Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) považuje soukromoprávní vymáhání soutěžního práva za jednu z forem ochrany hospodářské soutěže, kterou je třeba podporovat. Za účelem objasnění dané problematiky ÚOHS v následujícím textu shrnuje základní informace ve věci pro její možné využití v žalobách na náhradu škody.  

Narušením hospodářské soutěže může v důsledku protiprávního jednání konkrétního subjektu vzniknout újma (škoda). Takovým jednáním může být například uzavření zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soutěžní zákon“), či zneužití dominantního postavení (dle § 11 odst. 1 soutěžního zákona). V případě, že subjekty například uzavřou zakázanou dohodu a způsobí tím spotřebiteli či jinému soutěžiteli škodu, odpovídají za ni a lze ji po nich soukromoprávně vymáhat. Poškození mohou vzniklou škodu vymáhat dle zákona č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže“). Mohou přitom použít příslušné rozhodnutí ÚOHS k prokázání, že se žalované jednání uskutečnilo a bylo nezákonné. I pokud ÚOHS v daném případě již uložil sankci, případná náhrada škody nebude touto pokutou snížena. Podrobnější informace k samotnému vymáhání škody lze nalézt ve Stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k vymáhání náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže.  

V případě, že ke vzniku škody došlo v důsledku jednání orgánu veřejné správy, tedy porušením § 19a odst. 1 soutěžního zákona, zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže se při vymáhání těchto škod neuplatní. Poškozené subjekty však mají právo vymáhat po orgánech veřejné správy škodní nároky podle § 2894 a násl. zákona č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 

Ačkoliv je soukromoprávní vymáhání škody soutěžního práva v českém i evropském kontextu stále relativně novým, v praxi dlouhodobě opomíjeným, institutem, k úspěšnému vymáhání škody dochází i v České republice. Příkladem může být i rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který přiznal náhradu škody za predátorské praktiky na autobusové lince Praha-Brno ve výši cca 12 mil. Kč. Právo domáhat se náhrady škody způsobené porušením práva hospodářské soutěže před soudy bylo rovněž několikrát potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie (viz např. rozhodnutí Soudního dvora C-453/99 Courage Ltd v Bernard Crehan and Bernard Crehan v Courage Ltd and Others).  

Problematikou soukromoprávního vymáhání soutěžního práva se zabýval ÚOHS i ve svém Informačním listu č. 2/2017, který lze nalézt na jeho webových stránkách. S informacemi k dané problematice se lze rovněž seznámit na stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. ÚOHS se aktivně podílel i na vzniku směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014, o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (ke zhlédnutí zde). Tato směrnice upravuje otázky, spojené s náhradou škody způsobené porušením soutěžního práva. Jejím účelem je zejména poskytnout jasný právní rámec pro žaloby na vymáhání škody vzniklé porušením soutěžního práva. Specifickým způsobem upravuje přístup žalobců k důkazům, některá specifika soudního řízení ve věci či vyrovnání mezi žalovanými. ÚOHS následně figuroval jako hlavní gestor při přípravě zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, kterým byla výše uvedená směrnice začleněna do českého právního řádu. ÚOHS se touto cestou snažil posílit dříve slabší postavení poškozených (často spotřebitelů) tak, aby mohli účinně vymáhat vzniklé škody od pachatelů protiprávního jednání.

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva se obecně řadí mezi složité instituty. Samotné určování výše škody a případné příčinné souvislosti, které jsou základními prvky každého sporu o náhradu škody, jsou výzvou zejména pro české civilní soudnictví. ÚOHS si je také vědom, s ohledem na nízkou četnost využívání tohoto institutu spotřebiteli či soutěžiteli, že efektivnější vymáhání těchto specifických pravidel náhrady škody vyžaduje vytvoření nové speciální úpravy hromadného uplatňování nároků více poškozených. Bez takové podpůrné právní úpravy totiž zůstane vymáhání škody v rovině soukromoprávní velmi složité. Podoba institutu hromadných žalob však v současné době zůstává nejasná, neshodne se na ní odborná ani politická reprezentace, což potvrzuje i ukončení zahájeného projednávání vládního návrhu zákona o hromadném řízení z roku 2020, aniž by se dokončilo jeho první čtení. Poškození spotřebitelé či soutěžitelé tedy prozatím mohou individuálně přistoupit k soukromoprávnímu vymáhání, mají však k dispozici řadu materiálů, které jim mohou pomoci ve vymáhání jejich nároků na náhradu škody. Patří mezi ně následující:  

Za účelem upozornění na danou problematiku ÚOHS oslovuje orgány veřejné správy, které mohou být poškozenými, s upozorněním na možnost soukromoprávního vymáhání náhrady škody.  

Závěrem ÚOHS uvádí, že sice nemůže posuzovat jednotlivé případy individuálně (to přísluší soudům při žalobách na náhradu škody), v případě potřeby se však lze na ÚOHS rovněž obrátit pro neformální konzultaci.

 

 

 

 

 

cs | en