Hodnocení nabídek

 

Směšování hodnoticích kritérií a kvalifikačních předpokladů (hodnocení podle referencí)

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 2. 2009, č. j. ÚOHS-S107/2008/VZ-397/2009/530/JVa

 

Zadavatel v šetřeném případě v zadávací dokumentaci pod bodem 5.3. nazvaném způsob hodnocení nabídek mimo jiné uvedl, že „u kritéria č. 1 technické parametry dodávaného stroje bude hodnoceno např.: počet poháněných náprav, objem zásobníku na sníh, pracovní záběr nožů, výchozí test motoru s měřením emisí, atd….“

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel (resp. hodnotící komise) v rámci uvedeného dílčího kritéria hodnocení u všech předložených nabídek hodnotila tyto parametry: pohon, provozní náklady, zásobník sněhu, zásobník vody, nádrž na hydraulický olej, emise, poloměr otáčení, délka nože, boční fréza, ruční brzda, kapacita akumulátoru, doba nabíjení a mytí ledu. Současně je v předmětné zprávě uvedeno, že „z nabízených strojů lépe vyhovují stroje elektrické, mají nižší provozní náklady a nehrozí riziko nebezpečí emisí“.

K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvedl následující. Obecně lze připustit, aby zadavatel u veřejných zakázek na technicky složitý předmět plnění uvedl v zadávací dokumentaci výčet technických parametrů pouze příkladem, a to v situaci, když by podrobná specifikace jednotlivých technických parametrů předmětu plnění byla nejen příliš složitá a obsáhlá, ale zejména když by zadavatel nemohl předem předvídat technické řešení tohoto předmětu plnění. V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci příkladně uvedl některé technické parametry, které měl v úmyslu v rámci dílčího kritéria hodnocení „technické parametry dodávaného stroje“ hodnotit, avšak následně v rámci hodnocení nabídek kromě předem určených technických parametrů hodnotil nabídky i v návaznosti na jiné technické parametry (např. provozní náklady, poloměr otáčení, kapacita akumulátoru atd.). Zadavatel tak k původně stanoveným technickým parametrům (které byly uchazečům o veřejnou zakázku předem známé) přidal další parametry, přičemž však tyto „přidané“ parametry byly předem odhadnutelné. Zadavateli tedy bylo (nebo mělo být) předem známo, jaké technické parametry budou v návaznosti na daný předmět plnění pro něj rozhodující a výhodné. V této souvislosti Úřad poukazuje např. na technický parametr „provozní náklady“, který měl zadavatel stanovit předem, neboť uchazečům mělo být předem známo, že se mají mimo jiné v rámci své nabídky zaměřit i na míru provozních nákladů, neboť tyto budou pro zadavatele také rozhodující.

V uvedeném rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel v šetřeném případě porušil § 78 odst. 4 zákona tím, že zadávací dokumentace neobsahovala úplné informace o způsobu hodnocení nabídek podle dílčích kritérií hodnocení. I když zadavatelem zvolené dílčí kritérium hodnocení „technické parametry dodávaného stroje“ se vztahuje k nabízenému plnění veřejné zakázky a jako takové je tedy dle § 78 odst. 4 zákona přípustné, musí být jeho obsah nastaven takovým způsobem, aby uchazeči o veřejnou zakázku měli dostatečné informace pro vypracování svých nabídek a současně, aby předem věděli, jaké technické parametry budou pro zadavatele důležité a následně rozhodnou o pořadí nabídek v tomto dílčím kritériu hodnocení.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 10. 2015, č. j. ÚOHS-S0706/2015/VZ-34072/2015/521/ZKu

 

Úřad konstatuje, že posouzení kvalifikace uchazečů je i v případě zjednodušeného podlimitního řízení předpokladem pro následné posouzení a hodnocení nabídek a slouží především k zajištění toho, aby veřejné zakázky byly realizovány dodavateli, kteří k tomu mají dostatečnou technickou způsobilost, přičemž tyto fáze (posuzování kvalifikace uchazečů a posuzování a hodnocení nabídek uchazečů) zadávacího řízení nelze směšovat.

Zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ust. § 79 odst. 1 zákona, když v rámci hodnocení nabídky vybraného uchazeče dle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“ hodnotil i zkušenosti vybraného uchazeče s obdobnými službami (referenční zakázky), jakožto i jeho dispozici s mezinárodní akreditací BELBIN, tedy doklady, které nebyly předmětem zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií a které vybraný uchazeč předložil k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 7. 2015, č. j. ÚOHS-S267/2015/VZ-18493/2015/541/JCh

 

Úřad považuje precizní zpracování dokumentace za důležitou část procesu zadávání veřejných zakázek a je nezbytné mu věnovat patřičnou pozornost. Dodavatelé tedy musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není přípustné, aby zadavatel uváděl dodavatele v omyl či uváděl nedostatečné informace, příp. aby zadávací dokumentace byla nesrozumitelná či neurčitá tak, aby mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

Zadavatel považoval požadované kopie uživatelských příruček a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality za nutnou součást nabídky, bez níž by nabídka uchazeče v předmětném zadávacím řízení neobstála, neboť v případě, že by součástí nabídky dodavatele zadavatelem požadované materiály nebyly, byla by nabídka v rámci procesu posouzení nabídek vyřazena a uchazeč následně vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Zároveň zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritérium v zadávací dokumentaci stanovil předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software doplněné o čestné prohlášení o shodě dokumentace software a funkcionality nabízeného software pro procesní analýzu, a předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software doplněné o čestné prohlášení o shodě dokumentace software a funkcionality nabízeného software pro analýzu rizik, přičemž uvedeným dílčím hodnotícím kritériím byla zadavatelem stanovena shodná váha v rozmezí 0 % až 4 % (podle toho, zda uchazeč požadované dokumenty předloží - 4 %, nebo nepředloží - 0 %). Zadávací dokumentace se tak stala vnitřně rozpornou a postup zadavatele nepřezkoumatelným.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 13. 4. 2015, č. j. ÚOHS-S45/2015/VZ-9146/2015/532/IBu/MOn, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 15. 10. 2015, č. j. ÚOHS-R121/2015/VZ-33215/2015/321/TNo

 

Posouzení kvalifikace uchazečů či zájemců vždy vztahuje k „osobě“ uchazeče či zájemce, tedy že jde o vyhodnocení jejich obecné způsobilosti plnění veřejné zakázky, přičemž výsledkem tohoto vyhodnocení je buď závěr, že je uchazeč či zájemce schopen splnit danou veřejnou zakázku a jeho nabídka může být dále posuzována a hodnocena, nebo není schopen ji splnit a pak musí být takový uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen. Kritéria kvalifikace tak vyjadřují schopnost uchazeče splnit veřejnou zakázku, ale již nevyjadřují ekonomickou výhodnost jeho nabídky podané v zadávacím řízení. Naproti tomu v rámci hodnocení nabídek podle stanovených kritérií se zadavatel již nezabývá „osobou“ uchazeče, ale hodnotí vlastní ekonomickou výhodnost jeho nabídky, tj. zabývá se hodnocením konkrétních podmínek obsažených v nabídce, za nichž uchazeč zadavateli nabízí splnění dané veřejné zakázky. Výsledkem tohoto procesu je tedy hodnocení konkrétního obsahu dané nabídky ve vztahu k její ekonomické výhodnosti a zjištění míry této ekonomické výhodnosti pro zadavatele. Je možné, aby zadavatel hodnotil např. technickou úroveň plnění či způsob provádění konkrétní veřejné zakázky. V těchto případech by se však již nejednalo o vlastní obecnou kvalifikaci uchazeče, která je nezbytná k účasti v každé veřejné zakázce, ale o předložení co nejvýhodnějšího řešení zadavatelem předem konkretizovaného parametru.

 

Hodnocení nabídek podle předem neurčených kritérií;  nedostatečná specifikace dílčího hodnoticího kritéria

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 13. 2. 2009, č. j. ÚOHS-S309/2008/VZ-554/2009/530/SWa

 

V uvedeném případě se Úřad zabýval otázkou vymezení obsahu hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci. Zadavatel uvedl, že dílčími kritérii hodnocení jsou mimo jiné „Technická úroveň řešení“ „Kvalita provozních a servisních podmínek“.

Obsah dílčího hodnotícího kritéria „Technická úroveň řešení“ zadavatel vymezil tak, že „uchazeč je povinen splnit minimální zadávací podmínky (Technická specifikace Část 1 a 2). V rámci hodnocení zohlední hodnotící komise nabídky jednotlivých uchazečů nad rámec zadávacích podmínek“. Přílohou zadávací dokumentace byly dokumenty Technická specifikace 1 a 2, ve kterých zadavatel vymezil minimální požadavky na plnění veřejné zakázky. Z uvedené formulace vyplývá, že mají být hodnoceny další aspekty nabídek nad rámec požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. Zadavatel přitom dále nijak nespecifikoval, jaké aspekty nabídek nad rámec zadávacích podmínek hodlá hodnotit a jakým způsobem má být hodnocení provedeno. Zadavatel tedy nedostatečně vymezil obsah dílčího hodnotícího kritéria „Technická úroveň řešení“, neboť ze zadávací dokumentace není zřejmé, co má být v rámci tohoto dílčího kritéria hodnoceno.

Úřad dále uvedl, že pokud si chtěl zadavatel vyhradit možnost zohlednit při hodnocení nabídky jdoucí nad rámec požadavků v zadávací dokumentaci, mohl tak učinit dvěma způsoby. Zadavatel mohl v zadávací dokumentaci stanovit, že požadavky uvedené v technické specifikaci představují minimální požadované hodnoty a při hodnocení zohlednit dodavatelem nabízené vyšší hodnoty technických parametru požadovaného plnění. Avšak z formulace kritéria použité zadavatelem vyplývá, že hodlal postupovat druhým možným způsobem, tj. hodnotit funkcionality a parametry nezahrnuté do seznamu požadavků na vlastnosti systému (technické specifikace). V takovém případě měl zadavatel uvést svoje preference, neboť dodavatelé nemohou znát specifické potřeby zadavatele a nemohou odhadnout, jaké další funkcionality jsou pro něj důležité, a to zejména za situace, kdy technická specifikace předmětu plnění je zadavatelem podrobně určena.

Zadavatel rovněž neurčitě vymezil subkritérium „Zpracovaný Plán jakosti dodávky“, které bylo součástí dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita provozních a servisních podmínek“. Ani v tomto případě nebyli dodavatelé informováni o tom, na co se mají ve svých nabídkách zaměřit, jaké parametry plnění veřejné zakázky mají navrhnout a o hlediscích, podle kterých budou nabídky v tomto subkritériu hodnoceny.

Z výše uvedeného vyplývá, že uchazeči se z výzvy k podání nabídek, ani ze zadávací dokumentace nedozvěděli údaje, které jsou pro hodnocení nabídek rozhodující. Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitá, je u těchto kritérií v zájmu zajištění transparentnosti zadávacího řízení nezbytné stanovit, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže po prostudování výzvy respektive zadávací dokumentace si potencionální uchazeč dokáže udělat představu o tom, co všechno musí v nabídce zpracovat, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 2. 2009, č. j. ÚOHS-S107/2008/VZ-397/2009/530/JVa

 

Zadavatel v šetřeném případě v zadávací dokumentaci pod bodem 5.3. nazvaném způsob hodnocení nabídek mimo jiné uvedl, že „u kritéria č. 1 technické parametry dodávaného stroje bude hodnoceno např.: počet poháněných náprav, objem zásobníku na sníh, pracovní záběr nožů, výchozí test motoru s měřením emisí, atd….“

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel (resp. hodnotící komise) v rámci uvedeného dílčího kritéria hodnocení u všech předložených nabídek hodnotila tyto parametry: pohon, provozní náklady, zásobník sněhu, zásobník vody, nádrž na hydraulický olej, emise, poloměr otáčení, délka nože, boční fréza, ruční brzda, kapacita akumulátoru, doba nabíjení a mytí ledu. Současně je v předmětné zprávě uvedeno, že „z nabízených strojů lépe vyhovují stroje elektrické, mají nižší provozní náklady a nehrozí riziko nebezpečí emisí“.

K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvedl následující. Obecně lze připustit, aby zadavatel u veřejných zakázek na technicky složitý předmět plnění uvedl v zadávací dokumentaci výčet technických parametrů pouze příkladem, a to v situaci, když by podrobná specifikace jednotlivých technických parametrů předmětu plnění byla nejen příliš složitá a obsáhlá, ale zejména když by zadavatel nemohl předem předvídat technické řešení tohoto předmětu plnění. V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci příkladně uvedl některé technické parametry, které měl v úmyslu v rámci dílčího kritéria hodnocení „technické parametry dodávaného stroje“ hodnotit, avšak následně v rámci hodnocení nabídek kromě předem určených technických parametrů hodnotil nabídky i v návaznosti na jiné technické parametry (např. provozní náklady, poloměr otáčení, kapacita akumulátoru atd.). Zadavatel tak k původně stanoveným technickým parametrům (které byly uchazečům o veřejnou zakázku předem známé) přidal další parametry, přičemž však tyto „přidané“ parametry byly předem odhadnutelné. Zadavateli tedy bylo (nebo mělo být) předem známo, jaké technické parametry budou v návaznosti na daný předmět plnění pro něj rozhodující a výhodné. V této souvislosti Úřad poukazuje např. na technický parametr „provozní náklady“, který měl zadavatel stanovit předem, neboť uchazečům mělo být předem známo, že se mají mimo jiné v rámci své nabídky zaměřit i na míru provozních nákladů, neboť tyto budou pro zadavatele také rozhodující.

V uvedeném rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel v šetřeném případě porušil § 78 odst. 4 zákona tím, že zadávací dokumentace neobsahovala úplné informace o způsobu hodnocení nabídek podle dílčích kritérií hodnocení. I když zadavatelem zvolené dílčí kritérium hodnocení „technické parametry dodávaného stroje“ se vztahuje k nabízenému plnění veřejné zakázky a jako takové je tedy dle § 78 odst. 4 zákona přípustné, musí být jeho obsah nastaven takovým způsobem, aby uchazeči o veřejnou zakázku měli dostatečné informace pro vypracování svých nabídek a současně, aby předem věděli, jaké technické parametry budou pro zadavatele důležité a následně rozhodnou o pořadí nabídek v tomto dílčím kritériu hodnocení. 

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 22. 1. 2009, č. j. ÚOHS-S214/2008/VZ-18370/2008/510/Od

 

V oznámení o zakázce zadavatel stanovil, že základním kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byly Nabídková cena bez DPH (váha 70 %) a Technické řešení (váha 30 %). Součástí zadávací dokumentace je dále ujednání, že zadavatel bude hodnotit jednotlivé nabídky v rámci kritéria „Technické řešení“ tak, že v rámci uvedeného kritéria sestaví členové hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel splnil zákonnou povinnost uvedení způsobu hodnocení jednotlivých nabídek, avšak nevymezil zcela určitě a jednoznačně obsah dílčího hodnotícího kritéria. Z dílčího hodnotícího kritéria, jehož obsah vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci jen obecně a bez bližší konkretizace tak nebylo zřejmé, které skutečnosti budou podkladem pro hodnocení. Zadavatel v zadávací dokumentaci například neuvedl, které konkrétní parametry, či vlastnosti dodávaného plnění budou předmětem hodnocení, aby byla co nejlépe konkretizována představa o nejvhodnější nabídce ve vztahu k předmětu uvedené veřejné zakázky. V podmínkách zakázky tak nebylo předem stanoveno, jaké skutečnosti z nabídek uchazečů budou v rámci tohoto kritéria hodnoceny, a nebylo patrné, jak má vypadat nabídka, aby takovému kritériu nejlépe vyhověla. Avšak pro řádný průběh zadávacího řízení je nezbytné, aby zadání zadávacích a soutěžních podmínek bylo jednoznačné a srozumitelné, přičemž dílčí hodnotící kritéria je nutno stanovit takovým způsobem, aby z nich bylo patrno, co jimi zadavatele jednoznačně myslí, resp. jak má vypadat nabídka, aby těmto kritériím vyhověla a mohla být hodnocena.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad v šetřeném případě konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 78 odst. 4 v návaznosti na § 6 zákona, tím, že stanovil dílčí hodnotící kritérium „Technické řešení“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zásadu transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 6. 5. 2011, č. j. ÚOHS-S45/2011/VZ-4982/2011/510/MGr

 

V tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil spáchání správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ, neboť v zadávací dokumentaci nestanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií, dále postup stanovený v § 80 odst. 1 ZVZ ve spojení s § 6 ZVZ tím, že o posouzení a hodnocení nabídek nepořídil písemnou zprávu, a postup stanovený v § 81 odst. 2 ZVZ ve spojení s § 6 ZVZ tím, že neodeslal oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, kteří nebyli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení.

Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil hodnotící kritéria Nabídková cena (s váhou 80 %) a Termín dokončení díla (s váhou 20 %) bez uvedení způsobu a metody hodnocení nabídek podle uvedených hodnotících kritérií. K tomu Úřad uvedl, že zadavatel je povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska dílčích hodnotících kritérií, neboť dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, a proto je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 ZVZ stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel tedy má povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny, což však v šetřeném případě neučinil. V šetřeném případě byla stanovena matematicky srovnatelná kritéria, ale zadavatel neuvedl, jak budou nabídková cena a lhůta pro dokončení díla hodnoceny. Vítězná nabídka obsahovala třetí nejnižší cenu a spolu s dalšími čtyřmi nabídkami čtvrtý nejkratší termín dokončení díla. Nabídka, která obsahovala nejnižší cenu, měla termín dokončení díla nejdelší a skončila v tomto kritériu poslední – desátá, resp. devátá. V dané situaci tedy nebylo možné přezkoumat hodnocení nabídek, neboť dané pořadí v rámci dílčího hodnotícího kritéria termín dokončení díla, jemuž zadavatel přisoudil váhu 20%, mohlo ovlivnit pořadí nabídek tak výrazně, že by nabídka s třetí nejnižší nabídkovou cenou byla v konečném důsledku výhodnější než nabídka s nejnižší nabídkovou cenou, když dílčímu hodnotícímu kritériu nabídková cena přisoudil zadavatel váhu 80%. Z toho vyplývá, že i hodnocení údajů z nabídek v matematicky srovnatelných kritériích je objektivně nepřezkoumatelné, pokud zadavatel nestanoví přesný postup jejich hodnocení (přidělování bodů jednotlivým hodnotám, jejich přepočty apod.).

K nedostatečně zpracované zprávě o posouzení a hodnocení nabídek Úřad v rozhodnutí uvedl následující. K přezkoumatelnosti hodnocení je nezbytné, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala údaj o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Hodnotící komise musí věnovat pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění zejména u hodnocení nabídek v rámci kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná. Pokud zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje pouze číselné údaje, aniž by bylo zřejmé, jakým způsobem došlo k hodnocení těchto údajů (jako v šetřeném případě), nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné.

K povinnosti zadavatele oznámit rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, kteří nebyly ze zadávacího řízení vyloučeni, Úřad uvedl, že oznámit uchazečům rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je důležité pro zachování a případné uplatnění jejich práva na ochranu před nesprávným postupem zadavatele – tedy práva podat námitky, případně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem. V šetřeném případě nebylo součástí dokumentace o veřejné zakázce oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Z obdržených podkladů vyplynulo, že zadavatel oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům o veřejnou zakázku nezaslal. Z vyjádření uchazečů, která byla Úřadu poskytnuta, vyplývá, že čtyři uchazeči o veřejnou zakázku nebyli vůbec vyrozuměni o výběru nejvhodnější nabídky, jeden pravděpodobně vyrozuměn nebyl, jeden byl vyrozuměn pouze telefonicky a dva písemně. Zadavatel neoznámením rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky znemožnil uchazečům o veřejnou zakázku využít jejich práva na ochranu před nezákonným postupem zadavatele. Tím, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo oznámeno pouze některým uchazečům, se zadavatel rovněž dopustil diskriminačního jednání a nerovného zacházení s uchazeči, neboť bezdůvodně některé uchazeče zvýhodnil před jinými při možnosti podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Při zadávání veřejné zakázky tedy nebyly zadavatelem dodrženy základní zásady, které musí být při zadávání veřejných zakázek bezpodmínečně dodržovány.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 15. 1. 2016, č. j. ÚOHS-S0855/2015/VZ-01921/2016/532/KSt

 

Samotné pojmenování dílčího hodnotícího kritéria nemusí být dostatečným vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek. Proto jsou na zadavatele kladeny vyšší nároky na specifikaci těchto dílčích kritérií - zadavatel musí tyto kritéria blíže vymezit. Toto vymezení pak napomáhá tomu, že jsou dílčí kritéria a jejich způsob hodnocení stanovena jednoznačně, srozumitelně a transparentně. V konkrétním případě vymezil zadavatel některá dílčí hodnotící kritéria pouze heslovitě a nelze tak jednoznačně, srozumitelně a transparentně seznat jaké aspekty nabídek uchazečů bude komise hodnotit.

Pokud zadavatel zvolí pro zadání veřejné zakázky subjektivní dílčí hodnotící kritéria, přičemž stanoví jejich váhy, pak tato kritéria musí popsat dostatečně konkrétně a jednoznačně, aby bylo zřejmé, podle jakých kritérií budou nabídky hodnoceny, aby mohly být uchazeči zpracovány tak, aby byly "úspěšné". Je v rozporu se zásadou transparentnosti, pokud je dílčí hodnotící kritérium popsáno takovým, způsobem, že z něj nelze seznat, jaké konkrétní aspekty nabídek uchazečů bude komise hodnotit.

Povinnost uveřejňovat písemnou zprávu ve smyslu § 85 odst. 4 ke každé části veřejné zakázky, nevyplývá-li ze zákona jinak. Každá část veřejné zakázky tak může mít svůj vlastní průběh zadávacího řízení.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 10. 2015, č. j. ÚOHS-S0419/2015/VZ-35804/2015/551/SPo

 

Zákonná úprava při volbě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky dává zadavateli možnost uplatnit při hodnocení nabídek i další parametry a aspekty, které mohou být pro zadavatele stejně důležité nebo důležitější než pouze výše nabídkové ceny. Zákon v takovém případě (ustanovení § 78 odst. 4 zákona obsahuje pouze demonstrativní výčet možných dílčích hodnotících kritérií) umožňuje zadavateli stanovit dílčí hodnotící kritéria podle vlastní úvahy (s výjimkou zákonného požadavku, že dílčí hodnotící kritéria musí vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny).

Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast ve veřejné zakázce, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. Obecně vymezené hodnotící kritérium je tedy nutné dále jednoznačně specifikovat.

Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitým vodítkem pro dodavatele pro zpracování nabídek, je nutné stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny.

Pouhé stanovení procentní váhy jednotlivých dílčích hodnotících kritérii, které není doplněno o popis způsobu hodnocení, není dostačujícím popisem způsobu hodnocení dle hodnotících kritérií, které vyžaduje § 44 odst. 3 písm. h) zákona. Uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem obeznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií a to včetně možnosti podat námitky proti vymezení způsobu hodnocení, pokud by se domnívali, že je zadavatelem stanoven v rozporu se zákonem.

Není přípustné takové stanovení způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria, ze kterého nemůže být uchazečům zřejmé, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz a co považuje zadavatel za optimální; zadavatel musí vymezit hranice a uchazeči o veřejnou zakázku musí znát preference zadavatele.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 9. 3. 2018, č. j. ÚOHS-S0013/2018/VZ-07490/2018/523/LSt

 

Úřad v tomto rozhodnutí zdůrazňuje, že zadavatel nemůže teprve ve fázi hodnocení nabídek přijít s novým výkladem pravidel pro hodnocení.

Ze skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky jsou protipovodňová opatření na řece Moravě, která je současně významným vodním tokem dle vyhlášky, kterou se stanoví seznam významných vodních toků, nelze bez dalšího vysvětlení dovozovat, že všechny referenční zakázky pro účely hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek musí být realizovány na významných vodních tocích či na velkých řekách.

Zadavatel pojem „řeka“ v zadávacích podmínkách nedefinoval, ani jinak blíže nevysvětlil, jaké vodní toky považuje pro účely hodnocení zkušeností vodohospodáře v referenčních zakázkách za řeky. Zadavatel však při hodnocení podaných nabídek ve zprávě o jejich hodnocení uvedl, že pro účely přesného rozlišení, zda se jedná o vodní tok v kategorii potoku či řeky je použit taxativní výčet v seznamu významných vodních toků, který je dán vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb. Pojmy řeka a významný vodní tok však nejsou totožné a nelze je zaměňovat. Zadávací podmínka „protipovodňová opatření na řece“ by pak v případě její interpretace ve smyslu „opatření na významném vodním toku“, byla pozměněna, neboť uvedené pojmy mají jiný význam.

Přiměřenost ve vztahu ke složitosti a rozsahu veřejné zakázky se týká předně stanovení kvalifikace. Pro účely hodnocení nabídek však zadavatel stanovuje kritéria pro hodnocení, která jsou sice s předmětem veřejné zakázky spojená (avšak nikoliv nutně s rozsahem a složitostí), ale mohou se vztahovat k jakékoli fázi životního cyklu předmětu veřejné zakázky. Je proto nezbytné rozlišovat postup při hodnocení nabídek a postup při prokazování kvalifikace.

 

Rozhodnutí ze dne 3. 2. 2017, č. j. ÚOHS-S0760/2016/VZ-03609/2017/531/Vne, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 4. 12. 2017, č. j. ÚOHS-R0044/2017/VZ-35406/2017/323/PMo

 

Zadavatel je povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria hodnocení v souladu s požadavkem na transparentnost zadávacího řízení takovým způsobem, aby dodavatelé, kteří se rozhodnou pro účast v zadávacím řízení, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si již předem vytvořit dostatečnou představu o způsobu hodnocení nabídek, včetně hodnotících kritérií. Vzhledem k tomu, že zadavatel nijak nepřiblížil, jak si vzdělávání zaměstnanců Center společných služeb obcí v praxi představuje (alespoň rámcově), tzn. nikterak nevymezil základní teze tohoto vzdělávání, nemohli mít potenciální dodavatelé v době tvorby jejich nabídek ucelenou a reálnou představu o tom, jaký model vzdělávání mají v dokumentu „Návrh procesu realizace veřejné zakázky“ zadavateli nabídnout, aby jejich nabídka byla v rámci dílčího hodnotícího kritéria vůbec konkurenceschopná.

U subjektivních dílčích hodnotících kritérií, resp. jejich subkritérií, potažmo v rámci nich hodnocených parametrů, u nichž je hodnocení založeno především na principu „atraktivity“ a „zajímavosti“ z pohledu hodnotící komise, se obecně očekává určitá míra „nápaditosti“ (vynalézavosti) potenciálních dodavatelů. Tato míra nesmí být bezbřehá a zadavatel si musí být v každém okamžiku tvorby a formulace hodnotících kritérií vědom, že musí umožnit následně transparentní, nediskriminační a pro všechny rovné vyhodnocení nabídek. Je to nezbytné též pro to, aby zadavatel mohl obdržet vzájemně porovnatelné nabídky.

 

Rozhodnutí ze dne 2. 11. 2016, č. j. ÚOHS-S0610,0611/2016/VZ-44382/2016/541/PDz, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 28. 2. 2017, č. j. ÚOHS-R0286/2016/VZ-07268/2017/323/Mod

 

Pokud se zadavatel omezil pouze na konstatování, že hodnotící komise posoudí silné a slabé stránky jednotlivých nabídek v rámci výše uvedených hodnotících subkritérií, avšak žádným způsobem nepopsal, z jakých hledisek bude vlastní obsahovou náplň řešení předkládaných jednotlivými uchazeči posuzovat, jaké jejich parametry bude hodnotit pozitivně a jaké jejich vlastnosti bude naopak považovat za nedostatky, uchazeči tak v zadávacích podmínkách nenašli žádné vodítko, jaká podoba zadavatelem požadovaných řešení povede ke kladnému hodnocení ze strany zadavatele. Takové vymezení je netransparentní. Pokud objektivně ze zadávací dokumentace není zřejmé, co a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, event. ohledně této otázky existuje více možných výkladů, pak nemůže takováto interpretační nejistota jít k tíži žádnému z dodavatelů, ale zadavateli samotnému.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 21. 6. 2016, č. j. ÚOHS-S0280/2016/VZ-26200/2016/521/Mži

 

Pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, musí dílčí hodnotící kritéria stanovit tak, aby ze zadávací dokumentace bylo zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky soutěžit, nesmí tedy dojít ke vzniku interpretační nejistoty.

Skutečnost, že předmětem veřejné zakázky je tvorba „unikátního a doposud nevymyšleného konceptu, tj. doposud neexistujícího postupu, který má vymyslet právě vybraný uchazeč,“ nijak neopravňuje zadavatele k nejednoznačnému, nekonkrétnímu či nepřesnému vymezení dílčích hodnotících kritérií, subkritérií a způsobu hodnocení, resp. ke zpracování zadávací dokumentace, na jejímž základě nebude možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

V šetřeném případě zadavatel v rámci dílčího hodnotícího kritéria uvedl, že při posouzení věcné části nabídky, tj. předloženého dokumentu „Metodika práce uchazeče“ (dále jen „metodika“) bude „zejména přihlédnuto k návrhu způsobu (metody) rozpracování oblastí identifikovaných v bodu 2.3 této zadávací dokumentace“. Z uvedeného vyplývá, že při posouzení může být „přihlédnuto“ i k jinému, v zadávací dokumentaci neuvedenému aspektu obsaženému v metodice, přičemž skutečnost, zda vůbec k jinému aspektu bude či nebude přihlédnuto, případně k jakému konkrétnímu aspektu se přihlédne, je plně na úvaze hodnotící komise, což je v přímém rozporu s požadovanou jednoznačností pravidel pro hodnocení nabídek.

Úřad nevnímá jako problém tu skutečnost, že zadavatel vymezil jako jedno ze subkritérií možnost doplnění o další oblasti, které by bylo vhodné v rámci přípravy Koncepce rovněž řešit, ale tu skutečnost, že stanovený způsob hodnocení nebyl jednoznačný, a uchazeči tudíž nebylo zřejmé, jakým způsobem zpracovat svoji nabídku (resp. metodiku), aby byla hodnocena co nejlépe.

V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že nejlépe bude hodnocena nikoliv nabídka obsahující nejkvalitnější metodiku, ale nabídka, která bude obsahovat nejlepší poměr kvality a rozsahu metodiky, přičemž, není ze zadávací dokumentace zřejmé, jakým způsobem bude při hodnocení kvalita a rozsah metodiky navzájem poměřována.

Závažnost správního deliktu byla do jisté míry snížena, neboť zadavatel určitá (byť nedostatečná) vodítka, podle kterých si potenciální dodavatelé mohli učinit představu o způsobu hodnocení, do zadávací dokumentace vtělil.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 19. 4. 2016, č. j. ÚOHS-S0254/2016/VZ-16650/2016/531/VNe

 

Dílčí hodnotící kritéria musí být natolik „čitelná“, aby zájemci o veřejnou zakázku již v době před podáním nabídek věděli, podle čeho budou jimi předložené nabídky ze strany zadavatele hodnoceny. Pokud stanovil zadavatel jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musí popsat natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu – a aby bylo zřetelně přezkoumatelné, zda žalobce hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách – zejména pak v dostatečně konkrétní míře právě v zadávací dokumentaci.

Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Zadavatel stanovil subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného plnění“, včetně jeho subkritérií, způsobem, který je podle Úřadu v rozporu se zákonem. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, tím mu vzniká mu povinnost nést všechny následky, a to i negativní, s tím spojené, k jejichž „nesení“ by v případě, že by šetřenou veřejnou zakázku zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jinak nebyl povinen.

Při využití subjektivního hodnotícího kritéria, které je základem především pro hodnocení na principu „atraktivity“, „zajímavosti“ či „líbivosti“ z pohledu hodnotící komise, musí být v takovém případě na hodnotící kritérium kladeny vyšší nároky, co se týče jasnosti, srozumitelnosti a dostatečnosti specifikace pravidel pro hodnocení nabídek.

 

Hodnocení nabídek na základě kritérií kvalifikace

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 31. 7. 2012, č. j. ÚOHS-S82/2012/VZ-7402/2012/510/KČe, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 23. 4. 2013, č. j. ÚOHS-R215/2012/VZ-7367/2013/310/RBu

 

V šetřeném případě zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako v pořadí druhé dílčí hodnotící kritérium v zadávací dokumentaci stanovil „součet cen provedených prací, bez subdodávek, na kulturních památkách zapsaných v ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP ČR) za posledních 5 let – doloženo potvrzenými referencemi investorů“ (dále jen „reference“). Zadavatel tak jako dílčí hodnotící kritérium stanovil aspekt, který je jedním z technických kvalifikačních předpokladů, uvedených v § 56 odst. 3 zákona, přičemž finanční hodnota provedených stavebních prací, kterou zadavatel hodnotil, by měla představovat požadovanou úroveň pro prokázání splnění kvalifikačního předpokladu ve smyslu ustanovení § 56 odst. 7 zákona, která musí být ve smyslu ustanovení § 6 zákona pro všechny potenciální uchazeče stejná a současně i přiměřená předmětu veřejné zakázky.

Zákon v zadávacím řízení striktně rozlišuje požadavky na kvalifikaci dodavatele, které jsou předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení, od hodnotících kritérií. Aspekty týkající se požadavků na prokázání splnění kvalifikace proto nemohou být zaměňovány s hodnotícími kritérii pro zadání veřejné zakázky, neboť posouzení kvalifikace musí zadavatel provést odděleně od hodnocení nabídek, které provádí hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v zadávacích podmínkách. Posuzování kvalifikace je vztaženo vždy přímo k „osobě“ uchazeče. Při hodnocení nabídek je pak hodnocena již jen ekonomická výhodnost vlastní nabídky, a to na základě zadavatelem stanovených hodnotících kritérií. Z uvedených důvodů proto nelze kvalifikační předpoklady použít jako hodnotící kritéria pro hodnocení nabídek, tak jak je také výslovně uvedeno v § 50 odst. 5 zákona.

 

Netransparentnost hodnocení nabídek

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 7. 2009, č. j. ÚOHS-S119/2009/VZ-8085/2009/520/DŘ

 

Předmětem této veřejné zakázky byla sanace ropných vrtů a sond. Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že hodnocení bude provedeno podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byla nabídková cena (70 %), technická úroveň nabízeného plnění (15 %) a kvalita nabízeného plnění (15 %).

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že „po podrobném posouzení všech nabídek komise konstatuje, že technická úroveň nabízeného plnění a kvalita nabízeného plnění dosahuje u všech hodnocených nabídek úrovně odpovídající požadavkům zadavatele a v hodnocení těchto ukazatelů jsou nabídky srovnatelné. Z těchto důvodů proto komise přiřazuje v těchto dvou hodnotících kritériích všem nabídkám stejný počet bodů. Rozhodujícím kritériem se proto stává výše nabídkové ceny“.

Podle § 80 odst. 1 zákona je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele. Hodnotící komise musí ve zprávě uvést zákonem požadované náležitosti, přičemž je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná, a popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Hodnocení nabídek musí být zadavatelem provedeno dostatečně transparentně, průhledně a průkazně.

V šetřeném případě neobsahovala zpráva o posouzení a hodnocení popis, jakým způsobem byly jednotlivé nabídky z hlediska dílčích hodnotících kritérií „Technická úroveň nabízeného plnění“ a „Kvalita nabízeného plnění“ hodnoceny. Hodnocení v rámci těchto dílčích hodnotících kritérií je omezeno pouze na konstatování srovnatelnosti nabídek. Postup, jakým k tomuto závěru hodnotící komise dospěla, nelze z žádného dokumentu k veřejné zakázce nijak dovodit. Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu s ustanovením § 80 odst. 1 zákona, a to z důvodu, že provedené hodnocení je nepřezkoumatelné, neboť nelze přezkoumat důvody, které vedly členy hodnotící komise k uvedeným závěrům při hodnocení nabídek. Nelze tedy vyloučit možnost, že tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 8. 9. 2016, č. j. ÚOHS-S0476/2016/VZ-37232/2016/511/SVá, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 2. 1. 2017, č. j. ÚOHS-R0246/2016/VZ-50471/2016/323/LVa, proti němuž podaná žaloba byla rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 9. 2008, č. j. 62 Af 30/2017-357, zamítnuta. Proti tomuto rozsudku byla podána kasační stížnost.

 

Způsob hodnocení nabídek podle subkritéria 1 „Hmotnost zboží“ zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách netransparentně, když nestanovil jednoznačně a srozumitelně pravidla pro přidělování bodů v závislosti na velikosti odchylky od doporučené gramáže, což následně vedlo k tomu, že zadavatel obě nabídky i přes jejich výrazné odlišnosti v míře splnění zadavatelových požadavků na gramáž ohodnotil shodným počtem přidělených bodů.

Na základě skutečnosti, že uchazeči nebyli předem (v zadávacích podmínkách) obeznámeni s tím, jaké parametry budou v rámci hodnocení podle subkritéria 5 „Pohodlnost a střih zboží“ zkoumány, a zejména pak s tím, jaké jsou u těchto parametrů zadavatelovy preference a jaké řešení co do vzhledu a funkčnosti preferuje a bude hodnotit lépe než jiná řešení, nezbývá než konstatovat, že rovněž i způsob hodnocení nabídek podle předmětného subkritéria zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách netransparentně.

V důsledku nedostatečného způsobu vymezení pravidel pro hodnocení nabídek podle subkritérií v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného zboží“ byli uchazeči vystaveni libovůli zadavatele ve fázi hodnocení nabídek, čímž mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť dílčí hodnotící kritérium „Kvalita nabízeného zboží“ mělo váhu 40 % a výsledek jeho hodnocení obrátil dosavadní pořadí obou uchazečů.

Netransparentní vymezení subkritérií 1 „Hmotnost zboží“ a 5 „Kvalita nabízeného zboží“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita nabízeného zboží“ se promítlo nejen do hodnocení podle tohoto dílčího kritéria, ale mělo zásadní vliv na koncipování nabídek také z hlediska nabídkové ceny, což by se mohlo projevit i v hodnocení nabídek z hlediska dílčího hodnotícího kritéria „Výše nabídkové ceny“.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 12. 4. 2017, č. j. ÚOHS-S0063/2017/VZ-11930/2017/512/VNv

 

Když zadavatel nezohlednil cenu dodávaného materiálu, použitého ve smyslu čl. VIII odst. 4 vzoru rámcové smlouvy dodavatelem k plnění veřejné zakázky, a nepožadoval uvedenou cenu zahrnout do výpočtu modelové ceny za údržbu dle přílohy č. 5 zadávací dokumentace, který je dle čl. 12 zadávací dokumentace předmětem hodnocení na základě hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny, a tedy cena dodávaného materiálu nebyla předmětem hodnocení, nepostupoval v souladu se zákonem.

Pokud dodávka materiálu nebyla zahrnuta do výpočtu modelové ceny, nemohla tak být započítána do nabídkové ceny a tudíž nemohla být ani předmětem hodnocení. O tuto položku tedy neproběhla žádná hospodářská soutěž. Účelem zadávacího řízení je přitom zabezpečení hospodářské soutěže a tím i zajištění efektivního nakládání s veřejnými prostředky. Pokud tedy část předmětu plnění (byť marginální) zadavatel nehodnotí, vystavuje se tím riziku potenciálních spekulací dodavatelů, které mohou reálně pokřivit hospodářskou soutěž.

Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Postup zadavatele v souladu se základními zásadami zadávacího řízení stanovené v § 6 odst. 1 zákona rovněž znamená, že i výpočet modelové ceny by měl být stanoven tak, aby žádného z potenciálních dodavatelů nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor jiných a aby hodnocení nabídek mohlo proběhnout transparentně. Požadavek transparentnosti je přitom považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.

 

Podjatost člena hodnotící komise

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 7. 2010, č. j. ÚOHS-S151/2010/VZ-7947/2010/510/MOn

 

Úřad v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ tím, že nedodržel postup stanovený v § 60 odst. 1 ZVZ, když vybraného uchazeče, který neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu, nevyloučil z účasti v zadávacím řízení, a tím, že nedodržel postup stanovený v § 74 odst. 7 ZVZ, když jako člena hodnotící komise jmenoval osobu, která byla ve vztahu k veřejné zakázce podjatá.

Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zpracovatelem dokumentace pro stavební povolení na výstavbu smuteční síně je M. Š., autorizovaný technik pro pozemní stavby. Vybraný uchazeč prokazoval splnění profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. b) ZVZ (autorizace odpovědné osoby) předložením osvědčení o autorizaci vydaného na jméno M. Š. Z výpisu z obchodního rejstříku Úřad zjistil, že M. Š. byl v období od 18.2.1992 do 22.10.2002 jednatelem a společníkem vybraného uchazeče. Úřad dále zjistil, že M. Š. je současně starostou obce, přičemž z pozice starosty obce rovněž jmenoval jednotlivé členy komise pro otevírání obálek i hodnotící komise, přičemž sám sebe jmenoval členem jak komise pro otevírání obálek, tak i komise pro hodnocení nabídek. M. Š. se aktivně účastnil jednání obou komisí a přímo se spolupodílel na posuzování a hodnocení nabídek uchazečů. Vybraného uchazeče a M. Š. tedy spojuje "jiný obdobný poměr" ve smyslu ust. § 74 odst. 7 ZVZ.

Na základě výše uvedených skutečností lze rovněž dovodit osobní zájem M. Š. na zadání veřejné zakázky vybranému uchazeči. Úřad tedy konstatoval, že se M. Š. v období od vyhlášení veřejné zakázky aktivně podílel na průběhu zadávacího řízení, čímž mohlo dojít k neoprávněnému zvýhodnění vybraného uchazeče a tedy i k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť přestože vybraný uchazeč neprokázal splnění kvalifikace, byla jeho nabídka vybrána jako nejvhodnější.

V souvislosti s řešeným případem Úřad odkázal na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 9/2000-48 ze dne 1.2.2001. V tomto rozsudku se soud vyjádřil obecně k otázce podjatosti, když uvedl, že „nelze totiž na podjatost usuzovat z pohledu efektivity, tedy skutečného vlivu na samotný výsledek, nýbrž jako na fenomén, který nesmí být přítomen v rozhodovacím procesu bez ohledu na to, zda měl či mohl mít reálný vliv na rozhodnutí samé“. Analogicky k tomuto závěru učiněnému zde soudem Úřad uvedl, že ve vztahu k průběhu zadávacího řízení by neměla vzniknout ani jakákoliv pochybnost o ovlivnění průběhu veřejné zakázky ze strany zadavatele, resp. dodržení zásady rovného zacházení se všemi uchazeči.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 4. 2018, č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-10056/2018/542/ODv

 

§ 104 odst. 2 ZVZ upravuje základní pravidlo, podle něhož členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, spolu s demonstrativním výčtem důvodů podjatosti. Ačkoli § 106 odst. 2 ZVZ neobsahuje přímý odkaz na § 74 odst. 7 ZVZ, pojem podjatosti je možné vykládat i ve vztahu ke členům poroty obdobně, resp. v daném případě je alespoň částečně možná přiměřená (podpůrná) aplikace § 74 odst. 7 ZVZ.

Prohlášení o nepodjatosti je možné učinit toliko ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh, tj. pouze ve vztahu ke konkrétním osobám, neboť toto prohlášení z podstaty věci není možné činit vůči neurčitému okruhu subjektů, resp. vůči subjektům, jejichž totožnost není členům poroty známa (porotce nemůže prohlásit, že ho s určitou osobou nepojí žádný poměr, resp. že k určité osobě nemá žádný vztah, pokud neví, ve vztahu ke které konkrétní osobě se vyjadřuje). Tím (znalostí konkrétních účastníků soutěže o návrh) nedochází ke kolizi ustanovení § 105 odst. 3 ZVZ a 106 odst. 2 ZVZ.

Pouhá existence vztahu školitel – doktorand nedostačuje pro učinění závěru, že existuje důvodná pochybnost o nepodjatosti jedné z těchto osob.

 

Rozhodnutí ze dne 14. 3. 2016, č. j. ÚOHS-S0191/2010/VZ-10258/2016/512/MHr, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 4. 11. 2016, č. j. ÚOHS-R0099/2016/VZ-44309/2016/321/TNo

(původní rozhodnutí předsedy Úřadu zrušeno a věc vrácena k novému projednání)

 

Podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, tudíž nepřesné vymezení termínu zahájení plnění veřejné zakázky zadavatelem nemůže být k tíži vyloučeného uchazeče, který nabídku zpracoval v souladu se zadávací dokumentací, a jehož nabídka tedy neměla být vyřazena z další části zadávacího řízení.

Ačkoliv předseda hodnotící komise není statutárním orgánem ani společníkem vybraného uchazeče, ze skutečností zjištěných Úřadem z obchodního rejstříku lze jednoznačně dovodit, že má úzké osobní a obchodní vazby ke statutárnímu orgánu vybraného uchazeče, lze konstatovat, že v takovém případě má zájem na zadání předmětné veřejné zakázky vybranému uchazeči a ze své pozice místostarosty zadavatele mohl ovlivnit stanovení hodnotících kritérií a vzhledem k tomu, že byl předsedou hodnotící komise, mohl rozhodovat o průběhu jednání hodnotící komise a ovlivňovat jej.

Ustanovení § 74 odst. 7 zákona, které upravuje otázky podjatosti, stanoví povinnosti jednotlivým členům hodnotící komise, nikoliv hodnotící komisi jako celku, proto neobstojí argument, že i kdyby byl podjatý, jedná se pouze o jednoho člena pětičlenné komise. Navíc podjatý člen hodnotící komise nemusí její rozhodnutí ovlivňovat jen v rámci hlasování, ale i jiným způsobem v průběhu jednání (neformálním vlivem, přesvědčováním, případným uváděním tendenčních argumentů apod.).

 

Zjevná nepřiměřenost nabídky, hodnocení nabídek podle odchylky od průměru

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 29. 6. 2010, č. j. ÚOHS-S430,446/2010/VZ-7942/2010/520/EMa, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 25. 5. 2011, č. j. ÚOHS-R29/2011/VZ-8303/2011/310/JSl

 

V uvedeném rozhodnutí Úřad konstatoval, zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ v návaznosti na § 78 odst. 4 ZVZ a v návaznosti na § 6 ZVZ, když stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií tak, že se dílčí hodnotící kritéria nevztahovala k nabízenému plnění veřejné zakázky, resp. stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií způsobem, který vedl k netransparentnímu hodnocení nabídek.

Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že „považuje-li hodnotící komise hodnotu jiného číselně vyjádřitelného dílčího kritéria (případně subkritéria), než je cena, za zjevně nepřiměřenou, uvedený postup nepoužije a nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů. Tento postup hodnotící komise odůvodní ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Za zjevně nepřiměřený bude zadavatel považovat údaj, který se o více než 20 % bude lišit od průměrného údaje ze všech nabídek a který nebude objektivně odůvodněn v nabídce uchazeče. Rozdíl 20 % od průměru bude uplatněn pro číselný údaj nejlépe hodnocený jako nejmenší číslo pro stanovení minimálního hodnoceného číselného údaje, kterým bude hodnota o 20 % nižší, než průměrný údaj, ostatní číselné údaje v tomto rozpětí budou hodnoceny v poměru k tomuto údaji. Nabídka obsahující číselný údaj nižší než minimální hodnocené číslo obdrží 0 bodů. Pro číselný údaj nejlépe hodnocený jako největší číslo bude hodnota o 20 % vyšší, než průměrný údaj, ostatní číselné údaje v tomto rozpětí budou hodnoceny v poměru k tomuto údaji. Nabídka obsahující číselný údaj vyšší než maximální hodnocené číslo obdrží 0 bodů“.

Ve světle výše uvedeného Úřad v šetřeném případě konstatoval, že zadavatel nepostupoval při stanovení způsobu hodnocení v souladu se zákonem ani aktuální judikaturou. Zadavatel stanovil, jak je uvedeno, že bude přidělovat „zjevně nepřiměřeným“ hodnotám odchylujícím se o 20 % od průměru všech nabídnutých hodnot 0 bodů, přičemž tento způsob byl stanoven pro jiné číselně vyjádřitelné dílčí kritérium, než je cena. V šetřeném případě se tedy jednalo o dílčí hodnotící kritéria „harmonogram“ a „záruka“. Jak vyplývá z aktuální judikatury (rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009), v případě hodnot, které jdou k tíži uchazeče a jejich vyšší hodnota je naopak přínosná pro zadavatele, jako je v šetřeném případě délka záruky, je posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených účelové a jde proti smyslu použití daného omezení.

Naopak v případě dílčího hodnotícího kritéria „harmonogram“ lze institut přidělování „zjevně nepřiměřených“ hodnot podle judikátu soudu využít, neboť smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou nabídku je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů, dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi uskutečnitelné. Nelze dodržet např. ani technologické lhůty, a je to odborně prokazatelné.

K posuzování „zjevně nepřiměřených“ hodnot určených procentuální odchylkou od průměrných nabízených hodnot v ostatních nabídkách lze podle Úřadu v návaznosti na výše uvedené skutečnosti, uvést že určená procentuální odchylka od průměrných nabízených hodnot nemusí referovat o „zjevné nepřiměřenosti“ těchto hodnot ve vztahu k plnění veřejné zakázky, resp. ve vztahu k posouzení rizika, že za tyto hodnoty nebude možné předmět plnění veřejné zakázky realizovat. Zjevná nepřiměřenost nabízených hodnot by neměla být apriori odvozována od hodnot v ostatních nabídkách, neboť nemusí nutně vypovídat o nepřiměřenosti ve vztahu k plnění veřejné zakázky, ale vypovídá předně o nepřiměřenosti ve vztahu k průměrným hodnotám obsažených v nabídkách, neboť průměrné hodnoty uvedené v nabídkách mohou být zkresleny jednou nebo více hodnotami, které jsou oproti ostatním několikanásobně vyšší, čímž dochází ke znehodnocení ukazatele průměru. Takové průměrné hodnoty nemohou být východiskem pro určení nepřiměřených hodnot ve vztahu k realizaci veřejné zakázky.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 17. 1. 2014, č. j. ÚOHS-S83/2013/VZ-1261/2014/514/AŠu

 

Je ve výlučné kompetenci zadavatele zvolit si dílčí kritéria hodnocení nabídek a jejich počet s ohledem na daný předmět veřejné zakázky a potřeby zadavatele, zvolená dílčí hodnotící kritéria však musí vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky a být v souladu s ekonomickými zásadami (efektivnost, hospodárnost a účelnost).

Zařazení délky záruční doby, popř. smluvní sankce jako hodnotících kritérií ekonomické výhodnosti nabídek de facto „znehodnocuje“ kritérium ekonomické výhodnosti nabídek, neboť v případě, kdy zadavatel zvolí dílčím hodnotícím kritériem délku záruční doby, popř. smluvní sankce, nevyjadřuje toto kritérium vztah užitné hodnoty a ceny, resp. ekonomickou výhodnost nabídky, neboť i jeho „relativně“ vysoká hodnota neohrožuje realizaci jednotlivých fází předmětu veřejné zakázky, resp. se nevztahuje k předmětu plnění veřejné zakázky.

Posouzení zjevné nepřiměřenosti může spočívat v jednotlivém konkrétním případě zejména na povaze předmětu plnění, daném čase a místních podmínkách, především ale na ekonomické stránce nabídky vymezující zjevně nepřiměřené náklady nebo třeba nesplnitelné technické a technologické postupy.

Zjevná nepřiměřenost nabízených hodnot nesmí být a priori odvozována od hodnot v ostatních nabídkách, neboť nemusí nutně vypovídat o nepřiměřenosti ve vztahu k plnění veřejné zakázky, ale vypovídá předně o nepřiměřenosti ve vztahu k průměrným hodnotám obsaženým v nabídkách.

S ohledem na skutečnost, že ZVZ nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek, musí být způsob hodnocení nabídek popsán v zadávací dokumentaci natolik přesně a srozumitelně, aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu, jak se budou jejich nabídky hodnotit, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v daném zadávacím řízení.

 

Mimořádně nízká nabídková cena a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny („MNNC“)

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 10. 2016, č. j. ÚOHS-S0574/2016/VZ-42622/2016/531/MHo

 

Jestliže hodnotící komise dospěje k závěru, že nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak musí být posouzení této otázky zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, tedy Úřadem. Za zpětně přezkoumatelné posouzení nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je možné označit pouze takové posouzení, jež nebude vzbuzovat pochybnosti o tom, že se hodnotící komise mimořádně nízkou nabídkovou cenou reálně a řádně zabývala, avšak i přes tuto „pečlivost“ nebyla z její strany mimořádně nízká nabídková cena shledána.

Zadavatel musí učinit vše pro to, aby vyvrátil, že nabídková cena konkrétního uchazeče není mimořádně nízká, pokud v nabídce uchazeče lze spatřovat podstatné odchylky ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a průměrným nabídkovým cenám všech uchazečů (v tomto případě nabídková cena vybraného uchazeče se pohybovala v cenové úrovni cca 33 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky a byla tedy o cca 67 % nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, a zároveň cca o 23 % nižší, než průměrná nabídková cena všech uchazečů o posuzovanou veřejnou zakázku). Zadavatel je tak povinen náležitě zdůvodnit, co jej vedlo k závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče není mimořádně nízká a že tedy není potřebné si od něj vyžádat zdůvodnění těch částí nabídky, jež jsou pro jeho nabídkovou cenu podstatné, postupem upraveným v § 77 odst. 1 zákona.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 19. 1. 2016, č. j. ÚOHS-S0590/2015/VZ-02271/2016/531/JDo, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 17. 6. 2016, č. j. ÚOHS-R045/2016/VZ-25706/2016/323/KKř, proti němuž podaná žaloba byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2016, č. j. 62 Af 78/2016-383.

 

Hodnotící komise má ve vztahu k otázce MNNC dvě povinnosti: 1. povinnost posoudit, zda nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje MNNC, a 2. v případě zjištění MNNC povinnost vyžádat si od daného uchazeče písemné zdůvodnění těch částí jeho nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje MNNC, je vždy obligatorní součástí procesu posuzování nabídek. Povinnost věcně se vyjádřit k důvodům, pro které hodnotící komise nepovažuje žádnou z nabídkových cen za mimořádně nízkou, vzniká tehdy, pokud zadavatele nebo hodnotící komisi kdokoli (především některý z uchazečů, kteří podali nabídky) na možnost MNNC věrohodně a kvalifikovaně upozornil. Hodnotící komise je povinna své závěry ve vztahu k MNNC zaznamenat ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, tak, aby bylo možné její postup při posouzení nabídek uchazečů považovat za transparentní.

Obecná definice variabilních nákladů uvádí, že se jedná o náklady, které závisí na množství poskytnuté služby, a jako příklady variabilních nákladů je zmiňováno palivo, mzdy zaměstnanců, náklady na zaměstnance, údržba vlakových souprav, palivo a energie, palubní servis, náklady na pojištění. Variabilní náklady se přímo mění s úrovní vykonané dopravy. Neexistuje tedy přesný výčet nákladů, které je nutno zahrnout mezi variabilní náklady, a tudíž tato nákladová položka umožňuje určitou míru subjektivního hodnocení a ponechává tedy i určitý prostor strategii každého z uchazečů.

Jelikož každý uchazeč kalkuluje výši nabízené kompenzace individuálně, a to i s přihlédnutím k jeho obchodní a cenové politice, je běžnou a zcela legitimní praxí, že zatímco totožná výše kompenzace jako celku, případně hodnota konkrétní položky tvořící výši kompenzace, je pro jednoho uchazeče zcela reálná, z pohledu druhého uchazeče se jedná o cenu naprosto neudržitelnou, čili nereálnou.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 2. 2018, č. j. ÚOHS-S0435/2017/VZ-04920/2018/531/MHo

 

Nová úprava (zákonem č. 134/2016 Sb.) posuzování MNNC rozhodně neznamená, že by měl zadavatel k posuzování MNNC v nabídkách dodavatelů přistupovat jakkoliv „benevolentněji“, popř. že by nikdy nemusel dodavatele z důvodu MNNC z účasti v zadávacím řízení vyloučit, stejně tak není dotčena povinnost zadavatele postupovat i v této fázi zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti.

Pokud účastník zadávacího řízení v objasnění MNNC nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká v důsledku porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní.

Ačkoliv zákon zadavateli výslovně neukládá, aby průběh posouzení nabídek z hlediska MNNC zaznamenal v konkrétním dokumentu, jenž tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení, jeví se z hlediska zásady transparentnosti nanejvýš vhodným, aby takto učinil, tj. posouzení nabídek z hlediska MNNC „někde“ zachytil, aby bylo zřejmé, že se zadavatel touto otázkou vůbec zabýval, a to i za situace, kdy zadavatel pochybnosti o reálnosti některé z nabídkových cen ať už z vlastní činnosti či na základě informací „zvenčí“ nezíská.

Pokud je zadavatel námitkami některého z uchazečů relevantně upozorněn na existenci MNNC v nabídce jiného uchazeče, tedy za situace, kdy jsou dány pochybnosti o opodstatněnosti nabídkové ceny vybraného dodavatele, je povinností zadavatele, aby tyto pochybnosti relevantním a přezkoumatelným způsobem rozptýlil.

 

Rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 9. 2017, č. j. ÚOHS-S0301/2017/VZ-28139/2017/544/MPr

 

Zadavatel nesdělil v žádosti o zdůvodnění MNNC žádné konkrétní vysvětlení „nedostatečnosti“ zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ani konkrétní způsob, který bude považovat za relevantní a dostatečný, pouze požadoval tzv. „rozklíčovat“ cenu u vybraných položek.

Jelikož zadavatel svůj požadavek ani na základě žádosti navrhovatele o konkretizaci nedostatků zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsažené v písemném zdůvodnění neupřesnil, má Úřad za to, že formu zdůvodnění ponechal zadavatel zcela na uvážení navrhovatele, jelikož pokud by zadavatel vyžadoval konkrétní doklady navrhovatele či poddodavatelů navrhovatele, tento požadavek by s ohledem na zásady zadávání veřejných zakázek byl povinen vznést. Pokud však již od počátku (tj. od identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny) zadavatel přistupuje ke zdůvodnění tak, že při nesdělení informací, které považuje za klíčové pro řádné zdůvodnění, nepovažuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu za zdůvodněnou, avšak přitom navrhovateli nesdělí, co a jakým způsobem má navrhovatel zdůvodnit a bez čehož nepovažuje zdůvodnění za řádné, nelze než dovodit, že takový postup je pro navrhovatele jako účastníka zadávacího řízení nepředvídatelný, „nečitelný“ a tím netransparentní.

V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel by měl v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovateli nejen sdělit, že jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ale především upřesnit, jaké důvody ho k pochybnostem o reálnosti nabízených cen vedly a jaké podklady bude požadovat tak, aby toto posouzení mohlo být v rámci zvolené metody kvalifikovaně a transparentně provedeno. Pokud tedy v žádosti konkrétní požadavky na podklady absentovaly, nemohl zadavatel absenci těchto podkladů v rámci vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele vyhodnotit jako důvod pro jeho vyloučení.

Navrhovateli sice bylo hodnotící komisí v žádosti o zdůvodnění sděleno, které položky výkazu výměr v nabídce má zdůvodnit, nikoliv však již jakým způsobem tak má učinit, tj. např. předložením cenových nabídek poddodavatelů, doložením cen materiálů apod., a to kupříkladu v závislosti na metodě, která byla při posouzení výše nabídkových cen v daném případě použita.

 

 

cs | en