číslo jednací: S0255/2015/VZ-14461/2015/523/MLi

 

Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06Karlovy Vary – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části 1 a 2 veřejné zakázky „Zajištění poskytování sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v sociálně vyloučených lokalitách Karlovarského kraje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 1. 2014 pod ev. č. 480010, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 022-034525, porušil postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, neboť neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – společností Kotec, o. p. s., IČO 26648415, se sídlem Nádražní náměstí 299/8, 353 01 Mariánské Lázně – byla uzavřena dne 4. 4. 2014, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2014, a do Úředního věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2014.

 

II.

Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06Karlovy Vary – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části 5 veřejné zakázky „Zajištění poskytování sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v sociálně vyloučených lokalitách Karlovarského kraje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 1. 2014 pod ev. č. 480010, a  v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 022-034525, porušil postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, neboť neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – sdružením Občanské sdružením Světlo Kadaň (OSS Kadaň), IČO 65650701, se sídlem Husova 1325, 432 01 Kadaň – byla uzavřena dne 31. 3. 2014, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2014, a do Úředního věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2014.

 

III.

Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06Karlovy Vary – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání části 1 a 2 veřejné zakázky „Zajištění poskytování sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v sociálně vyloučených lokalitách Karlovarského kraje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 1. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 1. 2014 pod ev. č. 480010, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 022-034525, porušil postup stanovený v § 147a odst. 2 citovaného zákona, neboť smlouvu na části 1 a 2 cit. veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s vybraným uchazečem – společností Kotec, o. p. s., IČO 26648415, se sídlem Nádražní náměstí 299/8, 353 01 Mariánské Lázně – byla uzavřena dne 4. 4. 2014, přičemž na svém profilu smlouvu uveřejnil  dne 30. 4. 2014.

 

IV.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. - III. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06Karlovy Vary – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

 pokuta ve výši 15 000 Kč(patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.Zadavatel – Karlovarský kraj, IČO 70891168, se sídlem Závodní 353/88, 360 06Karlovy Vary (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 28. 1. 2014 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání mj. částí 1, 2 a 5 veřejné zakázky „Zajištění poskytování sociální služby nízkoprahová zařízení pro děti a mládež v sociálně vyloučených lokalitách Karlovarského kraje“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 1. 2014 pod ev. č. 480010, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 31. 1. 2014 pod ev. č. 2014/S 022-034525 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.Ve věci výše uvedené veřejné zakázky obdržel Úřad podání, jehož obsahem byl podnět k přezkoumání postupu zadavatele při jejím zadávání, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 

3.Zadavatel uvedl v bodu II.1.5) oznámení o zakázce následující stručný popis zakázky: „Výběrové řízení vychází z Individuálního projektu Karlovarského kraje ‚Podpora sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených lokalit v Karlovarském kraji II‘, který se zaměřuje na podporu práce s rodinou a mladistvými osobami (15 – 26 let), dále na systémovou podporu poskytovatelů sociálních služeb. Jedná se o výběrové řízení na zajištění poskytovatelů sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Zakázka je rozdělena do 5 dílčích částí podle lokální dostupnosti: Dílčí část zakázky I. Vyloučené lokality – Chebsko, dílčí část zakázky II. Vyloučené lokality – Sokolovsko, dílčí část zakázky III. Vyloučené lokality – Kraslicko, dílčí část zakázky IV. Vyloučené lokality – Chodovsko, dílčí část zakázky V. Vyloučené lokality – Ostrovsko.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila podle bodu II.2.1) oznámení o zakázce 8 621 855 Kč bez DPH.

4.Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti, zda ve vztahu k částem veřejné zakázky 1, 2 a 5 zadavatel postupoval v souladu s § 83 odst. 1 zákona, tj. zda odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě stanovené zákonem, a zda se tak nedopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, a zda zadavatel ve vztahu k částem 1 a 2 veřejné zakázky postupoval v souladu s ust. § 147a odst. 2 zákona, tj. zda uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření, a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

 

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

6.Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S255/2015/VZ-10468/2015/523/MLi ze dne 28. 4. 2015, který byl doručen dne 29. 4. 2015; tímto dnem bylo dle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, správní řízení zahájeno. Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S255/2015/VZ-10488/2015/523/MLi ze dne 28. 4. 2015 stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S255/2015/VZ-11273/2015/523/MLi ze dne 14. 5. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve správním řízení vyjádřil pouze jednou, a to dopisem, který Úřad obdržel dne 7. 5. 2015. K podkladům rozhodnutí se zadavatel nevyjádřil.

 

Stanovisko zadavatele

7.Dne 7. 5. 2015 obdržel Úřad stanovisko zadavatele. Zadavatel uvedl, že jako své stanovisko k zahájení správního řízení uvádí svá dřívější stanoviska k jednotlivým podnětům doplněná o své písemné námitky. Dále zadavatel uvedl, že při odesílání oznámení výsledku zadávacího řízení došlo k nepřesnému výkladu lhůty pro odeslání tohoto výsledku s ohledem na to, že veřejná zakázka byla rozdělena na části. Jelikož ve Věstníku veřejných zakázek je pouze jeden formulář pro odeslání výsledku zadávacího řízení, zadavatel se v dobré víře domníval, že oznámení o výsledku zadávacího řízení se proto posílá až po uzavření poslední smlouvy na dílčí část veřejné zakázky. Na základě kontroly provedené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zadavatel zjistil, že měl použít formulář ve Věstníku označený jako „opravný“, o kterém se podle názvu domníval, že slouží pouze k opravě chyb v řádném formuláři. Pozdní odeslání výsledku zadávacího řízení tedy bylo způsobeno chybně pochopeným technickým řešením ve Věstníku veřejných zakázek.

8.K pozdnímu uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku zadavatel uvedl, že smlouva na část 1 a 2 veřejné zakázky byla na profil zadavatele vložena dne 11. 4. 2014, nicméně při vkládání poslední smlouvy dne 30. 4. 2015 bylo zjištěno, že „smlouva uzavřená pro dílčí část 1 a 2 nebyla na profilu zadavatele systémem uložena, i když bylo při ukládání dne 11. 4. 2014 systémem potvrzeno její uložení“. Tímto došlo k posunutí termínu uveřejnění smlouvy.

9.Pozdní odeslání výsledku zadávacího řízení ani pozdní uveřejnění smlouvy na profilu nemohlo mít podle zadavatele vliv na průběh zadávacího řízení, neboť žádný z dodavatelů nebyl poškozen a nevznikla ani žádná újma potenciálním dodavatelům. V obou případech se jednalo pouze o administrativní chybu.

 

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

10.Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

11.Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

12.Podle ust. § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), ke statistickým účelům.

13.Podle ust. § 146 odst. 1 písm. b) zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů (dále jen „vyhlášení“), rozumí se tím uveřejnění

(a)ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

(b)ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

14.Podle ust. § 147a odst. 1 veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

(a)smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,

(b)výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,

(c)seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

15.Podle ust. § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na

(a)smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

(b)smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona,

(c)smlouvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

16.K postavení zadavatele Úřad konstatuje, že zadavatel je územní samosprávný celek a jako takový je veřejným zadavatelem podle ust. § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

 

K uveřejnění výsledku zadávacího řízení po zákonné lhůtě

17.Úřad obecně uvádí, že zákonná úprava zadávání veřejných zakázek je založena mimo jiné na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 ve spojení s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle Nařízení komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. 9. 2005, ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

18.Transparentnost a následná kontrola zadávacího řízení (v nejširším slova smyslu) je dle Úřadu možná pouze v případě, že veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o průběhu zadávacího řízení. Za tímto účelem se rovněž provádí statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti v informačním systému. Důvodem je skutečnost, že je při zadávání a realizaci veřejných zakázek nakládáno s prostředky z veřejných zdrojů. I proto má zadavatel povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem.

19.Zadavatel v části 1 a 2 veřejné zakázky uzavřel s vybraným uchazečem – společností Kotec, o. p. s., IČO 26648415, se sídlem Nádražní náměstí 299/8, 353 01 Mariánské Lázně (dále jen „společnost Kotec“) – dne 4. 4. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky pro lokality Chebsko a Sokolovsko. Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 21. 4. 2014 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den). Z bodu V. 1) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení do Věstníku veřejných zakázek došlo dne 25. 4. 2014, tzn. 21 dnů po uzavření smlouvy a 4 dny po uplynutí zákonné lhůty pro odeslání tohoto oznámení.

20.Zadavatel v části 5 veřejné zakázky uzavřel s vybraným uchazečem – sdružením Občanské sdružením Světlo Kadaň (OSS Kadaň), IČO 65650701, se sídlem Husova 1325, 432 01 Kadaň (dále jen „OSS Kadaň“) – dne 31. 3. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky pro lokalitu Ostrovsko. Povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 15. 4. 2014. Z bodu V. 1) Oznámení o zadání zakázky vyplývá, že k odeslání tohoto oznámení do Věstníku veřejných zakázek došlo dne 25. 4. 2014, tzn. 25 dnů po uzavření smlouvy a 10 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro odeslání tohoto oznámení.

21.Úřad se dále k výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí vyjadřuje souhrnně, neboť se v obou případech jedná o spáchání téhož správního deliktu porušením téže povinnosti stanovené zákonem. Úřad uvádí, že z ustanovení § 83 odst. 1 zákona zřetelně vyplývá povinnost zadavatele zajistit odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, a to v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů. V šetřeném případě zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek odeslal, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť oznámení bylo u posuzovaných částí veřejné zakázky odesláno s prodlením v rozmezí od 4 do 10 dnů po uzavření smluv s vybranými uchazeči.

22.K námitce zadavatele, že pozdní odeslání výsledku zadávacího řízení nemělo vliv na samotný průběh zadávacího řízení ani nezpůsobilo nikomu újmu, uvádí Úřad následující.

23.Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Povinnost uveřejnění je definována v § 146 zákona, přičemž ve vztahu k oznámení o výsledku zadávacího řízení je tato povinnost dále upřesněna v § 83 odst. 1 zákona, který stanoví povinnost zadavatele odeslat k uveřejnění příslušné oznámení do 15 dnů od uzavření smlouvy. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá pro zadavatele povinnost odeslat k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení řádně (splnění podmínek podle § 146 zákona, tj. na místě k tomu určeném a dodržení seznamu povinně uveřejňovaných údajů) a včas (ve lhůtě stanovené v § 83 odst. 1 zákona). Z uvedeného je zřejmé, že zákonodárce měl zájem nejenom na řádném uveřejnění příslušného formuláře, ale současně také na jeho včasném uveřejnění.

24.S ohledem na skutečnost, že v bodě 23 uvedenou námitku Úřad chápe též jako námitku směřující k údajnému nenaplnění materiální stránky (společenské škodlivosti) správního deliktu, doplňuje Úřad k problematice naplnění materiální stránky deliktu následující. Nejvyšší správní soud se k materiální stránce správních deliktů vyjadřuje např. v rozsudku sp. zn. 9 As 34/2012 ze dne 9. 9. 2012, kde uvádí: „V zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2009, č. j. 5 As 104/2008-45, nebo rozsudek ze dne 30. 3. 2011, č. j. 1 Afs 14/2011-62). Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne]dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. (….) Obecně je přitom nutno vycházet z premisy, že  již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 1996, sp. zn. 1 Tzn 2/96). (….) Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku prvního senátu, obzvláště u správních deliktů, jejichž naplnění nevyžaduje zavinění, nebudou mít okolnosti obvykle zkoumané v souvislosti s konkrétní společenskou nebezpečností (míra zavinění, vztah pachatele k jednání, způsob spáchání atd.) žádný vliv na naplnění materiální stránky deliktu. Tyto zvláštní okolnosti daného případu však nezůstanou bez povšimnutí, ale budou správním orgánem hodnoceny při stanovení výše sankce“.

25.V souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za  správní delikt, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak správního deliktu, neboť takové jednání porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však dle výše citovaného rozsudku k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty správního deliktu, přidruží další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku správního deliktu a takové jednání potom nemůže být označeno za správní delikt. Úřad v této souvislosti konstatuje, že materiální stránku správního deliktu v šetřeném případě tvoří škodlivé následky spočívající v ohrožení zájmu společnosti na včasném seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení, včetně všech zákonem stanovených povinných informací, tedy jde o ochranu principu veřejné publicity výsledku zadávacího řízení, přičemž uveřejnění výsledku zadávacího řízení je zároveň stěžejním prostředkem kontroly postupu zadavatele širokou veřejností a v širším smyslu je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení.

26.V šetřeném případě bylo naplnění formální stránky správních deliktů dostatečně prokázáno, když oznámení o výsledku zadávacího řízení nebyla odeslána k uveřejnění v zákonem stanovené lhůtě. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. V případě tohoto deliktu není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním zveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Na rozdíl od správního deliktu uvedeného v ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona totiž není v případě správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. b) zákona ovlivnění či potenciální ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky zákonným znakem skutkové podstaty deliktu, jak již Úřad uvedl výše, přičemž ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona postačí sama skutečnost, že zadavatel nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

27.K tvrzení zadavatele, že pozdní odeslání výsledku zadávacího řízení bylo způsobeno chybným pochopením způsobu uveřejňování výsledků zadávacích řízení ve Věstníku veřejných zakázek, Úřad konstatuje, že je povinností zadavatele dodržovat zákon za všech okolností, neboť hospodaří s veřejnými prostředky. Sama skutečnost, že se zadavatel chyby dopustil „omylem,“ tedy nemůže zhojit jednání zadavatele, nicméně může být zvážena při stanovení výše pokuty.

28.S ohledem na to, že pozdním odesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení částí veřejné zakázky 1, 2 a 5 zadavatel porušil postup stanovený v § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) zákona, Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

 

K uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele po zákonné lhůtě

29.Úřad uvádí, že stejně jako v případě povinnosti uveřejnění výsledku zadávacího řízení, je i uveřejnění uzavřených smluv na profilu zadavatele odrazem principu veřejné publicity. Pokud je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy uveřejnit tuto smlouvu na svém profilu v souladu s § 147a odst. 1 zákona, a to včetně všech jejích změn a dodatků. Uveřejnění uzavřené smlouvy umožňuje jak kontrolu ze strany Úřadu, tak zejména kontrolu ze strany široké veřejnosti, která tak má možnost seznámit se s podmínkami smlouvy a také konečnou cenou veřejné zakázky.

30.Zadavatel v části 1 a 2 veřejné zakázky uzavřel s vybraným uchazečem – společností Kotec, o. p. s., IČO 26648415, se sídlem Nádražní náměstí 299/8, 353 01 Mariánské Lázně – dne 4. 4. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky pro lokality Chebsko a Sokolovsko. Povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku na jeho profilu měla být dle zákona ze strany zadavatele splněna nejpozději do uplynutí 15 denní lhůty, tj. ke dni 21. 4. 2014 (v tomto případě poslední den lhůty připadl na sobotu, proto posledním dnem lhůty pro splnění povinnosti je nejbližší následující pracovní den). Z výpisu systémových zpráv z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva byla uveřejněna dne 30. 4. 2014, tzn. 26 dnů po uzavření smlouvy a 9 dnů po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění.

31.Úřad uvádí, že v ustanovení § 147a odst. 1 zákona je uveden taxativní výčet skutečností či dokumentů, které zadavatel uveřejnit na svém profilu musí, přičemž je na uvážení zadavatele, zda uveřejní případně i další skutečnosti či dokumenty. Zároveň zákon v ust. § 147a odst. 2 zákona stanoví, že zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. V šetřeném případě zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku na svém profilu uveřejnil, avšak nedodržel lhůtu stanovenou zákonem, neboť smlouvu na svém profilu uveřejnil se zpožděním 9 dnů.

32.K námitce zadavatele, že ani pozdní uveřejnění smlouvy na profilu nemělo vliv na samotný průběh zadávacího řízení ani nezpůsobilo nikomu újmu, uvádí Úřad následující skutečnosti.

33.Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. Ohledně uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele je tato povinnost stanovena v § 147a odst. 1 a 2 zákona, podle kterých má zadavatel povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 dnů od uzavření této smlouvy včetně změn a dodatků. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá pro zadavatele povinnost uveřejnit smlouvu na svém profilu jednak včas, tj. do 15 dnů od uzavření, a dále řádně, tj. kompletní smlouvu včetně všech jejích změn a dodatků.

34.K problematice naplnění materiální stránky deliktu Úřad pro přehlednost odkazuje na body 24. a 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí a dodává, že v tomto případě tvoří materiální stránku správního deliktu škodlivé následky spočívající v ohrožení zájmu společnosti na včasném seznámení se veřejnosti se zněním smlouvy, která byla uzavřena jako výsledek zadávacího řízení, tedy jde stejně jako v případě výsledku zadávacího řízení o ochranu principu veřejné publicity, přičemž uveřejnění úplného znění uzavřené smlouvy je opět stěžejním prostředkem kontroly postupu zadavatele širokou veřejností a v širším smyslu je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení.

35.V šetřeném případě bylo naplnění formální stránky správního deliktu dostatečně prokázáno, neboť nedošlo k uveřejnění uzavřené smlouvy v zákonem stanovené lhůtě. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. V případě tohoto deliktu není třeba k naplnění skutkové podstaty žádné další zákonné podmínky, postačí pouhé neuveřejnění či nedodržení způsobu uveřejnění stanoveného zákonem, anebo uveřejnění po lhůtě stanovené zákonem. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v souvislosti se spácháním správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona není potřeba zkoumat, zda např. pozdním uveřejněním byla dotčena práva některého z uchazečů, nebo jestli došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť takové skutečnosti nejsou znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

36.K tvrzení zadavatele, že k pozdnímu uveřejnění smlouvy došlo administrativní chybou, Úřad uvádí, že, stejně jako v případě uveřejnění výsledku zadávacího řízení, je na zadavateli, aby zajistil dodržování zákona v každém případě. Ačkoli zadavatel uvádí, že již důsledně kontroluje a zajišťuje, aby se taková chyba již neopakovala, nemůže mít tato skutečnost vliv na jeho odpovědnost za spáchání správního deliktu, neboť již došlo k naplnění skutkové podstaty. Opět však tyto skutečnosti mohou být zohledněny při ukládání pokuty za spáchání správního deliktu.

37.S ohledem na to, že pozdním uveřejněním smlouvy na části veřejné zakázky 1 a 2 zadavatel porušil postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

 

IV. K uložení sankce

38.Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

39.Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem opakovaně naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

40.Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že se zadavatel dopustil celkem tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí, tím, že

opři zadávání části 1 a 2 veřejné zakázky porušil postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, neboť neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností Kotec byla uzavřena dne 4. 4. 2014, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2014, a do Úředního věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2014,

opři zadávání části 5 veřejné zakázky porušil postup stanovený v § 83 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. b) zákona, neboť neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva s OSS Kadaň byla uzavřena dne 31. 3. 2014, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2014, a do Úředního věstníku Evropské unie dne 28. 4. 2014,

opři zadávání části 1 a 2 veřejné zakázky porušil postup stanovený v § 147a odst. 2 zákona, neboť smlouvu na části 1 a 2 veřejné zakázky neuveřejnil na svém profilu ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva se společností Kotec byla uzavřena dne 4. 4. 2014, přičemž na svém profilu smlouvu uveřejnil dne 30. 4. 2014.

41.Podle § 121 odst. 3 zákona – ve znění účinném ke dni zahájení zadávacího řízení – odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

42.Podle ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny, které stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

43.V tomto případě došlo před zahájením správního řízení s účinností ke dni 6. 3. 2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

44.V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl dne 21. 1. 2015, kdy obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 21. 4. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro odeslání výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 15. 4. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro odeslání výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí došlo dne 21. 4. 2014, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 29. 4. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

45.K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

46.Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

47.V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

48.Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

49.V daném případě se zadavatel dopustil tří správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, za něž lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

50.Vzhledem k tomu, že se jedná o správní delikty, pro které je stanovena stejná horní sazba výše pokuty, nelze podle tohoto hlediska ukládat sankci za závažnější ze spáchaných deliktů. V daném případě je však nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

51.Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a ke správním deliktům uvedeným ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí s ohledem na použití zásady absorpce přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

52.Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

53.Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

54.Pokud jde o způsob spáchání správního deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k porušení povinnosti uveřejnění, jež je projevem zásady transparentnosti zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze v žádném případě konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona. Jednalo se tedy v tomto případě o správní delikt, který dosahuje nižšího stupně závažnosti. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě po zákonné lhůtě odeslal výsledek zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, byla způsobena situace, kdy byla ztížena možnost kontroly (ať už širší veřejností či k tomu příslušnými orgány) postupu zadavatele z hlediska dodržování principu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji.

55.Co se týče okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, považuje Úřad za přitěžující skutečnost, že se zadavatel dopustil rovněž spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí. Ve vztahu ke všem spáchaným správním deliktům však Úřad dodává, že jejich negativní dopad byl do jisté míry limitován, neboť zadavatel, přestože neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení pro části 1, 2 a 5 veřejné zakázky k uveřejnění ve lhůtě dle zákona a stejně tak ve lhůtě dle zákona neuveřejnil na svém profilu smlouvu uzavřenou na část 1 a 2 veřejné zakázky, učinil tak později, přičemž zpoždění bylo řádově v jednotkách dnů. Byť tedy není tento postup zadavatele způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu zadavatele, neboť veřejná kontrola byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna.

56.Při určení výše pokuty přihlédl Úřad rovněž k hodnotě předmětné veřejné zakázky, neboť lze konstatovat, že v zásadě existuje vzájemná závislost mezi závažností následků správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a výší finančních prostředků vynakládaných v souvislosti s danou veřejnou zakázkou (čím vyšší jsou výdaje, tím vyšší je zájem společnosti na dodržování uveřejňovacích povinností ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra ohrožení účelného vynakládání veřejných prostředků). S ohledem na zmíněné je pak třeba při úvahách o výši sankce zohlednit hodnotu veřejné zakázky, neboť zjevně není na místě ukládat sankci ve výši nepřiměřené samotné hodnotě veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že výši uložené sankce pokládá za přiměřenou právě i ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (8 621 855 Kč), v průběhu jejíhož zadávání se zadavatel správního deliktu dopustil.

57.Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z rozpočtu zadavatele na rok 2015 vyplývá, že schválený rozpočet na rok 2015 předpokládá příjmy zadavatele ve výši 4 729 544,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze považovat za likvidační.

58.Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. Pokuta uložená zadavateli tak naplňuje dostatečně obě funkce.

59.Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad uložil pokutu ve výši 15 000,- Kč uvedenou ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

60.Pokuta uložená ve výroku IV. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

Karlovarský kraj, Závodní 353/88, 360 06Karlovy Vary

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy