číslo jednací: 05017/2024/872
spisová značka: S0146/2022

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0146/2022/VS zahájeném dne 29. 3. 2022 z moci úřední podle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 19a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je

hlavní město Praha, se sídlem Praha 1 - Staré Město, Mariánské náměstí 2/2, 110 01, IČO 00064581, zastoupené na základě plné moci ze dne 11. 5. 2022 JUDr. Bc. Petrem Kadlecem, advokátem a společníkem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 26454807,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

Rozhodnutí

 

I.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0146/2022/VS přijímá dle § 19a odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů níže uvedené závazky navržené dle § 19a odst. 5 téhož zákona účastníkem řízení, hlavním městem Prahou, se sídlem Praha 1 - Staré Město, Mariánské náměstí 2/2, 110 01, IČO 00064581, ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže a ukládá jejich splnění:

1. Účastník řízení se zavazuje změnit územní působnost zákazu podle § 1 odst. 3 nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů tak, aby tento zákaz platil na celém území hlavního města Prahy s výjimkou území Pražské památkové rezervace (§ 1 odst. 1 téhož nařízení) a památkových zón (§ 1 odst. 2 téhož nařízení).
2. Účastník řízení se zavazuje změnit § 1 odst. 3 nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů tak, aby na jím dotčeném území zakazoval šíření reklamy komunikačními médii na veřejně přístupných místech mimo provozovnu podle § 3 písm. c) a g) téhož nařízení, a to s výjimkou komunikačních médií podle § 3 písm. g) téhož nařízení, která nebudou nasvícena, budou umístěna na slepých částech štítových stěn a nebudou překračovat obrys těchto stěn.

II.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dle § 19a odst. 4 (věta druhá) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů účastníku řízení, hlavnímu městu Praze, se sídlem Praha 1 - Staré Město, Mariánské náměstí 2/2, 110 01, IČO 00064581, k zajištění splnění závazků stanoví tyto podmínky a povinnosti:

1. Účastník řízení informuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o splnění závazků uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí ve lhůtě dvou týdnů od zasedání Rady hlavního města Prahy, na kterém bude přijata novela nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů provádějící navržené závazky.
2. Účastník řízení zajistí, aby novela nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů, kterou budou splněny navržené závazky, nabyla účinnosti nejpozději 1. 7. 2024. 

III.

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0146/2022/VS se dle § 19a odst. 4 (věta první) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších přepisů zastavuje.

 

Odůvodnění

 

I.        Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.      Dne 29. 3. 2022 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) na základě obdrženého podnětu^[1] a skutečností zjištěných z jeho následného prošetřování^[2] s hlavním městem Prahou, se sídlem Praha 1 - Staré Město, Mariánské náměstí 2/2, 110 01, IČO 00064581 (dále též „HMP“), správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0146/2022/VS (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 19a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOHS“), které spatřoval v tom, že HMP usnesením Rady hlavního města Prahy č. 2654 ze dne 30. 11. 2020, jímž schválilo nařízení č. 20/2020 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů, zakázalo od 1. 10. 2021 šíření reklamy komunikačními médii vymezenými v § 3 písm. c) a g) nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů (dále též „nařízení 26/2005“) na veřejně přístupných místech mimo provozovnu na katastrálních územích uvedených v čl. I, bodu 2 nařízení č. 20/2020 Sb. hl. m. Prahy. Uvedené jednání mohlo narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňovalo soutěžitele, kteří pro šíření reklamy využívají jiná komunikační média než ta uvedená v § 3 písm. c) a g) nařízení 26/2005.^[3]

2.      V průběhu správního řízení se HMP obrátilo na Úřad se žádostí o jeho vyjádření k možnosti přijetí závazku dle § 19a odst. 4 ZOHS, který by spočíval v novelizaci nařízení 26/2005.^[4]

3.      Úřad HMP informoval o podmínkách, za nichž by postup podle § 19a odst. 4 ZOHS byl možný, a uložil mu, aby Úřad pravidelně informoval o vývoji zvažovaného konceptu nové regulace reklamy na území HMP.^[5]

4.      Dne 11. 12. 2023 obdržel Úřad od HMP návrh závazků ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže.^[6]

5.      Dopisem ze dne 19. 12. 2023 Úřad HMP sdělil, že návrh závazků shledává s odkazem na § 19a odst. 4 ZOHS dostatečným.^[7] Následně umožnil účastníku řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování.^[8] Účastník řízení se svého práva na seznámení se s podklady rozhodnutí a možnosti vyjádřit se k nim vzdal.^[9]

II.      Charakteristika orgánu veřejné správy

6.      HMP je hlavním městem České republiky se specifickým postavením obce i kraje zároveň. Postavení HMP je upraveno zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o hlavním městě Praze“),^[10] dle něhož je HMP veřejnoprávní korporací, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.^[11]

7.      V souladu s § 1 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze je HMP samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány HMP jsou např. Rada hlavního města Prahy (dále též „Rada“), primátor hlavního města Prahy či Magistrát hlavního města Prahy.

8.      V mezích své působnosti může HMP vydávat vlastní právní předpisy, obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy, které uveřejňuje ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy.^[12]

III.    Zjištěné skutečnosti

9.      Podle § 2 odst. 1 písm. d) ve spojení s odst. 5 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o regulaci reklamy“) mohou obce formou nařízení stanovit veřejně přístupná místa, na nichž je reklama zakázána, dobu, v níž je reklama zakázána, druhy komunikačních médií, kterými nesmí být reklama šířena, popřípadě též akce, na něž se zákaz šíření reklamy nevztahuje. Tímto způsobem mohou obce zakázat pouze reklamu šířenou na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení^[13] zřízeného podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“).

10.  Kromě toho mohou dle § 333 odst. 3 stavebního zákona hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava v přenesené působnosti vydat nařízení, jímž v souladu s § 152 odst. 2 stavebního zákona stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby.

11.  HMP využilo obou těchto možností. Na základě zmocnění obsaženého ve stavebním zákoně, resp. v § 194 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb. vydalo nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), ve znění pozdějších předpisů (dále též „PSP“). Regulace staveb a zařízení pro reklamu a informace je obsažena v § 77 až 82 PSP. Podle § 77 odst. 2 PSP lze stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení s plochou panelu nad 4 m² umístit v památkových rezervacích a památkových zónách pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu (s výjimkou staveb a zařízení umístěných na dočasných ohrazeních stavenišť).

12.  Na základě zmocnění uvedeného v zákoně o regulaci reklamy se dne 29. 11. 2005 usnesla Rada vydat nařízení 26/2005, v němž zakázala šíření reklamy vybranými komunikačními médii na území památkové rezervace v hlavním městě Praze (dále též „území památkové rezervace“). Nařízení nabylo účinnosti dne 15. 12. 2005 a poté bylo několikrát novelizováno,^[14] což mělo za následek zejména rozšíření okruhu územní působnosti a úpravu rozsahu komunikačních médií, kterými nesmí být reklama na veřejně přístupných místech šířena.

13.  Dne 30. 11. 2020 se Rada usnesla vydat nařízení č. 20/2020 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „nařízení 20/2020“), které nabylo účinnosti dne 1. 10. 2021.

14.  Nařízení 20/2020 významně rozšířilo územní působnost nařízení 26/2005 a toto území rozčlenilo do tří zón s odlišným stupněm regulace. Nejpřísnější regulace byla zachována v první zóně, tj. na území památkové rezervace, pro kterou se výčet zakázaných komunikačních médií v zásadě nezměnil. Konkrétně se jedná o následující zakázaná komunikační média:

a) letáky, navštívenky, vizitky, brožury, katalogy a jiné obdobné tištěné propagační materiály šířené vůči neznámému adresátovi,

b) plakáty z jakéhokoli materiálu, fólie s potiskem, kromě fólií na dopravních prostředcích, dále tabule, tyče, pulty, či jiné konstrukce a zařízení, ať pohybující se, nesené, stojící, opřené či zavěšené, včetně jejich osvětlení, upoutané balóny nebo jiné tvary a plovoucí předměty,

c) dodatečné konstrukce na dopravních prostředcích prezentující reklamu jakýmkoli způsobem,

d) zařízení šířící reklamu zvukem či obrazem, s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání,

e) dopravní prostředky, umístěné na veřejně přístupném místě za účelem šíření reklamy nebo dopravní prostředky, u nichž je hlavním účelem jízdy šíření reklamy,

f) reklamní periodický tisk,

g) převěsy a plachty z jakéhokoliv materiálu, kromě těch, které jsou umístěny pouze na stavebním lešení stojícím na přiléhající pozemní komunikaci po dobu provádění stavebních prací na objektu, který kryjí, pokud tyto převěsy a plachty zároveň zobrazují tento objekt a plocha vlastní reklamy nečiní více než 20 % celkové plochy převěsu nebo plachty (dále též „plachty“),

h) reklamní převleky, do nichž jsou oblečeny osoby, které se pohybují nebo postávají.^[15]

15.  O něco mírnější regulace byla uplatněna pro druhou zónu zahrnující vybraná území památkových zón,^[16] ve které je zakázáno šíření reklamy komunikačními médii obsaženými v předchozím bodě 14. pod písmeny a), b), c) a g).^[17] Nejmírněji regulace dopadá na třetí zónu definovanou prostřednictvím vybraných katastrálních území,^[18] ve které je zakázáno šíření reklamy komunikačními médii obsaženými v předchozím bodě 14. pod písmeny c) a g).

16.  Dle HMP byla úprava obsažená v nařízení 20/2020 vyvolána vývojem, který s sebou přinesl nové formy reklamy, materiály a technická řešení, a kladla si za cíl omezit či zakázat některé druhy komunikačních médií; nikterak však nezasahovala do oblasti šíření reklamy upravené stavebním zákonem.

17.  Ve vztahu k územnímu vymezení třetí zóny HMP uvedlo, že z důvodu snahy o co nejkompaktnější vymezení prostoru byla stanovena prostřednictvím katastrálních území, přičemž zahrnuta byla pouze ta katastrální území, jejichž plocha je tvořena územím s vyšším než 30% podílem ochranného pásma památkové rezervace v hlavním městě Praze, neboť při volbě vyššího podílu by do třetí zóny nebyl zahrnut katastr Vokovic, na jehož území se nachází urbanisticky a architektonicky kvalitní obytné soubory.^[19]

18.  K jiným možným alternativám územního vymezení třetí zóny HMP sdělilo, že prostý výčet ulic by z hlediska přehlednosti pro adresáty uvedené normy byl zcela nevhodný, zejména vzhledem k jejich dlouhému výčtu, a navíc by při každé změně, přejmenování nebo vzniku nové ulice bylo nutno nařízení 20/2020 novelizovat.^[20] Dle HMP je rovněž třeba vzít v úvahu i skutečnost, že jednotlivé ulice nerespektují současné rozdělení jednotlivých zón a bylo by třeba přikročit k další specifikaci jejich částí, což by normu učinilo zcela nepřehlednou pro její adresáty.^[21] Navíc lze oprávněně předpokládat, že by šiřitelé reklamy hledali stále nové, v nařízení 20/2020 neuvedené, ulice k umístění komunikačních médií, zatímco u zvoleného celistvého vymezení území jde o řešení odůvodněné vhodnou ochranou území bez nutnosti stálých doplnění a změn.^[22]

19.  K výčtu zakázaných komunikačních médií ve třetí zóně HMP uvedlo, že byla zvolena taková, která jsou svým vlivem na prostředí nejvíce rušivá. HMP dále podotklo, že provozovatelé plachet byli dosud de facto zvýhodněni oproti jiným provozovatelům reklamy, neboť zatímco PSP kladou reklamě v daném území značná omezení, plachty dosud existovaly mimo území památkové rezervace a malou část přilehlých komunikací bez jakéhokoli omezení.^[23]

IV.   Právní posouzení

20.  Úřad podotýká, že právní hodnocení možného protisoutěžního jednání HMP provedl v tomto rozhodnutí pouze v otázce naplnění podmínek pro zastavení správního řízení a přijetí závazků ve smyslu § 19a odst. 4 ZOHS.  

IV.1 Použitá znění právních norem

21.  Z hlediska procesního obecně platí zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní právo a jeho změny aplikují od data nabytí jeho účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, přičemž právní účinky dříve učiněných úkonů zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení pozdější právní úpravy nestanoví něco jiného. 

22.  Správní řízení je proto vedeno podle procesních ustanovení zákona č. 143/2001 Sb. ve znění zákonů č. 261/2021 Sb. a č. 417/2021 Sb. S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 tohoto znění zákona postupuje Úřad také podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákonů č. 261/2021 Sb. a č. 417/2021 Sb. a coby obecného procesního předpisu i zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

23.  Z hlediska hmotněprávního se posuzuje odpovědnost za přestupek podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Za dobu spáchání přestupku se považuje okamžik jeho dokonání.^[24] 

24.  Vzhledem k tomu, že jednání HMP dosud nebylo ukončeno,^[25] posuzuje jej Úřad dle zákona č. 143/2001 Sb. v aktuálním znění^[26] a rovněž dle zákona č. 250/2016 Sb. v aktuálním znění.^[27]

IV.2 Účastník řízení jako orgán veřejné správy

25.  Orgány veřejné správy se dle § 1 odst. 1 písm. d) ZOHS rozumí orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy.

26.  Dle § 19a odst. 1 ZOHS orgány veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů, b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo c) vyloučí soutěž na relevantním trhu. Za výkon veřejné moci orgánů veřejné správy lze v souladu s informačními listy Úřadu^[28] označit správní akty, faktické pokyny či bezprostřední zásahy.

27.  Úřad shledal, že HMP při vydávání nařízení vystupuje jako orgán veřejné správy ve vrchnostenském postavení, tj. jako nositel veřejné moci. Úřad dále konstatuje, že vydávání nařízení není úkonem podle § 19a odst. 2 písm. a) ani písm. b) ZOHS,^[29] proto na posuzované jednání HMP plně doléhá § 19a odst. 1 ZOHS.

IV.3 Vymezení relevantního trhu

28.  Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 ZOHS trh zboží,^[30] které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje především z hlediska věcného (výrobkového) a geografického.

29.  Při vymezení relevantního trhu je třeba vycházet z předmětu správního řízení a ze skutečnosti, že účastník řízení může reklamu regulovat pouze na území HMP.

30.  Předmětem správního řízení je zákaz šíření reklamy na veřejně přístupných místech mimo provozovnu vybranými komunikačními médii ve třetí zóně dle nařízení 20/2020. Relevantní trh dotčený posuzovaným jednáním je proto v nyní šetřeném případě dán oblastí regulace reklamy na veřejně přístupných místech, tedy oblastí venkovní reklamy.

31.  Venkovní reklamu je možné členit dle jejího umístění, zpracování či formátu. Mezi formy venkovní reklamy patří reklama na billboardech, prostředcích veřejné dopravy, přístřešcích pro zastávky hromadné dopravy, lavičkách, letištích, nákupních centrech, stadionech, panelech, sloupech a dalších nejrůznějších objektech.

32.  V daném případě Úřad s ohledem na výše uvedené zvažoval vymezit relevantní trh jako trh venkovní reklamy na území HMP s možným dalším členěním dle umístění, zpracování či formátu reklamy.

33.  Vzhledem k tomu, že účastník řízení navrhl závazky ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení, ponechává Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace dotčených relevantních trhů otevřenou. 

IV.4 Zákonná východiska

34.  Podle § 19a odst. 4 ZOHS rozhodne Úřad o zastavení řízení a přijetí závazků, které orgán veřejné správy Úřadu navrhl ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, za podmínky, že jejich splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. Usoudí-li Úřad, že k zajištění splnění závazků je zapotřebí stanovit podmínky nebo povinnosti, uloží je týmž rozhodnutím.

35.  Podle § 19a odst. 5 ZOHS může orgán veřejné správy písemně navrhnout závazky nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad;^[31] k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Orgán veřejné správy je svým návrhem vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, vázán a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení a přijetí závazků nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

36.  Po nabytí právní moci rozhodnutí může Úřad řízení znovu zahájit a vydat rozhodnutí, jestliže (i) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání tohoto rozhodnutí rozhodné, (ii) orgán veřejné správy jedná v rozporu se závazky, nebo (iii) toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.^[32]

IV.5 Účastníkem řízení navržené závazky 

37.  Dne 11. 12. 2023 obdržel Úřad od HMP návrh závazků ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže následujícího znění:

Závazek č. 1: Účastník řízení navrhuje změnit územní působnost zákazu podle § 1 odst. 3 nařízení č. 26/2005 tak, aby tento zákaz platil na celém území HMP s výjimkou území Pražské památkové rezervace (§ 1 odst. 1 nařízení č. 26/2005) a památkových zón (§ 1 odst. 2 nařízení č. 26/2005).

Závazek č. 2: Účastník řízení navrhuje změnit § 1 odst. 3 nařízení č. 26/2005 tak, aby na jím dotčeném území zakazoval šíření reklamy komunikačními médii na veřejně přístupných místech mimo provozovnu podle § 3 písm. c) a g) nařízení č. 26/2005, a to s výjimkou komunikačních médií podle § 3 písm. g) nařízení č. 26/2005, která nebudou nasvícena, budou umístěna na slepých částech štítových stěn a nebudou překračovat obrys těchto stěn.

38.  HMP uvedlo, že ke splnění závazků dojde přijetím novely nařízení 26/2005, která bude v podstatných rysech obsahově shodná s věcným záměrem této novely, jak jej svým usnesením č. 2563 ze dne 13. 11. 2023 schválila Rada.^[33]

39.  Dle HMP jsou navržené závazky způsobilé odstranit obavy z možného narušení hospodářské soutěže, pro které Úřad vede správní řízení. Pro bližší zdůvodnění odkázalo na svůj přípis ze dne 16. 11. 2023,^[34] v němž vysvětlilo důvody zvažovaného vymezení třetí zóny a zvažovaných podmínek pro umisťování komunikačních médií v této zóně.

40.  Uvedlo, že při změně územního vymezení třetí zóny vycházelo z objektivních okolností; vnitřní hranici třetí zóny budou představovat vnější hranice první a druhé zóny a vnější hranice třetí zóny bude vymezena hranicí samotného HMP. Dodalo, že takové vymezení třetí zóny je rovněž nediskriminační, neboť nepokrývá pouze území, na kterém se typicky k šíření reklamy mimo provozovnu používají jen určité nosiče, a zároveň koresponduje se sledovaným legitimním cílem spočívajícím ve snížení vizuálního smogu, ochraně obyvatel HMP před zakrýváním oken plachtami a zajištění bezpečnosti silničního provozu.

41.  Navržené podmínky pro umisťování plachet ve třetí zóně odpovídají dle vyjádření HMP těm, které je na témže území podle PSP nutno splnit k umístění reklamních billboardů jako staveb pro reklamu. Kritéria jsou tak k oběma druhům nosičů stanovena objektivním a nediskriminačním způsobem. Kromě toho HMP podotklo, že na území třetí zóny zůstane i nadále zachována možnost, aby se plachty nesplňující podmínky nařízení 26/2005 relativně snadno podřídily stavebním předpisům; stačí je ke zdi uchytit konstrukčními prvky.

42.  Pro vyloučení pochybností HMP v návrhu závazků uvedlo, že se navržené závazky týkají pouze předmětu správního řízení, tj. výlučně komunikačních médií ve smyslu § 3 písm. c) a g) nařízení 26/2005, a netýkají se území HMP vymezeného v § 1 odst. 1 a 2 nařízení 26/2005.

43.  Dle sdělení HMP vyvíjí příslušné orgány maximální možné úsilí, aby mohla Rada novelu nařízení 26/2005 přijmout v co nejkratším možném termínu, poukázalo však na to, že je zároveň nezbytné dodržovat zákonné požadavky na legislativní proces. HMP proto předpokládá, že novela nařízení 26/2005 bude Radě předložena ke schválení ve lhůtě do 31. 3. 2024 a že nenabude účinnosti později než 1. 7. 2024. Rovněž navrhlo, že bude Úřad o splnění závazků informovat ve lhůtě dvou týdnů od zasedání Rady, na kterém bude přijata novela nařízení 26/2005 provádějící navržené závazky.

IV.6 Posouzení navržených závazků

IV.6.1 Formální podmínky návrhu závazků

44.  Závazky byly účastníkem řízení navrženy písemně a před zasláním sdělení výhrad ze strany Úřadu, tj. ve lhůtě ve smyslu § 19a odst. 5 ZOHS. Úřad proto konstatuje, že byly splněny všechny formální podmínky návrhu závazků.

IV.6.2 Podmínka odstranění obav z možného narušení účinné hospodářské soutěže

45.  Obavy Úřadu z možného narušení účinné hospodářské soutěže, pro které zahájil správní řízení, souvisely jednak s potenciálně problematickým vymezením třetí zóny a jednak s možným zvýhodňováním soutěžitelů poskytujících ve třetí zóně venkovní reklamní plochy prostřednictvím jiných komunikačních médií než těch uvedených v § 3 písm. c) a g) nařízení 26/2005, zejména prostřednictvím staveb pro reklamu a reklamních zařízení zřízených podle stavebního zákona.

46.  Potenciálně problematické vymezení třetí zóny Úřad spatřoval zejména ve způsobu výběru katastrálních území. Dle důvodové zprávy k nařízení 20/2020 byla do třetí zóny zahrnuta ta katastrální území, jejichž plocha je tvořena územím s vyšším než 30% podílem ochranného pásma památkové rezervace v HMP. Zdůvodnění HMP, že by při volbě vyššího podílu ochranného pásma nebyl do třetí zóny zahrnut katastr Vokovic, Úřad neshledal dostatečným. Jako proporcionální ke stanovému cíli regulace, kterým měla být ochrana památkově cenného území, neshledal ani plošné vymezení třetí zóny prostřednictvím vybraných katastrálních území.

47.  Možné zvýhodňování soutěžitelů poskytujících ve třetí zóně venkovní reklamní plochy zejména prostřednictvím staveb pro reklamu a reklamních zařízení zřízených podle stavebního zákona spatřoval Úřad v tom, že zatímco reklamní billboardy jsou na tomto území při splnění určitých podmínek povolené, plachty jsou zde s výjimkou těch na stavebním lešení zcela zakázány.

48.  Úřad se proto zabýval posouzením, zda splněním navržených závazků dojde k odstranění výše uvedených obav z možného narušení účinné hospodářské soutěže.

49.  Navržené územní vymezení třetí zóny plně odstraňuje obavy Úřadu, neboť bude na rozdíl od dosavadního znění nařízení 26/2005 stanoveno na základě objektivních kritérií a kromě toho bude stejně jako PSP pokrývat celé území HMP.

50.  Ve vztahu k samotné regulaci reklamních zařízení ve třetí zóně Úřad považuje za zásadní, že dojde k větší harmonizaci podmínek umisťování plachet a reklamních billboardů na stěnách budov. Novelou nařízení 26/2005 budou ve třetí zóně povoleny takové plachty, které nebudou nasvíceny a budou umístěny na slepých štítových stěnách budov, pokud zároveň nebudou přesahovat jejich obrysy, což odpovídá úpravě obsažené v § 77 odst. 1 a § 81 odst. 3 PSP. 

51.  Na základě celkového posouzení případu proto Úřad dospěl k závěru, že splněním závazků navržených ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže se odstraní obavy z jejího možného narušení.

IV.6.3 Podmínka zdržení se jednání, které je předmětem výhrad Úřadu

52.  HMP uvedlo, že od okamžiku, kdy novela nařízení 26/2005 vstoupí v platnost, budou orgány HMP novelu aplikovat v přestupkových řízeních jako příznivější právní úpravu v situacích, v nichž dojde k porušení stávajícího avšak nikoli novelizovaného znění nařízení 26/2005. HMP rovněž plánuje postupovat v souladu se zásadou hospodárnosti a na případné přestupky, které by se v budoucnu staly nepostižitelnými z důvodu aplikace příznivější právní úpravy, se nezaměřovat. HMP je proto přesvědčeno, že je patrné, že od okamžiku návrhu závazků nepostihuje a nebude třetí osoby postihovat za porušení nařízení 26/2005 spočívající v porušení pravidel, která vzbuzovala obavy Úřadu z možného narušení hospodářské soutěže a která po implementaci navržených závazků, tedy od účinnosti novely uvedeného nařízení, pozbydou účinku.^[35]

53.  Úřad proto konstatuje, že tuto podmínku považuje za splněnou.

IV.6.4 Podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění závazků

54.  Ustanovení § 19a odst. 4 ZOHS umožňuje Úřadu stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění daných závazků. Úřad může tímto způsobem zejména stanovit lhůtu, v níž mají být závazky splněny, nebo stanovit určité informační povinnosti umožňující kontrolu plnění daných závazků. 

55.  V souladu s návrhem HMP proto Úřad stanovil HMP povinnost informovat Úřad o splnění závazků ve lhůtě dvou týdnů od zasedání Rady, na kterém bude přijata novela nařízení 26/2005 provádějící navržené závazky, a podmínku, aby uvedená novela nařízení 26/2005 nenabyla účinnosti později než 1. 7. 2024. 

V.     Závěr

56.  Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že jsou kumulativně splněny všechny podmínky nezbytné pro přijetí závazků podle § 19a odst. 4 a 5 ZOHS. Z tohoto důvodu Úřad účastníkem řízení navržené závazky přijal, stanovil mu povinnosti a podmínky nutné k zajištění splnění těchto závazků a současně správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0146/2022/VS zastavil.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 5 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží

JUDr. Bc. Petr Kadlec, advokát

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy