číslo jednací: R242/2012/VZ-7758/2013/310/MŠe

 

Ve správním řízení o rozkladu, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 24. 8. 2012, podaném zadavatelem –

 

• Středočeským krajem, IČ 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S214/2012/VZ-7834/2012/510/Krk ze dne 9. 8. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Grafický design a tisk nových tematických brožur turistických map Středočeského kraje“, zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy ze dne 12. 9. 2011,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, s přihlédnutím k § 92 odst. 1 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S214/2012/VZ-7834/2012/510/Krk ze dne 9. 8. 2012,

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

z a m í t á m.

ODŮVODNĚNÍ

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S214/2012/VZ-7046/2012/510/Krk ze dne 16. 4. 2012 zahájení správního řízení z moci úřední, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Středočeský kraj, IČ 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky „Grafický design a tisk nových tematických brožur a turistických map Středočeského kraje“, zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení na základě výzvy ze dne 12. 9. 2011 (dále jen „veřejná zakázka“).

 

2. Předmětem veřejné zakázky bylo „zhotovení grafického návrhu, tisk a výroba nových tematických brožur a turistických map Středočeského kraje.“ Ze zadávací dokumentace vyplývá, že kromě samotného grafického návrhu, tisku a výroby brožur a map, musí dodavatel zajistit také podklady pro brožury a mapy, např. fotografie, překlady do 5 jazyků atd. Tematické brožury měly být dodány v celkovém nákladu 90 tis. kusů a turistické mapy v nákladu 9 tis. kusů.  Výzvu k podání nabídek na veřejnou zakázku odeslal zadavatel  dne 12. 9. 2011, přičemž termín pro podání nabídek byl stanoven na 30. 9. 2011 na 10:00 hod.

 

3. V průběhu zadávacího řízení poskytl zadavatel dodavatelům, ve smyslu § 49 zákona, dvakrát dodatečné informace k zadávacím podmínkám. V dodatečných informacích č. 1 ze dne 20. 9. 2011 zadavatel uvedl následující znění dotazu a k němu se vztahující dodatečné informace. Dotaz: Předpokládaný termín ukončení díla je 30. 10. 2011. Vzhledem k tomu, že otevírání obálek je 11. 10. 2011, pravděpodobně se jedná o překlep v zadávací dokumentaci. Za tento termín není reálné dílo vyrobit ani po stránce polygrafické a knihařské. Prosím o sdělení správného termínu dokončení.“ Odpověď zadavatele: „Předpokládaný termín zahájení akce je hned po podpisu smlouvy, předpokládaný termín ukončení realizace akce je skutečně do 30. 10. 2011. Lhůta pro podání nabídek je do 30. 9. 2011. Takto je to dle zadávací dokumentace.“  V dodatečných informacích č. 2 ze dne 23. 9. 2011 zadavatel uvedl následující znění dotazu a k němu se vztahující dodatečné informace. Dotaz: „Vzhledem k tomu, že otevírání obálek je 11. 10. 2011, pravděpodobně se jedná o překlep v zadávací dokumentaci. Za tento termín není reálné dílo vyrobit ani po stránce polygrafické a knihařské. Prosím tedy o sdělení správného termínu dokončení.“ Odpověď zadavatele zní: „Zadavatel upravuje termín pro ukončení díla a to do 31. 12. 2011“. Ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 30. 9. 2011 do 10:00 hod., obdržel zadavatel dvě nabídky.

II. Napadené rozhodnutí

4. Úřad posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů vydal dne 9. 8. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S214/2012/VZ-7834/2012/510/Krk (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 39 odst. 1 zákona tím, že při zadávaní veřejné zakázky nestanovil lhůtu pro podání nabídek s ohledem na předmět veřejné zakázky, neboť neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, přestože podstatně prodloužil termín realizace veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ve výroku II. Úřad jako opatření k nápravě zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku a ve výroku III. uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč.

 

5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že z dotazů dodavatelů k zadávací dokumentaci vyplývá, že stanovená doba plnění veřejné zakázky byla příliš krátká na to, aby mohla být veřejná zakázka realizována. Lze proto předpokládat, že vzhledem k uvedeným dotazům k zadávací dokumentaci upravil zadavatel lhůtu pro plnění veřejné zakázky a prodloužil ji do 31. 12. 2011. Lhůtu pro podání nabídek však neupravil, nabídky musely být podány do 30. 9. 2011. V rámci šetření podnětu k přezkoumání úkonů zadavatele v předmětné veřejné zakázce oslovil Úřad dodavatele, kteří si v zadávacím řízení od zadavatele vyzvedli zadávací dokumentaci, ale nepodali nabídku, s žádostí o sdělení konkrétního důvodu, proč v předmětném zadávacím k podání nabídky nepřistoupili. Většina z oslovených dodavatelů (4 dodavatelé z 6 oslovených) uvedla, že doba realizace veřejné zakázky do 30. 10. 2011 byla stanovena nereálně. V takto krátké době, podle jejich názoru, není možno veřejnou zakázku takového rozsahu realizovat.

 

6. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že tím, že zadavatel prodloužil lhůtu pro plnění předmětné zakázky do 31. 12. 2011, v podstatě zmírnil podmínky pro plnění veřejné zakázky tak, že je mohl splnit širší okruh dodavatelů. Nelze vyloučit, že změna lhůty pro plnění veřejné zakázky mohla vést k účasti i těch dodavatelů, kterým původní krátká lhůta pro plnění veřejné zakázky účast znemožňovala. Zadavatel provedl změnu zadávacích podmínek, tj. prodloužil lhůtu pro plnění veřejné zakázky, dne 23. 9. 2011. Protože lhůta pro podání nabídek zůstala stanovena na 30. 9. 2011, měli dodavatelé, kteří se po výše uvedené změně zadávacích podmínek rozhodli zúčastnit zadávacího řízení, pouze 7 dní pro podání nabídek od data změny zadávací dokumentace. Úřad dále konstatoval, že nelze vyloučit situaci, že se určitý dodavatel, který se na základě krátké lhůty pro plnění veřejné zakázky rozhodl nepodat zadavateli svoji nabídku, dne 23. 9. 2011 dozvěděl o prodloužení lhůty na plnění veřejné zakázky do 31. 12. 2011. Tento dodavatel se pak na základě „zmírněných“ podmínek rozhodl zadávacího řízení zúčastnit. Dodavatel měl však pouze sedm dní na to, aby svoji nabídku připravil.

 

7. Po komplexním posouzení věci dospěl Úřad k závěru, že lhůta sedmi dní (zbývající část lhůty pro podání nabídek ode dne 23. 9. 2011, kdy zadavatel zmírnil podmínky veřejné zakázky tím, že prodloužil lhůtu pro plnění veřejné zakázky do 31. 12. 2011) nemohla být pro zpracování nabídky dostačující.

 

8. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že zadavatel měl, v souvislosti s prodloužením lhůty pro plnění veřejné zakázky, povinnost adekvátně prodloužit též lhůtu pro podání nabídek tak, aby umožnila řádnou přípravu nabídek dodavatelů, kteří se pro účast v zadávacím řízení rozhodli právě na základě změny zadávacích podmínek, spočívajících v prodloužení lhůty pro plnění veřejné zakázky.

 

III. Námitky rozkladu

9. Dne 24. 8. 2012 obdržel Úřad v zákonné lhůtě od zadavatele rozklad, v němž zadavatel poukazuje na to, že v souvislosti se zahájením správního řízení u Úřadu zastavil všechny další kroky a veškeré úkony v zadávacím řízení, a to ve fázi otevírání obálek, které proběhlo dne 11. 10. 2011. Zadavatel dále uvedl, že povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek nemá oporu v zákoně a k prodloužení nebyl dán důvod, když veřejná zakázka nebyla vyhlašována poprvé a dle zkušeností zadavatele byli uchazeči, pohybující se v dané oblasti, uvedenou nabídku schopni splnit. Zadavatel konstatoval, že k prokázání svých tvrzení nemá k dispozici žádný další důkazní materiál, neboť veškerou dokumentaci odevzdal v souvislosti s vedením správního řízení Úřadu.

 

10. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad nově posoudil a zhodnotil všechny materiály a podklady, na základě kterých byla veřejná zakázka vyhlášena.  Zejména zadavatel požaduje, aby Úřad zvážil, zda skutečně uchazeči, kteří se na daném trhu pohybují a ucházejí se o danou zakázku (jež je vyhlašována opakovaně), jsou či nejsou schopni podat zjednodušenou nabídku v požadovaném obsahu dle zadávací dokumentace. Zadavatel dále požaduje, aby Úřad zvážil, zda byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek a přitom zohlednil skutečnost, že zadavatel a uchazeči jsou již deset měsíců v právní nejistotě, neboť zadávání veřejné zakázky bylo přerušeno. V této souvislosti zadavatel konstatuje, že prodloužení termínu plnění předmětné veřejné zakázky nemělo, a nemá vliv na zpracování nabídky, a proto nebylo nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

 

11. Zadavatel v rozkladu dále poukázal na skutečnost, že v předmětném správním řízení byl pro opožděnost zamítnut jím podaný rozklad, kterým napadl rozhodnutí ze dne 20. 4. 2012, č. j. ÚOHS-S214/2012/VZ-7048/2012/510/Krk, jímž bylo zadavateli uloženo předběžné opatření, spočívající v zákazu uzavření smlouvy.

 

Závěr rozkladu

Zadavatel navrhuje, aby se předseda Úřadu při svém rozhodování zaměřil na výše popsané skutečnosti a napadené rozhodnutí zrušil.

IV. Řízení o rozkladu

12. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

 

Stanovisko předsedy Úřadu

13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

14. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S214/2012/VZ-7834/2012/510/Krk ze dne 9. 8. 2012, rozhodl tak, jak je uvedeno výše, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V. K námitkám rozkladu

15. Zadavatel v rozkladu neuvádí žádné skutečnosti, jež by mohly mít vliv na změnu právních závěrů, k nimž Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl, resp. zadavatel v rozkladu neuvádí jakékoli relevantní skutečnosti či právní argumentaci, mimo shrnutí dosavadního postupu Úřadu a vágního tvrzení o tom, že nebyl dán důvod pro prodloužení lhůty k podání nabídek. K námitce zadavatele, že povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek nemá oporu v zákoně, je nutno poukázat na ustanovení § 39 odst. 1 zákona, jež stanoví, že veškeré lhůty určené v zadávacím řízení musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z uvedeného tedy vyplývá, že protiprávní stav je zadavatelem založen tehdy, pokud určí lhůtu, jež není v souladu s § 39 odst. 1 zákona, tj. je nepřiměřená předmětu veřejné zakázky. Dle § 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona platí, že lhůta pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nesmí být kratší než 15 dní. To, zda byla lhůta k podání nabídek stanovena v přiměřené lhůtě nelze zjistit pouze na základě toho, zda byla stanovena v rozsahu minimálně 15 dní, ale její soulad se zákonem je nutno posuzovat ve světle § 39 odst. 1 zákona. V souladu se zákonem je pak pouze taková lhůta, která není stanovena pod zákonnou hranici 15 dní a současně je stanovena v takové délce, která je přiměřená předmětu veřejné zakázky. I když zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanovil podle § 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona, lhůta se v průběhu zadávacího řízení, v důsledku změny zadávacích podmínek, dostala do rozporu s § 39 odst. 1 zákona.

 

16. V posuzovaném případě Úřad zjistil, že zadavatel dne 12. 9. 2011 odeslal výzvu k podání nabídek na šetřenou veřejnou zakázku, přičemž termín pro podání nabídek stanovil do 30. 9. 2011, do 10:00 hod. Dále Úřad zjistil, že v zadávacích podmínkách zadavatel sice termín ukončení díla stanovil na 30. 10. 2011, nicméně na základě dotazů od uchazečů termín pro ukončení díla posunul na 31. 12. 2011. Posunutí termínu zadavatel uchazečům oznámil v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám ze dne 23. 9. 2011. Z obsahu dodatečných dotazů vyplývá, že dodavatelé lhůtu pro plnění veřejné zakázky považovali za nepřiměřeně krátkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Uvedené vyplývá též z vyjádření uchazečů, která Úřadu zaslali na základě dotazu vzneseného v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Opatření k nápravě učinil zadavatel bez intervence Úřadu tím, že termín plnění veřejné zakázky posunul na 31. 12. 2012.  K posunutí termínu plnění však zadavatel přistoupil až 7 dní před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Uvedeným postupem zadavatele došlo k tomu, že veřejnou zakázku tak mohli být, po 23. 9. 2011, schopni realizovat (a s ohledem na to přistoupit k podání nabídky) též dodavatelé, kteří o podání nabídky neuvažovali, resp. od jejího podání upustili poté, co zjistili, že termín plnění je stanoven na 30. 10. 2011 a je tedy s ohledem na jejich možnosti nerealizovatelný.

 

17. V okamžiku, kdy o předmět veřejné zacházky mohlo soutěžit více dodavatelů (tj.od 23. 9. 2011) a nejen stávající dva, kteří byli schopni nabídku podat i za původních zadávacích podmínek, však pro podání nabídky zbývalo pouze sedm dní. Tím, že zadavatel z vlastní iniciativy jednu lhůtu (lhůtu k plnění předmětu veřejné zakázky) prodloužil, sice učinil krok směřující k tomu, aby veřejná zakázka byla zadávána v rámci soutěže přístupné všem dodavatelům, způsobilým plnit předmět veřejné zakázky, ale k naplnění účelu této změny zadávacích podmínek bylo nezbytné, aby současně došlo k přiměřenému prodloužení lhůty k podání nabídek. V daném případě byla změna zadávacích podmínek natolik zásadní, že jejím provedením se zadávací řízení de facto vrátilo (resp. mělo vrátit) do počáteční fáze, kdy se potenciální dodavatelé rozhodují, zda podat nabídku a v souvislosti s tím si dělají představu o tom, zda je pro ně zakázka realizovatelná a tedy zda o ní mají zájem. Stanovením pozdějšího termínu plnění totiž reálně mohlo dojít k rozšíření okruhu možných dodavatelů, jež dosud nabídku nepodali z důvodu, že do 30. 10. 2011 by předmět veřejné zakázky nebyli schopni splnit. Dnem 23. 9. 2011 se však zakázka mohla stát realizovatelnou též pro tyto dodavatele, kteří by byli schopni předmět veřejné zakázky plnit, a kteří mohli podat též výhodnější nabídky, než které podali 2 stávající uchazeči. Vzhledem k výše uvedenému byl zadavatel povinen, v návaznosti na prodloužení lhůty k plnění předmětu veřejné zakázky, prodloužit též termín k podání nabídek.

 

18. S přihlédnutím k povaze provedené změny zadávacích podmínek, která (v souladu s účelem zákona) rozšířila okruh dodavatelů způsobilých plnit předmět veřejné zakázky, lze za přiměřeně prodlouženou lhůtu považovat pouze lhůtu, která bude činit nejméně 15 dní a bude tedy de facto znamenat nový počátek běhu lhůty pro podání nabídek. Za situace, kdy zadavatel neprodloužil lhůtu k podání nabídek tak, aby její délka odpovídala délce lhůty stanovené v § 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona (a současně § 39 odst. 1 zákona), postupoval v zadávacím řízení v rozporu se smyslem a účelem zákona. Pro dosažení účelu sledovaného zákonem je nezbytné, aby smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena s dodavatelem, který nabídne nejvýhodnější nabídku. Nejvýhodnější možná nabídka však může být vybrána pouze tehdy, pokud bude vybírána z okruhu všech dodavatelů, kteří jsou způsobilí plnit předmět veřejné zakázky, a kteří současně podali, resp. měli možnost v zákonné lhůtě podat nabídku. Dodavatelé, kteří se stali způsobilými k plnění veřejné zakázky až po prodloužení lhůty k plnění veřejné zakázky, však měli možnost zvážit, připravit a podat nabídku pouze v rozmezí od 23. 9. 2011 do 30. 9. 2011, tedy ve lhůtě kratší, než je minimální lhůta, kterou zákon pro podání nabídek stanoví. Tito dodavatelé tak byli postupem zadavatele omezeni v možnosti podat nabídku v zadávacím řízení, v jehož rámci měla být zadána veřejná zakázka ve znění změněných zadávacích podmínek.

 

19. Nelze souhlasit s názorem zadavatele, že k prodloužení lhůty pro podání nabídek nebyl důvod, neboť veřejná zakázka nebyla vyhlašována poprvé a dle zkušeností zadavatele byli uchazeči, pohybující se v dané oblasti, uvedenou nabídku schopni splnit. Naopak, tvrzení zadavatele jen dokládá, že neprodloužení lhůty pro podání nabídek by v daném případě vytvořilo prostor pro neoprávněné zvýhodnění těch dodavatelů, kteří se předchozích obdobných veřejných zakázek vyhlašovaných zadavatelem účastnili a nabídku na veřejnou zakázku tohoto typu již pro zadavatele vypracovávali. Takoví dodavatelé by možná byli schopni nabídku připravit v rámci původní lhůty, ovšem z pohledu zákona je krajně nežádoucí, aby se zadávacích řízení zadavatele, v důsledku jeho nesprávného a nezákonného postupu, účastnil stále stejný okruh dodavatelů a v souvislosti s tím byla omezována hospodářská soutěž, v níž nebudou moci soutěžit uchazeči, kteří nemají dostatek informací, podkladů a pomocných materiálů, k nimž se dostali v rámci předchozí spolupráce se zadavatelem.

 

20. Je tedy nutno dospět k závěru, že lhůta pro podání nabídek ve lhůtě 7 dní byla, pro potenciální zájemce o veřejnou zakázku (ve znění změněných zadávacích podmínek), nastavena v rozporu s § 39 odst. 1 zákona, neboť nebyla stanovena s ohledem na předmět veřejné zakázky. Lhůta k podání nabídek v délce sedmi dnů však byla také v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 ve spojení s § 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona per analogiam. Prodloužení lhůty k plnění veřejné zakázky o dva kalendářní měsíce představuje tak podstatnou změnu při zadávání veřejné zakázky, že na postup zadavatele je nutno pohlížet stejně, jako by šlo o nově vyhlašovanou veřejnou zakázku. Neprodloužení lhůty pro podání nabídek na délku korespondující s délkou lhůty uvedenou v ustanovení § 39 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona, zakládá rozpor se zásadou rovného zacházení, neboť dodavatelé, kteří podali nabídku, by měli delší lhůtu k podání nabídek než potenciální dodavatelé, kteří se k plnění veřejné zakázky stali způsobilými až po 23. 9. 2011 (dále jen „potenciální dodavatelé“), tj. po provedení podstatné změny zadávacích podmínek, v jejímž důsledku se předmět veřejné zakázky stal realizovatelný pro podstatně širší okruh dodavatelů. Tito potenciální dodavatelé tak v důsledku postupu zadavatele, a tedy bez svého zavinění, mohli svoje nabídky podat pouze v období od 23. 9. 2011 do 30. 9. 2011.  

 

21. Lhůta pro podání nabídek by u potenciálních dodavatelů byla nejen kratší než lhůta pro dodavatele, kteří byli k plnění veřejné zakázky způsobilí již před změnou zadávacích podmínek, ale byla by též kratší než minimální zákonná lhůta, která pro podání nabídek u zjednodušeného podlimitního řízení činí 15 dní. K námitce zadavatele, že prodloužení lhůty k plnění nemělo vliv na zpracování nabídky, je nutno zdůraznit, že tak tomu mohlo být u zadavatelů, kteří podali, nebo zamýšleli podat svoji nabídku již před změnou zadávacích podmínek. Zadavatelé, kteří se k plnění předmětu veřejné zakázky stali způsobilými až v okamžiku, kdy došlo ke změně zadávacích podmínek, však s přípravou nabídky mohli začít až dne 23. 9. 2011, neboť dřívější příprava nabídky by postrádala smysl. 

 

22. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že požadavek zadavatele, aby Úřad nově posoudil a zhodnotil všechny podklady, je bezpředmětný, neboť zadavatel v rámci rozkladu neuvedl žádné relevantní skutečnosti, jež by mohly být důvodem pro to, aby Úřad své právní závěry přehodnotil. Požadavek, aby Úřad posoudil, zda uchazeči, kteří se na daném trhu pohybují a ucházejí se o danou zakázku, jsou či nejsou schopni podat zjednodušenou nabídku v požadovaném obsahu dle zadávací dokumentace, je taktéž irelevantní.  Úřad v rámci řízení o přezkoumání postupu zadavatele posuzuje primárně soulad jednotlivých úkonů zadavatele se zákonem a nikoli to, zda uchazeči byli či nebyli v tomto konkrétním případě  schopni podat kvalifikovanou nabídku ve lhůtě sedmi dnů, tedy ve lhůtě kratší, než kterou jako minimální možnou závazně stanoví zákon. I kdyby Úřad dospěl k závěru, že uchazeči byli v tomto konkrétním případě schopni podat kvalifikovanou nabídku ve lhůtě sedmi dnů, tato skutečnost nemůže zhojit protizákonný stav, který je dán tím, že zadavatel neprodloužením lhůty pro podání nabídek jednal v rozporu s § 39 odst. 1 zákona, stejně jako v rozporu se smyslem a účelem zákona jako takovým.  Při právním posouzení postupu zadavatele je Úřad, stejně jako předseda Úřadu, povinen řídit se pouze zákonem a není oprávněn bez relevantních důvodů své právní závěry přehodnocovat pouze s poukazem na to, že zadavatel a uchazeči jsou již cca deset měsíců v právní nejistotě ohledně dalšího postupu při zadávání veřejné zakázky.

VI. Závěr

23. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

 

24. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

Středočeský kraj, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy