číslo jednací: S7/00-891/00-210

Č.j. S 7/00-891/00-210 V Brně dne 2. 6. 2000

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl ve správním řízení č.j. S 7/00 zahájeném dne 21. 2.2000 ve smyslu § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) na návrh účastníka řízení, jímž je společnost LINDE TECHNISCHE GASE GmbH, se sídlem Seitnerstrasse 70, 820 49 Höllriegelskreuth, SRN, ve správním řízení zastoupená JUDr. Jindřiškou Munkovou, advokátkou, na základě plné moci ze dne 22.3.2000, ve věci udělení povolení spojení podniků LINDE TECHNOPLYN a. s., se sídlem Praha 9, U Technoplynu 1324, PSČ 198 00, IČO: 00011754 a AGA GAS spol. s r. o., se sídlem Praha 8, Molákova 576, PSČ 186 00, IČO: 40764061 ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb.,

takto:

1. Spojení podniků LINDE TECHNOPLYN a. s., se sídlem v Praze 9,
U Technoplynu 1324, PSČ 198 00, IČO: 00011754 a AGA GAS spol. s r. o., se sídlem v Praze 8, Molákova 576, PSČ 180 00, IČO: 40764061, k němuž dochází získáním akcií společnosti AGA AB, Lindigö, Švédsko, na základě smlouvy o koupi akcií společností LINDE AG, Abraham Lincoln Strasse 21, D-65189 Wiesbaden, SRN, ve smyslu ustanovení
§ 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona
č. 495/1992 Sb., a zákona č. 286/1993 Sb., se dle ustanovení § 8a odst. 2 citovaného zákona povoluje s následujícím omezením nezbytným pro ochranu hospodářské soutěže:

2. Účastníkovi řízení, společnosti LINDE TECHNISCHE GASE GmbH, se sídlem Seitnerstrasse 70, 820 49 Höllriegelskreuth, SRN, se ukládá povinnost zajistit:

1. odprodej dvou plníren společnosti AGA GAS, s. r. o., příp. LINDE TECHNOPLYN, a. s., nejpozději do 2 let od právní moci rozhodnutí subjektu, který zajistí kontinuální poskytování služeb na srovnatelné úrovni jako před spojením podniků;

2. aby nejpozději do 3 měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí byly vypovězeny exkluzivní smlouvy uzavřené s osobami, které pro společnosti AGA GAS, spol. s r. o., a LINDE TECHNOPLYN, a. s., provádějí distribuci plynu v láhvích konečnému spotřebiteli.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 21.2.2000 návrh na zahájení řízení o povolení spojení podniků ve smyslu § 8a zákona č. 63/1991 Sb.,
o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen "zákon"), který podaly společnost LINDE TECHNOPLYN a.s., se sídlem v Praze 9, U Technoplynu 1324, PSČ 198 00, IČO: 00011754 (dále jen "LINDE TECHNOPLYN")
a společnost AGA GAS spol s r.o., se sídlem v Praze 8, Molákova 576, PSČ 186 00, IČO: 40764061 (dále jen "AGA GAS"). Obě společnosti byly zastoupeny JUDr. Jindřiškou Munkovou, advokátkou, na základě plných mocí ze dne 14.2.2000 a 15.2.2000. V návrhu se uvádí, že ke spojení podniků dochází tím, že společnost LINDE AKTIENGESELLSCHAFT, Abraham Lincoln Strasse 21, D- 65189 Wiesbaden, SRN (dále jen "LINDE AG") získala kontrolu nad společností AGA AB, Lindigö, Švédsko (dále jen "AGA AB") převodem akcií, a to na základě smlouvy o koupi akcií společnosti AGA AB společností LINDE AG. Tato smlouva o koupi akcií byla uzavřena s odkládací podmínkou nabytí účinnosti 3 pracovní dny po udělení souhlasu Komisí ES k tomuto spojení, takže nabyla účinnosti dne 14. února 2000.

Na základě posouzení návrhu Úřad transakci charakterizoval jako jednání, k němuž došlo v cizině, jehož účinky se projevují na tuzemském trhu, ve smyslu § 2 odst. 3 zákona,
a která tak spadá do působnosti Úřadu dle § 11 odst. 1 písm. a) zákona.

Návrh na zahájení správního řízení v předmětné věci dle § 12 odst. 3 zákona neobsahoval potřebné náležitosti podání. Proto byli navrhovatelé vyzváni dne 24. 2. 2000 k odstranění nedostatků podání ve smyslu § 12 odst. 3 zákona a § 19 odst. 3 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) a dále k doplnění informací dle § 11 odst. 1 písm. i) zákona. Zároveň bylo ve smyslu § 29 odst. 1 správního řádu dne 24. 2. 2000 vydáno rozhodnutí pod čj. S 7/00-240/00-210, kterým bylo správní řízení přerušeno. V řízení bylo pokračováno až od 31. 3. 2000, kdy Úřad obdržel doklad o zaplacení správního poplatku.

Návrh na povolení spojení podniků byl upřesněn dne 15.3.2000, podle kterého je navrhovatelem a žadatelem společnost LINDE TECHNISCHE GASE GmbH, Seitnerstrasse 70, 820 49 Höllriegelskreuth, SRN (dále jen "LINDE TECHNISCHE GASE"), která je 100 % dceřinou společností LINDE AG a která vykonává přímou kontrolu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona nad společnostmi LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS.

Na základě upřesněného podání, které Úřad obdržel dne 15.3.2000 došlo k rozšíření okruhu účastníků řízení o společnost LINDE TECHNISCHE GASE, které dle § 12 odst. 1 zákona přísluší postavení účastníka správního řízení, neboť o právech a povinnostech této společnosti stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže má být rozhodováno. (Tato společnost získala kontrolu ve smyslu § 8 odst. 2 zákona nad společnostmi LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS.) Oznámení bylo provedeno dopisem čj. 683/00-210 ze dne 3.5.2000.

Dále bylo rozhodnutím Úřadu ze dne 27.4.2000 čj. S 7/00-659/00-210 společnosti LINDE TECHNOPLYN a čj. S 7/00-660/00-210 společnosti AGA GAS odejmuto postavení účastníka řízení, neboť za účastníka řízení se nepovažuje subjekt, jenž je předmětem transakce, protože v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona není o jeho právech
a povinnostech stanovených zákonem v řízení o povolení spojení podniků rozhodováno.

Podkladem pro rozhodnutí jsou především materiály a informace poskytnuté účastníky řízení, a to:

• dopis společností LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS s přiloženou kopií rozhodnutí Komise Evropských společenství ve věci návrhu na zahájení řízení o povolení spojení podniků;

• upřesňující dopis ze dne 13. 3. 2000, týkající se účastníků řízení resp. změny účastníků řízení;

• vyplněný dotazník Úřadu, zpracovaný společností LINDE TECHNOPLYN,
  a to i za společnost AGA GAS, doplněný v přílohách o výroční zprávy mateřských společností za rok 1998, výroční zprávy 1997 a 1998 společností LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS, kopie smluv na nákup akcií společnosti AGA AB společností LINDE AG s doloženým překladem v českém jazyce, přehledy a informace o činnosti spojovaných společností, jejich obratu, postavení na trzích a o ostatních soutěžitelích;

• vzorové smlouvy týkající se distribuce plynu v lahvích a údaje o počtu distribučních míst společnosti AGA GAS, LINDE TECHNOPLYN a celkovém počtu distribučních míst;

Úřad vycházel dále z podkladů poskytnutých soutěžiteli, které se týkají jejich podílů na relevantních trzích, a to: Air Products spol. s r.o., SIAD Technické plyny spol. s r.o., CHEMOPETROL, a.s., Spolana, Messer Technogas s.r.o., Kaučuk, Riessner-Gase s.r.o. (spis str. 80-138).

Správní spis dále mj. obsahuje doklady o zaplacení správního poplatku, ověřené výpisy z obchodního rejstříku tuzemských společností LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS a dále výpisy z rejstříku zahraniční společnosti LINDE TECHNISCHE GASE.

Úřad seznámil s připravovaným spojením podniků veřejnost prostřednictvím oznámení v Obchodním věstníku, kde v č. 13/00 ze dne 29.3.2000 pod zn. 093413 - 13/00 byla zveřejněna výzva k podání případných námitek proti spojení. Ve stanovené lhůtě nebyla Úřadu doručena žádná námitka proti chystanému spojení podniků soutěžitelů. K dané věci Úřad obdržel dne 8. 3. 2000 (tj. v době ještě před podáním návrhu) pouze dotaz, zda Úřad se bude zabývat, resp. šetřit spojení LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS, neboť toto spojení může oběma firmám umožnit na trhu v ČR jednat ve shodě a narušit tím hospodářskou soutěž.

Účastník řízení byl seznámen ve smyslu § 12 odst. 6 zákona s výsledky šetření dne
11. 5. 2000 s tím, že spojení podniků může představovat narušení hospodářské soutěže a že Úřad uvažuje o stanovení omezení nezbytného pro ochranu hospodářské soutěže,
a to o uložení povinnosti odprodeje dvou plníren společnosti AGA GAS. Současně Úřad poskytl účastníkovi řízení lhůtu v délce 5 pracovních dnů, aby se k tomuto možnému omezení vyjádřil. Vyjádření účastníka řízení Úřad obdržel faxem dne 17. 5. 2000. Dopisem ze dne
1. 6. 2000 Úřad seznámil účastníka řízení s doplněným šetřením s tím, že se ve lhůtě 5 dnů může k jeho výsledkům vyjádřit. Dopisem ze dne 2. 6. 2000 Úřad upřesnil účastníkovi řízení, jaké jaká omezení nezbytná pro ochranu hospodářské soutěže mohou být v rozhodnutí uložena s tím, že se ve lhůtě 4 dnů může k tomuto dopisu vyjádřit. Téhož dne (tj. 2. 6. 2000) obdržel Úřad oznámení účastníka řízení, že se k dané věci nebude vyjadřovat.

1. Charakteristika spojovaných subjektů

Z podkladů předložených účastníky řízení bylo zjištěno, že společnost LINDE AG nakoupila na základě smluv akcie od šesti akcionářů společnosti AGA AB. Získala tak více jak 66 % podíl na společnosti AGA AB, čímž nabyla i kontrolu nad touto společností. Po podepsání smluv o koupi akcií dne 10. 12. 1999 převedla LINDE AG celou kapitálovou účast ve společnosti AGA AB na společnost LINDE TECHNISCHE GASE. Tato společnost t. č. vlastní více než 99,5 % akcií AGA AB.

Společnost LINDE TECHNISCHE GASE je 100 % vlastníkem společnosti LINDE TECHNOPLYN. V důsledku výše uvedeného spojení získala v ČR přímou kontrolu nad společností AGA GAS, neboť v této společnosti měla 67 % podíl společnost AGA AB
se sídlem ve Švédsku. Společnost AGA AB, Švédsko vlastní 50 % podílů na společném podniku AGA - Vítkovice, a. s. Na základě této skutečnosti společnost LINDE TECHNISCHE GASE společně se společností Vítkovice, a. s. kontroluje tento společný podnik.

Společnosti LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS jsou společnostmi, jejichž hlavní činnost je zaměřena na výrobu a distribuci technických plynů, což vyplývá i z podkladů předložených Úřadu. Společnost LINDE TECHNOPLYN působí na trhu v ČR od roku 1991, kdy pokrývala takřka 100 % trhu s technickými plyny, přičemž vedle této společnosti existovaly podniky, které si plyn vyráběly pro svou vlastní spotřebu a přebytky prodávaly odběratelům. I když od roku 1991 vstupovali na trh další soutěžitelé, výhoda LINDE TECHNOPLYN byla v tom, že vlastnila nejen výrobní kapacity, ale disponovala
i prodejní sítí. Výrobní zařízení a prodejní síť získala privatizací podniku Technoplyn, n. p., který měl na trhu v ČR monopolní postavení, neboť vlastnil veškeré výrobny i plnírny technických plynů mimo těch, které vlastnily velké podniky - samovýrobci. V současné době vlastní 2 zařízení na dělení vzduchu, 3 na výrobu acetylénu, 2 na výrobu zvláštních plynů
a 6 plníren. LINDE TECHNOPLYN má dceřinnou společnost TEGAPLYN spol. s r.o.; jedná se o společnost zabývající se distribucí chladících plynů obchodní značky SUVA, podíl této společnosti na trhu chladiv se pohybuje cca do .. %.

Společnost AGA GAS vznikla v roce 1991. Zakládajícím společníkem byla společnost AGA GmbH, Rakousko a v průběhu roku 1997 přistoupil do společnosti druhý společník AGA AB, se sídlem ve Švédsku. Hlavním předmětem činnosti je výroba, dovoz a distribuce technických plynů. Od roku 1998 činí podíl AGA Rakousko 33 % a AGA AB 67 % podílu na základním jmění společnosti AGA GAS. Uvedená společnost vlastní kromě dvou plnících stanic i 3 distribuční centra. Společnost je personálně propojena se společností AGA Vítkovice, a. s., zabývající se výrobou technických plynů a acetylénu. Dále má tato společnost 100 % účast ve společnosti Gemma 92 s.r.o. a 51 % účast ve společnosti AGA-JAPE, jejímž předmětem činnosti jsou medicinální instalace a rozvody.

Dle § 8a odst. 1 spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení Úřadu. Za narušení hospodářské soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.

Úřad v souladu s citovaným ustanovením zkoumá, zda se jedná o spojení podniků.
Za spojení podniků se ve smyslu § 8 zákona mj. považuje i případ, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména získáním akcií, obchodních nebo členských podílů (§ 8 odst. 2 písm. a) zákona). V daném případě společnost LINDE TECHNISCHE GASE získala přímou kontrolu nad společnostmi LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS, v důsledku čehož došlo ke spojení uvedených podniků.

Dále Úřad zkoumá, zda v důsledku spojení dojde nebo může dojít k narušení hospodářské soutěže, přičemž tento případ nastane, když spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží
(tj. na relevantním trhu). Úřad je tedy povinen vymezit relevantní trh a stanovit podíl soutěžitelů na tomto trhu.

2. Relevantní trh

I když pojem relevantní trh není v zákoně definován, obecně lze říci, že za relevantní trh se pokládá místo, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky v reálném čase. Věcně relevantní trh obvykle zahrnuje veškeré výrobky či služby, které spotřebitelé ohledně jejich vlastností, ceny a předpokládaného účelu použití pokládají za zaměnitelné nebo zastupitelné. Po stránce geografické se relevantním trhem rozumí oblast, ve které zúčastnění podnikatelé nabízejí relevantní produkty nebo služby, ohledně kterých jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a která se odlišuje od sousedních oblastí znatelně jinými soutěžními podmínkami. Relevantní trh se z hlediska času zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné než v obdobích ostatních.

Všechny technické plyny se označují jako plyny nebo směsi plynů, které společnosti dodávají pro nejrůznější použití v oblasti průmyslu, obchodu a vědy. K nejčastěji používaným technickým plynům patří kyslík, dusík, argon, oxid uhličitý, acetylén a vodík, jakož i jejich směsi. K technickým plynům v užším smyslu nepatří lékařské plyny a plyny, jejichž čistota je nad normálním stupněm čistoty nebo jejichž přesnost směsí je vyšší než u technických směsí plynů.

Technické plyny mohou být získávány ze vzduchu, syntetickými procesy
a z přírodních zdrojů. Vzdušné plyny se získávají zkapalněním a rozkladem vzduchu na jeho části. Vzduch se skládá z kyslíku (20,95 %), dusíku (78,09 %), argonu (0,93 %) a jiných ušlechtilých plynů jako je neon, krypton, xenon a helium (celkem 0,003 %). Acetylén a vodík se vyrábí chemickými procesy. Oxid uhličitý pochází z přírodních zdrojů nebo je k dispozici jako odpadní produkt z chemických procesů.

Přehled o oblastech použití nejčastěji používaných technických plynů je následující

plyn	nejdůležitější aplikace - oblasti použití
kyslík	metalurgický průmysl (výroba oceli), chemický průmysl, kovozpracující průmysl (řezání a svařování), papírenský průmysl (bělení), sklářský průmysl (tavení), elektronický průmysl, čištění odpadních vod, chov ryb
dusík	elektronický průmysl, chemický průmysl, potravinářský průmysl (prodloužení životnosti prostřednictvím ochrany před kyslíkem a šokové mražení), kovozpracující průmysl (lisování hliníkových dílů), stavební průmysl (mražení půdy, chlazení při tuhnutí betonu, ochrana předpjatých ocelí před oxidací)
argon	metalurgický průmysl (výroba oceli), kovozpracující průmysl (ochrana svarů před oxidací) elektronický průmysl (ochrana polovodičů před nečistotami), "lifsgas"/plnicí plyn/ pro airbagy
vodík	chemický průmysl (čištění chemikálií), potravinářský průmysl (výroba stolních olejů), výroba skla (broušení skla)
oxid uhličitý	kovozpracující průmysl (ochrana svarů před oxidací), výroba oceli, chemický průmysl, výroba nápojů, potravinářský průmysl (šokové mražení), suchý led, čištění odpadních vod (neutralizace alkalických odpadních vod)
acetylén	kovozpracující průmysl (řezání a svařování), výroba skla (mazání licích forem)

Technické plyny lze shrnout do skupin s podobnými účely a možnostmi použití. Tyto plyny vzhledem k jejich rozdílným chemickým a fyzikálním vlastnostem nejsou všeobecně vzájemně zaměnitelné. Technické plyny se používají podle svých příslušných chemických
a fyzikálních vlastností ve výrobních procesech k dosažení příslušné speciální použití. Vzhledem k tomu, že se od sebe potřeby odběratelů podle použití značně liší, nelze vyjít ze všeobecné zaměnitelnosti. Pro určité použití sice může mít více než jeden plyn příslušné vlastnosti, např. dusík i argon může být použit k inertizaci a dusík i oxid uhličitý může být použit ke zmrazení potravin. Avšak i v těchto případech je třeba vyjít ze skutečnosti, že jeden z těchto plynů je při speciálním použití odběratele technicky vhodnější. To znamená, že pro zákazníka ve skutečnosti není možná záměna, neboť by byla spojena se zhoršením technologické stránky výrobního procesu a snížením celkové kvality.

Obecně neexistuje zaměnitelnost technických plynů s postupy, které nejsou založeny na bázi plynů.

Je možné provést pro určité aplikace záměnu, jako např. použití kompresního chladícího zařízení místo oxidu uhličitého a dusíku ke zmrazení a chlazení potravin nebo vzduchu místo kyslíku při výrobě oceli. Posledně jmenovaný příklad by však byl spojen se zvýšenou spotřebou energie a snížením kvality, tedy ke zhoršení procesu, takže ani zde není možné hovořit o zaměnitelnosti.

Na základě výše uvedených skutečností definoval Úřad pro posouzení spojení podniků relevantní trhy po stránce věcné, vzhledem k jejich specifickým a fyzikálním vlastnostem jako trhy jednotlivých technických plynů - a to kyslíku, dusíku, argonu, vodíku, oxidu uhličitého a acetylénu.

Dodávky technických plynů, které mají trvalou trvale vysokou spotřebu, se pro odběratele uskutečňují potrubím z potrubní sítě dodavatele nebo pomocí zařízení, které se nachází v areálu odběratele a je upraveno podle jeho potřeb a jeho výrobního množství (dále jen zařízení "on-site"). Velkoodběratelům, jejichž spotřeba není tak vysoká, aby byla výstavba zařízení on-side ekonomicky výhodná, jsou plyny dodávány pomocí cisteren. V cisternách jsou plyny dodávány většinou v kapalném skupenství. Kromě toho se technické plyny dodávají v lahvích. Dle těchto skutečností lze věcně významné trhy rozdělit podle tří způsobů distribuce - zařízení on-site/potrubí, cisterny a lahve. Zařízení, která se nacházejí
u zákazníků se rozlišují podle druhu dodávek a ceny za jednotlivé plyny. Tyto tři způsoby distribuce považují odběratelé za věcně významné a vzájemně oddělené trhy.

Z hlediska geografického je relevantním trhem území ČR - výrobci dodávají
a nabízejí plyny po celém území s využitím všech tří způsobů distribuce a to on-site/potrubí, kapaliny a lahve.

V případě dodávky potrubím i ze zařízení on-site mají dodavatelé technických plynů k dispozici potřebné know-how a příslušné zdroje jsou schopni zřídit a provozovat,
a to na celém území ČR.

Dodávky pomocí cisteren jsou ekonomicky výhodné pro dodávky kapalných plynů
a jsou uskutečňovány u vzdušných plynů kyslíku a dusíku po celém území státu, i když vzhledem k dopravním nákladům a omezené kapacitě jsou ekonomicky výhodné dodávky
do 200 km od plnícího zařízení.

Pokud jde o plyn dodávaný v lahvích, z pohledu konečného spotřebitele se s ohledem na celkovou cenu zboží vůči přepravním nákladům jedná o trh místní. Je však třeba přihlédnout k tomu, že v ČR existuje řada plníren a hustá distribuční síť (viz níže), přičemž velcí soutěžitelé distribuují lahve po celém území ČR. Konkurenční vztahy mezi soutěžiteli se tedy neomezují na jednotlivé místní trhy, nýbrž existují na celém území ČR.

Časově se jedná o trh trvalý, z hlediska tohoto řízení neexistují podstatná časová ohraničení.

3. Postavení spojovaných subjektů na trhu

V současné době jsou na trhu v ČR vedoucími dodavateli technických plynů LINDE TECHNOPLYN, AGA GAS, Messer Technogas, s.r.o., Air Products spol. s r.o., mezi další lze zahrnout i SIAD Technické plyny, s.r.o. a Riessner Gase s.r.o., jejichž podíly se každoročně zvyšují, ale též společnosti Chemopetrol, a. s., Spolana, a.s. a Kaučuk, a. s. Spolana. Poslední tři společnosti vyrábějí technické plyny především pro vlastní technologickou potřebu, přebytky své kapacity prodávají většinou výše uvedeným společnostem nebo pro technickou potřebu jiných velkých společností (jedná se o dodávky převážně potrubím).

Na trzích plynů přepravovaných cisternami (tj. kapalných plynů) se podíl LINDE TECHNOPLYN po spojení bude pohybovat v rozmezí od .. - .. %, v lahvích je tento podíl v rozmezí .. % - .. %. Podrobné členění podílů na trhu dle jednotlivých trhů je uvedeno v následujících tabulkách.

1. Zkapalněné plyny

kyslík %

dusík %

argon %

vodík %

oxid uhličitý %

acetylén %

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

1997

Linde

AGA

Linde+Aga

1998

Linde

AGA

Linde+Aga

1999

Linde

AGA

Linde+Aga

B. Lahvové plyny

kyslík %

dusík %

argon %

vodík %

oxid uhličitý %

acetylén %

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

mn.

hod.

1997

Linde

AGA

Linde+Aga

1998

Linde

AGA

Linde+Aga

1999

Linde

AGA

Linde+Aga

Způsob odbytu plynu v lahvích spočívá v tom, že každá společnost působící na těchto trzích, má vybudovanou distribuční síť, skládající se z plníren, skladů a odběrných míst, a to většinou po celém území státu. Tyto sítě se vzájemně prolínají, počet distribučních míst a skladů úzce souvisí zejména s velikostí společnosti. Od rozmístění těchto sítí se dále odvíjí i stanovování výše ceny plynů, neboť tyto jsou tvořeny nákladově a položka dopravních nákladů je jednou z těch, která značně ovlivní výši stanovené ceny. Společnost LINDE TECHNOPLYN vlastní 6 plníren a má k dispozici celkem 223 distribučních skladů pro plyn v láhvích. AGA GAS vlastní dvě plnírny a má k dispozici celkem 95 distribučních skladů. Konkurenti - Air Products má 2, Messer Technogas 2 a MCHZ 1 plnírnu. V ČR je celkem asi 700 takových distribučních míst. Z podkladů předložených Úřadu vyplynulo, že vztah mezi LINDE TECHNOPLYN, ale i AGA GAS, na straně jedné a obchodníky provádějícími distribuci na straně druhé je založen mandátními smlouvami, výjimečně dochází k distribuci na základě smluv kupních. požadovaného výsledku pro

4. Posouzení újmy hospodářské soutěže a hospodářských výhod spojení

Na základě výše uvedeného dospěl Úřad k závěru, že dané spojení podniků může narušit hospodářskou soutěž, neboť spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 %
na jmenovaných trzích technických plynů.

Úřad spojení povolí, jestliže soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. V ostatních případech Úřad spojení nepovolí (§ 8a odst. 2 zákona).

V další fázi šetření se Úřad zabýval dopady tohoto spojení na hospodářskou soutěž, resp. zkoumá újmu, která v důsledku spojení může vzniknout, přičemž újmu je třeba spatřovat již v samotném faktu narušení soutěže. Jedná se zejména o snížení počtu vzájemně si konkurujících subjektů a v založení nebo posílení dominantního postavení soutěžitele. Újma se projevuje negativním vývojem struktury daného trhu, jehož důsledkem je narušení funkcí hospodářské soutěže.

V tomto případě dochází ke snížení počtu soutěžitelů. Na daných trzích kromě spojujících se soutěžitelů působí tito významní soutěžitelé, společnosti Messer Technogas s.r.o., Air Products spol. s r.o., které patří do skupiny největších světových koncernů, jako je Air Products (USA), jehož obrat činí .. % světového trhu, Messer Technogas (. %
na světovém trhu). Dalším soutěžitelem, jehož podíl na trhu lahvových plynů je každoročně navyšován je SIAD technické plyny s.r.o., který je zatím napojen na společnost PRAXAIR (.. % světového trhu). Kromě toho se na trhu začíná projevovat i působení firmy Riessner Gase s.r.o.

Pokud jde o získání nebo upevnění dominantního postavení, je třeba v první řadě zkoumat zejména absolutní podíly spojovaných soutěžitelů na trhu, jakož i vývoj těchto podílů z časového hlediska. Z uvedených tabulek je patrné, že společnost LINDE TECHNOPLYN již před spojením ve smyslu § 9 odst. 2 zákona zaujímala na řadě trhů dominantní postavení. Spojením dochází k posílení tohoto dominantního postavení, a to zejména u plynu dodávaného v lahvích, přičemž se jedná o navýšení podílu v rozmezí od cca . % do .. %. V důsledku spojení se tak tržní podíl v oblasti prodeje některých plynů v lahvích zvýší nad .. %, u některých se k této hranici přibližuje. Výjimku tvoří oxid uhličitý, kde v důsledku spojení došlo pouze k založení dominantního postavení (ve smyslu § 9 odst. 2 zákona).

Obdobným způsobem postupuje i Komise ES, dle které je absolutní podíl klíčovým kritériem v rámci celkového posouzení, zda v důsledku spojení dochází k posílení dominantního postavení ve smyslu Nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 z 21. prosince 1989
o kontrole spojování podniků. Komise ES zpravidla vždy za posílení dominantního postavení považuje případy, kdy podíl soutěžitelů na trhu přesahuje 70 % (srov. případy Alcatel/Telettra ze dne 12. 4. 1991, Tetra Pak/Alfa-Laval ze dne 19. 7. 1991, Orkla/Volvo
ze dne 20. 9. 1995, Linde/AGA ze dne 9. 2. 2000).

Zvláštní pozornost věnuje Úřad vývoji podílů soutěžitelů na trhu. Pokud se dá předpokládat, že podíly na trhu nejsou stabilní, pak sice může docházet v daném čase k posílení dominantního postavení, ale s ohledem na budoucnost tomu tak nemusí být. Zvláštní roli hraje vývoj podílů na dynamicky se rozvíjejících inovačních trzích, na kterých dochází často ke střídání vedoucí pozice, kdy vysoký podíl nemusí vést k posílení dominantního postavení. Jak však vyplývá z výše uvedené tabulky, podíly obou společností jsou za poslední 3 roky stabilní, a tak i dle tohoto kritéria dochází v důsledku spojení k posílení dominantního postavení, především v oblasti plynu dodávaného v lahvích. Tomuto závěru neodporuje ani tvrzení účastníka řízení, že v roce 1991 měla společnost LINDE TECHNOPLYN téměř … % podíl na trhu ve většině položek a že tento podíl postupně poklesl. Minimálně od roku 1997 všichni soutěžitelé zaujímají postavení, které nepodléhá významnějším výkyvům.

Dále Úřad přihlíží k relativnímu podílu a aktuální soutěži na trhu, přičemž relativní podíl závisí na počtu a síle ostatních soutěžitelů. V rámci uvedeného hlediska se hodnotí odstup mezi tržními podíly spojujících se subjektů a podílů zbývajících soutěžitelů. V daném případě Úřad poukazuje na značný odstup od dalších soutěžitelů. V některých položkách plynu v lahvích je tomu např. ..,. % vůči .. % a .,. %, nebo .. % vůči ..,. % a ., . % dalšího soutěžitele, nejvyšší podíl konkurenčního subjektu je cca .. % (bližší údaje v tabulce na str. 131-133; jedná se obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku), což dále naznačuje, že v důsledku spojení dochází k posílení dominantního postavení. Obdobným způsobem postupuje i Komise ES, která hodnotila podíl 35 - 40 % fúzujících subjektů vůči 15 - 25 % podílu jako indicii pro posílení dominantního postavení (Mitsubishi/UCAR ze dne 4. 1. 1991).

Úřad může také přihlédnout k dalším kritériím, jako je potenciální soutěž a bariéry vstupu na trh. Očekávaný vstup na trh nového silného soutěžitele může relativizovat skutečnost, že došlo v důsledku spojení k ovládnutí trhu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci na národnímu trhu v souvislosti s vývojem na trzích v zahraničí, neboť i v případě, že daný soutěžitel má vysoký podíl na národním trhu, lze v budoucnu počítat se soutěží z dalších zemí. V daném případě na trhu ČR působí soutěžitelé patřící do velkých mezinárodních skupin a soutěž na našem trhu není odlišná od situace na zahraničních trzích. Úřad sice vzal v úvahu, že je zde teoretická možnost vstupu dalšího soutěžitele na trh, společnosti AIR LIQUIDE (první ve světovém měřítku, v současné době působí v Polsku). Musí se přitom jednat o vstup alespoň velmi pravděpodobný a musí k němu dojít v krátkém časovém rozmezí (2 - 4 roky). Obdobný přístup má i Komise ES (viz rozhodnutí ve věci Mannesmann/Hoesch).
U tohoto soutěžitele lze, v souladu s vyjádřením účastníka řízení, zejména předpokládat vstup na trh dodávek kapalných plynů a trh dodávek plynů on-side.

Vyvstává však otázka, zda vstup na trh plynu v láhvích s relativně stabilními podíly jednotlivých soutěžitelů a dostatečnou výrobní kapacitou, příp. rozšiřitelnou o dovozy
od mateřských společností ze zahraničí, kde se nepředpokládá podstatné zvyšování poptávky, bude z hospodářského a obchodního hlediska účelný a rozumný (tj. hledisko nákladů, rizik, vytížení a zvláště očekávaného zisku). V souvislosti s výše uvedeným je třeba poukázat
na skutečnost, že na daném trhu měl v úmyslu vystavět klíčové zařízení (plnírnu) další soutěžitel, který však od tohoto záměru ustoupil a zastavil jeho výstavbu (společnost Riessner Gase). Také účastník uvedl, že kapitálově silní soutěžitelé nebudou expandovat na stagnující trh (tj. trh plynu v lahvích).

Pokud jde o bariéry vstupu na trh, na jedné straně neexistují žádné překážky pro vstup na tuzemský trh ze strany již fungujících zahraničních subjektů. Hlavní soutěžitelé na trhu technických plynů v ČR jsou subjekty s napojením na velké zahraniční společnosti, které mají k dispozici potřebný nejen kapitál, ale i nejmodernější technologie a technické prostředky zajišťující rozvoj a vývoj odvětví. Na straně druhé je z vývoje na mezinárodním
i tuzemském trhu patrné, že v oblasti výroby a distribuce technických plynů rozhodující roli hraje několik skupin ekonomicky silných subjektů, přičemž lze vypozorovat tendence k jejich další koncentraci. Děje se tak mj. za účelem kumulace finančních prostředků pro zajištění výzkumu a vývoje v tomto odvětví. Pro zcela nového soutěžitele je zásadní překážkou účinného vstupu na trh zejména nutnost disponovat značným objemem finančních prostředků na pořízení potřebných technologií, což uvádí i účastník řízení.

Účastník řízení poukázal na to, že trh plynu dodávaného v lahvích je trhem stagnujícím, neboť dochází dosavadní technologie založené na spotřebě plynu v lahvích jsou nahrazovány novými technologiemi. Dále uvádí, že daný trh má tendenci snižovat ceny plynu. Tuto skutečnost však údaje zjištěné Úřadem plně nenasvědčují, trh je stabilní s mírným nárůstem cen, což dokládá následující tabulka:

Vývoj objemu dodávek a průměrných cen společnosti LINDE TECHNOPLYN a AGA GAS

kyslík

dusík

argon

vodík

oxid uhličitý

acetylén

1997

mn. tis.m3

cena

mn. tis.m3

cena

mn. tis.m3

cena

mn. tis.m3

cena

mn. tis.m3

cena

mn. tis.m3

cena

Linde

AGA

1998

Linde

AGA

1999

Linde

AGA

Účastník řízení dále poukázal na to, že nebylo zjištěno, že by spojující se subjekty bránily soutěži na trhu, což dokládá i tím, že ostatní soutěžitelé nevyjádřily žádné námitky k předmětnému spojení. Zde je třeba poukázat na skutečnost, že bránění v hospodářské soutěži je zakázáno § 9 zákona. Smyslem tohoto ustanovení je ochrana před soutěž ohrožujícím či narušujícím jednáním ze strany dominantních subjektů. Ustanovení § 8 a násl. zákona plní jinou funkci, kterou je zajištění zdravého soutěžního prostředí. Proto nelze vycházet z toho, že se některý z posuzovaných subjektů dosud protiprávního jednání
ve smyslu § 9 zákona nedopustil. Nelze ani přikládat zvláštní důležitost tomu, že žádný z ostatních soutěžitelů nevyjádřil ke spojení své námitky. Případné námitky jsou pouze pomůckou k objektivnímu posouzení případu ze strany Úřadu.

V souvislosti se shora uvedenými dopady spojení na hospodářskou soutěž, resp. újmou, která v důsledku spojení vznikne nebo může vzniknout, se Úřad zabýval hospodářskými výhodami spojení, které byly uvedeny účastníkem řízení ve smyslu § 8a
odst. 2 zákona, přičemž pojem "hospodářské výhody" zákon nedefinuje. Spojení přináší hospodářské výhody těmto subjektů téměř vždy, protože nelze předpokládat, že by měly zájem se vlastním jednáním poškozovat. Z této skutečnosti lze odvodit, že se ve smyslu citovaného ustanovení nejedná především nebo výlučně o výhody těchto subjektů. Hospodářské výhody nejsou čistě soutěžním kritériem, jsou proto Úřadem zvažovány z pohledu veřejného zájmu. Podstatu tohoto zájmu je třeba spatřovat zejména straně poptávky, tzn. je třeba věc posuzovat z hlediska spotřebitele. Hospodářské výhody jsou dány, jestliže spojení z dlouhodobého hlediska přináší nebo přinese spravedlivý podíl výsledných výhod i spotřebitelům, resp. odběratelům.

Účastník řízení uvedl tyto výhody:

• Spojení umožní optimalizovat nezbytné investiční náklady, které budou použity na výstavbu nových výrobních kapacit, čímž dojde ke snižování současné úrovně dovozů. V daném případě se jedná o výstavbu zařízení, které umožní zabezpečit výrobu argonu v ČR, neboť celková spotřeba je kryta pouze ze .. %.

• Spojení umožní vytvářet prostředky pro nové inovace a nabízet zákazníkům pokroková řešení a vyspělou technologii pro užití v českém průmyslu. Jde vlastně o zrychlení aplikace použití technických plynů ve výrobních odvětvích. Vývoj nových aplikací je náročný jak po stránce finanční tak i "know-how". Tyto aplikace se týkají např. čištění odpadních vod, recyklace odpadů, procesu v tavících pecích, kdy přinášejí větší ochranu životního prostředí. Dále tyto aplikace přinášejí i úspory energetické, např.
  při zmrazování potravin, při procesech svařování a tavení.

• V důsledku spojení vznikne konkurenceschopný subjekt přínosný jak pro ekonomiku státu, tak i pro spotřebitele, který najde uplatnění i mimo ČR (příhraniční oblasti, Slovensko). Nově vzniklý silný subjekt bude také schopen dlouhodobě zajistit stabilní dodávky, což povede k posílení stability v dodavatelsko-odběratelských vztazích. To bude mít pozitivní dopady na stabilitu v daném odvětví.

Úřad po zhodnocení předložených podkladů dospěl k závěru, že pokud jde o rozvoj výzkumu a vývoje, koncentrace umožní spojení know-how a finančních prostředků, což může vést k vývoji a vzniku nových technologií a k inovaci stávající techniky. To se v konečném důsledku může projevit jako výhoda pro spotřebitele, neboť nové technologie zpravidla vedou ke zkvalitnění produkce a úspoře nákladů. Pozitivní dopady se mohou projevit také v oblasti ekologie, a to nahrazováním škodlivých technologií neškodnými, jakož i úsporami energetických nákladů.

Další výhoda spojení, kterou má být zvýšení výrobních kapacit (zejména kvůli výrobě argonu, který je z velké části dovážen) umožněné na základě kumulace finančních prostředků, je výhodou pouze potenciální, neboť výstavba nového zařízení na výrobu plynů je zatím ve stádiu úvah.

Dále účastník řízení uvedl, že spojení umožní nejen racionalizaci výroby, ale
i prodejní sítě. Vytvoření kvalitnějšího technického zázemí povede ke zlepšení služeb, zvýšení produktivity a vytvoření předpokladů pro příznivější cenový vývoj, což lze považovat za výhody pro spotřebitele. Úřad předpokládá, že dojde k racionalizaci výroby
a ke zvýšení produktivity. Účastníkem řízení však nebylo prokázáno, čím by mohlo dojít ke zlepšení služeb pro spotřebitele a na základě čeho dovozuje, že může dojít ke snížení cen. Z poznatků Úřadu vyplývá, že není dána žádná souvislost mezi velikostí soutěžitelů (stanovené dle výše produkce) a cenou (viz tabulka na str. 128, jedná se o obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku). Dalo by se předpokládat, že právě u velkých soutěžitelů je největší předpoklad pro úspory nákladů ("rozpouštění" fixních nákladů do jednotkové ceny, lepší dělba práce, nižší přepravní náklady), které se projeví v konečné ceně. V daném případě tomu tak ale není a často ceny společnosti LINDE TECHNOPLYN, která je největším soutěžitelem na trhu, jsou ceny v některých položkách nejvyšší (kyslík, acetylén), rovněž AGA GAS jako druhý soutěžitel v pořadí má např. nejvyšší cenu argonu.

Za výhodu z makroekonomického pohledu lze považovat i export zboží do zahraničí. S ohledem na dopravní náklady na dodávky plynu v cisternách a zejména v láhvích lze v daném případě předpokládat spíše dodávky do příhraničních oblastí. K tomuto názoru přispívá i skutečnost, že na jednotlivých národních trzích obvykle již působí podniky patřící do výše zmíněných skupin velkých soutěžitelů, a tak spojované podniky nemají zpravidla důvod na tyto trhy vstupovat. To platí s výjimkou oblastí, kde zatím nikdo ze skupiny nepůsobí. Také stabilizaci odběratelsko - dodavatelských vztahů je možno za určitých okolností považovat za výhodu spojení. Účastník řízení však neuvedl, proč každý
ze spojovaných subjektů není sám schopen tuto stabilitu zajistit. Kromě toho dodržování smluv týkajících se dodávek je v zájmu každého ze soutěžitelů, neboť jejich neplnění může vést k ukončení smluvního vztahu s dodavatelem, přičemž odběratel si vyhledá spolehlivějšího partnera.

6. Posouzení dopadu spojení

Úřad se dále zabýval dopady tohoto spojení na hospodářskou soutěž ve vztahu
k hospodářským výhodám, které účastník řízení uvedl, resp. prokázal. Na trhu dodávek plynů s výjimkou dodávek v ocelových lahvích dle Úřadu nedoje k vážnému narušení hospodářské soutěže. Je tomu tak zejména s ohledem na možnost vstupu významného soutěžitele na daný trh a na možnost konkurence ze strany subjektů, které zatím působí v zahraničí. Tyto skutečnosti mohou zajistit udržení dostatečně konkurenčního prostředí na trhu, a to především v případech pokusu dominantních subjektů jednat na úkor spotřebitelů. Na těchto trzích také nedochází k tak významné koncentraci, jako je tomu u dalšího z dotčených trhů (viz níže). V daném případě dospěl Úřad k závěru, že výhody spojení převažují nad újmou, která by mohla v důsledku spojení vzniknout.

K obdobnému výsledku dospěl Úřad v případě dodávek on-site. V tomto případě je také třeba vzít v úvahu, že hlavní těžiště soutěže spočívá ve fázi, kdy se odběratel rozhoduje, se kterým soutěžitelem uzavře smluvní vztah. Po vybudování potřebného zařízení není možné bez časových a příp. finančních ztrát odebírat plyn od jiného dodavatele. Spotřebitel má v této počáteční fázi možnost výběru jakéhokoliv dodavatele. Úřad vzal také v úvahu, že se jedná
o perspektivní trh, kdy řada samovýrobců z důvodu zastaralých či dosluhujících technologií začíná přecházet na dodávky od soutěžitelů, a tak lze předpokládat rozvinutou soutěž mezi stávajícími dodavateli, příp. její zostření na základě vstupu dalších soutěžitelů na trh.

Pokud jde o trh technických plynů v lahvích, tento trh je, jak dokládá cenový vývoj, charakteristický tím, že prodávající mohou upravovat své ceny podle své volby bez ztráty všech svých prodejů. Jedná se o tzv. cenové tvůrce, kteří zvažují mezi vyššími cenami
a vyššími objemy prodejů, přičemž vyhledávají cenu nebo cenový soubor pro ně nejvýhodnější. Dále je patrná oligopolní struktura tohoto trhu, kdy na straně nabídky stojí několik subjektů a na straně poptávky velké množství subjektů všech velikostí (z pohledu výše odběrů). Tato tržní struktura může být na straně nabídky tvořena soutěžiteli, jejichž tržní síla může být srovnatelná, nebo soutěžiteli, z nichž jeden je dominující. Na druhém typu trhu obecně platí, že cena a množství se liší od ceny a množství v podmínkách dokonalé konkurence v tom smyslu, že ceny jsou vyšší a klesá nabízené množství. Omezování konkurence pak dále způsobuje další růst cen při poklesu nabízeného zboží. Nelze také opomenout riziko, že se dominantní soutěžitel stane cenovým vůdcem, kdy dává ostatním soutěžitelům najevo svou představu o tom, jaká by na trhu měla být cena a ostatní soutěžitelé se této ceně do určité míry přizpůsobují.

V daném případě společnost LINDE TECHNOPLYN měla již před spojením významný podíl na relevantních trzích, zejména na trhu dodávek plynu v ocelových láhvích. Po spojení se tento podíl významně zvyšuje a zároveň ubývá jeden z důležitých soutěžitelů na trhu (druhý největší po jmenované společnosti). Je tedy zjevné, že na základě spojení dochází k negativnímu vývoji struktury trhu. V důsledku tohoto vývoje nelze vyloučit negativní vývoj soutěže na trhu s dopady na spotřebitele, jak bylo uvedeno v předchozím odstavci. Zvrátit tuto skutečnost by teoreticky mohl vstup silného soutěžitele na trh. V daném případě lze předpokládat vstup pouze jednoho významného soutěžitele na trh, na kterém jsou jednotlivé společnosti již etablovány, přičemž tyto společnosti za poslední tři roky nezvýšily výrazným způsobem své tržní podíly. Nelze tedy v blízké době očekávat, že tento subjekt bude dostatečnou protiváhou vůči spojujícím se subjektům. Jak však bylo výše uvedeno, tento vstup lze předpokládat na trh zkapalněného plynu a plynu dodávaného on-site. Také dovozy kvůli přepravním nákladům mohou být efektivní pouze v příhraničních oblastí; nelze tudíž předpokládat v této oblasti vznik podstatné konkurence. Je také třeba přihlédnout k tomu že fúzující subjekty budou disponovat hustou distribuční sítí s počtem prodejních míst, který tvoří téměř polovinou všech prodejních míst v ČR. Jak bylo výše uvedeno, z pohledu spotřebitele se jedná o trhy místní, přičemž řada spotřebitelů tam, kde se oba subjekty přímo střetávaly, již nebude mít možnost mezi nimi volit.

K výhodám spojení se Úřad vyjádřil již výše, přičemž za rozhodující považuje možnost rozsáhlejšího a efektivnějšího výzkumu a vývoje. V oblasti trhu technických plynů však uvedené výhody dostatečně nevyvažují negativní důsledky pro hospodářskou soutěž, jak bylo shora popsáno.

7. Stanovení omezení

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že je nezbytné zachovat soutěžní prostředí v tom segmentu trhu, kde dochází nebo může docházet v důsledku spojení podniků k hlavnímu narušení hospodářské soutěže. Tím je oblast prodeje plynu v lahvích.
Za přiměřené opatření Úřad považuje převod dvou plníren plynu na jiné(ho) soutěžitele, který zajistí další provoz těchto plníren. Při stanovení tohoto počtu vycházel Úřad z údajů, kolik plníren vlastnila společnost AGA GAS v době vydání rozhodnutí. Rozhodl se tak s ohledem na relativní samostatnost takového zařízení, které může fungovat na základě odběrů zkapalněného plynu od výrobců (včetně spojujících se podniků) a dodávek naplněných lahví pro nezávislé distributory, příp. mandatáře. Tímto opatřením bude vyloučena výrazná koncentrace na trhu, případně může dojít i k nárůstu počtu soutěžitelů na trhu.

Ke druhému omezení (vypovězení exkluzivních smluv s distributory plynu v lahvích) nezbytnému pro ochranu hospodářské soutěže, je třeba uvést, že dochází nejen ke koncentraci samotných podniků, ale i distribučních míst/skladů (jak bylo zmíněno výše), neboť tyto jsou smluvně vázány na fúzující subjekty. Přitom nejsou oprávněni prodávat zboží jiného soutěžitele, případně zboží své. Jedná se tedy o tzv. exkluzivní či výhradní smlouvy (viz např. čl. 5, bod 7. "Rámcové kupní smlouvy" společnosti AGA GAS, bod 8. "Smlouvy o skladování", typ. A). Proto nelze považovat za postačující opatření Úřadu v oblasti výroby plynu, nýbrž je třeba učinit potřebné kroky v oblasti distribuce. Podmínka uvedená ve výroku rozhodnutí má otevřít možnosti distribuce pro ostatní soutěžitele na trhu. Daný prostor pro odběratele povede k zostření soutěže mezi dodavateli o získání distribučních míst předložením co nejvýhodnějších (zejm. cenových) podmínek, což se může projevit
i ve výhodnějších podmínkách pro spotřebitele. Dané opatření také může vést zvýšením prodejních míst konkurenčních subjektů na úkor fúzujících soutěžitelů, čímž by mohl být částečně obnoven stav na trhu před spojením, tj. došlo by tak alespoň zčásti k omezení negativních dopadů spojení na spotřebitele.

V rámci seznámení s výsledky šetření bylo účastníkovi řízení dáno na vědomí, že Úřad může stanovit tato omezení. Účastník řízení na to reagoval mj. tím, že navrhl, aby Úřad přijal jeho závazek - do jednoho roku od právní moci rozhodnutí uzavřít dvě své plnírny (jednu společnosti AGA GAS a jednu společnosti LINDE TECHNOPLYN). To má umožnit potenciálním konkurentům zvýšení jejich podílu na trhu a dotčeným subjektům chovat se
na trhu racionálně.

Navržený závazek však nepovede k efektu, který by mělo omezení uložené Úřadem, neboť zbývajících 6 plníren by převzalo funkci dvou uzavřených bez ovlivnění struktury trhu. Možnost, že by vstoupil další soutěžitel na předmětný trh, sám účastník řízení v podstatě vylučuje. Z tohoto důvodu nezbývá Úřadu než tento závazek účastníka řízení odmítnout.

Na závěr je třeba poznamenat, že Úřadu nepřísluší řešit otázky nesení a úhrady nákladů vzniklých na základě uloženého závazku. Jde o obdobný postup, jako kdyby Úřad spojení nepovolil; v tomto případě by nepochybně vznikly náklady spojené s rozdělením podniků, které by značně převýšily náklady spojené s uvedeným omezením. Není přípustné, aby Úřad řešil či nesl náklady vzniklé v důsledku jednání, které není v souladu se zákonem.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím I. výkonného odboru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Podání rozkladu má odkladný účinek.

Mgr. Štěpán Bubník, Ph.D.

pověřený řízením I. výkonného odboru

Rozhodnutí obdrží: LINDE TECHNISCHE GASE GmbH, Seitnerstrasse 70, 82049 Höllriegelskreuth, SRN

prostřednictvím: JUDr. Milan Klouda, advokát, Gaedertz Rechtsanwälte, Hybernská 24 110 00 Praha 1