číslo jednací: 02787/2024/871
spisová značka: S0187/2023/KD

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 20 odst. 1 písm. a) a § 20a odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0187/2023/KD, zahájeném dne 27. 3. 2023 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo možného porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

ELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975, zastoupená na základě plné moci ze dne 25. 3. 2022 JUDr. Robertem Nerudou, Ph.D., advokátem a společníkem HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 – Nové Město, PSČ 110 00, IČO 26454807, ev. č. ČAK 13852,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnostELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975,

se uznává vinným ze spáchání

přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a

porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

kterých se v období od 23. 11. 2012 do 21. 10. 2021

jako soutěžitel dopustil tím, že soutěžitelům:

1.      společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 23. 11. 2012,

2. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 31. 10. 2016,
3. podnikající fyzické osobě [obchodní tajemství], nejméně od 30. 11. 2016,
4. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 6. 12. 2016,
5. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 6. 8. 2018,
6. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 15. 4. 2019,
7. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 25. 7. 2019,
8. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 16. 9. 2019,
9. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 13. 11. 2019,
10. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 9. 1. 2020,
11. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 12. 6. 2020,
12. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 5. 1. 2021,
13. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 18. 1. 2021,
14. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 15. 2. 2021,
15. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 25. 3. 2021,
16. společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 12. 6. 2021

stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny elektrospotřebičů značek Electrolux, AEG a Zanussi, kontroloval dodržování těchto cen a vyzýval k navýšení cen na stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování stanovených minimálních cen reálně uplatnil,

přičemž tito jednotliví soutěžitelé na výzvy účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

čímž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a v rozporu s čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

s těmito soutěžiteli uzavřel a plnil zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a ke kterému došlo na relevantních trzích i) velkých domácích spotřebičů na území České republiky v období od 23. 11. 2012 do 21. 10. 2021 a ii) malých domácích spotřebičů na území České republiky v období od 25. 3. 2021 do 21. 10. 2021.

II.

Účastník řízení, společnostELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975,

se uznává vinným ze spáchání

přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a

porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

kterých se v období od 2. 2. 2018 do 21. 10. 2021

jako soutěžitel dopustil tím, že soutěžitelům

1.      společnosti [obchodní tajemství], nejméně od 2. 2. 2018,

2. podnikající fyzické osobě [obchodní tajemství], nejméně od 2. 2. 2018

schvaloval odběratele, kterým mohli dále dodávat elektrospotřebiče značek Electrolux, AEG a Zanussi, a podmiňoval dodávky elektrospotřebičů značek Electrolux, AEG a Zanussi maloobchodním prodejcům bez uzavření partnerské smlouvy tím, že jej nebudou velkoobchodně dále prodávat,

přičemž tito jednotliví soutěžitelé na tato omezení dalšího prodeje stanovená účastníkem řízení v uvedeném období přistupovali,

čímž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a v rozporu s čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

s těmito soutěžiteli uzavřel a plnil zakázané dohody o omezení okruhu zákazníků, kterým mohli prodávat smluvní zboží, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a ke kterému došlo na relevantních trzích i) velkých domácích spotřebičů na území České republiky a ii) malých domácích spotřebičů na území České republiky v období od 2. 2. 2018 do 21. 10. 2021.

III.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti ELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti ELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975, za přestupky dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

125 404 000 Kč (slovy: sto dvacet pět milionů čtyři sta čtyři tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti ELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost ELECTROLUX, s.r.o., se sídlem Budějovická 778/3, Michle, 140 00 Praha 4, IČO 18631975 (dále též „ELECTROLUX“), se svými odběrateli sjednávala pro další prodej elektrospotřebičů značek Electrolux, AEG a Zanussi (dále též „dotčené zboží“)^[1] protisoutěžní dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů shromážděných v podnětu sp. zn. ÚOHS-P0671/2021/KD, tj. ze stížnosti a dalšího vyjádření podavatele stížnosti^[2], z dokumentů zajištěných při šetření na místě provedeném dne 20. 10. 2021 v rámci prošetřování podnětu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P0021/2020/KD, který se týká jednání jiného soutěžitele, a to společnosti Elberry s.r.o., se sídlem č.p. 100, 538 62 Bořice, IČO 25952323^[3], a dále z dokumentů zajištěných při šetření na místě provedeném dne 21. 10. 2021 v obchodních prostorách účastníka řízení^[4]. Podezření na uzavírání zakázaných cenových dohod svědčila také Úřadem provedená cenová srovnání^[5], ze kterých byla patrná značná sladěnost maloobchodních cen (dále též „MOC“) dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci.

2.    Ještě před zahájením správního řízení společnost ELECTROLUX v rámci ústního jednání konaného dne 24. 2. 2023 předložila prohlášení o svém protisoutěžním jednání (tzv. corporate statement) – dále též „vyjádření společnosti ELECTROLUX“.^[6] V něm společnost ELECTROLUX uznala svoji odpovědnost za jednání, které jí je vytýkáno. Společnost ELECTROLUX současně poskytla základní informace o dohodách s odběrateli, popsala rozhodné skutkové okolnosti vytýkaného jednání a doložila další důkazy vztahující se k protisoutěžnímu jednání, kterými Úřad dosud nedisponoval. Společnost ELECTROLUX také podstatným způsobem doplnila zjištění Úřadu, a to zejména co do rozsahu a délky vytýkaného jednání.

3.    Úřad proto dne 27. 3. 2023 zahájil se společností ELECTROLUX správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0187/2023/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) spočívajícího v uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a/nebo možného porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 3 odst. 1 zákona a/nebo článku 101 odst. 1 SFEU Úřad spatřoval v uzavírání a plnění zakázaných dohod (i) o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej, a to nejméně od roku 2012, a (ii) o omezení okruhu zákazníků, jimž je odběratel oprávněn zboží dále dodávat, a to nejméně od roku 2018, v obou případech sjednávaných mezi společností ELECTROLUX a jejími odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět těchto dohod bylo dotčené zboží.^[7]

4.    Dne 22. 9. 2023 vyzval Úřad společnost ELECTROLUX^[8], aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání^[9]. Po souhlasu ze strany společnosti ELECTROLUX^[10] Úřad tuto proceduru zahájil^[11] a po ústním jednání^[12] konaném v jejím rámci vyjádřila dne 6. 12. 2023 společnost ELECTROLUX zájem v této proceduře pokračovat^[13]. Úřad v rámci procedury narovnání vydal dne 11. 12. 2023 stručné sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností ELECTROLUX uzavřením zakázaných dohod^[14] a společnost ELECTROLUX dne 5. 1. 2024 sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek a porušení SFEU, jejíchž skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad^[15].

II.   Charakteristika účastníka řízení

5.    Společnost ELECTROLUX se na území České republiky (dále též „ČR“) zaměřuje na prodej domácích spotřebičů dodávaných pod značkami Electrolux, AEG a Zannusi. Zajišťuje také servis a opravy zboží. Je součástí skupiny Electrolux Group, která je jedním z předních evropských výrobců domácí spotřebičů. Dotčené zboží v ČR prodává na velkoobchodní úrovni, v posledních letech ale působí i jako maloobchodní prodejce.

6.    Společnost ELECTROLUX využívala k distribuci dotčeného zboží všechny prodejní kanály a prodávala dotčené zboží odběratelům jak maloobchodním (např. větším maloobchodním prodejcům s kamennými prodejnami nebo e-shopy, případně obojí), tak velkoobchodním, kteří dotčené zboží dále prodávali (dále také „distributoři“). Odběratelé objednávali od společnosti ELECTROLUX dotčené zboží zejména elektronicky přes systém B2B (business to business) nebo EDI rozhraní (Electronic Data Interchange). [obchodní tajemství]. Informace o dotčeném zboží získávali odběratelé prostřednictvím internetového portálu B2B, XML feedu a e-mailové nebo telefonické komunikace s obchodními zástupci.^[16]

7.    Společnost ELECTROLUX uzavírala s odběrateli dotčeného zboží písemné smlouvy, přičemž [obchodní tajemství].^[17]

8.    Společnost ELECTROLUX byla po celé období od roku 2012 až do současnosti vlastněna jediným společníkem, a to společností AB Electrolux, se sídlem 105 45 Stockholm, Švédské království (dále též „AB Electrolux“), která byla rovněž výhradním subjektem, který dotčené zboží uváděl na trh. Společnost AB Electrolux byla ve stejném období výlučným vlastníkem velkého množství společností (v průběhu uvedeného období docházelo k nákupu i prodeji podílů v dalších společnostech).^[18]

III.      Zjištěné skutečnosti

III.1       Stanovování maloobchodních cen pro další prodej

9.    Společnost ELECTROLUX usilovala při maloobchodním prodeji dotčeného zboží o dodržování odběrateli jí stanovených MOC.^[19]

10.    V případě dotčeného zboží v segmentu velkých domácích spotřebičů společnost ELECTROLUX uváděla MOC v systému B2B, v cenících, XML feedu nebo zasílala e-mailem.^[20] Pro zajištění dodržování MOC uplatňovala vůči odběratelům [obchodní tajemství]. Nejprve [obchodní tajemství], na jehož základě mohli maloobchodní prodejci [obchodní tajemství], následně [obchodní tajemství], dle kterého mohli maloobchodní prodejci [obchodní tajemství] s tím, že podmínkou bylo [obchodní tajemství], a nakonec [obchodní tajemství], podle kterého bylo prodejcům [obchodní tajemství].^[21] Dodržování MOC kontrolovala prostřednictvím pravidelného vlastního monitoringu (sledovala ceny zobrazované na cenovém srovnávači heureka.cz, příp. i využívala oficiální stránky maloobchodních partnerů) i na základě informací z trhu.^[22] Pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než stanovenou, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k jejímu zvýšení (byť v některých případech byly ceny doprovázeny dalšími výrazy jako „PMOC“ – promoční nebo prodejní MOC, „APMOC“ – akční prodejní MOC).^[23] Společnost ELECTROLUX rovněž vyzývala své distributory, aby zajistili zvýšení MOC u svých maloobchodních prodejců, kteří dotčené zboží prodávali pod určenou MOC.^[24] Tito distributoři následně informovali společnost ELECTROLUX o učiněných opatřeních, mezi která patřilo pozastavení dodávek maloobchodním odběratelům nebo navýšení velkoobchodní ceny na úroveň MOC stanovenou společností ELECTROLUX.^[25] Při nedodržení doporučených MOC uplatňovala společnost ELECTROLUX sankce ve formě (krátkodobého) pozastavení části dodávek nebo celého portfolia dotčeného zboží odběratelům. Za účelem dosažení navýšení MOC dotčeného zboží společnost ELECTROLUX rovněž hrozila odebráním statusu autorizovaného prodejce^[26]. Komunikace společnosti ELECTROLUX s odběrateli probíhala nejen prostřednictvím e-mailů, ale často rovněž telefonicky, přičemž interní komunikace mezi jejími zaměstnanci byla uskutečňována také [obchodní tajemství].^[27] Odběratelé společnosti ELECTROLUX měli povědomí o dodržování MOC dotčeného zboží, v některých případech rovněž sami informovali společnost ELECTROLUX o nesprávně nastavené MOC jinými odběrateli.^[28]

11.    Společnost ELECTROLUX dodržování jí stanovených MOC kontrolovala u dotčeného zboží i v segmentu malých domácích spotřebičů.^[29] Pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než stanovenou, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k jejímu zvýšení.^[30] Rovněž vyzývala své distributory^[31], aby zajistili zvýšení MOC u svých maloobchodních prodejců, kteří dotčené zboží prodávali pod určenou MOC.^[32]

12.    Konkrétní odběratelé na výzvy společnosti ELECTROLUX o úpravu cen přistupovali, tj. navyšovali MOC dotčeného zboží dle požadavků společnosti ELECTROLUX, a to nejméně od 23. 11. 2012 v segmentu velkých domácích spotřebičů^[33],[34] a nejméně od 25. 3. 2021 v segmentu malých domácích spotřebičů^[35].

13.    Uvedenému jednání svědčila i cenová srovnání provedená Úřadem, která identifikovala relativně značnou sladěnost MOC dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci.^[36]

14.    K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování doporučených MOC společností ELECTROLUX od jejích odběratelů došlo ihned po provedení místního šetření (21. 10. 2021), od něhož společnost ELECTROLUX upustila od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit minimální cenu jí distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.^[37]

III.2       Omezení okruhu zákazníků

15.    Společnost ELECTROLUX sjednávala s odběrateli dohody o omezení okruhu zákazníků, jimž mohli dotčené zboží dále dodávat. Uvedené zajišťovala prostřednictvím distributorů, kterým [obchodní tajemství], jimž mohli dotčené zboží dále dodávat. Společnost ELECTROLUX také podmiňovala dodávky dotčeného zboží maloobchodním prodejcům bez uzavření partnerské smlouvy tím, že tito nebudou dotčené zboží dále nabízet dalším prodejcům, tj. že jej nebudou dále velkoobchodně prodávat. Při porušení této povinnosti by distributor přestal maloobchodnímu prodejci dotčené zboží dodávat. Odběratelům tak byl společností ELECTROLUX zakázán aktivní i pasivní prodej^[38] dotčeného zboží dalším prodejcům.^[39]

16.    Odběratelům tímto společnost ELECTROLUX určila okruh zákazníků, kterým mohli dotčené zboží dodávat, přičemž odběratelé na toto omezení dalšího prodeje přistupovali.^[40] Uvedené jednání probíhalo nejméně od 2. 2. 2018^[41] do 21. 10. 2021^[42].

III.3       Shrnutí zjištěných skutečností

17.    Společnost ELECTROLUX usilovala o dodržování jí doporučených MOC dotčeného zboží ze strany odběratelů, které o jejich výši informovala prostřednictvím B2B systému, XML feedu, zasílaných ceníků nebo je uváděla v rámci e-mailů či telefonních hovorů. Dodržování doporučených MOC kontrolovala a pokud některý odběratel nabízel dotčené zboží za nižší cenu než jí stanovenou, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván k jejímu zvýšení. Konkrétní odběratelé na výzvy o úpravu cen nejméně od 23. 11. 2012 přistupovali, tj. navyšovali MOC dle požadavků společnosti ELECTROLUX, čemuž mj. nasvědčuje i relativně větší sladěnost prodejních cen dotčeného zboží. Při nedodržení doporučených MOC uplatňovala společnost ELECTROLUX sankce ve formě pozastavení dodávek dotčeného zboží. Za účelem dosažení navýšení MOC dotčeného zboží společnost ELECTROLUX rovněž hrozila odebráním statusu autorizovaného prodejce. Sami odběratelé rovněž informovali společnost ELECTROLUX o nedodržování MOC jinými prodejci. Společnost ELECTROLUX uvedeným jednáním nejméně od 23. 11. 2012 do 21. 10. 2021 u dotčeného zboží v segmentu velkých domácích spotřebičů a nejméně od 25. 3. 2021 do 21. 10. 2021 u dotčeného zboží v segmentu malých domácích spotřebičů určovala svým odběratelům MOC pro další prodej.

18.    Společnost ELECTROLUX schvalovala distributorům odběratele, kterým mohli dotčené zboží dále dodávat, a podmiňovala dodávky dotčeného zboží maloobchodním prodejcům bez uzavření partnerské smlouvy tím, že jej nebudou velkoobchodně dále prodávat. Odběratelé omezení dalšího prodeje akceptovali. Společnost ELECTROLUX uvedeným jednáním nejméně od 2. 2. 2018 do 21. 10. 2021 určila odběratelům okruh zákazníků, kterým mohli dotčené zboží dodávat.

IV.     Právní posouzení

IV.1      Použitá znění právních norem

19.    Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.^[43]

20.    Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti ELECTROLUX Úřad považuje 21. 10. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti ELECTROLUX se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro společnost ELECTROLUX příznivější.^[44]V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.^[45] Z hlediska procesního postupuje Úřad dle zákona ve znění novely 417/2021^[46], přestupkového zákona ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“).

IV.2      Zákonná a judikaturní východiska

21.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

22.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

23.    Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

24.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

25.    Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství^[47] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 SFEU včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 zákona.^[48]

IV.3      Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU

26.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

27.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.^[49]U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

28.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

29.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

30.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.^[50]U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.^[51]

31.    Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.^[52]

32.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.^[53]

33.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.^[54]Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný,^[55] resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Podle judikatury nelze na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, aplikovat pravidlo de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[56]

IV.3.1     Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

34.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej, jestliže jejich obsah, cíl, kterého mají dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Nezanedbatelný negativní dopad takových cílových dohod se presumuje.[57]Kvůli takovým dohodám je zásadně znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a současně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

35.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

36.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Na dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze aplikovat doktrínu de minimis ve smyslu Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný nebo Sdělení o dohodách menšího významu. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

IV.3.2     Dohody o omezení okruhu zákazníků

37.    Vertikální dohody o omezení okruhu zákazníků, jimž může odběratel zboží dále prodávat, jestliže jejich obsah, cíl, kterého mají dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a za předpokladu, že současně s těmito dohodami není uplatňován systém výhradní nebo selektivní distribuce dotčeného zboží, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Nezanedbatelný negativní dopad takových cílových dohod na hospodářskou soutěž na trhu se, s ohledem na podstatu těchto dohod, presumuje. Jejich smyslem je úplný zákaz nejen aktivního, ale i pasivního prodeje mezi odběrateli. Jinými slovy, tyto dohody brání dodávkám zboží, kterého se týkají, mezi samotnými odběrateli a rovněž znemožňují zákazníkům přístup k tomuto zboží od odběratelů, kteří jim v důsledku těchto dohod nemohou zboží dále prodávat. Toto vyloučení dodávek mezi odběrateli znatelně brání možnosti odběratelů dále prodávat zboží subjektům dle svého výběru a rovněž omezuje volbu zákazníkům. Tím může docházet k rozdělení trhu, které omezuje hospodářskou soutěž.^[58]

38.    Vertikální dohody o omezení okruhu zákazníků, jimž může odběratel zboží dále dodávat, cílící na úplné vyloučení či potlačení konkurence mezi prodejci, představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Na dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze aplikovat doktrínu de minimis ve smyslu Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný nebo Sdělení o dohodách menšího významu. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

IV.4      Podmínky pro aplikaci SFEU

39.    Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU^[59]v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 % a současně je dohodou pokryto celé území členského státu, existuje pozitivní domněnka,^[60] že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné.

IV.5      Vymezení soutěžitele

40.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.^[61]V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.^[62]Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).^[63]

41.    Pro účely nyní vedeného správního řízení však Úřad nepokládá za nutné vymezit přesnou strukturu soutěžitele. Úřad nicméně v jeho rámci ve vztahu k posuzovanému jednání považuje společnosti ELECTROLUX a AB Electrolux za jednoho soutěžitele (dále též „soutěžitel Electrolux“) ve smyslu zákona a SFEU.

IV.6      Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů soutěžitele Electrolux

42.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je vhodné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele Electrolux. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží^[64], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem Electrolux vyráběné, prodávané a distribuované dotčené zboží.

43.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.^[65]

IV.6.1     Vymezení relevantních trhů

44.    V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe. V minulosti Úřad z věcného hlediska rozlišoval mj. relevantní trhy (i) velkých domácích spotřebičů a (ii) malých domácích spotřebičů^[66], z hlediska geografického tyto trhy vymezoval územím ČR. Úřad neseznal, že by v nyní řešeném případě existoval důvod se od uvedeného vymezení relevantních trhů odchýlit, a proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trhy jako trh (i) velkých domácích spotřebičů a (ii) malých domácích spotřebičů. Z hlediska geografického jsou uvedené výrobkové trhy definovány na národní úrovni, tj. územím ČR.

45.    Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace dotčených relevantních trhů s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele Electrolux ponechává v tomto případě otevřenou.

IV.6.2     Postavení soutěžitele Electrolux na relevantních trzích

46.    Na relevantním trhu velkých domácích spotřebičů v ČR se tržní podíl soutěžitele Electrolux v období let 2012 až 2021 pohyboval [obchodní tajemství] %, což znamenalo, že soutěžitel Electrolux náležel mezi nejvýznamnější soutěžitele. Jeho největšími konkurenty byli soutěžitelé Hisense Group (např. výrobky značek Gorenje nebo Mora), BSH (např. výrobky značek Bosch nebo Siemens), Whirlpool nebo Arçelik (např. výrobky značky Beko).^[67]

47.    Tržní podíl soutěžitele Electrolux na relevantním trhu malých domácích spotřebičů v ČR v období od roku 2012 do roku 2021 [obchodní tajemství], konkrétně v letech 2012 a 2013 činil cca [obchodní tajemství] %, zatímco v letech 2020 a 2021 dosahoval cca [obchodní tajemství] %. Nejvýznamnějšími konkurenty soutěžitele Electrolux byli na tomto trhu soutěžitelé De'Longhi, HP TRONIC (např. výrobky značky ETA), Groupe SEB (např. výrobky značek Krups, Moulinex, Rowenta nebo Tefal) nebo Philips.^[68]

IV.7      Právní posouzení jednání soutěžitele Electrolux

IV.7.1     Dohody o stanovování maloobchodních cen pro další prodej

48.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel Electrolux na základě své iniciativy uzavíral a plnil s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej. MOC dotčeného zboží sděloval prostřednictvím internetového portálu B2B, ceníků, XML feedu, e-mailem nebo telefonicky. Soutěžitel Electrolux kontroloval inzerované MOC dotčeného zboží nabízeného odběrateli, stejně jako jejich dalšími maloobchodními prodejci, a pokud tito prodávali dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím určené, byli na tuto skutečnost soutěžitelem Electrolux upozorněni. Odběratelé byli současně vyzýváni k navýšení MOC na požadovanou úroveň. Distributoři, po výzvách soutěžitele Electrolux o nápravu u maloobchodních prodejců nedodržujících stanovené MOC, zjednali nápravu směřující k zajištění dodržování stanovených MOC. V případě nepřistoupení na stanovené MOC soutěžitel Electrolux sankcionoval odběratele odepřením dodávek dotčeného zboží či vyhrožoval odebráním statusu autorizovaného prodejce. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním cenových dohod pokládá Úřad i to, že někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele Electrolux na nedodržování stanovených MOC jinými maloobchodními prodejci. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem Electrolux a akceptovali ji, tedy navyšovali jimi inzerovanou MOC dotčeného zboží na nebo nad stanovenou výši. Soutěžitel Electrolux tak určil odběratelům ceny dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům a vynucoval jejich dodržování, čímž se doporučené MOC staly de facto cenami minimálními. Takto popsaná cenová politika soutěžitele Electrolux je potvrzena i cenovým srovnáním provedeným Úřadem dokládajícím sladěnost cen dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci na území ČR.

IV.7.2     Dohody o omezení okruhu zákazníků

49.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel Electrolux na základě své iniciativy uzavíral a plnil s odběrateli dohody o omezení okruhu zákazníků, jimž mohli dotčené zboží dále prodávat. Tyto dohody uzavíral jak se svými distributory, tak jejich prostřednictvím i s maloobchodními prodejci, kterým podmínil dodávky dotčeného zboží zákazem jeho dalšího prodeje jiným, jím neschváleným prodejcům dotčeného zboží. Plnění takových dohod soutěžitel Electrolux vynucoval hrozbou sankce spočívající v nedodání dotčeného zboží. Odběratelé na omezení dalšího prodeje přistupovali, a byli tak omezeni v aktivním i v pasivním prodeji dotčeného zboží dalším prodejcům.

IV.7.3      Posouzení obou typů dohod uzavíraných soutěžitelem Electrolux

50.    Úřad považuje za prokázané, že existuje obchod s dotčeným zbožím mezi členskými státy EU, kterému i s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily žádné překážky. Celkový roční obrat soutěžitele Electrolux týkající se výrobků pokrytých dohodou překračoval 40 milionů EUR (bez DPH); současně i tržní podíl soutěžitele Electrolux na shora vymezeném relevantním trhu velkých domácích spotřebičů přesahoval 5 %. V případě obou typů posuzovaných vertikálních dohod bylo pokryto celé území ČR. Jelikož jsou splněny podmínky svědčící znatelnému dopadu na obchod mezi členskými státy EU,aplikuje Úřad na jednání soutěžitele Electrolux i hmotné právo dle čl. 101 SFEU. ^[69]

51.    Shora popsané jednání soutěžitele Electrolux a odběratelů Úřad kvalifikuje, s ohledem na obsah dohod, jejich cíl a právní a hospodářský kontext, jako zakázané dohodydle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejíchž cílem je v případě vertikálních cenových dohod přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům, v případě dohod o omezení okruhu zákazníků zabránit dodávkám dotčeného zboží mezi soutěžiteli působícími na trhu, a tím vyloučit horizontální soutěž mezi nimi.

IV.7.4     Formální stránka zakázaných dohod

52.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy strany musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.^[70] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

53.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem Electrolux s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel Electrolux vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem Electrolux nebo vyšší.

54.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách dotčeného zboží uzavřené a plněné soutěžitelem Electrolux a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

55.    V případě vertikálních dohod o omezení okruhu zákazníků uzavíraných soutěžitelem Electrolux s odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel Electrolux [obchodní tajemství] maloobchodních prodejců, kterým mohli dotčené zboží dodávat, a dodávky dotčeného zboží maloobchodním prodejcům podmiňoval zákazem jeho dalšího velkoobchodního prodeje. Soutěžitel Electrolux tedy předložil návrhy dohod, na které odběratelé přistoupili, neboť akceptovali tyto výzvy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží pouze maloobchodním prodejcům schváleným soutěžitelem Electrolux nebo jej dále velkoobchodně neprodávali.

56.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o dodávkách dotčeného zboží pouze vybraným maloobchodním prodejcům a zamezení dalšího velkoobchodního prodeje dotčeného zboží, uzavřené a plněné soutěžitelem Electrolux a odběrateli, naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o omezení okruhu zákazníků, jimž je odběratel oprávněn zboží dodávat, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

IV.7.5     Materiální stránka zakázaných dohod

57.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.^[71] Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šetřených dohod.

58.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Electrolux a jeho odběrateli, jejichž předmětem bylo stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly.^[72] Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.^[73]

59.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Electrolux a odběrateli, jejichž předmětem bylo omezení okruhu zákazníků, jimž mohli dotčené zboží dále dodávat, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly.^[74] Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohodu s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.

60.    Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen dotčeného zboží pro další prodej a v omezení okruhu zákazníků, jimž mohli odběratelé dotčené zboží dodávat, uzavírané a plněné soutěžitelem Electrolux a odběrateli, naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

IV.7.6     Plnění zakázaných dohod a narušení hospodářské soutěže

61.    Z hlediska posouzení vlivu jednání soutěžitele Electrolux na hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích je podstatné, že soutěžitel Electrolux byl na nich výhradním dodavatelem dotčeného zboží, a přestože nebyl přímým dodavatelem všech maloobchodních prodejců působících na relevantních trzích, byl schopen prostřednictvím distributorů nebo [obchodní tajemství] zjistit složení celého dodavatelského řetězce.^[75] Pokud tedy neměl přímý obchodní vztah s některým maloobchodním prodejcem, měl možnost zajistit u něj nápravu, tj. zvýšení MOC, nejen kontaktováním tohoto konkrétního prodejce, ale i prostřednictvím distributora, což také činil.^[76]

62.    Na relevantních trzích nabízelo dotčené zboží relativně velké množství maloobchodních prodejců, kteří uplatňovali různou cenovou strategii, tj. nabízeli dotčené zboží za mírně odlišné MOC, byť cenová hladina dotčeného zboží byla do značné míry sjednocena předmětnými dohodami.^[77] Díky cenovým srovnávačům, jako např. heureka.cz, byly totiž cenové nabídky jednotlivých maloobchodních prodejců jednoduše porovnatelné, což činilo relevantní trhy z pohledu cenové soutěže velmi transparentními. Nadto, pokud maloobchodní prodejci, kteří používali tento srovnávač k porovnání vlastní ceny s konkurencí, měli zapnuto automatické dorovnání ceny, mohla změna ceny směrem dolů u jednoho prodejce vyvolat okamžitý pokles cen na celém trhu. Z tohoto důvodu bylo pro soutěžitele Electrolux velmi důležité, aby se zde zobrazovaly správné ceny. Proto soutěžitel Electrolux vyzýval, někdy i pod hrozbou sankce, ke zvýšení MOC zejména ty maloobchodní prodejce, kteří se pohybovali se svou cenovou nabídkou pod soutěžitelem Electrolux stanovenou úrovní MOC, resp. mimo rámec stanovených cenových schémat,^[78] v několika případech dokonce významně^[79]. V Úřadem zjištěných případech tito prodejci na soutěžitelem Electrolux předkládané návrhy cenových dohod přistupovali.^[80] Navýšením MOC dotčeného zboží u těchto maloobchodních prodejců dosáhl soutěžitel Electrolux opět stanovenou cenovou hladinu, která se promítla do cenových srovnávačů, transparentních jak pro konečné spotřebitele, tak i pro další maloobchodní prodejce.

63.    Někteří maloobchodní prodejci přejímali MOC z datové věty poskytované soutěžitelem Electrolux, o čemž měl soutěžitel Electrolux povědomí. S těmito maloobchodními prodejci, kteří MOC dotčeného zboží nestanovovali pod určenou výši, tudíž nepotřeboval soutěžitel Electrolux uzavírat dohody o určení cen dotčeného zboží pro další prodej; mohl pouze změnit požadovaný parametr v datové větě, který se (byť se zpožděním) promítl v cenové nabídce dotčeného zboží těchto maloobchodních prodejců.^[81]

64.    Z výše uvedených důvodů byl soutěžitel Electrolux schopný ovlivnit cenovou hladinu dotčeného zboží na relevantních trzích a uzavřením dohod o určení cen dotčeného zboží pro další prodej s těmi maloobchodními prodejci, kteří se původně snažili nabízet dotčené zboží za nejnižší ceny, ji skutečně ovlivnil, a to i přes skutečnost, že nemusel uzavřít cenové dohody se všemi svými odběrateli, resp. maloobchodními prodejci.

65.    Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele Electrolux, mělo předmětné protisoutěžní jednání skutečný negativní dopad na relevantních trzích, na kterých cíleně omezovalo intenzitu cenové soutěže. Obdobně má Úřad za prokázané, že byly plněny i dohody o omezení okruhu zákazníků, protože odběratelé dodávali dotčené zboží pouze určeným maloobchodním prodejcům. Protisoutěžní jednání soutěžitele Electrolux tak mělo také skutečný negativní dopad na relevantních trzích, na nichž omezovalo intenzitu hospodářské soutěže snížením počtu prodejců nabízejících dotčené zboží.

IV.7.7     Absence podmínek pro vynětí ze zákazu dohod

66.    Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel Electrolux takové důkazy v rámci řízení nepředložil.

67.    Na vertikální cenové dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.^[82] Obdobně ani na dohody o omezení okruhu zákazníků nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona, neboť omezení okruhu zákazníků rovněž patří dle blokové výjimky mezi tvrdá omezení hospodářské soutěže.^[83]

IV.7.8     Doba trvání přestupků a jejich charakter

68.    Soutěžitel Electrolux jednotlivé výše uvedené dohody s odběrateli uzavíral a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC a omezovat další prodej dotčeného zboží odběratelům. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

69.    Úřad kvalifikuje postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele Electrolux jako dílčí útoky dvou pokračujících přestupků, které naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 1 SFEU. V případě vertikálních cenových dohod byly útoky vedeny jednotným záměrem, kterým bylo zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele Electrolux za jím určené minimální MOC, byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 23. 11. 2012 do 21. 10. 2021, a souvislostí v předmětu útoku, neboť jejich cílem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za nižší než soutěžitelem Electrolux stanovené minimální MOC a udržovat tak jím určenou cenovou hladinu dotčeného zboží. V případě vertikálních dohod o omezení okruhu zákazníků byly útoky vedeny jednotným záměrem, kterým bylo zajistit prodej dotčeného zboží pouze vybraným odběratelům, byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím [obchodní tajemství] či podmiňování dodávek dotčeného zboží, blízkou souvislostí časovou, neboť byly prováděny kontinuálně od 2. 2. 2018 do 21. 10. 2021, a souvislostí v předmětu útoku, neboť jejich cílem bylo omezit velkoobchodní prodej dotčeného zboží pouze na odběratele schválené soutěžitelem Electrolux .

70.    Počátek posuzovaného jednání spočívajícího v uzavírání zakázaných vertikálních cenových dohod, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele Electrolux, nastal nejpozději 23. 11. 2012.^[84] Tento přestupek trval do 21. 10. 2021.^[85] Počátek posuzovaného jednání spočívajícího v uzavírání zakázaných vertikálních dohod o omezení okruhu zákazníků, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele Electrolux, nastal nejpozději 2. 2. 2018.^[86] Tento přestupek trval do 21. 10. 2021^[87].

IV.7.9     Posouzení odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

71.    Soutěžitel Electrolux je subjektem, který navrhoval uzavření posuzovaných dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost ELECTROLUX, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

72.    Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem Electrolux Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti ELECTROLUX, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

73.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.^[88]

74.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost ELECTROLUX jednala protiprávně, která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost ELECTROLUX nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

75.    Lze proto uzavřít, že společnost ELECTROLUX nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona.

IV.8      Závěry právního hodnocení

76.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel Electrolux stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval je telefonicky či písemně k navýšení MOC na stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě prodeje dotčeného zboží za nižší než určené MOC rovněž uplatnil. Na cenové požadavky soutěžitele Electrolux jeho odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele Electrolux na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele Electrolux a jeho odběratelů představuje uzavření a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

77.    Úřad má dále za prokázané, že soutěžitel Electrolux uzavíral a plnil s odběrateli dohody o omezení okruhu zákazníků, kterým mohli prodávat dotčené zboží. Distributorům soutěžitele Electrolux byl určen okruh zákazníků, kterým mohli dotčené zboží dále dodávat. Maloobchodním prodejcům podmiňoval dodávky dotčeného zboží zákazem jeho dalšího velkoobchodního prodeje. Takto popsané jednání soutěžitele Electrolux a odběratelů představuje uzavření a plnění vertikálních dohod o omezení okruhu zákazníků, jimž mohli dále prodávat, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

78.    Tyto oba typy dohod Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jejich postupné uzavírání a plnění mělo charakter pokračujícího přestupku.

79.    Účastník řízení, společnost ELECTROLUX, se uznává vinným ze spáchání dvou pokračujících přestupků dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení SFEU, kterých se jako soutěžitel dopustil tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst.1 SFEU uzavřel a plnil v období od 23. 11. 2012 do 21. 10. 2021 se soutěžiteli uvedenými ve výroku I. tohoto rozhodnutí zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej a v období od 2. 2. 2018 do 21. 10. 2021 se soutěžiteli uvedenými ve výroku II. tohoto rozhodnutí zakázané dohody o omezení okruhu zákazníků, jimž mohli prodávat smluvní zboží.

V.   Odůvodnění výše pokuty

80.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

81.    Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.^[89] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považuje částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

82.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.^[90] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.^[91]

83.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele Electrolux představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

84.    Vyjádření společnosti ELECTROLUX obsahuje podklady a informace, které Úřadem shromážděné podklady nezahrnovaly a které Úřadu umožnily prokázat širší rozsah protisoutěžního jednání. Nad rámec Úřadem zjištěných skutečností bylo doloženo, že dohody o přímém určení cen pro další prodej byly uzavírány po delší časové období a že jejich předmětem byly rovněž malé domácí spotřebiče. Dále byla doložena existence dohod o omezení okruhu zákazníků, o nichž neměl Úřad v době jeho předložení žádné důkazy. Úřad skutečnosti umožňující prokázat protisoutěžní jednání v širším rozsahu dobrovolně předložené soutěžitelem Electrolux nezohledňuje při výpočtu pokuty ukládané společnosti ELECTROLUX. Z tohoto důvodu Úřad kalkuluje pokutu pouze za pokračující přestupek spočívající v uzavírání zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej v období od 6. 12. 2016 do 21. 10. 2021 a pouze z obratu dosaženého soutěžitelem Electrolux na vymezeném relevantním trhu velkých domácích spotřebičů v ČR.

85.    Protože se soutěžitel Electrolux dopustil v případě vertikálních cenových dohod porušení zákona a SFEU v jednočinném souběhu, musel Úřad určit, které z těchto porušení je závažnější a tím přísněji trestné, tedy za které porušení je pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

86.    V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel Electrolux dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se v podmínce účinku protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad s ohledem na skutečnost, že vytváření jednotného vnitřního trhu EU je základním cílem unijního práva, k jehož naplňování v rámci SFEU slouží i čl. 101, vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).^[92]

V.1   Vyměření pokuty

87.    Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

88.    Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v Metodice pokut^[93], která spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

89.    Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat z prodeje dotčeného zboží dosažený v roce 2020 soutěžitelem Electrolux na relevantním trhu velkých domácích spotřebičů v ČR. Hodnota tržeb tak činí [obchodní tajemství] Kč.^[94]

90.    Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

91.    Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí 3 až 10 %.^[95]

92.    Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele a k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

93.    Úřad v tomto případě pokládá za podstatné, že soutěžitel Electrolux představoval na vymezeném relevantním trhu velkých domácích spotřebičů v ČR jednoho z nejvýznamnějších soutěžitelů. Dle Úřadu díky prokázání skutečného dopadu protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž, daného plněním zakázaných vertikálních dohod o určení minimálních cen, došlo k omezení soutěže intra-brand, důvodně lze ale předpokládat negativní dopady i na soutěž inter-brand. Úřad dále zohlednil, že soutěžitel Electrolux výše popsané zakázané dohody inicioval, jejich dodržování kontroloval, vymáhal a nedodržení dohod v některých případech sankcionoval. Úřad také přihlédl k tomu, že některé z dotčeného zboží lze v současné době svým typem a charakterem pokládat z hlediska konečných spotřebitelů za nezbytný statek (např. výrobky určené ke zpracování nebo uchování potravin). Vzhledem k těmto okolnostem Úřad stanovil podíl hodnoty tržeb na úrovni [obchodní tajemství] %.

94.    Koeficient času činí v nyní posuzovaném případě 4,92 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 59 měsíců, tedy od 6. 12. 2016 do 21. 10. 2021.^[96]

95.    Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč.

96.    Úřad zohlednil při výpočtu pokuty rovněž polehčující okolnosti. Konkrétně dobrovolné ukončení protisoutěžní jednání před zahájením správního řízení a informování odběratelů o tom, že stanovení MOC ve vztahu ke konečným spotřebitelům je zcela v jejich diskreci.^[97] Dále nadstandardní spolupráci iniciovanou společností ELECTROLUX, v rámci níž ještě před zahájením správního řízení podrobně popsala protisoutěžní jednání, přiznala se k němu a předložila dodatečné podklady a informace vztahující se k posuzovanému jednání. Společnost ELECTROLUX tak poskytla Úřadu doposud neznámé důkazy, které vedly k odhalení skutečného rozsahu protiprávního jednání. To představovalo významnou přidanou hodnotu k důkazům Úřadu, kterými disponoval, tj. nad rámec toho, co by byl Úřad schopen prokázat na základě jím shromážděných podkladů a informací. Uvedené podstatným způsobem přispělo k prošetření nyní posuzovaného případu, usnadnilo prokázání existence porušení soutěžního práva a vedlo k dosažení rychlejšího ukončení správního řízení.^[98] Úřad rovněž jako polehčující okolnost zohlednil rozšíření a posílení existujícího compliance programu společnosti ELECTROLUX,^[99] zavedeného s účinností od 9. 11. 2023^[100], který Úřad považuje za dostatečně efektivní ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezených relevantních trzích, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele Electrolux. Úřad zohlednil uvedené polehčující okolnosti snížením základní částky pokuty o [obchodní tajemství] %.

97.    Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn, nikoli povinen, mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,^[101]přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná.Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce, tedy vnitřního trhu EU, v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

98.    Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné v rámci aplikace absorpční zásady zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad sice konstatuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU, avšak pokutu ukládá jen za porušení unijního práva, bez přitížení za porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch společnosti ELECTROLUX.^[102]

V.2   Výše pokuty

99.    Pokuta po zaokrouhlení na celé tisíce dolů činí 156 755 000 Kč.

100.     Pokuta nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem Electrolux za poslední ukončené účetní období.^[103]

101.     Jelikož soutěžitel Electrolux splnil všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

102.     Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli Electrolux 125 404 000 Kč.

103.     Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele Electrolux za likvidační.

V.3   Úhrada pokuty

104.     Uloženou pokutu je společnost ELECTROLUX povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti ELECTROLUX.

VI.     Zákaz plnění dohod

105.     V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

VII.   Náklady řízení

106.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost ELECTROLUX vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost ELECTROLUX uhradit, ve výši 3 500 Kč.

107.     Náklady řízení je společnost ELECTROLUX povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku V. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2023000187.

VIII.      Závěr

108.     Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnost ELECTROLUX, jako soutěžitel, byla uznána vinnou ze spáchání přestupků dle zákona a porušení SFEU spočívajících v uzavření a plnění zakázaných dohod narušujících hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Vážený pan

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát a společník společnosti

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy