číslo jednací: VP/S018/03-160

Č.j. VP/S 18/03-160

V Brně dne 17. dubna 2003

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení zahájeném dne 3. 2. 2003 na základě žádosti České republiky - Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 27. 1. 2003, č.j. 3228/03/02/3800/0089, o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory pro společnost Technocrane s. r. o. podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, rozhodl podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Výjimka ze zákazu veřejné podpory formou investiční pobídky pro společnost Technocrane s. r. o., a to slevou na dani z příjmů podle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

se povoluje

za těchto podmínek:

1. Celková hodnota veřejné podpory formou investiční pobídky, a to slevou na dani z příjmů podle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nepřekročí 48 % celkové hodnoty skutečně vynaložených investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory a vztahujících se k investičnímu projektu uvedenému v podkladech Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro posouzení záměru získat investiční pobídky společnosti Technocrane s.r.o. ze dne 27. 1. 2003 č.j. 3228/03/3800/0089. Náklady vhodné na poskytnutí veřejné podpory jsou tvořeny náklady na nákup pozemků a přípravu staveniště, náklady na výstavbu budov a náklady na nákup strojů a jejich instalaci. K nákladům vhodným na poskytnutí podpory lze připočítat náklady na nákup nehmotných aktiv, která jsou tvořena softwarem včetně pořizovacích nákladů. Hodnotu nákladů na nákup nehmotných aktiv lze ve výši 25 % hodnoty nákladů vhodných na poskytnutí podpory započítat za podmínek, že tato nehmotná aktiva budou využívána výhradně příjemcem veřejné podpory, bude na ně pohlíženo jako na amortizovatelné statky, budou zahrnuta do aktiv příjemce veřejné podpory, budou používána v podniku, který obdržel veřejnou podporu, po dobu nejméně 5 let a budou zakoupena od třetích subjektů za tržní cenu. Současně nesmí celková výše veřejné podpory formou investiční pobídky přesáhnout částku 168 mil. Kč.

2. Investice bude zachována po dobu skutečného čerpání slevy na dani z příjmů dle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nejméně však po dobu 5 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídka týká, nebo ode dne vydání protokolu o předání prvního zařízení, jehož se investiční pobídka týká, do provozu.

Odůvodnění:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 3. 2. 2003 žádost o povolení výjimky (dále jen "žádost") podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (dále jen "zákon o veřejné podpoře"), pro společnost Technocrane s. r.o., kterou podala Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

I. Podklady pro rozhodnutí

Při posuzování žádosti vycházel Úřad z následujících podkladů:

1. žádosti o povolení výjimky podle § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře,

2. popisu investičního projektu,

3. posudku investičního záměru z hlediska splnění zákonných podmínek dle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů,

4. návrhu nabídky na poskytnutí investičních pobídek,

5. tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídky,

6. záměru Horsta Burbully, bytem An der Elisabethkirche 10, 53113 Bonn, získat investiční pobídky, vysvětlení k vybraným skutečnostem tohoto záměru a jeho doplnění,

7. výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se fyzické osoby Horsta Burbully,

8. hospodářských výsledků fyzické osoby Horsta Burbully za roky 2001, 2000, 1999, 1998,

9. seznamu odběratelů, dodavatelů a konkurentů,

10. specifikace dlouhodobého nehmotného majetku,

11. dopisu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ze dne 4. dubna 2002, obsahujícího doplnění Úřadem požadovaných údajů, týkajících se společností, ve kterých má pan Horst Burbulla 25 % nebo vyšší podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech a bližšího specifikování vytvářených nepřímých pracovních míst,

12. dopisu Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. 1. 2003, č.j. 3228/03/3800/0089, kterým byla předložena žádost o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory pro společnost Technocrane s.r.o.

13. dopisu Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 26. 2. 2003, č.j. 11377/03/3800/0411,

obsahujícího doplnění Úřadem vyžádaných informací o podílech pana Horsta Burbully

v dalších společnostech a o výrobě teleskopických kamerových robotů,

14. dopisu Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 17. 3. 2003, č.j. 11377/03/3800/0411 a doplňující faxové zprávy ze dne 25. 3. 2003, obsahujících doplnění Úřadem vyžádaných informací o čistém obratu, počtu zaměstnanců a celkových aktivech všech společností, ve kterých pan Horst Burbulla vlastní podíly.

II. Údaje získané z žádosti o povolení výjimky

- poskytovatelem veřejné podpory je Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu

ČR

• ministerstvem odpovědným za poskytnutí veřejné podpory je Ministerstvo financí ČR

• kontaktní osobou je Mgr. Martin Turnovský, ředitel odboru podpory investování /3800/ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

• název veřejné podpory je "Investiční pobídky pro společnost Technocrane s.r.o. založenou za účelem realizace investičního záměru fyzickou osobou panem Horstem Burbullou"

• základem pro poskytnutí veřejné podpory v podobě uvedené investiční pobídky je zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů

• jako druh veřejné podpory jsou uvedeny investiční pobídky dle § 1 odst. 2 zákona o investičních pobídkách

• jako forma poskytnutí veřejné podpory jsou uvedeny daňové úlevy.

III. Vymezení účastníka řízení

Jediným účastníkem řízení o povolení výjimky je v souladu s § 3 písm. c) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

IV. Vymezení pojmu

"Malým a středním podnikem" se rozumí podnikatel, který podniká a má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky a který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, má čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 1450 mil. Kč nebo celková aktiva nepřesahující 980 mil. Kč a který splňuje podmínky nezávislosti. Nezávislostí se rozumí stav, kdy žádný jiný subjekt, který nesplňuje definici "malého a středního podniku", nemá 25 % nebo vyšší podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech podnikatele naplňujícího definici "malého a středního podniku". Pro výpočet výše uvedených hodnot se sčítají hodnoty, týkající se "malého a středního podniku" a všech dalších osob, které tento podnikatel přímo nebo nepřímo ovládá prostřednictvím 25 % nebo vyššího podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. Pokud celková aktiva podnikatele v okamžiku závěru 12-ti měsíčního zúčtovacího období překračují nebo nedosahují stanovenou hranici počtu zaměstnanců nebo stanovených finančních kriterií, vede to k získání nebo ztrátě statutu "malý a střední podnik" pouze, opakuje-li se tento jev ve dvou po sobě následujících zúčtovacích obdobích.

V. Charakteristika příjemce veřejné podpory

Příjemcem veřejné podpory je společnost Technocrane s. r.o., se sídlem v Plzni, Podnikatelská 19, PSČ 301 00, zapsaná do obchodního rejstříku 8. 1. 2003. Předmětem podnikání společnosti je výroba strojů pro všeobecné účely a pronájem a půjčování věcí movitých. Základní jmění společnosti činí 20 mil. Kč. Jediným společníkem je pan Horst Burbulla. Podle výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Obvodovým soudem v Bonnu, je pan Horst Burbulla, obchodník se sídlem v Bonnu, zapsán pod obchodním názvem Technocrane Horst Burbulla. V ročních uzávěrkách je uvedeno sídlo An der Elisabethkirche 10, 53113 Bonn. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Plzni vyplývá, že pan Horst Burbulla je zakladatelem a jediným společníkem společnosti Orion Telescopic Cameracrane spol. s r.o. se sídlem Plzeň-Křimice, Vodní 50 (dále jen ORION Telescopic Cameracrane). Pan Horst Burbulla podniká ještě na základě živnostenského listu jako firma Horst Burbulla, Podnikatelská 19, Plzeň.

Z podkladů předložených účastníkem řízení vyplývá, že pan Horst Burbulla a jeho společnost ORION Telescopic Cameracrane se zabývají výrobou, prodejem a pronájmem kamerových robotů. Hlavními konkurenty v této oblasti jsou firmy (…..). Výrobky společnosti ORION Telescopic Cameracrane se však odlišují od konkurenčních výrobků tím, že jsou teleskopické, tedy lze libovolně měnit vzdálenost kamery od kameramana a tím i od objektu natáčení. Tyto kamerové roboty nevyrábí žádná jiná firma na světě. Mezi zákazníky patří televizní studia a filmové společnosti zejména z EU, USA, Japonska, Singapuru a Malajsie. Nově budovaný závod společnosti Technocrane s.r.o. pak bude zajišťovat výrobu teleskopických kamerových robotů řízených počítačem, které ve světě rovněž žádná jiná firma nevyrábí. Firma Horst Burbulla, Podnikatelská 19, Plzeň se zabývá pronájmem teleskopických kamerových robotů z produkce společnosti ORION Telescopic Cameracrane do Kalifornie, od prosince 2002 pak zprostředkovává prodej a pronájem těchto robotů a poskytuje též služby operátora kamerového jeřábu v České republice a sousedních zemích. Na český trh pan Horst Burbulla ani společnost ORION Telescopic Cameracrane nedodávají žádné výrobky a nepředpokládají se ani dodávky na tento trh z nově budovaného závodu.

Společnost ORION Telescopic Cameracrane dosáhla za rok 2001 obratu 132,437 mil. Kč mil. Kč, celková aktiva společnosti činila 171,206 mil. Kč mil. Kč a počet zaměstnanců byl 31 osob. Za rok 2002 dosáhla pak tato společnost obratu 115,1 mil. Kč, celková aktiva činila 227,5 mil. Kč a počet zaměstnanců dosáhl 49 osob. Pan Horst Burbulla pak pod názvem Technocrane v Německu dosáhl za rok 2001 obratu 966 tis. EUR, celková aktiva činila 306 tis. EUR, zaměstnával 2 pracovníky. V roce 2002 bylo pak dosaženo obratu 630 tis. EUR, celková aktiva činila 318 tis. EUR a zaměstnáni byli 2 pracovníci. Firma Horst Burbulla, Podnikatelská 19, Plzeň vznikla 2. 1. 2002 a za rok 2002 dosáhla obratu 18,308 mil. Kč, celková aktiva činila 34,326 mil. Kč a zaměstnáni byli 3 pracovníci. Společnost Technocrane s.r.o. vznikla 8. 1. 2003 a v březnu 2003 měla 2 zaměstnance. V žádné další společnosti nevlastnil pan Horst Burbulla majetkový podíl. Pan Horst Burbulla a jím vlastněné společnosti tedy splňují kriteria Evropské komise pro charakteristiku "malého a středního podniku".

VI. Údaje o investici

Společnost Technocrane s.r.o. hodlá investovat v České republice částku 469,3 mil. Kč do vybudování nového závodu na výrobu teleskopických kamerových robotů řízených počítačem. Předpokládá se, že veškerá produkce bude určena na export. Z předložených podkladů vyplývají následující hodnoty týkající se předpokládané výše investice:

1. pozemky a příprava staveniště (1. rok 11 mil. Kč, 2. rok 0 Kč, 3. rok 6 mil. Kč)

2. budovy (1. rok 21 mil. Kč, 2. rok 68 mil. Kč, 3. rok 103 mil. Kč)

3. instalace, stroje (1. rok 14 mil. Kč, 2. rok 42 mil. Kč, 3. rok 84 mil. Kč)

4. (…..)

5. nehmotná aktiva (1. rok 0 Kč, 2. rok 0,5 mil. Kč, 3. rok 0,5 mil. Kč)

6. (…..).

Společnost Technocrane s.r.o. plánuje v Plzni výstavbu nového závodu na výrobu kamerových teleskopických robotů řízených počítačem. Výroba má být zahájena v roce 2003 a plné kapacity má být dosaženo v roce 2005. (…..) Společnost hodlá vytvořit dle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Plzni v období 5 let 70 přímých pracovních míst.

Dle podkladů předložených účastníkem řízení se jedná o výrobní proces šetrný k životnímu prostředí, neboť při výrobě nejsou používány žádné chemické látky ani přírodní suroviny, vše je řešeno subdodavatelsky. Jedná se o zavedení nového, ve světě dosud nevyráběného výrobku.

VII. Právní analýza

V § 1 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že tento zákon upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody (sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé). Čl. 64 odst. 1 bod (iii) Evropské dohody stanoví, že neslučitelná s řádným působením této dohody, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi ČR a Společenstvím, je jakákoliv veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek nebo výroby určitého zboží. Čl. 64 odst. 3 Evropské dohody stanoví, že Rada přidružení přijme do tří let od vstupu této dohody v platnost nezbytná pravidla pro provádění odstavců 1 a 2. Tato pravidla byla přijata dne 24. 6. 1998 s účinností od 11. 7. 1998 (sdělení č. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č. 1/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a ČR na straně druhé ze dne 24. 6. 1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o státní podpoře uvedených v čl. 64 odst. 1 bodu (iii) a odst. 2, podle čl. 64 odst. 3 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ES a jejich členskými státy na straně jedné a ČR na straně druhé, a v čl. 8 odst. 1 bodu (iii) a odst. 2 Protokolu 2 k této Dohodě o výrobcích ESUO (dále jen "Prováděcí pravidla")).

V čl. 2 Prováděcích pravidel se stanoví, že posouzení slučitelnosti jednotlivých rozhodnutí o podpoře a programů veřejných podpor s Evropskou dohodou bude probíhat na základě kritérií vyplývajících z uplatnění pravidel článku 92 Smlouvy o založení Evropského společenství, včetně současné a budoucí sekundární legislativy, systémů, směrnic a dalších příslušných administrativních nařízení platných v ES, jakož i precedenčního práva Soudu první instance a Soudního dvora ES a zvláštních pokynů, které budou vypracovány podle článku 4 odst. 3 Prováděcích pravidel.

V § 3 písm. a) zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků. V § 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. V § 2 odst. 2 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že zákaz veřejné podpory podle odst. 1 platí, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepovolil výjimku.

Vzhledem k tomu, že:

• se jedná o výhodu poskytovanou Českou republikou - Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, které je poskytovatelem veřejné podpory v souladu s § 3 písm. c) zákona o veřejné podpoře,

• tato výhoda zvýhodňuje určité podnikání, neboť poskytnutá veřejná podpora umožní příjemci této podpory snížit náklady na realizaci investice, které by musel vynaložit, čímž je mu poskytnuta výhoda na úkor jiných konkurujících společností (k tomuto závěru obdobně dospěla Evropská komise v rozhodnutí č. 2000/524/EC ze dne 18.1. 2000, publikovaném v Official Journal L 211/10, týkajícím se společnosti Linde AG),

• dojde k narušení hospodářské soutěže, neboť z předložených podkladů vyplývá, že příjemce se stane jediným výrobcem kamerových teleskopických robotů řízených počítačem a bude poskytnutou veřejnou podporou zvýhodněn proti potenciální vznikající konkurenci,

• produkce z nového závodu bude též exportována do členských států Evropské unie, čímž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie,

jde o veřejnou podporu splňující znaky uvedené v § 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře, která je obecně zakázaná, pokud není povolena výjimka.

Při posuzování slučitelnosti výše uvedené veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody je třeba postupovat v souladu s příslušným předpisem ES, jimiž jsou Pravidla pro národní regionální podporu - publikovaná v Official Journal C 74, 10.3. 1998 (dále jen "Pravidla")

Pravidla v čl. 1 stanoví, že regionální podpora je určena méně rozvinutým regionům. Je realizována podporou investic a vytvářením pracovních příležitostí. Dle § 5 písm. a) zákona o veřejné podpoře Úřad může povolit výjimku ze zákazu veřejné podpory podle § 2 odst. 1 u veřejných podpor, které mají napomoci hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo vysokou nezaměstnaností (§ 5 písm. a) zákona o veřejné podpoře) nebo které mají usnadnit rozvoj určitých oblastí, pokud nemění podmínky obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (§ 5 písm. c) zákona o veřejné podpoře), tj. veřejné podpory regionálního charakteru.

Čl. 2 Pravidel stanoví, že rozhodovat o slučitelnosti veřejné podpory lze pouze v případech, kdy je zajištěna vyváženost mezi výsledným narušením soutěže a výhodami vyplývajícími z veřejné podpory. Uvedená investice má být uskutečněna v městě Plzni, okrese Plzeň - město, tj. v regionu NUTS II Jihozápad, který spadá pod vymezení regionů dle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství, jelikož zde HDP na jednoho obyvatele (měřený kupní silou) dosáhl v období 1996-98 59,3 % průměru HDP na jednoho obyvatele v Evropské unii. Dle čl. 3.5. Pravidel se za oblast, kde je životní úroveň mimořádně nízká, považuje taková jednotka NUTS II, kde HDP na jednoho obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP na jednoho obyvatele v Evropské unii. Čl. 4.8. Pravidel stanoví, že míra veřejné podpory u oblastí vymezených v čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství nesmí přesáhnout 50 % investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory a musí být stanovena v závislosti na regionálním přínosu konkrétního investičního projektu. Úřad posuzoval regionální přínosy uvedeného investičního projektu tak, že při stanovování míry veřejné podpory vycházel z výše nezaměstnanosti v okrese Plzeň-město a z vlivu investičního projektu na region. V okrese Plzeň - město míra nezaměstnanosti podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dosáhla v únoru roku 2003 výše 7,6 %, tj. 74,5 % průměru celé České republiky. Výše investičních nákladů je důležitá z hlediska posouzení účinku veřejné podpory daného projektu na hospodářskou soutěž, neboť právě tyto náklady jsou základem pro určení míry veřejné podpory. S růstem hodnoty investice se v důsledku procentuálního určení míry veřejné podpory zvyšuje její výše, tedy i konkurenční výhoda investora, a tím také deformační účinky této podpory na hospodářskou soutěž. V případě tohoto projektu je výše investičních nákladů relativně nízká, ale investice předpokládá vytvoření 70 přímých pracovních míst, přičemž z celkového počtu zaměstnanců bude 20 s vysokoškolským vzděláním, 45 se středoškolským vzděláním a 5 se základním vzděláním. V rámci investičního projektu se předpokládá, že dojde též k vytvoření nepřímých pracovních míst - na 1 přímé pracovní místo má připadat 0,57 nepřímého pracovního místa, kterých má vzniknout celkem 40, z toho 28 v regionu NUTS II Jihozápad, 9 v regionu NUTS II Praha a 3 v regionu NUTS II Severozápad. Má se jednat o pracovníky zabývající se přípravou a opracováním materiálu pro výrobu, pracovníky pro výrobu přepravních beden, pro úklid, ostrahu a dopravu. Úřad pro další posuzování bral v úvahu pouze nepřímá pracovní místa v regionu NUTS II Jihozápad a v sousedícím regionu NUTS II Severozápad, která mají přímý vliv na regionální přínos investičního projektu. Důsledkem investice bude také přísun nových hi-tech technologií a pozitivní vliv na obchodní bilanci České republiky, neboť veškerá produkce z nového závodu bude exportována, přičemž přidaná hodnota vytvořená v České republice bude tvořit 70 %. Úřad v důsledku uvedených skutečností dospěl k závěru, že je zajištěna vyváženost mezi narušením soutěže a výhodami vyplývajícími pro Českou republiku z uvedené investice. Vzhledem k výše uvedenému, zejména k pozitivnímu vlivu na obchodní bilanci České republiky, vytvoření přímých a nepřímých pracovních míst ve strukturálně znevýhodněných regionech a s uvážením přísunu nových technologií, Úřad stanovil s přihlédnutím k Regionální mapě intenzity veřejné podpory na období let 2002 - 2006, která byla vzata na vědomí usnesením vlády ČR ze dne 10. 12. 2001, maximální míru veřejné podpory na 33 % hodnoty celkových investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory, která je zároveň maximální mírou intenzity veřejné podpory stanovenou Regionální mapou intenzity veřejné podpory na období 2002 - 2006 pro region NUTS II Jihozápad. Jelikož se v tomto případě jedná o "malý a střední podnik" a investice bude uskutečněna v regionu spadajícím pod vymezení čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství, lze v souladu s čl. 4.9. Pravidel navýšit maximální míru veřejné podpory o 15 procentních bodů. Výsledná maximální povolená míra veřejné podpory tak činí 48 %.

Čl. 4.1. Pravidel stanoví, že předmětem regionální podpory je zajistit tzv. počáteční investici nebo vytvořit pracovní příležitosti, které souvisí s investicí. Za počáteční investici se dle článku 4.4. Pravidel rozumí investice do fixního kapitálu týkajícího se založení nového podniku, rozšíření stávajícího podniku nebo zahájení činnosti související se zásadní změnou výrobku nebo výrobního procesu u existujícího podniku (cestou racionalizace, diverzifikace nebo modernizace). Příjemce veřejné podpory plánuje výstavbu nového závodu na výrobu kamerových teleskopických robotů řízených počítačem, jedná se tedy o počáteční investici.

Čl. 4.2. Pravidel požaduje, aby podíl příjemce na financování podporované investice činil minimálně 25 %. Vzhledem k tomu, že v podmínce výroku tohoto rozhodnutí je uvedeno, že výše celkové veřejné podpory nepřekročí 48 % celkových vhodných nákladů na poskytnutí podpory a vzhledem k tomu, že příjemce veřejné podpory použije k financování investičního projektu vlastní finanční prostředky, kapitálové vklady a půjčky, je tato podmínka splněna.

Čl. 4.6. Pravidel stanoví, že k investičním nákladům vhodným na poskytnutí podpory lze připočítat hodnotu investice do nehmotných aktiv, která jsou tvořena patenty, operativními nebo patentovanými licencemi na know-how a nepatentovanými know-how, za podmínek, že tato nehmotná aktiva budou využívána výhradně příjemcem veřejné podpory, bude na ně pohlíženo jako na amortizovatelné statky, budou zakoupena od třetích subjektů za tržní cenu, budou zahrnuta do aktiv příjemce veřejné podpory a budou využívána v podniku, který obdržel veřejnou podporu, po dobu nejméně 5 let. Podle uvedeného článku lze hodnotu investice do výše uvedených nehmotných aktiv počítat do výše maximálně 25 % hodnoty nákladů vhodných na poskytnutí podpory. Úřad proto uložil příslušnou podmínku ve výroku rozhodnutí.

Čl. 4.10. Pravidel obsahuje podmínku, že investice musí být zachována po dobu nejméně 5 let. Rovněž je nutné, aby období čerpání slevy na dani podle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, souviselo s investičním projektem, proto je příslušná podmínka obsažena ve výroku rozhodnutí.

VIII. Druh a forma veřejné podpory

Navrhovaná veřejná podpora má být poskytnuta formou slevy na dani z příjmů dle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Z podkladů vyplývá, že příjemce veřejné podpory splňuje všeobecné podmínky dle § 2 odst. 2 zákona o investičních pobídkách a zvláštní podmínky dle § 35a zákona č. 586/1993 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Předpokládaný hospodářský výsledek příjemce veřejné podpory se očekává ve výši: (…..). Předpokládaná výše daňové povinnosti příjemce veřejné podpory v prvních deseti letech od předpokládaného zahájení investice bude dle předložených podkladů činit: (…..). Slevu na dani z příjmů dle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, lze uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu na dani, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zákona o investičních pobídkách a zvláštní podmínky dle zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nejpozději však zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek, pokud lhůta pro splnění všeobecných podmínek nebyla na základě zákona o investičních pobídkách prodloužena, nejdéle však o 2 roky.

Veřejná podpora formou slevy na dani z příjmů dle § 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se počítá jako procentuální vyjádření skutečné celkové výše nákladů vhodných na poskytnutí podpory, které tvoří (jde o předpokládanou výši uvedených nákladů):

a) pozemky a příprava staveniště 17 mil. Kč

b) budovy 192 mil. Kč

c) nákup strojů a jejich instalace 140 mil. Kč

Podle předložených podkladů tedy činí celková předpokládaná hodnota hmotných investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory 349 mil. Kč.

Z předložených podkladů vyplývá i předpokládaná hodnota investice do nehmotných aktiv, která jsou tvořena softwarem, ve výši 1 mil. Kč. Čl. 4.6. Pravidel stanoví, která nehmotná aktiva a v jaké výši mohou být připočítána k investičním nákladům vhodným na poskytnutí podpory. Částka 1 mil. Kč tvoří asi 0,3 % hodnoty investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory. Z předložených podkladů rovněž vyplynula skutečnost, že jsou zajištěny další podmínky stanovené v čl. 4.6. Pravidel, aby hodnota investice do nehmotných aktiv mohla být ve výši 1 mil. Kč připočítána k hodnotě investičních nákladů vhodných na poskytnutí podpory.

Celková výše nákladů vhodných na poskytnutí podpory činí 350 mil. Kč.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem činí maximální povolená míra intenzity veřejné podpory v souladu s čl 4.8. a 4.9. Pravidel 48 %. Celková hodnota veřejné podpory formou slevy na dani nesmí přesáhnout částku 168 mil. Kč.

IX. Závěr

Dne 26. 3. 2003 bylo účastníku řízení doručeno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, případně navrhnout jeho doplnění. Tohoto práva účastník řízení ve stanovené lhůtě nevyužil.

Ze všech shora uvedených důvodů bylo možno žádosti o povolení výjimky vyhovět, povolení však bylo nutno podmínit tak, aby byl zajištěn soulad s výše uvedenými předpisy.

Poučení o opravném prostředku:

Proti tomuto rozhodnutí v souladu s § 6 odst. 5 zákona o veřejné podpoře nelze podat rozklad.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Na Františku 32

110 15 Praha