číslo jednací: S0780/2015/VZ-05991/2016/553/SAd

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 5. 11. 2015, jehož účastníkem je

 

• zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – při zadávání veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015,

:

 

I.

Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – se při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nesplnil povinnost uveřejnit na profilu zadavatele dle § 17 písm. w) zákona, dostupného na adrese https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-horomerice_98/, v náležitostech upravených v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, v rozhodném znění, podle § 48 odst. 1 zákona alespoň textovou část zadávací dokumentace podepsanou zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který by byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, přičemž tak neučinil ani do doby vydání tohoto rozhodnutí.

II.

Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – se při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 86 odst. 2 citovaného zákona, neboť ve formuláři „Oznámení předběžných informací“ neuvedl odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přičemž tak neučinil ani do doby vydání tohoto rozhodnutí.

III.

Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – se při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 56 odst. 3 citovaného zákona, neboť v bodu 6.16.2 zadávací dokumentace požadoval ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem ISO 9001 – systém managementu kvality, ačkoli zákon požadavek na předložení této normy za účelem prokázání technických kvalifikačních předpokladů nepřipouští, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť mohl znemožnit účast potencionálních uchazečů, kteří požadovaným certifikátem nedisponují, a zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem, společností IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno.

IV.

Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – se při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 56 odst. 3 citovaného zákona, neboť v bodu 6.16.2 zadávací dokumentace požadoval ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem OHSAS 18001 – systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli zákon požadavek na předložení této normy za účelem prokázání technických kvalifikačních předpokladů nepřipouští, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť mohl znemožnit účast potencionálních uchazečů, kteří požadovaným certifikátem nedisponují, a zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem, společností IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno.

V.

Zadavatel – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – se při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení  § 56 odst. 3 písm. d) citovaného zákona, neboť v bodu 6.16.2 zadávací dokumentace požadoval ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem ISO 14001 – systém environmentálního managementu, ačkoliv tento požadavek nebyl odůvodněn předmětem veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť mohl znemožnit účast potencionálních uchazečů, kteří požadovaným certifikátem nedisponují, a zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem, společností IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno.

VI.

Správní řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006  Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice – při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 50 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť stanovením technického kvalifikačního předpokladu podle bodu 6.16.1 zadávací dokumentace spočívajícího v požadavku na předložení referenčních zakázek ve smyslu § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona na zhotovení budovy určené pro školství (vzdělávání) v celkové finanční hodnotě zakázky min. ve výši 30 mil. Kč bez DPH zadavatel nevymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního kritéria tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem, společností IMOS Brno, a.s., IČO 25322257, se sídlem Olomoucká 174, 627 00 Brno,

se podle § 117a písm. f) citovaného zákona zastavuje, neboť ve správním řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

VII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – obec Horoměřice, IČO 00241229, se sídlem Velvarská 100, 252 62 Horoměřice - ukládá:

                                            

pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky „Obec Horoměřice - dostavba objektů školských zařízení – II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 8. 7. 2015 pod evidenčním číslem zakázky 514120, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015, 23. 7. 2015 a 20. 8. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V podnětu byl namítán postup zadavatele týkající se stanovení technických kvalifikačních předpokladů a rovněž postup zadavatele týkající se plnění uveřejňovacích povinností v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.

3.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal příslušnou dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž v průběhu šetření zjistil následující skutečnosti.

4.             Dne 16. 5. 2015 uveřejnil zadavatel na svém profilu[1] dokument „Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky“.

5.             Dne 19. 5. 2015 odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář „Oznámení předběžných informací“.

6.             Zadávací řízení bylo zahájeno dne 7. 7. 2015 odesláním formuláře „Oznámení o zakázce“ do Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. formuláře 7502010014120, k jehož uveřejnění došlo dne 8. 7. 2015, ve znění oprav uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek ve dnech 9. 7. 2015 pod ev. č. formuláře 7502020014120 a pod ev. č. formuláře 7502030014120, 23. 7. 2015 pod ev. č. formuláře 7502040014120 a dne 20. 8. 2015 pod ev. č. formuláře 7502050014120.

7.             Z bodu II. 1. 2) Oznámení o zakázce „Druh zakázky a místo provedení stavebních prací, místo dodávky nebo plnění“ vyplývá, že se jednalo o veřejnou zakázku na stavební práce.

8.             Zadávací dokumentace veřejné zakázky byla na výše uvedeném profilu zadavatele uveřejněna dne 8. 7. 2015.

9.             Podle bodu II. 1. 5. Oznámení o zakázce, jakož i podle bodu 3.1 zadávací dokumentace, „Obsah předmětu veřejné zakázky“ zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Stavba je situována na místě stávající školní jídelny s kuchyní s nedostatečnou kapacitou, vstupní části mateřské školy a garáže. Tyto objekty budou před zahájením stavby odstraněny. Přístavba o půdorysných rozměrech cca 46*17 m, má 3NP a 1PP a navazuje komunikačně na stávající budovu. Je navržena jako funkční celek pro druhý stupeň základní školy. Má 4 kmenové učebny, 4 odborné a 2 jazykové učebny včetně kabinetů pro učitele. V přízemí je navržena jídelna s výdejem dovážených jídel pro celou školu. Hlavní vstup pro žáky 2  stupně je do suterénu, kde jsou navrženy šatny. Dále v suterénu je počítačová a výtvarná učebna a technické zázemí – strojovna vzduchotechniky a místnost s plynovými kotli. Stavební jáma je z prostorových důvodů z větší části pažená, okolní nepodsklepené budovy budou muset být staticky podchyceny.  Objekt bude založen na železobetonové základové desce. Podzemní podlaží bude mít veškeré obvodové a nosné stěny ze železobetonu. Nadzemní podlaží jsou zděná z cihelných tvarovek tl.240 P+D. Stropní konstrukce jsou železobetonové monolitické tl. 250mm. Vnitřní schodiště jsou železobetonová. Výtah - elektrický lanový, bez strojovny, nosnost 630kg / 8osob, s plynulou regulací a frekvenčním měničem, 4 stanice, rychlost zdvihu 1m/s. Střecha je jednoplášťová plochá nad stropní železobetonovou deskou 3NP. Objekt je zateplen kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací na bázi minerální vaty. Okna plastová, vstupní dveře a vnitřní prosklené stěny budou hliníkové. Zasklení u hlavního schodiště je z dvojitého zasklení profilovým sklem. Předmět zadání zahrnuje stavební práce a související dodávky, včetně kompletního vybavení interiéru.“,přičemž zadávací dokumentace obsahovala dále jeho bližší specifikaci.

10.         Podle bodu II. 2. 1) Oznámení o zakázce, jakož i podle bodu 3.7 zadávací dokumentace „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 81 649 501 Kč bez DPH.

11.         Z bodů 6.16. a 6.16.2.1 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel vymezil technický kvalifikační předpoklad, spočívající v tom, že uchazeč „má zavedený, platný a certifikovaný systém kvality řízení společnosti dle norem ISO 9001 – Systém managementu kvality, OHSAS 18001 – Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a ISO 14001 – Systém environmentálního managementu“.

12.         V bodě 6.16.1 zadávací dokumentace „Seznam stavebních prací (staveb)“ zadavatel mimo jiné stanovil technický kvalifikační předpoklad, k jehož splnění musel uchazeč způsobem stanoveným v § 56 odst. 3 písm. a) zákona prokázat, že mimo jiné provedl a dokončil jednu stavbu „budovy určené pro školství (vzdělávání) v celkové finanční hodnotě zakázky min. ve výši 30 mil. Kč bez DPH“.

13.         V bodě 6.16.2.2.1 zadávací dokumentace zadavatel mimo jiné stanovil technický kvalifikační předpoklad, k jehož splnění uchazeč musel prokázat, že stavbyvedoucí - osoba odpovědná za vedení zakázky (osoba zajišťující denně řízení stavby) - má zkušenosti s realizací minimálně jedné výstavby „budovy určené pro školství (vzdělávání) s finanční hodnotou zakázky minimálně 30 mil. Kč bez DPH, na jejíž realizaci se podílel“.

14.         V bodě 6.16.2.2.3 zadávací dokumentace zadavatel mimo jiné stanovil technický kvalifikační předpoklad, k jehož splnění uchazeč musel prokázat, že manažer projektu má zkušenosti s realizací minimálně jedné výstavby „budovy určené pro školství (vzdělávání) s finanční hodnotou zakázky minimálně 30 mil. Kč bez DPH, na jejíž realizaci se podílel“.

15.         Podle oddílu IV. 3. 4) Oznámení o zakázce byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem stanovena do 2. 9. 2015 do 10:00 hod.

16.         Dne 17. 7. 2015 obdržel zadavatel od dodavatele Ridera Stavební a.s., IČO 451 92 464, se sídlem Dělnická 382, 708 00 Ostrava – Poruba, námitku proti zadávacím podmínkám, v nichž stěžovatel namítal neodůvodněně diskriminační charakter technických kvalifikačních předpokladů, jak je zadavatel vymezil v bodech 6.16.1 (provedení a dokončení jedné stavby budovy určené pro školství), 6.16.2.2.1 (zkušenost stavbyvedoucího s realizací stavby budovy určené pro školství), 6.16.2.2.3 (zkušenost manažera projektu s realizací stavby budovy určené pro školství) a proti požadavku dle 6.16.2.1 (předložení certifikátů ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001) zadávací dokumentace. Rozhodnutím ze dne 23. 7. 2015 zadavatel uvedeným námitkám nevyhověl.

17.         Dne 1. 9. 2015 zadavatel obdržel námitky dodavatele MATEX HK s.r.o., IČO 259 68 807, se sídlem Kladská 181/55, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, v nichž byl namítán, kromě několika porušení uveřejňovacích povinností, i neodůvodněně diskriminační charakter technických kvalifikačních předpokladů, jak je zadavatel vymezil v bodech 6.16.1 (provedení a dokončení jedné stavby budovy určené pro školství), 6.16.2.2.1 (zkušenost stavbyvedoucího s realizací stavby budovy určené pro školství), 6.16.2.2.3 (zkušenost manažera projektu s realizací stavby budovy určené pro školství) a 6.16.2.1 (držení certifikátů ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001) zadávací dokumentace. Zadavatel rovněž uvedeným námitkám rozhodnutím ze dne 9. 9. 2015 nevyhověl.

18.         Z protokolu o otevírání obálek ze dne 2. 9. 2015 vyplývá, že zadavatel do konce lhůty pro podání nabídek obdržel celkem 13 nabídek, a to od následujících uchazečů:

• EDIKT a.s., IČO 251 72 328, se sídlem Rudolfská 461/95, 370 01 České Budějovice,
• GEOSAN GROUP a.s., IČO 256 71 464, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín III,
• Chládek a Tintěra Pardubice a.s., IČO 252 53 361, se sídlem Zelené Předměstí, K Vápence 2677, Pardubice
• IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno - Černovice,
• BAK stavební společnost, a.s., IČO 284 02 758, se sídlem Vodní 177, 541 01 Trutnov
• Porr a.s., IČO 430 05 560, se sídlem Dubečská 3238/36, 100 00 Praha 10,
• OHL ŽS a.s., IČO 463 42 796, se sídlem Burešova 938/17, 602 00 Brno

• KONSIT a.s., IČO 186 30 197 se sídlem Půlkruhová 786/20, 160 00 Praha 6 - Vokovice

• Průmstav, a.s., IČO 251 05 825, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8 - Karlín,
• Společnost pro Horoměřice – Ridera, Moravostav, Ridera Stavební a.s. – divize Praha, IČO 451 92 464, se sídlem V Korytech 1537/10, 100 00 Praha 10
• Sdružení Pragis & Subterra, Subterra, a.s., IČO 453 09 612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha 8 – Libeň a PRAGIS a.s., IČO 411 94 861, se sídlem Budovatelská 286, 190 15 Praha 9 - Satalice
• VCES a.s., IČO 267 46 573, se sídlem Na Harfě 337/3, 190 05 Praha 9,
• PROMINECON CZ a.s., IČO 251 10 977, se sídlem Revoluční 767/25, 110 00 Praha 1

19.         Z protokolu o otevírání obálek ze dne 2. 8. 2010 dále vyplývá, že všechny podané nabídky vyhověly kontrole podle § 71 odst. 7 zákona.

20.         Z protokolu o třetím jednání hodnotící komise ze dne 16. 9. 2015 vyplývá, že uchazeč EDIKT a.s., IČO 251 72 328, se sídlem Rudolfská 461/95 (dále jen „společnost EDIKT“), neprokázal splnění požadovaných kvalifikačních předpokladů, neboť neprokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu dle bodu 6. 16. 1 zadávací dokumentace, když v rozporu s § 51 odst. 4 zákona neprokázal splnění těchto kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele, prostřednictvím něhož referenční zakázky uchazeč doložil.

21.         Z rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze dne 17. 9. 2015 vyplývá, že zadavatel uchazeče společnost EDIKT vyloučil z další účasti na předmětném zadávacím řízení.

22.         Rozhodnutím ze dne 16. 9. 2015 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou se stala nabídka uchazeče IMOS Brno, a.s., IČO 253 22 257, se sídlem Olomoucká 704/174, 627 00 Brno – Černovice (dále jen „vybraný uchazeč“).

23.         Z vyjádření zadavatele vydaného na základě žádosti Úřadu ze dne 26. 10. 2015, č.j. : ÚOHS-P0968/2015/VZ-36171/2015/553/Sad, vyplývá, že dne 26. 10. 2015 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

I. Řízení před správním orgánem

24.         Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je:

• zadavatel

25.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem ze dne 6. 11. 2015, č. j. ÚOHS-ÚOHS-S0780/2015/VZ-38117/2015/553/SAd, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

26.         Správní řízení bylo zahájeno podle ustanovení § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“) dne 6. 11. 2015, tj. dnem, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.

27.         Usnesením č.j. ÚOHS-S0780/2015/VZ-38126/2015/553/SAd ze dne 6. 11. 2015 stanovil Úřad účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohl podle § 36 odst. 3 zákona v návaznosti na § 39 odst. 1 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

28.         Žádostí č.j. OÚ/3074/15/Ba ze dne 16. 11. 2015 požádal zadavatel o prodlužení uvedených lhůt, přičemž Úřad této žádosti usnesením č.j. ÚOHS-S0780/2015/VZ-40180/2015/553/Sad ze dne 19. 11. 2015 částečně vyhověl, a uvedené lhůty prodloužil do dne 4. 12. 2015.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 1. 12. 2015

29.         Zadavatel se neztotožňuje s podezřeními Úřadu, že se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona, a odkazuje na svoje písemné vyjádření ze dne 30. 9. 2015, podané v rámci šetření výše zmíněného podnětu, které svým vyjádřením ze dne 1. 12. 2015 dále doplňuje. Zadavatel dle svého názoru postupoval zcela transparentně, v souladu se zásadami zákona, s péčí řádného hospodáře a veřejné prostředky vynakládal efektivně. K pochybnostem Úřadu o potenciálně spáchaných deliktech, obsažených v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 6. 11. 2015 se zadavatel vyjádřil následovně:

Ad chybné uveřejnění zadávací dokumentace 

30.         K podezření z chybného uveřejnění textové části zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že ačkoliv zadávací dokumentace nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem, byla vlastnoručně podepsána Zdeňkem Babkou, starostou, tedy osobou oprávněnou za zadavatele jednat. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. S0260/2015/VZ-13562/2015/523/ASo, kde Úřad vykládá zásadu transparentnosti následovně: „účelem zásady transparentnosti, na níž je zákon a samotné zadávání veřejných zakázek postaveno, je, aby na veškeré kroky zadavatele učiněné v souvislosti se zadávacím řízením bylo možno nazírat jako na čitelné a srozumitelné. Pod těmito pojmy je nutno rozumět průhlednost zadávacího řízení a ověřitelnost jednotlivých kroků zadavatele a s tím spojenou přezkoumatelnost těchto kroků“. Zadavatel má za to, že jelikož byla textová část zadávací dokumentace, jejíž elektronický obraz byl uveřejněn na profilu zadavatele, opatřena vlastnoručním podpisem oprávněné osoby, zásada transparentnosti byla zachována, neboť tak bylo možno ověřit autenticitu, integritu i nepopiratelnost daného dokumentu. Díky uveřejnění na profilu zadavatele také všichni potenciální uchazeči měli možnost se s obsahem zadávací dokumentace seznámit a podat nabídku.

Ad chybné uveřejnění odůvodnění účelnosti 

31.         K podezření z chybného uveřejnění odůvodnění účelnosti zadavatel uvádí, že byl sice povinen k uveřejnění předběžného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek použít závazný formulář „Oznámení předběžných informací“, avšak tento formulář neobsahuje kolonku pro vyplnění odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Zadavatel se tedy snažil zachovat zásady dle § 6 odst. 1 zákona tak, že odůvodnění účelnosti veřejné zakázky uveřejnil na svém profilu dne 16. 5. 2015, kde se s ním všichni potenciální uchazeči mohli seznámit. Zadavatel má za to, že své zákonné povinnosti splnil přesto, že formulář „Oznámení předběžných informací“ nereflektuje zákonné povinnosti zadavatelů, a znova odkazuje na shora výše uvedené rozhodnutí Úřadu, v němž vyložil zásadu transparentnosti.

32.         Ve svém „Vyjádření k Žádosti o zaslání vyjádření a dokumentace k veřejné zakázce“ ze dne 30. 9. 2015 zadavatel uvedl, že odůvodnění účelnosti veřejné zakázky uveřejnil v souladu s ustanoveními § 156 odst. 2 zákona, neboť ho uveřejnil na svém profilu v lhůtě 3 pracovních dnů od uveřejnění ‘oznámení o zahájení zadávacího řízení‘, a tudíž ono odůvodnění uveřejnil řádně.

Ad chybné stanovení technických kvalifikačních předpokladů (ISO, OHSAS)

33.         Zadavatel argumentuje rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008, kde soud judikoval, že: „Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutné jí vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. Má-li Nejvyšší soud parafrázovat své předchozí rozhodnutí, nelze předem a obecně stanovit s matematickou přesností – ostatně právo není matematika - kdy je naplněna podmínka „zjevné nepřiměřenosti“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Samotný pojem „zjevná nepřiměřenost“ se vyznačuje jistou obsahovou pružností, aby mohl reagovat na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti konkrétněji formulovaná právní norma pamatovat. V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky. Restriktivní výklad skryté diskriminace je 4 dále podporován i tím, že – kromě podmínky zjevně nepřiměřenosti kvalifikačních předpokladů ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky – musí být též zřejmé, že v důsledku takto nastavených předpokladů mohou veřejnou zakázku splnit toliko někteří z potenciálních uchazečů, kteří by jinak (bez nepřiměřeně nastavených kvalifikačních předpokladů) byli bývali k plnění veřejné zakázky objektivně způsobilými. Takto nastavené kvalifikační předpoklady totiž již neplní jakoukoliv rozumnou ekonomickou funkci, ale v rozporu s cílem zákona o veřejných zakázkách brání konkurenčnímu prostředí mezi dodavateli.“ Dále Nejvyšší správní soud uvádí: „Samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potenciální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky. Odvrácenou stranou stanovení kvalifikačních předpokladů je tedy selekce těch uchazečů, kteří ke splnění veřejné zakázky způsobilí nejsou, přičemž o takovéto (legitimními ekonomickými zájmy podložené) selekci nelze v žádném případě hovořit jako o skryté diskriminaci.“. Zadavatel uvádí, že dle předmětného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se o skrytou diskriminaci může jednat v případě kumulativního splnění podmínky zjevné nepřiměřenosti požadované technické způsobilosti vzhledem k povaze, velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, a podmínky, že tuto požadovanou úroveň mohou splnit toliko někteří z dodavatelů, kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilí, či by nějaký dodavatel byl požadavkem zvýhodněn nebo znevýhodněn, či by byla vyloučena soutěž mezi uchazeči. Zadavatel dále blíže popisuje předmět veřejné zakázky, a to prostřednictvím přímé citace ze zadávací dokumentace na předmětnou veřejnou zakázku.

34.         Zadavatel ve svém vyjádření, především citací z jednotlivých norem, podrobně popisuje povahu a účel technických norem ISO 9001 – Systém managementu kvality, OHSAS 18001 – Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a ISO 14001 – Systém environmentálního managementu, které stanovil s oporou v § 56 odst. 3 písmeno c) ZVZ, a to jelikož posuzoval možnost, jak ošetřit, aby dodavatel byl schopný po dobu realizace stavby zajišťovat smluvně dohodnutou kvalitu a časové plnění zakázky a jak snížit na minimum riziko bezpečnosti dětí i dospělých pohybujících se po celou dobu výstavby v bezprostřední blízkosti stavby a rovněž jak snížit riziko, že by použité materiály a/nebo stavební procesy měly negativní vliv na následné uživatele školy a obecně životní prostředí. Zadavatel zejména uvádí, že se jedná o mezinárodně vypracované, přijaté a uznávané postupy pro společnosti, jak zavést systém svého řízení, který vychází z požadavků zákazníků a legislativy, zajišťuje účinné řízení realizace produktu a je zaměřeno na docílení stanovené kvality produktu pro cílové zákazníky, za tímto účelem poskytuje návod pro společnosti, jak definovat a uspořádat své vlastní firemní procesy. Předmětné certifikáty ISO a OHSAS tak prokazují schopnost dodavatele trvale poskytovat produkt při zachování požadavků zákazníka a požadavků zákonných a jiných předpisů.

35.         Zadavatel uvádí, že z důvodu povahy, velikosti, složitosti a technické náročnosti veřejné zakázky vytyčil technický kvalifikační předpoklad, obsažený v bodu 6.16.3 zadávací dokumentace následovně: „Přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek obdobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky dle § 56 odst. 3 písmeno e) – pro splnění tohoto kvalifikačního předpokladu je vyžadováno, aby uchazeč (dodavatel) předložil čestné prohlášení se seznamem uvedených zaměstnanců a obdobných osob v počtu min. 100 zaměstnanců či obdobných osob za poslední 3 roky a dále čestné prohlášení se seznamem vedoucích zaměstnanců dodavatele v počtu min. 5 vedoucích zaměstnanců za poslední 3 roky.“[2] Zadavatel argumentuje, že stavební společnosti jsou sdruženy ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví, přičemž tento svaz je s více než 1 300 členy vrcholným představitelem českého stavebnictví. Přesto že Svaz neuvádí odhad podílu organizovanosti stavebních ve svých řadách, uvádí na svých stránkách seznam členů, z kterého vyplývá, že „společnosti s více než 100 zaměstnanci v široké míře využívají ke svému řízený integrovaný systém řízení dle norem ČSN EN ISO 9001 Management kvality, ČSN OHSAS 18001 – Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ČSN EN ISO 14001 Environmentální management“, a že v rámci Evropské Unie je tento kvalifikační předpoklad schopných splnit velké množství společností.

36.         Zadavatel pokračuje výkladem ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona, kdy uvádí, že není možné ho zužovat ve smyslu poznámky č. 49) na oprávnění dodavatele k provádění staveb, neboť poznámka pod čarou má pouze informativní charakter a ve vztahu k rozsahu právních pojmů v textu normy ji lze chápat jako příklad, přičemž argumentuje nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 485/98 a rozhodnutím Úřadu ze dne 10. 9. 2015, č.j. ÚOHS-S0591/2012/VZ-27706/2015/513/ABr, a že ono oprávnění k provádění staveb je adresováno v ustanoveních § 54 zákona v rámci profesních kvalifikačních předpokladů.

37.         Zadavatel dále vykládá ustanovení § 56 odst. 3 zákona, kdy dovozuje, že ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona opravňují zadavatele stanovit „přiměřený požadavek, kterým dodavatel bude schopný zadavateli prokázat svojí odbornou kvalifikaci“. Zadavatel dovozuje, že požadavky platného a certifikovaného systému kvality řízení společnosti dle norem ISO 9001, OHSAS 18001 a ISO 14001 jsou požadavky nejen možnými, ale velice vhodnými, když prokazují schopnost dodavatele trvale provádět stavební činnost v souladu se všemi technickými a zákonnými požadavky pro minimalizaci bezpečnostních rizik a rizik v oblasti životního prostředí a skýtají zadavateli jistotu kvality a včasnosti provedeného předmětu veřejné zakázky. Šetřená zakázka vzhledem k velikosti, složitosti a technické náročnosti svého předmětu dle zadavatele vyžaduje zkušeného zadavatele o minimální velikosti 100 zaměstnanců, schopného trvale dosahovat kvality svých staveb při dodržování všech zákonných požadavků a minimalizace rizik v oblasti bezpečnosti a v oblasti životního prostředí, pročež požadovaná úroveň technické způsobilosti není zjevně nepřiměřená k povaze veřejné zakázky a kvalifikační předpoklady nejsou zjevně excesivní a nevybočují z oprávněných potřeb zakázky. Argumentu zadavatel užil i ve svém „Vyjádření k žádosti o zaslání vyjádření a dokumentace k veřejné zakázce“ ze dne 30. 9. 2015.

38.         Ve svém „Vyjádření k žádosti o zaslání vyjádření a dokumentace k veřejné zakázce“ ze dne 30. 9. 2015 zadavatel argumentuje rozhodnutím předsedy Úřadu Č. j.:ÚOHS-R58/2014/VZ-10096/2015/322/LKo ze dne 24. dubna 2015, když cituje z části uvedeného rozhodnutí: „Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí posouzením předmětu veřejné zakázky vůbec nezabýval. Úřad v napadeném rozhodnutí neuvedl, z jakého důvodu nemá požadavek na předložení certifikátu managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 bezprostřední souvislost s předmětem veřejné zakázky (jímž je rekonstrukce tělocvičny ZŠ Brno, Gajdošova 3), ani se nevypořádal s argumentem zadavatele, že souvislost s předmětem veřejné zakázky je v daném případě dána, jelikož stavební práce měly na objektu tělocvičny probíhat rovněž v době provozu školního zařízení, tj. za přítomnosti dětí, a tudíž zadavatel považoval za samozřejmé, že bude po budoucím zhotoviteli požadovat garantovanou míru bezpečnosti provádění stavebních prací, kterou představuje certifikace systému managementu BOZP ČSN OHSAS 18001…Vzhledem k výše uvedenému jsem shledal, že napadené rozhodnutí je v části, jež se vztahuje k jeho výroku II., založeno na nesprávném právním posouzení věci, jelikož ze závěrů Úřadu, že certifikát managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 není ani dokladem podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona ani doklady podle § 56 odst. 4 a 5 zákona, nelze (bez dalšího) dovodit, že předmětný požadavek bezprostředně nesouvisí s předmětem přezkoumávané veřejné zakázky. K takovému závěru může Úřad dospět pouze za předpokladu, že posoudí, jaké plnění zadavatel v rámci přezkoumávané zakázky poptával, a zda ve vztahu k tomuto plnění existuje bezprostřední souvislost s požadavkem na certifikát managementu BOZP ČSN OHSAS 18001“ vyplývá, že požadavek certifikátu managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 přímo a bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky a je tudíž zcela oprávněný.

39.         Zadavatel dále uvádí, že předmětným certifikátem disponují v České republice desítky, ba dokonce stovky společností, a že tento požadavek naplnili i všichni uchazeči o veřejnou zakázku v předmětném zadávacím řízení, a tudíž není možné tento požadavek považovat za diskriminační. Dále dodává, že uchazeči mohli předmětný kvalifikační předpoklad naplnit i prostřednictvím subdodavatele nebo podáním společné nabídky.

40.         Dle názoru zadavatele mohl stanovené technické kvalifikační předpoklady splnit široký okruh dodavatelů, přičemž žádný z nich nebyl zvýhodněn nebo znevýhodněn, tudíž nebyla vyloučena soutěž mezi uchazeči, pročež nebyla naplněna ani jedna ze dvou kumulativních podmínek, které Nejvyšší správní soud vytyčil jako podstatné pro naplnění skryté diskriminace (viz bod 33 rozhodnutí).

41.         Zadavatel uvádí, že selekce dodavatelů byla provedena objektivně a byla mezi nimi zabezpečena soutěž, což vedlo k podání třinácti kvalitních nabídek a úspoře 24 160 133 Kč oproti předpokládané hodnotě zakázky (81 649 501 Kč) a zkrácení doby plnění o 17 týdnů.

42.         Ve svém „Vyjádření k žádosti o zaslání vyjádření a dokumentace k veřejné zakázce“ ze dne 30. 9. 2015 zadavatel pro úplnost uvádí, že systém managementu dle zmíněných ČSN norem je přiměřenou garancí dodavatelovy schopnosti dostát všem specifikám stavby, zorganizovat práce tak, aby byly dokončeny řádně a včas, korektně spolupracovat se svými subdodavateli a orientovat se a řádně dodržovat legislativu v oblasti životného prostředí, což by se mělo promítnout mimo jiné do nezávadnosti materiálů a provedení budovy, v které mají pobývat hlavně děti. 

Ad chybné stanovení technického kvalifikačního předpokladu (budova určená pro školství)   

43.         Zadavatel uvádí, že předmětem šetřené veřejné zakázky je stavba školy, přičemž tato patří do kategorie „Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení“ ve smyslu vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o technických požadavcích na stavby“), a vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (dále jen „vyhláška o hygienických požadavcích“), ve znění pozdějších předpisů.

44.         Zadavatel uvádí, že s ohledem na hodnotu veřejné zakázky a bezprostřední fyzickou blízkost místa jejího plnění ke stávající škole považoval za podstatné, aby předmět zakázky plnil dodavatel, který má již alespoň jednu zkušenost s plněním stavby z této kategorie. Zadavatel upozorňuje na to, že s ohledem na zásadu zákazu diskriminace snížil požadavek na hodnotu této referenční stavby v porovnání s požadavkem na hodnotu referenčních zakázek staveb občanské vybavenosti, a na to, že přesto, že mohl požadavky na referenční stavby omezit na stavby ze zmíněné kategorie, rozšířil okruh potenciálních dodavatelů tím, že za referenční považoval všechny stavby vícepodlažních budov občanské vybavenosti dle definice uvedené v ustanovení § 6 vyhlášky č. 395/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a požadoval pouze realizaci jedné referenční zakázky na související s výstavbou školských zařízení.

45.         Zadavatel tedy uzavírá, že při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v souladu se zásadami dle § 6 odst. 1 zákona, jako i s dalšími ustanoveními zákona a prováděcích právních předpisů, pročež nelze konstatovat, že se dopustil jakéhokoliv správního deliktu podle zákona.

III. Závěry Úřadu

46.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů poskytnutých zadavatelem, a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. - VII. tohoto rozhodnutí.

K postavení zadavatele

47.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

48.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel je územním samosprávným celkem, a tudíž veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, který byl tak povinen zadávat veřejnou zakázku podle ustanovení zákona platných pro veřejného zadavatele.

Relevantní ustanovení zákona

49.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

50.         Podle ustanovení § 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

51.         Podle ustanovení § 26 odst. 1 písmeno a) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění nebo odesláním výzvy k zahájení zadávacího řízení.

52.         Podle ustanovení § 48 odst. 1 zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

53.         Podle ustanovení § 7 odst. 2 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění účinném k okamžiku zahájení zadávacího řízení (dále jen „vyhláška), zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci nebo textovou část zadávací dokumentace podle § 48 zákona, kvalifikační dokumentaci podle § 48 odst. 6 zákona, dodatečné informace podle § 49 zákona a písemnou zprávu podle § 85 zákona. Zadavatel na svém profilu zadavatele rovněž uveřejní informace o elektronickém tržišti veřejné správy, jehož prostřednictvím zadává veřejné zakázky, je-li zadavateli uložena povinnost k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků.

54.         Podle ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky jsou písemná výzva ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 zákona, zadávací dokumentace nebo textová část zadávací dokumentace podle § 48 zákona, dodatečné informace a informace o umožnění prohlídky místa plnění u zjednodušeného podlimitního řízení podle § 49 zákona, rozhodnutí o vyloučení uchazeče podle § 60 a 76 zákona, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení a písemná zpráva podle § 85 zákona podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.

55.         Podle ustanovení § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

56.         Podle § 56 odst. 3 zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat

a) seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně,

b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců48) dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací,

d) opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e) přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

f) přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

57.         Podle ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona je ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

58.         Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona uveřejní zadavatel formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.

59.         Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona je součástí předběžného oznámení odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis.

60.         Podle § 1 vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu a odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky, v rozhodném znění, Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení veřejného zadavatele obsahuje alespoň

a) popis potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny,

b) popis předmětu veřejné zakázky,

c) popis vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky a potřeb zadavatele,

d) předpokládaný termín splnění veřejné zakázky.

61.         Podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) zákona, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.

62.         Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

63.         Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. b) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

64.         Úřad předně uvádí, že zadavatel je povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení (při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky) zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

65.         Obecně lze konstatovat, že účelem zásady transparentnosti, na níž je zákon a samotné zadávání veřejných zakázek postaveno, je, aby na veškeré kroky zadavatele učiněné v souvislosti se zadávacím řízením bylo možno nazírat jako na čitelné a srozumitelné. Pod těmito pojmy je nutno rozumět průhlednost zadávacího řízení a ověřitelnost jednotlivých kroků zadavatele a s tím spojenou přezkoumatelnost těchto kroků (veškeré postupy zadavatele vedoucí k zadání veřejné zakázky musí být jasné, jednoznačné a zpětně přezkoumatelné). Jedním z projevů dodržování zásady transparentnosti je pak také povinnost uveřejňování.

66.         V případě otevřeného řízení je zadavatel mj. povinen uveřejnit na profilu zadavatele podle § 48 odst. 1 zákona alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek. Profil zadavatele je blíže specifikován v § 17 písm. w) zákona s tím, že náležitosti profilu zadavatele upravuje vyhláška.

67.         Při posuzování údajů uvedených na profilu zadavatele dospěl Úřad vlastním šetřením ke zjištění, že zadavatel uveřejnil dne 8. 7. 2015 zadávací dokumentaci veřejné zakázky na svém profilu. Ze zadávací dokumentace je patrné, že není opatřena zaručeným elektronickým podpisem, přičemž toto ani zadavatel nerozporuje, když ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2015 konstatuje: „Ač tedy dokumentace nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem…“.

68.         Úřad dále uvádí, že zadavatelem zvolený profil je dostupný na adrese https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-horomerice_98/, přičemž tato adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek a rovněž umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup dle § 17 písm. w) zákona. Další náležitosti profilu zadavatele jsou pak vymezeny vyhláškou. Na první pohled viditelným nedostatkem, jehož existenci zadavatel nerozporuje (naopak jej sám potvrzuje), je absence zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele, a to od uveřejnění textové části zadávací dokumentace dne 8. 7. 2015 až do konce lhůty pro podání nabídek. Zadavatel byl povinen dle § 48 odst. 1 zákona uveřejnit alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení (tj. dne 8. 7. 2015), a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, tj. dle bodu IV.3.4) Oznámení o zakázce v opravném znění, uveřejněném dne 20. 8. 2015, do dne  2. 9. 2015 do 10:00 hodin. Minimálně v tomto období trvala zadavateli rovněž dle § 9 odst. 3 vyhlášky povinnost opatřit uveřejněnou textovou část zadávací dokumentace zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele. Tuto povinnost není možné zhojit argumentem, že textová část obsahovala jinou formu podpisu (tj. vlastnoruční), neboť je povinností zadavatele zajistit splnění všech požadavků vyplývajících z právních předpisů, přičemž pouze zadavatel je za jejich splnění odpovědný.

69.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při uveřejňování zadávací dokumentace nenaplnil veškeré zákonem, resp. vyhláškou, předpokládané náležitosti. Dané zjištění podporuje svým tvrzením i sám zadavatel, když ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2015 uvádí, že „Ač tedy dokumentace nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem…“, ačkoli v rozhodné době tato povinnost vyplývající ze zákona, konkrétně z ust. § 48 odst. 1 a 17 písm. w) zákona ve spojení s ust. § 9 odst. 3 vyhlášky, podle něhož textová část zadávací dokumentace musí být podepsána zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou jednat k podepisování za zadavatele, existovala. Jestliže z profilu zadavatele nelze u jednotlivých dokumentů seznat informace stanovené vyhláškou v § 9 odst. 3, pak se stává postup zadavatele v rámci šetřené veřejné zakázky netransparentním a hůře kontrolovatelným.

70.         Možnost kontroly je v tomto případě úzce spjata s připojením elektronického podpisu a jeho základními funkcemi. Obecně lze konstatovat, že elektronický podpis umožňuje ověřit několik základních skutečností, kterými jsou zejména autenticita, integrita, nepopiratelnost a časové ukotvení podpisem opatřeného dokumentu. Pod pojmem autenticita si lze představit možnost ověřit identitu subjektu, kterému patří elektronický podpis. Pomocí integrity lze prokázat, že od vytvoření elektronického podpisu nedošlo k žádné změně v podepsaném dokumentu, tj. že dokument (podepsaný soubor) není úmyslně či neúmyslně poškozen. Porušením integrity se rozumí jakékoli pozměnění dokumentu po jeho opatření elektronickým podpisem, například při cestě od jednoho uživatele k druhému. Jakákoli změna, byť minimální, v konečném důsledku znamená porušení elektronického podpisu. Tento fakt je dokladem toho, že daná data byla kompromitována a z hlediska pravosti či bezpečnosti jim nelze důvěřovat. Nepopiratelnost pak znamená, že autor nemůže tvrdit, že příslušný elektronický podpis k dokumentu nevytvořil, neboť pro vytvoření elektronického podpisu je potřeba jedinečný privátní klíč, který následně může být ověřen jen klíčem veřejným, jenž je s ním úzce svázán. Elektronický podpis může rovněž obsahovat časové razítko, které prokazuje datum a čas podepsání dokumentu. Časové razítko vydává důvěryhodná třetí strana, a protože je součástí elektronického podpisu, lze ji ověřit stejným postupem jako elektronickým podpisem opatřený dokument. Vzhledem k tomu, že zadavatel je v průběhu lhůty pro podávání nabídek oprávněn měnit zadávací podmínky pouze za podmínek, které blíže upravuje zákon, je vložení elektronického podpisu k dokumentu zárukou, že ze strany zadavatele nedošlo k neoprávněnému zásahu do podoby dokumentu a zároveň, že tato změna nemohla být provedena ani jinou třetí osobou.

71.         Argument zadavatele, že zásada transparentnosti byla zachována v daném případě přítomností vlastnoručního podpisu pana Zdeňka Babky, starosty obce Horoměřice, nelze přijmout, neboť vlastnoruční podpis není schopen u elektronického obrazu dokumentu dostát žádné z těchto funkcí – elektronický obraz dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem nemůže zaručit autenticitu (není možné ověřit, že vlastnoruční podpis patří skutečně oprávněné osobě), integritu (daný dokument je možné měnit bez toho, aby tím byl porušen vlastnoruční podpis), nepopiratelnost (viz autenticita), ani časové ukotvení (vlastnoruční podpis neobsahuje nezměnitelný údaj o datu a čase podepsání dokumentu).  K tomu je však zejména nutné uvést, že povinnost uveřejnit na profilu zadavatele podle § 48 odst. 1 zákona alespoň textovou část zadávací dokumentace podepsanou zaručeným elektronickým podpisem plyne z § 48 odst. 1 zákona, dále z § 17 písm. w) zákona, který předepisuje, jaké že náležitosti profilu zadavatele musí být zadavatelem splněny dle vyhlášky, jež upravuje podrobnosti, přičemž dle vyhlášky (namítaného § 9 odst. 3) pak musí zadavatel splnit vytýkanou povinnost.

72.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnit na profilu zadavatele dle § 17 písm. w) zákona v náležitostech upravených v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, v rozhodném znění, podle § 48 odst. 1 zákona alespoň textovou část zadávací dokumentace podepsanou zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který by byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, přičemž tak neučinil ani do doby vydání tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

73.         K institutu předběžného oznámení Úřad uvádí, že jeho cílem je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že veřejný zadavatel v určitém časovém horizontu hodlá zadat nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku na určitý předmět plnění. Potenciální dodavatelé tak mají delší časový prostor pro seznámení se s úmyslem veřejného zadavatele zadat určitou veřejnou zakázku a eventuálně i pro přípravu na podání nabídky na tuto veřejnou zakázku, což může pozitivně ovlivnit kvalitu i počet nabídek podaných do následně vyhlášeného zadávacího řízení a rovněž zvýšit transparentnost zadávacího řízení jako celku.

74.         Úřad uvádí, že podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona je součástí předběžného oznámení odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přičemž podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis. V šetřeném případě pak není sporný obsah odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, ale jeho uveřejnění samotné.

75.         Z veřejně dostupných údajů Úřad zjistil, že zadavatel odeslal dne 19. 5. 2015 formulář „Oznámení předběžných informací“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, kde byl tento formulář dne 20. 5. 2015 uveřejněn. Tento formulář neobsahoval odůvodnění účelnosti veřejné zakázky.

76.         K argumentu zadavatele, že předmětný formulář neobsahuje kolonku pro vyplnění odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a zadavatel tudíž dostál svým povinnostem, vyplývajícím mu ze zásady transparentnosti, uveřejněním tohoto odůvodnění na svém profilu, Úřad uvádí, že způsob, jak uveřejnit odůvodnění účelnosti veřejné zakázky je zcela jasně stanoven v § 86 odst. 2 zákona, přičemž za dodržování povinností zadavatele vyplývajících ze zákona a souvisejících právních předpisů je odpovědný pouze zadavatel. Nepřítomnost kolonky formuláře nazvané „Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky“ zcela jistě zadavatele této povinnosti nezbavuje, zvláště za situace, kdy k uveřejnění odůvodnění účelnosti zakázky mohl zadavatel použít, v souladu s „Metodickými pokyny a validačními pravidly pro vyplnění formuláře F01“, oddílu II.8) - „Další informace“, popřípadě oddílu VI.2) - „Další informace“, v případě, že text odůvodnění by obsahoval více než 8000 znaků, které jsou k tomuto účelu dle předmětného dokumentu, uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek společně se vzorem formuláře, vyhrazeny.

77.         Nadto Úřad podotýká, že existence zásad dle § 6 odst. 1 zákona jednak určuje zadavateli povinnost konat v souladu s nimi, a jednak poskytuje jisté abstraktní vodítko, jak jednotlivé ustanovení zákona v pochybnostech vykládat. Samy zásady jsou však vyjádřeny i v konkrétních ustanoveních zákona, kterých aplikací směřuje k naplnění těchto zásad. V případě, že je zákonem explicitně stanovena povinnost, nelze se této povinnosti zbavit poukázáním na to, že z pohledu zadavatele byly zásady zákona dostatečně zachovány. Takový výklad by byl zcela contra legem a dával by individuálnímu výkladu zadavatele přednost před zákonem.

78.         K tvrzení zadavatele, že uvedl odůvodnění účelnosti veřejné zakázky v souladu s § 156 odst. 2 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení (viz bod 32 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že nerozporuje splnění zadavatelovy povinnosti uvedené v ustanovení § 156 odst. 2 zákona. Danou povinností je však v tomto případě uveřejnění odůvodnění „veřejné zakázky“ v rozsahu stanoveném v ustanovení § 156 odst. 2 zákona písm. a) až d) zákona, nikoliv uveřejnění odůvodnění „účelnosti veřejné zakázky“ v rámci předběžného oznámení, jak je stanoveno v § 86 odst. 2 zákona. Přestože se jedná o dvě samostatné zákonné povinnosti, zohlednil Úřad v rámci uložení sankce jako polehčující okolnost (viz bod 145 odůvodnění tohoto rozhodnutí) skutečnost, že zadavatel sice neuveřejnil odůvodnění účelnosti veřejné zakázky způsobem stanoveným v § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 86 odst. 2 citovaného zákona v rámci oznámení předběžných informací ve Věstníku veřejných zakázek, uveřejnil ho však na svém profilu zadavatele, a to dne 16. 5. 2015, tedy ještě před odesláním oznámení předběžných informací do Věstníku veřejných zakázek.

79.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 86 odst. 2 citovaného zákona, neboť ve formuláři „Oznámení předběžných informací“, který byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 20. 5. 2015 pod ev. č. formuláře 7501010014120, neuvedl odůvodnění účelnosti zakázky, přičemž tak neučinil ani do doby vydání tohoto rozhodnutí, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výrokům III. a IV. tohoto rozhodnutí

80.         Úřad předem konstatuje, že  zákon v § 56 odst. 1 až 3 zákona stanoví výčet dokladů k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů taxativně. Zadavatel tedy nemůže od dodavatelů požadovat předložení jiných, než v zákoně uvedených dokladů či forem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Pouze zákonem vyjmenované technické kvalifikační předpoklady je zadavatel oprávněn uvést jako požadavek v zadávacích podmínkách. K tomuto Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 6 Ca 15/2009 ze dne 10. 3. 2011, kde soud uvedl, že „stanovení konkrétních požadavků, jež zadavatel považuje coby technické kvalifikační předpoklady za nezbytné, sice závisí na rozhodnutí zadavatele, ten je však při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků vázán zejména § 50 odst. 3 ZVZ (je povinen omezit rozsah požadovaných informací pouze na informace bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky) a § 56 odst. 1 až 5 ZVZ; tam jsou stanoveny způsoby prokazování této části kvalifikace, a sice odlišně od ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle § 55 ZVZ kogentně a taxativně bez možnosti odchýlení se. Veřejný zadavatel tedy není oprávněn požadovat prokázání jiných než technických kvalifikačních předpokladů vymezených v § 56 ZVZ.“. Tento závěr byl potvrzen i pozdějším rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 44/2013 ze dne 7. 11. 2013.

81.         Úřad uvádí, že zákonem ze dne č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, bylo s účinností k 1. 4. 2012 zrušeno ustanovení někdejšího § 56 odst. 4, které stanovilo následující: „Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou. Veřejný zadavatel uzná rovnocenné doklady vydané v členském státě Evropské unie. Veřejný zadavatel uzná rovněž jiné doklady o rovnocenných opatřeních k zajištění jakosti.“ Od předmětné novely mohli zadavatelé za účelem prokázání technických kvalifikačních předpokladů v případě veřejných zakázek na služby a veřejných zakázek na stavební práce v souladu s § 56 odst. 2 písm. f) zákona a § 56 odst. 3 písm. d) zákona požadovat pouze předložení opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, a to pouze v případě, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Z důvodové zprávy k předmětné novele rovněž vyplývá, že předmětnou novelou došlo k omezení možnosti zadavatele klást požadavky v rámci technické kvalifikace, neboť zadavatelé tyto požadavky nadbytečně zneužívali a docházelo tak k omezení hospodářské soutěže.

82.         V šetřeném případě bylo zadávací řízení zahájeno dne 7. 7. 2015 odesláním formuláře „Oznámení o zakázce“ do Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 7502010014120. Právní úprava, umožňující zadavateli v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti již tedy nebyla v platnosti.

83.         Jelikož je výčet dokladů k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů taxativní a zákon ve znění rozhodném pro šetřené zadávací řízení neumožňoval zadavateli požadovat ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému managementu kvality řízení společnosti podle norem ISO 9001, ani předložení platného certifikátu zavedeného systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle norem OHSAS 18001, zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když tyto certifikáty požadoval, čímž mohl vyloučit z účasti v zadávacím řízení dodavatele, kteří by jinak byli plně způsobilí k plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak svým postupem mohl omezit okruh potenciálních dodavatelů, a tak i ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Na uvedeném nic nemění ani povaha a účel technických norem, které zadavatel popisuje pod bodem 34. a 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

84.         K argumentu zadavatele, že nebyly kumulativně splněny podmínky pro to, aby se mohlo jednat o skrytou diskriminaci, Úřad uvádí, že se jedná o nepřípadné tvrzení, poněvadž jednáním zadavatele došlo ke zcela evidentnímu porušení ustanovení § 56 odst. 3 zákona. Stanovením požadavků na předložení předmětných certifikátů mohl zadavatel vyloučit z účasti na zadávacím řízení ty dodavatele, kteří by sice byli způsobilí k realizaci předmětné veřejné zakázce, ale nedisponují těmito certifikáty.

85.         K námitce zadavatele uvedené pod bodem 35. a 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že skutečnost, že stavební společnosti v široké míře využívají integrovaný systém řízení dle norem ČSN EN ISO 9001 Management kvality, ČSN OHSAS 18001 – Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) a ČSN EN ISO 14001 Environmentální management“, a že v rámci Evropské Unie je tento kvalifikační předpoklad schopno splnit velké množství společností, nic nemění na tom, že zadavatel požadoval k prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadavky, které zákon za tímto účelem zadavateli požadovat neumožňuje (s výjimkou opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, které zadavatel může v odůvodněných případech požadovat), a stejně tak na skutečnosti, že platnými certifikáty nemusí disponovat všichni dodavatelé, kteří by byli schopni realizovat předmět plnění šetřené veřejné zakázky, a tedy že zadavatel svým postupem mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

86.         K výkladu zadavatele k ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona, dle kterého není možné ho zužovat ve smyslu poznámky č. 49) na oprávnění dodavatele k provádění staveb, neboť poznámka pod čarou má pouze informativní charakter a ve vztahu k rozsahu právních pojmů v textu normy ji lze chápat jako příklad, přičemž argumentuje nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 485/98 a rozhodnutím Úřadu ze dne 10. 9. 2015, č.j. ÚOHS-S0591/2012/VZ-27706/2015/513/ABr, Úřad uvádí, že Úřad nerozporuje, že poznámky pod čarou uvedené v zákoně nemají normativní povahu, pročež je nelze vnímat jako jednoznačné omezení právních pojmů užitých v zákonných ustanoveních, a že ve vztahu k rozsahu právních pojmů užitých v textu právní normy je lze chápat jako příklad.

87.         Jestliže však ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona uvádí, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací a odkazuje na zákony, kterými se stanoví podmínky pro výkon určitých stavebních prací, je nutno ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona vykládat tak, že se musí jednat o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci stanovené právním předpisem. Vzhledem k tomu, že poznámky pod čarou nemají normativní charakter a mají pouze zlepšit přehlednost a orientaci v právním řádu a v posuzovaném případě mimo jiné mají charakter příkladu, může se jednat i o jiné požadavky, než stanovené stavebním zákonem či zákony č. 360/1992 Sb. a č. 200/1994 Sb. citovanými pod čarou, vždy se však musí jednat o požadavky pro výkon určitých prací (v šetřeném případě stavebních prací) stanovené obecně závazným předpisem (může se jednat např. o předpisy v oblasti elektroprací, jako např. vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, v oblasti výkonu svářecích prací, zdvihacích zařízení, atd.).

88.         Ne každý zaměstnanec, resp. vedoucí zaměstnanec dodavatele nebo osoba v obdobném postavení a osoba odpovědná za vedení realizace příslušných stavebních prací disponující osvědčením o středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání v daném oboru musí být kvalifikovaná pro vedení, resp. realizaci příslušných stavebních prací. Proto je oprávněním zadavatele stanovit určitou požadovanou dobu realizace (vedení) příslušných stavebních prací v minulosti (délku praxe). Zadavatel však nemůže požadovat jiná osvědčení, tedy taková, která nesměřují k prokázání kvalifikace k realizaci příslušných stavebních prací, resp. jejich vedení.

89.         K požadavku zadavatele na předložení certifikátu systému managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 Úřad uvádí, že podle údajů subjektů zajišťujících certifikaci „mezinárodní specifikace OHSAS 18001 byla vytvořena tak, aby ji bylo možno uplatnit v certifikovaných subjektech všech typů a velikostí a aby zohledňovala různé kulturní a sociální podmínky. Tato specifikace nemá statut mezinárodní normy, nicméně je obecně uznávaným standardem. Specifikace OHSAS stanovuje požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), které certifikovanému subjektu umožní řídit rizika BOZP a zlepšovat úroveň bezpečnosti. Tato specifikace zahrnuje stěžejní prvky účinného systému managementu BOZP, který může být použit jak pro výrobní sektory, tak pro služby a je spíše zamýšlena pro použití pro ochranu zdraví a bezpečnosti osob při práci, než pro bezpečnost výrobků a služeb. Dobře zavedený a používaný systém BOZP poskytuje jistotu o plnění legislativních požadavků oblasti BOZP z hlediska povinností zaměstnavatele“. (http://www.aaqm.cz/sluzby/sms-ohsas-18001.htm,http://www.cqs.cz/Normy/CSN-OHSAS-180012008-Management-bezpecnosti-a-ochrany-zdravi-pri-praci.html).

90.         Jak již bylo uvedeno výše, ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona podle názoru Úřadu připouští, aby zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadoval osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací vyplývajících z obecně závazných předpisů (zvláštních zákonů, vyhlášek apod.).

91.         Pod tato osvědčení však nelze podřadit certifikát systému managementu BOZP ČSN OHSAS 18001, neboť ten není tím osvědčením, které je nutné pro výkon určitých činností ve výstavbě podle nového stavebního zákona nebo podle zvláštních zákonů, resp. obecně závazných předpisů. Naopak se jedná o certifikaci, která dokládá určitou úroveň bezpečnosti uvnitř certifikovaného subjektu v rámci výrobního procesu (realizace stavby) a je namířena do vnitřních vztahů certifikovaného subjektu. Povinnost dodržování tohoto mezinárodního standardu nelze vyvodit ani z výše uvedených ustanovení stavebního zákona, ani z obecně závazných předpisů.

92.         Obdobně certifikát k normě ČSN EN ISO 9001 Management kvality, která stanovuje požadavky pro systém managementu kvality organizace a má poskytnout důvěru ve schopnost organizace trvale poskytovat produkty, které plní požadavky zákazníků a příslušné požadavky zákonů a předpisů, není osvědčením, které je nutné pro výkon určitých činností ve výstavbě podle nového stavebního zákona nebo podle zvláštních zákonů, resp. obecně závazných předpisů, a směřuje k úpravě vnitřních vztahů společnosti.

93.         S ohledem na vymezený předmět plnění, a současně vzhledem k výše popsaným skutečnostem dospěl Úřad k závěru, že požadavek zadavatele na předložení certifikátu systému managementu BOZP ČSN OHSAS 18001, jakož i požadavek zadavatele na předložení certifikátu ČSN EN ISO 9001 – Management kvality, prostřednictvím nichž mělo být prokazováno splnění technických kvalifikačních předpokladů, nejsou požadavky zadavatele, které by se daly označit jako osvědčení o kvalifikaci ve smyslu § 56 odst. 3 písm. c) zákona.

94.         Jelikož se v případě požadavku na certifikát systému managementu bezpečnosti informací v organizaci nejedná o certifikát systému řízení jakosti vydaný podle českých technických norem, nebyl zadavatel ze zákona oprávněn tento doklad v rámci požadavku na technické kvalifikační předpoklady požadovat jako podmínku splnění technických kvalifikačních kritérií. Jak bylo dovozeno výše, zákon v souvislosti s prokázáním technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 4 zákona, definuje toliko oprávněnost požadavku na certifikát systému řízení jakosti (a to pouze za situace je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky). Ani před uvedením zákona ze dne č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly s účinností k 1. 4. 2012 omezeny možnosti zadavatele klást požadavky v rámci technické kvalifikace, neboť zadavatelé tyto požadavky nadbytečně zneužívali a docházelo tak k omezení hospodářské soutěže, nebylo možné požadovat k prokázání technických kvalifikačních předpokladů jiný certifikát, než jaký byl striktně podřaditelný pod některý z dokladů podle § 56 odst. 1 – 5 zákona ve znění podle zákona č. 55/2012 Sb.

95.         Pro úplnost Úřad odkazuje na přehled své rozhodovací praxe, když k obdobným závěrům Úřad dospěl rovněž v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S8/2011/VZ-4378/2011/540/MKr ze dne 22. 4. 2011, kde Úřad mimo jiné konstatoval, že výčet technických kvalifikačních předpokladů je taxativní a nelze jej tedy rozšířit o požadavek na certifikát, který zákon nepředpokládá. Dále pak k obdobnému závěru dospěl Úřad např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S411/2014/VZ-17916/2014/523/MLi ze dne 26. 8 2014, případně v rozhodnutí č.j. ÚOHS- S774/2014/VZ-24991/2014/532/IBu ze dne 25. 11. 2014. V obou šetřených případech byl předmětem přezkumu postup veřejného zadavatele v zadávacím řízení a v obou rozhodnutích bylo také shodně konstatováno, že zákonem nepředpokládaný certifikát zadavatel požadovat nemohl. Úřad uvádí, že přesto, že u zmiňovaných případů byla rozhodná jiná právní úprava, považuje je za relevantní, neboť možnost zadavatele požadovat v rámci technických kvalifikačních předložení certifikátu nebyla novou právní úpravou rozšířena, nýbrž zúžena na opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí v odůvodněných případech.

96.         Se způsobem, jakým zadavatel vykládá rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.: ÚOHS-R58/2014/VZ-10096/2015/322/LKo ze dne 24. dubna 2015, tedy že z daného rozhodnutí vyplývá, že požadavek certifikátu managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 přímo a bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, a je tudíž zcela oprávněný, a tedy přijatelný i v šetřeném případě, se nelze ztotožnit, jelikož pro zadávací řízení, kterého se týká předmětné rozhodnutí, byla rozhodná jiná právní úprava, která ještě umožňovala zadavateli požadovat předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem akreditovanou osobou, kdežto právní úprava rozhodná pro šetřené zadávací řízení takový požadavek neumožňuje.

97.         Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j.: ÚOHS-R58/2014/VZ-10096/2015/322/LKo ze dne 24. dubna 2015 vyslovil následující závazný právní názor: „Vzhledem k dikci ustanovení § 56 odst. 6 zákona, dle něhož je zadavatel oprávněn požadovat pouze technické kvalifikační předpoklady taxativně stanovené v § 56 odst. 1 – 5 zákona, je nezbytné, aby posouzení, zda požadavek na certifikát systému managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 souvisí s předmětem veřejné zakázky, předcházelo zjištění, zda lze takový požadavek vůbec podřadit pod některý z technických kvalifikačních předpokladů, jež byl zadavatel po uchazečích oprávněn požadovat. Pokud by totiž zadavatel takový požadavek nebyl oprávněn po uchazečích požadovat, jelikož jej nelze podřadit pod některý z technických kvalifikačních předpokladů v § 56 odst. 1 – 5 zákona, nebylo by účelné dále zjišťovat, zda takový požadavek souvisí s předmětem veřejné zakázky, neboť na konstatování nezákonnosti jeho stanovení by takové zjištění nemělo žádný vliv. Vzhledem k tomu Úřad při novém projednaní věci nejdříve posoudí, zda lze požadavek na předložení certifikátu systému managementu BOZP ČSN OHSAS 18001 podřadit pod některý z technických kvalifikačních předpokladů, jež byl zadavatel po uchazečích oprávněn požadovat ve smyslu § 56 odst. 6 zákona.“  I z citovaného rozhodnutí tedy vyplývá taxativnost požadavků k prokázání technických kvalifikačních předpokladů obsažených v § 56 zákona.

98.         K námitce zadavatele, že obdržel 13 kvalitních nabídek a ušetřil prostředky oproti předpokládané hodnotě zakázky, Úřad uvádí, že ani tato skutečnost nic nemění na tom, že kdyby zadavatel neomezil účast dalších dodavatelů, mohl v rámci předmětného zadávacího řízení obdržet větší počet nabídek, neboť by mohl obdržet i nabídky od dalších dodavatelů, kteří by rovněž byli schopni realizovat předmět šetřené veřejné zakázky, avšak certifikáty, které zadavatel v rozporu se zákonem v rámci zadávacích podmínek požadoval, nedisponují, mezi těmito nabídkami mohla být i nabídka výhodnější než nabídka vybraného uchazeče.

99.         Dále k argumentu zadavatele, že mohl dodavatel využít ke splnění šetřeného požadavku subdodavatele nebo podat nabídku s jiným dodavatelem (blíže bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad, že jej nelze přijmout, neboť jak je dovozeno například v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, „podání společné nabídky, tak podání nabídky, v níž bude počítáno se subdodávkou, nemůže soutěžní prostředí zajišťovat způsobem srovnatelným, jako podání nabídek, které budou mezi sebou ve skutečnosti soutěžit.“

100.     Úřad tedy uzavírá, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 56 odst. 3 citovaného zákona, když v bodu 6.16.2 zadávací dokumentace požadoval ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem ISO 9001 – systém managementu kvality a když v bodu 6.16.2 zadávací dokumentace požadoval ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem OHSAS 18001 – systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli zákon požadavek na předložení certifikátů a dodržování těchto norem za účelem prokázání technických kvalifikačních předpokladů nepřipouští, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť svým postupem mohl znemožnit účast potencionálních uchazečů, kteří požadovanými certifikáty nedisponují, a zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem.

101.     Ze shora uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí

K výroku V. tohoto rozhodnutí

102.     Úřad předem upozorňuje na to, že výčet dokumentů dle § 56 odst. 3 zákona, které může zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce je taxativní, tj. žádné další dokumenty zadavatel k tomuto účelu požadovat nemůže.

103.     Podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. d) zákona může veřejný zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat předložení opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

104.     Dle bodu 3.1 zadávací dokumentace, „Obsah předmětu veřejné zakázky“, je předmětem šetřené veřejní zakázky přístavba stávající budovy mateřské školy, přičemž tato přístavba o půdorysných rozměrech cca 46*17 m má mít 3 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a komunikačně navazovat na stávající budovu. Předmětná přístavba má pozůstávat ze 4 kmenových učeben, 4 odborných učeben, 2 jazykových učeben, kabinetů pro učitele, jídelny s výdejem dovážených jídel, šaten pro žáky, počítačové učebny, výtvarné učebny, strojovny vzduchotechniky a místnosti s plynovými kotly. Dle bodů B.2.6.4 a B.2.6.5 Přílohy č. 11/B k zadávací dokumentaci, „Souhrnné technické zprávy“ bude stavba využívat stávající přípojky dešťové a splaškové kanalizace. (dále viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí)

105.     Z výše uvedeného je zjevné, že předmětem není stavba určena k průmyslovému, vodohospodářskému nebo jinému využití, u kterého by bylo možné předpokládat zvýšenou zátěž pro životní prostředí. Předmětem plnění předmětné veřejné zakázky je zhotovení stavby, která nemá žádné speciální dopady na životní prostředí oproti ostatním stavbám. Připustí-li Úřad, že zadavatel může požadovat předložení opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí v tomto případě, musí požadavek obdobného opatření připustit u všech zakázek na stavební práce. Jelikož se ustanovení § 56 odst. 3 písm. d) zákona vztahuje jenom na zakázky na stavební práce, část tohoto ustanovení (je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky) by takovou interpretací zcela postrádala smyslu. Taková interpretace je tedy ve zjevném rozporu se způsobem, jakým zákonodárce toto ustanovení formuloval.

106.     Taková interpretace by navíc byla v rozporu se zásadou nediskriminace dle § 6 odst. 1 zákona, neboť by z účasti v zadávacím řízení apriorně vylučovala dodavatele, kteří by jinak byli plně schopni předmět veřejné zakázky splnit.

107.     V šetřeném případě zadavatel uvedl, že opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí vyžaduje z toho důvodu, že se v dokončené stavbě budou pohybovat převážně děti. Argumentace zadavatele je v tomto ryze účelová a vede k absurdním závěrům. Dle § 2 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se životním prostředím nerozumí osazenstvo budovy, nýbrž „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie,“ tudíž prostředí, v němž je budova zasazena. Z uvedeného je zřejmé, že dle tvrzení zadavatele, které je zcela účelové, děti mají být považovány za „něco“, co vytváří „přirozené podmínky existence organismů včetně člověka“. Úřad konstatuje, že dopady stavby na její uživatele (v daném případě převážně děti) jsou však řešeny v právních předpisech k tomu určených, mj. vyhlášce o hygienických požadavcích, přičemž jsou promítnuty do projektové dokumentace stavby. Opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí má smysl požadovat tam, kde existuje odůvodněný předpoklad, že stavba může mít nepříznivé dopady na životní prostředí ve smyslu výše uvedené definice. Zadavatel v šetřeném případě žádný relevantní důvod neuvedl, přičemž Úřad konstatuje, že u dostavby školy nelze předpokládat, že by měla tato stavba větší dopad na životní prostředí, než jakákoliv jiná běžná stavba, u níž není požadavek ve smyslu § 56 odst. 3 písm. d) zákona odůvodněný.   

108.     Nelze ani přijmout zadavatelův argument, že dle údajů z internetových stránek Svazu podnikatelů ve stavebnictví dodavatelé dle dalších kvalifikačních předpokladů, jejichž prokázání zadavatel požadoval, tyto obdobné normy v široké míře užívají, a to jednak proto, že ne všichni potenciální dodavatelé jsou v předmětném svazu sdružení, a jednak proto, že všichni dodavatelé z předmětného svazu nemusí předmětnými certifikáty disponovat, jak ostatně plyne i ze zadavatelovy formulace, že dodavatelé stavebních prací předmětnými certifikáty disponují „v široké míře“.

109.     Úřad dále uvádí, že dle ustanovení § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Jelikož v šetřeném případě neexistuje bezprostřední vazba mezi požadovanou kvalifikací a předmětem veřejné zakázky, jedná se o porušení zákona.

110.     Zadavatel svým postupem přitom mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož tím, že v rozporu s § 56 odst. 3 písm. d) zákona požadoval k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem ISO 14001 – systém environmentálního managementu, mohl omezit okruh potenciálních uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku, neboť z účasti na zadávacím řízení mohl vyloučit ty dodavatele, kteří předmětným certifikátem nedisponují.

111.     Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc již ze dne 12. 2. 2009 předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

112.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení  § 56 odst. 3 písm. d) zákona, když v bodu 6.16.2 zadávací dokumentace požadoval ke splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení platného certifikátu zavedeného systému kvality řízení společnosti podle norem ISO 14001 – systém environmentálního managementu, ačkoliv tento požadavek nebyl odůvodněn předmětem veřejné zakázky, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť svým postupem mohl znemožnit účast potencionálních uchazečů, kteří požadovaným certifikátem nedisponují, a zadavatel uzavřel dne 26. 10. 2015 smlouvu s vybraným uchazečem. Ze shora uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí

113.     Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může veřejný zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

114.     Podle ustanovení § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

115.     Zadavatel požadoval s odkazem na § 56 odst. 3 písm. a) zákona pod bodem 6.16.1.  zadávací dokumentace k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu 3 referenčních staveb, jejichž předmětem byla stavba vícepodlažní budovy občanské vybavenosti dle definice uvedené v § 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, v celkové finanční hodnotě min. 40 mil. Kč bez DPH a jedna stavba „budovy určené pro školství (vzdělávání), v celkové finanční hodnotě zakázky min. ve výši 30 mil. Kč bez DPH“.

116.     Pro posouzení zákonnosti zadavatelem stanoveného technického kvalifikačního předpokladu uvedeného pod bodem 6.16.1  zadávací dokumentace je stěžejní otázkou to, zda takový požadavek bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.

117.     Předmětem šetřené veřejné zakázky je zhotovení budovy školy, resp. její dostavba (dále viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž tato dle argumentů zadavatele patří do kategorie „Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení“ ve smyslu vyhlášky o technických požadavcích na stavby a vyhlášky o hygienických požadavcích.

118.     Podle ustanovení § 1 odst. 1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů.

119.     Podle ustanovení § 1 vyhlášky o hygienických požadavcích tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání"). Tato vyhláška se vztahuje i na provozování živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a živnosti mimoškolní výchova a vzdělávání, je-li živnost provozována v provozovně (dále jen "provozovny pro výchovu a vzdělávání").

120.     Ustanovení § 49 vyhlášky o technických požadavcích na stavby stanoví, že stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení musí splňovat následující podmínky:  

(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být:

a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě,

b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka,

c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,

d) 2500 mm u šaten.

(2) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

(3) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.

(4) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1200 mm.

(6) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 mm x 2100 mm.

(7) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. Ve všech předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.

121.     Podle § 4b vyhlášky o hygienických požadavcích v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí být dodrženy normové hodnoty podle příslušné české technické normy upravující optimální doby dozvuku.

122.     Podle § 7 vyhlášky o hygienických požadavcích prostory pro pobyt žáků v zařízeních pro zájmové vzdělávání a provozovnách pro zájmové vzdělávání se upravují a zařizují tak, aby svými stavebně technickými podmínkami umožňovaly činnost, pro kterou jsou zřízeny. Nejmenší plocha místnosti se stanoví rozměrem 2 m2 na 1 žáka. Pokud prostory pro pobyt ve školní družině a školním klubu nejsou součástí školy nebo školského zařízení pro výchovu a vzdělávání, musí být k dispozici vyčleněný prostor pro odkládání oděvů a obuvi, dále záchod s předsíňkou a umyvadlem oddělený pro dívky a chlapce a zázemí pro pedagogické pracovníky podle zvláštního právního předpisu. Požadavky na vybavení hygienických zařízení jsou upraveny v příloze č. 1 bodu 8 k této vyhlášce.

123.     Podle § 12 odst. 1 vyhlášky o hygienických požadavcích ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní osvětlení odpovídající normovým požadavkům. U užívaných staveb je po předchozím projednání s orgánem ochrany veřejného zdraví výjimečně možné použít celkové sdružené osvětlení. Toto osvětlení musí být v souladu s normovými požadavky české technické normy upravující sdružené osvětlení. Místa žáků v lavicích musí být v učebnách orientována tak, aby žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si nestínili místo zrakového úkolu.

124.     Podle § 17 vyhlášky o hygienických požadavcích stavební řešení budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být navrženo tak, aby povrchová teplota vnitřních částí obvodových stěn nebyla po celý rok podstatně rozdílná od teploty vzduchu v místnosti a v místnosti, kde je použito přirozené větrání okny, musí být okna zajištěna proti rozbití v důsledku průvanu. Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné z podlahy.

125.     Z výše uvedeného vyplývá, že stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení ve smyslu vyhlášky o technických požadavcích na stavby, resp. stavby, určené k provozu zařízení pro výchovu a vzdělávání mladistvých ve smyslu vyhlášky o hygienických požadavcích, mají jistá specifika. Jelikož předmětem šetřené veřejné zakázky je zhotovení dostavby školy, tj. stavby, která nepochybně patří mezi výše specifikované stavby, Úřad shledává, že mezi požadavkem na referenční zakázku, spočívající ve zhotovení stavby pro školství (vzdělávání) a předmětem šetřené veřejné zakázky existuje bezprostřední souvislost ve smyslu § 50 odst. 3 zákona.

126.     Ze shora uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

IV. K výroku VII. tohoto rozhodnutí - uložení sankce

127.     Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

128.     Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona    se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

129.     Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výrocích III., IV., a V. tohoto rozhodnutí, a dále, že se dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

130.     Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 

131.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 22. 9. 2015. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. došlo dne 8. 7. 2015, kdy zadavatel uveřejnil textovou část zadávací dokumentace, ke spáchání správního deliktu dle výroku II. došlo ke dni 16. 5. 2015, kdy zadavatel uveřejnil formulář Oznámení předběžných informací a ke spáchání správních deliktů dle výroků III. – V. došlo dne 26. 10. 2015, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. Úřad proto konstatuje, že odpovědnost zadavatele za žádný z výše uvedených správních deliktů nezanikla.

132.     K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. – V. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

133.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výrocích I., II., III., IV. a V. tohoto rozhodnutí samostatně.

134.     V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

135.     Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

136.     V šetřeném případě se zadavatel dopustil spáchání třech správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (viz výroky III. až V. tohoto rozhodnutí). Za tyto správní delikty lze v souladu s citovaným § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

137.     Z oznámení o zadání zakázky uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 10. 2015 Úřad zjistil, že cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů, činí 57 489 368 Kč bez DPH. Horní hranice možné pokuty tak ve smyslu § 120 odst. 2 písm. a) zákona po zaokrouhlení činí 5 748 937 Kč bez DPH.

138.     V daném případě se dále zadavatel dopustil spáchání dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí). Za každý z uvedených správních deliktů lze v souladu s citovaným § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

139.     Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě lze za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uložit vyšší sankci, a z tohoto důvodu považuje Úřad tyto delikty za přísněji trestné. V daném případě je však nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k ostatním přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

140.     V této souvislosti Úřad uvádí, že svým charakterem jako nejzávažnější ze správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona posoudil v šetřeném případě delikt spočívající v neuveřejnění odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Zde Úřad vycházel z úvahy, že se jedná o přímé porušení zákonného ustanovení, jehož účelem je aplikace zásady transparentnosti. 

141.     Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu konstatovaného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, v němž je uvedeno, že zadavatel v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 86 odst. 2 citovaného zákona, neboť ve formuláři „Oznámení předběžných informací“ neuvedl odůvodnění účelnosti zakázky. K dalším správním deliktům uvedeným ve výrocích I. a ve výrocích III. až V. Úřad přihlédl jako k přitěžujícím okolnostem.

142.     Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

143.     Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

144.     Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad uvádí, že uveřejňovací, a tedy informativní povinnost stanovenou zákonem považuje za stěžejní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností. V šetřeném případě se jednalo o uveřejnění odůvodnění účelnosti zakázky zákonem předepsaným způsobem, přičemž nedodržením tohoto postupu došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.

145.     Z hlediska následků spáchání správního deliktu Úřad částečně zohlednil ve prospěch zadavatele následující. Přestože zadavatel neuveřejnil odůvodnění účelnosti veřejné zakázky způsobem stanoveným v § 146 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 86 odst. 2 citovaného zákona, uveřejnil ho na svém profilu, čímž byl částečně zmírněn dopad zadavatelova pochybení.

146.     Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že se správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel dopustil i při uveřejňování textové části zadávací dokumentace a dále, že se zadavatel rovněž dopustil dalších tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

147.     Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k ceně zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou. Při úvahách o výši sankce je sice potřeba zohlednit celkovou cenu veřejné zakázky, zde 57 489 368 Kč bez DPH, avšak Úřad zohledňuje i výjimečně vysokou hodnotu předmětné veřejné zakázky v rámci běžného hospodaření zadavatele. Dle závěrečného účtu obce Horoměřice za rok 2014[3] zadavatel v roku 2014 hospodařil s příjmy ve výši 71 941 650,94 Kč a výdaji ve výši 79 074 801,71 Kč. Výsledek hospodaření za rok 2014 činil 20 112 631,22 Kč. Konečná cena předmětné veřejné zakázky bez DPH tak činí zaokrouhleně 2.86násobek výsledku hospodaření za rok 2014 neboli 79,91% jeho výdajů za rok 2014. Řízení se především cenou veřejné zakázky při stanovení pokuty by tak nebylo ve vztahu k provinění zadavatele proporční. 

148.     Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. S ohledem na právě uvedené má Úřad za to, že pokutu uloženou ve výši 50 000 Kč nelze považovat za likvidační (viz výše).

149.     V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.

150.     V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele správního deliktu, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

151.     Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, přičemž Úřad v této souvislosti akcentoval zejména preventivní charakter uložené sankce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační či „nespravedlivou“.

152.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 50 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako přiměřenou.

153.     S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

154.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

                                                           otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

Obec Horoměřice, Velvarská 100, 252 62 Horoměřice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy