číslo jednací: S615/2013/VZ-5053/2014/513/JVo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 10. 2013, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

 

• zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,
• navrhovatel – AutoCont CZ a. s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupený Jindřichem Zimolou, na základě plné moci ze dne 1. 9. 2013,
• vybraný uchazeč – STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice, 

 

ve věci nadlimitní veřejné zakázky „Digitalizace a ukládání dat (PACS a krajské digitální úložiště)“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13. 2. 2013 a bylo uveřejněno dne 14. 2. 2013 pod ev. č. 345667, ve znění oprav provedených dne 19. 2. 2013, 5. 4. 2013 a 29. 4. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 16. 2. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 034-054043, ve znění oprav provedených dne 21. 2. 2013 a dne 2. 5. 2013, rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když stanovil dílčí hodnotící kritérium „návrh architektury řešení“ v posuzované oblasti „Technologické požadavky na výslednou podobu řešení, HW a SW požadavky na zajištění komunikace mezi lokálními PACS systémy a KDÚ PACS a na zajištění komunikace mezi KDÚ FS a dalšími uživateli systému v rámci provozu“ tak, že nebyl zřejmý způsob hodnocení nabídek v tomto dílčím hodnotícím kritériu, přičemž uvedený postup jmenovaného zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení „Digitalizace a ukládání dat (PACS a krajské digitální úložiště)“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13. 2. 2013 a bylo uveřejněno dne 14. 2. 2013 pod ev. č. 345667, ve znění oprav provedených dne 19. 2. 2013, 5. 4. 2013 a 29. 4. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 16. 2. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 034-054043, ve znění oprav provedených dne 21. 2. 2013 a dne 2. 5. 2013.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (slovy třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“), zahájil zadávací řízení veřejné zakázky „Digitalizace a ukládání dat (PACS a krajské digitální úložiště)“, zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 13. 2. 2013 a bylo uveřejněno dne 14. 2. 2013 pod ev. č. 345667, ve znění oprav provedených dne 19. 2. 2013, 5. 4. 2013 a 29. 4. 2013, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 16. 2. 2013 pod evidenčním číslem 2013/S 034-054043, ve znění oprav provedených dne 21. 2. 2013 a dne 2. 5. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel se při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením veřejné zakázky nechal zastoupit společností MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, na základě plné moci ze dne 2. 2. 2011. Uvedené zastoupení skočilo dne 31. 12. 2013.

3. Zadavatel v bodu II. 1. 5. oznámení o zakázce uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je vytvoření systému (dodávka HW a poskytnutí SW) pro:

• Správu a dlouhodobé ukládání elektronické obrazové zdravotnické dokumentace zdravotnických zařízení kraje (KDÚ PACS),
• Úložiště digitálních souborů MSK i zřizovaných organizací (KDÚ FS),

Plnění veřejné zakázky dále zahrnuje implementace veškerého HW a SW KDÚ, integraci KDÚ s internetovým portálem KÚ MSK, prvotní naplnění KDÚ daty z jednotlivých PACS zdravotnických zařízení MSK, zpracování metodiky ukládání zdravotnické dokumentace, technické, provozní, projektové a bezpečnostní dokumentace, jakož i dalších dokumentů, provedení zkušebního provozu a dalších úkonů a činností podrobně specifikovaných v zadávací dokumentaci.

Nedílnou součástí plnění je také poskytování služeb technické podpory v garantované úrovni služeb (Service Level Agreement), v podobě maintenance poskytnutého SW a služeb konzultační a expertní podpory). Technická podpora (maintenance SW) bude v průběhu realizační fáze a zkušebního provozu poskytována bezplatně (po skončení zkušebního provozu budou zadavateli poskytovány po období 5 let služby technické podpory). Součástí předmětu plnění uchazeče je rovněž zpracování a předání implementační studie.

4. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel v bodě IV.2.1) oznámení o zakázce uvedl ekonomickou výhodnost nabídky z hlediska dílčích hodnotících kritérií uvedených v zadávací dokumentaci. Dílčí hodnotící kritéria pro zadání veřejné zakázky stanovil zadavatel v bodu 9. „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, a to konkrétně jako dílčí hodnotící kritérium „nabídková cena“ s vahou 70% a dílčí hodnotící kritérium „kvalita řešení“ s vahou 30 %. V rámci dílčího hodnotícího kritéria „kvalita řešení“ zadavatel stanovil, že bude hodnotit úroveň nabízeného plnění veřejné zakázky podle subkritérií „návrh architektury řešení“ s vahou 60 % a „zajištění provozních procesů“ s vahou 40 %, přičemž dále uvedl, že v rámci návrhu architektury řešení budou posuzovány níže uvedené oblasti (hodnocení všech níže uvedených oblastí bude mít stejnou váhu):

• Technologické požadavky na výslednou podobu řešení, HW a SW požadavky na zajištění komunikace mezi lokálními PACS systémy a KDÚ PACS a na zajištění komunikace mezi KDÚ FS a dalšími uživateli systému v rámci provozu. Bude preferováno nejefektivnější (nejjednodušší) řešení, tzn. řešení s co nejnižšími nároky na dodávku HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení kraje (např. prostřednictvím VPN);
• Zabezpečení systému a uložených dat v KDÚ PACS, přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude v co nejvyšší míře zamezovat možnostem zneužití uložených dat a přístupu do systému neoprávněným osobám. Uchazeč popíše veškerá navrhovaná opatření vedoucí k zajištění bezpečnosti dat, auditovatelnosti a logování provedených zásahů na všech úrovních a místech. V rámci návrhu řešení bude rovněž hodnocen stupeň zajištění ochrany osobních údajů;
• Dlouhodobost a důvěryhodnost ukládání obrazových zdravotnických dat v rámci KDÚ PACS, přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude zajišťovat dlouhodobé (hlediska času) zabezpečené ukládání dat v systému se zajištěním jejich původního obsahu (hledisko autenticity);
• Otevřenost řešení k rozšíření systému novými funkcionalitami v rámci KDÚ PACS, přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude nabízet možnost rozšíření systému o nové funkcionality. V rámci otevřenosti (rozvoje systému) se budou hodnotit níže uvedené funkcionality. Možnost zjistit existenci dat konkrétního pacienta ošetřujícím lékařem z jiného zdravotnického zařízení kraje. Předávání obrazových zdravotnických dat mezi zdravotnickými zařízeními kraje. Automatizovaný přenos konfigurace modalit a stanic ze systému původce do KDÚ PACS. Možnost případného využití systému KDÚ PACS, jako záložního řešení provozu zdravotnických zařízení kraje v případě provozních problémů (výpadek lokálních úložišť zdravotnických zařízení).

V rámci hodnocení veřejné zakázky podle subkritéria „zajištění provozních procesů“ zadavatel stanovil, že v rámci uvedeného subkritéria bude za nejvýhodnější považována ta nabídka, která bude obsahovat nejkomplexnější (tj. nejúplnější a nejjasnější) popis zdrojů, předpokladů, postupů a aktivit potřebných pro provoz systému KDÚ v provozní fázi projektu z hlediska organizačních, metodických a technických opatření pro zabezpečení maximálně plynulého provozu implementovaného řešení. V souvislosti s hodnocením nabídek zadavatel uvedl, že v rámci zajištění provozních procesů budou posuzovány následující oblasti (hodnocení všech uvedených oblastí bude mít stejnou váhu):

• Export dat z lokálních PACS zdravotnických zařízení do KDÚ PACS – hodnoceny budou:
• režimy online a offline (dávkový import dat), přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude poskytovat administrátorovi takové prostředí, kde realizace těchto činností bude maximálně jednoduchá a intuitivní;
• výběr a export dat z KDÚ PACS do lokálních PACS zdravotnických zařízení, přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude poskytovat administrátorovi a uživateli takové prostředí, kde realizace těchto činností bude maximálně jednoduchá a intuitivní;
• Zajištění archivace obrazových zdravotnických dat a jejich následná skartace v KDÚ, přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude zcela komplexní a bude poskytovat uživateli takové prostředí, kde realizace těchto činností bude maximálně jednoduchá a intuitivní;
• Administrace  KDÚ z pohledu kraje (zadavatele) i z pohledu zdravotnických zařízení, přičemž nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude poskytovat administrátorovi takové prostředí, kde realizace těchto činností bude maximálně jednoduchá a intuitivní;
• Za účelem hodnocení nabídek dle tohoto subkritéria uchazeč předloží popis zajištění provozních procesů v provozní fázi projektu, z hlediska organizačních, metodických a technických opatření pro zabezpečení plynulého provozu implementovaného řešení.

5. Pro hodnocení nabídek dle subkritérií „návrh architektury řešení“ a „zajištění provozních procesů“ zadavatel stanovil v bodu 9. zadávací dokumentace stobodovou stupnici, přičemž každé jednotlivé nabídce bude přidělena bodová hodnota, která podle členů hodnotící komise odráží úspěšnost hodnocené nabídky v rámci hodnoceného hlediska (tj. míru jeho naplnění). Hodnotící komise sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé další nabídce přiřadí dle míry splnění uvedeného hlediska ve vztahu k nejvhodnější nabídce bodové hodnocení dle následující stupnice:

 

Vyhovuje zcela	100 bodů
Vyhovuje bez významných výhrad	80 bodů
Vyhovuje s významnými výhradami	60 bodů
Vyhovuje částečně	40 bodů
Vyhovuje minimálně	20 bodů

 

6. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 2. 5.2013 je zřejmé, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky. Z protokolu z 1. jednání hodnotící komise ze dne 6. 6. 2013 plyne, že žádný z uchazečů nesplnil kvalifikační předpoklady. Zadavatel využil jeho práva a na základě ustanovení § 59 odst. 4 zákona vyzval téhož dne uchazeče k doplnění kvalifikace. Z protokolu z 2. jednání hodnotící komise ze dne 9. 7. 2013 vyplývá, že jeden z vyzvaných uchazečů chybějící kvalifikační předpoklady ve lhůtě stanovené zadavatelem doplnil a hodnotící komise konstatovala, že prokázal splnění kvalifikace, ostatní byly opětovně vyzvání k doplnění kvalifikace ve smyslu § 59 odst. 4 zákona. Zadavatel současně vyzval v souladu s § 76 odst. 3 zákona všechny uchazeče k předložení písemného vysvětlení nabídky. Z protokolu z 3. jednání hodnotící komise ze dne 28. 8. 2013 vyplývá, že jeden z opětovně vyzvaných uchazečů chybějící kvalifikační předpoklady ve lhůtě stanovené zadavatelem doplnil, a hodnotící komise konstatovala, že prokázal splnění kvalifikace, avšak zbylí uchazeči neprokázali splnění kvalifikace. V zadávacím řízení tak zůstaly celkově 2 nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky.

7. Z protokolu z 3. jednání hodnotící komise ze dne 28. 8. 2013 dále vyplývá, že hodnotící komise na základě posouzení písemného vysvětlení nabídek konstatovala, že zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách splnila nabídka s pořadovým číslem 1 – uchazeče AutoCont CZ a. s., IČO 47676795, se sídlem Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupený Jindřichem Zimolou, na základě plné moci ze dne 1. 9. 2013 (dále jen „navrhovatel“) a nabídka s pořadovým číslem 2 – uchazeče STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice (dále jen „ vybraný uchazeč“).

8. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 8. 2013 vyplývá, že hodnotící komise na základě výše zmíněných hodnotících kritérií stanovila celkové pořadí dvou hodnocených nabídek, přičemž jako první se umístila nabídka vybraného uchazeče.

9. Následně zadavatel dne 3. 9. 2013 (uvedené datum vyplývá z námitek navrhovatele ze dne 16. 9. 2013 – pozn. Úřadu) rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, tedy nabídky, která byla podána vybraným uchazečem. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo navrhovateli doručeno dne 3. 9. 2013.

10. Dne 16. 9. 2013 podal navrhovatel proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 9. 2013 námitky, které byly zadavateli doručeny dne 17. 9. 2013. Rozhodnutím ze dne 25. 9. 2013, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel podaným námitkám nevyhověl.

11. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 7. 10. 2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

 

II. OBSAH NÁVRHU

12. V úvodu svého návrhu vyjadřuje navrhovatel přesvědčení, že hodnocení nabídek nebylo provedeno v souladu se zadanými hodnotícími kritérii stanovenými zadávací dokumentací veřejné zakázky, čímž došlo k porušení ustanovení § 79 odst. 1 zákona a § 78 odst. 4 zákona ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, neboť postup zadavatele byl jak v rozporu se zákonnou dikcí pravidel pro hodnocení nabídek, tak se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, zejména zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

13. Navrhovatel nejprve uvádí, že v rámci subkritéria „návrh architektury řešení“, v části technologické požadavky na výslednou podobu řešení, byla nabídka navrhovatele hodnocena 80 body, zatímco nabídka vybraného uchazeče byla hodnocena 100 body. Z odůvodnění uvedeného ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 8. 2013 vyplývá, že z pohledu hodnocení návrhu architektury řešení dle zadávací dokumentace v části na technologické požadavky řešení zadavatel shledal, že nabídka navrhovatele má oproti nabídce vybraného uchazeče vyšší nároky na dodávku SW do jednotlivých zdravotnických zařízení, kdy navrhovatel počítá s instalací komunikačních uzlů (CN) do všech zdravotnických zařízení oproti nabídce vybraného uchazeče, který nevyžaduje instalaci komunikačních uzlů do všech zdravotnických zařízení.

14. Výše uvedené hodnocení považuje navrhovatel za učiněné v přímém rozporu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, pokud zadavatel posuzuje jako zásadní rozdíl mezi nabídkami skutečnost, která nemá povahu v kvalitě nabídek, ale pouze v objektivním faktu, že vybraný uchazeč již má v jednotlivých dotčených zdravotnických zařízení instalován svůj SW na základě předchozích dodávek. Tato konkurenční výhoda vybraného uchazeče by byla akceptovatelná pouze v případě, kdyby byla subsumována výlučně v rámci hodnocení nabídkové ceny, což by přinášelo zadavateli počitatelnou výhodu.

15. Navrhovatel spatřuje porušení zásady rovného zacházení zejména v tom, že při hodnocení kvalitativního subkritéria byla zohledněna skutečnost, kterou mohl naplnit pouze vybraný uchazeč, který již má nainstalovaných SW v některých zdravotnických zařízení na základě předchozích dodávek.

16. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel při hodnocení uvedeného subkritéria naprosto opomenul vztah užitné hodnoty nabízeného řešení a ceny, a to při plné znalosti vstupních podmínek zadávacího řízení, kdy vybraný uchazeč měl v této otázce díky tomuto postupu zadavatele zcela nekonkurenční postavení, čímž zcela eliminoval možnost uspět v rámci tohoto subkritéria jakémukoli jinému uchazeči.

17. Navrhovatel namítá, že zadávací podmínky veřejné zakázky nestanovovaly žádné omezení nebo preference na počet dodávaných komunikačních uzlů ani jiné omezení a v zadávacích podmínkách není nikde stanoven požadavek na začlenění stávajících prvků zdravotnických zařízení v působnosti zadavatele do dodávaného řešení. V takovém okamžiku však hodnotící komise není oprávněna hodnotit nabídky podle aspektů, které nebyly součástí zadávacích podmínek, neboť takové hodnocení je v přímém rozporu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona.

18. Navrhovatel v návrhu dále upozorňuje, že v rámci hodnocení hodnotící komise zcela opomenula další aspekty nabídky navrhovatele, které znamenají výraznou přidanou kvalitativní hodnotu pro zadavatele. Tyto kvalitativní výhody nabízeného řešení však v rámci procesu hodnocení nabídek nebyly zohledňovány.

19. Navrhovatel rovněž uvádí, že v rámci hodnocení nabídky vybraného uchazeče pak hodnotící komise u subkritéria návrhu architektury řešení dovozuje, že v rámci dlouhodobosti a důvěryhodnosti ukládání obrazových zdravotnických dat je v navrženém systému zajištěna garance neměnnosti ukládaných dat a zajištění proti vymazání s tím, že tyto garance vybraný uchazeč dokládá splněním certifikací zdravotnického prostředku, norem ISO a splněním platné české i evropské legislativy. Navrhovatel však namítá, že garanci neměnnosti ukládaných dat a zajištění proti vymazání nelze zajistit doložením certifikací zdravotnického prostředku či norem ISO, ale řešením technologickým.

20. Navrhovatel dále uvádí, že v rámci hodnotícího subkritéria zajištění provozních procesů hodnotící komise konstatovala, že v porovnání s nabídkou vybraného uchazeče v nabídce navrhovatele chybí, jakým způsobem bude řešena administrace systému z pohledu zdravotnických zařízení, a to z hlediska metodického, organizačního a technického. Díky tomuto nedostatku dle hodnotící komise není možné jasně deklarovat, zda a jak navržené řešení bude v rámci provozu administrovatelné. Uvedené hodnocení považuje navrhovatel za čistě účelové a uvádí, že vzhledem k nabízenému řešení, které je založeno čistě na bázi standardů, není pro řešení navrhovatele vyžadována žádná zvláštní administrace, neboť navrhovatel v souladu se zadávacími podmínkami nabídl řešení, které bude z pohledu zadavatele poskytovat administrátorovi takové prostředí, kde realizace těchto činností bude maximálně jednoduchá a intuitivní a nevyžaduje žádnou zvláštní administraci. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že provedené hodnocení je zcela v rozporu se zadanými hodnotícími kritérii, kdy navrhovatel nabídl řešení, které splňuje zcela a v maximální míře požadavek zadavatele, ale hodnotící komise tuto skutečnost vyhodnotila jako zásadní nedostatek.

21. Navrhovatel má za to, že postup hodnotící komise byl účelový a zaměřený k tomu, aby hodnotící komise prostřednictvím subjektivně nastavených kvalitativních hodnotících kritérií eliminovala nabídku s nižší nabídkovou cenou ve prospěch nabídky vybraného uchazeče, která profitovala z konkurenční výhody předchozích dodávek zadavateli.

22. Na základě výše uvedených argumentů navrhovatel Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uložení zadavateli provést znovu proces posouzení a hodnocení nabídek.

 

Vyjádření zadavatele k návrhu

23. Zadavatel zaslal své stanovisko k návrhu dne 14. 10. 2013, které Úřad obdržel téhož dne. V úvodu svého vyjádření zadavatel předesílá, že s argumenty uvedenými v návrhu zásadně nesouhlasí, přičemž své tvrzení zdůvodňuje níže uvedeným způsobem.

24. Zadavatel uvádí, že pro předmětné zadávací řízení v zadávacích podmínkách specifikoval dílčí hodnotící kritéria, jejich váhy, subkritéria a prvky, které budou v rámci jednotlivých  subkritérií hodnoceny. Za takto podrobného a jednoznačného popisu jednotlivých dílčích kritérií bylo potencionálním dodavatelům známo, které skutečnosti a informace uvedené v podaných nabídkách budou předmětem plnění veřejné zakázky a vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny.

25. Zadavatel má za to, že popis způsobu hodnocení v zadávacích podmínkách byl adekvátně detailní, přesný a návodný pro postup hodnotící komise, která při hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů vycházela jak z příslušných ustanovení zákona, tak ze zadávacích podmínek.

26. Zadavatel nesouhlasí s výtkou navrhovatele, že hodnotící komise postupovala v případě hodnocení jeho nabídky v rozporu se zákonem či zadávací dokumentací, protože naopak hodnotila výlučně skutečnosti, které mají oporu v zadávacích podmínkách. Podle názoru zadavatele by se hodnotící komise naopak dopustila porušení zákona v okamžiku, pokud by na základě své úvahy nezohlednila některé skutečnosti, které byly výslovně v zadávacích podmínkách uvedeny.

27. Zadavatel uvádí, že pokud se navrhovatel domnívá, že případné vyšší či nižší nároky na dodávku HW a SW neměly být z důvodu údajné diskriminace hodnoceny, měl tuto skutečnost namítat dříve a podat včasnou námitku proti zadávacím podmínkám.

28. Podle názoru zadavatele hodnotící komise odůvodnila provedené hodnocení náležitým a přezkoumatelných způsobem. Zadavatel v rámci svého vyjádření dále uvádí, že předložená nabídka navrhovatele vyžaduje dodání technologií do všech zdravotnických zařízení, a má tím pádem i vyšší nároky na dodávku HW a SW. Navrhovatel dodává nové technologie i do zařízení kraje, které již určitá obdobná zařízení (technologie) obsahuje. Oproti tomu vybraný uchazeč dodává pouze nové technologie jen do některých zdravotnických zařízení tak, aby byla zajištěna optimální migrace dat z lokálních PACS systémů do KDÚ PACS. Zadavatel konstatuje, že nabízené řešení navrhovatele je tím pádem komplikovanější a v rámci dodávky by bylo nutné instalovat více technologických částí do jednotlivých zdravotnických zařízení. Z toho důvodu byla nabídka navrhovatele v rámci předmětného hodnotícího subkritéria ohodnocena 80 body, avšak nabídka vybraného uchazeče se s ohledem na nabízené parametry jeví výhodněji.

29. Zadavatel uzavírá své vyjádření k problematice hodnocení konstatováním, že provedené hodnocení zcela koresponduje s tím, co bylo uvedeno v zadávacích podmínkách, tedy, že bude preferováno nejefektivnější (nejjednodušší) řešení, tzn. řešení s co nejnižšími nároky na dodávku HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení kraje.

30. Zadavatel dále uvádí, že pokud se týká navrhovatelem tvrzených kvalitativních výhod, nelze zcela jistě konstatovat, že by tyto skutečnosti tvrzené navrhovatelem nebyly vůbec zohledněny, protože nabídka navrhovatele byla hodnocena jako vysoce kvalitní, což vyplývá mimo jiné i ze skutečnosti, že hned v pěti ze sedmi posuzovaných oblastí získala maximální počet bodů.

31. Zadavatel k problematice hodnocení nabídky vybraného uchazeče z hlediska dlouhodobosti a důvěryhodnosti ukládání obrazových zdravotnických dat uvádí, že se navrhovatel dopouští chybné interpretace skutečností uvedených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, neboť hodnotící komise ve zprávě uvádí, že nabídka vybraného uchazeče byla hodnocena plným počtem bodů s ohledem na následující skutečnosti: „ zabezpečení uložení dat bude řešeno dvouúrovňovým šifrováním, díky čemuž je zajištěna ochrana zasílaných a ukládaných dat. Systém umožňuje logování k datům i do systému. V rámci dlouhodobosti a důvěryhodnosti ukládání obrazových zdravotnických dat v rámci KDÚ PACS je v navrženém systému zajištěna garance neměnnosti ukládaných dat a zajištění proti vymazání“. Uvedené funkcionality jsou pouze podpořeny příslušnou certifikací a normou ISO a není tedy pravdou, že by bylo toto hodnocení založeno jen a pouze na zmíněných dokumentech.

32. Zadavatel k problematice podrobnosti obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek poukazuje na skutečnost, že zákon neukládá hodnotící komisi ani zadavateli, aby ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek byl citován veškerý obsah nabídek, ani aby v této zprávě byla zachycena každá jednotlivá myšlenka každého z členů hodnotící komise. Zadavatel uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je „pouze“ jedním (byť významným) dokumentem, který je v průběhu zadávacího řízení zpracován, přičemž přezkoumatelnost postupu hodnotící komise se opírá i o dokumenty další, v neposlední řadě i o samotné nabídky uchazečů. Účelem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek není a ani nemůže být, aby do detailu popisovala hodnocená řešení, a to i z toho důvodu, že údaje uvedené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou k dispozici všem uchazečům, tedy i potenciálním konkurentům v odvětví.

33. K výše uvedenému zadavatel dále uvádí, že navrhovatelem napadené hodnocení se týká hodnotícího kritéria, které bezesporu vykazuje znaky subjektivnosti, kdy je naprosto přípustné (dokonce očekávané), aby členové hodnotící komise vyjadřovali svůj pohled na podané nabídky, který se v případě dílčího negativního hodnocení zcela logicky nemusí shodovat s pohledem navrhovatele. Přesto, pokud má tento odlišný pohled oporu v zadávacích podmínkách a podaných nabídkách, nejedná se o porušení zákona. Zadavatel uzavírá své vyjádření k dané části návrhu konstatováním, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je přezkoumatelná, čímž je zcela jistě učiněno za dost požadavkům na transparentnost zadávacího řízení ve fázi hodnocení nabídek.

34. K hodnocení nabídek dle dílčího subkritéria zajištění provozních procesů s vahou 40 % zadavatel uvádí, že v nabídce navrhovatele chybí, jakým způsobem bude řešena administrace systému z pohledu zdravotnických zařízení, a to z hlediska metodického, organizačního a technického. Zadavatel uvádí, že vybraný uchazeč ve své nabídce popsal detailně tabulkově a graficky provozní procesy, které budou v rámci provozu systému zajišťovány ze strany zdravotnických zařízení kraje, oproti tomu nabídka navrhovatele neobsahuje popis zdrojů a aktivit, které bude zapotřebí pro plynulý provoz implementovaného řešení.

35. Zadavatel vyjadřuje své přesvědčení, že výše uvedený dílčí nedostatek v nabídce navrhovatele byl navrhovateli vytknut v souladu se zadávacími podmínkami a setrvává na svém odůvodněném stanovisku, že přiřazení deskriptoru „vyhovuje s významnými výhradami“ je naprosto adekvátní a vypovídající. Zadavatel uzavírá své vyjádření k dané části návrhu konstatováním, že se nedopustil porušení zákona, které je mu navrhovatelem vytýkáno.

36. Zadavatel k návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření uvádí, že navrhovatel neoznačil existenci naléhavosti situace, a proto zákonné předpoklady pro vydání předběžného opatření neexistují.

37. S ohledem na uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele zamítnul a současně, aby Úřad rovněž zamítnul návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmět veřejné zakázky.

 

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

38. Úřad obdržel návrh dne 7. 10. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Téhož dne byl doručen zadavateli stejnopis návrhu.

39. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení pod č. j. ÚOHS-S615/2013/VZ-19518/2013/513/JVo ze dne 17. 10. 2013. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S615/2013/VZ-19519/2013/513/JVo ze dne 17. 10. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

40. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel a
• vybraný uchazeč.

41. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S615/2013/VZ-20955/2013/513/JVo ze dne 29. 10. 2013 nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

42. Dne 30. 10. 2013 po předchozí žádosti ze dne 18. 10. 2013 umožnil Úřad zástupci navrhovatele nahlédnutí do příslušného správního spisu. Nahlédnutí do správního spisu učinila za navrhovatele Mgr. Petra Koutná, zmocněná k tomuto úkonu na základě plné moci ze dne 21. 10. 2013.

43. Dne 29. 11. 2013 seznámil Úřad účastníky řízení s nově zjištěnými skutečnostmi, neboť Úřad v průběhu správního řízení získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to zejména zda zadavatel stanovil hodnotící kritérium „návrh architektury řešení“ jednoznačným způsobem, neboť z textu zadávací dokumentace není zřejmé, jaké aspekty poptávaného řešení budou hodnoceny v rámci požadavku na „nejnižší nároky na dodávku“, tedy jaké řešení bude zadavatel v rámci tohoto hodnocení preferovat jako nejvhodnější, zda např. řešení s nejnižšími nároky na dodávku SW a HW po stránce finanční, technologické, časové, uživatelské přívětivosti nebo s jinými atributy.

44. V návaznosti na nově zjištěné skutečnosti (viz bod 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S615/2013/VZ-22548/2013/513/JVo ze dne 29. 11. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

 

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 12. 2013

45. Dne 9. 12. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k usnesení č. j. ÚOHS-S615/2013/VZ-22548/2013/513/JVo, ve kterém zadavatel uvádí, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „nabídková cena“ zadavatel hodnotil navržená řešení z pohledu ceny, tzn. jaké nároky mají jednotlivá řešení na dodávku SW a HW po stránce finanční.

46. K hodnotícímu kritériu „návrh architektury řešení“ zadavatel uvádí, že z popisu uvedeného v zadávací dokumentaci jednoznačně vyplývá, že bude preferováno co nejjednodušší řešení z pohledu rozsahu (množství) dodaného HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení – čím méně, tím lépe. Cena, uživatelská přívětivost byly předmětem hodnocení jiných kritérií.

47. Zadavatel ve svém vyjádření dále uvádí, že hodnotící kritérium „návrh architektury řešení“ stanovil jednoznačně, tzn. je z něj patrné, co bude následně zadavatelem hodnoceno. V tomto dílčím kritériu byl po uchazečích požadován popis technologických požadavků na výslednou podobu řešení, zabezpečení systému a uložených dat v KDÚ PACS, dlouhodobost a důvěryhodnost ukládání obrazových zdravotnických dat v rámci KDÚ PACS a otevřenost řešení k rozšíření systému novými funkcionalitami v rámci KDÚ PACS, přičemž byly jasně definovány požadavky zadavatele na možnost rozšíření systému. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v rámci tohoto požadavku definoval, že bude hodnotit popis nabízených řešení z technologického hlediska.

48. K provedenému hodnocení pak zadavatel uvádí, že při hodnocení komisí bylo sníženo hodnocení nabídky navrhovatele z důvodů jeho komplikovanosti, zvýšených požadavků na dodávku řešení, jinými slovy, že toto nabízené řešení bylo náročnější na dodávku komplexního řešení. Zadavatel uzavírá své vyjádření k hodnocení návrhu architektury řešení konstatováním, že navržené hodnotící kritérium bylo stanoveno jednoznačně a nediskriminačně pro všechny uchazeče.

49. K hodnotícímu kritériu zajištění provozních procesů zadavatel uvádí, že byl po uchazečích požadován co nejkomplexnější popis zdrojů, předpokladů, postupů a aktivit potřebných pro provoz systému KDÚ. V této souvislosti zadavatel uvádí, že navrhovatel ve své nabídce dostatečně nepopsal všechny požadované části. Z důvodů tohoto nedostatečného popisu provozních procesů v provozní fázi projektu z hlediska organizačních, metodických a technických opatření bylo sníženo hodnocení navrhovatele.

50. Závěrem navrhovatel uvádí, že setrvává na svém stanovisku k průběhu zadávacího řízení tak, jak je poskytl Úřadu ve vyjádření ze dne 14. 10. 2013.

 

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 6. 12. 2013

51. Dne 9. 12. 2013 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče, ve kterém uvádí, že vzhledem k tomu, že nikdo z uchazečů o veřejnou zakázku nevyužil svého práva na dodatečné informace ve smyslu § 49 zákona, ani nepodal námitky proti zadávací dokumentaci, dovozuje, že hodnotící kritéria byla jednoznačná a určitá i pro ostatní uchazeče.

52. Vybraný uchazeč ve svém vyjádření uvádí, že stanovené dílčí hodnotící kritérium vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny díla a vztahuje se k nabízenému plnění na veřejnou zakázku. Pokud zadavatel jako kritérium vyslovil kritérium nejnižších nároků na dodávku HW a SW v rámci navrhované architektury řešení do stávajícího stavu, pak hodnotící kritérium jednoznačně kvantifikoval. Kvantifikační požadavek nejnižší nárok (mezi nabízenými) se vztahuje k pojmu (aspektu) dodávka. Z uvedeného spojení vybraný uchazeč naznal, jak uvádí ve svém vyjádření, že jako nejvhodnější bude hodnoceno řešení, které bude navrhovat pro zajištění řádné a bezpečné funkčnosti řešení nejmenší počet (posuzováno mezi nabízenými řešeními) prvků HW a SW k doplnění do stávajícího prostředí.

 

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 12. 2013

53. Dne 6. 12. 2013 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, který zdůrazňuje, že nejednoznačnost stanoveného hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“ měla přímý dopad na hodnocení jednotlivých nabídek. Navrhovatel uvádí, že kromě Úřadem identifikované nejednoznačnosti zadaného hodnotícího subkritéria obsahuje takto stanovená zadávací podmínka v interpretaci provedené hodnotící komisí i prvek diskriminační, kdy hodnotící komise v rámci uvedeného subkritéria zohledňovala skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče nevyžaduje instalaci komunikačních uzlů do všech zdravotnických zařízení, díky čemuž má nabízené řešení vybraného uchazeče nižší nároky na dodávku SW do jednotlivých zdravotnických zařízení.

54. Navrhovatel ve svém vyjádření zdůrazňuje, že provedené hodnocení je v přímém rozporu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel posuzuje jako rozdíl mezi nabídkami skutečnost, která nemá povahu v kvalitě nabídek, ale pouze v objektivním faktu, že vybraný uchazeč má již v jednotlivých dotčených zdravotnických zařízeních instalován svůj SW na základě předchozích dodávek.

55. Z vyjádření navrhovatele dále vyplývá, že uvedená konkurenční výhoda nepřináší zadavateli žádnou úsporu, neboť nabídka vybraného uchazeče obsahovala vyšší nabídkovou cenu. Navrhovatel dále uvádí, že zadávací podmínky veřejné zakázky neobsahovaly žádné omezení nebo preference na jeho počet dodávaných komunikačních uzlů ani jiné omezení, které by určovalo objem nabízené dodávky a v zadávacích podmínkách není nikde stanoven požadavek na začlenění stávajících prvků zdravotnických zařízení v působnosti zadavatele do dodávaného řešení.

56. Navrhovatel uzavírá své vyjádření, když uvádí, že hodnotící komise není oprávněna hodnotit nabídky podle aspektů, které nebyly součástí zadávacích podmínek, neboť takové hodnocení je v přímém rozporu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona. Navrhovatel dále navrhuje, aby si Úřad případně vyžádal u zadavatele jednotlivé smlouvy na plnění dodávek ICT do jednotlivých zdravotnických zařízení, které byly realizovány v minulosti vybraným uchazečem.  

 

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

57. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a ostatních účastníků správního řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona, ve spojení s § 44 odst. 3 písm. h) zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když stanovil dílčí hodnotící kritérium „návrh architektury řešení“ v posuzované oblasti „Technologické požadavky na výslednou podobu řešení, HW a SW požadavky na zajištění komunikace mezi lokálními PACS systémy a KDÚ PACS a na zajištění komunikace mezi KDÚ FS a dalšími uživateli systému v rámci provozu“ tak, že nebyl zřejmý způsob hodnocení nabídek v tomto dílčím hodnotícím kritériu, přičemž uvedený postup jmenovaného zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

 

V. RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

58. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

59. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

60. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

61. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium")

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

62. Podle § 78 odst. 3 zákona zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.

63. Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

64. Podle § 79 odst. 1 zákona provede hodnocení nabídek hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

 

VI. ZJIŠTĚNÍ ÚŘADU VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

65. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 8. 2013 je zřejmé, že v dílčím hodnotícím kritériu „nabídková cena“ byla nabídka navrhovatele hodnocena 100 body, což po přepočtu vahou 70 % činí 70 bodů a nabídka vybraného uchazeče byla hodnocena 98,65 body, což po přepočtu vahou 70 % činí 69,06 bodů. V dílčím kritériu „kvalita řešení“ u subkritéria „návrh architektury řešení“ bylo nabídce navrhovatele v posuzované oblasti „technologické požadavky na výslednou podobu řešení“ uděleno 80 bodů, nabídce vybraného uchazeče v téže posuzované oblasti bylo uděleno 100 bodů. V ostatních posuzovaných oblastech „zabezpečení systému a uložených dat“, „dlouhodobost a důvěryhodnost ukládání“ a „otevřenost řešení“ bylo uděleno nabídce navrhovatele i vybraného uchazeče shodně 100 bodů. Po přepočtení vahou 60 % byla nabídka navrhovatele v subkritériu „návrh architektury řešení“ hodnocena 57 body a nabídka vybraného uchazeče 60 body. V rámci subkritéria „zajištění provozních procesů“ byla nabídka navrhovatele v posuzované oblasti „administrace KDÚ“ hodnocena 60 body a nabídka vybraného uchazeče 100 body. V ostatních posuzovaných oblastech „export dat z lokálních PACS“ a „zajištění archivace“ bylo uděleno nabídce navrhovatele i vybraného uchazeče shodně 100 bodů. Po přepočtení vahou 40 % byla nabídka navrhovatele v subkritériu „zajištění provozních procesů“ hodnocena 34,67 body a nabídka vybraného uchazeče 40 body. Po přepočtení přidělených bodů v rámci posuzovaných subkritérií vahou 30 % obdržela v kritériu „kvalita řešení“ nabídka navrhovatele 27,5 bodů a nabídka vybraného uchazeče 30 bodů. Výsledné pořadí nabídek pak bylo stanoveno jako součet bodů přidělených v rámci subkritéria „nabídková cena“ a „kvalita řešení“. Nabídka navrhovatele obdržela v součtu 97,5 bodu a nabídka vybraného uchazeče 99,06 bodu.

 

Ke stanovení hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“

66. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritérium „návrh architektury řešení“ s vahou 60 % v posuzované oblasti „Technologické požadavky na výslednou podobu řešení, HW a SW požadavky na zajištění komunikace mezi lokálními PACS systémy a KDÚ PACS a na zajištění komunikace mezi KDÚ FS a dalšími uživateli systému v rámci provozu“ jednoznačným transparentním způsobem, který umožnil uchazečům o veřejnou zakázku podání nabídky.

67. Úřad, poté co posoudil vymezení výše uvedené posuzované oblasti v rámci dílčího hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“ (podrobné vymezení viz bod 4. odůvodnění rozhodnutí) konstatuje, že z vymezení výše uvedené posuzované oblasti, ve které je uvedeno: „Bude preferováno nejefektivnější (nejjednodušší) řešení, tzn. řešení s co nejnižšími nároky na dodávku HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení kraje (např. prostřednictvím VPN)“ není zřejmé, jaké konkrétní řešení bude zadavatel v rámci hodnocení jednotlivých nabídek upřednostňovat, neboť požadavek na „řešení s co nejnižšími nároky dodávku HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení (např. prostřednictvím VPN)“ není v zadávací dokumentaci blíže specifikován a není tak zřejmé, které řešení vede k co nejlepšímu naplnění požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky. 

68. Zadavatel ve svém vyjádření ze zde 9. 12. 2013 uvádí, že z vymezení způsobu hodnocení jednoznačně vyplývá, že: „bude preferováno co nejjednodušší řešení z pohledu rozsahu (množství) dodaného HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení – čím méně, tím lépe“. K uvedenému Úřad uvádí, že daný výklad je sice přípustný, nikoliv však jediný možný. Z textu zadávací dokumentace lze rovněž dovodit, že nejnižšími nároky na dodávku HW a SW mohou být nejen nejnižší nároky po stránce množství, ale rovněž po stránce technické složitosti, uživatelské přívětivosti, náročnosti údržby systému, energetické náročnosti, případně nejnižší nároky na dodávku SW a HW po stránce náročnosti na provedení dalšího rozšíření nebo aktualizací apod.

69. Úřad v souvislosti s vymezením posuzované oblasti „technologické požadavky na výslednou podobu řešení…“ uvádí, že nejednoznačnost vymezení požadavků zadavatele resp. způsobu hodnocení je rovněž zřejmá ze sémantiky popisu uvedené posuzované oblasti, kdy zadavatel uvádí, že preferuje nejefektivnější (nejjednodušší) řešení, avšak nejefektivnější řešení nemusí nutně představovat nejjednodušší řešení, dále pak nejefektivnější řešení, případně nejjednodušší řešení nemusí nutně představovat řešení s nejnižšími nároky na dodávku HW a SW. Z uvedeného popisu tak není jednoznačně zřejmé, jaké vlastnosti řešení zadavatel v rámci technologických požadavků poptává a jakým způsobem bude jednotlivé nabídky hodnotit z hlediska technologických požadavků na SW a HW. S ohledem na nejednoznačné vymezení výše uvedené posuzované oblasti Úřad konstatuje, že v šetřeném případě bylo možné interpretovat zadávací podmínky rozdílným způsobem. První možností bylo nabídnout řešení s nejnižšími nároky na HW a SW po stránce celkové kvantity jednotlivých komponentů HW a počtu licencí SW, nebo bylo možné nabídnout řešení se zohlednění požadavku na efektivitu tohoto řešení, což ovšem nutně neznamená řešení s co nejmenším počtem komponent HW a počtu licencí SW. Za situace, kdy by zadavatel požadoval řešení s nejmenším počtem komponent, tedy jak uvedl ve svém vyjádření ze dne 9. 12. 2013 „čím méně tím lépe“ není zřejmé, z jakého důvodu použil pro hodnocení takovéhoto kritéria hodnotící kritérium kvalitativní povahy, neboť v případě požadavku na množství se nabízí jako nejvhodnější použití kvantitativního hodnotícího kritéria.

70. Skutečnost, že zadavatel vymezil posuzované aspekty a způsob jejich hodnocení v rámci „technologických požadavků na výslednou podobu řešení…“ nejednoznačným způsobem je rovněž zřejmá při srovnání výše uvedené posuzované oblasti s dalšími posuzovanými oblastmi v rámci dílčího hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“. V rámci posuzované oblasti „zabezpečení systému a uložených dat v KDÚ PACS“ je výslovně uvedeno, že nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude v co nejvyšší míře zamezovat možnostem zneužití uložených dat a přístupu do systému neoprávněným osobám. V rámci posuzované oblasti „Dlouhodobost a důvěryhodnost ukládání obrazových zdravotnických dat v rámci KDÚ PACS“ je výslovně uvedeno, že nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude zajištovat dlouhodobé zabezpečené ukládání dat v systému se zajištěním jejich původního obsahu. Rovněž v popisu poslední posuzované oblasti „otevřenost řešení k rozšíření systému novými funkcionalitami v rámci KDÚ PACS je výslovně uvedeno, že nejlépe bude hodnoceno řešení, které bude nabízet možnost rozšíření systému o nové funkcionality“. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ve třech posuzovaných oblastech zadavatel konkrétně vymezil, co bude předmětem hodnocení a jaké funkcionality budou hodnoceny nejlépe, avšak v rámci první posuzované oblasti „technologické požadavky na výslednou podobu řešení…“ toto konkrétní vyjádření požadované funkcionality resp. „co bude nejlépe hodnoceno“ uvedeno není.

71. Úřad dále uvádí, že z vymezení posuzované oblasti „technologické požadavky na výslednou podobu řešení“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“ není rovněž zřejmé, jakým způsobem chtěl zadavatel nabídky hodnotit z hlediska nároků na software a hardware. Z uvedeného popisu posuzované oblasti není nikterak zřejmé, zda zadavatel bude hodnotit lépe nabídku s nejnižšími nároky (byť není zřejmé, co je myšleno nejnižšími nároky  - viz bod 68 tohoto odůvodnění) na dodávku HW či lépe bude hodnotit nabídku s nejnižšími nároky na SW, případně jaký je mezi těmito částmi preferenční vztah. Za situace, kdy není zřejmá preference zadavatele, tedy zda požaduje SW s nejnižšími nároky nebo spíše HW s nejnižšími nároky, není možné vypracování vzájemně porovnatelných nabídek, neboť uchazečům se nedostává toliko potřebných informací, který aspekt dodávky zadavatel upřednostňuje. Je zřejmé, že každý software může mít i specifické nároky na hardware a při vzájemném porovnávání technických řešení je nutné, aby byl stanoven vztah mezi SW a HW tak, aby bylo možné vzájemně porovnat nabídky dosahujících rozdílných úrovní SW a HW.

72. Za situace, kdy je v rámci jedné posuzované oblasti hodnoceno více aspektů, které spolu vzájemně bezprostředně souvisí, v šetřeném případě tedy požadavky na SW a HW, je pro následné hodnocení nutné, aby byl vyjádřen způsob hodnocení, např. prostřednictvím matematického vzorce, který zohlední tyto vzájemně se ovlivňující aspekty, tak, aby mohly být porovnány a následně hodnoceny nabídky s rozdílnými nároky na SW a HW. Je tedy nutné stanovit taková pravidla hodnocení, která určí, zda je pro zadavatele výhodnější nabídka s nejnižšími nároky na HW a tomu odpovídající SW, jehož úroveň a funkčnost je do značné míry limitovaná právě použitým HW, nebo nabídka s nejnižšími nároky na SW (např. po stránce paměťové náročnosti, grafické náročnosti nebo složitosti ovládání) a tomu odpovídající HW.

73. K otázce požadavků na obsah zadávací dokumentace se vyjádřil v rozsudku 62 Af 19/2011 ze dne 2. 8. 2012 Krajský soud v Brně, který uvádí: „Zejména zadávací dokumentace pak musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat své nabídky, neboť zadávací dokumentace podle 44 odst. 1 zákona vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace podle téhož ustanovení zákona odpovídá zadavatel. Zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Tyto požadavky však neslouží pouze ke zpracování nabídek, jak by mohl text § 44 odst. 1 zákona nasvědčovat. Z těchto požadavků totiž následně, nad rámec samotných kritérií pro hodnocení nabídek vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou.“

74. Ve výše uvedeném rozsudku je dále uvedeno, že: „v případě, že žalobce pro zadání veřejné zakázky zvolil kritérium ekonomické výhodnosti nabídky (o tom skutečně není sporu) a pokud stanovil jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musel popsat natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu – a aby následně bylo zřetelně přezkoumatelné, zda žalobce hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách – zejména pak v dostatečné míře právě v zadávací dokumentaci. Už při zpracování nabídky musí být tedy jednotlivým uchazečům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení „úspěšnými“.

75. Vzhledem k tomu, že z textu zadávací dokumentace není jednoznačně zřejmé, jaké plnění zadavatel preferuje, když uvádí požadavek na řešení s co nejnižšími nároky na dodávku HW a SW do jednotlivých zdravotnických zařízení kraje, není možné považovat následné provedené hodnocení podaných nabídek za učiněné v souladu se zákonem. Za situace, kdy je možné interpretovat zadávací podmínky rozdílným způsobem, lze očekávat, že podané nabídky budou vzájemně neporovnatelné, neboť každý z uchazečů mohl vypracovávat nabídku s rozdílnou představou toho, jaké aspekty plnění nabídnout, aby byl při hodnocení „úspěšným“ a jeho nabídka tak měla šanci stát se pro zadavatele tou nejvhodnější.

76. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nevedl postup zadavatele ani k zachování zásady transparentnosti, neboť s ohledem na možnost rozdílného výkladu zadávacích podmínek a způsobu hodnocení nabídek v posuzované oblasti „technologických požadavků na výslednou podobu řešení, HW a SW…“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“, není možné jakkoli zpětně přezkoumat postup zadavatele při hodnocení nabídek.  Za situace, kdy není možné postup zadavatele přezkoumat, vede tato skutečnost k nedodržení jedné ze základních zásad zadávacího řízení – zásady transparentnosti.

77. K otázce transparentnosti zadávacího řízení se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007, ve kterém uvádí: „požadavek transparentnosti není splněn, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“.

78. V návaznosti na uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně Úřad konstatuje, že nedostatečnou specifikací požadavků na předmět plnění veřejné zakázky a následného způsobu hodnocení v rámci posuzované oblasti „technologických požadavků na výslednou podobu řešení…“, došlo k porušení zásady transparentnosti, neboť s ohledem na uvedenou nejednoznačnost a nedostatečnou specifikaci způsobu hodnocení veřejné zakázky nelze postup zadavatel při hodnocení nabídek považovat za učiněný v souladu se zásadou transparentnosti. Uvedená zásada je dodržena pouze tehdy, jsou-li kroky učiněné zadavatelem předvídatelné a vychází z pravidel a podmínek stanovenými v zadávacích podmínkách, což v šetřeném případě nenastalo.

79. Uvedeným postupem zadavatele, kdy dostatečně nespecifikoval posuzované aspekty a způsob hodnocení nabídky v rámci hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“ v posuzované oblasti „technologických požadavků na výslednou podobu řešení…“, došlo při následném hodnocení nabídek ke zvýhodnění těch uchazečů, kteří využili možnost integrace stávajícího softwarového a hardwarového vybavení zadavatele do nabízeného řešení. Je zřejmé, že každé řešení, které využije zcela nebo částečně stávajícího technického nebo programového vybavení zadavatele, bude mít požadavky na dodávku SW a HW po stránce množství menší, než řešení, které bude počítat s dodávkou kompletně novou. Důsledkem uvedené nedostatečné specifikace požadavků na předmět plnění veřejné zakázky a způsobu hodnocení nabídek v rámci výše uvedené posuzované oblasti byla skutečnost, že celková náročnost a efektivita nabízeného řešení zůstávají neporovnány, neboť výsledné řešení, které využilo stávajících programových nebo technických komponentů a tudíž obdrželo více bodů, může být ve výsledku mnohem složitější a komplikovanější, než řešení, které počítá s úplně novým řešení tj. s dodávkou nového HW a SW.

80. Vzhledem k tomu, že zadavatel porušil zákon při stanovování zadávacích podmínek, když dostatečně detailně nevymezil způsob hodnocení nabídek v posuzované oblasti „technologických požadavků na výslednou podobu řešení…“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“ a Úřad jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení předmětné veřejné zakázky (viz část VII. odůvodnění rozhodnutí), je za této situace nadbytečné zabývat se jednotlivými dalšími namítanými skutečnostmi uvedenými v návrhu, neboť požadované nápravy spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 9. 2013 a uložení povinnosti zadavatele provést znovu posouzení a hodnocení nabídek nelze dosáhnout.   

81. S ohledem k výše uvedeným skutečnostem a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že zadavatel jednal v rozporu s § 44 odst. 1 zákona a s § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 tohoto zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

VII. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

82. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

83. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě stanovil způsob hodnocení nabídek v rozporu se zákonem, nelze tedy nápravu sjednat jiným způsobem, než zrušit celé zadávací řízení, neboť za situace, kdy u posuzované oblasti „technologické požadavky na výslednou podobu řešení“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „návrh architektury řešení“ zadavatel jednoznačně nestanovil, jaké aspekty poptávaného plnění bude preferovat a jak je bude následně hodnotit, nelze zrušením jednotlivých úkonů zadavatele tuto vadu zhojit, a proto Úřad jako nápravné opatření zvolil zrušení celého zadávacího řízení.

84. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel vymezil způsob hodnocení nabídek v souladu se zákonem, mohl obdržet rovněž nabídky od jiných uchazečů, případně nabídky od stávajících uchazečů mohly být odlišně koncipované, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

85. Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona stanoví, že zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

 

VIII. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

86. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrh nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

87. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím zrušil předmětné zadávací řízení, uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno v bodě III. výroku tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000615.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1. Moravskoslezský kraj, 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,

2. Jindřich Zimola, AutoCont CZ a. s., Hornopolní 3322/34, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava,

3. STAPRO s. r. o., Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy