Rozhodnutí: S0268/2016/VZ-17643/2016/523/MKv

Instance I.
Věc Plagiarism detection and checking software
Účastníci
  1. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 5. 5. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 365 KB

Č. j.: ÚOHS-S0268/2016/VZ-17643/2016/523/MKv

 

25. dubna 2016

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, jehož se dopustil zadavatel

 

  • Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno,

v souvislosti s uveřejněním „Licence agreement“ (licenční smlouvy) uzavřené dne 18. 9. 2015 se společností URKUND/Prio Infocenter AB, Box 3217, SE – 103 64 Stockholm, Švédsko, na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Plagiarism detection and checking software“, jenž byl poptáván na základě výzvy k podání nabídky ze dne 26. 8. 2015,

vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Zadavatel – Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 2 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele https://zakazky.muni.cz/publication_display_185.html „Licence agreement“ (licenční smlouvu) uzavřenou dne 18. 9. 2015 se společností URKUND/Prio Infocenter AB, Box 3217, SE – 103 64 Stockholm, Švédsko, na plnění předmětu veřejné zakázky malého rozsahu „Plagiarism detection and checking software“, jenž byl poptáván na základě výzvy k podání nabídky ze dne 26. 8. 2015, do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 5. 10. 2015, nýbrž až dne 23. 2. 2016.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli – Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 4 000,-  (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

ODŮVODNĚNÍ

1.             Na základě výzvy k podání nabídky („Invitation to participate in negotiated procedure without publication“) ze dne 26. 8. 2015 zahájil zadavatel – Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno (dále jen „zadavatel“) – výběr dodavatele pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu „Plagiarism detection and checking software“ (dále jen „veřejná zakázka“), jejímž předmětem bylo pořízení systému pro odhalování a kontrolu plagiátů.

2.             Dne 18. 9. 2015 uzavřel zadavatel se společností URKUND/Prio Infocenter AB, Box 3217, SE – 103 64 Stockholm, Švédsko (dále jen „společnost URKUND“), licenční smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

K postavení zadavatele

3.             Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1.             byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.             je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

4.             Podle § 101 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“) jsou veřejnými vysokými školami vysoké školy uvedené v příloze č. 1 uvedeného zákona. Masarykova univerzita je v příloze č. 1 zákona o vysokých školách uvedena, a je proto veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

5.             Jak plyne z ust. § 1 zákona o vysokých školách, vysoké školy jsou jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti.

6.             Podle § 18 odst. 2  písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.

7.             Ve Výroční zprávě o hospodaření za rok 2014 (dostupné na https://www.muni.cz/media/docs/1100/MU_VZoH_2014.pdf), v podkapitole Analýza výnosů a nákladů, je mimo jiné uvedeno, že celkové výnosy zadavatele činily v roce 2014 celkem 6 467 000 000 Kč, z toho 4 590 000 000 Kč bylo z veřejných prostředků a 1 877 000 000 Kč byly výnosy vlastní. Finance poskytnuté zadavateli z veřejných zdrojů tedy tvoří přibližně 71 %.

8.             Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem, a proto Úřad uzavírá, že Masarykova univerzita je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že tato skutečnost není zadavatelem nikterak rozporována.

K výroku I. tohoto příkazu

9.             Podle § 17 písm. w) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

10.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

11.         Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

12.         Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a) zákona, § 18 odst. 2 písm. a) a c) zákona, § 18 odst. 3 písm. e) zákona a § 18 odst. 4 písm. d) zákona,

c) smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

13.         Zadavatel uzavřel dne 18. 9. 2015 se společností URKUND licenční smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Cena veřejné zakázky dle smlouvy činí 800 000,- Kč bez DPH. S ohledem na posledně uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu k uveřejňovací povinnosti zadavatele ohledně předmětné smlouvy nelze aplikovat výjimku zakotvenou v § 147a odst. 2 písm. a) zákona [přičemž výjimky podle § 147a odst. 2 písm. b) a c) zákona nejsou v tomto případě relevantní, neboť se nejedná o smlouvu, která by byla uzavřena na základě některé z výjimek uvedených v § 18 zákona ani smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému], a zadavatel byl tedy povinen předmětnou smlouvu v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona uveřejnit na svém profilu do 15 dnů od jejího uzavření, tj. do 5. 10. 2015 (patnáctý den lhůty pro uveřejnění smlouvy připadl na sobotu 3. 10. 2015, zadavatel byl tedy s odkazem na ust. § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, povinen uveřejnit smlouvu na svém profilu nejbližší následující pracovní den, tedy v pondělí 5. 10. 2015).

14.         Z profilu zadavatele (https://zakazky.muni.cz/publication_display_185.html) však vyplývá, že zadavatel předmětnou smlouvu ve lhůtě stanovené zákonem na svém profilu neuveřejnil, neboť tak učinil až dne 23. 2. 2016. Úřad konstatuje, že cílem uveřejňování smluv včetně všech jejich změn a dodatků je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky ze strany veřejnosti. Důležitost uveřejňování je dána již samotným zakotvením dané povinnosti v zákoně, přičemž zákonodárce její význam zdůraznil tím, že nesplnění povinnosti uveřejnění vymezil samo o sobě jako deliktní jednání s možností udělení sankce, aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

15.         Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

16.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele https://zakazky.muni.cz/publication_display_185.html „Licence agreement“ (licenční smlouvu) uzavřenou dne 18. 9. 2015 se společností URKUND na plnění předmětu veřejné zakázky, do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do 5. 10. 2015, nýbrž až dne 23. 2. 2016, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

17.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

18.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

19.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 29. 3. 2016, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 6. 10. 2015, kdy marně uplynula lhůta pro splnění předmětné zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti zadavatele, Úřad konstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo.

20.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

21.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

22.         Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

23.         Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení uveřejňovací povinnosti zadavatele, jež je projevem zásady transparentnosti, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele. Na druhé straně nelze v žádném případě konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona, resp. že by zcela ignoroval existenci zákonné úpravy uveřejňovacích povinností, neboť smlouvu na veřejnou zakázku na svém profilu uveřejnil, byť po zákonné lhůtě. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt nedosahující vyšší intenzity závažnosti.

24.         Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil na svém profilu v zákonné lhůtě licenční smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele mimo jiné z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji. V této souvislosti však Úřad konstatuje, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť zadavatel následně předmětnou smlouvu na svém profilu uveřejnil, byť k jejímu uveřejnění došlo 141 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Přestože tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu zadavatele, neboť kontrola byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna, přičemž tuto skutečnost hodnotí Úřad jako polehčující okolnost. Míra, ve které může být tato polehčující okolnost zohledněna, je však omezena délkou doby, po které zadavatel k uveřejnění předmětné smlouvy přistoupil. Přitěžující okolnosti Úřad neshledal.

25.         Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků v případě jejich nedodržování). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit cenu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (zde 800 000,- Kč bez DPH). Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky.

26.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Z již zmiňované výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2014 (dostupné na https://www.muni.cz/media/docs/1100/MU_VZoH_2014.pdf) vyplývá, že zadavatel ročně hospodaří s prostředky v řádech miliard korun. S ohledem na uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 4 000,- Kč nelze považovat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeho ekonomickou podstatu nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou).

27.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

28.         V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

29.         Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

30.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši 4 000,- Kč uvedenou ve výroku II. tohoto příkazu.

31.         Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele. 

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz