číslo jednací: S507/2013/VZ-13240/2014/522/MBa

Instance I.
Věc Distributor léků pro KZ, a. s.
Účastníci
  1. Krajská zdravotní, a. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 11. 12. 2015
Související rozhodnutí S507/2013/VZ-13240/2014/522/MBa
R252/2014/VZ-42006/2015/321/MMl
Dokumenty file icon dokument ke stažení 430 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S507/2013/VZ-13240/2014/522/MBa

 

26. června 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 20. 8. 2013, jehož účastníkem je

  • zadavatel – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem - Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem - při zadávání veřejné zakázky „Distributor léků pro KZ, a.s.“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2012 pod ev. č. 210655 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112346,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – se při zadávání veřejné zakázky „Distributor léků pro KZ, a.s.“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2012 pod ev. č. 210655 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112346, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť nedodržel závazný postup zadavatele stanovený v ustanovení § 50 odst. 3 citovaného zákona, když neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, tím, že v bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace stanovil uchazeči povinnost předložit seznam významných zakázek a jako jejich součást doložit seznam léčiv, která byla zájemcem v rámci významných zakázek distribuována, a zároveň u jednotlivých léčiv uvést příslušné obchodní marže, které zájemce v dané zakázce uplatnil, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 14. 11. 2012 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – se při zadávání veřejné zakázky „Distributor léků pro KZ, a.s.“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2012 pod ev. č. 210655 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112346, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel závazný postup zadavatele stanovený v ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) citovaného zákona a zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, když nevymezil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala rozsahu předmětu plnění tím, že v bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil uchazečům nepřiměřený požadavek na doložení, že realizovali významné zakázky, v jejichž rámci souhrnná hodnota distribuovaných léčiv činila alespoň 6 000 000 000,- Kč bez DPH v součtu za poslední 3 roky, přičemž v každém roce z posledních 3 let musela alespoň v případě jedné zakázky činit hodnota distribuovaných léčiv alespoň 1 000 000 000,- Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 14. 11. 2012 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

III.

Zadavatel – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – se při zadávání veřejné zakázky „Distributor léků pro KZ, a.s.“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2012 pod ev. č. 210655 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112346, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona při stanovení způsobu hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií tím, že v bodu 7.3 zadávací dokumentace zadavatel u hodnotícího kritéria „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ nespecifikoval způsob hodnocení natolik přesně a srozumitelně, aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky v rámci předmětného hodnotícího kritéria hodnoceny, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 14. 11. 2012 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

IV.

Zadavatel – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – se při zadávání veřejné zakázky „Distributor léků pro KZ, a.s.“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2012 pod ev. č. 210655 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112346, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel závazný postup zadavatele stanovený v ustanovení § 78 odst. 4 citovaného zákona tím, že v bodu 7.3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritérium „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“, které nevyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 14. 11. 2012 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. se zadavateli – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 500 000,- Kč (pětset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele – Krajská zdravotní, a.s., IČO 25488627, se sídlem Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) - při zadávání veřejné zakázky „Distributor léků pro KZ, a.s.“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 3. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 3. 2012 pod ev. č. 210655 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112346 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Na základě obdrženého podnětu si Úřad vyžádal dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3. Účelem předmětné veřejné zakázky bylo uzavření rámcové smlouvy se třemi vybranými uchazeči a s předpokládanou dobou plnění 4 roky od okamžiku podpisu smlouvy.

4. V zadávacích podmínkách zadavatel v bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace stanovil, že zájemci jsou povinni doložit jako součást seznamu významných zakázek seznam léčiv, která byla zájemcem v rámci významných zakázek distribuována, a zároveň u jednotlivých léčiv uvést příslušné obchodní marže, které zájemce v dané zakázce uplatnil. Předmětný požadavek byl dále ještě upřesněn v určení způsobu prokázání splnění a to tak, že seznam významných zakázek předložený zájemcem měl rovněž obsahovat minimálně název objednatele, popis (rozsah) a předmět významné služby, včetně seznamu distribuovaných léčiv, dobu realizace služby, finanční hodnotu léčiv distribuovaných v rámci významné služby v posledních 3 letech a obchodní marži jednotlivých léčiv, které zájemce v dané zakázce uplatnil. Dále v bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace zadavatel uvedl, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže zájemce předložením seznamu významných zakázek realizovaných zájemcem s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Za významné zakázky přitom zadavatel považoval takové zakázky, jejichž předmětem bylo poskytování služeb distribuce léčiv, přičemž dodavatel musel doložit, že realizoval významné zakázky, v jejichž rámci souhrnná hodnota distribuovaných léčiv činila alespoň 6 000 000 000,- Kč bez DPH v součtu za poslední 3 roky. V každém roce z posledních 3 let musela alespoň v případě jedné zakázky činit hodnota distribuovaných léčiv alespoň 1 000 000 000,- Kč bez DPH.

5. Zadavatel dále v zadávacích podmínkách v bodu 7.3 zadávací dokumentace k hodnotícímu kritériu „Cena – výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ stanovil, že jako výhodnější bude hodnocena nabídka toho uchazeče, jehož nabízená cena – výše distribuční přirážky v % ke skutečně zaplacené ceně, kterou distributor zaplatí dodavateli léku, bude nižší oproti cenám – výším distribučních přirážek ke skutečně zaplacené ceně, kterou distributor zaplatí dodavateli léku, nabízeným ostatními uchazeči. Zadavatel dále v bodu 7.3 zadávací dokumentace k hodnotícímu kritériu „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ uvedl, že bude v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnotit návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle požadavků zadavatele s ohledem na jeho potřeby a potřeby jednotlivých nemocnic zadavatele. Zadavatel dále uvedl, že bude jako vhodnější hodnotit nabídku, která bude obsahovat takový návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle požadavků zadavatele, který vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky

  • nejúplněji, nejkvalitněji a nejkomplexněji zajistí přijímání objednávek a expedici objednaných léčiv a zdravotnických prostředků navržený uchazečem,
  • nejúplněji, nejkvalitněji a nejkomplexněji zajistí dopravu léčiv a zdravotnických prostředků a ochranu léčiv při převozu v uchazečem navržených obalech,
  • nejlépe zajistí předcházení chybám při realizaci dodávek na základě objednávek,
  • zajistí co nejkvalitnější skladování léčivých přípravků při správných skladovacích teplotách,
  • nejefektivněji a nejkomplexněji zajistí, že léčivé přípravky nebudou expedovány s poškozeným obalem,
  • nejúplněji a nejkvalitněji zajistí, že budou používány adekvátně vybavené vozy zajišťující konstantní teplotní rozmezí s možností kontroly,
  • nejkvalitněji, nejefektivněji a nejkomplexněji zajistí eliminaci chyb způsobených uchazečem při dodávkách léčiv a zdravotnických prostředků (tj. co nejlepší způsob eliminace reklamací),

přičemž bude v rámci technického řešení veřejné zakázky hodnotit veškeré aspekty a konsekvence uvedených skutečností v souhrnu.

6. Ve lhůtě pro doručení žádosti o účast v užším řízení podali žádost 4 uchazeči, z nichž všichni byli vyzváni k podání nabídky. Nabídku podal pouze jeden uchazeč, a to společnost ECP a.s., IČO 25681869, se sídlem Ke Skále 455, 252 42 Vestec u Prahy. Na základě rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dne 14. 11. 2012 smlouvu.

7. V průběhu zadávacího řízení obdržel zadavatel jedny námitky proti zadávacím podmínkám a dvoje námitky proti výběru nejvhodnější nabídky. V námitkách ze dne 17. 8. 2012, které zadavatel obdržel dne 20. 8. 2012, stěžovatel PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., IČO 45359326, se sídlem K Pérovně 945/7, 102 00 Praha 10, mimo jiné uvedl, že „V souvislosti s prokazováním kvalifikace je zadavatel povinen omezit rozsah požadovaných informací na předmět zakázky a jeho rozsah. Vedle toho je zadavatel povinen zohlednit oprávněné zájmy dodavatelů, pokud se týká ochrany jejich technických a obchodních tajemství. Stěžovatel je přesvědčen, že Údaje o maržích jsou obchodním tajemstvím kryty a jejich zpřístupnění není pro účely Veřejné zakázky potřebné. … V § 50 odst. 3 ZVZ je výslovně uvedeno, že zadavatel je povinen omezit rozsah kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem zakázky. Údaje o maržích jednotlivých léčiv ovšem s předmětem a účelem veřejné zakázky přímo nesouvisí.“

8. Zadavatel podaným námitkám nevyhověl a dne 14. 11. 2012 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

9. Vzhledem k tomu, že Úřad na základě posouzení dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal pochybnosti, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

10. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

11. O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníka řízení oznámením č. j. ÚOHS-S507/2013/VZ-15693/2013/522/MBa ze dne 20. 8. 2013. Usnesením č. j. ÚOHS-S507/2013/VZ-15692/2013/522/MBa ze dne 20. 8. 2013 stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 28. 8. 2013

12. Dne 2. 9. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ke správnímu řízení ze dne 28. 8. 2013.

13. Ke stanovení rozsahu požadovaných informací u technických kvalifikačních předpokladů zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že identifikace výše marží u jednotlivých významných zakázek je významnou informací, která úzce souvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, a tudíž je v souladu s § 50 odst. 3 zákona. Dle tvrzení zadavatele je předmětem plnění veřejné zakázky poskytnutí služeb distribuce léčivých a zdravotnických přípravků (dále též „distribuce léčiv“), jejichž cena je regulována předpisy Státního úřadu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“) a je tedy u všech dodavatelů totožná. Hodnota služby je tak vyjádřena a kryta právě marží, kterou si distributor přidává k nákupní ceně distribuovaných přípravků a marže tedy demonstruje rozdíl mezi všemi dodavateli. Zadavatel uvádí, že v rámci bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace požadoval pouze obecné informace o zájemcem uplatňovaných obchodních maržích, nikoli konkrétní informace ve vztahu ke konkrétním zákazníkům zájemce.

14. Ke stanovení minimální úrovně u technických kvalifikačních předpokladů zadavatel konstatoval, že považuje jejich rozsah za zcela přiměřený celkové hodnotě předmětu plnění veřejné zakázky, což je možno verifikovat mimo jiné i odkazem na dnes účinnou vyhlášku č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky a zejména rozhodovací praxí Úřadu. Dále zadavatel uvedl, že vzhledem k tomu, že požadovaná finanční hodnota významných služeb (tj. 6 000 000 000,- Kč bez DPH) je v souhrnu nižší než trojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky (tj. 3 x 2 826 360 000,- Kč bez DPH = 8 479 080 000,- Kč bez DPH), je zřejmé, že tento požadavek je natolik přiměřený, že v kontextu dnes platné legislativy by zadavatel ani nebyl povinen výši tohoto požadavku odůvodňovat. Přestože si je zadavatel vědom, že předmětná vyhláška nebyla v době zpracování kvalifikační dokumentace platná ani účinná, chce tímto demonstrovat, že požadavky stanovené v rámci technických kvalifikačních předpokladů jsou považovány za přiměřené i po účinnosti vyhlášky a tedy musí být logicky považovány za přiměřené i v době předcházející účinnosti vyhlášky, a to právě s přihlédnutím k tomu, že hranice trojnásobku byla formulována na základě dlouhodobé rozhodovací praxe Úřadu. Zadavatel tedy považuje pochybnosti o přiměřenosti tohoto požadavku za neoprávněné. Dále zadavatel uvádí, že při stanovení souhrnné hodnoty významných služeb vycházel ze zásady legitimní selekce a odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008. Závěrem k této zásadě zadavatel uvádí, že úroveň požadavků na prokázání splnění (nejen) technických kvalifikačních předpokladů stanovená zadavatelem pro účely veřejné zakázky nejenže nevybočuje z oprávněných potřeb veřejné zakázky, ale je současně zcela přiměřená rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

15. Ke stanovení hodnotícího kritéria „Cena - výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ zadavatel uvádí, že trvá na tom, že zvolený způsob hodnocení nabídek plně odpovídá předmětu plnění a vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny veřejné zakázky ve smyslu § 78 odst. 4 zákona. Zadavatel zdůrazňuje, že ceny léčivých přípravků jsou regulované a uchazeči si mohou cenově konkurovat pouze v míře přidané marže, což zadavatele zcela opravňuje ke stanovení výše distribuční přirážky jako hodnotícího kritéria, neboť marže je fakticky jediná složka nabídkové ceny, ve které probíhá reálná soutěž uchazečů. Dle tvrzení zadavatele pouze marže, resp. výše distribuční přirážky, činí rozdíl mezi nabídkovými cenami jednotlivých uchazečů a je tedy oprávněným důvodem k jejímu hodnocení. Podle zadavatele je uvedený snížený podíl skutečně soutěžené složky na celkové nabídkové ceně rovněž důvodem, proč zadavatel přiřadil tomuto kritériu pouze 20 %, neboť v rámci zadávacích podmínek více akcentoval metodu či způsob poskytování služeb, neboť tuto činnost je možno označit za velmi citlivou, zásadně ovlivňující chod zdravotnických zařízení a tedy i dostupnost zdravotní péče. Dle zadavatele je zcela legitimní, pokud zadavatel akcentuje hladký průběh realizace předmětu plnění před samotnou nabídkovou cenou a v tomto smyslu stratifikuje procentní váhy.

16. Ke stanovení hodnotícího kritéria „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ zadavatel konstatuje, že v obecné rovině platí, že subjektivní hodnotící kritéria jsou zcela přípustná, jak z pohledu komentářové literatury, tak i z pohledu ustálené rozhodovací praxe Úřadu. Podstatné je, aby tato subjektivní kritéria byla vymezena dostatečně konkrétně a srozumitelně, aby tedy uchazeči měli jasnou představu, co mají pro účely kterého hodnotícího kritéria předkládat a co bude v rámci těchto kritérií hodnoceno jako výhodnější. Zadavatel má za to, že v bodu 7.3 ad 3) zadávací dokumentace je jednoznačně popsáno, co bude zadavatel hodnotit, jakož i co bude hodnoceno jako výhodnější. Zadavatel dále uvádí, že popis toho, jak bude v rámci hodnocení postupováno, vyplývá z požadavků zadávací dokumentace, zejména z bodů 4.2 a závazného návrhu rámcové smlouvy a dále z bodovací metody, která je přílohou č. 3 zadávací dokumentace. Zadavatel zastává názor, že předmětné hodnotící kritérium vymezil naprosto konkrétně, srozumitelně a jednoznačně. Zadavatel dodává, že předmětné hodnotící kritérium není možné popsat jiným způsobem, neboť by ovlivňoval (resp. limitoval) přístup a zvolený způsob navrhovaného řešení distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků jednotlivými uchazeči, a tím je mohl v krajním případě i neúmyslně diskriminovat.

17. V závěru svého vyjádření zadavatel shrnuje, že si není vědom žádného porušení zákona v rámci realizace zadávacího řízení, kvůli kterému by byl důvodný přezkum ze strany Úřadu, případně, který by představoval spáchání správního deliktu. Z toho důvodu zadavatel žádá, aby Úřad zahájené správní řízení zastavil.

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví

18. Přípisem ze dne 15. 10. 2013 si Úřad vyžádal od Ministerstva zdravotnictví stanovisko k následujícím dotazům:

  • Jakým způsobem jsou regulovány ceny léků, případně zda lze podle způsobu regulace rozdělit léky do skupin (např. cena léků není regulována, cena léků je pevně stanovena, cena léků je stanovena v rozsahu od – do, cena léků je stanovena jako minimální/maximální, atd.)
  • Zda, případně jakým způsobem, je regulována marže obchodníků s léky.
  • Zda si dodavatelé léků cenově konkurují pouze v míře přidané marže, nebo zda cenu léků ovlivňují i jiné aspekty, např. různá cena léků stanovená výrobcem pro různé dodavatele.
  • Jaké druhy léků z hlediska regulace ceny jsou používány v nemocničních zařízeních.
  • V případě, že jsou v nemocničních zařízeních používány léky, jejichž cena není regulována či je částečně regulována, zda, případně jak, je jejich použití omezeno.

19. Ze stanoviska Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 10. 2013 vyplývá, že obecně lze konstatovat, že léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podléhají cenové regulaci, jsou-li hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Léčiva lze rozdělit do tří skupin 1) jako léčiva cenově neregulovaná, 2) léčiva regulovaná věcným usměrněním cen a 3) léčiva regulovaná maximální cenou, přičemž v nemocničních zařízeních jsou používány všechny tři kategorie léčiv. Cenové regulaci podléhá cena původce a obchodní přirážka, přičemž pro cenu původce je způsobem regulace stanovení maximální ceny postupem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo věcné usměrňování ceny postupem podle cenového předpisu 1/2013/FAR a pro obchodní přirážku je způsobem regulace stanovení maximální obchodní přirážky také postupem podle Cenového předpisu 1/2013/FAR. Marže obchodníků se stanovuje v procentuální sazbě vypočtené z ceny skutečně uplatněné původcem. Ministerstvo zdravotnictví dále ve své odpovědi uvedlo, že v případě léčiv regulovaných stanovením maximální ceny Ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) nestanovuje pevnou cenu, nýbrž pouze cenu, kterou nelze překročit. Ústavem stanovená maximální cena je cena původce, přičemž cena pro konečného spotřebitele z ní vznikne až připočtením DPH a příslušné obchodní přirážky, která je také regulovaná jen maximální výší a není pevná. K tomu Ministerstvo zdravotnictví konstatuje, že v praxi tedy nelze vyloučit, že původce bude při uvádění léčiva na trh uplatňovat vůči distributorům různou cenu (limitovanou stanovenou maximální cenou) a distributoři si následně navzájem konkurují prostřednictvím skutečně uplatněné výše obchodní přirážky.

20. Usnesením čj. ÚOHS-S507/2013/VZ-24021/2013/522/MBa ze dne 9. 12. 2013 stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu.

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 12. 2013

21. Přípisem ze dne 16. 12. 2013 se zadavatel vyjádřil ke stanovisku Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 10. 2013. V předmětném vyjádření zadavatel uvádí, že odpověď Ministerstva zdravotnictví je třeba interpretovat ve smyslu § 78 odst. 4 zákona, tedy zda dává jakýkoli relevantní podklad pro posouzení toho, zda hodnotící kritérium „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ vyjadřuje vztah hodnoty a ceny veřejné zakázky a konstatuje, že stanovisko Ministerstva zdravotnictví poskytuje vodítko jen ve velmi omezené míře. Dle zadavatele stanovisko Ministerstva zdravotnictví nepřináší žádnou relevantní informaci ohledně reálného fungování daného trhu, a tedy nemůže být podkladem pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele. Zadavatel trvá na svém tvrzení, že distribuční přirážka je fakticky jediná složka nabídkové ceny, ve které probíhá reálná soutěž uchazečů, neboť maximální ceny původců jsou v praxi aplikovány a reálně vnímány jako ceny pevné a neměnné. Zadavatel k tomu doplňuje, že vzhledem ke znalosti reálného chování trhu, stanovil hodnotící kritérium „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ tak, aby byl zajištěn poměr užitné hodnoty a ceny předmětu plnění ve smyslu § 78 odst. 4 zákona. V neposlední řadě zadavatel konstatuje, že ani případné jednorázové slevy od původců by žádným způsobem nepopíraly zákonnost zvoleného hodnotícího kritéria, neboť by se jednalo pouze o sféru nákladů dodavatelů, tedy otázku, nakolik jsou schopni si zajistit nízkou nákladovou složku a tím sobě legitimní konkurenční výhodu, která se promítne např. ve snížení distribuční přirážky. Dle zadavatele výše uvedené platí rovněž v kontextu léčivých přípravků, které nepodléhají přímé cenové regulaci, neboť vzhledem ke vzájemným množstevním poměrům jednotlivých druhů zboží a celkovému finančnímu objemu veřejné zakázky se nejedná o hodnoty, které by mohly ovlivnit zákonnost zvoleného hodnotícího kritéria, zejména jeho soulad s § 78 odst. 4 zákona. Závěrem zadavatel shrnuje, že stanovisko Ministerstva zdravotnictví není bez dalšího použitelné pro rozhodování Úřadu, neboť neodpovídá reálnému fungování trhu a tedy je není možno použít jako podklad pro posouzení naplnění § 78 odst. 4 zákona formulováním hodnotícího kritéria „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“. Zadavatel trvá na tom, že toto hodnotící kritérium naplňuje požadavek zákona, neboť distribuční přirážka je fakticky jedinou složkou ceny, ve které reálně dochází k hospodářské soutěži distributorů. Zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, neboť nebylo shledáno pochybení zadavatele.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

22. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření účastníka řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, čímž se dopustil správních deliktů podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

23. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

24. Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

25. Podle ustanovení § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

26. Podle ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona je ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

27. Podle ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

28. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

29. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

30. Podle § 39a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv o maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u nichž je podle cenového předpisu stanoven tento způsob regulace cen.

K výroku I. - neomezení rozsahu požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky

31. K vymezení kvalifikačních předpokladů Úřad uvádí, že za kvalifikaci je třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem poptávané plnění. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit a neexistují okolnosti, které by jeho účast na plnění veřejné zakázky zpochybňovaly. Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikačních předpokladů jsou pak mimo jiné omezeny ustanovením § 50 odst. 3 tak, že veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

32. Při posuzování požadavků na kvalifikaci je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.

33. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 87/2008-87 ze dne 9. 7. 2009, je účelem kvalifikace objektivním způsobem zajistit výběr uchazeče o veřejnou zakázku z okruhu těch dodavatelů, kteří mají veškeré právní, finanční, ekonomické a technické předpoklady veřejnou zakázku řádně a včas splnit. Kvalifikací pak zákon rozumí způsobilost dodavatele k provedení příslušné veřejné zakázky.

34. V bodu 4.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky je průběžné poskytování služeb distribuce léčivých přípravků dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zdravotnických prostředků dle zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů pro zadavatele (a jednotlivé odštěpné závody zadavatele) včetně poskytování případných souvisejících služeb v rozsahu a za podmínek vymezených zadávacími podmínkami této veřejné zakázky.

35. V bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace, nazvaném technické kvalifikační předpoklady, zadavatel uvedl, že zájemci jsou povinni doložit jako součást seznamu významných zakázek seznam léčiv, která byla zájemcem v rámci významných zakázek distribuována, a zároveň u jednotlivých léčiv uvést příslušné obchodní marže, které zájemce v dané zakázce uplatnil.

36. Předmětný požadavek byl dále ještě upřesněn v určení způsobu prokázání splnění, a to tak, že seznam významných zakázek předložený zájemcem bude rovněž obsahovat minimálně název objednatele, popis (rozsah) a předmět významné služby, včetně seznamu distribuovaných léčiv, dobu realizace služby, finanční hodnotu léčiv distribuovaných v rámci významné služby v posledních 3 letech a obchodní marži jednotlivých léčiv, které zájemce v dané zakázce uplatnil.

37. K tvrzení zadavatele, že požadoval pouze obecné informace o zájemcem uplatňovaných obchodních maržích, nikoli konkrétní informace ve vztahu ke konkrétním objednatelům zájemce, Úřad uvádí, že ze shora uvedeného je zřejmé, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci požadoval po zájemcích zcela konkrétní informace o konkrétních zakázkách, jejich předmětu, léčivech a obchodní marži jednotlivých léčiv. Výše uvedené tvrzení zadavatele se tak nezakládá na skutečnosti.

38. Úřad konstatuje, že při vymezení rozsahu požadované kvalifikace se zadavatel musí vyvarovat všech požadavků, které s předmětem zadávané zakázky nesouvisí věcně či bezprostředně, přičemž způsob prokázání kvalifikace uvedením marží uplatňovaných zájemcem vůči dalším objednatelům v daném případě nevypovídá nic o schopnosti daného zájemce veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat, tedy v daném případě o způsobilosti poskytnout či neposkytnout zadavateli potřebné množství léčiv a zdravotnických prostředků. Požadavek zadavatele na uvedení marže, kterou účastníci uplatňovali vůči jiným objednatelům tak jde nad rámec informací a dokladů bezprostředně souvisejících s předmětem veřejné zakázky, jelikož zadavateli nepřináší žádnou objektivní měřitelnou hodnotu pro účely posouzení kvalifikace dodavatele, respektive jeho schopnosti splnit předmět veřejné zakázky.

39. Úřad má dále za to, že v případě požadavku na uvedení marží uplatňovaných zájemcem vůči jiným objednatelům není vyloučeno, že by se mohlo jednat o informace, které mohou mít charakter obchodního tajemství, a jejich poskytnutí, které nebylo nezbytné, mohlo být pro potenciální uchazeče velkou překážkou pro účast v zadávacím řízení.

40. Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci bodu 4.2 písm. c) stanovil samostatné ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, jejichž předmětem bylo předložení pojistné smlouvy a sdělení údajů o obratu uchazečů. Požadavek zadavatele na uvedení marže, kterou účastníci uplatňovali vůči jiným objednatelům, tak jde nad rámec informací a dokladů bezprostředně souvisejících s předmětem veřejné zakázky, jelikož zadavateli nepřináší žádnou objektivní měřitelnou hodnotu pro účely posouzení kvalifikace dodavatele, respektive jeho schopnosti splnit předmět veřejné zakázky.

41. Úřad proto v daném případě dospěl k závěru, že zadavatel požadavkem na doložení seznamu léčiv, která byla zájemcem v rámci významných zakázek distribuována, s uvedením příslušné obchodní marže, které zájemce v dané zakázce uplatnil, nedodržel závazný postup stanovený v ustanovení § 50 odst. 3 zákona, neboť neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tímto postupem podstatně mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož zadavatelem stanovený nezákonný požadavek mohl mít vliv na rozhodování dodavatelů o účasti v zadávacím řízení, což taktéž potvrzují námitky jednoho z dodavatelů, jak je uvedeno v bodu 7. odůvodnění rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, dopustil se správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. - nevymezení minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala rozsahu předmětu plnění

42. Úřad uvádí, že smyslem stanovení technických kvalifikačních předpokladů je to, aby veřejná zakázka byla realizována pouze takovými dodavateli, kteří disponují dostatečnými zkušenostmi a technickou způsobilostí k řádné realizaci předmětu veřejné zakázky. Stanovení konkrétních technických kvalifikačních předpokladů je plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich stanovení, resp. vymezení minimální úrovně povinen postupovat podle § 56 odst. 7 písm. c) zákona.

43. Z ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona jednoznačně vyplývá, že zadavatel je podle druhu rozsahu a složitosti veřejné zakázky povinen odpovídajícím způsobem vymezit technické kvalifikační předpoklady, které musí vyjadřovat objektivně odůvodnitelné požadavky zadavatele a současně zajistit způsobilost uchazečů k plnění veřejné zakázky. Stanovení nepřiměřených požadavků na způsobilost uchazečů může nepřípustně omezit okruh potenciálních dodavatelů a vést k jejich diskriminaci znemožněním účasti v příslušném zadávacím řízení, a v konečném důsledku může být podstatně ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky.

44. V bodu 3.1 kvalifikační dokumentace zadavatel specifikoval, že účelem veřejné zakázky bylo uzavření rámcové smlouvy na čtyři roky se třemi vybranými zájemci, na základě které vybraní zájemci měli zajistit po dobu platnosti smlouvy poskytování služeb distribuce léčiv a zdravotnických prostředků.

45. V bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace zadavatel uvádí, že splnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže zájemce předložením seznamu významných zakázek realizovaných zájemcem s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Za významné zakázky přitom zadavatel považoval takové zakázky, jejichž předmětem bylo poskytování služeb distribuce léčiv, přičemž dodavatel musel doložit, že realizoval významné zakázky, v jejichž rámci souhrnná hodnota distribuovaných léčiv činila alespoň 6 000 000 000,- Kč bez DPH v součtu za poslední 3 roky. V každém roce z posledních 3 let musela alespoň v případě jedné zakázky činit hodnota distribuovaných léčiv alespoň 1 000 000 000,- Kč bez DPH.

46. V bodu 4.3 zadávací dokumentace je uvedeno, že na základě rámcové smlouvy uzavřené za účelem splnění této veřejné zakázky mezi zadavatelem a třemi vybranými uchazeči budou vybraní uchazeči (na základě tzv. minitendrů dle § 92 odst. 3 zákona) zajišťovat na základě dílčí smlouvy v závislosti na potřebách zadavatele průběžné poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.

47. V bodu 4.6 zadávací dokumentace je uvedeno, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2 826 360 000,- Kč bez DPH za čtyři roky.

48. Vychází-li Úřad ze zadavatelem stanoveného účelu rámcové smlouvy, že má být plněno třemi účastníky po dobu čtyř let, měla by být minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů vymezena tak, aby odpovídala tomu, že bude plněno třemi účastníky po dobu čtyř let a nikoli, že bude plněno jedním účastníkem po dobu čtyř let.

49. Činila-li předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 826 360 000,- Kč bez DPH za 4 roky, lze předpokládat, že průměrná předpokládaná hodnota veřejné zakázky na jeden rok činila 706 590 000,- Kč. Úřad má za to, že stanovení požadavku na to, aby každý dodavatel doložil významnou zakázku, kdy v každém roce z posledních 3 let musela alespoň v případě jedné zakázky činit hodnota distribuovaných léčiv alespoň 1 000 000 000,- Kč bez DPH, neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, to zejména za situace, kdy zadavatel stanovil požadavek na doložení realizace významných zakázek, v jejichž rámci souhrnná hodnota distribuovaných léčiv činila alespoň 6 000 000 000,- Kč bez DPH v součtu za poslední 3 roky, a rámcová smlouva měla být uzavřena se třemi účastníky.

50. Úřad přezkoumal dostupnost zadavatelem požadované významné zakázky, kdy v každém roce z posledních 3 let musela alespoň v případě jedné zakázky činit hodnota distribuovaných léčiv alespoň 1 000 000 000,- Kč bez DPH, z veřejných zdrojů. Z údajů uvedených ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že v předmětném období byla v roce 2010 zadána pouze jedna veřejná zakázka s obdobným předmětem plnění s hodnotou cca 996 milionů Kč za jeden rok (tedy s nižší hodnotou, než požadoval zadavatel v kvalifikační dokumentaci) a v roce 2009 jedna veřejná zakázka s obdobným předmětem plnění s hodnotou 2 miliardy Kč, avšak šlo o rámcovou smlouvu uzavíranou na 4 roky. Z uvedeného tedy vyplývá, že na základě veřejných zakázek zadávaných v předmětném období nebylo možno získat od veřejných zadavatelů referenci, která by svou výší splňovala zadavatelem nastavené technické kvalifikační předpoklady, a tuto referenci bylo možno získat pouze od soukromých subjektů, což dokládá i skutečnost, že vybraný uchazeč realizoval zadavatelem požadovanou významnou zakázku pro soukromý subjekt. Úřad má za to, že zadavatelem nastavené technické kvalifikační předpoklady byly překážkou hospodářské soutěže, jelikož tyto požadavky byly nastaveny nepřiměřeně ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti předmětné veřejné zakázky.

51. K argumentu zadavatele, že při stanovení souhrnné hodnoty významných služeb vycházel ze zásady legitimní selekce a odkazu na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, Úřad uvádí, že ve výše uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud také konstatuje, že za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřených ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku nemohou splnit někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Z uvedeného rozsudku tedy vyplývá, že nelze stanovit technické kvalifikační předpoklady zjevně nepřiměřeně ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, neboť by tím mohlo dojít ke skryté diskriminaci. Úřad dospěl k závěru, že v daném případě došlo nastavením zjevně nepřiměřených kvalifikačních předpokladů vzhledem ke skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy se třemi uchazeči, kteří měli dále soutěžit o jednotlivé zakázky, ke skryté diskriminaci uchazečů a nikoli k jejich legitimní selekci, jak tvrdí zadavatel.

52. Vzhledem ke shora uvedenému Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel závazný postup stanovený v ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona a zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, neboť v kvalifikační dokumentaci nevymezil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tímto postupem podstatně mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož tak mohl zamezit v účasti v zadávacím řízení potenciálním dodavatelům, kteří by jinak splňovali kvalifikační předpoklady, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. - vymezení, resp. stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“

53. V bodu 7.1 zadávací dokumentace stanovil zadavatel jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky a stanovil dílčí hodnotící kritéria

a. Cena – výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně váha 20 %

b. Cena – výše pohotovostního příplatku při pohotovostní dodávce váha 10 %

c. Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků

a zdravotnických prostředků váha 70 %

54. K hodnotícímu kritériu „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ dále v bodu 7.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že bude v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnotit návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle požadavků zadavatele s ohledem na jeho potřeby a potřeby jednotlivých nemocnic zadavatele. Zadavatel uvedl, že bude hodnotit

  • způsob přijímání objednávek a expedice objednaných léčiv a zdravotnických prostředků navržený uchazečem nad rámec stanovený zadavatelem;
  • způsob zajištění dopravy léčiv a zdravotnických prostředků (jakými a jak vybavenými vozy bude uchazeč provádět závoz léčiv a zdravotnických prostředků), a způsob zajištění ochrany léčiv při převozu v uchazečem navržených obalech (tj. způsob ochrany léčiv a zdravotnických prostředků při převozu před poškozením);
  • způsob provádění výstupní kontroly dodávaného zboží na straně distributora, navržený způsob zajištění kontroly správnosti objednávek, způsob kontroly expirace dodávaných léčiv a zdravotnických prostředků, návrh způsobu kontroly dodržování správné skladovací teploty a navržený způsob systému kontroly poškození obalů dodávaného zboží;
  • uchazečem navržený způsob eliminace chyb způsobených uchazečem při dodávkách léčiv a zdravotnických prostředků, a to s ohledem na eliminaci počtu reklamací způsobených nesprávným dodáním a chybami při dodávkách zboží (pro dokreslení efektivity navrženého systému eliminace chyb uvede uchazeč počet jím způsobených reklamací na počet závozů léčivých a zdravotnických prostředků za uplynulý kalendářní rok, byl-li během tohoto roku používán navrhovaný způsob eliminace chyb, a to v souladu s evidencí vedenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv).

Zadavatel k tomu doplnil, že bude v rámci technického řešení veřejné zakázky hodnotit veškeré aspekty a konsekvence uvedených skutečností v souhrnu.

Zadavatel dále uvedl, že bude jako vhodnější hodnotit nabídku, která bude obsahovat takový návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle požadavků zadavatele, který vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky

  • nejúplněji, nejkvalitněji a nejkomplexněji zajistí přijímání objednávek a expedici objednaných léčiv a zdravotnických prostředků navržený uchazečem,
  • nejúplněji, nejkvalitněji a nejkomplexněji zajistí dopravu léčiv a zdravotnických prostředků a ochranu léčiv při převozu v uchazečem navržených obalech,
  • nejlépe zajistí předcházení chybám při realizaci dodávek na základě objednávek,
  • zajistí co nejkvalitnější skladování léčivých přípravků při správných skladovacích teplotách,
  • nejefektivněji a nejkomplexněji zajistí, že léčivé přípravky nebudou expedovány s poškozeným obalem,
  • nejúplněji a nejkvalitněji zajistí, že budou používány adekvátně vybavené vozy zajišťující konstantní teplotní rozmezí s možností kontroly,
  • nejkvalitněji, nejefektivněji a nejkomplexněji zajistí eliminaci chyb způsobených uchazečem při dodávkách léčiv a zdravotnických prostředků (tj. co nejlepší způsob eliminace reklamací),

přičemž bude v rámci technického řešení veřejné zakázky hodnotit veškeré aspekty a konsekvence uvedených skutečností v souhrnu.

55. V obecné rovině Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci musí uvést, zda jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky určuje ekonomickou výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídkovou cenu. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, musí v zadávací dokumentaci vždy uvést též dílčí hodnotící kritéria, která se musejí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. V tomto případě zadavatel musí jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Zadavatel nemůže brát v úvahu jiná kritéria pro hodnocení, než ta, která stanovil v podmínkách zadání, neboť pro zachování zásady transparentnosti je nezbytné, aby zadavatel hodnotil nabídky podle předem stanovených kritérií, jejichž obsah je znám všem uchazečům.

56. Zákon zadavateli umožňuje stanovit dílčí hodnotící kritéria, která nelze vyjádřit číselnou hodnotou (tzv. subjektivní hodnotící kritéria). U těchto dílčích hodnotících kritérií jsou však na zadavatele kladeny vyšší nároky na specifikaci takových kritérií v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, a to včetně toho, jaké parametry z nabídek uchazečů budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel má tedy povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.

57. Ke shora uvedenému Úřad doplňuje, že z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 10/2009-113 ze dne 12. 8. 2010 vyplývá, že konkrétní dílčí hodnotící kritéria mají být stanovena určitě, tj. musí být zřejmé, co zadavatel zamýšlí preferovat, jednoznačně, tj. dílčí hodnotící kritéria nesmějí připouštět dvojí výklad, a musí být stanovena tak, aby byla schopna být předmětem hodnocení za předem jasně stanovených pravidel a nediskriminačně. Ze stanovených dílčích hodnotících kritérií musí být tedy patrné, co se jimi jednoznačně myslí, resp. jak má nabídka vypadat, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena, a v jakých ohledech a jak bude hodnocena.

58. K tomu Úřad dále uvádí, že distributoři léků mají na základě § 77 odst. 1 písm. g) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“) mimo jiné povinnost dodržovat pravidla správné distribuční praxe, včetně požadavků na zajištění služeb kvalifikované osoby na zaměstnance, prostory, technická zařízení, dokumentaci a na systém pro stažení léčivých přípravků z oběhu a dále při distribuci postupovat podle upřesňujících pokynů Ústavu a Veterinárního ústavu. Za správnou distribuční praxi se pro účely zákona o léčivech rozumí soubor pravidel, která zajišťují, aby se distribuce léčiv, popřípadě pomocných látek, uskutečňovala v souladu s požadavky na jejich jakost, se zamýšleným použitím a s příslušnou dokumentací. Pravidla správné distribuční praxe jsou pak stanovena prováděcím právním předpisem, a to vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 229/2008 Sb., o výrobě a distribuci léčiv. Ze zadávací dokumentace tedy není zřejmé, v jakém vztahu jsou požadavky zadavatele na úplnost, kvalitu, komplexnost a efektivnost dopravy, ochrany a skladování vůči zákonem stanoveným povinnostem uchazečů, jakožto distributorů léčiv. Ze zadávací dokumentace není zřejmé, zda, případně jaké, další požadavky má zadavatel vůči uchazečům nad rámec zákona.

59. Zákon stanoví, že zadávací dokumentace musí, mimo jiné, obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. V šetřeném případě zadavatel tomuto zákonnému požadavku sice formálně vyhověl, tedy popsal způsob, jakým bude jednotlivé nabídky hodnotit, tj. bude hodnotit veškeré aspekty a konsekvence uvedených skutečností v souhrnu, nicméně učinil tak způsobem, jenž dodavatelům neposkytuje jasný návod, jak koncipovat návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle požadavků zadavatele, aby mohli se svými nabídkami soutěžit.

60. Hodnotícímu kritériu „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ přikládá zadavatel hodnotící váhu 70 % (čímž z daného kritéria učinil nejvýznamnější hodnotící kritérium) a v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria stanovil dalších 7 požadavků, které mají být předmětem hodnocení. Zadavatel však nestanovil váhu, jakou přikládá těmto jednotlivým bodům, není tedy zřejmé, zda zadavatel všem požadavkům přikládá stejnou váhu, nebo zda je pro něj některý požadavek důležitější a přikládá mu váhu větší a dále není zřejmé, jakým způsobem bude dané požadavky hodnotit ve vzájemných souvislostech. Zadavatel tak nestanovil a podrobně nepopsal způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, jaké nabídky budou hodnoceny jako výhodnější a jakým způsobem bude hodnocení provedeno.

61. K argumentaci zadavatele, že v rámci zadávacích podmínek více akcentoval metodu či způsob poskytování služeb, neboť tuto činnost je možno označit za velmi citlivou, zásadně ovlivňující chod zdravotnických zařízení, a tedy i dostupnost zdravotní péče před nabídkovou cenou, neboť je podle něj zcela legitimní, pokud akcentuje hladký průběh realizace předmětu plnění před samotnou nabídkovou cenou a v tomto smyslu stratifikuje procentní váhy, Úřad pro úplnost uvádí, že otázka stanovení vah u jednotlivých hodnotících kritérií nebyla předmětem správního řízení a z tohoto důvodu se jí Úřad nezabýval.

62. Úřad má za to, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně nestanovil, v čem spatřuje úplnost, kvalitu, komplexnost a efektivitu služeb poskytovaných dodavatelem, respektive jaké poskytnutí služby považuje za úplnější či nejúplnější, kvalitnější či nejkvalitnější, komplexnější či nejkomplexnější a efektivnější či nejefektivnější a současně v zadávací dokumentaci nepopsal způsob hodnocení nabídek, v důsledku čehož si uchazeči nemohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, což zapříčinilo netransparentnost postupu zadavatele.

63. Úřad proto konstatuje, že zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona a zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona, neboť nevymezil, resp. nestanovil dílčí hodnotící kritérium určitě, jednoznačně, a tak, aby mohlo být v jeho rámci hodnoceno za předem jasně stanovených pravidel a transparentně. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel stanovením nejednoznačného hodnotícího kritéria „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tímto postupem podstatně mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož uchazeči neměli najisto postaveno, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. - stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Cena – výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“

64. V bodu 4.5 zadávací dokumentace vymezil zadavatel detailní specifikaci předmětu veřejné zakázky tak, že odpovídá definici všech hromadně vyráběných léčivých přípravků, léčivých a pomocných látek registrovaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

65. V bodu 7.1 zadávací dokumentace stanovil zadavatel jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky a stanovil dílčí hodnotící kritéria

a. Cena – výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně váha 20 %

b. Cena – výše pohotovostního příplatku při pohotovostní dodávce váha 10 %

c. Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků

a zdravotnických prostředků váha 70 %

66. K hodnotícímu kritériu „Cena – výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ dále v bodu 7.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že jako výhodnější měla být hodnocena nabídka toho uchazeče, jehož nabízená cena – výše distribuční přirážky v % ke skutečně zaplacené ceně, kterou distributor zaplatí dodavateli léku, bude nižší oproti cenám – výším distribučních přirážek ke skutečně zaplacené ceně, kterou distributor zaplatí dodavateli léku, nabízeným ostatními uchazeči.

67. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že předmětné kritérium stanovil, neboť dle jeho tvrzení jsou ceny všech léčiv dodávaných od jejich původců fixní a dodavatelé mezi sebou soutěží pouze ve stanovené výši marží.

68. Podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

69. Úřad uvádí, že je ve výlučné kompetenci zadavatele zvolit si dílčí kritéria hodnocení nabídek a jejich počet s ohledem na daný předmět veřejné zakázky a potřeby zadavatele. Toto ustanovení posiluje odpovědnost zadavatele za přípravnou fázi veřejné zakázky v tom ohledu, že zadavatel musí podrobit nastavení hodnotících kritérií úvaze o ekonomickém užitku jím hodnocených aspektů z nabídky.

70. K tomu Úřad dále uvádí, že z ustanovení § 78 odst. 4 zákona vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne stanovit jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, musí jako dílčí hodnotící kritéria volit takové aspekty a parametry poptávaného plnění, které povedou k co nejefektivnějšímu výběru nabízeného plnění z hlediska jeho užitné hodnoty a ceny, a to ve vzájemné vazbě, aby tak bylo dosaženo ekonomicky nejvýhodnějšího řešení předmětu plnění.

71. K přezkoumávané problematice Úřad uvádí, že na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou vydávány cenové předpisy, přičemž v předmětném časovém období, kdy byla zadávána veřejná zakázka, platil cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2012/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely ze dne 12. 12. 2011, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2012 a který byl zrušen cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví 1/2013/FAR, o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, ze dne 7. 12. 2012, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2013. Předmětné cenové předpisy jsou zveřejněny na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví, viz http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/cenova-regulace_1953_3.html.

72. Na základě cenových předpisů Ministerstva zdravotnictví lze léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely (dále jen „léčiva“) rozdělit do tří skupin, a to

a. léčiva cenově neregulovaná,

b. léčiva regulovaná věcným usměrněním cen (věcné usměrnění cen spočívá ve stanovení závazného postupu při tvorbě a kalkulaci ceny původce a ve stanovení maximálního rozsahu možného zvýšení této ceny ve vymezeném období),

c. léčiva regulovaná maximální cenou, přičemž cenové regulaci může podléhat jak cena původce (držitele rozhodnutí o registraci, resp. dovozce, resp. tuzemského výrobce, dále jen „původce“), tak i obchodní přirážka (obchodní marže) distributorů; v obou případech se jedná o stanovení cen maximálních.

73. Cena léčiv se tedy skládá mimo jiné z ceny, kterou stanoví původce léčiva a která může být regulována, a z obchodní přirážky, kterou si stanovuje distributor a která taktéž může být regulována.

74. Z výše uvedeného vyplývá, že i když je cena léčiv regulovaná, jedná se o regulaci spočívající ve stanovení ceny maximální, nikoli ceny pevné, a to jak na straně původců léčiv, tak i na straně distributorů léčiv, tudíž ceny regulovaných léčiv nemusí být pro všechny distributory stejné. Jak je uvedeno ve stanovisku Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. 10. 2013, nelze v praxi vyloučit, že původce bude při uvádění léčiva na trh uplatňovat vůči distributorům různou cenu (limitovanou stanovenou maximální cenou). Ve skutečnosti může nastat situace, že i když má distributor A stanovenu výši obchodní marže vyšší než distributor B, může distributor A pořizovat léčiva od původce levněji než distributor B a v celkovém součtu může být cena léčiv dodávaných distributorem A totožná s cenou léčiv dodávaných distributorem B, nebo může být výsledná cena dokonce i nižší, navzdory skutečnosti, že distributor A má stanovenou vyšší obchodní marži než distributor B. Tvrzení zadavatele, že cena léčiv je regulována předpisy Státního úřadu pro kontrolu léčiv a je tedy u všech distributorů (dodavatelů) totožná a hodnota služby je tak vyjádřena a kryta právě marží, kterou si distributor přidává k nákupní ceně distribuovaných přípravků a marže tedy demonstruje rozdíl mezi všemi distributory (dodavateli), tak neodpovídá skutečnosti. Současně sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 16. 12. 2013 připouští, že původci léčiv poskytují distributorům slevy, když konstatuje, že „ani případné jednorázové slevy od původců by žádným způsobem nepopíraly zákonnost zvoleného hodnotícího kritéria, neboť by se jednalo opět pouze o sféru nákladů dodavatelů, tedy otázku, nakolik jsou schopni si zajistit nízkou nákladovou složku a tím sobě legitimní konkurenční výhodu, která se promítne např. ve snížení distribuční přirážky“. Zadavatel tedy připouští, že mezi původci a distributory existují slevy a záleží na distributorovi (dodavateli) a jeho schopnosti zajistit si nízkou nákladovou složku (tj. slevu) a tím i konkurenční výhodu.

75. Zadavatel tedy může dle nastaveného hodnotícího kritéria „Cena – výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ vybrat uchazeče, jehož marže bude nejnižší, avšak celková cena realizovaného plnění bude nejvyšší. V tomto ohledu pak nelze akceptovat argumentaci zadavatele týkající se faktického fungování trhu s léčivy, jelikož v daném případě je nutné vycházet z reálně možných variant nastavení distribučních cen a nelze žádnou z těchto variant vyloučit pouze na základě úvah zadavatele o fungování trhu.

76. Z výše uvedeného vyplývá, že cenovými předpisy nejsou regulovány ceny všech léčiv, tudíž ceny neregulovaných léčiv nemusí být pro všechny distributory stejné a taktéž základ pro výpočet distribuční přirážky u regulovaných léčiv nemusí být pro všechny distributory stejný, neboť u léčiv regulovaných maximální cenou, je cena původce stanovena jako cena maximální a nikoli jako pevná. Z daného je tedy zřejmé, že dílčí hodnotící kritérium stanovené jako „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ nevyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny.

77. Úřad proto dospěl k závěru, že zadavatel při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ nedodržel závazný postup stanovený v ustanovení § 78 odst. 4 zákona, neboť nevymezil, resp. nestanovil toto hodnotící kritérium tak, aby vyjadřovalo vztah užitné hodnoty a ceny, přičemž tímto postupem podstatně mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož výhodnost nabídek tak nebyla odvozena od jejich reálné užitné hodnoty, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, čímž se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K uložení sankce

78. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

79. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uloží pokuta do 5 % z ceny zakázky, nebo do 10 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

80. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel neomezil rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky, neboť v bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace stanovil uchazeči povinnost předložit seznam významných zakázek a jako jejich součást doložit seznam léčiv, která byla zájemcem v rámci významných zakázek distribuována, a zároveň u jednotlivých léčiv uvést příslušné obchodní marže, které zájemce v dané zakázce uplatnil, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že zadavatelem stanovený nezákonný požadavek mohl mít vliv na rozhodování dodavatelů o účasti v zadávacím řízení.

81. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nevymezil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala rozsahu předmětu plnění, neboť v bodu 4.2 písm. d) kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil uchazečům nepřiměřený požadavek na doložení, že realizovali významné zakázky, v jejichž rámci souhrnná hodnota distribuovaných léčiv činila alespoň 6 000 000 000,- Kč bez DPH v součtu za poslední 3 roky, přičemž v každém roce z posledních 3 let musela alespoň v případě jedné zakázky činit hodnota distribuovaných léčiv alespoň 1 000 000 000,- Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož tak mohl v účasti v zadávacím řízení zamezit potenciálním dodavatelům, kteří by jinak splňovali kvalifikační předpoklady.

82. Ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovením nejednoznačného hodnotícího kritéria „Návrh způsobu poskytování služeb distribuce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“ nedodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož uchazeči neměli na jisto postaveno, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny.

83. Ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „Cena-výše distribuční přirážky ke skutečně zaplacené ceně“ nevymezil, resp. nestanovil toto hodnotící kritérium tak, aby vyjadřovalo vztah užitné hodnoty a ceny, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož výhodnost nabídek tak nebyla odvozena od jejich reálné užitné hodnoty.

84. Tím, že dne 14. 11. 2012 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu, aniž by dodržel výše uvedené postupy stanovené zákonem pro zadání veřejné zakázky, zadavatel ve všech shora uvedených případech naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

85. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č.j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č.j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 27/2008–67 ze dne 16. 4. 2008 a č.j. 8 As 17/2007–135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

86. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

87. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé výše uvedené správní delikty samostatně.

88. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 30. 8. 2012 a správní řízení bylo zahájeno dne 20. 8. 2013. K okamžiku spáchání správních deliktů došlo uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dne 14. 11. 2012. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

89. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

90. V daném případě se zadavatel dopustil čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Za tyto spáchané správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta. Poněvadž se zadavatel dopustil čtyř správních deliktů při zadávání jedné a též veřejné zakázky, je i výše sankce, kterou může Úřad uložit za spáchání správního deliktu, v šetřeném případě stejná u všech čtyř správních deliktů.

91. V šetřeném případě bude tedy uložena sankce za ten delikt, který je s ohledem ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům závažnější. Jedná se o delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť následkem postupu zadavatele bylo omezení soutěžního prostředí. Spáchání správních deliktů uvedených ve výroku II., III. a IV. tohoto rozhodnutí proto Úřad vzal v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

92. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že maximální možná výše pokuty činí v daném případě 10 000 000,- Kč, neboť celkovou cenu veřejné zakázky nelze zjistit, protože se jedná o rámcovou smlouvu, která je uzavřena bez celkové ceny a měsíční cena má být placena na základě jednotlivých dílčích smluv.

93. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

94. Při zvažování závažnosti správního deliktu vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil následující skutečnosti. Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel požadoval po uchazečích údaje, které zjevně se způsobilostí uchazečů k plnění předmětu veřejné zakázky nesouvisí, což mohlo uchazeče odradit od účasti v zadávacím řízení a tím mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad spáchání správních deliktů uvedených ve výroku II., III. a IV. tohoto rozhodnutí.

95. Co se týče následků postupu zadavatele, Úřad uvádí, že postupem zadavatele, kdy došlo k omezení základního účelu procesu zadávání veřejné zakázky, kterým je zajištění spravedlivé a otevřené soutěže v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, byl stav, kdy došlo k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, jehož nabídka nemusela být nejvhodnější, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč, a nelze tak vyloučit nehospodárné využití veřejných prostředků. V tomto ohledu nelze považovat následky postupu zadavatele za bagatelní, jelikož v daném případě, kdy o předmět plnění fakticky neproběhla hospodářská soutěž mezi potenciálními dodavateli, byl výrazným způsobem omezen ekonomický aspekt předmětného zadávacího řízení a taktéž bylo na základě zvýhodnění jednoho uchazeče v účasti v předmětném zadávacím řízení negativně ovlivněno konkurenční prostředí tvořené dodavateli v daném tržním odvětví.

96. Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z údajů uvedených ve výroční zprávě pro rok 2012 (dostupné na http://www.kzcr.eu/o-nas/vyrocni-zpravy-krajske-zdravotni/default.aspx) vyplývá, že výnosy zadavatele činily více než 5,5 miliardy korun a lze předpokládat, že zadavatel hospodaří s obdobnými objemy finančních prostředků. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

97. V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

98. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená ve výši 500 000,- Kč, naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti.

99. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla realizována a nápravy tedy nelze dosáhnout. Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710. Jako variabilní symbol zadavatel uvede své identifikační číslo.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Krajská zdravotní, a.s., Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz