnotu. Nezřídka je takové hodnocení v rozporu s ekonomickou výhodností, nehledě na to, že mnohé vyšší hodnoty Zadavatel ve skutečnosti nebude moci využít, respektive mu nebudou k žádnému užitku, protože je prostě nepotřebuje. Zadávací podmínky současně neobsahují žádné omezení nejvyšších (nejvýhodnějších) hodnot, které je pro Zadavatele smysluplné v jednotlivých aspektech dosahovat a při jejichž překročení nebude dotčená nabídka dále zvýhodňována nad ostatní nabídky.“

12.         Navrhovatel uvedl, že ze zadávacích podmínek není jasné, jak se zadavatel při hodnocení nabídek postaví k případům, kdy jednotliví dodavatelé nabídnou různorodé, vzájemně neporovnatelné vlastnosti, třeba i takové, které nejsou popsány v tabulkách přílohy č. 3 zadávacích podmínek. Současně není dle navrhovatele jasné, proč zadavatel některé parametry nabízeného plnění hodnotí zvláště a některé ve skupinách. Současně zadávací podmínky nezprůhledňují, jakým způsobem bude takto odlišené hodnocení aspektů provedeno.

13.         Ve svém návrhu navrhovatel dále konstatoval, že: „není jasné, jakým způsobem se do výsledného bodového hodnocení dílčích hodnotících kritérií B) promítnou jednotlivé skupiny aspektů, zatřízené v mnoha samostatných tabulkách. Příloha č. 3 jednotlivé tabulky neodlišuje váhami, zároveň však není dáno, že by se do výsledného hodnocení měly promítnout rovnoměrným (shodným) způsobem. Míra důležitosti jednotlivých tabulek je přitom z povahy věci odlišná. Přinejmenším z toho důvodu, že tabulky reprezentují plnění, odlišující se vzájemně svým rozsahem, ale i důležitostí pro úspěšný průběh veřejné zakázky“.

14.         Navrhovatel rovněž v návrhu uvedl, že v 2. části veřejné zakázky zadavatel obsahem dílčího hodnotícího kritéria B) implikuje, že dodavatelé mohou nabízet co do rozsahu a obsahu plnění odlišná řešení dle vlastní úvahy.

15.         Navrhovatel v návaznosti na předchozí argumentaci konstatoval, že: „dodavatelé nemají jednoznačnou informaci o tom, na co se ve svých nabídkách zaměřit a jaké plnění veřejné zakázky navrhnout, pokud si přejí dosáhnout co nejpříznivějšího hodnocení svých nabídek. Hodnocení nabídek pomocí takto vymezených dílčích kritérií bude nevyhnutelně založeno na subjektivním názoru hodnotící komise, případně Zadavatele, nikoli na předem jasně stanovených parametrech navrhovaného řešení. To umožní různé názory na tuto věc a de facto znemožní následnou přezkoumatelnost správnosti a zákonnosti provedeného hodnocení nabídek. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že nedostatečně konkrétním vymezením obsahu dílčích kritérií B) byla porušena zásada transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 ZVZ“.

16.         Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že v rámci námitek proti zadávacím podmínkám ze dne 8. 4. 2016 podal námitku směřující proti absenci vztahu užitné hodnoty a ceny, přičemž nesouhlasí s rozhodnutím zadavatele o této části námitek, který jim nevyhověl, avšak navrhovatel současně uvedl, že v této části návrh na přezkoumání úkonů zadavatele nepodává.

17.         Navrhovatel v rámci svého návrhu dále brojí proti postupu zadavatele v souvislosti s nedostatečně vymezeným předmětem plnění veřejné zakázky, konkrétně poukazuje na skutečnost, že zadavatel neposkytl v rámci zadávací dokumentace veškerou instalační, provozní, servisní a uživatelskou dokumentaci k jednotlivým informačním systémům a aplikacím, jejichž správu si přeje převést na vybraného dodavatele v rámci plnění 2. části veřejné zakázky. Dle navrhovatele jsou uvedené dokumenty stěžejní pro vypracování nabídky.

18.         Navrhovatel vyjádřil přesvědčení, že: „Zadavatel tedy nestanovil jasné, přesné a transparentní vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, jak mu ukládá ZVZ. Odvolává se na budoucí poskytnutí podkladů vybranému dodavateli, které však nastane až po podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky, tedy v okamžiku, kdy už má být zkalkulována a podána závazná cena plnění. Navrhovatel však v okamžiku zpracovávání nabídky není schopen vyhodnotit náročnost jednotlivých částí budoucích plnění a zohlednit tak všechny aspekty budoucích prací.“

19.         Dle navrhovatele je vymezení předmětu plnění, založené nikoliv na pečlivé a podrobné specifikaci, ale spíše na předpokladech a odhadu, nejenom nedostatečné z pohledu odborného, avšak současně odporuje i příslušným ustanovením zákona, a to především § 44 odst. 1 zákona a dále ustanovení § 45 odst. 1 zákona.

20.         Navrhovatel odkázal v rámci svého návrhu na vybraná rozhodnutí Úřadu a současně odkázal i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011 ze dne 2. 8. 2012, ve kterém soud definoval požadavky kladené na zadávací dokumentaci, přičemž mimo jiné konstatoval, že: „základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následně objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl“.

21.         Navrhovatel uzavřel danou část svého návrhu konstatováním, že povinnosti zadavatele ve vztahu k vymezení předmětu plnění se nepochybně týkají i veřejné zakázky, jež je zadávána formou rámcové smlouvy.

22.         Navrhovatel následně rekapituluje pochybení zadavatele, přičemž uvedl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 6 odst. 1 zákona, a to zásadu transparentnosti, v § 44 odst. 1 zákona, v § 45 odst. 1 zákona, v § 78 odst. 4 zákona ve spojení s § 6 zákona, když vymezil obsah a způsob hodnocení dílčích hodnotících kritérií B) nejednoznačně, v důsledku čehož je hodnocení nabídek nepředvídatelné a následně nepřezkoumatelné a tedy netransparentní. Zadavatel poukázal rovněž na skutečnost, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 111 odst. 1 zákona, když nepřezkoumal námitky navrhovatele proti nedostatečně vymezenému předmětu plnění veřejné zakázky.

23.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel navrhl, aby Úřad uložil podle § 118 odst. 1 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení a současně, aby Úřad uložil předběžné opatření spočívající v uložené zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Úřad obdržel návrh dne 28. 4. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

25.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- S0283/2016/VZ-18513/2016/542/JVo ze dne 2. 5. 2016.

27.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0283/2016/VZ-18652/2016/542/JVo ze dne 2. 5. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

28.         Dne 9. 5. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém uvedl, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu a je přesvědčen, že tato argumentace neodpovídá skutkovému stavu vymezenému zadávacími podmínkami veřejné zakázky a představuje pouze účelovou konstrukci navrhovatele s cílem přinutit zadavatele ke změně zadávacích podmínek tak, aby tyto podmínky navrhovateli vyhovovaly.

29.         Dle zadavatele jsou kritéria uvedená v bodě B) obou částí veřejné zakázky vymezena jednoznačně, tedy transparentně, jelikož mohou nabývat pouze hodnot v přímém vztahu k přesně určeným technickým vlastnostem. Hodnocení takto postavených technických kritérií je vždy opakovatelně přezkoumatelné.

30.         Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že není jednoznačně zřejmé, co lze v rámci předmětného hodnotícího kritéria považovat za výhodnější řešení. Zadavatel stanovil minimální požadavky v rámci jednotlivých přesně určených parametrů tak, aby naplňovaly důsledně jeho investiční záměr s důslednou patrností cílů.

31.         Zadavatel ve svém vyjádření konstatoval: „U každého jednotlivého parametru je přitom zcela zjevné, jaké plnění je pro zadavatele výhodnější (tj. plnění s nejvyšší nebo naopak nejnižší hodnotou daného parametru). Není tedy možné, aby nastala situace, kterou popisuje stěžovatel, tj. situace, kdy dodavatel nebude vědět, jaké plnění považuje zadavatel za výhodnější.“

32.         Zadavatel vyjádřil přesvědčení, že argumentace navrhovatele o subjektivním charakteru dílčího hodnotícího kritéria B) je mylná, přičemž konstatoval, že: „V případě, kdy je předmětem dílčího hodnocení vždy jen jeden samostatný parametr, z principu není možné uvést, které parametry považuje zadavatel za stěžejní a které za méně důležité. Předmětem hodnocení je v případě předmětné veřejné zakázky vždy hodnota naplnění každého jednotlivého parametru samostatně, přičemž vzájemný vztah a význam jednotlivých parametrů, je dán výhradně počtem bodů, které mohou nabídky uchazečů za naplnění každého jednotlivého parametru získat. Tento počet bodů je přitom zcela jasně a transparentně uveden v zadávací dokumentaci“. Dle zadavatele takový postup hodnocení de facto odpovídá standardnímu matematickému modelu pro hodnocení, kdy nejlepší nabídka obdrží nejvyšší počet bodů a ostatní nabídky proporcionálně méně.

33.         Zadavatel uvedl, že s ohledem na svoje potřeby upřednostňuje plnění s co nejlepšími (nejvyššími/nejnižšími) hodnotami hodnocených parametrů, vyšší splnění parametrů se tedy nemůže z hlediska známých, či budoucích potřeb zadavatele stát nadbytečným. V této rovině je pro naplnění potřeb zadavatele jakákoli vyšší hodnota potřebná a využitelná. Hodnocené funkční vlastnosti a minimální standardy jsou přitom koncipovány tak, aby zadavateli umožnily plné využití všech zařízení, která jsou dodavatelé zadavateli schopni s ohledem na aktuální stav vývoje vědy a technicky nabídnout.

34.         K úvaze navrhovatele, který v rámci svého návrhu uvedl: „Co se může na první pohled zdát vylepšením, může jiným pohledem přinášet komplikace a de facto zhoršení užitné hodnoty. K čemu zadavateli bude razantní navýšení propustnosti síťových prvků, když třeba nedisponuje kabeláží, jež by takový datový tok mohla přenést. Podobně zvyšování výkonu a množství všelijakých vymožeností opět znamená jenom prohlubování komplexity a poruchovosti IT jako celku, což v konečném důsledku může být vnímáno i negativně“ zadavatel konstatoval: „nejsou jeho úvahy relevantní, neboť pomíjí skutečnost, že zadavatelem jsou záměrně hodnoceny jen takové parametry, které skutečně využití vlastnosti nabízených dodavateli nad minimální požadovaný standard zadavateli umožní. Nehrozí také riziko zvyšování komplexity a poruchovosti IT jako celku jak tvrdí navrhovatel, neboť seznam parametrů, které budou hodnoceny je pevně dán“.

35.         K údajnému hodnocení vlastností, které nejsou popsány v tabulkách přílohy č. 3 zadávacích podmínek, zadavatel uvedl, že v zadávacích podmínkách je uveden jasný a taxativní výčet parametrů, které mají být předmětem hodnocení, a z těchto podmínek je zjevné, že žádné vlastnosti, které nejsou v příloze č. 3 zadávací dokumentace označeny příznakem „hodnocení“ hodnoceny nebudou. Ze zadávacích podmínek je tedy zřejmé, že vlastnosti, které nejsou v příloze č. 3 řádně uvedeny a označeny příslušným příznakem hodnoceny nebudou.

36.         Zadavatel konstatoval, že v reakci na dodatečné dotazy navrhovatele jasně uvedl, že označení některých parametrů příznakem „hodnocení“ ve skupinách představuje pouze formální usnadnění práce zadavatele (aby zadavatel nemusel slovo „hodnocení“ opisovat znovu a znovu u každého parametru), a výslovně uvedl, že hodnocen bude každý parametr samostatně.

37.         K tvrzení navrhovatele, že ze zadávacích podmínek není zcela zřejmé, jakým způsobem se promítne hodnocení jednotlivých parametrů, neboť tyto parametry jsou řazeny v „mnoha samostatných tabulkách“ zadavatel konstatoval: „Zadavatel považuje i toto tvrzení za účelové, neboť v zadávacích podmínkách veřejné zakázky je jasně uvedeno, že za každý hodnocený parametr může nabídka dodavatele získat max. 5 bodů, přičemž toto pravidlo jednoznačně definuje váhu každého parametru v rámci hodnocení jako celku. Skutečnost, že jsou jednotlivé parametry pro přehlednost řazeny do několika samostatných tabulek, nemá pro hodnocení žádný význam, což rovněž ze zadávacích podmínek veřejné zakázky jasně vyplývá.“

38.         K údajné neporovnatelnosti nabídek zadavatel uvádí, že nabídky uchazečů se přirozeně budou lišit, neboť každý dodavatel disponuje jinou technologií a nabídne tak pravděpodobně rozdílnou kombinaci funkčních vlastností, které jsou zadavatelem popsány v zadávací dokumentaci. Vzhledem ke skutečnosti, že výčet jednotlivých požadovaných parametrů a minimální (společná pro všechny dodavatele) úroveň naplnění těchto parametrů je transparentně definována v zadávací dokumentaci, a vzhledem k tomu, že zadavatel také jasně a transparentně uvedl, jakým způsobem bude hodnotit překročení každého uvedeného minimálního parametru, je zadavatel přesvědčen, že předmětná odlišnost z principu nebude mít žádný vliv na porovnatelnost nabídek. Jelikož zadavatel pro účely hodnocení nekategorizoval dílčími aspekty (neboli váhami) cenu jednotlivých hardwarových prvků, zcela logicky toto rovněž neprovedl v rámci hodnocení technických vlastností. Užitné vlastnosti jsou pak ve vztahu v ceně rozloženy proporcionálně a rovněž jsou za těchto okolností porovnatelné (tj. je zřejmé, jak velký vliv v rámci celkového hodnocení bude mít hodnocení každého jednotlivého parametru).

39.         Zadavatel v této souvislosti také uvádí, že rozhodovací praxe Úřadu předložená navrhovatelem není pro daný případ relevantní, neboť předmětná rozhodnutí se týkají případů, kdy zadavatel jasně nevymezil náplň jednotlivých hodnotících kritérií, tedy skutečností, které v posuzovaném případě prokazatelně nenastaly.

40.         K údajně nedostatečně vymezenému předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel odkázal na své rozhodnutí o námitkách, přičemž vyjádřil přesvědčení, že navrhovatel i ostatní dodavatelé mají k dispozici veškeré dokumenty nezbytné ke zpracování nabídky.

41.         Závěrem zadavatel vyjádřil přesvědčení, že návrh neprokazuje žádné porušení zákona ze strany zadavatele a dále, že navrhovatel neuvedl žádné informace, které by opravňovaly domněnku, že zadavatel nesprávně vymezil předmět plnění veřejné zakázky nebo kritéria pro hodnocení nabídek. Stejný závěr nelze učinit ani ze skutečností obsažených v samotných zadávacích podmínkách. S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh dle § 118 odst. 5 zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

42.         Dne 19. 5. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0283/2016/VZ-21687/2016/542/JVo, kterým Úřad nařídil na návrh navrhovatele zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Uvedené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 20. 5. 2016.

43.         Dne 3. 6. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele, jehož obsahem bylo sdělení, že zadavatel dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona z důvodu přijetí opatření k nápravě podle § 111 odst. 6 zákona ruší zadávací řízení na 2. část veřejné zakázky, neboť zadavatel zjistil, že v průběhu zadávacího řízení svým úkonem porušil zákon a s ohledem na charakter zjištěného pochybení a vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek již uplynula, nelze dle zadavatele zjednat nápravu jiným způsobem, než zrušit příslušnou část zadávacího řízení.

44.         Úřad dne 8. 6. 2016 vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0876/2016/VZ-24418/2016/542/JVo, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, přičemž dne 15. 6. 2016 obdržel vyjádření zadavatele, ve kterém zadavatel v plném rozsahu odkazuje na svá dřívější vyjádření a současně navrhnul, aby byl v případě přetrvávajících pochybností v dané věci zpracován znalecký posudek, nakolik je posouzení klíčových otázek nesporně závislé nikoli jen na právním, ale především na odborně technickém posouzení.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

45.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v části 1. veřejné zakázky v článku 12. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace u dílčího hodnotícího kritéria „Technické a funkční vlastnosti dodávaného hardware a software“ neuvedl u vybraných hodnocených parametrů hardware a software blíže specifikovaných v příloze č. 3 „Technická specifikace“ způsob hodnocení těchto parametrů, a to za situace, kdy nabízené řešení jednotlivých dodavatelů by bylo odlišné od minimálních požadavků zadavatele, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Současně Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu v části návrhu týkající se netransparentního vymezení způsobu hodnocení nabídek a předmětu plnění 2. části veřejné zakázky, neboť žádost navrhovatele, tj. návrh ze dne 28. 4. 2016, se v uvedené části stala zjevně bezpředmětnou. Ke svému rozhodnutí uvádí úřad následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

46.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

47.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

48.         Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

49.         Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium")

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

50.         Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

51.         Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením a osob se ztíženým přístupem na trh práce, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčími hodnotícími kritérii mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

52.         Podle § 84 odst. 4 písm. e) zákona zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

53.         Podle § 111 odst. 6 zákona zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

54.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

Obecně k problematice vymezení hodnotících kritérií

55.         Úřad nejprve ve vztahu k problematice koncipování zadávacích podmínek v souladu se zákonem odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém je uvedeno zejména následující: „Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, že zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

56.         Náležitostmi zadávacích podmínek se rovněž zabýval Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že „Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl. Pokud mohou být předmětem hodnocení (…) toliko nabídky, které odpovídají zadávací dokumentaci, pokud každá nabídka vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci je nabídkou vhodnou a pokud má zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podobu smlouvy o realizaci veřejné zakázky (…), pak na přesnost, srozumitelnost a jednoznačnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci je třeba klást klíčový důraz.“

57.         Úřad ve vztahu k  transparentnosti zadávací dokumentace dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, ve kterém je uvedeno především následující: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla.“

58.         Nejvyšší správní soud se v rozsudku č. j. 9 Afs 78/2012-30 ze dne 25. 7. 2013 zabýval vymezením způsobu hodnocení nabídek v návaznosti na dodržení zásady transparentnosti, přičemž konstatoval, že: „Klíčovým pro posouzení míry konkrétnosti způsobu hodnocení uvedeného v zadávací dokumentaci je právě princip transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Dle ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Smyslem zásady transparentnosti je dosažení toho, aby průběh veřejné zakázky byl zcela zřetelný a do jisté míry předvídatelný“ a dále „Ve vztahu k zadávací dokumentaci a způsobu hodnocení nabídek je ve světle výše uvedeného nutné dovodit, že musí obsahovat zcela přesné a konkrétní informace o tom, jakým způsobem bude zadavatel veřejné zakázky jednotlivé nabídky hodnotit. Jiným postupem by nutně došlo k porušení zákona o veřejných zakázkách z důvodu netransparentního řízení“. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení může dojít tehdy, pokud by v zadavatelově postupu byly shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným nebo nepřehledným, případně jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.[…] Za účelem zaručit dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky a jejich relativní význam, byly potenciálním uchazečům známy v okamžiku přípravy jejich nabídek“.

59.         Obdobně v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009 Nejvyšší správní soud uvedl, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách.“

60.         V rámci definování pravidel pro hodnocení nabídek Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 36/2012 ze dne 9. 5. 2013, ve kterém soud konstatoval: „Jsou to tedy zadávací podmínky, a tedy kromě oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení především zadávací dokumentace, kde musí být veškeré požadavky zadavatele vyjádřeny a veškerá pravidla pro hodnocení nabídek jasně, srozumitelně a dostatečně popsána, aby měl každý z dodavatelů přesnou a konkrétní představu o tom, jak má svoji nabídku konstruovat, aby vyhověla požadavkům a „představám“ zadavatele a byla „co nejlépe“ hodnocena, to vše ve světle rozumně předpokládaných obecných znalostí dodavatelů a jejich schopností se sami dostatečně odborně připravit natolik, aby zadávacím podmínkám porozuměli“.

61.         V souvislosti s použitím kvalitativních hodnotících kritérií Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012, ve kterém soud jednoznačně stanovil povinnost zadavatele při hodnocení nabídek za použití kvalitativních hodnotících kritérií, když uvedl: „Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnány. Stejně tak u kvalitativních kritérií je nutné určit, pokud to nevyplývá přímo z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny“.

62.         S ohledem na výše uvedené nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky zadavatele na zpracování nabídky a následně kritéria pro jejich hodnocení nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně. Pokud objektivně nelze určit co konkrétně a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, pak nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z dodavatelů, ale zadavatele samotného.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

63.         V rámci bodu 2. 1. „předmět veřejné zakázky“ definoval zadavatel 1. část „dodávka hardware“ veřejné zakázky, přičemž stanovil, že součástí plnění je:

a)      jednorázová modernizace hardware zadavatele (a software v případě zálohovacích systémů) včetně dodávky a instalace systémů:

a.       síťové infrastruktury

b.      serverové infrastruktury

c.       storage

d.      zálohovacích systémů

e.      upgrade virtualizační vrstvy VMware

f.        systémů chlazení datového centra

g.      záložní zdroje napájení (UPS - Unit Power Supply)

h.      systémy hašení, EZS, EPS, přístupový systém a systém kontroly přístupu

b)      maintenance - podpora hardware a software v rozsahu dodávky

c)      provádění administrátorského školení

64.         V rámci způsobu hodnocení nabídek zadavatel v bodu 12.1 „dodávka hardware“ zadávací dokumentace stanovil, že nabídka dodavatele musí ve všech parametrech splňovat minimální požadavky (hodnoty) stanovené zadavatelem pro příslušný parametr; v opačném případě se jedná o nedodržení požadavků zadavatele a nesplnění zadávacích podmínek.  Dále zadavatel uvedl, že vybrané parametry jsou dále předmětem hodnocení nabídek. Míra splnění lepších hodnot parametrů doplněných uchazeči do níže uvedených tabulek bude zadavatelem hodnocena v rozsahu 1 až 5 bodů pro každý jednotlivý hodnocený parametr, přičemž 1 bod bude přiřazen tomu parametru, kterým uchazeč pouze naplní hodnotu požadovanou zadavatelem, 5 bodů bude přiřazeno parametru s nejlepší hodnotou pro zadavatele ve vzájemném porovnání nabídek všech uchazečů. Parametrům označeným ve sloupci „Bodové hodnocení“ jako „Posouzení“ bude přiřazen vždy pouze 1 bod.

65.         K hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Technická a funkční vlastnosti dodávaného hardware a software“ zadavatel v rámci zadávací dokumentace stanovil, že bude hodnotit vybrané technické parametry nabízeného zařízení, a to dle naplnění jednotlivých tabulek obsahující specifikaci požadovaných parametrů HW a SW částí řešení zadávací dokumentace. Uchazeč je povinen v nabídce vždy respektovat minimální technické parametry zadávací dokumentace. U parametrů, jež jsou předmětem hodnocení, bude zadavatel lépe hodnotit nabídku obsahující lepší hodnoty, než je zadavatelem požadované minimum. Navržené technické parametry zařízení budou rovněž součástí návrhu smlouvy na realizaci veřejné zakázky, a to jako příloha č. 4 smlouvy o dodávce hardware a poskytování služeb podpory. Údaje obsažené v nabídce budou pro uchazeče závazné i při plnění veřejné zakázky.

66.         Zadavatel v rámci přílohy č. 3 „Technická specifikace“ stanovil jednotlivé funkční části předmětu plnění veřejné zakázky, v rámci kterých definoval odpovídající požadavky, přičemž pro každou funkční část byla stanovena samostatná tabulka, která obsahovala popis požadavku, zadavatelem požadovanou úroveň, a to ve formě číselného intervalu, konkrétní hodnoty nebo slovního popisu a dále v rámci uvedené tabulky bylo stanoveno, zda parametry požadavku jsou předmětem hodnocení nebo posouzení.

67.         Zadavatel pro část I. veřejné zakázky definoval následující skupiny požadavků:

A)     Popis požadavků na prvky – čidla, IP kamery, řízení přístupu do RACK skříní

B)     Specifikace požadavků napájecích jednotek

C)     Požadavky na hasící systémy pro datová centra, Antala Staška, Jílovská

D)     UPS - lokalita Jílovská

E)      Klimatizace - lokalita Jílovská

F)      Přepínače DISTRIBUTION vrstvy

G)     Směrovače CORE vrstvy

H)     Firewall - serverová zóna

I)        Firewall - internetová zóna

J)       Přepínač  - WAN

K)      Směrovač  - WAN

L)      10GE infrastruktura – přístupová vrstva serverové zóny - Primární lokalita

M)   10GE infrastruktura - přístupová vrstva serverové zóny - záložní lokalita

N)     FC SAN infrastruktura - primární lokalita

O)    FC SAN infrastruktura - záložní lokalita

P)      Serverová infrastruktura primární lokalita - Blade chassi

Q)    Serverová infrastruktura - Blade servery

R)     Správa řešení serverové infrastruktury

S)      VMware licence

T)      Datové úložiště primární lokalita

U)     Datová úložiště záložní lokalita

V)     Datová úložiště - společné požadavky

W)   Zálohovací systém - magnetopásková knihovna

X)      Zálohovací systém - Diskové zálohovací zařízení

Y)      Zálohovací systém - Backup SW

Z)      Důvěryhodný archiv

AA) Archivace e-mailů

Odůvodnění výroku I. rozhodnutí

68.         Úřad v obecné části vztahující se k problematice vymezení hodnotících kritérií (viz bod 55. a následující odůvodnění tohoto rozhodnutí) dovodil, že pro dodržení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby uchazečům o veřejnou zakázku bylo již v době přípravy nabídky známo, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat. V návaznosti na tyto požadavky Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebyly základní zásady zadávacího řízení dodrženy, neboť u vybraných požadavků zadavatele definovaných v příloze č. 3 „technická specifikace“, které byly předmětem hodnocení 1. části veřejné zakázky, nebylo zřejmé, jakým způsobem mají uchazeči koncipovat svoji nabídku v daném požadavku, aby bylo možné získat lepší bodové ohodnocení, než by tomu bylo v případě, kdy by ve svojí nabídce předložili „pouze“ řešení shodné s minimálními požadavky zadavatele.

69.         Jak již bylo v rámci relevantní judikatury nesčetněkrát dovozeno, je nutné hodnotící kritéria koncipovat tak, aby uchazeči měli zcela jasnou a konkrétní představu jaké plnění, případně s jakými parametry nabídnout, aby se mohli stát vítěznými uchazeči, aniž by tato skutečnost byla založena na náhodě nebo libovůli zadavatele a následné hodnocení nabídek musí probíhat podle jasných a předem stanovených pravidel.

70.         V šetřeném případě zadavatel v rámci požadavků na jednotlivé skupiny výrobků, které jsou předmětem plnění 1. části veřejné zakázky (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí) u vybraných požadavků stanovil, že budou předmětem hodnocení, přičemž v rámci zadávací dokumentace vymezil způsob hodnocení a pravidla přidělování bodů (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K uvedenému Úřad uvádí, že samotné rozdělení požadavků zadavatele na posuzované a hodnocené parametry nelze považovat v rozporu se zákonem, neboť v případě hodnocených parametrů byl zcela jasně vymezen způsob přidělování bodů tj. maximálně 5 bodů v případě, kdy v daném parametru nabídka hodnoceného dodavatele dosahuje nejlepších hodnot ze všech nabídek.

71.         Co se týče definování parametrů požadovaného plnění, je v návaznosti na následné hodnocení těchto parametrů nutné rozlišit, zda zadavatel definoval své požadavky jasně a konkrétně tak, že samotné vymezení minimální úrovně jednotlivých požadavků obsahovalo nebo z něj bylo možné dovodit preferenci zadavatele, tedy takovou informaci, na jejímž základě bylo možné nabídnout plnění vedoucí k přidělení maximálního počtu bodů. Příkladem požadavku, kde je z minimální úrovně patrná preference zadavatele, je detektor kouře v rámci skupiny požadavků „A) popis požadavků na prvky – čidla, IP kamery, řízení přístupu do RACK skříní“, kdy je z požadavku na maximální startovací dobu detektoru kouře „max. 60. sekund“ zřejmé, že zadavatel požaduje zařízení s maximální startovací dobou 60 sekund, avšak ze strany dodavatelů je možné dodat zařízení, které dosahuje kratšího startovacího času, a získat tak v rámci hodnocení daného požadavku více bodů. Lze tedy shrnout, že v případech, kdy zadavatel vymezil požadovanou úroveň daného parametru minimální nebo maximální hodnotou (případně kombinací obou), obsahovalo toto vymezení v sobě rovněž preferenci zadavatele na „lepší“ plnění a v kombinaci s deklarovaným způsobem přidělování bodů (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ho nelze považovat v rozporu se zásadou transparentnosti.

72.         V rámci jednotlivých skupin požadavků (viz bod 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel rovněž stanovil vybrané požadavky, které byly předmětem hodnocení, způsobem, ze kterého nebylo zřejmé, jak lze dosáhnout lepšího bodového hodnocení, resp. jakých vlastností musí předmět plnění veřejné zakázky dosahovat, aby za něj mohli dodavatelé obdržet větší počet bodů, než v případě splnění uvedených požadavků pouze v minimální výši. Zadavatel postupem, kdy definoval úroveň vybraných požadavků, aniž by byl z uvedeného popisu zřejmý způsob dosažení lepšího bodového hodnocení, porušil zásadu transparentnosti, neboť následné hodnocení by neprobíhalo podle jasných předem daných pravidel, protože zadavatel dopředu nestanovil, co bude považováno za nejlepší řešení, případně jakých hodnot může dané plnění dosahovat. Příkladem takto neurčitě a nedostatečně vymezeného požadavku je požadavek na ovládání zámku rozvaděče v rámci skupiny požadavků „A. Popis požadavků na prvky – čidla, IP kamery, řízení přístupu do RACK skříní“, kdy zadavatel stanovil minimální úroveň centrální autorizace jako: „čtečka (RFID/Fingerprint)“. Přestože je uvedený požadavek předmětem hodnocení, není z uvedeného popisu nikterak zřejmá preference zadavatele na „lepší“ řešení. Uchazeči tak v rámci uvedeného hodnoceného parametru ani z jiných částí zadávací dokumentace nemají možnost získat informace o tom, jakým způsobem v daném parametru koncipovat svoji nabídku, aby měli možnost dosáhnout lepšího bodového ohodnocení než v případě předložení řešení založeného na autorizaci prostřednictvím RFID/Fingerprint čtečky. V uvedeném případě zadavatel definoval požadavek na předmět plnění veřejné zakázky způsobem, který neumožňoval uchazečům o veřejnou zakázku jednoznačně určit, jaké plnění povede ke splnění požadavků zadavatele při současném možném zisku maximálního počtů bodů. Zadavatel v tomto případě nestanovil konkrétní způsob hodnocení nabídek, neboť za situace, kdy není určen způsob stanovení nejvhodnější nabídky/nejlepšího možného řešení, nelze pokládat za způsob hodnocení deklarovaný postup při rozdělování bodů (bod 64 odůvodnění tohoto rozhodnutí) jako dostatečný.

73.         Příklad uvedený v bodu 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí není v šetřeném případě jediný, ze kterého nevyplývá způsob hodnocení, resp. možné alternativy plnění k minimální definované úrovni daného požadavku.  Příkladem dalších požadavků, ze kterých nevyplývá, jakým způsobem bude zadavatel hodnotit řešení odlišná od minimálně definovaných parametrů, resp. jaká řešení bude zadavatel pokládat za výhodnější oproti minimálně definované úrovni, jsou požadavky na „Feature“ v rámci skupiny požadavku „F. Přepínače DISTRIBUTION vrstvy“, kdy u požadavku na „podporu jumbo rámců“, „podporu QoS“, „podpora DHCP relay“ „podpora RMON“ apod. není stanoveno jakých dalších hodnot a parametrů může plnění nabývat, a jak by uvedené odlišné plnění bylo ze strany zadavatele hodnoceno.

74.         Dalším příkladem požadavku, ze kterého nevyplývá způsob hodnocení nabídek uchazeče, který předloží odlišné řešení od minimálních požadavků zadavatele, lze konstatovat u skupiny požadavků „V. Datová úložiště – společné požadavky“ u požadavku „Kompatibilita s operačními systémy MS Windows, Linus a Unix“. V rámci uvedeného požadavku není nikterak stanoveno, jak bude probíhat hodnocení požadavku na kompatibilitu, resp. z uvedeného nikterak nevyplývá, jak by zadavatel hodnotil nabídku uchazeče, který by v rámci daného požadavku deklaroval např. rovněž kompatibilitu s MS-DOS, tedy systémem již zastaralým. V této souvislosti by pak mohl dodavatel očekávat, že v rámci hodnocení požadavku obdrží více bodů, jelikož nabídnul „větší rozsah“ kompatibilních systémů. Je tedy zřejmé, že smyslem stanovení přesného způsobu hodnocení je rovněž ta skutečnost, aby zadavatel poptával pouze odpovídající plnění, které je reálně schopné zajistit uspokojení jeho potřeb.

75.         V souvislosti s nedostatečně vymezenými požadavky zadavatele na hodnocení vybraných technických paramentů 1. části veřejné zakázky, v rámci kterých nebylo možné ze strany jednotlivých uchazečů o předmětnou část veřejné zakázky identifikovat rozhodné skutečnosti pro následné hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že nedostatečně vymezené požadavky lze nalézt v následujících skupinách požadavků: „A - Popis požadavků na prvky – čidla, IP kamery, řízení přístupu do RACK skříní“, „B. Specifikace požadavků napájecích jednotek“, „F. Přepínače DISTRIBUTION vrstvy“, „G. Směrovače CORE vrstvy“, H. Firewall - serverová zóna“, „I. Firewall – internetová zóna“, „J. Přepínač  - WAN“, „K. Směrovač  - WAN“, „R. Správa řešení serverové infrastruktury“, „V. Datová úložiště - společné požadavky“, „W. Zálohovací systém - magnetopásková knihovna“, „X. Zálohovací systém - Diskové zálohovací zařízení“, „Y. Zálohovací systém - Backup SW“, „Z - Důvěryhodný archiv“ a „AA. Archivace e-mailů“. Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě nepřistoupil k detailnímu odůvodňování každého neurčitě vymezeného požadavku v rámci výše uvedených skupin požadavků, neboť již pouhý jeden neurčitě vymezený požadavek v rámci způsobu hodnocení (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vnáší do celého procesu zadávání prvek nečitelnosti, který nutně vede k porušení zásady zadávacího řízení – zásady transparentnosti.

76.         K argumentu zadavatele, který v rámci odpovědi na dotaz č. 9 v rámci dodatečných informací č. 15 k zadávacím podmínkám uvedl, že „pokud všichni uchazeči z důvodu podmiňujícího technologického prostředí, či jednoznačného požadavku nabízí požadované, je vcelku irelevantní, zda bude uchazeči přiřazen 1 bod při proceduře „posouzení“ či proceduře „hodnocení““, Úřad konstatuje, že za situace, kdy z technické podstaty není možné dodat řešení odlišné od minimálních požadavků zadavatele, není nikterak účelné ponechat takovou skutečnost předmětem „hodnocení“, i když by uchazeči obdrželi stejný počet bodů, tj. 1 bod jako v případě „posouzení“, neboť předpokladem stanovení hodnotících kritérií je reálná možnost soutěžit. V opačném případě zadavatel klade na uchazeče neopodstatněnou zátěž spojenou s přípravou nabídky, resp. takto stanovený požadavek, který je předmětem „hodnocení“, může v dodavatelích vyvolat mylné představy o tom, že se bude v rámci takového hodnotícího kritéria reálně soutěžit, což by se ve výsledku mohlo negativně projevit při tvorbě nabídek.

77.         Úřad přisvědčil argumentaci navrhovatele, že u vybraných hodnocených požadavků z pouhého jmenování minimálních parametrů nevyplývá, kterým směrem či jak by zadavatel přivítal jejich vylepšení. Uvedený nedostatek v definování některých částí předmětu plnění vnáší do zadávacího řízení prvek nejistoty pro případné uchazeče o předmětnou část veřejné zakázky, neboť se jim nedostává toliko potřebné informace, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, případně zda vůbec bude zadavatel akceptovat jimi navržené řešení, prostřednictvím kterého se dodavatel snažil nabídnout „lepší“ řešení a získat tak více bodů.

78.         V případě, že zadavatel nemá zcela konkrétní představu o podobě poptávaného plnění, resp. nechce se případně připravit o možnost získat nové inovativní řešení, je pro zachování zásady transparentnosti nutné, aby v takovém případě definoval hlediska, kritéria nebo způsoby, na základě kterých bude toto nové inovativní řešení hodnoceno ve vztahu k ostatním nabídkám nebo minimálním požadavkům zadavatele. Zadavatel v šetřeném případě stanovil u vybraných požadavků minimální parametry, aniž by dále jakkoliv specifikoval pravidla pro předložení jiných řešení a způsobu jejich hodnocení.

79.         Z protokolu o posouzení kvalifikace pro 1. část veřejné zakázky ze dne 15. 9. 2015 v návaznosti na obsah protokolu o posouzení kvalifikace 3. jednání ze dne 5. 10. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 5 žádostí o účast na část 1. veřejné zakázky, přičemž všichni uchazeči (včetně navrhovatele) prokázali splnění kvalifikace. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami uchazečů ze dne 11. 4. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel na část 1. veřejné zakázky pouze jednu nabídku. V této souvislosti Úřad konstatuje, že netransparentní vymezení způsobu hodnocení vybraných požadavků zadavatele specifikovaných v příloze č. 3 „Technická specifikace“ mohlo odradit od podání nabídky některé uchazeče (včetně navrhovatele), kteří prokázali splnění kvalifikačních předpokladů, a nelze tak vyloučit, že v případě nastavení zadávacích podmínek v souladu se zákonem mohl být počet uchazečů, kteří podali nabídku, větší, a tedy i vybraná nabídka mohla být odlišná od stávající.

80.         S ohledem na skutečnost, že Úřad konstatoval, že se zadavatel v 1. části veřejné zakázky dopustil porušení zákona, když nevymezil v rámci zadávací dokumentace u vybraných požadavků definovaných v příloze č. 3 „Technická specifikace“ způsob hodnocení těchto požadavků, uložil Úřad jako opatření k nápravě postupu zadavatele zrušení zadávacího řízení na část 1. veřejné zakázky. Z důvodů procesní ekonomie se již Úřad nezabýval dalšími namítanými skutečnostmi v návrhu, neboť je zřejmé, že žádný další vyslovený závěr o postupu zadavatele v zadávacím řízení na část 1. veřejné zakázky nemůže ovlivnit uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení příslušné části zadávacího řízení.

81.         K vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 15. 6. 2016, v rámci kterého zadavatel navrhnul vypracování znaleckého posudku, Úřad uvádí, že v šetřeném případě je zřejmé, že zadavatel u vybraných hodnocených požadavků neuvedl způsob hodnocení těchto požadavků, přičemž samotná absence způsobu hodnocení je dostatečným důvodem pro konstatování porušení postupu zadavatele v zadávacím řízení, a není tak v daném případě nutné odborně-technické posouzení znalcem, což by jen vedlo k protahování správního řízení. Nad rámec výše uvedeného Úřad odkazuje na znění § 114 odst. 11 zákona, podle kterého mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy (tedy i navrhovat vypracování znaleckého posudku) ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, tedy v šetřeném případě tak mohli účastníci řízení činit do 17. 5. 2016.

82.         Navrhovatel v rámci svého návrhu poukázal rovněž na nedodržení zákonného postupu zadavatelem v souvislosti s přezkoumáním námitek (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že předmětnou část návrhu Úřad posoudil podle jejího obsahu a následně šetřil jako podnět ve smyslu § 42 správního řádu, přičemž následně byl dne 27. 5. 2016 vydán příkaz č. j. ÚOHS-S0408/2016/VZ-22770/2016/542/ODv, ve kterém byla zadavateli za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona uložena pokuta ve výši 5000,- Kč. Uvedený příkaz nabyl právní moci dne 8. 6. 2016.

83.         Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když v části 1. veřejné zakázky v článku 12. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace u dílčího hodnotícího kritéria „Technické a funkční vlastnosti dodávaného hardware a software“ neuvedl u vybraných hodnocených parametrů hardware a software blíže specifikovaných v příloze č. 3 „Technická specifikace“ způsob hodnocení těchto parametrů, a to za situace, kdy nabízené řešení jednotlivých dodavatelů by bylo odlišné od minimálních požadavků zadavatele, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož takto nastavené zadávací podmínky mohly od podání nabídky odradit potenciální dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

84.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

85.         Z podání zadavatele, které Úřad obdržel dne 3. 6. 2016 vyplývá, že zadavatel dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil zadávací řízení na 2. část veřejné zakázky, neboť zadavatel zjistil, že v průběhu zadávacího řízení v části 2. veřejné zakázky svým úkonem porušil zákon a nápravu nelze zjednat jiným způsobem, než zrušit příslušnou část zadávacího řízení.

86.         Oznámení o zrušení zadávacího řízení na 2. část veřejné zakázky bylo odesláno dne 3. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 6. 2016 pod ev. č. formuláře 7651011016945.

87.         S ohledem na skutečnost, že v průběhu správního řízení došlo ke zrušení zadávacího řízení na část 2. veřejné zakázky, stal se návrh navrhovatele v části týkající se netransparentního vymezení způsobu hodnocení nabídek a předmětu plnění 2. části veřejné zakázky, ve kterém se navrhovatel domáhal toho, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zjevně bezpředmětným, neboť v průběhu řízení o žádosti (návrhu navrhovatele) došlo k takové změně okolností (zrušení zadávacího řízení na část 2. veřejné zakázky), že rozhodnutí Úřadu o žádosti (v tom smyslu, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem, či nikoli) by již nemělo pro navrhovatele význam, přičemž nelze opomenout to, že zrušením zadávacího řízení na 2. část veřejné zakázky bylo de facto z pohledu navrhovatele dosaženo požadované nápravy.

88.         Úřad proto podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu rozhodl o zastavení řízení v části návrhu ve věci 2. části veřejné zakázky, neboť žádost navrhovatele, tj. návrh v části týkající se netransparentního vymezení způsobu hodnocení nabídek a předmětu plnění 2. části veřejné zakázky ze dne 28. 4. 2016, se stala zjevně bezpředmětnou, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

89.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

90.         Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky části 1. veřejné zakázky v rozporu se zákonem (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), nelze nápravu zjednat jiným způsobem, než zrušit zadávací řízení na část 1. veřejné zakázky, neboť v případě, že již zadávací podmínky jsou nastavené v rozporu se zákonem, není možné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele.

91.         Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení části 1. veřejné zakázky, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

92.         Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona stanoví, že zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

K uložení nákladů řízení

93.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,‑ Kč.

94.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil zadávací řízení na část 1. veřejné zakázky, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000283.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží

1.             Městská část Praha 4, IČO 00063584, se sídlem Antala Staška 2059/80b, 140 00 Praha 4

2.             Tomáš Pfeffer, Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz