Rozhodnutí: R322/2015/VZ-03555/2016/323/KKř

Instance II.
Věc Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II
Účastníci
  1. Město Český Krumlov
  2. MARBES CONSULTING s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 8. 2. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 404 KB
Č. j.: ÚOHS-R322/2015/VZ-03555/2016/323/KKř  Brno 1. února 2016

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 1. 10. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –

 

  • MARBES CONSULTING s.r.o., IČO 25212079, se sídlem Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň – Východní Předměstí, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22. 7. 2015 JUDr. Bc. Martinem Vlkem, advokátem, ev. č. ČAK 13641, se sídlem Korunní 2569/108a, 101 00 Praha 10 – Vinohrady,

 

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0447/2015/VZ- 27271/2015/541/ODv ze dne 8. 9. 2015 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

 

  • Město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem Náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov,

 

učiněných v části C nazvané „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ veřejné zakázky „Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení  zahájeném  na základě  výzvy  k podání  nabídek  ze  dne 2. 6. 2015,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění   pozdějších   předpisů,   na   základě   návrhu   rozkladové   komise,   jmenované   podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

  

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0447/2015/VZ- 27271/2015/541/ODv ze dne 8. 9. 2015

 

r u š í m

 

a správní řízení  zahájené  na  návrh  dne  23. 7. 2015,  vedené  pod  sp. zn.  ÚOHS-S0447/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v části C nazvané „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ veřejné zakázky „Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 2. 6. 2015

 

 z a s t a v u j i.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel  –  Město  Český  Krumlov,  IČO   00245836,   se   sídlem   Náměstí   Svornosti   1, 381 01 Český Krumlov (dále jen „zadavatel“) – vyzval na základě výzvy ze dne 2. 6. 2015 dodavatele k podání nabídek na část C „Zvýšení bezpečnosti infrastruktury TC ORP Český Krumlov“ a část D „Elektronizace  podání  a  vnitřních  procesů  městského  úřadu“ veřejné zakázky „Konsolidace IT infrastruktury a rozvoj služeb TC ORP Český Krumlov - II“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“ nebo ve vztahu k části C „Zvýšení   bezpečnosti   infrastruktury   TC   ORP   Český   Krumlov“   veřejné   zakázky   též

část C veřejné zakázky“).

2.             Dne 30. 6. 2015 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele MARBES CONSULTING s.r.o., IČO 25212079, se sídlem Brojova 2113/16, 326 00 Plzeň – Východní Předměstí (dále jen „navrhovatel“) z účasti v zadávacím řízení na část C veřejné zakázky, neboť nabídka navrhovatele  mimo  jiné  nesplnila  zákonné  požadavky  a  požadavky  zadavatele  uvedené v zadávacích podmínkách, když návrh smlouvy o dílo, který byl součástí navrhovatelovy nabídky,  neodpovídal  návrhu  smlouvy  o  dílo  v zadávací  dokumentaci,  a  příloha  č.  3 „Položkový rozpočet“ nabídky navrhovatele nekorespondovala s položkovým rozpočtem, který měl být vyplněn a předložen navrhovatelem.

3.             Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení podal navrhovatel dne 9. 7. 2015 námitky z téhož dne,  kterým zadavatel  svým rozhodnutím ze dne  13. 7.  2015 nevyhověl. S ohledem na skutečnost, že navrhovatel s negativním rozhodnutím zadavatele nesouhlasil, podal k Úřadu pro  ochranu  hospodářské  soutěže  (dále  jen  „Úřad“)  návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele  ze  dne  23.  7. 2015, který  byl Úřadu doručen téhož dne.

4.             Úřad, jenž je dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů  (dále  jen  „zákon“)1,  příslušný  k  dohledu  nad  dodržováním  zákona,  zahájil  dne 23. 7. 2015 správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části C veřejné zakázky.

 

II.             Napadené rozhodnutí

1.             Po přezkoumání  všech  rozhodných  skutečností  vydal  Úřad  dne  8.  9.  2015  rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0447/2015/VZ-27271/2015/541/ODv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

2.             Úřad v napadeném rozhodnutí nejdříve podrobně shrnul relevantní skutečnosti, na jejichž základě  konstatoval,  že  při porovnání  položkového  rozpočtu,  který  byl  součástí  výzvy k podání nabídek, a položkového rozpočtu, který byl součástí nabídky navrhovatele, jsou jednoznačně patrné rozdíly v obsahu tabulky (viz bod 42. a 45. odůvodnění napadeného rozhodnutí),  když  z   položkového   rozpočtu   uvedeného   v nabídce  navrhovatele   plyne, že navrhovatel zcela odstranil zadavatelem požadované položky „Servisní a technická podpora systému centrální správy uživatelských účtů (IDM) *“ a „Servisní a technická podpora  systému  centrální  správy  koncových  stanic*“  a  nahradil  je  „vlastní“  položkou „Servisní a technická podpora“, rozčleněnou do 5 let. Navrhovatel upravil rovněž znění položky „Systém centrální správy koncových stanic včetně implementace“, když  vypustil slovní spojení „včetně implementace“.

3.             Nejen obecně, ale v daném případě i z pohledu zadavatele představuje návrh smlouvy zásadní dokument, což vyplývá mimo jiné ze samotného  znění  zadávacích  podmínek, resp. výzvy k podání nabídek, podle nichž je návrh smlouvy pro uchazeče závazný a uchazeči nejsou oprávněni v návrhu smlouvy cokoliv měnit či přidávat jakýkoliv údaj. Nerespektování této povinnosti pak výslovně mohlo mít za následek vyřazení nabídky a vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Nabídka též mohla být vyřazena a uchazeč  vyloučen z účasti v zadávacím řízení, pokud by byly dokumenty nabídky neúplné nebo nesprávně vyplněné. Ze strany  navrhovatele  pak  dle  Úřadu   k takovým   pochybením   jednoznačně   došlo, což zapříčinilo zadavatelovu nejistotu v otázce, v jakém rozsahu by byla předmětná veřejná zakázka ze strany navrhovatele realizována, neboť navrhovatel z cenové kalkulace specifikované  zadavatelem  úplně   vypustil   některé   jím   požadované   položky.   Tím, že navrhovatel svévolně upravoval požadavky zadavatele na nacenění jednotlivých položek, stala se navrhovatelem podaná nabídka v důsledku jím provedených změn neporovnatelnou s nabídkami ostatních uchazečů. Úřad v této souvislosti dodal, že pokud navrhovatel nerespektoval požadavky zadavatele při koncipování nabídky, nelze toto klást  k tíži zadavatele a jeho následného postupu.

4.             Úřad se v napadeném rozhodnutí vypořádal rovněž s argumentací navrhovatele a na základě relevantních   skutečností   dospěl   k   závěru,   že   zadavatel   dodržel   postup   stanovený v § 76 odst. 1 zákona, když ve fázi posouzení nabídek vyřadil nabídku navrhovatele pro nesplnění požadavků zadavatele na obsah návrhu smlouvy stanoveného v zadávací dokumentaci,   resp. ve   výzvě   k podání    nabídek,    a   navrhovatele    následně   vyloučil ze zadávacího řízení na část C veřejné zakázky. 

 

III.           Námitky rozkladu

9.             Dne 1. 10. 2015 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 16. 9. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

10.         Navrhovatel v rozkladu předně uvádí, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a v plném rozsahu jej napadá předmětným rozkladem,  když považuje napadené  rozhodnutí včetně správního  řízení,   které   vydání   napadeného   rozhodnutí   předcházelo,   za   nesprávné a nezákonné, neboť se domnívá, že se Úřad nedostatečně vypořádal s tvrzeními uvedenými v návrhu a nepřihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo.

11.         Dále v rozkladu navrhovatel cituje závěry z napadeného rozhodnutí, se kterými (od bodu 49. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí) nesouhlasí z důvodu, že jimi není vypořádána navrhovatelova argumentace prezentovaná v návrhu. Navrhovatel se v této souvislosti zejména domnívá, že Úřad nezohlednil skutečnost, že nabídková cena navrhovatele byla srovnatelná s nabídkovými cenami jiných uchazečů, přičemž formálně pozměněné znění přílohy č. 3 „Položkový rozpočet“ nemohlo mít vliv na nabídkovou cenu a zároveň na posouzení předložených nabídek.

12.         Úřad dle navrhovatele nezohlednil skutečnost, že zadavatelem požadované položky „Servisní a  technická  podpora  systému  centrální  správy  uživatelských  účtů  (IDM) *“  a  „Servisní a technická podpora systému centrální správy koncových stanic*“ nebyly na žádném místě v zadávací dokumentaci definovány co do popisu jejich obsahu, což mohlo způsobit napříč jednotlivými uchazeči rozdílný výklad.

13.         Navrhovatel má za to, že splnil požadavek zadavatele na rozdělení ceny dle požadovaného časového rozpadu, přestože činil určité úpravy tabulky obsažené v zadávací dokumentaci, které však byly pro její řádné vyplnění nezbytné. Navrhovatel uvádí, že ostatní uchazeči, pokud úpravu tabulky v příloze č. 3 „Položkový rozpočet“ neprovedli, nesplnili mandatorní požadavek  zadávací  dokumentace,  že  cenová  kalkulace  servisní  a  technické  podpory a software maintance musí být rozdělena dle časového hlediska, jak je uvedeno v poznámce pod předmětnou tabulkou. S tím pak souvisí namítané nerovné zacházení s uchazeči, když ostatní vyloučeni nebyli, přestože objektivně nemohli zcela splnit zadavatelovy požadavky uvedené v zadávací dokumentaci.

14.         Ohledně další věcné argumentace pak navrhovatel odkazuje na svůj návrh na  přezkum úkonů zadavatele. Zároveň dodává, že jeho nabídková cena byla nejnižší, v rámci hodnocení srovnatelná s ostatními uchazeči  a že jeho  vyloučení  sebou  přinese pouze ekonomickou škodu zadavatele spočívající v nutnosti hradit vyšší cenu za poptávané plnění předmětu části C veřejné zakázky.

Závěr rozkladu

15.         S ohledem na rozkladovou argumentaci navrhovatel navrhuje, aby předseda  Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

16.         Dne 9. 10. 2015 bylo Úřadu doručeno podání ze dne 7. 10. 2015, v němž zadavatel poskytl své  vyjádření  k rozkladu,  kde  mimo  jiné  uvedl,  že  nesouhlasí  s tvrzením  navrhovatele, že by napadené rozhodnutí bylo  nesprávné a nezákonné, stejně jako správní  řízení,  jenž vydání napadeného rozhodnutí předcházelo. Naopak se zadavatel s napadeným rozhodnutím ztotožňuje a v řízení o návrhu neshledává žádná pochybení. Dále zadavatel ve svém    vyjádření    k jednotlivým    rozkladovým    bodům    poskytuje    svá    vysvětlení a protiargumenty.

17.         Závěrem vyjádření zadavatel uvádí, že dne 18. 9. 2015 byla s vybraným uchazečem uzavřena na plnění předmětu části C veřejné zakázky smlouva o dílo, čímž se stal návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele bezpředmětným. Proto zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele zastavil, a neztotožní-li se předseda Úřadu s tímto návrhem, pak zadavatel navrhuje, aby byl rozklad směřující proti napadenému rozhodnutí zamítnut.

 

IV.          Řízení o rozkladu

18.         Úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní vývoj

19.         Podáním ze dne 13. 10. 2015 zadavatel opětovně informoval Úřad, že s vybraným uchazečem uzavřel dne 18. 9. 2015 smlouvu o dílo na část C veřejné zakázky, přičemž tuto skutečnost Úřadu prokázal kopií předmětné smlouvy o dílo.

 

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

21.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

22.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

 

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

23.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

24.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

25.         Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání. 

26.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

27.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

28.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

29.         K   bezpředmětnosti   žádosti,   jakožto   k důvodu   pro   zastavení   správního   řízení   podle § 66 odst. 1  písm. g)  správního  řádu,  se  vyjádřil  např.  Nejvyšší  správní  soud  v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68   ze   dne   14. 10. 2010,   v rozsudku   č. j.   8 As 103/2011-92   ze   dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro  zastavení  řízení  podle  §  66  odst.  1  písm.  g)  správního   řádu   je   dán   tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

30.         K předmětu  správního   řízení   se  rozšířený   senát   Nejvyššího  správního  soudu  vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze  dne  21. 10. 2008,  kde  uvedl,  že  „V  obecné  rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje.  Objektivní  vymezení  předmětu  řízení  je  pak  odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typu řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však  může  typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny  celou řadou tzv. složkových zákonů.

31.         Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo  uložení  nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 30.  6.  2015 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, alternativně zrušení zadávacího řízení z důvodu nejednoznačnosti zadávací dokumentace a diskriminačního, netransparentního a nerovného postupu zadavatele v zadávacím řízení. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

32.         Úřad zahájil toto správní  řízení  o  přezkoumání  úkonů  zadavatele  podle  § 113  zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání  návrhu  bylo  cílem  navrhovatele  zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 30. 6. 2015 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, alternativně zrušení zadávacího řízení z důvodu nejednoznačnosti zadávací dokumentace   a   diskriminačního,   netransparentního   a  nerovného   postupu   zadavatele v zadávacím řízení. V průběhu  vedení  řízení  o  rozkladu  však  došlo  k  uzavření  smlouvy na plnění předmětu části C veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. I kdyby Úřad zrušil zadavatelovo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem. Za takové situace zároveň není z povahy věci možné ani zrušit zadávací řízení pro namítanou nejednoznačnost zadávací dokumentace a diskriminační, netransparentní a nerovný postup zadavatele.

33.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu části C veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení jednotlivého úkonu zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky či celého zadávacího řízení pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

34.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto řízení o rozkladu docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu  navrhovatelem  zamýšleného  v době  podání  návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

35.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

36.         Situace, kdy se žádost  stala  zjevně  bezpředmětnou,  jelikož  v důsledku  uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

37.K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam,  se  vyjádřil   Nejvyšší   správní   soud   ve   svém   rozsudku   č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015,  v němž  uvedl,  že  „účelem  řízení  o  přezkoumání  úkonů  zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání  úkonů  zadavatele  dojde  k  uzavření  smlouvy  na  veřejnou  zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

38.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí  předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o  přezkoumání  úkonů  zadavatele  i  poté,  co  byla  uzavřena  smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

39.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu části C veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení řízení o rozkladu zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i  kdyby  případně  byly  zadavatelovy  námitky  shledány  v řízení  o rozkladu  důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

40.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2  správního řádu.

41.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

 

VI.          Závěr

42.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu části C veřejné zakázky, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

43.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.


 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Město Český Krumlov, Náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov

2.             JUDr. Bc. Martin Vlk, Korunní 2569/108a, 101 00 Praha 10 – Vinohrady

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

1  Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz